Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Ad 4/2020 - 58Rozsudek KSBR ze dne 30.03.2021

Prejudikatura

6 Ads 99/2011 - 43

3 Ads 45/2008 - 46

4 Ads 81/2009 - 46

6 Ads 12/2013 - 22


přidejte vlastní popisek

33 Ad 4/2020-58

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., ve věci

žalobce: L. P.

trvale bytem X

zastoupen Mgr. Antonín Strouhal, advokát Dvořákova 635/4, 602 00 Brno proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 12. 2019, č.j. X

takto:

I. Žaloba sezamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) brojil žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 12. 2019, č. j. X dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované X ze dne 3. 10. 2019 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím přiznala účastníkovi řízení podle ustanovení § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů od 13. 9. 2019 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

2. Podkladem prvostupňového rozhodnutí byl posudek o invaliditě vypracovaný při kontrolní lékařské prohlídce Městskou správou sociálního zabezpečení Brno-město ze dne 13. 8. 2019, podle něhož byl žalobce ode dne 1. 8. 2019 invalidní v I. stupni invalidity s poklesem pracovní schopnosti 35 %.

II. Napadené rozhodnutí

3. Žalovaná vycházela v námitkovém řízení z následujícího zdravotního stavu žalobce. U žalobce byla konstatována periodická depresivní porucha u disponované osobnosti, která je v pravidelném léčení od roku 2017. Současná fáze je klasifikována jako středně těžká bez psychotické symptomatologie, ale je dokumentován stav po suicidálním pokusu oběšením v srpnu 2017 s následnou hospitalizací v Psychiatrické nemocnici Opava a v Psychiatrické nemocnici Brno. Dále byl prokázán abusus alkoholu v anamnéze a stav po otevřené zlomenině levého bérce v dolní části (obou kostí), stadia III. (po pádu na skateboardu), úraz dne 5. 9. 2018, po osteosyntéze dne 5. 9. 2018, po vytažení trikortikálního šroubu v listopadu 2018 s následnou dlouhodobou rehabilitací, následně byla provedena artroskopie v září 2019. Nyní je nález stabilizovaný a umožňuje plnou zátěž. Z dalších zdravotních postižení nelze pominout bolestivý páteřní syndrom na podkladě předního posunu bederního obratle L5, funkčně 1. stupně, klinicky hraničně stabilní, dále spondylolýzu v oblasti L5, dále pak stav po kontuzi levého kotníku a levé nohy (v březnu 2016) a stav po proběhlé virové encephalitidě již před lety.

4. Novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem žalované dne 9. 12. 2019 bylo zjištěno, že se u účastníka řízení jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a lze u něj od 1. 8. 2019 konstatovat i invaliditu dle ustanovení § 39 odstavce 1 citovaného zákona, přičemž se jedná o invaliditu prvního stupně dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, neboť míra poklesu jeho pracovní schopnosti byla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určena ve výši 45 %. Z hlediska pracovní anamnézy je žalobce vzdělán jako obráběč kovů 1993 – 1996, dále pracoval 1998 - 1999 Zbrojovka Brno jako dělník a jako číšník, dále pak jako technik, řidič a vykonávanou práci hodnotí jako fyzicky těžkou a psychicky náročnou).

5. Rozhodujícím zdravotním postižením je zdravotní postižení uvedené v kapitole V (duševní poruchy a poruchy chování), položce 4c (afektivní poruchy – poruchy nálady, deprese, manie, hypomanie, cyklotymie, dystymie, středně těžké postižení, depresivní či manické epizody středně těžké, dostatečně dlouhé remise, značně snížená úroveň sociálního fungování, výkon některých denních aktivit omezen) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30 - 45 %. Podle posudkového závěru lékařky žalované je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu periodická depresivní porucha u disponované osobnosti, jedná se o středně těžké postižení. Vzhledem k průběhu onemocnění, dosavadní léčbě a rozsahu objektivního nálezu byl stav hodnocen až na samotné horní hranici daného procentního rozmezí, tj. 45 %.

6. V daném posudkovém hodnocení již bylo přihlédnuto ke stabilizovanému stavu po úrazu dolní končetiny s velmi lehkým funkčním postižením a k lehkému bolestivému páteřnímu syndromu, a rovněž i k dosaženému vzdělání a k profesi byl žalobce posuzovaný jako prodejce, kuchař (vykonával nejdelší dobu toto pracovní zařazení), naposledy pracuje jako kuchař na plný pracovní úvazek. Takto stanovená procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky dále nemění. Nebyl k tomu shledán medicínský ani jiný důvod.

7. Podle posudku lékařky žalované je stran rozhodujícího zdravotního postižení zdravotní stav při zavedené medikaci je stav stabilizovaný, bez nutnosti léčby za hospitalizace, s doporučenou dlouhodobou podpůrnou psychologickou léčbou, kterou však žalobce doposud dle psychiatrické dokumentace nerealizoval (poslední nález ze dne 28. 6. 2019 a ze dne 1. 8. 2019 doložený k žádosti o přiznání invalidního důchodu), s pokračující dispenzární péčí ambulantní. V objektivním vyšetření je orientovaný, bez bludů a halucinací, v popředí je osobností problematika, impulzivní jednání a labilní. Projevuje se afektivita, kdy psychofarmaka jsou spíše podpůrného charakteru, důležitá je psychoterapie, na kterou však žalobce zatím nedochází.

8. Pokles pracovní schopnosti účastníka řízení způsobený dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem byl tedy v rámci námitkového řízení stanoven celkově ve výši 45 %, tj. hodnota z rozmezí nejméně 35 %, avšak nejvíce 49 %, což odůvodňuje skutečně jen první stupeň invalidity. Datum vzniku invalidity bylo stanoveno dnem psychiatrického vyšetření, tj. ke dni 1. 8. 2019. Od 13. 9. 2019 pak náleží výplata invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně.

9. V anamnéze je uváděn abusus alkoholu (preferuje červené víno), léčil se poprvé krátkodobě psychiatricky v roce 2008 pro depresivní symptomatologii a sebevražedné tendence, poté byl 7 let bez kontroly, další potíže s vyšetřením byly v roce 2015 a následně s kontrolou jen sporadicky, nyní od roku 2017 již chodí pravidelně na kontrolní ambulantní vyšetření. Z posudkového hodnocení se jedná o středně těžké funkční postižení, s nejistou prognózou vzhledem k neakceptování doporučené léčby.

10. Posudkově významné skutečnosti, které by odůvodňovaly vyšší než první stupeň invalidity, tedy shledat nelze, a ani přezkum zdravotního stavu uvedené námitky nepotvrdil. Zdravotní stav je stabilizovaný při dodržování léčebných a režimových opatření. Stav umožňuje výkon přiměřeného zaměstnání při dodržování preventivních zdravotních a pracovních opatření (například není vhodná práce psychicky vysoce stresující, v nočních provozech a v přesčasech, s nošením těžkých břemen).

11. V daném posudkovém hodnocení již bylo přihlédnuto ke stabilizovanému stavu po úrazu dolní končetiny s velmi lehkým funkčním postižením a k lehkému bolestivému páteřnímu syndromu, a rovněž i k dosaženému vzdělání a k profesi. Takto stanovená procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky dále nemění.

12. Jelikož v námitkovém řízení byl potvrzen závěr o tom, že podle posudku o invaliditě Městské správy sociálního zabezpečení Brno (dále jen „MSSZ Brno“) ze dne 13. 8. 2019 je žalobce ode dne 1. 8. 2019 invalidní pro invaliditu prvního stupně, žalovaná námitky zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila.

III. Žaloba

13. Žalobou brojil žalobce proti napadenému rozhodnutí z následujících důvodů.

14. Žalobce nesouhlasí se stanovením míry poklesu své pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu toliko o 35 % (rozhodnutí v prvním stupni), resp. 45 % (napadené rozhodnutí na základě námitkového řízení) a má za to, že napadené rozhodnutí a rozhodnutí, jež mu předcházelo, nestanovilo míru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce správně v souladu se zákonem.

15. Míra pracovní schopnosti žalobce z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla daleko více, než jak to bylo stanoveno napadeným rozhodnutím, a to zejména z důvodu periodické depresivní poruchy, závažných zdravotních problémů s páteří, stavu po otevřené zlomenině bérce v dolní části (obou kostí), a dalších zhoršení zdravotního stavu, jak byly tyto zjištěny ve správním řízení. Ke zjištění skutečného poklesu míry pracovní schopnosti žalobce z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu navrhuje žalobce opatření znaleckého posudku z oboru zdravotnictví a jeho provedení k důkazu.

16. Vyšší míra poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, než jak byla stanovena v napadeném rozhodnutí, vyplývá i z důkazů o zdravotním stavu žalobce opatřených v řízení před správními orgány.

17. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

IV. Vyjádření žalované a replika žalobce

18. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že pokles pracovní schopnosti žalobce způsobený dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem byl tedy v rámci námitkového řízení stanoven celkově ve výši 45 %, tj. hodnota v rozmezí nejméně 35 %, avšak nejvíce 49 %, což odůvodňuje skutečně jen první stupeň invalidity. Datum vzniku invalidity bylo stanoveno dnem psychiatrického vyšetření – 1. 8. 2019. Ode dne 13. 9. 2019 pak náleží výplata invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně.

19. Na základě provedeného komplexního přezkumu dospěla lékařka žalované k výsledku, že posudkový závěr lékařky MSSZ Brno ze dne 13. 8. 2019 lze i přes provedenou změnu v posouzení potvrdit a tato změna nevede ke změně posudkového závěru v otázce stupně invalidity žalobce. Invalidita prvního stupně ode dne 1. 8. 2019 byla tedy potvrzena i při námitkovém řízení. Přezkum zdravotního stavu tak uvedené námitky nepotvrdil.

20. S ohledem na námitky žalobce navrhuje žalovaná důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR, pracoviště v Brně (dále jen „PK MPSV“), která je ve smyslu ust. § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopností pojištěnce pro účely přezkumného řízení.

21. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla vypracování posudku PK MPSV, pracoviště v Brně a za stávajícím způsobem zjištěného skutkového stavu věci navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

22. V replice ze dne 18. 5. 2020 žalobce poukázal na některé lékařské nálezy, konkrétně lékařské nálezy z psychiatrie VN Brno ze dne 7. 5. 2020, dále lékařské zprávy z FN Brno, klinika úrazové chirurgie ze dne 2. 10. 2019, dále 6. 5. 2020 a 29. 4. 2020 (MUDr. R.). Navrhl, aby tyto lékařské zprávy byly provedeny v řízení jako důkaz.

V. Řízení před krajským soudem

23. V průběhu řízení krajský soud vyžádal správní spis MSSZ v Brně včetně připojené zdravotní dokumentace žalobce a také správní spis žalované.

24. Ze správního spisu žalované a MSSZ v Brně vyplývají následující skutečnosti.

25. Dne 20. 6. 2019 žalobce podal žádost o přiznání invalidního důchodu. Podle posudku MSSZ Brno-město ze dne 13. 8. 2019 byl žalobce shledán invalidním v prvním stupni invalidity, neboť jeho pracovní schopnost poklesla o 35 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem pracovní schopnost bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 4c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb.. (středně těžké funkční postižení – periodická depresivní porucha).

26. V námitkách proti prvostupňovému rozhodnutí ze dne 31. 10. 2019 žalobce uvedl, že míra poklesu jeho pracovní schopnosti je mnohem vyšší a předložil aktuální lékařskou zprávu o ambulantním vyšetření.

27. Podle posudku lékařky žalované z námitkového řízení ze dne 9. 12. 2019 byla rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu kvalifikována shodně, avšak pokles pracovní schopnosti byl stanoven na horní hranici položky v míře 45 %. V tomto posudkovém hodnocení bylo přihlédnuto ke stabilizovanému stavu po úrazu dolní končetiny s velmi lehkým funkčním postižením a k lehkému bolestivému páteřnímu syndromu, a rovněž také k dosaženému vzdělání a k pracovní profesi (posuzován jako prodejce a kuchař).

28. Krajský soud dále nechal vypracovat posudek Posudkové komise MPSV, pracoviště v Brně (dále jen „PK MPSV“) ze dne 17. 9. 2020, která zasedala ve složení předsedkyně komise a dalšího lékaře z oboru psychiatrie, jakož i tajemnice komise. Žalobce byl při jednání PK MPSV přítomen dne 22. 7. 2020. PK MPSV vycházela mj. z vyžádané zdravotní dokumentace z psychiatrické ambulance VN Brno. Žalobce byl posuzován jako kuchař s praxí prodejce. Objektivně při jednání komise byl vyšetřen: nestěžoval si na zhoršení zdravotního stavu, přichází s oporou jedné francouzské hole, poloviční omezení flexe v levém hlezně. První jednání komise bylo odročeno za účelem vyhodnocení dalších vyšetření žalobce.

29. Dne 17. 9. 2020 pokračovala PK MPSV v jednání bez účasti žalobce již jen podle zdravotnické dokumentace. Ohledně diagnostického souhrnu zdravotních obtíží žalobce PK MPSV uvedla, že žalobce má osobnost s narcisistickými rysy, kterou provázejí situační dekompenzace. Dále byla prokázána depresívní symptomatologie, impulsivní jednání, labilní afektivita. Žalobce utrpěl tříštivou zlomeninu levého bérce (úraz na skateboardu – září 2018), artroskopie levého hlezna (září 2019). Ohledně postižení páteře jde o vertebrogenním algický syndrom - spondylolýza L5, oboustranná spondylolýza L4, chondróza disku L4/5.

30. Podrobněji PK MPSV popsala genezi zdravotních obtíží žalobce. V roce 2017 provedl pokus o sebevraždu oběšením na Radhošti a tehdy byl poprvé vyšetřen na psychiatrii 2008 se zjištěním depresivní symptomatologie. Od srpna 2017 se léčí pravidelně na psychiatrii. Byl konstatován kolísavý psychický stav, v němž dominuje osobnostní problematika se situačními dekompenzacemi (zmíněná depresivní symptomatologie). Dále se objevily potíže z bederní páteří od roku 2018, konkrétně spondylolýza L5 – kompenzace bederním pásem (zlepšení stavu). Ohledně zranění levého hlezna byla provedena osteosyntéza a pak artroskopie v září 2019. K datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o postiženého s poruchou osobnosti (labilita, situační dekompenzace, depresivní symptomatologie, impulsivní jednání, labilní afektivita) se středně těžkým funkčním postižením. Co se týká postižení páteře, bylo ho možno hodnotit jako minimální (lehké) funkční postižení.

31. Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce stanovila PK MPSV dle kapitoly V., položky 7 b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., přičemž pokles pracovní schopnosti byl určen v míře 35 %. Pokles pracovní schopnosti nebyl hodnocen dle položky 7c téže kapitoly přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., neboť klinické nálezy nedokumentují závažnost funkčních poruch pod touto položkou uvedených. V pracovní rekomandaci PK MPSV uvedla, že žalobce je schopen výkonu pracovní činnosti jen s podstatně nižšími nároky na duševní a fyzické schopnosti.

32. Krajský soud ve věci nařídil ústní jednání, které se uskutečnilo dne 30. 3. 2021 za přítomnosti zástupkyně žalované a v omluvené nepřítomnosti žalobce a jeho zástupce. Krajský soud při jednání nejprve vyslechl procesní přednesy (žalované) a konstatoval obsah soudního a správního spisu. Následně provedl důkaz posudkem PK MPSV ze dne 17. 9. 2020. Po vyslechnutí vyjádření žalované k posudku vypořádal soud další důkazní návrhy žalobce (návrh na vypracování znaleckého posudku). Konstatoval, že lékařské zprávy předložené žalobcem v jeho replice byly podkladem pro vypracování posudku PK MPSV, pročež není třeba jimi samostatně provádět důkaz. Jelikož účastníci nevznesli další návrhy na dokazování, soud je ukončil a po vyslechnutí konečných návrhů ve věci přerušil jednání za účelem vyhlášení rozsudku.

VI. Posouzení věci krajským soudem

33. Žaloba není důvodná.

34. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

35. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna (viz k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, čj. 6 Ads 11/2013-20, přístupný na www.nssoud.cz). Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, čj. 6 Ads 99/2011-43, přístupný na www.nssoud.cz).

36. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srv. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, čj. 4 Ads 19/2012-18, přístupný na www.nssoud.cz).

37. Krajský soud vyhodnotil zjištěný skutkový stav ve světle uplatněných žalobních námitek.

38. K tomu byl v soudním řízení vypracován posudek PK MPSV ze dne 17. 9. 2020, kterým byl proveden důkaz při ústním jednání soudu ve věci dne 31. 3. 2021. Krajský soud hodnotí tento posudek po formální stránce jako zcela souladný s požadavky vyhl. č. 359/2009 Sb., neboť byl vypracován komisí zasedající v řádném složení (členem byl odborný psychiatr) a za přítomnosti žalobce, který byl při jednání vyšetřen dne 22. 7. 2020. PK MPSV se vyjádřila ke všem relevantním lékařským zprávám, přičemž žalobce ani nenamítal, že by některé lékařské zprávy nebyly zohledněny. V soudním řízení pak žalobce uplatnil ve fázi repliky další lékařské nálezy. Jedná se o nálezy z psychiatrie Vojenské nemocnice Brno ze dne 7. 5. 2020, dále z FN Brno, klinika úrazové chirurgie – ze dne 2. 10. 2019, dále 6. 5. 2020 a 29. 4. 2020 (MUDr. R.). Tyto lékařské zprávy byly posudkové komisi rovněž předloženy a staly se podkladem posudku o invaliditě. Předmětný posudek PK MPSV tedy soud považuje za úplný ve vztahu k podkladům i k hodnocení jednotlivých zdravotních postižení žalobce z hlediska jejich vlivu na jeho pracovní schopnost.

39. Z hlediska přesvědčivosti závěrů tohoto posudku je třeba v prvé řadě zdůraznit, že tyto závěry se v zásadě shodují co do určení míry poklesu pracovní schopnosti i mechanismu jejího určení s postupem MSSZ Brno-město a posudku lékařky žalované. Všechny tyto posudky bazírují na kvalifikaci rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce podle kapitoly V., položky 4 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Zatímco však posudky ve správním řízení shodně kvalifikovaly rozhodující zdravotní postižení žalobce pod písm. c) v položce 4, posudek PK MPSV volil oproti tomu písm. b). Stran míry poklesu pracovní schopnosti je posudek PK MPSV ve shodě s posudkem MSSZ Brno (35 % poklesu pracovní schopnosti), zatímco posudek lékařky v námitkovém řízení pracoval s vyšším hodnocením míry poklesu pracovní schopnosti na horní hranici položky 4c ve výši 45 %.

40. Krajský soud tyto rozdíly vypracovaných posudků o invaliditě nepřehlédl. Vzhledem k účelu tohoto řízení (přezkumu sporné otázky stupně invalidity) však všechny posudky hovoří jasnou řečí. Žalobce ani v jednom z provedených posudkových hodnocení nedosáhl na II. stupeň invalidity. Ze shody posudků co do určení míry poklesu pracovní schopnosti se odchyluje pouze posudek lékařky žalované z námitkového řízení, který určil míru poklesu pracovní schopnosti na horní hranici položky ve výši 45 %. Všechny tři posudky tedy shodně konstatují, že žalobce naplňuje podmínky prvního stupně invalidity, ale nikoliv druhého stupně invalidity.

41. Co se týče nálezů předložených žalobcem v soudním řízení, ani ty nemění pohled na spornou otázku. PK MPSV zahrnula tyto lékařské zprávy do svého posudkového hodnocení a krajský soud má za to, že je i dostatečně vyhodnotila. Krajský soud má tedy za to, že rozhodující zdravotní postižení k datu vydání napadeného rozhodnutí nepůsobilo žalobci invaliditu II. stupně, jak tvrdí.

42. Ohledně vlivu ostatních zdravotních postižení tvořících diagnostický obraz žalobce krajský soud uvádí, že PK MPSV se v předmětném posudku věnovala jak vlivu onemocnění páteře (vertebrogenní algický syndrom), který hodnotila jako lehké funkční postižení, tak i stavu po zlomenině v oblasti levého hlezenního kloubu, která působí žalobci pouhé mírné omezení hybnosti levé dolní končetiny. Za této situace je zřejmé, že tato zdravotní postižení nemohla být hodnocena jako rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. PK MPSV k nim však přihlédla při hodnocení souhrnu všech zdravotních postižení.

43. Posudek PK MPSV krajský soud tedy vyhodnotil jako stěžejní důkaz v otázce stupně invalidity žalobce. Posudkové hodnocení srozumitelně a relativně podrobně líčí veškeré zdravotní problémy žalobce. Samotné posudkové hodnocení je opřeno volbu adekvátní položky kapitoly V položky 7b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Z uvedených důvodů krajský soud neprováděl další dokazování, neboť má za to, že by nemohlo k otázce stupně invalidity žalobce vnést více světla. Návrh na vypracování znaleckého posudku tedy nebyl opodstatněný, neboť nepanovaly ve zjištěném skutkovém stavu žádné zásadní pochybnosti.

44. Krajský soud tedy uzavírá, že v soudním řízení nebylo prokázáno, že by žalobce byl invalidní ve II. stupni invalidity k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované, a proto žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

VII. Závěr a náhrada nákladů řízení

45. Ze všech shora uvedených důvodů krajský soud shledal žalobu jako nedůvodnou, a proto ji zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

46. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované nelze náhradu nákladů řízení přiznat ve smyslu § 60 odst. 2 s. ř. s. (výrok II. tohoto rozsudku).

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dnejeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 30. března 2021

JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D., v.r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení: K. M.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru