Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

31 A 11/2011 - 55Rozsudek KSBR ze dne 12.10.2011

Prejudikatura

9 As 96/2008 - 44

5 As 39/2010 - 76


přidejte vlastní popisek

31A 11/2011-55

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D. a JUDr. Jarmily Ďáskové, v právní věci žalobce H. H., zast. JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, advokátem se sídlem Třebíč, Bráfova tř. 52, proti žalovanému Krajskému úřadu kraje Vysočina, odboru dopravy a silničního hospodářství, se sídlem Jihlava, Žižkova 57, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,

takto:

I. Žaloba sezamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně dne 14.2.2011 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2.2.2011, č.j. KUJI 9057/2011, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno prvostupňové správní rozhodnutí Městského úřadu Třebíč, odboru správních činností, oddělení evidence řidičů, ze dne 4.11.2010, č.j. OSČ 4607/2010-44690/SlaJ ve věci záznamu o počtu řidičem dosažených bodů v bodovém hodnocení.

Žalobce v žalobě namítl, že se až z registru řidičů dozvěděl, že byl uznán vinným ze spáchání jiného přestupku, než toho, za který zaplatil blokovou pokutu. Žalobce souhlasí s tím, že spáchal přestupek, ovšem jiný, než který je zaznamenán v evidenci. K odstranění této disproporce žalobce podal návrh na obnovu řízení a podněty k přezkumu. O návrzích žalobce nebylo v souladu se zákonem rozhodnuto. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí nebyly vypořádány námitky žalobce, že na některých bločcích není jednání řidiče vymezeno skutkově. Pak nelze ani seznat, zda právní kvalifikace spáchaného jednání odpovídá skutečnosti. Námitky žalobce jsou minimálně ve dvou jím označených případech důvodné, v dalších případech je pak záhadné, proč čísla bločků nenásledují po sobě, což opět svědčí o tom, že se při udílení pokut správní orgán nejprve domluvil s žalobcem na výši pokuty, ale skutkové jednání bylo vyplňováno do bločků libovolně a v libovolné době.

Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby, když vznesené námitky jako nedůvodné odmítl.

Krajský soud v Brně přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i řízení předcházející jeho vydání v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.). O žalobě rozhodl bez nařízení jednání za splnění podmínek vyplývajících z ust. § 51 odst. 1, 2 s.ř.s., poté, kdy účastníci řízení s tímto postupem vyslovili souhlas.

Žaloba není důvodná.

Podle ust. § 123b zákona o provozu na pozemních komunikacích ve znění do 31.12.2008, řidiči motorového vozidla, kterému byla za jednání zařazené do bodového hodnocení pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v registru řidičů stanovený počet bodů ke dni uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek nebo trestu za trestný čin; záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo doručeno:

a) rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, které nabylo právní moci nebo kdy obdržel od obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který projednal přestupek, oznámení o nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení,

b) oznámení policie nebo obecní policie o uložení pokuty v blokovém řízení za jednání zařazené do bodového hodnocení,

c) oznámení soudu o nabytí právní moci rozsudku, kterým byl uložen trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do tohoto hodnocení,

d) rozhodnutí orgánu příslušného k projednání přestupku podle jiného zákona než zákona o přestupcích.

Podle ust. § 123b zákona o provozu na pozemních komunikacích, ve znění platném pro projednávanou věc, tedy po 1.1.2009, platí, že řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek, sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, nebo mu byl uložen kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku anebo mu byl soudem uložen trest za trestný čin, a přestupek, jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, jednání mající znaky přestupku nebo trestný čin, spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů.

Podle ust. § 123c odst. 3 zákona o provozu na pozemních komunikacích příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení; řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno.

Podle ust. § 123c odst. 4 posledně citovaného zákona příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič, který je držitelem řidičského průkazu Evropských společenství, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem, dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně oznámení tuto skutečnost řidiči a ministerstvu.

Podle ust. § 123d odst. 1 posledně citovaného zákona řidič, který podle § 123c odst. 3 pozbyl řidičského oprávnění, je oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3.

Žalobci by bylo možno přisvědčit pouze potud, že by správní orgán nemohl provedení záznamu bodů přezkoumávat toliko na základě oznámení policie, kdyby byl obsah takového oznámení námitkami žalobce zpochybněn.

Žalobce však v žalobě neuvádí žádnou relevantní skutečnost, která by byla způsobilá obsah předmětných oznámení policie zpochybnit. Obecné a ničím nevyargumentované tvrzení, že se měl žalobce údajně dopustit jiného skutkového jednání nemůže být považováno za relevantní žalobní námitku, která by vedla soud k závěru, že údaje uvedené v oznámeních neodpovídají skutečnosti. Uložení pokuty v blokovém řízení má povahu správního rozhodnutí vydaného v neformálním zkráceném řízení, je-li pachatel přestupku na místě přistižen a je ochoten pokutu zaplatit. Pokud žalobce nepovažoval přestupek, jehož se měl dle záznamu v bločcích ze dne 28.10.2007 a 6.4.2009 dopustit, za spolehlivě zjištěný, měl tuto námitku vznést na místě. Pak by přestupek nebyl projednán v blokovém řízení, jak se stalo, ale otázky skutkové a právní, týkající se spáchání předmětných přestupků, by byly dokazovány ve standardně vedeném přestupkovém řízení, jež by bylo završeno vydáním rozhodnutí o přestupku. Žalobcem zpochybněná pravdivost údajů uvedených v pokutových bločcích a oznámení policie o uložení pokuty žalobci v blokovém řízení však v daném přezkumném řízení nemůže být soudem zohledněna, zvláště, kdy žalobce neuvádí žádnou pro věc rozhodnou skutečnost, kterou by své tvrzení o údajně jiné skutkové podstatě spáchaného přestupku doložil.

Zdejšímu soudu je známo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci vedené pod sp.zn. 5 As 39/2010, v němž Nejvyšší správní soud dovodil, že oznámení policie, na základě kterého je prováděno hodnocení dosaženého počtu bodů ve smyslu § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu, poskytuje správnímu orgánu pouze určitou informaci o věci, nelze však z něj bez dalšího vycházet v případech, vyskytnou-li se v řízení pochybnosti o údajích zde zaznamenaných. K dokazování průběhu událostí popsaných v úředním záznamu je proto třeba v takovém případě vyžádat další důkazy prokazující skutečnosti zde uvedené, např. část pokutového bloku prokazující, že přestupek byl v blokovém řízení projednán. Tento záznam sám o sobě však nemůže být důkazem, na základě něhož by správní orgán bez dalšího vzal za prokázané, že se stěžovatel přestupku dopustil, že byl projednán v blokovém řízení a že existuje právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů.

Nejvyšší správní soud ve věci vedené pod sp.zn. 5 As 39/2010 řešil vznesenou námitku, tvrzenou zde od počátku řízení, že přestupek vůbec nebyl spáchán konkrétní osobou, která za něj měla být postižena. Nic takového však žalobce v přezkoumávané věci netvrdí. Ve vydaném rozhodnutí reagoval Nejvyšší správní soud na námitky vznesené v jím řešené věci, a jednalo se o individuální posouzení jím řešené kauzy z pohledu zde vznesených konkrétních námitek. Proto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ve věci sp.zn. 5 As 39/2010, dopadá na tento konkrétní projednávaný případ a vyslovené závěry lze aplikovat jen v kontextu řešené věci.

Rovněž v odůvodnění tohoto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je pak zdůrazněno, že v námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů lze z povahy věci uplatňovat námitky v tom smyslu, že řidič žádný přestupek vůbec nespáchal, přesto mu byly v registru řidičů zaznamenány body, případně že ke spáchání přestupku ze strany řidiče sice došlo, ale byl mu zaznamenán nesprávný počet bodů. V tomto ohledu se pak odkazuje na jiný rozsudek Nejvyššího správního soudu, vydaný ve věci sp.zn. 9 As 96/2008.

Právě z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6.8.2009, č.j. 9 As 96/2008-44 vychází soud i v této projednávané věci, když zcela obecně žalobcem formulovaná námitka o údajně jiné skutkové podstatě spáchaného přestupku nemůže být (při nedostatku jakéhokoli konkrétnějšího zdůvodnění) v této věci relevantní a žalobce mohl námitky v tomto ohledu uplatnit pouze v řízení o přestupku.

Jak vyplývá ze závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6.8.2009, č.j. 9 As 96/2008 je v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řízení předmětem řízení posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, přičemž námitky lze uplatňovat v tom smyslu, že řidič žádný přestupek nespáchal a přesto mu byly v registru řidičů zaznamenány body, nebo že ke spáchání přestupku řidičem sice došlo, avšak byl mu zaznamenán nesprávný počet bodů. Oproti tomu právě v řízení o přestupcích lze namítat, že byl nedostatečně zjištěn skutkový stav nebo že jednání vůbec není přestupkem.

Z tohoto pohledu námitky žalobce o údajně jiné skutkové podstatě jím spáchaných přestupků se týkají předmětu řízení o přestupku a mohly by být úspěšné pouze ve fázi projednávání předmětných přestupků. V řízení o provedení záznamu bodů do registru řidičů jsou okolnosti vztahující se k samotnému spáchání přestupku vyloučeny z posouzení soudem, neboť mohly být uplatněny v samostatném žalobním řízení (srov. shora citované ustanovení § 123b odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb.). Ve shodě s konstantní judikaturou správních soudů tak lze dospět k závěru, že v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů je správní orgán oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam, zda byl záznam proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet bodů odpovídá bodovému hodnocení jednání přestupce, jak uvedeno v zákoně. Správní orgán v tomto námitkovém řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).

V blokovém řízení, v němž byl žalobce uznán vinným spácháním přestupku, se jedná o specifický druh řízení, kdy uložením pokuty v blokovém řízení je řízení o přestupku skončeno. Samo toto rozhodnutí není ani přezkoumatelné ve správním soudnictví. Jednou z podmínek přípustnosti vydání rozhodnutí v blokovém řízení je podle § 84 odst. 1 zákona o přestupcích skutečnost, že osoba, která se měla přestupku dopustit, je ochotna pokutu zaplatit, druhou podmínkou pak je, že přestupek je spolehlivě zjištěn. V případě, že by žalobce nepovažoval přestupky ze dne 28.10.2007 a 6.4.2009 za dostatečně zjištěné, nebyl by ochoten pokutu za ně zaplatit a skutkové a právní otázky týkající se spáchání přestupků měl učinit předmětem dokazování ve správním řízení klasického typu. Zahájení správního řízení o přestupku je ryze v dispozici žalobce, který má na výběr, zda využije svého práva na to, aby spáchání přestupku bylo správním orgánem prokazováno a aby bylo o něm vedeno dokazování ohledně skutkové i právní povahy přestupku. Dispozice žalobce je dána tím, že buď považuje přestupek za spolehlivě zjištěný, nehodlá o něm vést takové řízení, v němž by byly posuzovány otázky skutkové i otázky právní, a souhlasí se sankcí, která je v blokovém řízení ukládána. Pokud by žalobce přestupek neměl za prokázaný a nesouhlasil se zaplacením pokuty, jak se stalo v dané věci, měl využít svého práva na zahájení správního řízení o přestupku. Tohoto práva evidentně žalobce nevyužil a proto nemůže mít žádnou relevanci v posuzované věci jeho námitka, že skutková podstata spáchaného přestupku je jiná než ta, kterou žalobce podepsal, pokutu na místě zaplatil a nevyužil zahájení a vedení správního řízení. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalobce podal podnět k přezkumnému řízení nebo návrh na obnovu řízení, neboť jde o mimořádné opravné prostředky, které nejsou v procesní dispozici účastníka blokového řízení. Dozorčí prostředek jako je podnět k mimořádnému přezkumnému řízení není prostředkem k ochraně práva, na který by měl žalobce právní nárok, neboť nejsou-li shledány důvody k zahájení přezkumného řízení správní orgán sdělí takovou skutečnost žalobci s uvedením důvodů, jak vyplývá z ustanovení § 94 odst. 1 správního řádu.

Lze uzavřít, že žalobci byl v blokovém řízení jasně a zřetelně sdělen důvod, v čem jeho přestupek spočíval, žalobce s posouzením přestupku souhlasil a byl ochoten vyřešit přestupek na místě. Orgánem policie byl proto vypsán pokutový blok, s jehož obsahem byl žalobce seznámen, což žalobce stvrdil svým podpisem.

Protože žalobcem vznesené námitky proti správnímu rozhodnutí žalovaného v této věci nejsou relevantní, žalobce je mohl uplatnit úspěšně pouze v řízení o přestupku, soud žalobu neshledal důvodnou a proto ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V posuzované věci byl žalobce zcela neúspěšný, a proto právo na náhradu nákladů řízení nemá. Toto právo by bylo možno přiznat žalovanému, avšak nebylo zjištěno, že by žalovanému v souvislosti s tímto řízením nějaké náklady vznikly. Soud proto rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí, které nabývá právní moci dnem doručení, je přípustná kasační stížnost za podmínek § 102 a násl. s.ř.s., kterou lze podat do dvou týdnů po jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, a to ve dvou vyhotoveních. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání (§ 105 odst. 2 a § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.).

V Brně dne 12. 10. 2011

JUDr. Jaroslava Skoumalová, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru