Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Ad 5/2011 - 22Rozsudek KSBR ze dne 08.11.2011

Prejudikatura

6 Ads 115/2006 - 70


přidejte vlastní popisek

33 Ad 5/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jarmilou Ďáskovou ve věci žalobce M. S., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7.12.2010, č. …………,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění:

Rozhodnutím žalované ze dne 7.12.2010 ve výroku rozhodnutí uvedeném zamítla námitky žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 2.6.2010 téhož čísla. Tímto rozhodnutím odňala žalovaná žalobci od 24.7.20 10 invalidní důchod podle 56 odst. 1 písm. a) a 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť‘ podle posudku OSSZ v Uherském hradišti ze dne 5.5.20 10 již žalobce nebyl invalidní. Dle uvedeného posudku klesla žalobci z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost pouze o 30 %.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včas námitky, kde nesouhlasil s odnětím invalidního důchodu, neboť mu přetrvávají jeho potíže, které jsou s přibývajícím věkem stále horší. Nesouhlasil s posouzením svého zdravotního stavu posudkovým lékařem, požádal o nové přezkoumání zdravotního stavu.

Při novém posouzení zdravotního stavu v rámci námitkového řízení bylo novým posudkem o invaliditě ze dne 11.11.2010 zjištěno, že žalobce není invalidní podle 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla Pokračování
-2-
33 Ad 5/2011

určena ve výši 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedeno v kapitole VI. (postiženi nervové soustavy), položce 9 (postiženi periferních nervů‚ polyradikuloneuritidy, neuropatie), písm. b) (středně těžké funkční postižení) přílohy k vyhlášce MPSV č. 359/2009 Sb. o posuzování invalidity, pro které se stanoví procentní rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 20 až 40 %. Lékař žalované stanovil míru poklesu pracovní schopnosti žalobce ve středu uvedeného rozmezí tj. 30 % s tím, že neodpovídá žádnému stupni invalidity. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Invalidita žalobce zanikla dle uvedeného posudku 5.5.2010.

Dále žalovaná uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je následek úrazu levé horní končetiny u praváka bez výrazného funkčního postižení, jedná se o dlouhodobou stabilizaci zdravotního stavu i adaptaci žalobce na postižení. V přezkumném řízení nebyly potvrzeny námitky, které žalobce v řízení udal. Přezkumem

nedošlo ke změně posudkového závěru OSSZ Uherské Hradiště. Pracovní rekomandace nebyla vystavena z toho důvodu, že popis pracovního omezení spadá do kompetence praktického lékaře.

Vzhledem ke shora uvedenému neshledala žalovaná námitky jako důvodné, proto námitky zamítla a potvrdila v rozhodnutí ze dne 2.6.2010.

Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal včas žalobu ze dne 17.1.2011, v níž namítal, že při přiznání částečného invalidního důchodu 1.3.2006 byl automaticky uznán osobou se zdravotním postižením podle 67 odst. 2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb. v platném znění. Jelikož je jeho zranění nevyléčitelné a v době přidělení částečného invalidního důchodu byla jeho pracovní schopnost ohodnocena 30 %‚ nyní s přibývajícím věkem a pracovním zatěžováním poklesla pracovní schopnost o 35 % a ne jak byl posouzen v předchozím řízení. Je toho názoru, že nebylo přihlédnuto k jeho zdravotnímu stavu a posouzení odbornými lékaři. Požádal o přezkoumání napadeného rozhodnutí a přiznání částečného invalidního důchodu.

Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 25.1.2011 uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě posudku o invaliditě vyhotoveného žalovanou — oddělením námitkové a odvolací agendy lékařské posudkové služby ve Zlíně dne 11.11.2010 se závěrem, že žalobce není invalidní podle 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění. Nejde již o invaliditu II. stupně podle 39 odst. 2, písm. b) citovaného zákona. Vzhledem k námitkám žalobce žalovaná navrhla důkaz posudkem PK MPSV ČR ve smyslu ust. 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Dále uvedla, že na svém rozhodnutí ze dne 7.12.2010 trvá a navrhla zamítnutí žaloby.

Žalobce ve svém doplnění ze dne 15.2.2011 v podstatě zopakoval své žalobní námitky uvedené v žalobě.

V řízení podle části třetí, hlavy 2, dílu 1 s.ř.s. přezkoumává soud napadené výroky rozhodnutí správního orgánu v mezích žalobních bodů a z těchto hledisek, které žalobce v podané žalobě uvede, přičemž vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( 75 odst. 1 a odst. 2 věta 1 s.ř.s.).

Pokračování
-3-
33 Ad 5/2011 – 23

V rámci přezkumného řízení soudního byl zdravotní stav žalobce přezkoumán PK MPSV CR pracoviště Brno dne 20.5.2011 s posudkovým závěrem, že k datu vydání napadeného rozhodnutí (7.12.2009) žalobce nebyl invalidní podle 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 30 %. Zdravotní stav byl přezkoumán za účasti odborného neurologa.

Soud ve věci nařídil jednání, kterého se žalobce nezúčastnil, omluvil se z něho a požádal, aby bylo rozhodnuto v jeho nepřítomnosti. Soud u jednání provedl důkaz výše citovaným odborným posudkem PK MPSV ČR v Brně i dávkovým spisem žalobce. Bylo zjištěno, že žalobce byl poživatelem částečného invalidního důchodu od 1.3.2006. Při kontrole invalidity dne 5.5.2010 lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ Uherské Hradiště dospěl k závěru, že žalobce není invalidní podle 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění (dále jen ZDP). Nejde již v jeho případě o invaliditu II. stupně podle 39 odst.

2 písm. b) citovaného zákona, ani nejde o invaliditu I. stupně dle 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 30 %. Zdravotní postižení bylo hodnoceno podle kapitoly VI., položka 9, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Datum zániku invalidity bylo stanoveno na den 5.5.2010.

Jak již bylo výše uvedeno na základě tohoto hodnocení bylo vydáno rozhodnutí, kterým žalovaná odňala žalobci invalidní důchod od 24.7.2010. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal námitky a v námitkovém řízení byl opětovně zdravotní stav žalobce posouzen 11.11.2010 v námitkovém řízení žalovanou s výsledkem, že není invalidní podle 39 odst. 1 ZDP v platném znění, zdravotní stav byl hodnocen podle kapitoly VI., položka 9, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. na 30 %.

V přezkumném řízení soudním byl vypracován odborný posudek PK MPSV ČR v Brně. K jednání posudková komise žalobce pozvala, tento se však jednání komise nezúčastnil. Posudková komise vycházela tedy ze spisu OSSZ Uherské Hradiště, ve kterém byly založeny lékařské nálezy, záznamy o jednání, dále ze zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. Tomečka z Březové. K dispozici měla PK nález praktického lékaře ze dne 18.1.2010 MUDr. Tomečka, neurologický nález ze dne 9.11.2010 MUDr. Dostálkové a ortopedické nálezy ze dne 5.1, 21.1, 25.2, 18.3.2009 a z 9.11.2010 MUDr. Hubáčka, k jednání byla zapůjčena a prostudována zdravotní dokumentace praktického lékaře.

Žalobce je vyučený izolatér, pracoval v různých manuálních profesích a v popředí obtíží je stav po zlomení horního konce humeru levé paže z 11.8.2004 s poúrazovou neúplnou chronickou lezí plexus brachialis s částečným přetížením proximální části končetiny. V roce 2006 mu byla uznána částečná invalidita, kde jako svářeč plastu pracoval na plný úvazek a poté byl evidován půl roku na úřadu práce a od listopadu 2009 pracoval na obsluze lisu na plný úvazek. Popsána byla přítomnost artrózy a lehčí svalové atrofie. Aktivní a pasivní hybnost je v rameni omezena přibližně o polovinu. Postižená končetina není u žalobce dominantní. Jedná se o parézu chabou, periferní, její tíži stanovuje PK jako lehkou a středně těžkou. Parézou je postižena horní část končetiny, stav je dlouhodobě stacionární z hlediska neurologického, v průběhu roku dochází k pozvolné progresi artrózy v rameni. Končetina je méně funkční v důsledku uvedené parézie a artrózy. Žalobce není schopen vykonávat těžší manuelní práce a práce s nutností elevace levé horní končetiny. Je schopen vykonávat

Pokračování
-4-
33 Ad 5/2011

přiměřené práce fyzické, takového charakteru, které vykonával po úraze, je schopen vykonávat jednodušší práce administrativního charakteru. Je schopen rekvalifikace na přiměřené zaměstnání.

U žalobce lze prokázat dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav v důsledku částečné parézy pažního pletence, což odpovídá dle vyhlášky č. 359/2009 Sb. kapitoly VI, položka 8 (postižení nervových pletení), písm. 1). Míru poklesu pracovní schopnosti PK stanovila při spodní hranici daného rozmezí ve výši 30 %. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti PK ve smyslu 3 a 4 citované vyhlášky nezměnila. Posudková komise ohodnotila pokles pracovní schopnosti podle stejné kapitoly, ale položky 8 písm. f), kde v podstatě hodnocen pokles pracovní schopnosti byl stejné v předchozích řízeních na 30 %.

Po zhodnocení výše uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba důvodná není. Soud provedeným dokazováním zjistil skutkový stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů napadený výrok rozhodnutí ( 75 odst. 1, 2 s.ř.s.).

Podle 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. — účinného od 1.1.2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Dle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla:

a) nejméně o 35 %‚ avšak nejvíce o 49 %‚ jedná se o invaliditu I. stupně,

b) nejméně o 50 %‚ avšak nejvíce o 69 %‚ jedná se o invaliditu II. stupně,

c) nejméně o 70 %‚ jedná se o invaliditu III. stupně.

Podle odst. 4 výše uvedeného ustanovení při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce, doloženého výsledky funkčních vyšetření.

Bylo zjištěno, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí byl hodnocen správně, což jednoznačně prokázal posudek PK MPSV ČR v Brně ze dne 20.5.2011, když posudková komise závěrem svého posouzení stanovila konečnou míru poklesu pracovní schopnosti na 30 %. Posudková komise hodnotila zdravotní stav sice podle stejné kapitoly tj. VI, ale podle položky 8 (postižení nervových pletení), písm. f) ale stanovila stejný pokles pracovní schopnosti na 30 %. Hodnocení svědčí o tom, že žalobce již není invalidní. Vzhledem k tornu, že posudková komise hodnotila zdravotní stav stejně jako v předchozích řízeních, pouze použila jiné položku a písmeno, přesněji vystihující poranění

žalobce ale pokles schopnosti byl hodnocen stejně, soud konstatuje, že žalovaný správní orgán postupoval v souladu s platnými právními předpisy vztahujícími se k projednávané věci. Vzhledem k tomu, že soud neshledal postup žalovaného správního orgánu nesprávným, žalobu žalobce zamítl jako nedůvodnou podle 78 odst. 7 s.ř.s. na základě přesvědčivého, úplného a celistvého posudku PK MPSV ČR v Brně.

Poživateli dávky, jejíž narok je odvislý od posouzeni zdravotního stavu, lze při zjištění, že jeho zdravotní stav již nadále neodůvodňuje trvání nároku na dávku (a tím i související nárok na její výplatu), tuto dávku odejmout postupem v souladu s ust. 56 odst. 1

Pokračování
-5-
33 Ad 5/2011 – 24

písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění (dle rozsudku NSS ze dne 15.4.2008 č.j. 6Ads 115/2006-70). V projednávané věci proto soud neshledal pochybení ze strany žalovaného správního orgánu.

Žalobce ve věci úspěch neměl, žalovaný správní orgán náklady řízení nepožadoval, soud proto rozhodl o nákladech řízení tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal ( 60 odst. 1 a 2 s.ř.s.).

Poučení:

Rozsudek nabývá právní moci dnem doručení. Ve věci je možno podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, ve 2 vyhotoveních Stěžovatel, který nemá vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem ( 105 odst. 2 a 106 odst. 2 s.ř.s.).

V Brně dne 8.listopadu 2011

JUDr. Jarmila Ďásková, v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Marie Šeregelyová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru