Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

31 A 26/2010 - 70Rozsudek KSBR ze dne 29.09.2011

Prejudikatura

6 A 76/2001 - 96


přidejte vlastní popisek

31A 26/2010 – 70

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudkyň JUDr. Jany Jedličkové a JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D., v právní věci žalobce LIHO – Blanice spol. s r.o., se sídlem Blanice 11, p. Mladá Vožice, PSČ 391 43, IČ 42407109, zastoupeným JUDr. Marcelou Scheeovou, advokátkou, se sídlem AK Praha 1 – Staré Město, Štupartská 4, proti žalovanému Státní zemědělské a potravinářské inspekci, ústřednímu inspektorátu, se sídlem Brno, Květná 15, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, ve znění opravného rozhodnutí,

takto:

I. Rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ústředního

inspektorátu, ze dne 2. 2. 2010, č. j. AS938-6/95/9/2009-SŘ, ve znění

opravného rozhodnutí ze dne 1. 12. 2010, č. j. AS938-20/95/9/2009-SŘ, se

zrušuje a věc se v rací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný j e povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku

ve výši 12. 260,- Kč k rukám JUDr. Marcely Scheeové, advokátky, se sídlem

AK Praha 1 – Staré Město, Štupartská 4, do 30-ti dnů od právní moci

rozsudku.

pokračování
31A- 2 -
26/2010

Odůvodnění:

Žalobce se včas podanou žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by soud zrušil rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ústředního inspektorátu, (dále jen „žalovaný“), ze dne 2. 2. 2010, č. j. AS938-6/95/9/2009-SŘ, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 1. 12. 2010, č. j. AS938-20/95/9/2009-SŘ, a žalovaného zavázal k povinnosti nahradit žalobci náklady řízení. Rozhodnutí napadl ve všech výrokových částech i v části odůvodnění a žádá jeho zrušení pro nezákonnost. Z důvodu právní opatrnosti pak namítl jak zmatečnost, tak i nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Z faktického a těžce uchopitelného obsahu žaloby krajský soud dovodil, že žalobce uplatnil celkem pět stěžejních žalobních námitek, ostatní tvrzení v ní uváděná proto vyhodnotil tak, že tato směřují k podpoře a dokreslení uplatněných stěžejních žalobních bodů.

V úvodním žalobním bodu zdůraznil, že žalovaný sice napadeným rozhodnutím odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil, ale výrok III. bez dalšího změnil, když částku určenou k náhradě nákladů dodatečné kontroly zvýšil o 500,- Kč a uložená pokuta spolu s náklady řízení, jak vyplývá i z posledního odstavce strany šesté napadeného rozhodnutí, má celkovou výši 204. 900,- Kč. Žalobce proto namítl, že napadené rozhodnutí není rozhodnutím čistě potvrzujícím, nýbrž i částečně měnícím. Nesplňuje náležitosti správního rozhodnutí dle ustanovení § 68 odst. 2 a 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), neboť neuvádí, že rozhodnutí částečně mění, dále proč a na základě čeho. Je v rozporu i s ustanovením § 90 odst. 3 správního řádu, které změnu napadeného rozhodnutí v neprospěch odvolatele v daném případě nepřipouští.

V druhém žalobním bodu žalobce vyslovil přesvědčení, že se nedopustil správního deliktu uvedeného v ustanovení § 17 odst. 2 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., zákona o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o potravinách“), neboť neporušil „povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství, a to v čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. 1. 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva (dále jen „nařízení 178/2002“) … tím, že na své provozovně v Blatnici č. 11 …“, neboť potraviny, které vyrobil a následně zčásti uvedl na trh, nebyly nebezpečné. Žalobce se ani z napadeného rozhodnutí nedozvěděl, na základě jakého konkrétního ustanovení právní normy žalovaný zjistil, že žalobce uvedl na trh potraviny, které „nebyly bezpečné, protože byly škodlivé zdraví“, když nařízení Rady ES č. 1576/1989 (dále jen „nařízení č. 1576/1989“) ustanovení o tom, kdy je který alkohol bezpečný či nebezpečný neobsahuje, neboť se lihovinami z tohoto hlediska vůbec nezabývá. Výroková část rozhodnutí je dle názoru žalobce nepřezkoumatelná, neboť jasně, nezaměnitelně a právně fundovaně ve vztahu k adresátovi ukládané povinnosti nedeklaruje, jakého protiprávního jednání se žalobce dopustil tím, že porušil čl. 14 odst. 1 nařízení č. 178/2002, když jak je uvedeno na straně druhé napadeného rozhodnutí v odstavci třetím „Při rozhodování o tom, zda je potravina škodlivá pro zdraví, se berou v úvahu skutečnosti v čl. 14 odst. 4 …“ tohoto nařízení a výrok pokračování
31A- 3 -
26/2010

napadeného rozhodnutí, stejně jako rozhodnutí prvostupňové, neříká, jaké skutečnosti to jsou. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu nedostatečná identifikace tvrzeného správního deliktu ve výroku rozhodnutí, činí rozhodnutí právně vadným.

V třetím žalobním bodu namítl, že mu nebyl dán dostatečný časový prostor pro předložení listin týkajících se množství a sledovatelnosti potravin. Prvostupňový správní orgán s ohledem na množství kontrolovaných skutečností žalobci reálně znemožnil řádně splnit požadovanou povinnost, tj. předložit požadovanou komplexní dokumentaci týkající se výrobků. Jeho postup měl až šikanózní charakter, a to vzhledem k počtu zaměstnanců žalobce a lhůtám stanovených pro splnění uložené povinnosti. Žalobce k protokolu č. P070-30508/08 ze dne 7. 10. 2008 uvedl, že lhůta 5 dnů pro možnost podání námitek, v situaci kdy žalobci byla souběžně uložena tři opatření, u kterých rovněž běžela lhůta pro podání námitek, byla nepřiměřeně krátká a ve svém důsledku se jednalo o znemožnění práva vyjádřit se k základnímu podkladu rozhodnutí, což znamenalo hrubé porušení procesních práv adresáta státní správy.

Ve čtvrtém žalobním bodu žalobce namítl, že prvostupňový správní orgán se nevypořádal s předloženým listinným důkazem – protokolem zkušební laboratoře č. 1082 o zkoušce č. 3140/08 ze dne 20. 8. 2008, kde mj. vyjádřil důvodné pochybnosti o bezchybnosti laboratorních rozborů prováděných Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Dle názoru žalobce se jedná o vadu prvostupňového rozhodnutí a odvolacímu orgánu pouze přísluší posoudit, zda se o vadu jedná či nikoliv. Pakliže se žalovaný snažil tuto vadu rozhodnutí zhojit vlastním osvětlujícím výkladem, jedná se o nepřípustný zásah do zásady dvojinstančnosti.

V závěrečném žalobním bodu namítl, že napadené rozhodnutí je právně vadné i v části týkající se uložení úhrnné pokuty, která nadále neodpovídá zákonným náležitostem jak z hlediska zákona o potravinách, tak i správního řádu. Z rozhodnutí nelze vůbec zjistit s jakými sazbami, když se jedná a tvrzené uplatnění zásady absorpce, žalovaný pracoval, tj. jaká sazba absorbovala kterou, neboť nikde není uvedeno, jak prvostupňový správní orgán k částce 200. 000,- Kč dospěl. Ani napadené rozhodnutí na tuto námitku nedalo právně kvalifikovanou odpověď. Přitom při úhrnné sankci by dle názoru žalobce měly být mj. uvedeny sazby za jednotlivé tvrzené delikty tak, aby na základě jejich konkrétního rozpětí či sazby bylo možné dospět k tomu, jaká sazba za jaký správní delikt bude absorbovat ostatní a proč.

Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě zdůraznil, že žalobu považuje za nedůvodnou a navrhl, aby byla soudem v plném rozsahu zamítnuta.

K úvodnímu žalobnímu bodu uvedl, že opravným rozhodnutím ze dne 1. 6. 2010 zhojil zjevnou nesprávnost výroku III. žalobou napadeného rozhodnutí, k níž došlo v důsledku chyby v psaní.

K dalšímu žalobnímu bodu ohledně úpravy limitů metanolu v národní vyhlášce odkázal na stranu 9 napadeného rozhodnutí. Zdůraznil, že požadavek žalobce, aby pokračování
31A- 4 -
26/2010

žalovaný analyzoval důvody uvedení jednotlivých limitů v národní vyhlášce, je přehnaný, když navíc podle národní vyhlášky nebylo ve věci rozhodováno. Obecně se limity látek v potravinách stanovují podle tzv. spotřebního koše. Jde o složitý proces, v němž se posuzuje celá řada ukazatelů a hledisek (např. výživové zvyklosti spotřebitelů, příjem nutrietů a antinutrientů, bere se ohled na kumulativní účinky nepříznivých látek nejen z potravin, ale i z životního prostředí, apod.). Jde samozřejmě o proces, který se vyvíjí a mění (např. v souladu se změnami chování spotřebitelů a konzumace potravin/lihovin v důsledku ekonomických a jiných poměrů či v souladu s novými poznatky o působení různých látek na lidský organizmus včetně účinků kumulativních). V této souvislosti žalovaný zdůraznil, že i limity metanolu doznaly změn, v novém t. č. účinném nařízení č. 110/2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zemědělských označení lihovin a o zrušení nařízení č. 1576/1989, je předmětný limit přísnější (limit metanolu činí 300 mg/l a. a. oproti limitu 500 mg/l a. a. podle nařízení č. 1576/1989). Žalovaný vyhodnotil laboratorní výsledky na limity metanolu stanovené nařízením v souladu se zásadou přímé závaznosti nařízení EU a v souladu se zásadou přednosti práva EU. K tomu se žalovaný rovněž vyjádřil v napadeném rozhodnutí na straně 9 (ad 2. druhý odstavec). Není pravdou, že by v předmětném nařízení zcela absentovalo hledisko dopadu konzumace lihovin, které nesplňují jím stanovené požadavky, a není pravdou, že by se předmětné nařízení vůbec nezabývalo hlediskem vhodnosti lihovin k lidské spotřebě. Podrobněji se k tomu žalovaný vyjádřil na straně 10 napadeného rozhodnutí, kde odkázal na článek 2 nařízení č. 1576/1989, z něhož vyplývá, že lihovina, aby mohla být uvedena na trh k lidské spotřebě, musí splňovat požadavky tímto nařízením stanovené. Odkazovat na notoriety je dle názoru žalovaného právně přípustné a na názoru, že je notoricky známou skutečností, že metanol je škodlivá látka a v nadlimitním množství látka pro lidské zdraví nebezpečná, žalovaný setrvává.

K třetímu žalobnímu bodu týkajícímu se požadované listinné dokumentace žalovaný poukázal na stranu 10 bod ad 3. napadeného rozhodnutí. Zdůraznil, že z dikce článku 18 nařízení č. 178/2002 vyplývá povinnost poskytovat informace na požádání, tudíž pokud kontrolovaný subjekt není schopen informace poskytnout v průběhu kontroly, vydání opatření poskytnout informace následující den, nelze považovat za nezákonnost. Stejně tak nelze považovat za nezákonný postup vyhodnocení porušení povinnosti zajistit sledovanost, jestliže ani následující den nebyly ke sledovanosti předloženy relevantní informace. Dále uvedl, že princip sledovanosti spočívá v tom, že provozovatel potravinářského podniku má vedené přehledné a průhledné doklady o tom, od koho produkty (či suroviny) získal a komu svoje produkty dodal. Tato data musí být samozřejmě v souladu i s daty vedenými o surovinách a produktech, které se nacházejí u provozovatele (např. na skladových listech). Povinnost mít zajištěnou sledovanost lze mít za splněnou, pokud jsou doklady s takovými daty k dispozici a nejsou v nich rozpory. Tak tomu ale v dané věci nebylo.

Ke čtvrtému žalobnímu bodu zdůraznil, že ve věci výsledků laboratorních rozborů prováděných jednak laboratoří ANALAB a jednak laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce, žalovaný doplnil odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí, což nelze považovat za porušení zásady dvojinstančnosti. Ve věci námitky pokračování
31A- 5 -
26/2010

týkající se odlišného, na metanol podlimitního výsledku laboratoře ANALAB, je třeba mít za podstatné, že nadlimitní výsledek je podpořen dvěma posudky ze dvou laboratoří Státní zemědělské a potravinářské inspekce (podrobněji viz strana 11 ad 4. napadeného rozhodnutí).

K pátému žalobnímu bodu žalovaný odkázal na stranu 11 až 12 napadeného rozhodnutí, kde výši pokuty podrobně odůvodňuje.

V následné replice žalobce zdůraznil, že setrvává na svých žalobních tvrzeních.

Žalovaný v reakci na repliku žalobce zdůraznil, že jako orgán dozoru laboratorními rozbory zjistil nadlimitní množství metanolu ve výrobcích žalobce a rozhodnutí o pokutě opřel o normativně stanovený limit a nejen o notorietu, že metanol je zdraví škodlivý.

Písemným podáním ze dne 21. 1. 2011 sdělil žalovaný soudu, že ve věci vydal dne 1. 12. 2010 nové opravné rozhodnutí č. j. AS938-20/95/9/2009/SŘ, které nabylo právní moci dne 7. 1. 2011 a současně soudu vrátil zapůjčený správní spis.

Z obsahu správního spisu předloženého žalovaným vyplynuly pro posouzení věci v rozsahu uplatněných žalobních bodů následující, relevantní skutečnosti.

Dne 7. 10. 2008 Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Táboře (dále jen „prvostupňový správní orgán“), seznámil jednatele žalobce s obsahem protokolu č. P070-30508/08 o výsledku kontroly dodržování povinností při výrobě potravin, vč. jeho příloh, která byla provedena od 23. 7. 2008 do 7. 10. 2008.

Na základě mj. i výše uvedeného protokolu bylo s žalobcem dne 15. 1. 2009 zahájeno správní řízení č. j. AM312-81/293/3/2008-SŘ ve věci uložení pokuty podle ustanovení § 17 odst. 3 písm. c) zákona o potravinách. Toto oznámení bylo právní zástupkyně žalobce doručeno dne 28. 1. 2009.

Rozhodnutím prvostupňového správního orgánu ze dne 28. 8. 2009, č. j. AM312-108/2008/293/38008-SŘ, (jednalo se o v pořadí druhé rozhodnutí ve věci), byla žalobci podle ustanovení § 17 odst. 3 písm. c) zákona o potravinách za použití zásady absorpce sazeb uložena pokuta 200. 000,- Kč (výrok I.), dále byl žalobce výrokem II. zavázán k povinnosti uhradit náklady laboratorního rozboru ve výši 1. 900,- Kč podle ustanovení § 3 odst. 4 písm. b) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o inspekci“), výrokem III. byl zavázán k povinnosti uhradit náklady dodatečné kontroly ve výši 1. 500,- Kč podle ustanovení § 16 odst. 7 zákona o potravinách, výrokem IV. byl žalobce zavázán k povinnosti uhradit náklady řízení paušální částkou 1. 000,- Kč podle ustanovení § 79 odst. 2 správního řádu s tím, že celkovou částku 204. 400,- je žalobce povinen uhradit do 30 – ti dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na specifikovaný účet žalovaného.

pokračování
31A- 6 -
26/2010

O podaném odvolání žalobce rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 2. 2. 2010, č. j. AS938-6/95/9/2009-SŘ, jeho odvolání zamítl a rozhodnutí prvostupňového správního orgánu potvrdil. Ve věci uložení pokuty za použití zásady absorpce výrokem I. potvrdil pokutu ve výši 200. 000,- Kč za to, že žalobce se:

1. dopustil správního deliktu uvedeného v ustanovení § 17 odst. 2 písm. a) zákona o potravinách, když jako právnická osoba a provozovatel potravinářského podniku porušil povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství, a to v článku 14 odst. 1 nařízení č. 178/2002, a to tím, že na své provozovně v Blatnici č. 11 vyrobil a následně dne 23. 7. 2008 uvedl na trh potraviny, které nebyly bezpečné, protože byly škodlivé pro zdraví. Jednalo se o:

a) doložených 402,0 litrů lihoviny pod obchodním názvem KRÁLICKÝ TUZEMÁK, v balení po 0,5 l, šarže L 12551413. Z uvedeného množství bylo 270,0 litrů dodáno do tržní sítě a 132,0 litrů bylo na předmětné provozovně skladováno za účelem jeho dalšího prodeje. Laboratorním rozborem akreditované laboratoře Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze bylo u odebraného vzorku této lihovin zjištěno 952 mg/l a.a. metanolu. Zjištěnou hodnotou bylo u této lihoviny překročeno nejvyšší přípustné množství 500 mg/l a.a. metanolu, stanovené v příloze č. I odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 1576/1989 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „nařízení č. 1576/1989“),

b) doložených 8866,0 litrů lihoviny pod obchodním názvem VODKA JEMNÁ‚ obj. 37,5%, v balení po 0,5 l, šarže L 49151313. Z uvedeného množství bylo 8848,0 litrů dodáno do tržní sítě a 18,0 litrů bylo na předmětné provozovně uloženo v prodejní části provozovny za účelem jeho dalšího prodeje. Laboratorním rozborem akreditované laboratoře Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze bylo u odebraného vzorku této lihoviny zjištěno 678 mg/l a.a. metanolu. Laboratorním rozborem akreditované laboratoře Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Brně bylo u odebraného vzorku této lihoviny zjištěno 733 mg/l a.a. metanolu. Zjištěnými hodnotami bylo u této lihoviny překročeno nejvyšší přípustné množství 500 mg/I a.a. metanolu stanovené v příloze č. I odst. 3 nařízení č. 1576/1989.

Článek 14 odst. 1 nařízení č. 178/2002 stanovuje pro provozovatele potravinářského podniku povinnost, že nesmí uvést na trh potravinu, není-li tato bezpečná. Podle článku 14 odst. 2 písm. a) nařízení č. 178/2002 se potravina nepovažuje za bezpečnou, je-li považována za škodlivou pro zdraví. Při rozhodování o tom, zda je potravina škodlivá pro zdraví, se berou v úvahu skutečnosti uvedené v čl. 14 odst. 4 nařízení č. 178/2002. Správního deliktu podle § 17 odst. 2 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb. se dopustí provozovatel potravinářského podniku, který poruší povinnost dodržet požadavky na

pokračování
31A- 7 -
26/2010

bezpečnost potravin stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími požadavky na potraviny.

2. dopustil správního deliktu uvedeného v ustanovení § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., když jako právnická osoba a provozovatel potravinářského podniku porušil povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství, a to v čl. 18 odst. 1 a 3 nařízení č. 178/2002 a to tím, že na své provozovně v Blanici č. 11 neměl ve fázi výroby a distribuce zajištěnou řádnou a ucelenou sledovatelnost jím vyrobeného potravinářského lihu a lihovin a neměl zaveden řádný a ucelený systém a postupy umožňující identifikovat podniky, kterým byly dodány jeho výrobky. Porušení zde uvedené právní povinnosti bylo prokázáno tím, že orgánu dozoru byly v níže uvedených dnech předloženy účastníkem řízení doklady na výrobek rafinovaný kvasný velejemný líh neutrální, šarže 736, které obsahovaly rozdílné údaje o množství vyrobeného lihu, rozdílné údaje v množství lihu dále distribuovaného, včetně rozdílných množství lihu použitého k denaturaci a rozdílné údaje o odběratelích tohoto lihu, přičemž v těchto dokladech nebyly zaneseny odběratelské subjekty i když předmětný líh odebraly. Porušení zde uvedené právní povinnosti bylo dále prokázáno tím, že orgánu dozoru nebyly po požádání poskytnuty relevantní informace o vyrobených lihovinách týkajících se jejich skutečně vyrobeného a dále na trh uvedeného množství a údaje o šarži a množství konkrétní suroviny (lihu), která byla k jejich výrobě použita, když:

a) při kontrole dne 23. 7. 2008 byly účastníkem řízení předloženy doklady na výrobek RAFINOVANÝ KVASNÝ VELEJEMNÝ LÍH NEUTRÁLNÍ, šarže 736, který byl účastníkem vyroben dle jeho sdělení v množství 9 835 litrů a který byl dále z části uveden na trh a z části dále zpracován, přičemž se v den kontroly líh této šarže na provozovně dle vyjádření účastníka řízení již nenacházel. Kontrola lihu této šarže probíhala z důvodu toho, že u jiného výrobce byl použit k výrobě lihoviny KRYŠTOF CHRIS VODKA 37,5 % vol., v balení po 0,5 l, s vyznačeným datem výroby 26. 5. 2008, ve které bylo laboratorním rozborem zjištěno překročení nejvyššího přípustného množství metanolu, které bylo doloženo hodnotou 881 mg/l a.a. Jednalo se o tyto doklady: Dodací list č. 232/736/2008 ze dne 15. 4. 2008 pro příjemce Lubomír Kryštof, Řezáčova 64, 624 00 Brno a to na množství 962 litrů lihu, Dodací list č. 225/736/ ze dne 8. 4. 2008 pro příjemce Rabštejnská apatyka s.r.o., Cehnice 78, 387 52 Cehnice a to na množství 100 litrů lihu, Dodací list č. 226/736/2008 ze dne 8. 4. 2008 pro příjemce Kuvag CR spol. s r.o., Nádražní 489, 335 01 Nepomuk a to na množství 40 litrů lihu, Dodací list č. 231/736/2008 ze dne 15. 4. 2008 pro příjemce Vladimír Kožíšek, laboratoř v Písku, Vrcovická 2227 a to na množství 5 litrů lihu, Dodací list č. 236/736/2008 ze dne 18. 4. 2008 pro příjemce Likérka Dragoun RK s.r.o., Jiráskova 369, 517 54 Vamberk a to na množství 1011 litrů lihu a Dodací list Č. 237/736/2008 ze dne 21. 4. 2008 pro příjemce Senát s.r.o., Mlýnská 4, 979 01 Rimavská Sobota a to na množství 5811 litrů lihu. Dále byl předán Dodací list č. 224/736/2008 ze dne 8. 4. 2008 pro příjemce Denaturovna LIHO Blanice spol. s r.o. a to na množství 100 litrů

pokračování
31A- 8 -
26/2010

lihu. Předán byl i Výrobní list č. 019 na lihovinu BROSKVOVÁ 18 % obj., šarže L22491413, kde k výrobě byl použit líh šarže 736 v množství 1378,9 litrů a Výrobní list č. 020 na lihovinu TUZ. GRAND 37,5 % obj., šarže L12551413, kde k výrobě byl použit líh šarže 736 v množství 156,1 litru. Dokladováno tedy bylo množství 9564 litrů lihu šarže 736, tedy množství rozdílné od množství, které bylo účastníkem řízení tvrzeno jako množství vyrobené,

b) při kontrole dne 12. 8. 2008 bylo orgánem dozoru provedeno i fyzické zjištění skutečného stavu zásob všech lihovin nacházejících se na provozovně a porovnání tohoto stavu s údaji vykazovanými v předloženém dokladu OPIS STAVU NA SKLADOVÝCH KARTÁCH. V porovnání údajů byly zjištěny značné nesrovnalosti v mnoha případech i v řádech desítek kusů a to jak v hodnotách plusových tak i minusových, když navíc na provozovně byly nalezeny i lihoviny neevidované v předloženém dokladu. Jako příklad lze uvést lihovinu VODKA JEMNÁ 38 % obj., šarže L02711812, v balení po 0,5 litru (sklo), které bylo na předložené kartě ROZPAD ŠARŽÍ: PŘÍJEMKA-VÝDEJKA-FAKTURA vykazováno jako příjem na sklad 11052 kusů, z toho odběratelům vydáno 4762 kusů, tedy by se na skladu mělo nacházet 6290 kusů. Na předloženém dokladu OPIS STAVU NA SKLADOVÝCH KARTÁCH je tato lihovina vedena jako VODKA OD BLANICKÝCH RYTÍŘŮ 38 % v balení po 0,5 l (dle fotodokumentace se jedná o VODKA JEMNÁ 38 % obj., šarže L02711812, kde na etiketě spotřebitelských balení je v její dolní části uvedeno "Od blanických rytířů") s vykazovaným stavem 5808 kusů, přičemž zjištěn byl faktický stav 5796 kusů. Dalším příkladem může být VODKA GWARDYJSKAJA 40 % v balení 0,7 l, kde je na dokladu OPIS STAVU NA SKLADOVÝCH KARTÁCH vykazováno 5796 kusů, přičemž fyzicky bylo zjištěno 7656 kusů, KRÁLICKÁ VODKA K2 38 % v balení 0,2 l, kde na dokladu OPIS STAVU NA SKLADOVÝCH KARTÁCH bylo vykazováno 60 kusů, přičemž fyzicky bylo zjištěno 1627 kusů a SYMPHONY VODKA 40 %, v balení 0,75 l a to ve zjištěném množství 2376, která však na předloženém dokladu OPIS STAVU NA SKLADOVÝCH KARTÁCH nebyla vykazována. U těchto lihovin nebyl účastník řízení v den kontroly schopen relevantně doložit, z jakého lihu jaké šarže byly jednotlivé lihoviny vyrobeny a v jakých skutečných množstvích. K lihu šarže 742, jehož odběr vzorku byl proveden při kontrole dne 23. 7. 2008, a u kterého bylo laboratorním rozborem zjištěno překročení nejvyššího přípustného množství metanolu, nebyly předloženy doklady, ze kterých by mohlo být zjištěno jeho momentální množství, případně i jeho pohyb, t.j. jeho užití při výrobě lihovin, jiné užití, případně jeho prodej. Účastníkem řízení bylo pouze sděleno, že bylo vyrobeno 96 500 litrů, a že tento líh je v zásobní nádrži. Později bylo účastníkem řízení písemně oznámeno, že byl v lihové bilanci převeden na líh technický. K výše uvedeným lihovinám a dále i k ostatním lihovinám uvedeným na výše uvedeném dokladu nebyly předloženy ucelené doklady vztahující se k vyrobeným množstvím jednotlivých druhů a šarží a doklad o tom, jaká šarže suroviny (lihu) byla k jejich výrobě použita a písemně doložená informace o tom, zda vůbec a případně komu byla ta která lihovina dodána,

pokračování
31A- 9 -
26/2010

c) při kontrole dne 14. 8. 2008 předložil účastník řízení na základě uloženého opatření orgánu dozoru ze dne 12. 8. 2008 doklad na LÍH RAFINOVANÝ JEMNÝ šarže 736, kterým doložil, že z jeho celkového množství 9835 l a.a. bylo dokladem č. 244 ze dne 23. 4. 2008 předáno 664 l a.a. do LIHO - denaturovna, dokladem č. 249 ze dne 25. 4 .2008 předáno 1971 l a.a. do LIHO - denaturovna, dokladem č. 252 ze dne 30. 4. 2008 předáno 1665 l a.a. do LIHO - Likérka, dokladem č. 256 ze dne 12. 5. 2008 předáno 1949 l a.a. do LIHO-denaturovna, dokladem č. 283 ze dne 28. 5. 2008 předáno 1010 l a.a. do LIHO-Denaturovna, dokladem č. 285 ze dne 29.5.2008 prodáno 35 l a.a. Hrodek Bohumil, dokladem č. 288 ze dne 3. 6. 2008 předáno 204 l a.a. do LIHO - Denaturovna, dokladem č. 290 ze dne 3. 6. 2008 prodáno 962 l a.a. Kryštof Lubomír, dokladem č. 292 ze dne 5. 6. 2008 prodáno 986 l a.a. společnosti První Jílovská a dokladem č. 295 ze dne 9. 6. 2008 prodáno 389 l a.a. Mikulů Aleš. Z uvedeného vyplýval závěr, že celé vyrobené množství lihu, tedy 9835 l a.a. šarže 736 bylo dílem zpracováno a dílem prodáno,

d) dne 18. 8. 2008 byla orgánu dozoru doručena účastníkem řízení písemná informace k uloženému opatření orgánu dozoru č. D025-30813/08/D ze dne 12. 8. 2008, ke které byl přiložen i PROVOZNÍ LIST na LÍH RAFINOVANÝ JEMNÝ, šarže 736 a to na celkové množství 10 202 l, kterým doložil, že předmětný líh byl dne 14. 3. dodán osobě Kopecká, a to v množství 2,0 l, dne 8. 4. firmě Bitrex v množství 100,0 l, dne 9. 4. použito 1400,0 l k výrobě lihoviny "Broskve", dne 15. 4. použito 150,0 l k výrobě lihoviny "Králík", dne 15. 4. osobě Kryštof v množství 1000,0 l, dne 21.4. subjektu Slovák-Deák v množství 6100,0 l, dne 5. 6. subjektu Jílové u Prahy v množství 1000,0 l, dne 9. 6. subjektu Bechyně Mikulú v množství 400,0 l a dne 19.6. subjektu Bohr v množství 50,0 l. Dále byla přiložena i písemnost INFORMACE K OPATŘENÍ č. D025-30813/08/D, které bylo uloženo orgánem dozoru dne 12. 8. 2008, a ve které bylo účastníkem řízení formou oznámení o nevyhovujícím výrobku s žádostí o jeho stažení z oběhu de facto doloženo, že LÍH RAFINOVANÝ JEMNÝ, šarže 736, byl dodán Hana Kopecká, Řemíčov, 391 43 Mladá Vožice, Lubomír Kryštof, Řezáčova 64, 624 00 Brno, SENÁT s.r.o., Mlynská 4, Rimavská Sobota, První Jílovská a.s., 254 01 Jílové u Prahy, Aleš Mikulů - CAMI, Dobronice 99, 391 65 Bechyně a Hrodek Bohumil - BOHR, Revoluční 154/1,434 01 Bechyně,

e) v průběhu kontroly bylo orgánem dozoru vlastním šetřením zjištěno, že LÍH RAFINOVANÝ JEMNÝ, šarže 736 byl účastníkem řízení však dodán i FRUKO-SCHULZ spol. s r.o. Jiráskovo předměstí 629/III, 377 01 Jindřichův Hradec a to dne 21. 5. 2008 v množství 32567,0 litrů k dodacímu listu č. 265/736/2008 ze dne 21. 5. 2008, PRIMA OVOCNÁ PALÍRNA, s.r.o., Třebíz 25, 273 75 Třebíz a to dne 7. 7. 2008 v množství 150,0 litrů k dodacímu listu č. 320/736/2008 ze dne 7. 7. 2008 a VINOP a.s., Polešovice 446, 687 37 Polešovice a to v množství 974,0 litrů k dodacímu listu č. 298/736/2008 ze dne 10. 6. 2008.

pokračování
31A- 10 -
26/2010

Článek 18 odst. 1 nařízení č. 178/2002 stanovuje pro provozovatele potravinářského podniku i povinnost zajistit ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce sledovatelnost potravin a jakákoli jiná látka, která je určena k přimísení do potraviny nebo u níž se předpokládá, že do ní bude přimísena. Článek 18 odst. 3 Nařízení č. 178/2002 stanovuje pro provozovatele potravinářského podniku povinnost zavést systémy a postupy umožňující identifikovat podniky, kterým byly dodány jeho výrobky. Tyto informace je povinen poskytnout na požádání příslušným orgánům. Správního deliktu podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb. se dopustí provozovatel potravinářského podniku, který jiným jednáním, než je uvedeno v § 17 odst. 2 písm. a) téhož zákona, poruší povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím požadavky na potraviny.

3. dopustil správního deliktu uvedeného v ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 146/2002 Sb."), když jako právnická osoba a provozovatel potravinářského podniku nesplnil opatření, která mu byla uložena podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., a to Opatřením č. D021- 30536/08/D pod D01 ze dne 12. 8. 2008, Opatřením č. D025-30813/08/D pod D01 až D04 ze dne 12. 8. 2008, Opatřením č. D026-30813/08/D pod D02 až, D04 ze dne 14. 8. 2008. Porušení zde uvedené právní povinnosti bylo prokázáno tím, že:

k Opatření č. D021-30536/08/D pod D01 ze dne 12. 8. 2008

při kontrole dne 12. 8. 2008 na provozovně účastníka řízení v Blanici 11 bylo provedeno fyzické zjištění stavu zásob lihoviny VODKA JEMNÁ 38 % obj., šarže L02711812. Podle předloženého dokladu ROZPAD ŠARŽÍ: PŘÍJEMKA-VÝDEJKA-FAKTURA vyplývalo, že na sklad provozovny bylo přijato 11052 kusů této lihoviny, přičemž jí ze skladu bylo vydáno 4762 kusů, takže na skladě by se mělo nacházet 6290 kusů. Fyzicky však bylo zjištěno, že se na skladě nachází 5796 kusů předmětné lihoviny. Z důvodu zjištěného početního nesouladu bylo v den kontroly uloženo orgánem dozoru účastníku řízení opatření, a to v Opatření č. D021-30536/08/D, kde pod D01 bylo uloženo, aby kontrolovaná osoba do 13. 8. 2008 prokazatelně doložila na I Tábor rozdíl mezi fyzicky spočítaným množstvím a množstvím uvedeném na předloženém dokladu. V určeném termínu nebyla tato uložená povinnost splněna a to ani ke dni kontroly 14. 8. 2008, jak uvedeno v Dokladu č. D023-30536/08 a Protokolu o kontrole č. P070-30508/08 ze dne 7. 10. 2008,

k Opatřením č. D025-30813/08/D pod D01 až D04 ze dne 12. 8. 2008

a) při kontrole dne 23. 7. 2008 byl na provozovně účastníka řízení v Blanici 11 proveden odběr vzorku výrobku LÍH RAFINOVANÝ KVASNÝ JEMNÝ, šarže 742 a to z tvrzeného množství 96 500 litrů. Protokolem o zkoušce č.

pokračování
31A- 11 -
26/2010

D023-30813/08A01 odboru zkušební laboratoře Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Praze, která je akreditována Českým institutem pro akreditaci o.p.s. pod č. 1058.2, bylo doloženo, že odebraný vzorek lihu LÍH RAFINOVANÝ KVASNÝ JEMNÝ, šarže 742 obsahuje 1880 mg/l a.a. metanolu. V uvedený den byl i odebrán vzorek lihoviny KRÁLICKÝ TUZEMÁK, šarže L 12551413, jak v tomto rozhodnutí výše uvedeno v bodě 1 písm. a). Laboratorním rozborem akreditované laboratoře Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze bylo u odebraného vzorku této lihoviny zjištěno 952 mg/l a.a. metanolu. Z důvodu překročení nejvyššího přípustného množství metanolu stanoveného pro tyto výrobky v příloze č. I odst. 3 Nařízení č. 1576/1989 a dále i z důvodu toho, že na tyto výrobky nebyly v den odběru předloženy zákonem předepsané doklady a to ani při kontrole dne 12. 8. 2008, kdy byl účastník řízení seznámen s výsledky rozborů a dále i z důvodu předběžné opatrnosti, bylo účastníku řízení uloženo opatření, a to v Opatření č. D025-30813/08/D ze dne 12. 8. 2008, kde pod D01 bylo uloženo, aby kontrolovaná osoba do 13. 8. 2008 prokazatelným způsobem informovala všechny odběratele, kterým byly předmětné výrobky dodány a to o nevyhovujících laboratorních výsledcích rozborů a zajistit jejich stažení z oběhu. V určeném termínu nebyla tato uložená povinnost splněna a to ani ke dni kontroly 14. 8. 2008, jak uvedeno v Dokladu č. D026-30813/08 a Protokolu o kontrole č. P070-30508/08 ze dne 7. 10. 2008,

b) při kontrole dne 23. 7. 2008 bylo na provozovně účastníka řízení v Blanici 11 zjištěno, že zde byl vyroben a do tržní sítě i distribuován RAFINOVANÝ KVASNÝ VELEJEMNÝ LÍH NEUTRÁLNÍ, šarže 736, v tvrzeném objemu 9564 litrů, přičemž k tomuto výrobku nebyly předloženy veškeré zákonem předepsané doklady, a kdy bylo zjištěno a výrobním dokladem doloženo, že z předmětného lihu byla vyrobena lihovina KRÁLICKÝ TUZEMÁK šarže L12551413, u něhož byl zjištěn nadlimitní obsah metanolu, jak v tomto rozhodnutí uvedeno výše v odst. 1 písm. a). Z uvedeného důvodu a z důvodů předběžné opatrnosti, když z tohoto lihu byla u jiného provozovatele potravinářského podniku vyrobena lihovina, která nebyla bezpečná, jak uvedeno v tomto rozhodnutí výše v odst. 2 bod a), bylo účastníku řízení při kontrole dne 12. 8. 2008 uloženo opatření a to v Opatření č. D025-30813/08/D, kde pod D02 bylo uloženo informovat všechny odběratele, kterým byl předmětný líh dodán, případně kterým byly dodány lihoviny z něj vyrobené o nadlimitním obsahu metanolu a pod D03 pak, aby prokazatelně doložil doklady k předmětnému lihu a dále bylo uloženo, aby doklady doložil i pro LÍH RAFINOVANÝ KVASNÝ JEMNÝ, šarže 742 a to v termínu do 13. 8. 2008. V určeném termínu nebyla tato uložená povinnost splněna a to ani ke dni kontroly 14. 8. 2008, jak uvedeno v Dokladu č. D026-30813/08 a Protokolu o kontrole č. P070- 30508/08 ze dne 7. 10. 2008,

c) při kontrole dne 12.8.2008 na provozovně účastníka řízení v Blanici 11 byl proveden kontrolní úkon jak v tomto rozhodnutí uvedeno výše v odst. 2 písm. b). Z důvodu nesouladu fyzicky zjištěného množství lihovin uváděných do

pokračování
31A- 12 -
26/2010

oběhu v porovnání s předloženými doklady OPIS STAVU NA SKLADOVÝCH KARTÁCH a ROZPAD ŠARŽÍ: PŘÍJEMKA-VÝDEJKA-FAKTURA bylo v den kontroly uloženo orgánem dozoru účastníku řízení opatření, a to v Opatření č. D025-30813/08/D, kde pod D04 bylo uloženo, aby kontrolovaná osoba do 13. 8. 2008 prokazatelně doložila na I Tábor rozdíl mezi fyzicky spočítaným množství a množstvím uvedeným na předložených dokladech. V určeném termínu nebyla tato uložená povinnost splněna a to ani ke dni kontroly 14. 8. 2008, jak uvedeno v Dokladu č. D026-30813/08 a Protokolu o kontrole č. P070-30508/08 ze dne 7. 10. 2008,

k Opatření č. D026-30813/08/08/D pod D02 až D04 ze dne 14. 8. 2008

při kontrole dne 14. 8. 2008 na provozovně účastníka řízení v Blanici 11, kdy bylo zjištěno nesplnění opatření uložených dne 12. 8. 2008 a to Opatřením č. D025-30813/08/08/D, bylo za účelem zdůraznění závažnosti věci a za účelem ochrany spotřebitele vydáno opakované opatření stejného znění k odstranění zjištěných nedostatků, a to v Opatření č. D026-30813/08/D s termínem splnění do 17. 8. 2008. Při kontrole dne 7. 10. 2008 bylo zjištěno a Protokolem o kontrole č. P070-30508/08 ze dne 7. 10. 2008 i doloženo, že opatření uložená v Opatření č. D026-30813/08/D pod D02 až D04 nebyla splněna.

Výrokem II. potvrdil podle ustanovení § 3 odst. 4 písm. b) zákona o inspekci výši úhrady laboratorního rozboru v částce 1. 900,- Kč, výrokem III. potvrdil podle ustanovení § 16 odst. 7 zákona o potravinách výši úhrady nákladů dodatečné kontroly v částce 2. 000,- Kč a výrokem IV. potvrdil výši úhrady nákladů řízení podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu paušální částkou 1. 000,- Kč s tím, že celkovou částku 204. 900,- je žalobce povinen uhradit do 30 – ti dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na specifikovaný účet žalovaného.

Rozhodnutím žalovaného ze dne 1. 6. 2010, č. j. AS938-9/95/2009-SŘ, byl opraven výrok III. rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 2. 2010, č. j. AS938-6/95/9/2009-SŘ, týkající se písařské chyby ve věci úhrady dodatečné kontroly a chybná výše částky 2. 000,- Kč byla opravena na správnou výši 1. 500,- Kč a chybná výše celkové částky 204. 900,- Kč byla opravena na správnou výši 204. 500,- Kč.

O odvolání žalobce proti tomuto opravnému rozhodnutí rozhodlo Ministerstvo zemědělství rozhodnutím ze dne 16. 11. 2010, č. j. 30940/2010-17420, opravné rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 2. 2010, č. j. AS938-6/95/9/2009-SŘ, zrušilo a věc byla vrácena žalovanému k novému projednání pro rozpor s ustanovením § 68 odst. 2 a odst. 5 správního řádu spočívající v absenci označení účastníka řízení ve výrokové části opravného rozhodnutí a absenci uvedení dne, od kterého se počítá lhůta pro podání odvolání v poučení opravného rozhodnutí.

Následným rozhodnutím žalovaného ze dne 1. 12. 2010, č. j. AS938-20/95/9/2009-SŘ, byl opraven výrok III. rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 2. 2010, č. j. AS938-6/95/9/2009-SŘ, týkající se písařské chyby v přepisu částky uložené k úhradě pokračování
31A- 13 -
26/2010

za dodatečnou kontrolu a v přepisu celkové částky stanovené k úhradě. Zjevně nesprávná výše částky 2. 000,- Kč byla opravena na správnou výši 1. 500,- Kč a zjevně nesprávná výše celkové částky 204. 900,- Kč byla opravena na správnou výši 204. 500,- Kč.

Žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále jen „s. ř. s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), jde o žalobu přípustnou (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.).

Soud přezkoumal napadená rozhodnutí, vázán rozsahem a důvody, které žalobce uplatnil v žalobě (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přičemž při přezkumu vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení bez jednání podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí.

Úvodní žalobní bod soud neshledal důvodným, neboť písařská chyba uvedená ve výroku napadeného rozhodnutí spočívající v nesprávném přepisu částky uložené k úhradě za dodatečnou kontrolu a v nesprávném přepisu celkové částky stanovené k úhradě (tj. uložená pokuta a náklady řízení), byla odklizena vydáním opravného rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 12. 2010, č. j. AS938-20/95/9/2009-SŘ (jednalo se o v pořadí druhé opravné rozhodnutí ve vztahu k žalobou napadenému rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 2. 2010, č. j. AS938-6/95/9/2009-SŘ). Zjevně nesprávná výše částky 2. 000,- Kč byla opravena na správnou výši 1. 500,- Kč a zjevně nesprávná výše celkové částky 204. 900,- Kč byla opravena na správnou výši 204. 500,- Kč. V přezkoumávané věci se písařská chyba týkala výroku rozhodnutí a žalovaný postupoval zcela v souladu s ustanovením § 70 správního řádu, když věci vydal opravné rozhodnutí. Jeho procesní postup byl tedy souladný se zákonem.

Ani v pořadí druhý žalobní bod obsahující tvrzení žalobce, že výroková část rozhodnutí je nepřezkoumatelná, neboť jasně, nezaměnitelně a právně fundovaně ve vztahu k adresátovi ukládané povinnosti nedeklaruje, jakého protiprávního jednání se žalobce dopustil tím, že porušil čl. 14 odst. 1 a odst. 4 nařízení č. 178/2002, nebyl shledán důvodným. Z faktického obsahu této žalobní námitky vyplývá, že směřuje proti výroku I. bodu 1. písm. a) a b) napadeného rozhodnutí žalovaného.

Soud proto nejprve považuje za nutné připomenout, že smyslem ukládání pořádkových pokut je především umožnění efektivního průběhu řízení a zabránění průtahům či jiným problémům. Současně nelze opomenout, že i ukládání pořádkových pokut je součástí správního trestání a představuje donucovací prostředek sankčního charakteru. Z tohoto důvodu je proto nutno trvat na náležité identifikaci skutku a jeho právní kvalifikaci, které neslouží toliko k vědomosti účastníka o tom, čeho konkrétně se měl dopustit a za jaké jednání je sankcionován, ale jejichž význam spočívá především v tom, že výroková část zasahuje práva a povinnosti účastníků řízení a jedině ona může nabýt právní moci se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

pokračování
31A- 14 -
26/2010

K ukládání pořádkových pokut dochází vydáním písemného správního rozhodnutí, které musí splňovat předepsané formální i obsahové náležitosti. Obsahové náležitosti rozhodnutí vycházejí z ustanovení § 68 odst. 1 správního řádu, a jsou jimi: výroková část, odůvodnění a poučení účastníků. Těžiště rozhodnutí spočívá v jeho výrokové části, v níž se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle kterých bylo rozhodováno, a označení účastníků řízení (srov. ustanovení § 68 odst. 2 správního řádu). Řádně formulovaný výrok včetně konkrétního popisu skutku a uvedení právního ustanovení, podle kterého bylo rozhodováno, představuje nezastupitelnou součást rozhodnutí. Pouze z výroku rozhodnutí lze zjistit, zda a jaká povinnost byla porušena a jaké opatření či sankce byla uložena, jen výrok rozhodnutí (a nikoli jeho odůvodnění) může být vynucen správní exekucí apod. Na výrokové části správního rozhodnutí je rozhodnutí jako celek postaveno. Účastníkům řízení o správním trestání, kterých se toto rozhodnutí dotýká, z výroku rozhodnutí musí být zřejmé, za jaké jednání jsou postihováni, tento skutek musí být vymezen tak, aby nemohl být zaměnitelný s jiným. Vzhledem k výše popsané zásadní roli výroku ve vztahu ke správnímu rozhodnutí jako celku nepostačuje, pokud by specifikace deliktního jednání v dostatečném rozsahu byla uvedena až v odůvodnění správního rozhodnutí a nikoli v jeho výroku.

Ve vztahu k přezkoumávané věci je zřejmé, že z výroku I. bodu 1. písm. a) a b) napadeného rozhodnutí žalovaného bylo postaveno najisto, za jaké konkrétní jednání byl žalobce postižen, což vyplývá z konkretizace údajů obsahující popis skutku uvedením místa, času a způsobu spáchání, které jednání žalobce blíže charakterizovalo; a dále bylo takto popsané jednání jednoznačně právně kvalifikováno, tj. podřazeno pod skutkovou podstatu konkrétního zákonného ustanovení, přičemž z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil a jaké zákonné ustanovení porušil. Z obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný řešil a zabýval se i bezprostřední použitelností a přednostní aplikací nařízení komunitárního práva, a to i z hlediska časové působnosti. V tomto směru soud napadené rozhodnutí žalovaného vadným neshledal a nemá, co by v naznačeném směru žalovanému konkrétně vytkl, neboť žalovaný vyhodnotil laboratorní výsledky na limity metanolu stanovené aplikovaným nařízením v souladu se zásadou závaznosti tohoto komunitárního nařízení a v souladu se zásadou přednosti komunitárního práva před právem národním. Lze tedy uzavřít, správní delikt byl ve výroku I. bodu 1. písm. a) a b) napadeného rozhodnutí řádně, zřetelně a srozumitelně identifikován, a v odůvodnění rozhodnutí rovněž řádným a přezkoumatelným způsobem odůvodněn. Odkazoval – li žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí na notorietu týkající se škodlivosti metanolu, neshledává soud v jeho postupu nezákonnost, neboť notorieta je v právu skutečnost, kterou není třeba před soudem nebo správním úřadem dokazovat, neboť se pokládá za všeobecně známou (viz http://cs.wikipedia.org).

K v pořadí třetímu žalobnímu bodu vztahujícímu se k problematice sledovanosti soud zdůrazňuje, že jej nepovažuje za důvodný. Z obsahu správního spisu předloženého žalovaným vyplývá, že s protokolem č. P070-30508/08 ze dne 7. 10. 2008, byl jednatel žalobce řádně seznámen a následně proti němu vznesl námitky, pokračování
31A- 15 -
26/2010

které podrobil rovněž přezkumu ve správním soudnictví. Obecně lze konstatovat, že princip sledovanosti spočívá v tom, že provozovatel potravinářského podniku má vedené přehledné a průhledné doklady o tom, od koho produkty (či suroviny) získal a komu svoje produkty dodal. Povinnost mít zajištěnou sledovanost lze mít za splněnou, pokud jsou doklady s takovými daty k dispozici a nejsou v nich rozpory. Je bez diskuse, že doklady týkající se sledovanosti potravin neměly být ze strany žalobce dohledávány, ale žalobce jakožto podnikatelský subjekt, byl povinen tyto doklady kontrolním orgánům na požádání předložit. Tak tomu ale v dané věci objektivně nebylo, a pokud jde o 5 – ti denní lhůtu k podání námitek, tato je souladná se zákonem, neboť podle ustanovení § 15 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole (dále jen „zákon o státní kontrole“) proti protokolu může kontrolovaná osoba podat písemné a zdůvodněné námitky, a to ve lhůtě pěti dnů ode dne seznámení s protokolem, nestanoví-li kontrolní pracovník lhůtu delší. V daném případě delší lhůta stanovena nebyla a z obsahu správního spisu předloženého žalovaným vyplývá, že žalobce o prodloužení této zákonné lhůty ani nepořádal. Soud k tomuto žalobnímu bodu uzavírá, že k porušení procesních práv žalobce z titulu adresáta státní správy fakticky nedošlo.

Rovněž čtvrtý žalobní bod neshledal soud důvodným, neboť z obsahu správního spisu předloženého žalovaným vyplývá, že nadlimitní výsledek množství metanolu ve výrobcích žalobce byl podpořen dvěma posudky Státní zemědělské a potravinářské inspekce (zkušební laboratoře inspektorátu v Praze a v Brně), žalovaný rovněž v uvedeném směru doplnil odůvodnění napadeného rozhodnutí, tudíž k namítanému porušení zásady dvojinstančnosti správního řízení skutečně nedošlo. V odůvodnění svého rozhodnutí žalovaný vysvětlil, že rozdíl hodnot výsledků rozborů provedených v laboratořích žalovaného je v mezích nejistoty měření, přičemž rovněž výslovně hodnotil a zabýval se výsledkem rozboru laboratoře ANALAB zadaného žalobcem, který osciluje na samé hranici stanoveného limitu a svojí horní hranicí výsledku při uvedené nejistotě měření se dostává nad hranici limitu. Namítané porušení zásady dvojinstančnosti správního řízení soud neshledal a na podporu uvedeného závěru zdůrazňuje, že správní řízení tvoří v zásadě jeden celek od jeho zahájení až po právní moc konečného rozhodnutí, a že tedy není vyloučeno, aby odvolací správní orgán (zde žalovaný) upřesnil argumentaci vztahující se k odůvodnění správního rozhodnutí, což plně koresponduje se zásadou procesní ekonomie. Navíc jen výrok rozhodnutí nikoli jeho odůvodnění zavazuje jeho adresáta.

Soud uzavírá, že ve věci poslední, a to pátý uplatněný žalobní bod shledává důvodným. Při plném respektu k plnění úkolů žalovaného vyplývajících ze zákona o inspekci, se v tomto bodě ztotožnil s žalobcem a dospěl k závěru, že z napadeného rozhodnutí skutečně nelze zjistit, s jakými sazbami žalovaný pracoval, tj. jaká sazba absorbovala kterou a z jakého důvodu. V přezkoumávaném řízení byla žalobci uložena jedna sankce za tři sbíhající se správní delikty, a to za výrobu a uvedení na trh potravin, které nebyly bezpečné, dále za porušení povinnosti sledovanosti potravin ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce a nezavedení systému pro identifikaci podniku, kterým byly výrobky dodány a konečně za nesplnění uložených opatření, ovšem ve věci vydané prvostupňové rozhodnutí, ani touto žalobou napadené rozhodnutí žalovaného, byť obě výslovně poukazovala na aplikaci absorpční zásady, pokračování
31A- 16 -
26/2010

není zřejmé a z jejich odůvodnění nevyplývá, jaká konkrétní výše pokuty mohla být žalobci uložena, tj. jak byly vzájemně posouzeny veškeré související trestní sazby a z jakých důvodů. V tomto směru nelze zjisti, za který z deliktů žalovaný pokutu primárně ukládal a jakým způsobem přihlédl k tomu, že byly spáchány i delikty zbývající. Žalobou napadené rozhodnutí je v tomto ohledu nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů rozhodnutí.

K uvedenému závěru lze z bohaté judikatury správního soudnictví připomenout rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2006, č. j. 4 As 22/2005 – 68, dostupný in: www.nssoud.cz, podle něhož: „Jednotlivé logické kroky, které vedly správní orgán ke stanovení konkrétní výše pokuty, je třeba formulovat precizně a jednoznačně, aby odůvodnění stanovené výše pokuty bylo přezkoumatelné. Pokud správní orgán ukládá úhrnnou sankci a vychází přitom z absorpční zásady, je třeba tuto skutečnost vyjádřit včetně odkazu na ustanovení, jehož sankce „pohlcuje“ sankce podle jiných ustanovení, která by s ohledem na porušení dalších ustanovení zákona o potravinách přicházela v úvahu. Následná úvaha pak musí nutně vést k hodnocení individuální povahy protiprávního jednání, přičemž zvažované okolnosti je třeba rozlišovat na přitěžující a polehčující. Uvede-li správní orgán pouze tolik, že k nějakému aspektu přihlédl, aniž by sdělil, jakou hodnotu, byť abstraktně vyjádřenou, tomuto aspektu přiřadil, stává se takové tvrzení do značné míry neurčitým, a v důsledku toho i nepřezkoumatelným.“

Za tohoto stavu věci soudu tedy nezbylo, než žalobou napadené rozhodnutí žalovaného zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení, v němž je žalovaný ve smyslu ustanovení § 78 odst. 5 s. ř. s. vázán právním názorem soudu vysloveným v tomto zrušujícím rozsudku.

Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady ve věci úspěšného žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2. 000,- Kč, z odměny za právní zastoupení advokátem, a to podle sazby vyplývající z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif – dále jen „advokátní tarif“) ve výši 2. 100,- Kč za jeden úkon právní služby, a to za tyto úkony právní služby: 1. převzetí a příprava zastoupení ze dne 6. 4. 2010, 2. písemné podání soudu ze dne 12. 4. 2010, 3. písemné podání soudu ze dne 14. 7. 2010 - ve výši ½ v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 a 3 advokátního tarifu (k tomuto srov. rozsudek VS v Praze ze dne 30. 1. 1998, sp. zn. 6 A 205/95, SJS 531/1999), 4. písemné podání soudu ze dne 19. 7. 2010, ze 4 náhrad hotových výdajů po 300,- Kč v souladu s ustanovením § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu a dále z 20 % DPH ve výši 1. 710,- Kč v souladu s ustanovením § 57 odst. 2 s. ř. s. Celkem se jedná o částku ve výši 12. 260,- Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit přímo k rukám právní zástupkyně žalobce JUDr. Marcely Scheeové, advokátky, se sídlem AK Praha 1 – Staré Město, Štupartská 4, do 30 - ti dnů od právní pokračování
31A- 17 -
26/2010

moci rozsudku. Tuto lhůtu považuje krajský soud přiměřenou poměrům a možnostem žalovaného, který je subjektem veřejné správy.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s.

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Brně a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Krajský soud v Brně dne 29. září 2011

JUDr. Jaroslava Skoumalová, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru