Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

31 Af 34/2010 - 39Rozsudek KSBR ze dne 07.12.2011

Prejudikatura

5 Afs 3/2008 - 81

5 Afs 172/2006


přidejte vlastní popisek

31Af 34/2010 – 39

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudkyň JUDr. Jarmily Ďáskové a JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D., v právní věci žalobce R.E. uzavřený investiční fond, a.s., se sídlem Praha 3, Žižkov, Řehořova 908/4, zastoupeným Ing. Radkem Lančíkem, daňovým poradcem, se sídlem Brno, Divadelní 4, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Brně, se sídlem v Brně, náměstí Svobody 4, o žalobě proti rozhodnutím správního orgánu,

takto:

I. Žaloba sezamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

[1] Procesní předchůdce žalobce (dále jen „žalobce“) se žalobou předanou k poštovní přepravě dne 6. 4. 2010 domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo zrušeno rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně (dále jen „žalovaný“) ze dne 27. 1. 2010, č. j. 1485/10-1200-702271, jemu předcházejí rozhodnutí Finančního úřadu ve Zlíně (dále jen „správce daně“) ze dne 30. 6. 2006, č. j. 228179/06/303913/3985, a žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání žalobce proti platebnímu výměru na daň z příjmů právnických osob ze dne 30. 6. 2006 vydaným správcem daně, kterým byl žalobci sdělen, na základě jeho žádosti ze dne 6. 10. 2006, výsledek vyměření daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2005 ve výši 0,- Kč.

II. Obsah žaloby

[2] Své žalobní námitky shrnul žalobce do dvou žalobních bodů.

[3] V úvodním žalobním bodu namítl, že na platebním výměru správce daně s datem vydání 30. 6. 2006 chybí datum podpisu tohoto rozhodnutí, tj. chybí jeho základní náležitost podle ustanovení § 32 odst. 2 písm. b) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“). Tento nedostatek způsobil neplatnost rozhodnutí podle ustanovení § 32 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků. Neplatné je proto i rozhodnutí žalovaného, které rozhodovalo o neplatném rozhodnutí a chybí mu proto právní podklad.

[4] V druhém žalobním bodu zdůraznil, že následek neplatnosti obou napadených rozhodnutí způsobil, že základ daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2005 stanovený ve výši 8.913.161,- Kč nenabyl právní moci do konce prekluzivní lhůty, tj. do 3 let ve smyslu ustanovení § 47 zákona o správě daní a poplatků. Otázkou prekluze se měl navíc z moci úřední zabývat žalovaný, což se nestalo. Z důvodu prekluze stanovení základu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2005 ve výši 8.913.161,- Kč přichází v úvahu i zrušení rozhodnutí správce daně.

III. Vyjádření žalovaného

[5] Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě nejprve namítl opožděnost žaloby, neboť žalobou napadené rozhodnutí žalovaného bylo žalobci (jeho zástupci) doručeno dne 5. 2. 2010. Z tohoto důvodu navrhl, aby soud žalobu odmítl.

[6] Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas, žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl a žalobci nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

[7] K úvodnímu žalobnímu bodu zdůraznil, že vzhledem k předchozímu soudnímu řízení u Krajského soudu v Brně vedenému pod sp. zn. 31 Ca 15/2008, musí být žalobci zřejmé, že správce daně platebním výměrem žalobci pouze sdělil výsledky dřívějšího vyměření daně. Správce daně žalobci vyměřil daňovou povinnost za zdaňovací období 2005 ve shodě s jeho daňovým přiznáním postupem podle ustanovení § 46 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků za užití zákonné fikce vyměření rozhodnutím vydaným dne 30. 6. 2006. Dále uvedl, že ani na rozhodnutí o odvolání nelze pohlížet jako na neplatné a není dán důvod pro zrušení tohoto rozhodnutí soudem pro formální nedostatek chybějícího data rozhodnutí správce daně. Opačný přístup by byl přepjatým formalismem.

[8] V rámci druhého žalobního bodu, k otázce prekluze práva vyměřit daň, odkázal na použitou argumentaci k úvodnímu žalobnímu bodu, kdy k fiktivnímu vyměření daně došlo dne 30. 6. 2006. Daňová povinnost ohledně daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2005 tedy byla vyměřena včas. Navíc po dobu řízení před krajským soudem ve věci sp. zn. 31 Ca 15/2008 prekluzivní doba pro stanovení daně podle ustanovení § 41 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),

III. Relevantní skutečnosti plynoucí ze spisového materiálu

[9] Z konkrétních okolností přezkoumávané věci je pro přehlednost vhodné chronologicky zdůraznit následující skutečnosti.

[10] Dne 30. 6. 2006 podal zástupce žalobce u správce daně přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2005 s uvedením údaje na řádku 290 – daň ve výši 0,- Kč. Ze strany 8 tiskopisu přiznání k dani z příjmů právnických osob platného pro zdaňovací období započatá v roce 2005 vyplývá, že za správce daně přiznanou daňovou povinnost vyměřil podle ustanovení § 46 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků jeho odpovědný pracovník dne 10. 7. 2006 ke dni 30. 6. 2006.

[11] Žádostí ze dne 6. 10. 2006, která byla postoupena místně příslušnému správci daně dne 16. 10. 2006, požádal žalobce o sdělení výsledku vyměření daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2005.

[12] V reakci na tuto žádost sdělil správce daně žalobci a zástupci žalobce výsledek vyměření zasláním platebního výměru na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2005 ze dne 30. 6. 2006, č. j. 228179/06/303913/3985, s údajem, že tento platební výměr nabyl právní moci dne 1. 8. 2006.

[13] Odvolání žalobce proti uvedenému platebnímu výměru bylo rozhodnutím správce daně ze dne 2. 1. 2007, č. j. 250038/06/303913/3985, zamítnuto, neboť bylo podáno po stanovené lhůtě.

[14] Rozhodnutím žalovaného ze dne 14. 11. 2007, č. j. 18811/07-1200-701174, bylo odvolání žalobce proti rozhodnutí správce daně ze dne 2. 1. 2007, č. j. 250038/06/303913/3985, zamítnuto. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaný vyslovil názor, že v dané věci se jednalo pouze o výpis z již pravomocného rozhodnutí správce daně, od jehož doručení se neodvíjela žádná lhůta pro uplatnění řádného opravného prostředku.

[15] Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 19. 2. 2009, č. j. 31Ca 15/2008 – 28, bylo rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 11. 2007, č. j. 18811/07-1200-701174, a jemu předcházející rozhodnutí správce daně ze dne 2. 1. 2007, č. j. 250038/06/303913/3985, zrušeno a věc byla žalovanému vrácena k dalšímu řízení. Správcem daně vydaný platební výměr na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2005 ze dne 30. 6. 2006, č. j. 228179/06/303913/3985, byl ponechán v platnosti.

[16] Poté žalovaný rozhodnutím ze dne ze dne 27. 1. 2010, č. j. 1485/10-1200-702271, přezkoumal odvoláním napadený platební výměr na daň z příjmů právnických osob ze dne 30. 6. 2006, vydaný správcem daně pod č. j. 228179/06/303913/3985, kterým byl na základě žádosti ze dne 6. 10. 2006 sdělen žalobci výsledek vyměření daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2005 ve výši 0,- Kč, a odvolání žalobce ze dne 13. 11. 2006, doplněné písemným podáním ze dne 17. 4. 2009, zamítl. Toto rozhodnutí bylo do vlastních rukou zástupce žalobce doručeno dne 5. 2. 2010.

IV. Posouzení věci krajským soudem

[17] Žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě (§ 72 odst. 1 s. ř. s.), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), jde o žalobu přípustnou (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.).

[18] Soud přezkoumal napadená rozhodnutí, vázán rozsahem a důvody, které žalobce uplatnil v žalobě (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s. bylo o věci samé rozhodnuto bez jednání. Soud při svém rozhodování vyšel z následujících skutečností, úvah a závěrů:

[19] Soud považuje za prioritní vyjádřit se k opožděnosti žaloby, jak je namítáno žalovaným.

[20] Podle ustanovení § 40 odst. 3 s. ř. s. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.

[21] Podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.

[22] Žalobou napadené rozhodnutí žalovaného bylo zástupci žalobce doručeno do jeho vlastních rukou dne 5. 2. 2010, tj. v pátek. Poslední den zákonné dvouměsíční lhůty připadl na 5. 4. 2010, což bylo pondělí velkonoční, tj. svátek. Připadl-li poslední den lhůty na svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, tj. úterý 6. 4. 2010, kdy zástupce žalobce předal žalobu k poštovní přepravě. Žaloba tedy není opožděná, neboť byla podána včas.

[23] K tomuto závěru lze připomenout právní větu z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2007, č. j. 8 Afs 150/2006 – 70, dostupném na www.nssoud.cz, podle níž: „Lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků nekončí uplynutím dne shodujícím se svým označením se dnem, který určil počátek lhůty, nýbrž až nejblíže následujícím pracovním dnem v případě, že oním dnem se shodným označením je sobota či neděle, ale i tehdy, je-li takový den svátkem.“

[24] Úvodní žalobní bod namítající neplatnost žalobou napadených rozhodnutí spočívající v absenci data podpisu rozhodnutí správce daně neshledal soud důvodným.

[25] Podle ustanovení § 46 odst. 5 věta prvá a druhá zákona o správě daní a poplatků (ve znění účinném pro rozhodné období) neodchyluje-li se vyměřená daň od daně uvedené v daňovém přiznání nebo hlášení, nemusí správce daně sdělovat daňovému subjektu výsledek vyměření, pokud o to daňový subjekt výslovně nepožádá nejpozději do konce příštího zdaňovacího období. V tomto případě se za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí daňovému subjektu považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání nebo hlášení, a bylo-li daňové přiznání nebo hlášení podáno opožděně, den, kdy došlo správci daně.

[26] Z citovaného ustanovení zřetelně vyplývá, že platební výměr nemusí správce daně vydávat ve všech případech. Pokud daňový subjekt podá formálně perfektní přiznání, pak pracovník správce daně, který při vyměřovacím řízení jedná jménem správce daně, v případě, pokud nemá pochybnosti o správnosti, pravdivosti, průkaznosti nebo úplnosti tohoto přiznání, nemusí platební výměr vystavovat a tedy ani doručovat (tj. stanoví daň „konkludentně“). Pouze zaznamená potřebné údaje do tiskopisu daňového přiznání. Z daňového spisu pak vyplývá, že základ daně a daň jsou vyměřeny a ze zákona se uplatní fikce vydání platebního výměru i fikce jeho doručení, to vše k poslednímu dni lhůty pro podání daňového přiznání. Od tohoto dne fiktivního doručení se také počítá běh lhůty pro podání případného odvolání proti fiktivnímu platebnímu výměru. Pokud daňový subjekt vyžaduje zaslání takového platebního výměru v jeho materiální podobě, i když je vyměřeno v souladu s jeho přiznáním, může správce daně o zaslání platebního výměru požádat do konce příštího zdaňovacího období. K uvedenému srov. Kobík, J., Správa daní a poplatků, Komentář, 7. aktualizované vydání, ANAG, 2009, 479 až 480 s.

[27] Z obsahu předloženého daňového spisu vyplývá, že k právě takovému skutkovému a právnímu stavu v přezkoumávané věci došlo. Ze strany 8 tiskopisu přiznání k dani z příjmů právnických osob platného pro zdaňovací období započatá v roce 2005 vyplývá, že za správce daně přiznanou daňovou povinnost vyměřil podle ustanovení § 46 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků jeho odpovědný pracovník dne 10. 7. 2006 ke dni 30. 6. 2006 [viz bod 10]. Daň byla stanovena konkludentně, neboť vyměřená daň se neodchylovala od daně uvedené v daňovém přiznání, tudíž správce daně nemusel sdělovat žalobci výsledek vyměření. Dnem vyměření daně a současně dnem doručení platebního výměru se stal poslední den lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2005, tj. den 30. 6. 2006.

[28] Tento názor potvrzuje konstantní správní judikatura; např. rozsudek Nejvyššího právního soudu ze dne 19. 9. 2007, č. j. 1 Afs 51/2007 – 52, dostupný na www.nssoud.cz, v této souvislosti uvádí: "… konkludentní vyměření daně nastává pouze tam, kde správci daně nevzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti, průkaznosti a úplnosti daňového přiznání; vzniknou-li a vtělí-li je správce daně do výzvy dle § 43 daňového řádu, může už k vyměření dojít jen formou platebního výměru“.

[29] Dále lze připomenout rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2008, č. j. 5 Afs 3/2008 – 81, dostupný na www.nssoud.cz, podle něhož: "Konkludentnímu vyměření, resp. závěru o tom, zda se vyměřená daň odchyluje od daně uvedené v přiznání, či nikoli, musí totiž předcházet právě úvaha správce daně. Stav obdobný fikci je podmíněn kvalifikovaným konáním či nekonáním správce daně. Zahájí-li správce daně po podání daňového přiznání vytýkací řízení a provádí další úkony, jimiž ověřuje výši deklarované daňové povinnosti, již tímto konáním jednoznačně dává najevo, že nenastal stav, kdy bude podané daňové přiznání akceptovat a vyměří daň v daňovým subjektem deklarované výši. Po takto zahájeném řízení vždy vydává platební výměr, kterým řízení končí s datem vyměření shodným s datem vydání platebního výměru. To platí i tehdy, je-li po provedeném vytýkacím řízení vyměřena daň ve shodné výši s daní uvedenou v daňovém přiznání. Není přitom vyloučeno, že správce daně dospěje ke shodné dani; takový stav může nastat jednak v případě, kdy daňový subjekt své důkazní břemeno ohledně údajů deklarovaných v přiznání unese anebo např. i na základě zcela jiných skutečností než těch, které byly v daňovém přiznání uvedeny.“

[30] S přihlédnutím k výše uvedené argumentaci, soud napadené rozhodnutí správce daně, jakož i na něj navazující rozhodnutí žalovaného, shledává platnými. Námitku žalobce spočívající v absenci data na rozhodnutí správce daně považuje za nepřípadnou, neboť souladně se zákonem byla v přezkoumávané věci uplatněna fikce vydání platebního výměru i fikce jeho doručení, a to dnem 30. 6. 2006. Uvedený závěr odpovídá recentní správní judikatuře; např. rozsudek Nejvyššího právního soudu ze dne 8. 11. 2007, č. j. 5 Afs 172/2006 – 115, dostupný na www.nssoud.cz, podle něhož: „Daňový řád upravuje postup správce daně pro případy vyměření daně jednak v § 43, a to tehdy, vzniknou-li pochybnosti o správnosti, pravdivosti, průkaznosti a úplnosti podaného daňového přiznání. Řízení končí vydáním platebního výměru, a to i v případě, kdy pochybnosti správce daně se ukázaly lichými a daň je vyměřena ve výši uvedené poplatníkem v přiznání. Pro případ, kdy správce daně presumuje, že daň se neodchyluje od daně uvedené poplatníkem v přiznání, postupuje dle § 46 odst. 5 cit. zákona. V tomto případě konkludentního vyměření daně se za den jejího vyměření a současně za den doručení tohoto rozhodnutí považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.“

[31] Ani v pořadí druhý žalobní bod, v němž žalobce namítá prekluzi daňové povinnosti, neshledal soud důvodným.

[32] Podle ustanovení § 47 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků (ve znění účinném pro rozhodné období) pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nelze daň vyměřit ani doměřit či přiznat nárok na daňový odpočet po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde současně byla povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat.

[33] Posuzovaným obdobím byl rok 2005, a proto koncem zdaňovacího období rozhodným pro počátek běhu lhůty pro vyměření daně z příjmů právnických osob byl den 31. 12. 2005. Daň byla vyměřena konkludentně dne 30. 6. 2006 [viz bod 27], předmětná daňová povinnost proto byla s přihlédnutím k argumentaci k úvodnímu žalobnímu bodu vyměřena včas. Běh prekluzivní lhůty byl navíc ve smyslu ustanovení § 41 s. ř. s. stavěn po celou dobu trvání předchozího soudního řízení, které bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 31 Ca 15/2008, a to od 29. 1. 2008 do 24. 3. 2009.

[38] K v pořadí druhému žalobnímu bodu soud uzavírá, že přezkoumávaná daň byla správcem daně vyměřena konkludentně ve výši deklarované daňovým subjektem. Smysl a význam následného odvolacího řízení soud hodnotí jako zjevně účelový. Žalovaný proto nepochybil, pokud se otázkou prekluze daně nezabýval z moci úřední, jak bylo namítáno žalobcem, neboť předmětná daň byla vyměřena v zákonné lhůtě.

V. Shrnutí a náklady řízení

[39] Soud po přezkoumání žalobou napadených rozhodnutí, jakož i řízení, které jejich vydání předcházelo, neshledal důvodnost žaloby. Rozhodl proto tak, že v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl.

[40] Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci úspěšnému žalovanému však žádné další náklady nad rámec jeho jinak běžné administrativní činnosti nevznikly, z tohoto důvodu bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s.

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Brně a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Krajský soud v Brně dne 7. prosince 2011

JUDr. Jaroslava Skoumalová, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru