Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

34 Ad 15/2011 - 28Rozsudek KSBR ze dne 31.10.2011

Prejudikatura

29 Ca 203/2006 - 61


přidejte vlastní popisek

34 Ad 15/2011-28

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou v právní věci žalobce J. M., zast. JUDr. Radanou Schreiberovou, advokátkou se sídlem Hlinky 142a, 603 00 Brno, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o starobní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9.12.2010, č. ….. ,

takto:

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 9.12.2010, č.j. ……. se zrušuje pro nepřezkoumatelnost a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení 2.880,- Kč do 60-ti dnů od právní moci rozsudku na účet advokátky JUDr. Radany Schreiberové, se sídlem Hlinky 142a, 603 00 Brno.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 9.12.2010, č. …… , žalovaná zamítla námitky žalobce a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. …….. ze dne 12.4.2010 potvrdila. Podle odůvodnění potvrzeným rozhodnutím ČSSZ přiznala žalobci od 12.12.2009 starobní důchod ve výši 8 7794, - Kč měsíčně podle § 29 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 31.12.2009, s přihlédnutím k článku 46 odst. 1 nařízení Rady (EHS) 1408/71. V námitkách namítal, že Česká správa sociálního zabezpečení nepřihlédla k době dobrovolného pojištění od 1.1.1996 do 31.12.2002 a od 1.5.2009 do 31.8.2009 a dále, že se liší počet dnů jeho celkového pojištění a pojištění u rakouského nositele pojištění v tiskopisu E 205 a v napadeném rozhodnutí. Žalovaná dále konstatovala obsah formuláře E 205 o žalobcově účasti na pojištění podle rakouských právních předpisů, a také to, že v období od 1.1.1996 do 31.12.2002 a v období od 1.5.2009 do 31.8.2009 byl účasten dobrovolného pojištění podle českých právních předpisů. Dále cituje z článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 a konstatuje, že na základě něho

zhodnotila pouze dobu pojištění získanou podle rakouských právních předpisů a českou dobu pojištění zhodnotila v období od 1.12.1997 do 31.1.1998 a od 1.12.2001 do 28.2.2002. Podle stejného článku postupovala v období od 1.1.1991 do 31.12.1995, kdy byl rovněž pojištění podle českých právních předpisů, tudíž v případě doby, které se kryjí zhodnotila pouze dobu pojištění získanou podle českých právních předpisů. Žadatel o důchod podle osobního listu důchodového pojištění po snížení náhradní doby pojištění získal 11.770 dnů české doby pojištění a 4.811 dnů doby pojištění podle rakouských právních předpisů. Z osobního listu také vyplývá, že jednotlivé doby pojištění získané podle českých či rakouských právních předpisů na sebe navazují a pokrývají celkovou dobu pojištění.

Žalobce v žalobě namítal nezákonnost jak rozhodnutí ze dne 12.4.2010, tak i rozhodnutí ze dne 9.12.2010 pro nepřezkoumatelnost a z důvodů procesních vad. V rozhodnutí ze dne 12.4.2010 ve výroku uvedená výše přiznávaného starobního důchodu 8.794,-Kč neodpovídá částce odůvodnění, podle něhož by mělo jít o částku 8.843,-Kč. Tento nedostatek nebyl odstraněn ani napadeným rozhodnutím, další procesní pochybení spatřuje v nesprávné aplikaci nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 987/2009, účinného od 1.5.2010 v napadeném rozhodnutí, ačkoliv v době vydání rozhodnutí dne 12.4.2010 bylo účinné nařízení Rady (EHS) č. 1408/71. Dále poukázal na nepřesnost v napadeném rozhodnutí v konstatování obsahu rozhodnutí ze dne 12.4.2010 o přiznání starobního důchodu ve výši 8 7794,- Kč měsíčně. Žalobce dále namítal, že obě rozhodnutí neobsahují jasné a srozumitelné odůvodnění výpočtu plného i dílčího důchodu a doby pojištění. Není zřejmé,

podle čeho byla stanovena výše základní výměry, z čeho vzešel výpočtový základ, když v rozhodnutí je uveden ve výši 11.322,-Kč, zatímco v osobním listu je uveden ve výši 12.771,-Kč a osobní vyměřovací základ, který je v rozhodnutí uveden ve výši 13.238,-Kč, zatímco v osobním listu ve výši 18.068,-Kč. Z rozhodnutí není zřejmé, jak na tyto konkrétní částky žalovaná přišla a z čeho je odvodila. Nepřezkoumatelnosti obou rozhodnutí se dovolává na základě rozhodnutí NSS ze dne 21.6.2006 č.j. 4 Ads 23/2004-49. Dále v žalobě uvedl, že si dne 14.9.2009 nechal provést orientační výpočet výše starobního důchodu, z něhož vyšla částka 9.359,-Kč, když ze srovnání orientačního výpočtu a osobního listu důchodového pojištění vyplývá, že částky vyměřovacího základu jsou od roku 1986 do roku 1995 stejné, od roku 1996 do roku 2002 se značně liší tj. v období, kdy byl účasten dobrovolného důchodového pojištění v ČR. Z napadených rozhodnutí není zřejmé, na základě kterých konkrétních částek žalovaná dospěla k výpočtovému základu a osobnímu vyměřovacímu základu, když i pro orientační výpočet musela vycházet ze své databáze. Žalobce předpokládal, že účastí na dobrovolném pojištění, k němuž byl MSSZ Brno nabádán, se mu zvýší výše starobního důchodu. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná nepřihlédla k částkách placeným na účasti na dobrovolném důchodovém pojištění a že výše starobního důchodu měla být při jejím zohlednění vyšší. Navrhl proto soudu, aby napadené rozhodnutí a potažmo rozhodnutí ze dne 12.4.2010 zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření připustila, že ve výroku rozhodnutí ze dne 12.4.2010 je uvedena nesprávná výše přiznaného starobního důchodu, která má činit 8.843,-Kč, nikoliv 8. 794,-Kč, což je výše vypočtena pro účely prozatímního poskytování starobního důchodu a toto pochybení nebylo odstraněno ani napadeným rozhodnutím. Dále připouští, že při přezkoumávání namítaného rozhodnutí opřela svá tvrzení o nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, které nabylo účinnost až od 1.5.2010, ačkoliv starobní důchod byl žalobci přiznán od 12.12.2009. K námitce, z čeho vyplývá základní výměra 2.170,-Kč uvedla, že jde o danou pevnou částku nezávislou na délce pojištění ani výši procentní výměry

důchodu a ke dni přiznání činila její výše 2.170,-Kč. O výši starobního důchodu rozhodovala pak v intencích čl. 46 odst. 1 Nařízení a provedla nejprve výpočet výše starobního důchodu pouze z české doby pojištění a posléze s přihlédnutím dobám pojištění získaných v Rakousku, kdy nejprve stanovila teoretickou výši důchodu, kterou poté upravila v poměru českých dob pojištění k celkovému počtu odpracované doby, tak, že stanovila dílčí důchod. Vycházela z prokázaných dob pojištění na území ČR v rozsahu 11.962 dnů a na území Rakouska 4.811 dnů, tj. 16.773 dnů pojištění představujících 45 roků a 348 dnů. Vzhledem k tomu, že v konečném důsledku byl výhodnější starobní důchod v dílčí výši, nastínila postup výpočtu výše starobního důchodu podle čl. 46 odst. 1 písm. a) bod ii) Nařízení. Za doby pojištění získané podle rakouských právních předpisů dosadila průměrně indexovaný výdělek určený z vyměřovacích základů získaných a započítávaných podle čs. právních předpisů. Po citaci ust. § 33 odst. 1, § 34 odst. 1, § 15, § 16 odst. 1 a 4 zákona o důchodovém pojištění nastínila výpočet výše starobního důchodu. Dodala, že pro účely výpočtu dílčí výše starobního důchodu byla doba, kdy byl žalobce účasten dobrovolného pojištění v ČR, zhodnocena pouze v období, která nejsou krytá povinným pojištěním v Rakousku na podkladě potvrzení rakouského nositele pojištění. Obdobně postupovala při výpočtu výše starobního důchodu, když přihlédla pouze k české době pojištění a komplexně zhodnotila dobu dobrovolné účasti žalobce na pojištění. Tato celková doba představovala 14.431 dnů tj. 39 roků a 196 dnů a po snížení 39 roků a 3 dny. Starobní důchod stanovený s přihlédnutím pouze k českým dobám pojištění činil 8.794,-Kč a je tedy nižší, než výše důchodu 8.843,-Kč stanovená s přihlédnutím k rakouské době pojištění. Pokud se týká orientačního výpočtu starobního důchodu žalovaná uvedla, že v době jeho provedení neměla k dispozici všechny podklady pro stanovení výše starobního důchodu.

Žalobce v replice uvedl, že popis postupu žalované při výpočtu dávky měl být uveden v odůvodnění samotného rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a dodatečné odůvodnění nemění nic na skutečnosti, že v původním rozhodnutí chybí a tudíž způsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Žalobce dále uvedl, že při výpočtu částky 8.843,-Kč jsou nesprávné vstupní údaje výpočtu, když již v žalobě upozorňoval na rozdílné údaje vyměřovacích základů v období 1996 až 2002 v orientačním výpočtu a osobním listu důchodového pojištění a stále není zřejmé, z jakých podkladů byly vstupní částky pro výpočet použity, aby byla možná kontrola. Nebyly tedy zohledněny veškeré jím zaplacené platby a doby pojištění jak v rakouském tak i v českém systému důchodového pojištění. Pokud by se

skutečně mělo vycházet i z rakouských dob pojištění, musela by být přiznaná dávka s ohledem na výši placeného pojistného vyšší. Žalovaná nevysvětlila rozdíl ve výsledných částkách orientačního výpočtu výše starobního důchodu a přiznané výše starobního důchodu. Žádal soud, aby vyzval žalovanou k provedení srovnávacího výpočtu bez přihlédnutí k dobrovolnému pojištění žalobce v ČR.

V reakci na tuto repliku žalovaná uvedla, že v rozhodnutí o přiznání dávky dodržuje předepsaný standard, jaký je na rozhodnutí podle § 68 správního řádu kladen a pokud se týká orientačního výpočtu starobního důchodu, jde o výpočet nezakládající jakýkoliv právní nárok. Žalovaná musí vycházet z prokázaných pokladových údajů tj. z dokladů evidenčních listů, o nichž neměla pochybnosti.

Z dávkového spisu zjistil soud z rozhodnutí ze dne 12.4.2010, že jím byl žalobci přiznán od 12.12.2009 starobní důchod ve výši 8.794,-Kč, z odůvodnění však vyplývá, že byl žalobci de facto přiznán důchod dílčí ve výši 8.843,-Kč. V podaných námitkách ze dne

24.5.2010 žalobce namítal, že nebylo přihlédnuto k době placení dobrovolného pojištění za dobu od 1.1.1996 do 31.12.2002 a od 1.5.2009 do 31.8.2009, že měla být vypočtena samostatně částka důchodu odpovídající českým dobám dobrovolného pojištění, které nebyly vzaty v úvahu při výpočtu dílčího důchodu a vypočtena procentní výměra důchodu odpovídající době dobrovolného pojištění a výše vyměřovacích základů za tuto dobu měla být přičtena k výši procentní výměry dílčího důchodu. Dále žádal o vysvětlení toho, že podle tiskopisu E 205 má započteno 14.308 dní a žalovaná v rozhodnutí započetla pouze 11.170 dní a doba pojištění u rakouského nositele pojištění činí 6.540 dní, ale v rozhodnutí je uvedeno pouze 4.811 dní. Domáhal se srozumitelného nového rozhodnutí, ze kterého by vyplývalo, které doby byly započteny do jeho důchodu.

Na základě uvedených žalobních námitek, stanoviska žalované k nim ve vyjádření, na základě obsahu rozhodnutí ze dne 12.4.2010 a rozhodnutí ze dne 9.12.2010 soud konstatuje, že žaloba žalobce je důvodná. Výhodnější výše starobního důchodu, dílčí, uvedená v odůvodnění rozhodnutí ze dne 12.4.2010 není součástí výroku o přiznání starobního důchodu od 12.12.2009, toto závažné pochybení nebylo odstraněno ani napadeným rozhodnutím, v němž se navíc objevila další nesmyslná částka (8 7794), ještě více závažným pochybením je aplikace nařízení Evropského parlamentu rady ES č. 987/2009, které nabylo účinnosti 1.5.2010 a na řízení zahájené před účinností tohoto nařízení a posuzování rozhodnutí ze dne 12.4.2010 napadené námitkami se nevztahují. Další pochybení soud spatřuje v tom, že se žalovaná v rozhodnutí o námitkách nevypořádala se všemi námitkami žalobce proti rozhodnutí ze dne 12.4.2010. Jde o zohlednění placeného dobrovolného pojištění za dobu od 1.1.1996 do 31.12.2002 a 1.5.2009 do 31.8.2009 a zejména pak, jakým způsobem vypočetla dny pojištění, resp. snížila jejich počet 14.308 dle tiskopisu E 205 na pouhých 11.270 a u rakouského nositele pojištění z 6.540 dní na 4.811 dnů. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že účastník řízení podle tiskopisu E 205 AT má dobu pojištění v Rakousku vykázánu v měsících, je proto nutno přesvědčivě zdůvodnit, proč žalovaná dospěla k výši 4.811 dní doby pojištění a zda respektovala dosavadní judikaturu NSS, např. rozsudek 3 Ads 90/2009. Všechny tyto skutečnosti jsou nejen vadami řízení, ale také způsobují nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Je na žalované, aby v rámci provedených výpočtů, vysvětlení jejich postupů a uvedení podkladů pro tyto výpočty provedla výpočet dávky bez přihlédnutí k dobrovolnému pojištění žalobce v ČR jak požaduje ve svém podání ze dne 3.5.2011.

Soud na základě shora provedeného posouzení napadeného rozhodnutí toto rozhodnutí zrušil podle § 76 odst. 1 písm. a),c), věc vrací žalované k dalšímu řízení se závazným právním názorem, spočívající v tom, že zruší rozhodnutí ze dne 12.4.2010 a zaváže Českou správu sociálního zabezpečení, aby o žádosti o starobní důchod ze dne 17.9.2009 opětovně rozhodla a přihlédla při tom i k námitkám žalobce, provedla řádné zdůvodnění postupu při výpočtu této dávky (lze také vycházet z vyjádření k žalobě), včetně uvedení podkladů pro výpočet v takovém rozsahu, aby rozhodnutí bylo přezkoumatelné.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Zástupkyni úspěšného žalobce náleží náklady řízení podle vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění za 3 úkony (§ 11 odst. 1 písm. a), 2x d)) po 500,-Kč (§ 9 odst. 2, § 7 bod 2.), 3x paušál po 300,-Kč (§ 13

odst. 3) a navýšení odměny jako plátci DPH o 20%, celkem 2.880,-Kč, kterou jí žalovaná vyplatí do 60-ti dnů od právní moci rozsudku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku, který nabývá právní moci dnem doručení (§ 54 odst. 5 s.ř.s.) je přípustná kasační stížnost za podmínek stanovených v § 102 a následujících s.ř.s., která musí být podána do dvou týdnů po doručení rozsudku k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Brně ve dvojím vyhotovení. Stěžovatel, který nemá vysokoškolské právnické vzdělání,musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 a § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.)

V Brně dne 31. října 2011

JUDr. Milada Haplová, v.r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru