Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Ad 47/2012 - 23Rozsudek KSBR ze dne 11.03.2013

Prejudikatura

41 Cad 113/2005 - 26


přidejte vlastní popisek

33 Ad 47/2012-23

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jarmilou Ďáskovou v právní věci žalobce B.D., trvale bytem …….. proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16.8.2012, č.j. …….

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

Napadeným rozhodnutím žalované ze dne 16.8.2012 výše uvedeného č.j. byly zamítnuty námitky žalobce, které podal do rozhodnutí žalované ze dne 7.6.2012 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Rozhodnutím ze dne 7.6.2012 zamítla žalovaná žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek §38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podkladem tohoto rozhodnutí byl posudek o invaliditě Městské správy sociálního zabezpečení Brno ze dne 22.5.2012, podle kterého není žalobce invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 25%.

Proti tomuto rozhodnutí prvostupňovému podal žalobce včas námitky dne 28.6.2012 s tím, že s rozhodnutím žalované nesouhlasí, neboť trpí zdravotními potížemi – bolestí zad a má potíže při ohýbání, zavazování bot, trpí artrozou kolenních kloubů a dostal výpověď ze

zaměstnání a vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a věku není schopen získat odpovídající zaměstnání.

Žalovaná přezkoumala v rámci námitkového řízení zdravotní stav žalobce a vydala nový posudek o invaliditě dne 15.8.2012 s tím, že žalobce není invalidní podle § 39 odst. 1 zák.č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, neboť míra poklesu jeho pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla posudkem o invaliditě určena ve výši 25 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, oddíl A, písm. b), k vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Pro přiznání invalidity zákon stanoví pokles pracovní schopnosti nejméně 35 %. Jako rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byla artróza nosných kloubů, neboť žalobce trpí oboustrannou koxartrozou a gonartrozou III. stupně. Rozsah pohybu kolen je však dobrý, jsou synovitida a drásoty, stav je bez známek osové odchylky či instability. Léčí se také se syndromem páteře, ale z posudkového hlediska je jedná o méně závažný stav, kde by činil pokles pracovní schopnosti maximálně 10 – 20 %, proto v námitkovém řízení byly námitky žalobce zamítnuty a potvrzeno rozhodnutí ze dne 7.6.2012.

Proti rozhodnutí o zamítnutí námitek žalobce podal žalobu dne 9.10.2012, kde namítal, že jeho zdravotní stav nebyl správně posouzen, neboť jeho zdravotní stav se horší, což doložil lékařskými zprávami v průběhu řízení o žádosti o invalidní důchod a také z toho důvodu, že nebylo využito možnosti navýšení horní hranici poklesu pracovní schopnosti zvýšit o 10 % bodů ve smyslu ust. § 3 citované vyhl. č. 359/2009 Sb. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu bez přihlédnutí k ust. § 3 odst. 1 citované vyhlášky, navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 13.11.2012 uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobce namítá výhradní posouzení svého zdravotního stavu, navrhuje přezkoumání PK MPSV ČR, která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění.

V řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního s.ř.s. přezkoumává soud napadené rozhodnutí správního orgánu v mezích žalobních bodů a z těchto hledisek, které žalobce v podané žalobě uvede, přičemž vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 věta první s.ř.s.).

V rámci přezkumného řízení soudního byl zdravotní stav žalobce přezkoumán PK MPSV ČR, pracoviště Brno dne 20.2.2013, za účasti odborného ortopeda s posudkovým závěrem, že k datu vydání napadeného rozhodnutí 16.8.2012 žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. V jeho případě nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.

Soud u jednání provedl důkaz výše citovaným odborným posudkem PK MPSV ČR v Brno i dávkovým spisem žalobce, vedeného žalovanou. Bylo zjištěno, že žalobce uplatnil dne 21.3.2012 žádost o invalidní důchod a dne 16.5.2012 byl lékařem posudkové služby pověřeným vypracováním posudku pro MSSZ Brno – město jeho zdravotní stav posouzen. Bylo pokračováno dne 22.5.2012, neboť bylo vyčkáno doručení neurologického nálezu ze dne 18.5.2012. Lékař MSSZ posoudil zdravotní stav žalobce podle přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., podle kap. XIII, oddíl A, položka 1b) ve výši 25 % a na základě tohoto hodnocení pak bylo vydáno zamítavé rozhodnutí ze dne 7.6.2012. Jak bylo již výše uvedeno na základě podaných námitek přezkoumával zdravotní stav žalobce v námitkovém řízení žalovaná se stejným posudkovým závěrem jako v prvém stupni, proto žalobce proti tomuto rozhodnutí (které je předmětem soudního přezkumu) podal žalobu. Z odborného posudku vyplynulo, že posudková komise vycházela jednak z žaloby a tam uvedených žalobních námitek, dále měla k dispozici posudkový spis MSSZ Brno – město, ve kterém byly založeny lékařské nálezy, záznamy o jednání a byla také zapůjčena a prostudována zdravotní dokumentace praktického lékaře. K dispozici byly nálezy neurologické, EMG, oční, interní nálezy a nálezy z Revmacentra, vše z období 2010 – 2012.

Žalobce je absolvent vysoké školy, pracoval jako agronom i jako OSVČ při likvidaci plevele. Posléze pracoval jako mistr Správy hřbitovů města Brna. Jednání posudkové komise byl přítomen.

Posudková komise zhodnotila veškeré podklady výše citované a konstatovala, že v popředí obtíží je obezita s průvodními obtížemi, zejména pokročilou artrózou kyčlí a pravého kolene (stupeň III.) provázené zátěžovou bolestí. Potíže snosnými klouby jsou datovány od roku 2008. Hybnost nosných kloubů není zásadním způsobem omezena, nelze prokázat frekventně se opakující stavy algických dekompenzací. Od konce roku 2011 jsou přítomny algie bederní páteře při pokročilých degenerativních změnách a dle magnetické rezonance i foraminostenoza. Klinicky jednoznačně známky radikulopatie nelze prokázat, rovněž EMG neprokazuje postižení nervového kořene. Hybnost bederní páteře je částečně omezena. Léčí se dále s diabetem od roku 2007, léčba je vedena inzulínem a stav je dobře kompenzovaný. Komplikace diabetu nejsou prokázány. Trpí též i kartenzí.

U žalobce jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ale tento neodpovídá přiznání invalidity. V rámci uvedených onemocnění je limitovaný ve výkonu fyzicky náročnějších činností a prací spojených s dlouhým stáním či dlouhou chůzí. Dříve vykonávané činnosti jako OSVČ je schopen v současnosti i v budoucnu vykonávat jen v menším rozsahu a intenzitě než v minulosti. Obecně je schopen vykonávat jen práce fyzicky lehké. Jako vysokoškolsky vzdělaná osoba je schopen vykonávat adekvátní práce ve svém oboru (převážně duševní, administrativní a fyzicky nenáročné). Je schopen rekvalifikace na jiné vhodné zaměstnání v rámci své základní odbornosti ale je také schopen rekvalifikace i na jiné administrativní práce či práce fyzicky méně náročné. Posudková komise jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s dopadem na pokles pracovní schopnosti posuzovala podle kap. XIII, oddíl A, položka 1 b), přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Míru poklesu pracovní schopnosti však uznala ve výši 30 %, přičemž uvedená procenta zahrnují i pokles pracovní schopnosti způsobený ostatními onemocněními. Vzhledem k tomu, že přiznání invalidity I. stupně vyžaduje nejméně pokles 35 %, žalobce nebyl uznán invalidním.

Po zhodnocení výše uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba důvodná není. Provedeným dokazováním byl zjištěn skutkový stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů napadený výrok rozhodnutí podle § 75 odst. 1, 2 s.ř.s.

Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., účinného od 1.1.2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Podle odst. druhého výše uvedeného ustanovení je pojištěnec invalidní, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně.

Podle odst. 4 výše uvedeného ustanovení při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření.

Bylo zjištěno, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí byl hodnocen správně, což jednoznačně prokázal posudek PK MPSV ČR v Brně ze dne 20.2.2012, který se shodoval s hodnocením jak v námitkovém řízení tak v I. stupni na MSSZ v Brně. Posudková komise hodnotila pokles pracovní schopnosti žalobce na rozdíl od předchozích řízeních ve výši 30 % s tím, že v tomto hodnocení jsou zahrnuty i pokles pracovní schopnosti způsobený ostatními onemocněními. Posudková komise navýšení vyjádřila v hodnocení na horní hranici příslušné kapitoly a tím nevyužila navýšení hodnocení podle § 3 vyhl. č. 359/2009 Sb.

Vzhledem k tomu, že posudková komise hodnotila zdravotní stav stejně jako v předchozích řízení správní orgán. Soud konstatuje, že žalovaná postupovala v souladu s platnými právními předpisy vztahujícími se k projednávané věci. Vzhledem k tomu, že nebyly shledány v postupu žalovaného správního orgánu žádná pochybení, soud žalobu žalobce zamítl jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. na základě přesvědčivého, úplného a celistvého posudku PK MPSV ČR v Brně. V projednávané věci soud neshledal pochybení proto rozhodl tak, jak je výše uvedeno.

Nad rámec řízení soud uvádí, že pokud by v následujícím období došlo k zhoršení zdravotních potíží event. k operaci napadených kloubů artrózou, je možno podat si novou žádost o invalidní důchod na základě nových vyšetřeních.

Žalobce ve věci úspěch neměl, žalovaný správní orgán náklady řízení nepožadoval, soud rozhodl o nákladech řízení tak, že žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal (§ 60 odst. 1 a 2 s.ř.s.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 11. března 2013

JUDr. Jarmila Ďásková, v. r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru