Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Ca 72/2009 - 45Rozsudek KSBR ze dne 06.04.2011

Prejudikatura

8 As 27/2006


přidejte vlastní popisek

30 Ca 72/2009 - 45

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Petra Kobylky a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce Nejvyššího státního zástupce, se sídlem v Brně, Jezuitská 4, proti žalovanému Úřadu městské části města Brna, Brno-sever, Odboru stavebnímu a investičnímu, se sídlem v Brně, Bratislavská 70, za účasti 1. J. Š., zast. JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, se sídlem v Brně, Těsnohlídkova 9, 2. M. K. a 3. P. K., v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu

takto:

I. Rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno-sever, Odboru územního rozvoje a výstavby, ze dne 10.5.2006, č.j. RV/06/0007824, sp. zn. STU/04/0600540/000/003, se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení .

III. Osobám zúčastněným na řízení se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Dne 22.3.2006 podali P. a M. K. v postavení stavebníků žádost o stavební povolení žalovanému, přičemž žádali o povolení vestavby podkroví ve stávajícím rodinném domě s vnitřními rozvody T2B napojenými na stávající rozvody, přípojky stávající. Dne 10.4.2006 bylo pod č.j. RV/06/0007824 vydáno oznámení o zahájení stavebního řízení, jehož předmětem je změna stavby stavebními úpravami – zesílení stávající ocelové konstrukce sloupů pro vynesení zatížení stávající chodby a obvodového zdiva půdní vestavby beze pokračování
30 C2
a72/2009

změny výšky hřebene střechy, za účelem rozšíření sátvající obytné plochy, vnitřní rozvody napojeny na stávající, rodinného domu R. 6, č.p. 531, pozemek p.č. 245/0 k.ú. Husovice. Dne 10.5.2006 vydal žalovaný stavební povolení pod č.j. RV/06/0007824, kterým povolil změnu stavby stavebními úpravami – zesílení stávající ocelové konstrukce sloupů pro vynesení zatížení stávající chodby a obvodového zdiva půdní vestavby beze změny výšky hřebene střechy, vnitřní rozvody napojeny na stávající, rodinného domu R. 6, č.p. 531, pozemek p.č. 245/0 k.ú. Husovice (dále jen „předmětná stavba“). Dne 3.9.2007 zrušil Magistrát města Brna, odbor územního a stavebního řízení, rozhodnutím sp. zn. OÚSŘ U 07/21961/Ul-15 žalobou napadené rozhodnutí postupem podle ust. § 97 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „správní řád“). Posledně citované rozhodnutí bylo zrušeno rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 19.12.2007, č.j. JMK 139735/2007, SpZn. S-JMK 139735/2007/OÚPSŘ/Ni a věc byla vrácena Magistrátu města Brna, odboru územního a stavebního řízení k novému projednání. Dne 16.1.2008 vydal Magistrát města Brna, odbor územního a stavebního řízení, pod sp. zn. OÚSŘ U 07/21961/Ul usnesení o zastavení přezkumného řízení.

II. Shrnutí argumentů obsažených v napadeném rozhodnutí žalovaného

[2] Žalovaný zjistil, že uskutečněním stavby nebudou ohroženy zájmy společnosti, ani nepřiměřeně omezena či ohrožena práva a oprávněné zájmy účastníků. Podle § 126 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „stavební zákon“) rozhodl stavební úřad v souladu s vyjádřením, stanovisky a rozhodnutími dotčených orgánů státní správy, jejichž podmínky jsou zahrnuty do podmínek stavebního povolení. Dokumentace stavby splňuje požadavky stanovené vyhláškou č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu (dále jen „OTP“). Stavební úřad v průběhu řízení neshledal důvody, které by bránily povolení stavby. V řízení uplatnila námitky týkající se omezení prašnosti a hluku při provádění stavby J. Š., těmto námitkám bylo vyhověno.

III. Žalobní argumentace

[3] Žalobce namítal, že žalovaný povolil jinou stavbu, než o které povolení bylo žádáno a která ani neodpovídala předložené dokumentaci. Řízení o vydání stavebního povolení je přitom typicky návrhovým řízením, jehož předmětem je to, o co žadatel žádá, nebo čeho se domáhá. Jde o jednu ze základních zákonných náležitostí žádosti předepsanou v § 45 odst. 1 a 2 správního řádu. V době vydání stavebního povolení žádná půdní vestavba, ani fakticky, ani právně neexistovala. Stavebníci teprve o její právo stavět žádali; proto nemohlo být rozhodnuto pouze o změně stavby spočívající v zesílení obvodového zdiva půdní vestavby. Taková stavba nebyla předmětem řízení. V daném případě mělo být rozhodnuto o žádosti o povolení vestavby s bytovým prostorem. Protože dokumentace, která byla ověřena ve stavebním řízení, předpokládá vybudování půdní vestavby a napadené stavební povolení zavazuje stavebníka provést stavbu podle této dokumentace, je žalobou napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost, neboť podmínky pro provedení stavby jsou vedlejším ustanovením doplňujícím výrok hlavní. Z podmínek pro provedení stavby a ani z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí není zřejmé, zda stavební úřad zkoumal splnění obecných technických požadavků na výstavbu, zejména pak, zda negativní účinky stavby a jeho zařízení, škodlivé exhalace, hluk, teplo, otřesy, vibrace, prach, zápach, znečišťování vod pokračování
30 C3
a72/2009

a podzemních komunikací a zastínění budov nepřekračují limity uvedené v příslušných předpisech. Napadené rozhodnutí se nezmiňuje ani o tom, že by stavba splňovala obecně technické požadavky na výstavbu, nebo že by těmto požadavkům nepodléhala. Především půdní vestavba si nepochybně vyhodnocení stavby z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí posouzení vyžadovala. Šlo o stavbu v řadové zástavbě ve stísněných podmínkách. Každý má právo na příznivé životní prostředí (čl. 35 Listiny základních práv a svobod). Z uvedených důvodů žalovaný porušil ust. § 140 stavebního zákona ve vztahu k § 9 a § 68 odst. 2 správního řádu a § 68 odst. 2 a § 62 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Z výroku napadeného rozhodnutí není patrno, jaká stavba byla vůbec povolena a nebylo najisto postaveno právo stavebníka a jeho povinnosti a práva a povinnosti účastníků řízení.

IV. Stanovisko žalovaného

[4] Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě uvedl, že nástavba je taková změna dokončené stavby, kterou se stavba zvyšuje. Znamená to, že pokud nedojde ke zvýšení hřebene střechy, nejedná se o nástavbu. V technické zprávě projektové dokumentace je uvedeno, že zůstane zachována výška hřebene střechy uliční části. Zvýšení dvorního traktu nepřesahuje úroveň hřebene stávající uliční části stavby. V takovém případě nebylo možno posoudit navrhovanou stavbu jinak, než jako změnu dokončené stavby stavebními úpravami, což také stavební úřad učinil. Takto byla stavba popsána v oznámení o zahájení stavebního řízení a prezentována při ústním jednání dne 2.5.2006. V průběhu řízení p. J. Š. uplatnila pouze námitku omezení prašnosti při provádění stavby, které bylo vyhověno v podmínkách č. 3, 6 a 10 stavebního povolení. Oznámení o zahájení stavebního řízení obsahovalo poučení o tom, že do podkladů rozhodnutí je možno nahlédnout na stavebním úřadě a adresáti byli poučeni, že termín místního šetření je poslední datum, kdy je možno se ke stavbě vyjádřit, neboť k později podaným námitkám nebude přihlédnuto. Výrok žalobou napadeného rozhodnutí je v souladu s rozsahem prací podle projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení. Stavebnímu úřadu bylo předloženo Posouzení denního osvětlení a proslunění, zpracovaného Ing. L. ze dne 29.7.2008, z něhož vyplývá, že nedojde ke snížení doby proslunění žádné z obytných místností dvorního křídla domu R. 8 v porovnáním před stavebními úpravami domu R. 6. Podle ust. § 2 odst. 2 OTP se u stavebních úprav stávajících staveb požadavky uplatněné ve vyhlášce neuplatní, pokud tomu brání závažné územně technické nebo stavebně technické důvody. Znalecký posudek byl vyhotoven až v době požadavku na obnovu řízení, stavebním úřadem v rámci stavebního řízení nebyl požadován a nebyla žádným způsobem vyvolána jeho nutnost. Jeho obsah pouze opodstatnil správné posouzení dané problematiky stavebním úřadem.

V. Obsah repliky žalobce

[5] V doplňujícím procesním podání ze dne 30.4.2010 žalobce zdůraznil, že zákon pojem název stavby nezná, přičemž žalovaný byl povinen ve výrokové části rozhodnutí uvést řešení otázky, která je předmětem řízení (§ 68 odst. 2 věta první správního řádu). Stavebníci žádali o povolení vestavby podkroví v jejich rodinném domě. To, zda vestavba podkroví byla či nebyla povolena, nelze z výroku žalobou napadeného rozhodnutí zjistit. Z projektové dokumentace nebyl zřejmý původní stav objektu, proto ani projektová dokumentace stavby neupřesňuje výrokovou část žalobou napadeného stavebního povolení. Vysvětlování pojmu nástavby žalovaným ve vyjádření k žalobě je bez zjevné souvislosti s argumentační částí pokračování
30 C4
a72/2009

žaloby. Totéž platí i o další části vyjádření žalovaného, neboť postoj účastníka řízení nemění nic na zákonných povinnostech stavebního úřadu.

VI. Právní hodnocení soudu

[6] Žalobce namítal, že napadeným rozhodnutím byla povolena jiná stavba, než o jejíž povolení bylo žádáno a která ani neodpovídala předložené dokumentaci. K uvedené námitce uvádí soud následující. Řízení o vydání stavebního povolení podle ust. § 54 a násl. stavebního zákona je návrhovým řízením a v dané věci bylo zahájeno na žádost stavebníků ze dne 21.3.2006, přičemž bylo žádáno o stavební povolení na vestavbu podkroví ve stávajícím rodinném domě s vnitřními rozvody T2B napojenými na stávající přípojky, s přípojkami stávajícími, garáží stávající. K žádosti byl připojen projekt pro stavební povolení, v němž je m.j. uvedeno, že se jedná o rekonstrukci a vestavbu podkroví rodinného domu. Nové řešení spočívá v provedení nového základového pasu pod obvodovou stěnou vynášenou ocelovými sloupy; zdi po přístavbě jsou navrženy z cihelných bloků tloušťky 440 mm s minimální pevností v tlaku 15 MPa, vnitřní stěny jsou navrženy z tvárnic YTONG tloušťky 100 a 150 mm příčky; stropní konstrukce nad přízemím bude rozebrána a nová stropní konstrukce je navržena z ocelových nosníků I 200; nová stropní konstrukce nad podkrovím bude tvořena dřevěnými stropními trámy o velikosti 200/200 mm kladenými v osové vzdálenosti 1000 mm. V souvislosti s podlahami se pak v technické zprávě projektové dokumentace hovoří o pokojích půdní vestavby, koupelně a WC bez bližších slovních popisů těchto místností. Napadené rozhodnutí žalovaného pak ve výroku uvedlo, že byla podle § 66 stavebního zákona povolena změna stavby stavebními úpravami – zesílení stávající ocelové konstrukce sloupů pro vynesení zatížení stávající chodby a obvodového zdiva půdní vestavby beze změny výšky hřebene střechy, vnitřní rozvody napojeny na stávající, rodinného domu R. 6, č.p. 531, pozemek p.č. 245/0, k.ú. Husovice. V podmínkách povolení stavby bylo m.j. uvedeno, že stavba, stavební úpravy, budou provedeny podle dokumentace ověřené ve stavebním řízení. Žalovaný byl povinen se v předmětném řízení řídit příslušnými ustanoveními stavebního zákona a zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen “správní řád“); podle ust. § 140 stavebního zákona totiž platí, že není-li výslovně uvedeno jinak, vztahují se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení.

[7] Podle ust. § 54 stavebního zákona platí, že stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze provádět jen podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu. V dané věci bylo potřeba, aby stavebníci podali žádost o stavební povolení ve smyslu ust. § 58 stavebního zákona, podle jehož prvního odstavce platí, že žádost o stavební povolení spolu s předepsanou dokumentací podává stavebník u stavebního úřadu.

[8] Podle ust. § 15 písm. a) vyhl. č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen vyhláška č. 132/1998 Sb.) se žádost o stavební povolení podává pro samostatnou stavbu nebo její změnu. Podle ust. § 16 odst. 1 písm. b) této vyhlášky žádost o stavební povolení podle povahy stavby obsahuje druh, účel, místo stavby, předpokládaný termín dokončení stavby a u dočasné stavby dobu jejího trvání. Z ust. § 18 písm. c) citované vyhlášky m.j. vyplývá, že projektová dokumentace stavby (projekt), která se předkládá ke stavebnímu řízení, obsahuje zejména stavební výkresy pozemních a inženýrských staveb, ze kterých je zřejmý dosavadní a pokračování
30 C5
a72/2009

navrhovaný stav. V ust. § 19 citované vyhlášky je pak stanoveno, že stavební povolení obsahuje m.j. druh a účel povolované stavby nebo její změny.

[9] Podle ust. § 9 správního řádu platí, že správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva nebo povinnost jmenovitě určené osoby, nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má nebo nemá. Jelikož se v dané věci jednalo o návrhové řízení, platí ve smyslu ust. § 44 odst. 1 správního řádu, že řízení o žádosti o vydání stavebního povolení bylo zahájeno dnem, kdy žádost nebo její návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Podle ust. § 67 odst. 1 správního řádu platí, že rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva nebo povinnosti jmenovitě určené osoby, nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má nebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách. Podle ust. § 68 odst. 1 správního řádu platí, že rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. Podle ust. § 68 odst. 2 věta první tohoto zákona platí, že ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno a označení účastníků podle § 27 odst. 1.

[10] Jak bylo shora uvedeno, v projednávané věci se stavitelé domáhali, aby v předmětném řízení bylo rozhodnuto o jejich žádosti o stavební povolení, přičemž se dožadovali stavebního povolení na vestavbu podkroví ve stávajícím rodinném domě. V přiložené projektové dokumentaci je m.j. uvedeno, že se navrhuje vestavba dispozičního řešení uličního i dvorního traktu v podkroví, oprava a úprava střešního pláště; dále je uvedeno, že stavební úpravy jsou navrženy a řešeny v prvním patře, stropní konstrukce nad prvním patrem, schodišťové rameno z prvního patra do podkroví a řešení ocelové konstrukce chodby č. míst. 27 a halou č. míst. 21. Dále se v uliční části má jednat o doplnění střešních oken do střešní krajiny a v dvorní části domu o vestavbu podkroví. Dále se hovoří o obvodovém nosném zdivu vestavby podkroví, o ocelové konstrukci sloupků, která vynáší podkrovní zdivo a chodbu v prvním patře a dále se hovoří o podlahách v pokojích půdní vestavby, koupelně a WC.

[11] Již z uvedeného je patrno, že se jedná m.j. o kompletní rozsáhlou půdní vestavbu. Povolení této stavby, resp. změny stavby, učinili stavebníci prostřednictvím žádosti o stavební povolení, předmětem příslušného správního řízení. Povinností žalovaného bylo proto rozhodnout o podané žádosti. Napadené rozhodnutí žalovaného však rozhodlo o povolení zesílení stávající ocelové konstrukce sloupů, a to z důvodu vynesení zatížení stávající chodby a obvodového zdiva půdní vestavby. O půdní vestavbě, jejíž povolení stavebníci žádali však ve výroku napadeného rozhodnutí žalovaného není rozhodnuto. Bylo povinností správního orgánu rozhodnout o celém předmětu řízení, který byl vymezen návrhem na zahájení správního řízení a ve výroku rozhodnutí to také jednoznačně a srozumitelně vyjádřit (viz rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30.5.2002, č.j. 7 A 4/2000 – 33). Je tomu tak proto, že výrok rozhodnutí je konstitutivní, esenciální, a proto nepominutelnou součástí správního rozhodnutí, neboť právě v něm správní orgán formuluje svůj závazný názor v projednávané věci. Rozhodnutí, tedy i výroky a odůvodnění, musí být jasné a přesvědčivé nejen pro účastníky správního řízení, ale i ostatní orgány a osoby (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.11.2007, č.j. 7 As 7/2007 – 63, přístupný na www.nssoud.cz a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 25.1.2007, č.j. 19 Cad 88/2006 – 7). Výroková část je tedy nejdůležitější částí rozhodnutí správního orgánu, kterou se autoritativně a závazně řeší předmět správního řízení; v projednávané věci byl předmět řízení jasně vymezen stavebníky v žádosti o stavební povolení jako vestavba podkroví. Jelikož pokračování
30 C6
a72/2009

žalovaný nerozhodl ve výrokové části žalobou napadeného rozhodnutí o předmětu příslušného řízení (povolení kompletní půdní vestavby), pouze povolil zesílit stávající ocelovou konstrukci sloupů z důvodu vynesení zatížení stávající podlahy a obvodového zdiva půdní vestavby, neuvedl potřebné náležitosti ve smyslu shora citovaného výkladu do výrokové části svého rozhodnutí a tím podstatně porušil ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Napadené rozhodnutí žalovaného je též nesrozumitelné s ohledem na povolení zesílení stávající ocelové konstrukce sloupů, přičemž zavazuje stavebníky, aby stavbu, stavební úpravy provedli podle dokumentace ověřené ve stavebním řízení, která se týká komplexní a rozsáhlé vestavby podkroví, včetně pokojů, koupelny a WC.

[12] Při zjištění těchto skutečností je soud povinen zrušit napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem podle ust. § 76 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Podle tohoto ustanovení totiž platí, že soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

[13] Žalobce dále namítal, že z žalobou napadeného rozhodnutí není patrno, zda stavební úřad zkoumal splnění obecných technických požadavků na výstavbu, přičemž není zmíněno ani to, že by stavba obecně technické požadavky na výstavbu splňovala, příp. že by těmto požadavkům nepodléhala. K této námitce uvádí soud následující. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaného je k dané otázce pouze uvedeno, že dokumentace stavby splňuje požadavky stavené vyhláškou o obecných technických požadavcích na výstavbu. Není tedy pravdou, že by napadené správní rozhodnutí postrádalo úplně jakékoliv stanovisko k uvedené problematice, či že by se vůbec nezmiňovalo o tom, že by stavba obecně technické požadavky na výstavbu splňovala, či že by těmto požadavkům nepodléhala. Uvedené konstatování v odůvodnění napadeného správního rozhodnutí je však pouze výsledkem správní úvahy, a samotná správní úvaha, na jejímž základě dospěl žalovaný k uvedenému závěru v napadeném rozhodnutí žalovaného zcela chybí. Přitom platí, že ve smyslu ust. § 62 odst. 1 písm. b) stavebního zákona přezkoumá stavební úřad ve stavebním řízení zejména, zda dokumentace splňuje požadavky týkající se veřejných zájmů, především ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a života a odpovídá obecně technickým požadavkům na výstavbu a zvláštnímu předpisu. Podle ust. § 68 odst. 3 správního řádu platí, že v odůvodnění rozhodnutí se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Funkcí odůvodnění správního rozhodnutí je tedy zejména doložit správnost a nepochybně i zákonnost postupu správního orgánu, jakož i vydaného rozhodnutí, jehož jedna z nejdůležitějších vlastností je přesvědčivost. I v případě předmětného rozhodnutí byl žalovaný povinen v odůvodnění uvést důvody výroku rozhodnutí a úvahy, kterými se správní orgán řídil při hodnocení podkladů a při výkladu právních předpisů (§ 68 odst. 3 správního řádu). Nedostatek rozhodovacích důvodů způsobuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí žalovaného. Ze shora již citovaného ust. § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. přitom platí pro soud povinnost, že musí zrušit napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem, pokud zjistí nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.

pokračování
30 C7
a72/2009

[14] Námitkou žalobce, že z projektové dokumentace nebyl naprosto zřejmý původní stav objektu, uplatněnou v doplňujícím procesním podání žalobce ze dne 30.4.2010, se soud nemohl zabývat, neboť byla nově uplatněna až po zákonné tříleté lhůtě pro podání žaloby a pro možnost rozšíření podané žaloby o další žalobní body ve smyslu ust. § 72 odst. 2 a § 71 odst. 2 věta třetí s.ř.s. Uvedená námitka v původní žalobě nebyla výslovně v rámci žalobních bodů uvedena, jednalo se o pouhé sdělení obsahu odůvodnění souvisejícího správního rozhodnutí v rámci konstatování průběhu správního řízení bez toho, aniž by šlo výslovně o žalobní bod, z něhož podle ust. § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s. musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Tomuto požadavku odpovídají pouze shora soudem řešené žalobní body. Nad rámec uvedeného však Krajský soud v Brně poukazuje na shora již citované ust. § 18 odst. 1 písm. c) vyhl. č. 132/1998 Sb., z něhož vyplývá, že projektová dokumentace stavby (projekt), která se předkládá ke stavebnímu řízení, musí obsahovat stavební výkresy pozemních a inženýrských staveb, ze kterých je zřejmý dosavadní a navrhovaný stav.

[15] Projednávanou žalobu byl ve smyslu ust. § 66 s.ř.s. oprávněn podat Nejvyšší státní zástupce, neboť jak je v ní uvedeno, shledal k jejímu podání závažný veřejný zájem. Úvaha, zda je ve věci dán závažný veřejný zájem přitom nepodléhá přezkumu správními soudy (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5.11.2007, č.j. 8 As 27/2006 – 69, přístupný na www.nssoud.cz), přitom platí, že Nejvyšší státní zástupce je oprávněn napadnout žalobou i takové pravomocné správní rozhodnutí, proti kterému žádný z účastníků správního řízení nepodal přípustný opravný prostředek, tedy povinnost vyčerpat řádné opravné prostředky ve správním řízení před podáním žaloby k soudu se nevztahuje na žalobu podávanou Nejvyšším státním zástupcem z důvodu veřejného zájmu (viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 23.4.2008, č.j. 29 Ca 60/2006 – 44, publikovaný ve sbírce rozhodnutí Nejvyššího správní soudu č. 8/2008 pod č. rozhodnutí 1625).

[16] V dalším řízení je žalovaný právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku, vázán, v dalším řízení shora vytčené vady napraví (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

VII. Náklady řízení

[17] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 1 věta první s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, ve spojení se skutečností, že podle obsahu soudního spisu žalobci náklady řízení nevznikly.

[18] Podle ust. § 60 odst. 5 s.ř.s. má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinností, které jí soud uložil. Z důvodu zvláštního zřetele hodných může jí soud na návrh přiznat právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že osobám zúčastněným na řízení neuložil soud plnění povinností a ani neshledal důvody zvláštního zřetele hodné, právo na náhradu nákladů zúčastněným osobám nepřiznal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí, které nabývá právní moci dnem doručení, lze podat opravný prostředek (kasační stížnost podle ust. § 102 a násl. s.ř.s.) do dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v

pokračování
30 C8
a72/2009

Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná

nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 a § 106 odst. 2, 4 s.ř.s.).

V Brně dne 6.4.2011

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru