Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Ca 275/2007 - 108Rozsudek KSBR ze dne 08.12.2010

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 As 72/2011 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

30 Ca 275/2007-108

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Petra Polácha a Mgr. Petra Kobylky v právní věci žalobkyně: S. M., zastoupené JUDr. Milanem Zábržem, advokátem se sídlem Veveří 57, Brno proti žalovanému: Magistrát města Brna, odbor územního a stavebního řízení, se sídlem Malinovského nám. 3, Brno, a osoby zúčastněné na řízení: T. R., o přezkoumání rozhodnutí správního orgánu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení .

III. Osobě zúčastněné na řízení se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Shora uvedeným rozhodnutím bylo zrušeno rozhodnutí Stavebního úřadu Úřadu městské části Brno – Řečkovice a Mokrá Hora, (dále jen stavební úřad), ze dne 29.5.2007, č.j. 0608336/2100/LEMA/STU-8, o povolení stavební úpravy rodinného domu při ul. Vránova 123, Brno na p.č. 1730/2 v k.ú Rečkovice, spočívající v provedení zimní zahrady na terase rodinného domu v 1 NP.

V rozhodnutí žalovaného je zejména uvedeno, že předmětem stavebního řízení jsou stavební úpravy rodinného domu, a to do 150 m2 zastavěné plochy. Do takto počítané plochy přitom nebylo možné započítat více jak 30 m2 zpevněné plochy v prostoru „předzahrádky‘. pokračování
30 C2
a 275/2007

Zastavěnou plochu rodinného domu totiž nelze zaměňovat s plochou pozemku‚ na které je domek umístěn.

Žalovaný v rozhodnutí dále uvedl, že ke dni 1.1.2007 nabyl účinnosti nový stavební zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon). Ve smyslu ust. § 104 odst. 2 stavebního zákona k požadované stavební úpravě postačuje toliko ohlášení. Stavební řízení nebylo ke dni 1.1.2007 ukončeno na prvním stupni, protože rozhodnutí ve věci č.j. SU 4525-W05/Lep ze dne 14.6.2006 bylo zrušeno rozhodnutím žalovaného č.j. OUSR U 06/40122/11-14 ze dne 18.9.2006 a věc byla prvostupňovému orgánu vrácena k novému projednání a rozhodnutí. Nové stavební povolení, které je předmětem odvolacího řízení, bylo vydáno až dne 29.5.2007. Ze znění ust. § 190 odst. 3 písm. a) stavebního zákona pak vyplývá, že v posuzovaném případě se s účinností od 1.1.2007 žádost o stavební povolení považuje za ohlášení. Vzhledem k tomu, že stavební úřad podle ust. 107 téhož zákona provedení stavebních úprav nezakázal, došlo ve 40-ti denní lhůtě podle ust. 106 odst. 1 stavebního zákona k udělení tzv. konkludentního souhlasu, tj. souhlasu mlčky. Stavební povolení je proto nadbytečné, a s ohledem na zásadu ne dvakrát o tomtéž (ne bis in idem) žalovaný rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil.

Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného. V žalobě zejména uvedla, že žalovaný svým rozhodnutí umožnil realizaci stavby, jak bez stavebního povolení, tak bez ohlášení podle ust. § 104 stavebního zákona. V posuzovaném případě se tedy žalovaný v rozporu se zákonem nezabýval poškozením nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně.

Žalobkyně dále uvedla, že první stavební povolení bylo ve věci zimní zahrady vydáno dne 9.3.2005. Stavební povolení bylo zrušeno rozhodnutím žalovaného dne 6.6.2006 neboť stavebník nedoložil: půdorys stavby, řez návaznosti stavby na nemovitost žalobkyně, požárně bezpečnostní řešení a odborný světlotechnický posudek. Další stavební povolení ze dne 14.6. 2006, oproti stavebnímu povolení ze dne 9.3. 2006, řešilo vyzdění bočních stěn toliko do výšky 2 m. Ve stavebním povolení ze dne 28.1.2007 je pak uvedeno, že boční stěna s proměnlivou výškou bude realizována jen ze strany RD 121. V návaznosti na nemovitost žalobkyně bude dozděna do výše 2 m. Rozhodnutí bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 10.4.2007 v bodě 1 nahrazeno textem: „Stavba bude dokončena podle ověřené projektové dokumentace, zpracované osobou oprávněnou k provádění těchto prací“. Ve zbytku žalovaný napadené rozhodnutí potvrdil, a to včetně bodu 2 stavebního povolení, kde je uvedeno:„ Stavebník je povinen po dokončení stavby podat návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí podle § 79 stavebního zákona“. Dodatečně povolená zeď však zkouladována nebyla.

Podle názoru žalobkyně žalovaný svým rozhodnutím ze dne 1.8.2007 umožnil stavebníkům dokončit stavbu bez požárně bezpečnostního řešení, ačkoliv došlo ke změně stavby. Žalobkyně na tuto skutečnost opakovaně upozorňovala, zejména vpřipomínkách k projektové dokumentaci ze dne 22.3.2007, kde výslovně uvedla, že stavba bude dokončena podle náčrtu stavebníka ze dne 15.8. 2005. V posuzovaném případě se jednalo o trámovou nosnou konstrukci, která je v rozporu s příslušnou vyhláškou. Žalobkyně dále namítala, že rovněž nebyly dodrženy odstupové vzdálenosti. Rovněž výjimka ve smyslu ust. § 17 odst. 5 vyhl. č. 137/1998 byla potvrzena žalovaným dne 22.3.2006, aniž by s tím souhlasila žalobkyně.

Žalovaný ve svém vyjádření uvedl totožné skutečnosti, jako v žalobou napadeném rozhodnutí.

Žalobkyně do spisu založila další podání, kde zejména zrekapitulovala další neoprávněný postup stavebníků a jednání žalovaného. pokračování
30 C3
a 275/2007

Při jednání pak zejména zdůraznila, že stavba jako celek je datováno před novelou a proto mělo být postupováno ve smyslu dosavadního zákona. Pokud se skutečně mělo jednat o postup dle nového stavebního zákona, pak žalobkyně neměla možnost se v zákonné 15 ti denní lhůtě k věci vyjádřit. Žalovaný setrval na své argumentaci z rozhodnutí. Osoba zúčastněná na řízení T. R. pak při jednání zejména poukázal na neuspokojivé sousedské vztahy a z toho plynoucí soudní spory.

Krajský soud v Brně přezkoumal v rozsahu žalobních bodů napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Soud předně zdůrazňuje, že předmětem jeho posouzení byla toliko stavební úprava rodinného domu při ulici Vránova 123 na pozemku p.č. 1730/2 k.ú., spočívající v provedení zimní zahrady na terase RD v úrovni I. NP, včetně dozdění stávajících dělících zdí po zastřešení zimní zahrady mezi terasami RD Vránova 123 a Vránova 125. Předmětem posouzení nebyly jiné žalobkyní zmiňované stavby, či přístavby.

Mezi účastníky je sporné, zda na posuzovaný případ dopadá aplikace ust. § 190 odst. 3 písm. c) stavebního zákona a následné využití ust. § 106 odst. 1 stavebního zákona.

Podle ust. § 190 odst. 1 písm. a) stavebního zákona řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou stavebních řízení neukončených v prvním stupni, které se týkají staveb, u nichž podle nové právní úpravy postačí ohlášení; na takové stavby se hledí jako na ohlášené podle tohoto zákona, za ohlášení se v tomto případě považuje žádost o vydání stavebního povolení a za den ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona.

Podle ust. § 104 odst. 2 písm. a) stavebního zákona ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m 2 zastavěné plochy s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím.

Podle ust. § 2 odst. 4 stavebního zákona pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby.

Podle ust. § 2 odst. 5 písm. c) stavebního zákona změnou dokončené stavby je stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.

Za použití argumentu a minori ad maius (a fortiori) je třeba dovodit, že postačí-li ohlášení ke stavbě pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím tím spíše postačí ohlášení k shora vymezené stavební úpravě.

Podle ust. § 106 odst. 1 stavebního zákona ohlášenou stavbu, terénní úpravy nebo zařízení podle § 104 odst. 2 může stavebník provést na základě písemného souhlasu stavebního úřadu; u dočasné stavby souhlas obsahuje dobu jejího trvání. Nebude-li stavebníkovi souhlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu, ani mu v této lhůtě nebude doručen zákaz podle § 107, platí, že stavební úřad udělil souhlas.

Ze správního spisu vyplynulo pro posouzení věci následující: Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 14.6.2006, č.j. SÚ 4525-II/05/Lep byla podle ust. § 66 zák. č. 50/1976 Sb., povolena stavební úpravy rodinného domu při ulici Vránova 123, na pozemku p.č. 1730/2 k.ú. Řečkovice, spočívající v provedení zimní zahrady na terase RD v úrovni I. NP bez dělící zdi pokračování
30 C4
a 275/2007

mezi terasami RD Vránova 123 a Vránova 125. Současně byla podle ust. § 88 odst. 1 písm. b) zák. č. 50/1976 Sb dodatečně povolena stavba dělící zdi v tl. 15 cm, délce 4 m a výšce 2 m na terase rodinného domu při ulici Vránova 123, na pozemku p.č.1730/2 k.ú. Řečkovice mezi terasami RD Vránova 123 a Vránova 125. Rozhodnutím žalovaného ze dne 18.9.2006, č.j. OÚSŘ U06/40122 bylo rozhodnutí stavebního úřadu zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 28.1.2007, č.j. 0608336/2100/LEMA/STU-10 DZ byla dodatečně povolena stavba dělící zdi v tl. 150 mm, délce 4 000 mm a výšce 2 000 mm na terase rodinného domu při ul. Vránova 123, na pozemku p.č. 1730/2 k.ú. Řečkovice mezi terasami RD Vránova 123 a Vránova 125. Rozhodnutím žalovaného ze dne 10.4.2007, č.j. OÚSŘ U 07/16461/Bo bylo toto rozhodnutí změněno v tak, že z podmínek pro dokončení stavby na druhé straně rozhodnutí se vypouští celá podmínky č. 1 a nahrazuje se textem: „ 1. Stavba bude dokončena dle ověřené projektové dokumentace odbornou osobou oprávněnou k provádění těchto prací“. Ve zbytku se napadené rozhodnutí podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu potvrzuje. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 29.5.2007, č.j. 0608336/2100/LEMA/STU-8 byla postupem podle ust. § 66 zák. č. 50/1976 Sb. povolena stavební úpravy rodinného domu při ul. Vránova 123, na pozemku p.č. 1730/2 k.ú. Řečkovice, spočívající v provedení zimní zahrady na terase RD v úrovni I. NP, včetně dozdění stávajících dělících zdí po zastřešení zimní zahrady mezi terasami RD Vránova 123 a Vránova 125. Rozhodnutí stavebního úřadu bylo zrušeno rozhodnutím žalovaného ze dne 1.8.2007, č.j. OÚSŘ, které je napadeno žalobou.

V posuzovaném případě byla tedy předmětem stavebního řízení stavební úprava spočívající v provedení zimní zahrady na terase RD v úrovni I. NP, včetně dozdění stávajících dělících zdí po zastřešení zimní záhrady. Předmětem stavebního řízení nebylo dodatečné povolení stavby dělící zdi. Jak vyplývá z výše citovaných ust. § 104 odst. 2 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 4 a ust. § 2 odst. 5 písm. c) postačuje k takové stavební úpravě toliko ohlášení.

Předmětné stavební řízení bylo sice zahájeno před nabytím účinnosti stavebního zákona, ale v důsledku zrušovacího rozhodnutí žalovaného nebylo do účinnosti zákona ukončeno v prvním stupni.

Z výše uvedeného je zřejmé, že na posuzovaný případ je nutné aplikovat ust. § 190 odst. 3 písm. a) stavebního zákona. Ve smyslu tohoto ustanovení ve všech případech, kdy stavební řízení vedená podle dosavadního zákona nebyla ukončena v prvním stupni nejpozději do 31.12.2006, pokud se týkají staveb (přístaveb), u kterých podle nové právní úpravy již nebude třeba stavební povolení, ale postačí pouze ohlášení, se bude na takové stavby hledět jako na ohlášené podle tohoto zákona, dále, že za ohlášení se bude považovat žádost o stavební povolení a za den ohlášení se bude považovat (jednotně ve všech případech, na které toto ustanovení bude dopadat) den nabytí účinnosti nového zákona, tj. den 1.1.2007 (§ 198 zákona).

Toto ustanovení má zásadní důsledky zejména tehdy, pokud jde o běh příslušných lhůt spojených s okamžikem, kdy byla stavba stavebnímu úřadu ohlášena. Mezi nejzásadnější lhůty patří 40 denní lhůta po jejímž uplynutí ve smyslu ust. § 106 odst. 1 stavebního zákona, pokud stavebníkovi v této lhůtě nebyl doručen zákaz podle ust. § 107 odst. 1 stavebního zákona a pokud podání, které nebylo podle ust. § 105 odst. 4 ohlášením, nebylo podle tohoto ustanovení odloženo, platí, že stavební úřad souhlas s provedením ohlášené stavby udělil. Protože za den ohlášení je v posuzovaném případě považován den účinnosti stavebního zákona, uplynula 40 denní lhůta k možnosti zákazu realizace takové stavby dnem 9.2.2007. pokračování
30 C5
a 275/2007

Uplynutím této lhůty v posuzovaném případě byla ohlášená stavba automaticky povolena (srov. Stanislav Malý, ASPI-Nový stavební zákon s komentářem, komentář k ust. § 190 stavebního zákona, obdobně Hegenbart M., Sakař, B, a kol. Stavební zákon, Komentář.1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2008, 469 s.).

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že žalovaný nepochybil, když rozhodnutí stavebního úřadu zrušil, protože souhlas se stavbou (povolení stavby) byl dán již tím, že ve lhůtě 40 dnů od dne ohlášení nebyl doručen zákaz stavby ani nebylo podání stavebníka pro nesplnění náležitostí postupem podle ust. § 105 odst. 3 stavebního zákona ve lhůtě 15 dnů odloženo. Stavební úřad tedy postupoval nesprávně, když o stavební úpravě rozhodoval postupem podle § 66 a násl. zák. č. 50/1976 Sb.

Žalobkyně u jednání uváděla, že bylo-li by postupováno podle nového stavebního zákona, pak neměla v 15 ti denní lhůtě uplatnit námitky (§ 104 odst. 1 stavebního zákona). K tomu soud uvádí, že žalobkyně byla o stavební úpravě informována v rámci stavebního řízení a rovněž i uplatnila své námitky. Z tohoto pohledu nebyla na svých právech zkrácena.

Jak vyplývá z výše uvedeného jednalo toliko se o posouzení toho, zda byl zvolen správný procesní postup. Z tohoto důvodu neprovedl soud žalobkyní navržené důkazy a ani nevyhověl její žádosti o přerušení řízení do doby pravomocného skončení věci žalobkyně vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 30 Ca 171/2007.

Náhrada nákladů řízení nebyla přiznána žádnému z účastníků. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto právo na náhradu nákladů řízení nemá ( § 60 odst. 1 s.ř.s. ). Žalovanému žádné náklady ve smyslu ust. § 57 s.ř.s. nevznikly a ani je neuplatnil.

Podle ust.§ 60 odst. 5 s.ř.s. má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které ji vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, které ji soud uložil. Z důvodu zvláštního zřetele hodných může ji soud na návrh přiznat právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že osobě zúčastněné na řízení soud neuložil plnění povinnosti a ani neshledal důvody zvláštního zřetele hodné, právo na náhradu nákladů ji nepřiznal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí, které nabývá právní moci dnem doručení, lze podat opravný prostředek (kasační stížnost podle ust. § 102 a násl. s.ř.s.) do dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 a § 106 odst. 2, 4 s.ř.s.).

V Brně dne 8.12.2010

Mgr. Milan Procházka, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Lucie Gazdová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru