Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

31 Af 72/2014 - 184Rozsudek KSBR ze dne 28.06.2017

Prejudikatura

2 Afs 85/2012 - 40

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
1 Afs 290/2017

přidejte vlastní popisek

31Af 72/2014 - 184

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA v právní věci žalobce: KARO - Leather Company s.r.o., se sídlem Rohanské nábřeží 642/35, Praha 8 – Karlín, zast. JUDr. Pavlem Kavínkem, advokátem, se sídlem Králodvorská 16, Praha 1, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 16. 9. 2014, č. j. 43294-2/2014-900000-304.1 a o žalobě proti rozhodnutí ze dne 28. 11. 2014, č. j. 53061-2/2014-900000-304.1,

takto:

I. Žaloby sezamítají .

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

Žalobce se žalobami doručenými Krajskému soudu v Brně dne 16. 11. 2016 domáhal zrušení a) rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 9. 2014, č. j. 43294-2/2014-900000-304.1, kterým žalovaný rozhodl o rozhodnutí Celního úřadu pro Kraj Vysočina, tak, že se odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru č. 31/2014, č. j. 30192-6/2014-630000-11 ze dne 24. 6. 2014 zamítá a napadené rozhodnutí se potvrzuje; a b) rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2014, č. j. 53061-2/2014-900000-304.1, kterým žalovaný rozhodl tak, že se odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru č. 40/2014, č. j. 38372-6/2014-630000-11 ze dne 14. 8. 2014 zamítá a napadené rozhodnutí se potvrzuje.

Rozhodnutím ze dne 24. 6. 2014 Celní úřad pro Kraj Vysočina rozhodl tak, že žalobci dle ustanovení § 264 odst. 1 a 2 písm. a) a § 320 odst. 1 písm. c) zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona ve znění do 28. 7. 2016 (dále jen „celní zákon“), čl. 20, 214, 217 a 220 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní kodex“) a za použití celního sazebníku dodatečně vyměřil clo ve výši 399.561 Kč jako rozdíl mezi částkou původně vyměřenou rozhodnutím v celním řízení MRN 13CZ6300000194ZRKL6 ze dne 4. 4. 2014 ve výši 0 Kč a částkou cla nově stanovenou ve výši 399.561 Kč. Prvostupňový správní orgán předepsal žalobci na základě ustanovení § 251 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále též „daňový řád“) penále ve výši 79.913 Kč.

Rozhodnutím ze dne 14. 8. 2014 Celní úřad pro Kraj Vysočina rozhodl tak, že žalobci dle ustanovení § 264 odst. 1 a 2 písm. a) a § 320 odst. 1 písm. c) celního zákona, čl. 20, 214, 217 a 220 celního kodexu a za použití celního sazebníku dodatečně vyměřil clo ve výši 215.952 Kč jako rozdíl mezi částkou původně vyměřenou rozhodnutím v celním řízení MRM 14CZ630000017JJW7B0 ze dne 15. 5. 2014 ve výši 0 Kč a částkou cla nově stanovenou ve výši 215.952 Kč. Prvostupňový správní orgán předepsal žalobci na základě ustanovení § 251 odst. 1 písm. a) daňového řádu penále ve výši 43.191 Kč.

Dne 14. 11. 2016 bylo zdejším soudem usnesením č. j. 31 Af 72/2014-59 rozhodnuto o spojení věcí vedených u Krajského soudu v Brně pod zp. zn. 31 Af 72/2014 a 31 Af 38/2014 ke společnému řízení a dalším vedením pod sp. zn. 31 Af 72/2014.

II. Obsah žaloby

Žalobce tvrdí, že dovážené kůže jsou předem účelově určené jen na výrobu čalouněného nábytku. Zdůrazňuje, že až zpracování, ke kterému dochází v České republice, má za následek zhodnocování těchto kůží. Ze znaleckého posudku č. j. 1071/2014 vyplývá, že užitné vlastnosti lze předmětným usním dodat pouze celkovým koželužským přepracováním (tj. odstranění původní povrchové úpravy a nastříkáním nové kvalitní povrchové úpravy na bázi polyuretanových disperzí), v případě nadlimitního obsahu celkového chromu pak i technologickým opracováním v mokrých operacích (racích lázních). Je však nutno konstatovat, že tyto úpravy již hotových usní jsou po technologické stránce značně náročné a vyžadující odborné koželužské vedení a strojní vybavení, což může provádět pouze fungující koželužna. Při zařazování do příslušného čísla celního sazebníku se žalobce řídil všeobecným pravidlem 6 pro výklad kombinované nomenklatury, dále vysvětlivkami ke kombinované nomenklatuře pro kapitolu 41 a v neposlední řadě textovým zněním celního sazebníku pro kapitolu 41, konkrétně pro číslo 4104411100, přičemž před definitivním určením celně sazebního zařazení byla prostudována všechna textová znění v kapitole 41, aby se vyloučilo jakékoliv pochybení. Žalobce nesouhlasí s podřazením pod položku číslo 410792100, které uvedl žalovaný. Žalobce považuje postup celní správy za účelový se záměrem o maximální výběr cla. Žalobce tvrdí, že žalovaný odkazuje na vysvětlivky k Harmonizovanému systému popisu a číselného označování zboží, který však není veřejně přístupný. Dle žalobce je nepřípustné, aby žalovaný vycházel z dokumentů, které nejsou veřejně přístupné a aby ustanovení z neveřejného dokumentu byla přikládána k jeho tíži. Žalobce dále odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 6 Afs 1/2004-69, ve kterém Nejvyšší správní soud uvádí, že stanoviska, rozhodnutí, vyjádření nebo jiné úkony orgánů mezinárodních organizací nejsou pramenem vnitrostátního objektivního práva. K použití je třeba transformace nebo adaptace či inkorporace. Tyto vysvětlivky nejsou adresovány vnitrostátním subjektům, ale smluvním stranám Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselného označování, tj. státům. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2004, č. j. 1 As 9/2003, na které žalobce odkazuje, uvádí, že se na projednávanou věc vysvětlivky neaplikují. Žalobce zdůrazňuje, že Česká republika má zajistit soulad vnitrostátního práva s pravidly popisu a číslování označování zboží a to, že se Česká republika v minulosti nevypořádala se svými povinnosti, nemůže zakládat negativní dopad na občany České republiky. K prováděcímu nařízení Komise (EU) č. 1001/2014 ze dne 4. 10. 2013, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, žalobce uvádí, že překlad do českého jazyka je nepřesný a je dokonce přísnější. Dle názoru žalobce je přesnější a správný překlad tlumočnice JUDr. L. H. Členské státy nejsou oprávněny přijmout přísnější právní úpravu. Žalobce zdůrazňuje, že Závazná informace č. CZ 38-0672-2014 ze dne 5. 8. 2014 řadí toto konkrétní zboží pod kód nomenklatury č. 4104411100 shodně se žalobcem. Žalobce považuje jednání žalovaného za nepochopitelné a doplacení cla za likvidační.

Zdejší soud poznamenává, že podané žaloby jsou obsahově totožné.

III. Vyjádření žalovaného, doplnění žalobních tvrzení a replika žalobce, vyjádření

žalovaného k doplnění žaloby

Žalovaný ve svých vyjádřeních (obsahově shodných v obou projednávaných věcech), uvádí, že žalobce neuvedl, v čem konkrétně měl žalovaný pochybit, když zamítl žalobcem podané odvolání. Důvody žaloby se zcela překrývají s důvody, které byly obsaženy v odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí. Žalobce s obsahem napadeného rozhodnutí nijak nepolemizuje a nevyčítá mu žádné konkrétní vady a nesouhlasí pouze s jeho závěrem. Žalovaný tak plně odkazuje na napadené rozhodnutí. Žalovaný konstatuje, že se podrobně zabýval v rámci napadeného rozhodnutí sazebním zařazením a zdůrazňuje, že žalobce pochybil, když interpretační pravidlo č. 6 aplikoval na celou kapitolu 41 celního sazebníku, nikoliv na konkrétní čtyřmístné číslo KN, a to vedlo k jeho chybným závěrům. Interpretační pravidla musí být aplikována postupně. Nejdříve musí být zboží zařazeno do konkrétního čtyřmístného čísla na základě pravidel 1 až 5 a teprve pak aplikovat pravidlo č. 6. Žalobce nedodržel posloupnost při podřazování položky. Žalovaný zdůrazňuje, že od počátku nijak nezpochybňuje účel, za jakým byly kůže dovezeny, nezpochybňuje ani to, že dovezené kůže žalobce přepracovává, protože nesplňují hygienické normy a obsahují povrchové vady. Tyto skutečnosti považuje žalovaný za prokázané. V této souvislosti má žalovaný za zásadní, že dovezené kůže byly v okamžiku jejich dovozu prokazatelně opracovány ve smyslu čísla 4107 kombinované nomenklatury. I sám žalobce uvádí, že původní povrchovou úpravu musí odstranit a nastříkat novou. Pokud by na dovezených kůžích v době dovozu žádná povrchová úprava nebyla (nebyly by kromě činění nebo zpracování na crust dále opracovány), pak by se kůže zařazovala pod čísla 4104 kombinované nomenklatury. V daném případě však byly dovezeny dále opracované kůže, což je doloženo jednak dvojím znaleckým posudkem a jednak tvrzením samotného žalobce. Žalovaný nesouhlasí s tvrzením, že znalecký posudek dodaný žalobcem potvrzuje žalobcovo zařazení. Znalecký posudek pouze hodnotí kvalitu povrchové úpravy dovezených kůží. K vysvětlivkám uvádí, že se jedná o zdroj, který je správními orgány používán obdobně jako judikatura či odborná literatura. Tyto vysvětlivky nejsou v rozporu s celním sazebníkem, avšak jejich použití v projednávaném případě není nezbytné. Žalovaný dále konstatuje, že je zcela irelevantní v projednávaném případě posuzovat správný překlad textu celního sazebníku. Pro podřazení pod číslo kapitoly nomenklatury není zásadní, zda jsou kůže vhodné či nevhodné. To ani žalovaný nerozporuje, zásadní je míra zpracování. Co se týče závazné informace, žalovaný zdůrazňuje, že nelze zboží popsané v závazné informaci ztotožnit se skutečně dovezeným zbožím. Závazná informace byla vydána po propuštění daného zboží do režimu volného oběhu a posouzena pouze na základě slovního popisu a nikoliv na základě laboratorního zkoumání vzorků zboží.

Žalobce reagoval na vyjádření žalovaného (ve věci před spojením vedené pod sp. zn. 31Af 78/2014) replikou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 3. 2015, ve které setrval na původní argumentaci.

Dále žalobce po spojení věcí zaslal soudu doplnění žaloby spojené s replikou, doručené dne 1. 12. 2016, ve kterém uvedl, že je špatné zařazení kůže pod jak jím dříve uváděný kód TARIC č. 4104 41 11 00, tak kód uváděný žalovaným 4107 12 19 00. Svoji novou argumentaci, kdy tvrdí, že správný je dle žalobce kód 4115 20 00, zakládá na znaleckém posudku č. j. 1116/2016 ze dne 16. 5. 2016, zpracovaný Ing. M. Š. Tento Taric kód je veden se sazbou cla 0 %. Ze znaleckého posudku vyplývá, že zkoumané usně nelze podřadit do žádné z uvedených skupin položky 4107 celního sazebníku, neboť v daném případě se jedná o usně ve formě odpadového materiálu nezpracovatelného bez dalšího na klasické kožené výrobky. Příslušná položka odpadních a nestandardních produktů vyrobených z kůže však v celním sazebníku není obsažena, avšak nejblíže skutečnému stavu posuzovaných usní odpovídá položka 4115. Žalobce dále konstatuje, že Celně technická laboratoř nemá pro použité metody zkoušení usní potřebnou akreditaci ve smyslu normy ČSN EN ISO/IEC 17025. Na základě tohoto tvrzení žalobce konstatuje, že jsou výsledky zkoušek z této laboratoře pro projednávanou věc zcela irelevantní. Žalobce poukazuje na nedostatečně zjištěný skutkový stav ze strany celních orgánů. Samotný žalobce sice zařadil dovážené zboží pod nesprávné číslo, resp. podpoložku kódu TARIC, avšak toto nesprávné zařazení nemá žádný vliv na fiskální zájmy České republiky a je relevantní pouze z pohledu statistického sledování přeshraničního pohybu zboží. Žalobce dále poukazuje na to, že konkrétně v Itálii a ve Velké Británii celní orgány zařazují uvedené zboží taktéž pod číslo 4115 jednotného celního sazebníku EU.

Žalovaný doručil zdejšímu soudu dne 12. 12. 2016 vyjádření k doplnění žaloby, kde konstatuje, že žalobce zcela mění a rozšiřuje svoji argumentaci po lhůtě pro podání žaloby. Zdůrazňuje, že žalobce absolutně neakceptuje aplikaci celního sazebníku.

IV. Posouzení věci krajským soudem

Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první, s.ř.s.), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Zdejší soud dospěl k závěru, po nařízeném soudním jednání, že žaloby nejsou důvodné, že napadená rozhodnutí žalovaného byla vydána v souladu se zákonem.

Sporem v projednávané věci je podřazení zboží pod kombinovanou nomenklaturu a s tím související vyměření daně.

Žalobce v podaných žalobách trval na podřazení jím dováženého zboží pod kód TARIC č. 4104 41 11 00. Žalovaný po celou dobu soudního řízení trvá na podřazení pod kód TARIC č. 4107 92 10 00. Žalobce po dvou letech doplnil svoji argumentaci tak, že nyní tvrdí, že kůže má být zařazena pod kód TARIC č. 4115 20 00, kde je uvedena sazba cla ve výši 0 %.

Ze spisového materiálu vyplývá, že dne 2. 6. 2014 Celní úřad pro Kraj Vysočina přijal celní prohlášení referenční číslo 281. Deklarantem byl žalobce a navrhoval propustit do volného oběhu zboží – Východoindické kůže z mladého hovězího dobytka („kip“), lícová štípenka, v suchém stavu, celé, nepřesahující 4,5 kg na kus a výměr 1 ks do 2,6 m nepoužitelné pro bezprostřední výrobu koženého zboží, 232,12 m. Odesílatelem byla označena společnost RAHMAN INDUSTRIES LIMITED, 184/167 Wajidpur, Jajmau, Kanpur, 208010 IN. Celní prohlášení podané deklarantem bylo zaregistrováno a přijato pod ev. č. IMA 14CZ63000019ZRKL 6, kontejner č. ECMU 919577-0.

Ze spisového materiálu dále vyplývá, že dne 15. 5. 2014 bylo Celnímu úřadu pro Kraj Vysočina předloženo celní prohlášení referenční číslo 290. Deklarantem byl žalobce a navrhoval propustit do volného oběhu zboží – Východoindické kůže z mladého hovězího dobytka („kip“), lícová štípenka, v suchém stavu, celé, nepřesahující 4,5 kg na kus a výměr 1 ks do 2,6 m nepoužitelné pro bezprostřední výrobu koženého zboží, 232,12 m. Odesílatelem byla označena společnost RAHMAN INDUSTRIES LIMITED, 184/167 Wajidpur, Jajmau, Kanpur, 208010 IN. Celní prohlášení podané deklarantem bylo zaregistrováno a přijato pod ev. č. IMA 14CZ63000017JJW7BO, kontejner č. CMAU 542650-2.

IV.a) Skutková zjištění

Skutková zjištění ke zboží IMA 14CZ63000019ZRKL 6, kontejner č. ECMU 919577-0

Správní orgán provedl odběr vzorku (č. vzorku a protokolu 630301-14-04-002) a vyžádal jeho posouzení Celně technickou laboratoří. Dle protokolu o zkoušce ze dne 30. 5. 2014 provedenou Celně technickou laboratoří se jedná o část lícové štípenky, šedé barvy, s jednostrannou povrchovou úpravou, dle přiložené dokumentace se jedná o hovězinu. V protokolu je dále uvedeno, že vzorek obsahuje látky na bázi polymerních pryskyřic a změkčovadla.

Součástí správního spisu je i záznam týkající se stanoviska k sazebnímu zařazení zboží, kde je uveden kód 41079210, přičemž je zdůrazněno, že se nejedná o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží ve smyslu čl. 12 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, celního kodexu.

Ze znaleckého posudku č. j. 1071/2014 (Ing. M. Š.) vyplývá, že mimo jiné u vzorku č. 6035/14 (ev. č. 6303011404002) lze užité vlastnosti dodat pouze celkovým koželužským přepracováním (odstraněním původní povrchové úpravy a nastříkáním nové kvalitní povrchové úpravy na bázi polyuretanových disperzí).

Skutková zjištění ke zboží IMA 14CZ63000017JJW7BO, kontejner č. CMAU 542650-2

Správní orgán provedl odběr vzorku (č. vzorku a protokolu 630301-14-05-013) a vyžádal jeho posouzení Celně technickou laboratoří. Dle protokolu o zkoušce ze dne 30. 5. 2014 provedenou Celně technickou laboratoří se jedná o část lícové štípenky, šedé barvy, s jednostrannou povrchovou úpravou, dle přiložené dokumentace se jedná o hovězinu. V protokolu je dále uvedeno, že vzorek obsahuje látky na bázi polymerních pryskyřic a změkčovadla.

Součástí správního spisu je i záznam týkající se stanoviska k sazebnímu zařazení zboží, kde je uveden kód 41079210, přičemž je zdůrazněno, že se nejedná o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží ve smyslu čl. 12 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, celního kodexu.

Ze znaleckého posudku č. j. 1071/2014 (Ing. M. Š.) vyplývá, že mimo jiné u vzorku č. 6035/14 (ev. č. 6303011404002) lze užité vlastnosti dodat pouze celkovým koželužským přepracováním (odstraněním původní povrchové úpravy a nastříkáním nové kvalitní povrchové úpravy na bázi polyuretanových disperzí).

Další skutková zjištění

Soudu byl předložen a jako důkaz při jednání proveden druhý znalecký posudek Ing. M. Š. ze dne 16. 5. 2016. Dle obsahu citovaného posudku byly zkoumány oba výše uvedené vzorky kůží. V rámci znaleckého posudku znalkyně konstatuje, že se jedná o useň, vyrobenou z vizuálního pohledu do hotového stavu, podle sazebníku nejblíže odpovídá zařazení do položky 4107, nicméně následně konstatovala, že usně jsou kvalitativně znehodnocené a vlastnosti povrchové úpravy jsou nevyhovující pro jakékoliv kožedělné zpracování a je třeba s usněmi nakládat jako s odpadním materiálem. Zároveň znalkyně konstatovala, že podle organolepticky a vizuálně určených vlastností posuzovaných usní lze tyto usně zařadit do položky 4107, ale zároveň k jiné otázce konstatovala, že usním lze užitné vlastnosti dodat pouze celkovým koželužským přepracováním.

Dále v rámci dokazování soud jako důkazy provedl následující listiny. Jednak informaci britského daňového a celního úřadu k tarifní klasifikaci koženého vadného zboží spolu se závaznou informací o sazebním zařazení GB 502486170 ze dne 15. 6. 2015, dále žádost o informace o tarifu společnosti Maple Leaves Ltd ze dne 5. 6. 2015, vyjádření britského daňového a celního úřadu k navrácení vzorků, Technickou zprávu laboratoře BLC, Velká Británie ze dne 22. 4. 2015, a Technickou zprávu laboratoře BLC, Velká Británie ze dne 1. 2. 2017, notářský zápis sepsaný notářem JUDr. I. H., notářem v Kroměříži, č. NZ 5/2017, ze dne 23. 1. 2017 a protokoly o provedených mezilaboratorních zkouškách č. 1/17 (ze dne 28. 4. 2017) a č. 2/17 (ze dne 12. 6. 2017). V rámci dokazování soud provedl i důkaz výpovědí jednatele žalobce.

Z takto provedených důkazů soud zjistil, že část důkazů se týkala zboží, které nebylo možno ztotožnit s nyní posuzovaným zbožím, ze kterého byly odebrány výše uvedené vzorky. To se týká zejména zprávy BLC ze dne 22. 4. 2015 a dále závazné informace o sazebním zařazení GB 502486170 ze dne 15. 6. 2015.

Další důkazy [Technická zpráva laboratoře BLC, Velká Británie ze dne 1. 2. 2017, notářský zápis sepsaný notářem JUDr. I. H., notářem v Kroměříži, č. NZ 5/2017, ze dne 23. 1. 2017 a protokoly o provedených mezilaboratorních zkouškách č. 1/17 (ze dne 28. 4. 2017) a č. 2/17 (ze dne 12. 6. 2017)] se týkaly pouze jednoho ze vzorků, a to č. 630301-14-04-002 (v uvedených listinách označený jako vzorek č. 6034/14).

Veškeré důkazy související s testováním zboží ve Velké Británii, vč. protokolů o mezilaboratorních zkouškách toliko potvrzovaly dřívější závěr ing. Š. (viz druhý znalecký posudek), že dovezené kůže byly nekvalitně zpracovány a s ohledem na množství chromu nebyly vhodné k dalšímu zpracování. Tento skutkový stav žalovaný nijak nerozporoval.

Dále je součástí správního spisu i závazná informace o sazebním zařazení zboží Celním úřadem pro Olomoucký kraj č. CZ 38-0672-2014, kde zboží podřazuje pod č. 41044111.

IV.b) Podřazení zboží pod konkrétní položku celního sazebníku

Pro projednávanou věc je zásadní právní úprava Nařízení rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, kde v čl. 3 uvádí, že každá podpoložka KN má osmimístní číselný kód, přičemž prvních šest míst jsou číselné kódy vztahující se k číslům a položkám nomenklatury harmonizovaného systému a sedmé a osmé číslo určuje podpoložky kombinované nomenklatury (dále též „KN“).

Žalobce i žalovaný se ve své argumentaci shodli na tom, že se jedná o kůže a kožky vyčiněné nebo zpracované na crust z hovězího dobytka (včetně buvolů) nebo koní a jiných lichokopytníků, odchlupené, též štípané. Rozpor v řízení před celními úřady nastal v momentě, kdy žalobce tvrdil, že se jedná o kůže dále neupravené, a žalovaný měl za to, že se jedná o kůže dále upravené. Tento rozpor byl dále prohlouben v řízení před soudem, kdy žalobce doplnil své tvrzení tak, že se v případě jím deklarovaného zboží jedná o odpad, který má být celně zařazen zcela jinak, než jak tvrdil on sám původně, i jinak, než tvrdí žalovaný.

V souzené věci bylo v soudním řízení mezi žalobcem a žalovaným sporné o podřazení deklarovaného zboží pod položku 4104 (4104 41 11 00), resp. 4107 (4107 92 10 00), nebo 4115 (4115 20 00).

Položka 4104 zahrnuje Kůže a kožky vyčiněné nebo zpracované na crust z hovězího dobytka (včetně buvolů) nebo koní a jiných lichokopytníků, odchlupené, též štípané, avšak dále neupravené. Podpoložka 4104 41 zahrnuje Plný líc, neštípaný; lícové štípenky: Celé kůže a kožky z hovězího dobytka (včetně buvolů) o plošné výměře jednoho kusu nepřesahující 28 čtverečních stop (2,6 m2) a podpoložka 4104 41 11 00 pak v rámci tohoto zboží zahrnuje Východoindické kůže z mladého hovězího dobytka („kip“), celé, s hlavou a nohama nebo bez nich, jejichž čistá hmotnost každé kůže nepřesahuje 4,5 kg, dále nezpracované jinak než třísločiněním, též určitým způsobem upravené, avšak zjevně nepoužitelné pro bezprostřední výrobu koženého zboží.

Položka 4107 zahrnuje Usně z hovězího dobytka (včetně buvolů) nebo koní a jiných lichokopytníků, po vyčinění nebo po zpracování na crust dále upravené, včetně kůží zpracovaných na pergamen, odchlupené, též štípané, jiné než usně čísla 4114. Podpoložka 4107 92 zahrnuje Lícové štípenky a podpoložka 4107 92 10 00 pak v rámci tohoto zboží zahrnuje Usně z hovězího dobytka (včetně buvolů).

Položka 4115 zahrnuje Kompozitní usně na základě nerozvlákněné usně nebo kožených vláken, ve tvaru desek, listů nebo pruhů, též ve svitcích; odřezky a jiné odpady kůží (usní) nebo kompozitní usně, nepoužitelné k výrobě koženého zboží; kožený prach, prášek a moučka. Podpoložka 4115 10 00 v rámci tohoto zboží zahrnuje Kompozitní usně na základě nerozvlákněné usně nebo kožených vláken, ve tvaru desek, listů nebo pruhů, též ve svitcích a podpoložka 4115 20 00 zahrnuje Odřezky a jiné odpady kůží (usní) nebo kompozitní usně, nepoužitelné k výrobě koženého zboží; kožený prach, prášek a moučka.

Ke správnému zařazení zboží pod TARIC kód je třeba postupovat nejdříve tak, že se zařadí konkrétní výrobek do odpovídajícího čtyřmístného čísla celního sazebníku, a teprve poté je třeba vyhledat šestimístnou položku a následně osmimístnou podpoložku celního sazebníku. Způsob aplikace celního sazebníku nelze vykládat jinak, případně jeho jednotlivé položky interpretovat nad rámec sazebníku.

V hlavě I obsahuje nařízení č. 2658/87 všeobecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a vymezuje základní zásady. Zboží, které lze zařadit prima facie do dvou nebo více čísel, se zařazuje pod číslo, které obsahuje nejspecifičtější popis, má přednost před čísly s obecnějším popisem. Zařazení zboží do kombinované nomenklatury se dle Všeobecných pravidel pro výklad kombinované nomenklatury řídí následujícími zásadami:

1) Názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační; pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a následující ustanovení, pokud znění těchto čísel nebo poznámek nestanoví jinak.

6) Zařazení zboží do položek a podpoložek určitého čísla je pro právní účely stanoveno zněním těchto položek a podpoložek a příslušných poznámek k položkám a podpoložkám, jakož i mutatis mutandis výše uvedenými pravidly, přičemž se rozumí, že srovnávány mohou být pouze položky a podpoložky stejné úrovně. Není-li stanoveno jinak, uplatňují se pro účely tohoto pravidla rovněž příslušné poznámky ke třídě a kapitole. (obdobně srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2016 č. j. 10 Afs 144/2015 - 54)

Deklarované zboží je vymezeno jako hovězí kůže východoindického typu z mladého dobytka („kip“), zpracované na crust do formy lícové štípenky. Jedná se o celé kůže bez hlavy a nohou. Dle deklarovaných údajů jsou hovězí kůže třísločiněné, minerálně činěné za pomoci chromitých solí, dále při zpracování na crust byl aplikován mazací likr a před sušením byly kůže barveny v bubnu v likrové lázni s obsahem silikátu.

Krajský soud dospěl na základě výše uvedených skutečností k závěru, že v případě předmětného zboží jeho zjištěné vlastnosti odůvodňují podřazení zboží pod položku 4107, a to z následujících důvodů.

Předně je třeba konstatovat, že zařazení zboží pod jednotlivé položky celního sazebníku je komplikováno vlastnostmi předmětného zboží. Mezi účastníky není nijak sporné, že zboží nemělo kvalitu potřebnou k tomu, aby z něj mohlo být dále vyráběno další zboží, neboť žalobcem dovezené zboží nesplňovalo mimo jiné hygienické požadavky na množství těžkých kovů. Za těchto podmínek hodnotil soud podřazení zboží pod jednotlivé kapitoly celního sazebníku.

V případě položky 4104 má soud za to, že jak ze správního spisu, tak z provedeného dokazování jasně vyplývá, že předmětné zboží bylo před dovozem koncově upraveno barvou, čímž není splněna základní podmínka, že se jedná o kůže a kožky vyčiněné nebo zpracované na crust, odchlupené, též štípané, avšak dále neupravené. Žalobcem dovážené zboží bylo zjevně po vyčinění, zpracování, dále upraveno, a to barvením, proto nesplňuje již základní podmínku pro zařazení do příslušné položky. Nelze proto postupovat ke konkrétní podpoložce, jak se domníval žalobce.

Přesto i kdyby soud teoreticky připustil přeskočení samotné položky, tak ani žalobcem namítaná podpoložka 4104 41 11 00 není pro tarifní zařazení správná. Žalobce se dovolává části popisu podpoložky „též určitým způsobem upravené, avšak zjevně nepoužitelné pro bezprostřední výrobu koženého zboží“. Vysvětlivka k této položce jasně uvádí: „Do této podpoložky patří kipy (telecí) kůže jednoduše vyčiněné použitím rostlinných látek, které mohly projít konzervační úpravou k usnadnění jejich přepravy na dlouhé vzdálenosti, např. pomocí rostlinného oleje.(Zdůraznění provedeno soudem)

Tyto kůže jsou charakterizovány pevnou a kompaktní strukturou a světlou „sušenkovou“ barvou následkem třísločinění. Vlasová strana kůže je hladká a stejnoměrného lesku a masová strana je většinou dobře omízdřena. Před použitím na výrobu koženého zboží, musí být kůže tohoto typu úplně přepracovány (s účinkem odčinění) a tak mohou být považovány za předčiněné.

Tyto kůže (známé jako kůže Madras nebo východoindické (EI) kůže) jsou hlavně dováženy z Indie nebo Pákistánu. Zpravidla jsou baleny, po šesti, ve slisovaných balících zabalených do slaměných rohoží a jutových pytlů.“

Z citované vysvětlivky je dle soudu zcela jasné, že obsah podpoložky je plně v souladu s obsahem dané položky. Je zřejmé, že formulace podpoložky „též určitým způsobem upravené“ podle vysvětlivek znamená, že kůže mohou být upraveny pro usnadnění přepravy (tedy nikoliv dokončeny svrchní barvou).

Stejně tak podle soudu nesplňuje předmětné zboží ani základní charakteristiky položky 4115, neboť se nejedná ani o kompozitní usně ani o odřezky a podle soudu ani o jiné odpady kůží (usní) nebo kompozitní usně, nepoužitelné k výrobě koženého zboží; nebo kožený prach, prášek a moučka.

Jakkoliv vysvětlivky k položce 4115 blíže „jiné odpady“ nedefinují, má soud za to, že je třeba vyjít z textace dané položky a jí odpovídající podpoložky 4115 20 00 odkazující na „Odřezky a jiné odpady kůží (usní) nebo kompozitní usně“. Pojem „jiný odpad“ soud vykládá v kontextu slučovací spojky „a“ a slova „Odřezky“. Podle názoru soudu se jedná primárně o odpady, které vznikají při zpracování kůží.

Z Vysvětlivek k Harmonizovanému systému k podpoložce 4115 patří do této podpoložky vedle odřezků i opotřebované kožené zboží, např. staré hnací řemeny pro stroje.

Předmětné zboží ale není odpadem ve smyslu odřezků, zbytků při výrobě ani opotřebovaného, již dříve užívaného zboží (např. starých hnacích řemenů). Odpadem se mělo stát předmětné zboží v důsledku nedostatku vlastností, které jsou nutné pro jeho další užití při výrobě. Znalkyně jasně popsala mechanismus, jakým došlo ke zvýšeným hodnotám chromu v materiálu, tedy nedostatečným koželužným zpracováním u dodavatele žalobce.

S ohledem na to, že byly žalobci dodány celé kůže, které byly dle dodavatele žalobce hotovým výrobkem, nelze podle názoru zdejšího soudu dovodit, že by se jednalo o odpad při výrobě jiného koženého produktu. Naopak se jednalo „pouze“ o nekvalitní zpracování objednaného zboží. Podle názoru soudu nelze zaměňovat z pohledu celních předpisů nekvalitně zpracované zboží (jinými slovy vadné plnění) za odpad, tedy zcela jinou účelově určenou položku celního sazebníku. Žalobce v řízení nikdy neprokázal, že by si objednal dodání odpadu, který by mohl vzniknout při výrobě obdobného zboží.

Podle názoru soudu nelze řešit nekvalitně provedenou dodávku zboží tím, že zboží, dovezené na základě určité objednávky s určitou charakteristikou, bude zařazeno účelově pod jinou položku celního sazebníku s cílem vyhnout se placení cla.

Jestliže v této souvislosti odkazuje žalobce na závaznou informaci o sazebním zařazení vydanou britským daňovým a celním úřadem č. GB 502486170 ze dne 15. 6. 2015, tak se jedná o pozdější informaci o sazebním zařazení a taková není pro soud při posouzení nyní projednávané věci závazná. Nad to je třeba konstatovat, že žalobci se nepodařilo prokázat, že předmětem posuzování bylo totožné zboží zejména co do jeho charakteristik při dovozu, tedy to, že se jednalo o východoindické kůže z mladého hovězího dobytka („kip“), lícová štípenka, v suchém stavu, celé, nepřesahující 4,5 kg na kus a výměr 1 ks do 2,6 m, tedy kůže shodné s těmi, které byly předmětem dotčených celních deklarací.

Jestliže soud při celním zařazení vyloučil obě alternativy sazebního zařazení zboží, zůstává jako jediná možnost zařazení zboží pod položku 4107 a podpoložku 4107 92 10 00 tak, jak byly popsány výše. Podřazení předmětného zboží pod tuto položku sazebníku plně odpovídá zjištěnému skutkovému stavu, který vyplývá ze správního spisu a odpovídá i věcnému popisu zboží, jež byl uveden v druhém posudku ing. Š. Podle názoru zdejšího soudu žalobcem předložené důkazy nijak nepřevážily skutková zjištění celního úřadu, která vycházela z popisu předmětného zboží a jeho zkoumání jako celku, nikoliv jen částečných vzorků.

Co se týká žalobcem namítané Závazné informace o sazebním zařazení vydané Celním úřadem pro Jihomoravský kraj dne 5. 8. 2014, č. CZ 38-0672-2014, se soud shoduje se žalovaným, že popis zboží uvedený v citované ZISZ není shodný s popisem zboží tak, jak byl uveden v celních prohlášeních ev. č. IMA 14CZ63000017JJW7BO a ev. č. IMA 14CZ63000019ZRKL 6, a stejně tak se shoduje se žalovaným v tom, že tato ZISZ byla vydána až poté, co proběhly předmětné dovozy. Jak uvedl Nejvyšší správní soud „cílem ZISZ je poskytnout hospodářskému subjektu právní jistotu, přetrvává-li pochybnost o zařazení zboží do stávající celní nomenklatury (viz rozsudek SDEU ze dne 2. 12. 2010, Schenker, C-199/09, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 16), a chránit jej tak proti jakékoli následné změně stanoviska celních orgánů k zařazení tohoto zboží (viz rozsudek ze dne 29. 1. 1998, Lopex Export, C-315/96, Recueil, s. I-317, bod 28).“ (viz rozsudek ze dne 2. 2. 2012, č. j. 1 Afs 4/2012 – 37). Aby mohl být žalobce takto chráněn, musí ZISZ existovat v době dovozu a musí se jednat o totožné zboží. Ze správního spisu vyplývá, že žalovaný se namítanou ZISZ zabýval a jasně uvedl důvody, pro které nebylo možné tuto ZISZ v řízení aplikovat. Podstatné zejména je, že laboratorním rozborem bylo prokázáno, že kůže byly po vyčinění dále zpracovány, což vylučuje zařazení do položky 4104, a nejedná se tedy o zcela totožné zboží. Zároveň zdejší soud, stejně jako žalovaný zdůrazňuje, že ZISZ byla vydána pouze na základě slovního popisu, kdežto k celnímu zařazení došlo na základě laboratorního zkoumání kůží. Pouze na okraj soud konstatuje, že sazebního zařazení pod položku uvedenou v citované ZISZ se žalobce po změně argumentace v řízení ani nedomáhal.

IV.c K povaze vysvětlivek k Harmonizovanému systému

Žalobce v souvislostech celního zařazení dále namítal, že použité vysvětlivky k Harmonizovanému sazebníku nebyly žalobci dány k dispozici.

Jak již soud výše uvedl, výchozím předpisem pro posouzení celé věci je nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (dále jen „nařízení o celním sazebníku“), přičemž toto nařízení zavádí kombinovanou nomenklaturu právě na základě harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží byl zaveden uzavřením Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží dne 14. 6. 1983 v Bruselu. Společně s protokolem o její změně ze dne 24. 6. 1986 byla schválena jménem Společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. 4. 1987).

Za podmínek stanovených v článku 8 Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému Světová celní organizace pravidelně zveřejňuje vysvětlivky a stanoviska k zařazení zboží přijaté Výborem pro HS, přičemž vždy je třeba vycházet ze znění pro dotčené období. Vysvětlivky k HS, stejně jako vysvětlivky ke KN, musí být v souladu s ustanoveními kombinované nomenklatury a nesmí měnit jejich obsah. Za předpokladu, že jejich znění je v souladu s nařízením o celním sazebníku a jednotlivých položek KN, tyto vysvětlivky jsou legitimním prostředkem pro výklad kombinované nomenklatury. Nemají závaznou právní sílu, ale jsou významným vodítkem pro správné sazební zařazení dováženého zboží (viz např. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 19. 2. 2009, C-376/07, ve věci Kamino International Logistics BV, body 47 až 50; nebo též rozsudek NSS ze dne 19. 11. 2013, čj. 2 Afs 85/2012-40, ve věci K + K General Corporation).

Celní orgány by obecně mohly zařadit zboží pod konkrétní TARIC kód i bez vysvětlivek, neboť při rozhodování (poté, co byl zjištěn skutkový stav věci řádně) se již jedná „jen“ o právní hodnocení věci (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2016, č. j. 10 Afs 144/2015-54). Soud proto nepovažuje vysvětlivky k Harmonizovanému sazebníku za důkazní prostředek, ale prostředek výkladu práva, na který postačuje v průběhu řízení, resp. nejpozději v rámci celního zařazení odkázat. Z obsahu správního spisu jasně vyplývá, že vysvětlivky nebyly použity ani jako důkaz, ani jako právní předpisy, nýbrž jako pomůcky pro hodnocení a interpretaci informací o dováženém zboží, které byly získány v průběhu dokazování.

IV.d K jednotlivým překladům nařízení Komise (EU) č. 1001/2013

Podle názoru zdejšího soudu je zcela nadbytečné zkoumat jednotlivé jazykové mutace citovaného nařízení, neboť v případě příslušné žalobní námitky je řešen název podpoložky 4104 41 11 00 a souvislosti z něj vyplývající. S ohledem na shora uvedené k celnímu zařazování obecně a i konkrétně v nyní posuzované věci je název podpoložky 4104 41 11 00 zcela irelevantní, neboť zboží nebylo možno podřadit již pod samotnou položku 4104.

V. Shrnutí a náklady řízení

S ohledem na vyslovené závěry dospěl soud k závěru, že napadená rozhodnutí žalovaného jsou v souladu se zákonem a žalobní námitky nejsou důvodné. Žaloby proto soud jako nedůvodné zamítl podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s.

Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení úspěšný nebyl, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovanému, který měl v řízení plný úspěch, však žádné náklady spojené s tímto řízením nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 28. června 2017

JUDr. Jaroslava Skoumalová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru