Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

31 A 63/2012 - 69Rozsudek KSBR ze dne 25.09.2013

Prejudikatura

2 Ao 2/2010 - 91

1 Ao 1/2009 - 120


přidejte vlastní popisek

31A 63/2012 – 69

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců JUDr. Jarmily Ďáskové a Mgr. Petra Sedláka v právní věci žalobce L. H., právně zastoupeného obecným zmocněncem Mgr. O. V., proti žalovanému Krajskému úřadu kraje Vysočina, odboru územního plánování a stavebního řádu, se sídlem 587 33 Jihlava, Žižkova 57, za účasti osob zúčastněných na řízení a) A. H. a za b) R. H., zastoupené obecným zmocněncem P. N., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13.6.2012, č.j. KUJI 41128/2012,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 1.240,-Kč ve lhůtě 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Včas podanou žalobou ze dne 10.8.2012 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ve výroku rozsudku uvedeného. Tímto rozhodnutím žalovaný změnil rozhodnutí správního orgánu I. stupně – Městského úřadu Třebíč, odbor výstavby ze dne 20.2.2012, č.j. OV 3680/12 – SPIS 8857/2008 Jd, kterým stavební úřad nařídil vlastníkovi stavby – žalobci, aby odstranil stavbu ,,Oplocení pozemku parc.č. 300/11 – zeď z betonových tvárnic v obci Chlístov“ tak, že na první straně v části výroku rozhodnutí ,,identifikace (popis a rozsah) odstraňované stavby“ se původní text ,,…severní konec zdi na společné hranici se sousedním pozemkem pozemková parc. č. 300/9…“.

Nahradila novým textem: ,,…severní konec zdi na společné hranici se sousedním pozemkem parc. č. 300/20…“ Pokračování
2
31A 63.2012

Na první straně v části výroku rozhodnutí ,,při odstraňování stavby musí být dodrženy tyto podmínky“ se bod č. 2 rozšiřuje o text: Vlastník předmětné stavby může před započatým odstraňování stavby nahlásit osobu, která mu zajistí stavební dozor v případě dobrovolného plnění nařízené povinnosti. V ostatních částech výroku odvoláním napadeného rozhodnutí správního orgánu I. stupně zůstává beze změny, proto žalovaný v ostatním rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.

Správní orgán I. stupně svým rozhodnutím ze dne 20.2.2012 rozhodl a vlastníkovi stavby, kterým v době vydání rozhodnutí je L. H. – žalobce nařídil podle ust. § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona odstranit stavbu ,,oplocení pozemku parc. č. 300/11 – zeď z betonových tvárnic v obci Chlístov“.

Stavba ,,oplocení pozemku parc.č. 300/11 – zeď z betonových tvárnic v obci Chlístov“ postavená na pozemku pozemková parcela č. 300/11 v katastrálním území Chlístov u Rokytnice nad Rokytnou, byla provedena na místě původního oplocení v provedení z drátěného pletiva mezi ocelovými sloupky bez opatření stavebního úřadu, a to podél společné hranice se sousedním pozemkem, pozemková parcela č. 300/12, v katastrálním území Chlístov nad Rokytnou a parcelou č. 300/20 na severní hranici vše v katastrálním území Chlístov u Rokytnice nad Rokytnou. Jedná se o zeď v délce 22 m do výšky 1.8 m, která je provedena z plotových betonových štípaných tvárnic oboustranných o tloušťce 25 cm, ukončených stříškovými dílci z tvárnic stejné typové řady (dále jen stavba). Tato stavba oplocení byla provedena bez opatření stavebního úřadu, neboť nebyla součástí ohlášení drobné stavby, když předmětem ohlášení drobné stavby bylo oplocení pozemku parc. č. 300/11, 300/12, 300/13, 300/14 v katastrálním území Chlístov u Rokytnice nad Rokytnou. Provedení tohoto oplocení bylo do výšky 1,5 m z ocelového pletiva mezi ocelové sloupky a z dřevěných tyčí. Přílohou ohlášení drobné stavby byla fotokopie geometrického plánu s vyznačením vedení tras oplocení z ocelového pletiva a z dřevěných tyčí, na společné hranici (jižní) pozemku. K uvedenému ohlášení drobné stavby vydal stavební úřad dne 24.8.2001 pod č.j. Výst. 2437/2001 – Vi sdělení k ohlášení drobné stavby, proti které nevznesl námitky.

Dne 14.6.2006 rozhodlo zastupitelstvo obce Chlístov na svém zasedání vydat nařízení, kterým se vyhlašuje stavební uzávěra v území obce Chlístov na plochách označených R1 - rezerva pro výstavbu rodinných domků a Z1 plochy vhodné pro rozšíření zahrad podle územního plánu sídelního útvaru Chlístov, schváleného dne 28.10.1994, a to z důvodu potřeby omezit stavební činnost, jež by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území obce nebo její organizaci podle připravované územně plánovací dokumentace. V území vymezeném takto pro účely stavební uzávěry bylo zakázáno provádění veškerých staveb a změn na stávajících stavbách, např. přístavby, nástavby, stavební úpravy a drobné stavby, včetně přípojek na veřejné rozvodné sítě. Zákazy a omezení se nevztahovaly pouze na provádění udržovacích prací na stávajících stavbách. Toto nařízení nabylo účinnosti dnem vyhlášení 15.6.2006.

Citovaná stavba nebyla také součástí výstavby skladové haly na pozemkové parcele č. 300/11 v témže katastrálním území a též ve vlastnictví žalobce. Pokračování
3
31A 63.2012

Vzhledem k tomu, že stavba oplocení byla na pozemku p.č. 300/11 v k.ú. Chlístov u Rokytnice nad Rokytnou opatřena bez opatření stavebního úřadu, v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací, následně po vydání územního opatření o stavební uzávěře v obci Chlístov a též v rozporu s tímto opatřením rozhodl správní orgán I. stupně nařídit v souladu s ust. § 129 odst. 1 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., vlastníkovi této nepovolené stavby její odstranění.

Na základě podaného odvolání přezkoumával odvolací námitky žalovaný a rozhodnutím ze dne 13.6.2012 změnil rozhodnutí správního orgánu I. stupně pouze v té části, kdy upřesnil, kde se předmětná stavba nachází tzn., že se jednalo o stavbu zdi na společné hranici se sousedním pozemkem parc.č. 300/20, 300/12 a 300/11. V dalším žalovaný potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně, neboť se ztotožnil s důvody v něm uvedenými a výše popsanými.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včas žalobu, z nichž vyplynuly tyto žalobní body:

Žalobce je přesvědčen, že stavba oplocení byla povolena odborem výstavby, životního prostředí a územního plánování Městského úřadu Třebíč, a to na základě žádosti – ohlášení ze dne 8.8.2001, která se týkala oplocení pozemku parc. č. 300/11, 300/12, 300/13 a 300/14, vše v k.ú. Chlístov u Rokytnice nad Rokytnou. K žádosti byl dále přiložen geometrický plán se zákresem vnějšího oplocení uvedených pozemků. Vyznačení vnitřních hranic pozemku nebylo referentem stavebního úřadu vyžadováno. V geometrickém plánku je barevně a popisem vyznačeno oplocení pouze po obvodu všech předmětných pozemků, ale žalobce i osoby zúčastněné na řízení počítaly i s oplocováním jednotlivých předmětných parcel. K ohlášení vydal dne 24.8.2001 své opatření stavební úřad, ve kterém písemně sdělil, že proti ohlášené drobné stavbě – oplocení v rozsahu dle ohlášení nemá námitek. Proto zásadně žalobce nesouhlasí s odůvodněním napadeného rozhodnutí, ve kterém se uvádí, že stavba oplocení je realizována bez povolení či opatření stavebního úřadu. Žalobce dále tvrdil, že stavba započala a proběhla v roce 2002 – 2005. V roce 2007 – 2008 byly provedeny udržovací práce formou výměny dřevěných výplní oplocení za trvanlivou výplň z betonových tvárnic – vše v původní línii oplocení, a stávající pevné podezdívce a ve stejném rozsahu stávajícího oplocení.

Pokud se jedná o stavební uzávěru, tedy důvod, pro který se jedná o stavbu nepovolenou, žalobce uvádí, že dne 15.6.2006 bylo toto nařízení obce Chlístov o stavební uzávěře vydáno, ale v době, kde byla schválena stavební uzávěra tak na pozemku p.č. 300/11 v k.ú. Chlístov již stála hrubá stavba zemědělské haly a rovněž oplocení. Na pozemku parc.č. 300/11 se nachází v současné době objekt zemědělského skladu, který je řádně zkolaudován a zapsán do katastru nemovitostí. Ve vztahu ke stavební uzávěře pak celá stavba oplocení, jeho technická úprava a udržovací práce byly zahájeny ještě před vydáním uzávěry v roce 2003. Dle názoru žalobce nelze na zeď z betonových tvárnic hledět jako na samostatnou stavbu, neboť se jedná pouze o udržovací práce, které nijak nemění charakter a smysl původní stavby. Zeď má za účel oddělit dva pozemky, které jsou ve vlastnictví fyzických osob tvořící rodinu a že touto stavbou nebudou v žádném případě dotčeny zájmy dalších fyzických či právnických osob. Vzhledem k výše uvedenému navrhl zrušení napadeného rozhodnutí.

Pokračování
4
31A 63.2012

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 17.9.2012 uvedl důvod změny výroku přezkoumávaného rozhodnutí a k této změně přistoupil zejména z důvodu přesné identifikace stavby nařízené k odstranění (nutná oprava parcelního čísla pozemku na společné hranici severního konce oplocení – zdi z betonových tvárnic). Dalším důvodem ke změně výroku napadeného rozhodnutí byla skutečnost, že vlastní odstranění předmětné stavby může být provedeno několika možnými způsoby. Kromě možného způsobu uvedeného stavebním úřadem vyplývá z textu § 160 stavebního zákona, že možnost provedení odstranění předmětné stavby své pomoci, pokud vlastník stavby před vlastním započetím jejího odstraňování nahlásí příslušnému stavebnímu úřadu osobu, která mu zajistí stavební dozor.

K jednotlivým bodům žalovaný uvedl, že dne 13.8.2001 ohlásili původní vlastníci předmětných parcel manželé A. a R. H. drobnou stavbu – oplocení pozemku 300/11, 300/12, 300/13, 300/14 v k.ú. Chlístov u Rokytnice nad Rokytnou ocelovým pletivem výšky 150 cm mezi ocelovými sloupky v kombinaci s tyčemi ze dřeva. Graficky je rozsah této drobné stavby znázorněn pouze po obvodu uvedených pozemků. Provedené oplocení z oboustranných betonových tvárnic je však realizováno na pozemku parc.č. 300/11 v k.ú. Chlístov podél společné hranice s pozemkem parc.č. 300/12, je tedy realizováno vlastně nad rámec již výše citovaného sdělení stavebního úřadu k ohlášení drobné stavby ze dne 24.8.2001. Prokazatelně se jedná o stavbu provedenou bez povolení či opatření stavebního úřadu, neboť takovouto stavbou bylo již i původní oplocení mezi pozemky parc.č. 300/11 a 300/12 skládající se z betonové podezdívky a ocelového pletiva mezi ocelovými sloupky kombinované s tyčemi ze dřeva. Zde žalovaný připomněl, že ohledně provedení předmětné stavby oplocení bez povolení bylo se žalobcem vedeno přestupkové řízení a žalobce byl uznán vinným z přestupku ve smyslu § 178 odst. 1 stavebního zákona, neboť v této době byl již vlastníkem předmětné parc. 300/11. Tvrzení žalobce, že vyznačení vnitřních hranic pozemku nebylo referentem stavebního úřadu vyžadováno, protože nedochází ke styku předmětných pozemků s pozemky jiných majitelů, je pouze tvrzením účelovým.

Žalovaný dále uvádí, že předmětná stavba oplocení nikdy nebyla součástí stavby skladové haly realizované na pozemku p.č. 300/11, a to ani v řízení o jejím umístění ani poté v řízení o jejím dodatečném povolení.

K tvrzení žalobce, že výstavba betonové zdi je vlastně výměnou dřevěných výplní oplocení a že se jedná o udržovací práce v původní linii oplocení na stávající pevné podezdívce musí žalovaný zdůraznit, že oplocení parc. 300/11 zeď z betonových tvárnic je stavbou provedenou bez povolení či opatření stavebního úřadu, neboť stavbou bez povolení či opatření stavebního úřadu byla prokazatelně již i stavba původního oplocení.

Vydané nařízení obce Chlístov o stavební uzávěře není v rozporu se zákonem. Žalobce s osobami zúčastněnými na řízení podali u NSS návrh na zrušení opatření obecné povahy – nařízení obce Chlístov o stavební uzávěře ze dne 14.6.2006 a tento návrh byl NSS rozsudkem ze dne 10.6.2010, č.j. 2Ao 2/2010 – 91 zamítnut.

Z výše uvedených důvodů navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Pokračování
5
31A 63.2012

Žalobce v replice k vyjádření žalovaného ze dne 19.10.2012 v podstatě pouze upřesnil situaci s drobnou stavbou od jejího ohlášení a opětovně trval na tom, že správní orgán I. stupně tehdy neměl námitek proti prováděné stavbě a předmětná stavební uzávěra dle jeho názoru je v rozporu s usnesením zastupitelstva obce Chlístov v března 2001, kdy toto usnesení umožňuje na předmětném pozemku výstavbu, zatím co stavební uzávěra tuto činnost striktně zakazuje, aniž by bylo řádně toto usnesení předem zrušeno. Změna se stávajícího územního plánu lokality R1 vůbec netýká a odkazy na tuto lokalitu jsou tedy v nařízení o stavební uzávěre nepřípadné. Zde připustil, že nařízení o stavební uzávěře je sice platné, řádně vydané a v souladu s ostatními právními předpisy, jeho působnost se však nevztahuje na dotčené území na pozemek p.č. 300/11 k.ú. Chlístov. V dalším pak opakoval skutečnosti uvedené v žalobě s tím, že na základě usnesení č. 13 zasedání zastupitelstva obce Chlístov v roce 2001 není stavba oplocení na pozemku p.č. 300/11 umístěna v rozporu se záměry územního plánování. Stavba není ani provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje. Stavba byla provedena v období platného předmětného usnesení zastupitelstva z roku 2001 a stavba není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

K soudnímu řízení se připojily osoby zúčastněné na řízení – manželé A. a R. H. s tím, že projevují svoji vůli vstoupit do řízení jako osoby zúčastněné na řízení, neboť jsou osobami, které jsou přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí. Blíže však svoje důvody nerozvedly.

Ve věci bylo nařízeno jednání, neboť žalobce nesouhlasil s projednáním věci bez nařízení jednání. U jednání účastníci odkázali na písemná vyhotovení žaloby a oba účastníci setrvali na svých důvodech uvedených jednak v žalobě a jednak ve vyjádření k žaloby a v připojené replice.

Krajský soud v Brně přezkoumal v rozsahu žalobních bodů napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Podstatou námitek uplatněných žalobcem v dané věci je tvrzení, že žalobce je vlastníkem pozemku a parc.č. 300/11, kterou oplotil zdí z tvárnic na hranicích s parcelou č. 300/20 a 300/12, která je ve vlastnictví jeho rodičů, zde osob zúčastněných na řízení a je přesvědčen, že tato stavba byla provedena jako udržovací práce formou výměny dřevěných výplní oplocení za trvanlivou výplň z betonových tvárnic u oplocení, které bylo vyhotoveno v roce 2002 – 2005 a v roce 2007 – 2008 byly provedeny udržovací práce právě formou výměny dřevěných výplní za betonové tvárnice. Žalobce je tedy přesvědčen, že se jednalo pouze o udržovací práce na stavbě, která byla povolena již v roce 2001.

Na základě přezkoumání napadeného rozhodnutí soud konstatuje, že žaloba důvodná není. Ze správního spisu bylo zjištěno, že nedovolená výstavba byla zjištěna kontrolní prohlídkou ze dne 2.10.2008 a následně pak bylo vydáno rozhodnutí, o odstranění stavby. Soud konstatuje, že z připojeného správního spisu vyplývá, že ohlášení o provedení drobné stavby z 8.8.2001 bylo doloženo geometrickým plánkem, z něhož jasně a zřetelně vyplynulo, Pokračování
6
31A 63.2012

že bylo ohlašováno oplocení po obvodu parcel 300/11, 300/12, 300/13 a 300/14 a nikoliv oplocení parcely č. 300/11 po vnitřní straně s parcelou č. 300/12 a na severní straně s parcelou č. 300/20. To konstatuje žalobce i ve své žalobě, že se jednalo o ohlášení drobné stavby v rozsahu dle ohlášení. Předmětná stavba ohlášena nebyla čili stavební úřad po zjištění těchto skutečností nemohl jednat ani jinak než podle ust. § 129 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., přistoupit k odstranění stavby. K nařízení o odstranění stavby se přistoupí, když je zjištěno, že je prováděna bez rozhodnutí (územního rozhodnutí nebo stavebního povolení, případně povolení) nebo opatření nebo jiného úkonu (ohlášení vyžadovaného tímto zákonem a nebo v rozporu s ním a stavba nebyla dodatečně povolena, neboť nebyla současně splněna hmotně právní podmínka, tj. že byla postavena v rozporu s územním opatřením o stavební uzávěře (§ 129 odst. 2 písm. citovaného stavebního zákona). Ze správního spisu nevyplývá, že by stavba, jejíž odstranění bylo nařízeno stavebním úřadem a potvrzeno rozhodnutím odvolacího orgánu byla povolena stavebním povolením či jiným opatřením stavebního úřadu. Důvody, které uvádí žalobce neobstojí. Žalobce je vlastníkem parc.č. 300/11 na základě výpisu z listu vlastnictví č. 255 od 4.9.2009. Ani pro předchozí vlastníky – manžele A. a R. H. nebylo vydáno povolení stavebního úřadu nebo jiným opatřením nebyl dán souhlas s výstavbou betonové zdi mezi parcelami 300/11, 300/12, 300/20. Nebylo vydáno ani pro žalobce. Nedovolaná výstavba byla zjištěna kontrolní prohlídkou, a to dne 2.10.2008 a nebylo vyhověno ani žádosti, aby stavba byla dodatečně schválena, právě pro překážku stavební uzávěry. Námitky proti této uzávěře nejsou důvodné, jak byly specifikovány žalovaným v odůvodnění napadeného rozhodnutí.

Rozsudkem NSS ze dne 10.6.2010, č.j. 2Ao 2/2010 – 91 konstatoval v odůvodnění tohoto rozsudku, že z územního plánu z roku 1994 je zřejmé, že funkční využití této plochy bylo stanoveno jako rezerva pro výstavbu rodinných domů. Připravovaná změna tohoto územního plánu č. 2 pak na uvedeném funkčním využití neměla nic změnit. V době vydání stavební uzávěry byla lokalita R1 výhledově určena pro výstavbu rodinných domů. Pokud tedy stavební uzávěra na vymezeném území zakazuje provádění veškerých staveb a změn na stávajících stavbách např. přístavby, nástavby, stavební úpravy a drobné opravy, včetně přípojek na veřejné rozvodné sítě s tím, že tyto zákazy a omezení se nevztahují na provádění udržovacích prací na stávajících stavbách, pak nebyla v rozporu s cíly a záměry územního plánování, ať již z pohledu stávající územně plánovací dokumentace či dokumentace teprve připravované. NSS neshledal rozpor stavební uzávěry správním pořádkem. Zdůraznil pouze, že v dané věci pro stavební uzávěru je typická dočasnost, která byla vložena na pozemky, které byly územním plánem označeny jako rezerva. Je tedy zřejmé, že v těchto lokalitách nebylo funkční určení jednotlivých ploch definitivně stanoveno a stavební uzávěra tak může trvat do doby, kdy bude změnou územního plánu (nebo vydáním územního plánu nového) rozhodnuto o funkčním využití těchto ploch definitivně. Stavební uzávěra odpovídá stávajícímu i budoucímu funkčnímu využití dotčené lokality a nelze ji tak jen z tohoto důvodu považovat za rozpornou se zákonem. Jakékoliv rozhodnutí o novém funkčním využití území, ať již je prováděno jako definitivní – cestou územního plánování, či dočasné – vydání stavební uzávěry, nevyhnutelně vede v některých případech k omezení vlastníka nebo jiného nositele věcných práv k dotčeným pozemkům či stavbám. Nepřesáhnou-li ovšem spravedlivou míru, nevyžadují taková omezení souhlasu dotčeného vlastníka a tento je povinen strpět je bez náhrady (odkaz na usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 21.7.2009, č.j. 1Ao 1/2009 – 120, publikované pod číslem 1910/2009 Sb., NSS). Ani v posuzovaném případě NSS nezpochybnil, že stavební uzávěra představuje pro vlastníky dotčených nemovitostí jistá omezení při výkonu jejich vlastnických práv. Z ničeho však nevyplývá (a ani žalobce to netvrdí), že by toto omezení mělo za cíl poškodit či šikanovat žalobce jako Pokračování
7
31A 63.2012

vlastníka. Podstatná je skutečnost, že všichni vlastníci nemovitostí zatížení stavební uzávěrou v konkrétním případě parc. č. 300/11, 300/12 a 300/20 (dříve 300/9) – v k.ú. Chlístov, nabyly v roce 2000 a v letech následujících, přičemž již v této době územní plán z roku 1994 fakticky stavby rodinných domů a tím i zdi v této lokalitě neumožňoval. Jak bylo již opakovaně zmiňováno, lokalita R1 byla a stále je územním plánem obce označena za plochu rezervní, do doby změny této lokality na plochu návrhovou a proto je bez ohledu na existenci stavební uzávěry jakákoliv výstavba vyloučena. Závěrem tedy NSS konstatoval, že neshledal důvod, pro který by napadená stavební uzávěra nemohla obstát. V podrobnějším soud odkazuje na odůvodnění výše citovaného rozsudku NSS.

Vzhledem k tomu, že na základě shora uvedených závěrů nelze žalobní námitky hodnotit jako důvodné ve vztahu k posouzení zákonnosti a věcné správnosti a soud neshledal, že by správní orgány postupovaly v rozporu s právními předpisy, soud ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 60 s.ř.s. Podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalovaný na nákladech řízení uplatnil cestovné ve výši 1.240,-Kč. Tyto náklady činí při vzdálenosti Jihlava – Brno a zpět 200 km při průměrné spotřebě benzínu Natural 95 u vozidla Škoda Superb, rz. X a při vyhláškové ceně paliva stanovené na rok 2013 na celkem 1.240,-Kč. Podrobnější výpočty a kopii technického průkazu žalovaný předložil soudu a jsou založeny ve spise. Soud uložil žalobci, aby žalovanému tuto částku ve lhůtě 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku uhradil.

Zároveň soud rozhodl o nákladech řízení osob zúčastněných na řízení tak, že osoby zúčastněné na řízení a) a b) nemají právo na náhradu nákladů řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení osob zúčastněných na řízení se opírá o ust. § 60 odst. 5 s.ř.s., podle něhož osoba zúčastěná na řízení má právo na náhradu nákladů řízení, které ji vznikly v souvislosti se splněním povinnosti, kterou ji soud uložil, což v dané věci nenastalo.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 25. září 2013

JUDr. Jaroslava Skoumalová, v. r.

Za správnost vyhotovení:
předsedkyně senátu Marie Šeregelyová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru