Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

31 A 84/2020 - 86Rozsudek KSBR ze dne 31.03.2021

Prejudikatura

4 As 72/2006 - 93

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
9 As 106/2021

přidejte vlastní popisek

31 A 84/2020 - 86

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci

žalobce: B. P., nar. X

bytem X
zastoupen advokátkou JUDr. Romanou Dvořákovou
sídlem nám. Svobody 210/18, 669 02 Znojmo

proti žalovanému: Státní pozemkový úřad
sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3

za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ing. P. R., nar. X
bytem X
zastoupen advokátkou JUDr. Romanou Dvořákovou
sídlem nám. Svobody 210/18, 669 02 Znojmo

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. března 2020, č. j. SPU 092456/2020, sp. zn. SP14986/2019-202001

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. května 2020 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. března 2020, č. j. SPU 092456/2020, sp. zn. SP14986/2019-202001, kterým žalovaný potvrdil rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj, Pobočky Znojmo ze dne 8. srpna 2019 o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav v katastrálním území X a v části katastrálního území X, č. j. 308818/2019/Rt.

2.Správní orgán prvního stupně jako příslušný správní úřad dle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 19 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a v souvislosti se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl dne 8. srpna 2019 dle § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách tak, že návrh komplexních pozemkových úprav v katastrálním území X a v části katastrálního územní X, zpracovaný obchodní společností AGROPROJEKT PSO s. r. o., se sídlem Slavíčkova 840/1b, 638 00 Brno, pod č. zakázky 116-2743-15, se schvaluje.

II. Obsah žaloby

3. Předně shrnul skutkový stav a uvedl, že je vlastníkem nemovitých věcí – pozemků zapsaných na LV č. X v katastrálním území X a je také zemědělským podnikatelem – fyzická osoba, která podniká v zemědělství na základě zápisu do evidence zemědělského podnikatele pod IČ: 499 49 349, zaměření rostlinná výroba a živočišná výroba.

4. Podstatný okruh žalobních námitek se týkal především nesouhlasu s nově navrhovanými pozemky v komplexní pozemkové úpravě. Tento nesouhlas vyjádřil správnímu orgánu na základě jím učiněné výzvy (č. j. SPU 438108/2018/Rt) dne 8. října 2018. Nesouhlas se týkal především nově navrženého pozemku parcely X s trojúhelníkovým tvarem, ve kterém se navíc nachází vodojem, včetně přístupové cesty k němu. Vzhledem k této situaci bylo iniciováno jednání o možnostech nového umístění pozemků zapsaných na LV č. X a zpracovatel připravil šest variant návrhu, které byly žalobci zaslány. Z celkem šesti navrhovaných variant pak s variantou č. 6 nesouhlasil, neboť ta by vyžadovala jednání s dalšími 12 dotčenými vlastníky, u varianty č. 1, 2, 4 a 5 by došlo k překročení zákonného kritéria ceny. Vzhledem k této skutečnosti pak jedinou vyhovující variantou byla varianta č. 3, tedy umístění parcely X uprostřed honu v lokalitě Úročník, která byla v povolených kritériích. S touto variantou však nesouhlasilo Zemědělské družstvo Jiřice u Miroslavy (dále též „zemědělské družstvo“). Zdůrazňuje, že šlo o řešení, kdy by byla parcela X umístěna na původních parcelách žalobce, proto mělo být toto řešení uvažováno na prvním místě. Jediným důvodem pro nepřijetí byla dle žalobce skutečnost, že by došlo k rozdělení navrhovaného honu sceleného pro zemědělské družstvo. Také člen sboru pan Ing. B. H. konstatoval, že návrh trojúhelníkového tvaru pozemku není zcela v souladu s racionálním hospodařením. Situace dospěla k závěru, že žádné z navrhovaných variantních řešení nelze realizovat. Žalobce trvá na tom, aby byla realizována varianta č. 3, tedy umístění parcely X uprostřed honu v lokalitě Úročník, a to i přes nesouhlas zemědělského družstva. Nesouhlas zemědělského družstva nemůže dle žalobce mít větší váhu než jeho nesouhlas. V tomto postupu spatřuje upřednostňování velkých hospodařících celků na úkor malých subjektů, nadto se žalovaný v řízení vůbec nezabýval otázkou porovnání míry omezení práv ve vztahu k oběma subjektům, tak aby měl dostatečný podklad pro posouzení námitek nesouhlasu obou zemědělských subjektů. Shrnuje, že tímto postupem žalovaný nesprávně posoudil skutkový stav v rozporu s § 3 resp. také § 50 odst. 3 správního řádu a nesprávně aplikoval povinnost pečlivě přihlížet ke všemu, co vyšlo v řízení najevo tak, jak mu ukládá § 50 odst. 4 správního řádu.

5. Oprávněným zájmem žalobce je možnost racionálního hospodaření na nově umístěných pozemcích a udržení konkurenceschopnosti. Je přesvědčen, že celou situaci bylo možno řešit tím, že bude realizována varianta č. 3, kterou navrhl zpracovatel a která byla odmítnuta z důvodu nesouhlasu zemědělského družstva. V této věci bylo nařízeno několik jednání, nicméně těchto jednání se zemědělské družstvo neúčastnilo. V takovém postupu spatřuje porušení zásady správního řízení o rovném postavení dotčených osob při uplatňování procesních práv.

6. V řízení také došlo k porušení zásady vyjádřené v § 2 odst. 3 správního řádu, dle kterého správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost dotýká. Rovněž došlo k porušení § 7 odst. 1 správního řádu, dle kterého dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Správní orgán je povinen vůči dotčeným osobám postupovat nestranně a vyžaduje od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou.

7. Je přesvědčen, že komplexní pozemkové úpravy v dotčeném území byly provedeny v rozporu s veřejným zájmem, kdy v současné době státní orgány proklamují tvorbu menších půdních celků z důvodů ekologické stability území, přičemž v tomto řízení správní orgán jednal tak, že sledoval cíl vytvoření velkých půdních bloků, čemuž odpovídá také zvýhodňování procesního, potažmo následného ekonomického postavení zemědělského subjektu, který hospodaří na velké výměře a snaha o co největší scelení ve prospěch tohoto subjektu.

8. Nakonec konstatuje, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí chybí konkrétní úvahy ohledně jednotlivých odvolacích námitek. Žalovaný pouze rekapituluje průběh řízení, připojuje vyjádření správního orgánu prvního stupně, avšak konkrétní úvahy, kterými by se vypořádal s odvolacími námitkami, absentují. Je přesvědčen, že jde o vadu řízení spočívající v nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů.

III. Vyjádření žalovaného

9. Žalovaný v rámci svého vyjádření ze dne 3. července 2020 navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. K samotným žalobním námitkám uvedl následující.

10. Ke konstatování, že žalobce je zemědělský podnikatel, žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že z evidence LPIS nezjistil, že by byl v katastrálním území X v tehdejší době hospodařícím subjektem. K žalobním námitkám zaměřeným na projednávání návrhu se žalovaný vyjádřil od str. 20 napadeného rozhodnutí. K tomu dodává, že v rámci komplexních pozemkových úprav nelze posuzovat návrhy jen dvou subjektů (vlastníků) vůči sobě, ale dosažení cílů pozemkových úprav je nutné posuzovat za celé území v obvodu pozemkových úprav.

11. Žalovaný má za prokázané, že s žalobcem bylo v rámci celého procesu komplexních pozemkových úprav jednáno zákonným způsobem. Zpracovatel se snažil se žalobcem komunikovat ve věci návrhu nového uspořádání pozemků, ten však až do výzvy dle § 9 odst. 21 zákona o pozemkových úpravách nereagoval. K tvaru a obdělávatelnosti navrhovaného pozemku X žalovaný odkazuje na své vyjádření na str. 21 napadeného rozhodnutí, kdy tvar pozemků v této lokalitě ovlivňuje katastrální hranice a schválený plán společných zařízení.

12. K tvrzení, že správní orgán rozhodl v rozporu s veřejným zájmem a vytváří bloky na úkor menších celků, žalovaný odkazuje k § 2 zákona o pozemkových úpravách. Ve věci veřejného zájmu žalovaný odkazuje např. k rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. února 2018, č. j. 177/2016-58, nebo také k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. prosince 2011, č. j. 1 As 96/2011-1436.

13. Uzavírá, že v případě žalobce byla dodržena zákonem stanovená kritéria přiměřenosti (viz § 10 zákona o pozemkových úpravách) a návrhem nových pozemků tak nebyl poškozen.

IV. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení

14. Osoba zúčastněná na řízení (Ing. P. R.) dne 18. září 2020 doručila prostřednictvím právní zástupkyně zdejšímu soudu vyjádření k žalobě, ze kterého vyplývá, že vydáním napadeného rozhodnutí došlo k přímému zásahu do jejích práv.

15. Ing. P. R. je vlastníkem pozemků zapsaných na LV č. X v katastrálním území X. Soupis nároku nepodepsal, proto došlo k souhlasu fikcí. Má však za to, že přes jeho nesouhlas s novým uspořádáním neměly být pozemky do pozemkových úprav zahrnuty. Osoba zúčastněná na řízení požaduje vydat původní pozemky a odstranit z těchto pozemků veškerá věcná břemena. Ing. P. R. je chovatelem závodních koní, na pozemcích v zatímním užívání jejich trénink není možný. Nadto nesouhlasí s tím, že noví vlastníci pozemků chtějí z orné půdy vytvořit stavební pozemky. Uzavírá, že byl poškozen na svých právech spekulativními záměry těchto majitelů, které dle jeho názoru měly podstatný vliv na nové uspořádání pozemků v řešeném území a tento postup zpracovatele má pro něj nepříznivé důsledky.

IV. Posouzení věci krajským soudem

16. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě soud rozhodl, aniž nařizoval jednání, za podmínek vyplývajících z § 51 odst. 1 s. ř. s.

Stručné shrnutí správního spisu

17. Ze správního spisu poskytnutého zdejšímu soudu žalovaným vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Soud předesílá, že z důvodu přehlednosti podrobněji uvádí jen skutečnosti podstatné pro nynější soudní přezkum, tj. podstatné pro posouzení žalobních námitek.

18. V průběhu roku 2008 žádali vlastníci nadpoloviční výměry zemědělské půdy v dotčeném katastrálním území o zahájení řízení o pozemkových úpravách. Řízení o komplexních pozemkových úpravách bylo oznámeno veřejnou vyhláškou dne 2. června 2008 na úředních deskách pozemkového úřadu a obce X (č. j. 759210-KPÚ/1452/08-Št/108/08) a bylo zahájeno dne 20. června 2008 (tj. posledním dnem 15 denní lhůty stanovené k vyvěšení veřejné vyhlášky dle § 6 odst. 5 zákona o pozemkových úpravách).

19. Řízení o komplexních pozemkových úpravách předcházelo řízení o jednoduchých pozemkových úpravách – upřesnění přídělu – určení hranic pozemků v katastrálním území X. Rozhodnutí o určení hranic pozemků nabylo právní moci dne 26. dubna 2012, přičemž zápis do katastru nemovitostí byl proveden dne 9. května 2012 (č. j. 759210-JPÚ/1990/07-Ca/23/12 ze dne 30. března 2012). Vzhledem k této skutečnosti se zjišťování průběhu hranic uskutečnilo pouze na nově stanových liniích obvodu komplexních pozemkových úprav, kterými byly hranice části zastavěného území. Hranice obvodu komplexních pozemkových úprav totožné s již vyšetřenými hranicemi obvodu jednoduchých pozemkových úprav byly převzaty (č. j. SPU 240441/2017/Va ze dne 22. května 2017).

20. Dne 13. února 2017 správní orgán prvního stupně pozval dopisem účastníky řízení na úvodní jednání dle § 7 zákona o pozemkových úpravách (č. j. SPU 026762/2017/Va) a žalobce písemné pozvání převzal od poskytovatele poštovních služeb dne 16. února 2017 (doručenka založena v šanonu č. 4 správního spisu).

21. Dne 21. března 2017 se uskutečnilo v obci X úvodní jednání, na kterém byli účastníci řízení seznámeni s účelem, formou, předpokládaným obvodem komplexních pozemkových úprav, způsobem oceňování pozemků a s dalším průběhem správního řízení o komplexních pozemkových úpravách. Součástí zápisu je také prezenční listina, ze které lze seznat, že žalobce se úvodního jednání nezúčastnil. Průběh jednání je zachycen v zápise z úvodního jednání, který byl rozeslán účastníkům řízení (č. j. SPU 161113/2017/Va součástí šanonu č. 3 složka J1. ve správním spise). Žalobce zápis z jednání převzal od poskytovatele poštovních služeb dne 18. prosince 2017 (doručenka založena v šanonu č. 7 správního spisu).

22. Společně se zápisem z jednání správní orgán rozeslal účastníkům řízení vypracovaný soupis nároků vlastníků pozemků dle § 8 odst. 1 zákona o pozemkových úpravách (č. j. SPU 584950/2017/Va ze dne 13. prosince 2017), který žalobce převzal dne 18. prosince 2017. V dopise byli vlastníci upozorněni, že pozemky uvedené v § 3 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem vlastníka, pokud se vlastníci ve lhůtě uvedené pobočkou nevyjádří, má se za to, že s řešením těchto pozemků v pozemkových úpravách souhlasí. Soupis nároků vlastníků pozemků byl také ode dne 29. prosince 2017 vyvěšen po dobu 15 dnů na úřední desce Obecního úřadu X a lhůta pro uplatnění námitek k soupisu nároku byla stanovena do 19. ledna 2018. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce v této lhůtě neuplatnil žádné námitky, proto u něj nastala fikce souhlasu dle § 3 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách.

23. Návrhu nového uspořádání předcházelo zpracování plánu společných zařízení, který v obvodu komplexních pozemkových úprav řeší zpřístupnění pozemků, protierozní opatření, vodohospodářská opatření a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí. Plán společných zařízení byl schválen zastupitelstvem obce X na zasedání dne 10. července 2018 a zastupitelstvem obce X na zasedání dne 27. června 2018.

24. Zpracovatel v souladu s § 9 odst. 20 zákona o pozemkových úpravách průběžně projednával nové uspořádání pozemků s vlastníky. Co se týče průběžného projednávání s žalobcem, ze správního spisu je zřejmé, že s ním bylo jednáno dne 8. června 2018 (č. l. 5 v šanonu č. 13, složka U ve správním spise). Z tohoto zápisu vyplývá, že požadoval navrhnout pozemky do lokality Úročník a scelení pozemků KN X a KN X. Dne 10. srpna 2019 byla žalobci zaslána poštou pozvánka k projednání návrhu komplexních pozemkových úprav ve dnech 29. srpna 2018 a 30. srpna 2018. Zhotovitelem byl doložen podací arch, ze kterého lze seznat, že žalobce se na jednání nedostavil (č. l. 5 v šanonu č. 13, složka U ve správním spise). Dne 23 srpna 2018 zpracovatel zaslal žalobci návrh nových pozemků, které jsou popsány a přílohu tvoří soupis nových pozemků ze dne 16. srpna 2018 pro LV č. X (č. l. 5 v šanonu č. 13, složka U ve správním spise).

25. S ohledem na to, že se žalobce k návrhu nových pozemků nevyjádřil, správní orgán prvního stupně dne 25. září 2018 zaslal výzvu v souladu s § 9 odst. 21 zákona o pozemkových úpravách (č. j. SPU 438108/2018/Va). Na tuto výzvu dne 10. října reagoval tak, že vyjádřil nesouhlas s návrhem nových pozemků, přičemž tento nesouhlas neobsahuje žádné odůvodnění (č. j. SPU 462510/2018). Správní orgán prvního stupně jej proto pozval k projednání nesouhlasu (č j. SPU 533388/2018/Bn), které se uskutečnilo dne 12. prosince 2018. Z jednání byl pořízen protokol o ústním jednání, ze kterého lze seznat, že nesouhlasí především s trojúhelníkovým tvarem nově navrženého pozemku parcely X (č. j. SPU 561469/2018/Rt). Správní orgán též vyzval zpracovatele, aby zpracoval možná variantní řešení návrhu pozemků pro LV č. X. Alternativní varianty umístění pozemků byly ještě před jednáním dne 15. ledna 2019 předloženy žalobci.

26. Správní orgán prvního stupně seznámil sbor zástupců s nesouhlasem žalobce s návrhem nového uspořádání dne 15. ledna 2019 (č. j. SPU 008922/2019/Br). Z protokolu vyplývá, že sbor zástupců byl seznámen také s alternativními variantami, přičemž Ing. H. konstatoval, že návrh trojúhelníkového pozemku není zcela v souladu s racionálním hospodařením a zpracovatel uvedl, že předložený návrh je kompromisním řešením tak, aby byla vzhledem k omezením evidovaným na LV dodržena zákonná kritéria přiměřenosti.

27. Dne 1. dubna 2019 správní orgán prvního stupně obdržel v reakci na své vyjádření (č. j. SPU 093445/2019/Rt) nesouhlas žalobce (č. j. SPU 134226/2019). V této souvislosti správní orgán svolal jednání ve věci projednání nesouhlasu na den 14. května 2019. Z jednání byl sepsán protokol (č. j. SPU 193071/2019/Rt), ze kterého je zřejmé, že žalobce trvá na realizaci alternativní varianty č. 3 (se kterou vyjádřil nesouhlas dotčený subjekt zemědělské družstvo) a nesouhlasí s návrhem trojúhelníkového tvaru pozemku parcela KN X.

28. Dle soupisu nových pozemků jsou pro LV č. X nově navrženy pozemky, všechny druhu orná půda, přičemž rozdíl v ceně činí 0,24 %, ve výměře 0,00 % a ve vzdálenosti -5,6 % (soupis nových pozemků ze dne 16. srpna 2018, č. l. 3 v šanonu č. 13, složka U ve správním spise).

29. Na základě výše uvedeného postupu a skutečnosti, že s návrhem souhlasili vlastníci 97,25 % výměry řešených pozemků, správní orgán prvního stupně rozhodl o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav. Odvolání proti tomuto rozhodnutí podal toliko žalobce a osoba zúčastněná na řízení, přičemž žalovaný jejich odvolání zamítl. Jejich námitky označil za nedůvodné, přičemž i jinak posoudil celé řízení a soupis nových pozemků za souladné s platnými právními předpisy.

30. O jednotlivých námitkách soud uvážil následovně.

K nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí

31. Žalobce namítal, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí chybí konkrétní úvahy ohledně jednotlivých odvolacích námitek. Žalovaný pouze rekapituluje průběh řízení, připojuje vyjádření správního orgánu prvního stupně, avšak konkrétní úvahy, kterými by se vypořádal s odvolacími námitkami, absentují.

32. Touto otázkou by se soud musel zabývat i bez příslušných žalobních námitek, jelikož se jedná o předpoklad dalšího věcného přezkumu (§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.). Namítanou nepřezkoumatelností spočívající v nedostatku odůvodnění se zabýval přednostně.

33. Jak vyplývá z komentářové literatury „míra precizace žalobních bodů do značné míry předurčuje, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu správní soud přistoupí a posoudí ho. […] Obsah a kvalita žaloby tak v podstatě předurčují obsah a kvalitu rozhodnutí soudu (rozsudek NSS ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. 7 Afs 104/2004). […] Povinnosti žalobce řádně konkretizovat žalobní body (námitky) odpovídá povinnost soudu zabývat se všemi žalobcem vznesenými námitkami a své závěry v rozhodnutí řádně odůvodnit. Soudy jsou rovněž povinny vysvětlit, proč se určitou námitkou účastníka řízení nezabýval.“ (srov. Blažek, T.,Jirásek, J., Molek, P., Pospíšil, P., Sochorová, V., Šebek, P.: Soudní řád správní - online komentář. 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2016)

34. S ohledem na takto obecně formulovanou námitku týkající se nepřezkoumatelnosti z důvodu nedostatečného odůvodnění a nevypořádání odvolacích námitek, soud konstatuje následující.

35. Pokud jde o napadené rozhodnutí, k tomu soud v obecné rovině uvádí, že jej považuje za plně přezkoumatelné. Žalovaný na str. 2 – 5 stručně popsal skutkový stav, dále se na str. 5 – 10 zabýval odvoláním Ing. P. R. a nakonec se na následujících stranách zabýval odvoláním žalobce. Str. 10 – 12 obsahuje shrnutí podaného odvolání, na které navazuje vyjádření správního orgánu prvního stupně a rekapitulace správního řízení (str. 12 – 19), přičemž žalovaný posoudil podané odvolání na str. 19 – 22. Z tohoto odůvodnění je zřejmé, že žalovaný popsal a přezkoumal dosavadní průběh řízení, zabýval se všemi odvolacími námitkami a uvedl úvahy, na základě kterých shledal námitky jako nedůvodné.

36. Z podaného odvolání vyplývá, že žalobce uplatnil obdobné námitky jako v právě projednávané žalobě. K tomu soud stručně shrnuje, že žalovaný konstatoval, že byla dodržena zákonná kritéria přiměřenosti dle § 10 zákona o pozemkových úpravách. Také uvedl, že proces pozemkových úprav je specificky upraven v zákoně o pozemkových úpravách, přičemž správní řád se použije, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. Rovněž shrnul procesní postup, ze kterého vyplývá, že s žalobcem bylo v průběhu pozemkových úprav jednáno dle § 9 odst. 20 zákona o pozemkových úpravách. Poté uvedl, že v případě, kdy je již naplněno ustanovení § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách, není nezbytné vyžadovat souhlas konkrétního dotčeného vlastníka. Nadto žalovaný s odkazem na správní spis uvedl, že s žalobcem bylo v průběhu celých pozemkových úprav jednáno nadstandardním způsobem v porovnání s ostatními vlastníky.

37. Soud uzavírá, že napadené rozhodnutí je odůvodněno v souladu s nároky kladenými na odůvodnění správního rozhodnutí. Nezbývá proto než uzavřít, že obě rozhodnutí správních orgánů jsou přezkoumatelná a na námitky bylo adekvátně reagováno.

38. Na základě výše uvedeného soud shledal námitku týkající se nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí jako nedůvodnou.

K nesouhlasu s nově navrhovanými pozemky

39. Podstatná část žalobní argumentace spočívá v nesouhlasu s nově navrhovanými pozemky v komplexní pozemkové úpravě. Tento nesouhlas byl vyjádřen správnímu orgánu dne 10. října 2018 (č. j. SPU 438108/2018/Rt). Nesouhlas se týkal především nově navrženého pozemku parcely X s trojúhelníkovým tvarem, ve kterém se navíc nachází vodojem, včetně přístupové cesty k němu. V reakci na žalobcův nesouhlas bylo připraveno 6 alternativních variant, přičemž žalobce požadoval realizovat variantu č. 3, se kterou ovšem nesouhlasilo dotčené zemědělské družstvo. Tímto postupem žalovaný nesprávně posoudil skutkový stav v rozporu s § 3 resp. také § 50 odst. 3 správního řádu a nesprávně aplikoval povinnost pečlivě přihlížet ke všemu, co vyšlo v řízení najevo tak, jak mu ukládá § 50 odst. 4 správního řádu.

40. Dle § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách „[p]ozemkový úřad rozhodne o schválení návrhu pozemkových úprav tehdy, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň 60 % výměry pozemků, které jsou řešeny ve smyslu ustanovení § 2 v pozemkových úpravách. Váha hlasu podílového spoluvlastníka odpovídá jeho podílu na celkové výměře řešených pozemků.“

41. Jak je zřejmé ze shora citovaného ustanovení, pro schválení návrhu pozemkových úprav je klíčový většinový souhlas vlastníků řešených pozemků. Svůj souhlas jednotliví vlastníci potvrzují podpisem na soupisu nových pozemků (dle § 9 odst. 20 zákona o pozemkových úpravách).

42. V právě posuzovaném případu byly komplexní pozemkové úpravy schváleny většinou vlastníků řešených pozemků (97,25 %). Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce souhlas se soupisem nových pozemků nedal. Právě na nesouhlasu s věcným uspořádáním vlastnických vztahů je podstatná část žalobní argumentace založena. Žalobce povětšinou nerozporuje porušení konkrétního ustanovení zákona o pozemkových úpravách, nýbrž poukazuje na věcnou nesprávnost a namítá ekonomické dopady na své podnikání.

43. Jak ovšem vyslovil Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 27. května 2009, č. j. 4 As 72/2006 – 93: [o]bdobně i z vlastního procesu schvalování návrhu pozemkových úprav plyne, že podle § 11 odst. 4 je rozhodující souhlas s navrženými pozemkovými úpravami vlastníky, kteří představují tři čtvrtiny výměry půdy řešené pozemkovými úpravami [dle aktuální právní úpravy 60 % výměry půdy, pozn. soudu]. V tomto případě však nezbývá vlastníkům v menšině než provedení pozemkových úprav respektovat. To jednak proto, že souhlas dali vlastníci představující požadovanou většinu výměry zahrnutých pozemků, ale jednak také s ohledem na veřejný zájem na provedení pozemkových úprav. Především však také proto, že by podle požadavků přiměřenosti, vyjádřených v § 10 zákona o pozemkových úpravách neměli být zasaženi na svých právech podstatným způsobem, neboť i k jejich prospěchu byly pozemkové úpravy plánovány a provedeny. I těmto vlastníkům má realizace pozemkových úprav přinést užitek, byť se sami mohou cítit poškozeni a znevýhodněni. Podmínky k racionálnímu hospodaření je třeba též posuzovat nejen z hlediska jednotlivých vlastníků, ale též vzhledem k celku a ke všem vlastníkům. Nelze je posuzovat zcela jednotlivě a individuálně; celková možnost racionálnějšího hospodaření, i s ohledem na zmíněný veřejný zájem, musí být zlepšena ve srovnání s předchozím stavem.“ Obdobně též např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. prosince 2011, č. j. 1 As 96/2011 – 143, ze kterého vyplývá, že: „[s]chválení návrhu pozemkové úpravy představuje zásah do vlastnického práva těch vlastníků pozemků, kteří s návrhem nesouhlasí. Podmínka přiměřenosti zásahu do vlastnického práva je splněna tehdy, jestliže nové pozemky navržené do vlastnictví těch vlastníků splňují kritéria stanovení v § 10 zákona o pozemkových úpravách.“ K tomu též rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 17. dubna 2019, č. j. 30 A 49/2017 – 95: „[v]této souvislosti nutno také poznamenat, že není úkolem krajského soudu hodnotit vhodnost zvoleného řešení. Správní soudy totiž přezkoumávají toliko zákonnost rozhodnutí o schválení návrhu komplexní pozemkové úpravy, nemohou se však zabývat tím, zda bylo racionální navrhnout danou cestu ve schválené podobě.“

44. Ze shora uvedeného je zřejmé, že v případě soudního přezkumu rozhodnutí o schválení komplexních pozemkových úprav se soud nemůže zabývat posuzováním vhodnosti přijatého řešení, ale toliko zákonností přijatého řešení a procesním postupem žalovaného. Zákonnost rozhodnutí není podmíněna souhlasem každého vlastníka v řešeném území. Dle judikatury Ústavního soudu totiž pozemkové úpravy nepředstavují vyvlastnění, ale ve své podstatě se jedná o hromadnou dobrovolnou směnu vlastnických práv dotčených vlastníků. Je však nutné zdůraznit, že pro ty vlastníky, kteří s pozemkovými úpravami nesouhlasí, jsou ústavní pravidla platná pro vyvlastnění krajním kritériem ochrany jejich vlastnictví (Nález Ústavního soudu ze dne 27. května 1998, sp. zn. Pl. ÚS 34/97). Z těchto pravidel (obsažených v čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod) vyplývá, že vlastnické právo lze omezit či vyvlastnit jen na základě zákona, ve veřejném zájmu a za náhradu.

45. Ve vztahu k pozemkovým úpravám se přiměřenost zásahu do vlastnického práva posuzuje dle toho, zda byly vlastníkovi pozemků navrženy do vlastnictví přiměřené pozemky ve smyslu § 10 zákona o pozemkových úpravách (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2009, č. j. 6 A 185/2002 – 86, podrobněji pak rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2011, č. j. 1 As 96/2011 – 143). V posledně citovaném rozsudku se také uvádí, že [k]aždý vlastník nemovitostí vstupujících do pozemkové úpravy musí akceptovat nově nastolený stav, bylo-li ho dosaženo správným procesním postupem a byly-li současně dodrženy zákonem stanovené podmínky, omezení a regulativy.”

46. Dle § 10 odst. 1 zákona o pozemkových úpravách „pozemkový úřad [navrhne] nové pozemky tak, aby odpovídaly jejich původním pozemkům přiměřeně cenou, výměrou, vzdáleností a podle možností i druhem pozemku. Porovnání ceny, výměry a vzdálenosti navrhovaných pozemků s původními pozemky se provádí za všechny pozemky vlastníka řešené v pozemkových úpravách (§ 2) vždy samostatně po jednotlivých listech vlastnictví.“

47. Z navazujících ustanovení zákona o pozemkových úpravách je zřejmé, že cena je přiměřená, pokud není ve srovnání s původní cenou vyšší nebo nižší o více než 4 %. Nově navrhované pozemky jsou v přiměřené výměře, pokud rozdíl výměry původních a navrhovaných pozemků nepřesahuje 10 % výměry původních pozemků a nakonec nově navrhované pozemky jsou v přiměřené vzdálenosti, pokud rozdíl ve vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků není vyšší nebo nižší než 20 %. Vzdálenost se měří od bodu dohodnutého na úvodním jednání.

48. K tomu zdejší soud konstatuje, že dle soupisu nových pozemků jsou nově navrženy pozemky, všechny druhu orná půda, přičemž rozdíl v ceně činí 0,24 %, ve výměře 0,00 % a ve vzdálenosti -5,6 % (soupis nových pozemků ze dne 16. srpna 2018, č. l. 3 v šanonu č. 13, složka U ve správním spise). Soud uzavírá, že kritérium přiměřenosti ceny, výměry a vzdálenosti byly naplněny téměř v maximální možné míře.

49. K námitce žalobce, že jeho oprávněným zájmem je možnost racionálního hospodaření na nově umístěných pozemcích a udržení konkurenceschopnosti, soud konstatuje následující.

50. Jak bylo již uvedeno, v případě že vlastníci (kteří vyslovili souhlas) představující požadovanou většinu výměry zahrnutých pozemků, nezbývá vlastníkům v menšině, než provedení pozemkových úprav respektovat. Nadto je třeba podmínky k racionálnímu hospodaření posuzovat nejen z hlediska jednotlivých vlastníků, ale též k celku a ke všem vlastníkům, proto je nelze posuzovat zcela jednotlivě a individuálně. Také nelze opomenout, že racionálnější hospodaření (i s ohledem na veřejný zájem) musí být většinové (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 13. února 2009, č. j. 7 As 26/2007 – 278).

51. Na základě výše uvedeného soud shledal námitku týkající se nesouhlasu s nově navrženými pozemky jako nedůvodnou.

K nerespektování veřejného zájmu

52. Dalším žalobním bodem upozornil, že komplexní pozemkové úpravy v dotčeném území byly provedeny v rozporu s veřejným zájmem, kdy v současné době státní orgány proklamují tvorbu menších půdních celků z důvodů ekologické stability území, přičemž v tomto řízení správní orgán jednal tak, že sledoval cíl vytvoření velkých půdních bloků, čemuž odpovídá také zvýhodňování procesního, potažmo následného ekonomického postavení zemědělského subjektu, který hospodaří na velké výměře.

53. Z obsahu správního spisu je zřejmé, že správní orgán prvního stupně dne 13. února 2017 pozval účastníky řízení na úvodní jednání, které se konalo dne 21. března 2017. Ze zápisu z úvodního jednání (č. j. SPU 161113/2017/Va) vyplývá, že přítomní účastníci řízení byli seznámeni s účelem, formou, předpokládaným obvodem komplexních pozemkových úprav, způsobem oceňování pozemků a dalším průběhem správního řízení. Účastníci byli seznámeni s postupem zpracování pozemkových úprav, jejich přínosem a byli upozornění na § 10 zákona o pozemkových úpravách. Přílohou zápisu z jednání je podrobné seznámení se s postupem pozemkových úprav. Tento dokument mj. obsahuje podrobné vysvětlení účelu pozemkových úprav a jejich přínosů pro vlastníky pozemků. Tímto dokumentem také správní orgán vlastníky upozornil, že pozemkové úpravy budou schváleny, pokud s nimi budou souhlasit vlastníci alespoň 60 % výměry půdy pozemků, které jsou řešeny v pozemkových úpravách.

54. K tomu soud dodává, že řízení o pozemkových úpravách je vždy vedeno ve veřejném zájmu a zahajováno je ex officio (§ 2, § 6 odst. 1 až 3 zákona o pozemkových úpravách). Tento veřejný zájem je pak v zákoně „dán kvalitativní rovinou vymezenou účelem pozemkových úprav v § 2 zákona o pozemkových úpravách“ (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. května 2009, č. j. 4 As 72/2006 – 93). Ustanovení § 2 zákona o pozemkových úpravách hovoří o pozemkových úpravách jako o procesu, jímž se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí, zabezpečuje se přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se uspořádávají vlastnická práva k pozemkům a s nimi související věcná břemena. Současně se zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny.

55. V právě posuzovaném případu je zřejmé, že pozemkové úpravy sledovaly nové uspořádání vlastnických práv k pozemkům tak, aby prostorovou a funkční úpravou, popř. scelením byla zabezpečena přístupnost pozemků všech jednotlivých vlastníků a současně vytvořeny podmínky pro racionální hospodaření, přičemž vytvoření podmínek pro racionální hospodaření je zkoumáno ve vztahu k většině vlastníků, nikoliv ve vztahu k individuálním zájmům (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 13. února 2009, č. j. 7 As 26/2007 – 27). Veřejný zájem pak podle zákona o pozemkových úpravách nachází odraz jednak v tom, že pozemkové úpravy musí být provedeny (řízení zahájeno), požadují-li to vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy v řešeném území (v právě posuzovaném případu se jednalo o vlastníky 446,9227 ha z 693,4429 ha, tj. 64,45 % výměry zemědělské půdy), a také v tom, že pozemkové úpravy lze schválit, pouze pokud s navrhovanou úpravou souhlasí vlastníci alespoň 60 % výměry půdy řešené pozemkovými úpravami (v právě posuzovaném případu vyslovilo souhlas 97,25 % vlastníků). Veřejný zájem je proto zájmem takto kvantitativně vyjádřené skupiny vlastníků na kvalitativně novém prostorovém a funkčním uspořádání vlastnických vztahů k pozemkům, a to v souladu s metodou stanovenou zákonem o pozemkových úpravách, která byla v předmětném řízení správním orgánem dodržena.

56. K tomu je vhodné doplnit, že novému uspořádání pozemků předcházelo zpracování a schválení plánu společných zařízení dle § 9 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách, které obsahuje opatření ke zpřístupnění pozemků, protierozní opatření k omezení vodní a větrné eroze, vodohospodářská opatření a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí. Správní orgán v souladu s požadavky zákona o pozemkových úpravách seznámil sbor s plánem společných zařízení a vyzval dotčené orgány státní správy k uplatnění stanovisek. Za účelem zvýšení kvality technického řešení byla zřízena Regionální dokumentační komise, která plán společných zařízení posoudila, následně byl plán předložen dle § 9 odst. 11 zákona o pozemkových úpravách příslušným obecním zastupitelstvům, které plán společných zařízení schválily dne 10. července 2018 (obec X) a dne 27. června 2018 (obec X). Následně byl plán společných zařízení aktualizován a obsahoval mj. opatření ke zpřístupnění pozemků (VC54, DC55, DC56, DC57), protierozní opatření (ORG6 – zatravnění), vodohospodářské opatření (lokalita U Studánky – otevřený příkop OP2, propustek P22), opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí (lokální biokoridor LBK1). S finální podobou byl sbor zástupců seznámen dne 15. ledna 2019 (č. j. SPU 008516/2019/Br) v souladu s §9 odst. 11 zákona o pozemkových úpravách a plán byl schválen dne 20. března 2019 (zastupitelstvem obce X) a dne 27. března 2019 (zastupitelstvem obce X).

57. Zdejší soud neshledal, že by se správní orgány obou stupňů zpronevěřily kritériím popsaným v § 2 zákona o pozemkových úpravách. Komplexní pozemkové úpravy byly zahájeny na základě podnětu nadpoloviční většiny vlastníků zemědělské půdy a byly schváleny na základě souhlasu více než 60 % výměry půdy řešené pozemkovými úpravami. Současně byla pozemkovými úpravami zajištěna realizace protierozních opatření, vodohospodářských opatření a opatření pro zlepšení životního prostředí (viz bod 56. tohoto rozhodnutí).

58. Na základě výše uvedeného soud shledal námitku týkající se nerespektování veřejného zájmu jako nedůvodnou.

K porušení zásad správního řádu

59. Dle žalobce mělo v řízení dojít k porušení zásady vyjádřené v § 2 odst. 3 správního řádu, dle kterého správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost dotýká. Rovněž mělo dojít k porušení § 7 odst. 1 správního řádu, dle kterého dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Správní orgán je povinen vůči dotčeným osobám postupovat nestranně a vyžaduje od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou.

60. Co se týče námitky nedodržení § 7 odst. 1 správního řádu, který uvádí zásadu nestrannosti a plnění procesních povinností rovnou měrou je nutné uvést, že je to především sám žalobce, který byl podstatnou část správního řízení procesně pasivní.

61. Jak vyplývá ze správního spisu, dne 13. února 2017 správní orgán prvního stupně pozval dopisem účastníky řízení na úvodní jednání (č. j. SPU 026762/2017/Va) a žalobce písemné pozvání převzal od poskytovatele poštovních služeb dne 16. února 2017 (doručenka založena v šanonu č. 4 správního spisu). Následně se úvodního jednání, které se konalo dne 21. března 2017, nezúčastnil. Zápis z úvodního jednání byl účastníkům řízení rozeslán a žalobce si zápis z jednání převzal dne 18. prosince 2017 (doručenka založena v šanonu č. 7 správního spisu). Společně s tímto zápisem byl žalobci zaslán také vypracovaný soupis nároků (č. j. SPU 584950/2017/Va ze dne 13. prosince 2017), který jej převzal dne 18. prosince 2017. V dopise byl upozorněn, že pozemky uvedené v § 3 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem vlastníka, pokud se vlastníci ve lhůtě uvedené pobočkou nevyjádří, má se za to, že s řešením těchto pozemků v pozemkových úpravách souhlasí. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce v této lhůtě neuplatnil žádné námitky, proto u něj nastala fikce souhlasu dle § 3 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách.

62. Jak bylo již vyloženo v bodech 24. – 27. tohoto rozhodnutí zpracovatel průběžně projednával nové uspořádání pozemků s vlastníky, přičemž zpracovatel se pokoušel projednávat nové uspořádání i s žalobcem. S ohledem na to, že ten se k novému uspořádání nevyjádřil, byla mu zaslána výzva dle § 9 odst. 21 zákona o pozemkových úpravách (č. j. SPU 438108/2018/Va). Až dne 10. října 2018 reagoval tak, že výslovně vyjádřil nesouhlas s návrhem nových pozemků, přičemž tento nesouhlas neobsahuje žádné odůvodnění (č. j. SPU 462510/2018). Následně byly projednávány alternativní návrhy, přičemž u varianty č. 1, 2, 4, 5 došlo k překročení kritéria ceny, žalobce s variantou č. 6 nesouhlasil a trval na realizaci varianty č. 3, kde ovšem absentoval souhlas dotčeného vlastníka – zemědělského družstva.

63. V této souvislosti se soud ztotožňuje s vyjádřením žalovaného, že s žalobcem bylo v průběhu komplexních pozemkových úprav jednáno nadstandartním způsobem (viz body 24. – 28. tohoto rozhodnutí), přičemž procesní pasivitu účastníka řízení nelze klást k tíži správnímu orgánu prvního stupně. Naopak lze konstatovat, že správní orgán prvního stupně splnil všechny požadavky, které mu pro projednávání pozemkových úprav ukládá zákon o pozemkových úpravách, včetně průběžného projednávání s dotčenými vlastníky. Nadto žalobce započal s projednáváním svého nesouhlasu až dne 10. října 2018, i přesto, že o zahájení pozemkových úprav prokazatelně věděl již ode dne 16. února 2017 (kdy byl pozván na úvodní jednání) a ode dne 18. prosince 2017 byl prokazatelně seznámen se zápisem z úvodního jednání, který obsahoval mj. veškeré informace týkající se účelu, formy a způsobu projednávání komplexních pozemkových úprav.

64. Žalobce také vyjádřil přesvědčení, že celou situaci bylo možno řešit tím, že bude realizována varianta č. 3, kterou navrhl zpracovatel a která byla odmítnuta z důvodu nesouhlasu zemědělského družstva. Ve věci bylo nařízeno několik jednání, nicméně těchto jednání se zemědělské družstvo neúčastnilo. V takovém postupu spatřuje porušení zásady správního řízení o rovném postavení dotčených osob. Nadto nesouhlas zemědělského družstva nemůže dle žalobce mít větší váhu než jeho nesouhlas.

65. Předně je vhodné zopakovat, že je to sám žalobce, který převážnou část projednávání pozemkových úprav zůstával procesně pasivní a svůj první nesouhlas vyjádřil až ve chvíli, kdy pozemkové úpravy byly schváleny vlastníky více než 60 % výměry řešených pozemků. Z obsahu správního spisu pak vyplývá, že bylo projednáváno 6 alternativních variant. Varianty č. 1, 2, 4 a 5 překročily kritérium ceny, s variantou č. 3 nesouhlasilo zemědělské družstvo a s variantou č. 6 nesouhlasil sám žalobce, neboť tuto variantu bylo nutné projednat s 12 dotčenými vlastníky.

66. Takový přístup však nelze považovat za nerovný či dokonce porušující zásadu vyjádřenou v § 7 správního řádu, ale toliko za důsledek průběhu celého procesu projednávání a schvalování návrhu předmětných pozemkových úprav, v rámci kterého je sledován veřejný zájem a racionálnější hospodaření ve vztahu k většině pozemků, nikoliv ve vztahu k individuálnímu zájmu (blíže body 49., 50. a 52. – 57. tohoto rozhodnutí).

67. Co se týče námitky nedodržení zásady vyjádřené v § 2 odst. 3 správního řádu, dle které správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, soud konstatuje, že řízení o pozemkových úpravách je vedeno ve veřejném zájmu a zahajováno je ex officio (§ 2, § 6 odst. 1 až 3 zákona o pozemkových úpravách) viz body 54. a následující tohoto rozhodnutí, přičemž ve své podstatě se jedná o hromadnou dobrovolnou směnu vlastnických práv dotčených vlastníků (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. prosince 2011, č. j. 1 As 96/2011 – 143). Soud uvádí, že oprávněným zájmem dotčených osob bylo provedení pozemkových úprav, neboť jejich provedení požadovali vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy v řešeném území (64,45 %) a komplexní pozemkové úpravy byly schváleny v souladu s § 11 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách proto, že s nimi vyslovili souhlas vlastníci alespoň 60 % výměry půdy řešené pozemkovými úpravami (97,25 %).

68. Na základě výše uvedeného soud shledal námitky týkající se porušení zásad správního řádu jako nedůvodné.

V. Shrnutí a náklady řízení

69. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto, bylo vydáno v souladu se zákonem a shora uvedené žalobní námitky uplatněné žalobcem nejsou důvodné. Z toho důvodu soud žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

70. Výroky o nákladech řízení mají oporu v § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení úspěšný nebyl, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovanému, který měl v řízení plný úspěch, však žádné náklady spojené s tímto řízením nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, proto soud rozhodl, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí soudem nebyla uložena žádná povinnost, v souvislosti s níž by jí náklady vznikly (§ 60 odst. 5 s. ř. s. a contrario).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 31. března 2021

JUDr. Jaroslava Skoumalová v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru