Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

31 A 34/2010 - 50Rozsudek KSBR ze dne 05.01.2011

Prejudikatura

6 A 76/2001 - 96

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
Na 30/2011 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek

31 A 34/2010 – 50

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudkyň JUDr. Jarmily Ďáskové a JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D., v právní věci žalobkyně H. K., proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, Odboru územního plánování a stavebního řádu, se sídlem Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhá vydání rozsudku, kterým by soud zrušil rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Odboru územního plánování a stavebního řádu (dále jen „žalovaný“) ze dne 3. 3. 2010, č. j. JMK 3769/2010, SpZn. S - JMK 3769/2010/OÚPSŘ, a jemu předcházející rozhodnutí Městského úřadu Šlapanice, Odboru výstavby, (dále jen“správní orgán 1. stupně“) ze dne 18. 11. 2009, č.j. OV/50102-09/2446-2009/KLU, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a současně jej zavázal k povinnosti nahradit žalobkyni náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že napadená rozhodnutí jsou nesprávná a nezákonná, neboť žalobkyně je přesvědčena, že není povinna účastnit se na kontrolní prohlídce stavby jiného stavebníka ve smyslu ustanovení § 133 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavební řádu (stavební zákon – dále jen „StavZ“). Dále namítla, že rozhodnutí správního orgánu 1. stupně bylo vydáno vyloučenou úřední osobou Ing. H. M. – vedoucí stavebního úřadu. Současně požádala o přiznání odkladného účinku žalobě.

Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě zdůraznil, že předmětná kontrolní prohlídka byla stanovena za účelem provedení prohlídky stavby opěrné zdi na pozemku parc. č. 302/12, k. ú. Vranov u Brna, ale, což však žalobkyně opomněla zmínit, za účelem zjištění technického stavu rodinného domu Vracov č. p. 33, kterého je spoluvlastnicí. Tato skutečnost byla výslovně uvedena v opatření správního orgánu 1. stupně ze dne 30. 9. 2009, č. j. OV42524-09/612-2009/KLU. Rovněž na dalším oznámení ze dne 14. 10. 2009, č. j. OV/45054-09/612-2009/BEZ, kterým byl správní orgán 1. stupně nucen stanovit konání opakované kontrolní prohlídky, byl tento účel uveden. Žalobkyně však opětovně neumožnila správnímu orgánu 1. stupně a jím přizvanému soudnímu znalci zjistit aktuální stav nemovitosti Vracov č. p. 33. Správní orgán 1. stupně tedy následně vydal rozhodnutí ze dne 30. 11. 2009, č. j. OV/52000-09/612-2009/BEZ, kterým žalobkyni nařídil umožnění vstupu do nemovitosti Vracov č. p. 33. Žalobkyně ani na toto rozhodnutí nereagovala a opětovně neposkytla součinnost správnímu orgánu 1. stupně k řešení věci. Protože žalobkyně opakovaně nesplnila svou povinnost uloženou jí ustanovením § 172 odst. 5 StavZ, přistoupil správní orgán 1. stupně k uložení pořádkové pokuty. Následně žalovaný k odvolání žalobkyně přezkoumal rozhodnutí o uložení pokuty v odvolacím řízení a s důvody, které vedly k uložení pokuty, se ztotožnil. K námitce podjatosti oprávněných úředních osob pak odkázal na obsah odůvodnění svého rozhodnutí. Závěrem navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

V následné replice doručené soudu dne 11. 8. 2010 žalobkyně uvedla, že pozemek p. č. 73 k. ú. Vranov u Brna zpřístupnila pracovníkům správního orgánu 1. stupně dne 21. 5. 2010. Současně rozšířila žalobní argumentaci o námitku podjatosti ve vztahu ke znaleckému ústavu BESTEX, spol. s r.o.

Z obsahu správního spisu předloženého žalovaným vyplynuly následující, ve věci relevantní skutečnosti.

Oznámením o provedení kontrolní prohlídky ze dne 30. 9. 2009, č. j. OV/42524-09/612-2009/KLU, oznámil správní orgán 1. stupně Mgr. M. D. a Mgr. M. D., oba trvale bytem V. č. p. 284, V. u B., jako vlastníkům stavby „opěrné zdi z armokošových dílců umístěné na pozemku p. č. 302/17 v k. ú. Vracov u Brna“ a dále žalobci a H. K., oba trvale bytem V. č. p. 33, V. u B., jako vlastníkům stavby rodinného domu č. p. 33 Vranov umístěného na pozemku p. č. st. 73 v k. ú. Vracov u Brna, provedení kontrolní prohlídky podle ustanovení § 133 odst. 1 StavZ. Kontrolní prohlídka za účasti přizvané osoby znaleckého ústavu BESTEX, spol. s r.o. měla být v souladu s ustanovením § 172 odst. 1 StavZ provedena v místě stavby pověřenými zaměstnanci správního orgánu 1. stupně dne 9. 10. 2009 (pátek) ve 12 hodin se schůzkou pozvaných na místě stavby s tím, že účelem provedení kontrolní prohlídky je v souladu s ustanovením § 172 odst. 1 StavZ zjištění stavu stavby a opatření důkazů a dalších podkladů pro vydání správního rozhodnutí ve věci žádosti o dodatečné povolení stavby „Opěrná zeď z armokošových dílců vyplněných skládaným lomovým kamenem umístěná na pozemku p. č. 302/17 v k. ú. Vranov u Brna sloužící pro stabilizaci svahu u rodinného domu č. p. 284 v obci Vranov umístěného na pozemku p. č. st. 400 v k. ú. Vranov u Brna.“ Uvedené oznámení bylo žalobkyni doručeno dne 6. 10. 2009.

Z protokolu správního orgánu 1. stupně o provedení kontrolní prohlídky ze dne 9. 10. 2009, č. j. OV/42524-09/612-2009/KLU, zejména vyplývá, že žalobkyně ani její manžel Ing. Jiří Kratochvíl se na kontrolní prohlídku nedostavili a tím zamezili přístup k rodinnému domu č. p. 33 v k. ú. Vranov u Brna, jehož stěny vykazují poškození trhlinami.

Oznámením o provedení opakované kontrolní prohlídky ze dne 14. 10. 2009, č. j. OV/45054-09/612-2009/BEZ, oznámil správní orgán 1. stupně mj. žalobkyni a jejímu manželovi, že dne 6. 11. 2009 (pátek) ve 13.30 hodin bude provedena opakovaná kontrolní prohlídka se schůzkou pozvaných na místě stavby, neboť je nutné provést důkaz ohledáním na místě stavby opěrné zdi a stavby rodinného domu č. p. 33 v obci Vranov, a to za účasti znaleckého ústavu BESTEX, spol. s r.o. Žalobkyně byla současně poučena, že tomu, kdo závažným způsobem znemožňuje oprávněné osobě nebo osobě jí přizvané vstup na svůj pozemek nebo stavbu nebo se na výzvu stavebního úřadu nezúčastní kontrolní prohlídky, může stavební úřad rozhodnutím podle ustanovení § 173 odst. 1 StavZ uložit pořádkovou pokutu až do výše 50. 000,- Kč. Toto oznámení bylo žalobkyni doručeno dne 2. 11. 2009.

Z protokolu správního orgánu 1. stupně o provedení kontrolní prohlídky ze dne 6. 11. 2009, č. j. OV/45054-09/612-2009/BEZ, vyplývá, že vlastníci stavby rodinného domu č. p. 33 Vranov, tj. žalobkyně a její manžel se na kontrolní prohlídku stavby nedostavili, čímž zamezili přístup do rodinného domu č. p. 33 v k. ú. Vranov a provedení kontrolní prohlídky uvnitř stavby.

Rozhodnutím správního orgánu 1. stupně ze dne 18. 11. 2009, č.j. OV/50102-09/2446-2009/KLU, byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání pořádkového deliktu dle ustanovení § 173 odst. 1 písm. b) StavZ, kterého se dopustila tím, že se bez omluvy nedostavila na kontrolní prohlídku stavby a svým jednáním znemožnila oprávněné úřední osobě a osobě jí přizvané vstup na pozemek p. č. st. 73 vk. ú. Vranov u Brna. Za tento správní delikt jí byla uložena pokuta ve výši 10. 000,- Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1. 000,- Kč.

Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalovaný rozhodnutím ze dne 3. 3. 2010, č.j. JMK 3769/2010, SpZn. S - JMK 3769/2010/OÚPSŘ, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaný zejména zdůraznil, že žalobkyně neprojevila v průběhu správního řízení součinnost, jež jí ukládá ustanovení § 154 odst. 1 písm. c) a 172 odst. 5 StavZ, když opakovaně bránila vstupu oprávněné úřední osobě a jí přizvané osobě. Správní orgán 1. stupně postupně stanovil několik termínů na opakovanou kontrolní prohlídku a ve všech oznámeních o provedení kontrolní prohlídky bylo výslovně uvedeno, že kromě jiným se oznamuje také žalobkyni, že je nutno provést důkaz ohledáním přímo na místě stavby opěrné zdi a stavby rodinného domu č. p. 33 v obci Vranov za účasti znaleckého ústavu BESTEX, spol. s r.o. Bez prohlídky domu nebylo možno, aby stanovený znalec mohl ověřit tvrzení žalobkyně, že poruchy na této nemovitosti vznikly vlivem stavby opěrné zdi. K žalobkyní uváděné námitce podjatosti oprávněné úřední osoby žalovaný zdůraznil, že ve spisovém materiálu řízení vedeného pod č.j. OV/50103-09/2445-2009/KLU ve věci napadeného rozhodnutí, není vedeno žádné rozhodnutí, které by vylučovalo oprávněnou úřední osobu z tohoto řízení pro podjatost úřední osoby.

Žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále jen „s. ř. s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), jde o žalobu přípustnou (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.) .

Soud přezkoumal napadená rozhodnutí, vázán rozsahem a důvody, které žalobce uplatnil v žalobě (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s. bylo rozhodnuto o věci samé bez jednání. Soud při svém rozhodování vyšel z následujících skutečností, úvah a závěrů:

K žalobkyní namítané nesprávnosti a nezákonnosti žalobou napadených rozhodnutí si soud nejprve dovoluje připomenout rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2005, č.j. 6 A 76/2001 - 96, dostupný na www.nssoud.cz, který vymezil institut nezákonnosti takto: „Nezákonným je rozhodnutí, které je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, a přitom ještě nejde o tak intenzivní rozpor, aby bylo možno usuzovat, že rozhodnutí neexistuje, tj. že je nicotné. Nezákonnost může být vyvolána buď chybnou aplikací hmotného práva (pak půjde o nezákonnost v tom smyslu, jak o ní hovoří § 76 odst. 1 s.ř.s.), nebo práva procesního. Procedurální pochybení mohou mít charakter nepřezkoumatelnosti rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. nebo vad řízení předcházejícího vydání napadeného rozhodnutí (§ 76 odst. 1 písm. b) a c) s.ř.s.); tyto vady řízení jsou však v rámci soudního řízení relevantní pouze potud, pokud jde o tzv. vady podstatné, tj. pokud porušení procesního práva mohlo mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.“

Soud se neztotožňuje s námitkou žalobkyně ohledně nesprávnosti a nezákonnosti žalobou napadených rozhodnutí spočívající v přesvědčení žalobkyně, že není povinna účastnit se na kontrolní prohlídce stavby jiného stavebníka ve smyslu ustanovení § 133 a násl. StavZ. Soudu je z jeho rozhodovací činnosti známo, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 25. 2. 2008, č. j. 31 Ca 137/2007 – 56, bylo vyhověno předcházející správní žalobě manžela žalobkyně Ing. J. K. a zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2007, č. j. JMK 43667/2007, sp. zn. S-JMK 43667/2007/OÚPSŘ/Ja, stejně jako jemu předcházejí rozhodnutí správního orgánu 1. stupně ze dne 12. 2. 2007, č. j. SÚ/60673-06/2516-2006/KUP, a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. V této věci se jednalo o přezkum vydaného stavebního povolení na stavbu opěrné zdi z gabionů umístěné při hranici s pozemkem žalobce; z odůvodnění tohoto zrušujícího rozsudku zejména vyplynulo, že ve věci je třeba zadat vypracování dalšího znaleckého posudku, který by nezávisle posoudil terénní poměry s důrazem, zda je vůbec vhodné s ohledem na nestabilní terénní poměry provádět stavbu, a pokud ano, zda technické parametry povolované stavby tomuto terénu vyhovují. Současně bylo správním orgánům uloženo, aby učinili co nejrychleji nezbytné kroky pro odvracení dalších škod na domě i pozemku manžela žalobkyně.

Z obsahu správního spisu předloženého žalovaným je tedy zřejmé, že správní orgány ve věci postupovali v intencích výše uvedeného zrušujícího rozsudku správního soudu. Z oznámení o provedení kontrolní prohlídky ze dne 30. 9. 2009, č. j. OV/42524-09/612-2009/KLU, vyplývá, že správní orgán 1. stupně srozumitelným způsobem sdělil účel a smysl provedení kontrolní prohlídky, přestože toto oznámení bylo žalobkyni doručeno dne 6. 10. 2009, bez omluvy se na kontrolní prohlídku nedostavila. Rovněž z oznámení o provedení opakované kontrolní prohlídky ze dne 14. 10. 2009, č. j. OV/45054-09/612-2009/BEZ, je zřejmé, že správní orgánu 1. stupně žalobkyni sdělil nutnost provést důkaz ohledáním na místě stavby opěrné zdi a stavby rodinného domu č. p. 33 v obci Vranov, jehož je spoluvlastnicí. Žalobkyně byla současně poučena o tom, že jí může být podle ustanovení § 173 odst. 1 StavZ uložena pořádková pokuta až do výše 50. 000,- Kč. Toto oznámení bylo žalobkyni doručeno dne 2. 11. 2009, ta se však bez omluvy opakované kontrolní prohlídky neúčastnila a vstup k nemovitostem, jejichž je spoluvlastnicí, neumožnila. Přistoupil-li následně správní orgán 1. stupně z výše uvedených důvodů k uložení pořádkové pokuty žalobkyni, je zřejmé, že jeho postup byl se zákonem souladný, neboť žalobkyně byla srozuměna se smyslem a významem nařízených kontrolních prohlídek a rovněž byla správním orgánem 1. stupně výslovně poučena o důsledcích spojených s případným neuposlechnutím požadavku správního orgánu 1. stupně.

Pokud jde o kodifikaci správních deliktů v českém právním řádu, tato neexistuje a jejich úprava je značně roztříštěná. Z tohoto důvodu je při rozhodování o konkrétním správním deliktu nutno vycházet právě jen z toho zákona, který stanoví znaky skutkové podstaty správního deliktu, jakož i sankci za něj, a tím je v projednávaném případě StavZ. Sankce za zákonem vymezené jednání je konstruována jako tzv. relativně určitá, tj. s pevně stanovenou horní hranicí, která se považuje za poměrně vysokou, způsobilou citelně zasáhnout do majetkových poměrů odpovědného subjektu. Správním deliktem je tedy protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny zákonem, správní orgán za ně pak ukládá zákonem stanovený trest. Jedná se o protiprávní jednání bez ohledu na zavinění, zpravidla výslovně označené zákonem jako správní delikt. Také pro trestnost správních deliktů platí obecné princpiy a pravidla jako pro trestnost trestných činů.

Při přezkumu žalobou napadených rozhodnutí a při přezkumu řízení, které jejich vydání předcházelo, soud neshledal, že by došlo kc hybné aplikaci hmotného práva či k chybné aplikaci procesního práva. Z potvrzujícího rozhodnutí žalovaného vyplývá, že ze strany žalobkyně došlo k porušení StavZ, neboť žalobkyně svým jednáním naplnila skutkovou podstatu správního deliktu podle ustanovení § 173 odst. 1 písm. b) StavZ, za což jí byla uložena pořádková pokuta. Argumentace žalobkyně spočívající v tom, že není povinna se účastnit na kontrolní prohlídce stavby jiného stavebníka, je s ohledem na shora uvedené souvislosti a v návaznosti na zrušující rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 2. 2008, č.j. 31 Ca 137/2007 – 56, nepřípadná.

Ani další námitku žalobkyně, že rozhodnutí správního orgánu 1. stupně bylo vydáno vyloučenou úřední osobou Ing. H. M. – vedoucí stavebního úřadu, neshledal soud důvodnou. Z předloženého správního spisu nevyplývá, že by v průběhu předmětného správního řízení žalobkyně vznesla námitku podjatosti úřední osoby Ing. H. M., případně, že by o této námitce bylo rozhodováno a vydáno usnesení vin tencích ustanovení § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“). Uvedená skutečnost vyplývá i z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného.

Pro úplnost pak soud uzavírá, že námitkou podjatosti ve vztahu ke znaleckému ústavu BESTEX, spol. s r.o. se zabývat nemohl, neboť ji žalobkyně uplatnila až v replice, která byla soudu doručena až po uplynutí dvouměsíční lhůty pro podání žaloby, která je zároveň dle ustanovení § 71 odst. 2 s. ř. s. i lhůtou pro možné rozšíření žaloby o další žalobní body.

S přihlédnutím k výše uvedené argumentaci proto soud rozhodl tak, že v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu jako nedůvodnou zamítl. Vzhledem k meritornímu projednání sporu, odpadl důvod zabývat se návrhem žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě.

Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1, věta prvá, s. ř. s., podle něhož nestanov-íli tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci úspěšnému žalovanému však žádné náklady nad rámec jeho jinak běžné administrativní činnosti nevznikly, z tohoto důvodu bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou

týdnů po jeho doručení z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s.

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Brně a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o

tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Krajský soud v Brně dne 5. ledna 2011

JUDr. Jaroslava Skoumalová, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru