Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Ca 111/2006 - 40Rozsudek KSBR ze dne 14.05.2008

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 As 57/2008 (zastaveno)

přidejte vlastní popisek

30 Ca 111/2006-40

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEMREPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Šanci a soudců Petra Kobylky a Petra Polácha v právní věci žalobkyně IMMOBILIEN PIRKER REALITY, s. r. o., se sídlem Hlubočepská 17, Praha, zastoupené JUDr. Jiřím Bohnischem, advokátem se sídlem Ječná 29a, Brno, proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Brně, se sídlem Moravské nám. 1, Brno, a osoby zúčastněné na řízení města Rožnov pod Radhoštěm, se sídlem Masarykovo nám 128, Rožnov pod Radhoštěm, o přezkoumání rozhodnutí správního orgánu,

takto:

I. Žaloba proti rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Brně, ze dne 16. 5. 2006, sp. zn. ZKI-O-70/257/2006, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osobě zúčastněné na řízení se právo na náhradu nákladů nepřiznává.

Odůvodnění:

Rozhodnutím Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Brně ze dne 16. 5. 2006, sp. zn. ZKI-O-70/257/2006, bylo změněno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Valašské Meziříčí čj. OR-18/2005-836-11 ze dne 13. 2. 2006 tak, že se celý jeho výrok nahrazuje tímto novým zněním:

1. Nesouhlasu obchodní společnosti SVAS, a. s. se sídlem v Brně, Moravské nám. 13, s neprovedením opravy zápisu vlastnického práva k budově č. p. 592, na pozemku p. č. st. 822 v k. ú. Rožnov pod Radhoštěm se nevyhovuje.

2. V katastru nemovitostí zůstane na listu vlastnictví č. 100001 pro k. ú. Rožnov pod Radhoštěm nadále evidována budova č. p. 592 na pozemku p. č. st. 822 pro vlastníka město Rožnov pod Radhoštěm, Masarykovo nám. 128, Rožnov pod Radhoštěm.

V odůvodnění rozhodnutí žalovaného je zejména uvedeno, že ze spisového materiálu, stejně jako z katastrálního operátu, bylo zjištěno, že v katastru nemovitostí je na LV č. 10001 (k. ú. Rožnov pod Radhoštěm) pro město Rožnov pod Radhoštěm evidováno mimo jiné vlastnické právo k budově č. p. 592 postavené na pozemku p. č. st. 822 a

pozemku p. č. st. 822. Vlastnické právo je evidováno na základě dohody o bezúplatném převodu majetku ze dne 11. 5. 1992, uzavřené mezi žalobkyní jako převádějícím a městem Rožnov pod Radhoštěm jako přejímajícím. Zápis vlastnického práva katastrální úřad provedl na základě žádosti města Rožnov pod Radhoštěm, která byla dne 18. 11. 1992 předložena tehdejšímu Středisku geodézie Valašské Meziříčí. Žádost o zápis byla doložena doklady založenými v katastrálním operátu pod položkou výkazu změn č. 648/1992. Jednalo se o následující doklady: dohoda o bezúplatném převodu majetku ze dne 11. 5. 1992, příloha č. 1 (specifikace pozemků převáděných podle privatizačního projektu od původního vlastníka TESLA Rožnov a. s. prostřednictvím nástupnické organizace SVAS a. s. novému vlastníku městu Rožnov pod Radhoštěm, předávací protokolem mezi společností SVAS a. s. a městem Rožnov pod Radhoštěm, rozhodnutí o zrušení TESLA Rožnov pod Radhoštěm, zakladatelská listina SVAS a. s., protokol o převzetí bytového fondu, budovy a stavby převod na město Rožnov k 30. 4. 1992, seznam převáděných pozemků, geometrický plán č. zak. 1292-14/91 a geometrický plán č. zak. 1337-27/92.

Žalovaný v rozhodnutí dále uvedl, že v dohodě ze dne 11. 5. 1992 se v čl. II. stanoví, že se bezúplatně převádí majetek přesně specifikovaný v přílohách č. 1 až 8 této dohody. V příloze č. 1 (specifikace pozemků převáděných podle privatizačního projektu od původního vlastníka TESLA Rožnov a. s. prostřednictvím nástupnické organizace SVAS a. s. novému vlastníku městu Rožnov pod Radhoštěm) jsou pozemky uvedeny v tabulce s označením parcelního čísla, výměry, druhu pozemku a způsobu užívání. V příloze č. 1 je také parcela č. st. 822 o výměře 134 m st. plocha, dům č. p. 592 s upřesněním, že jde o stavební parcelu, na níž je umístěna budova T klubu na Zemědělské ulici.

V předávacím protokolu ze dne 11. 11. 1992, uzavřeném mezi SVAS, a. s. a městem Rožnov pod Radhoštěm je pak v čl. II. uvedeno, že předmětem tohoto předávacího protokolu je realizace příslušné části schváleného privatizačního projektu a společný návrh obou stran na zápis změny vlastníka u následujících pozemků vedených v evidenci nemovitostí na listu vlastnictví č. 181 katastrální území Rožnov pod Radhoštěm takto ..., přičemž je k tomuto textu připojena tabulka se stejným označením pozemků jako v příloze č. 1 a obsahuje i pozemek p. č. st. 822 se shodnými údaji. Dokument ze dne 5. 5. 1992 (budovy a stavby převod na město Rožnov pod Radhoštěm k 30. 4. 1992) obsahuje také tabulku se soupisem majetku, který je označen inventárním číslem, názvem, typem, dále je uvedena pořizovací cena, oprávky, zůstatková cena a měsíční odpis. Pod číslem 109, typ C 33 je veden T-klub.

Žalovaný v rozhodnutí dále uvedl, že do správního spisu je založen rozsudek Okresního soud ve Vsetíně sp. zn. 15 C 37/2003-115 ze dne 5. 12. 2003 a Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 11 Co 347/2004-149 ze dne 16. 6. 2005. Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně byl zamítnut návrh SVAS, a. s. aby bylo určeno, že je mj. vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV Č. 10001 pro k. ú. Rožnov pod Radhoštěm (netýká se však budovy č. p. 592 na pozemku p. č. st. 822) a tento rozsudek byl potvrzen shora citovaným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě. V odůvodnění obou rozsudků je shodně konstatováno, že je zcela nepochybné, že úmyslem privatizačního projektu, schváleného usnesením vlády ČR č. 199 ze dne 18. 3. 1992, bylo mimo jiné i to, aby část privatizovaného majetku přešla bezúplatně do žalovaného. Krajský soud pak dále uvedl, že, aby bylo dosaženo účelu privatizačního projektu, došlo k převodu tohoto majetku nestandardním způsobem, až posléze dohodou o bezúplatném převodu uzavřenou mezi účastníky, tj. SVÁS, a. s. a městem Rožnov pod Radhoštěm.

Žalovaný v odůvodnění dále uvedl, že žalobkyně se svým podáním ze dne 1. 12. 2005 domáhala opravy chyby v katastru nemovitostí podle ust. 8 zák. č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (dále jen katastrální zákon). Domáhala se toho, aby pro ni bylo zapsáno vlastnického práva k budově č. p. 592 na pozemku p. č. st. 822 v k. ú. Rožnov pod Radhoštěm. Její vlastnické právo vzniklo vložením nepeněžitého vkladu při založení akciové společnosti podle privatizačního projektu akciové společnosti TESLA Rožnov, a. s. č. 2938 schváleného usnesením vlády ČR ze dne 18. 3. 1992.

Žalovaný se v rozhodnutí zabýval především posouzením toho, zda katastrální úřad v řízení o opravě chyby postupoval v souladu ust. 8 katastrálního zákona, který stanoví podmínky pro opravu chybného údaje katastru. Žalovaný v rozhodnutí dále cituje ust. § 8 odst. 1 a 2 katastrálního zákona a dospívá k závěru, že oprava podle ust. 8 odst. 2 vůbec nepřichází v úvahu, neboť katastrální úřad neobdržel listinu, kterou by byly opraveny případné nesprávnosti v listinách, které byly podkladem pro zápis do katastru nemovitostí.

Podle názoru žalovaného nelze v posuzovaném případě ani aplikovat ust. § 8 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona, protože chybný údaj katastru se netýká geometrického a polohového určení hranic pozemků, ani výpočtu výměr parcel. Žalovaný se tedy zabýval zkoumáním podmínek pro opravu údajů katastru nemovitostí, citovaných v ust. 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Žalovaný přezkoumal skutečnost, zda se katastrální úřad při zápisu vlastnického práva k budově č. p. 592 na pozemku p. č. st. 822 (LV č. 10001, k. ú. Rožnov pod Radhoštěm) pro město Rožnov pod Radhoštěm nedopustil zřejmého omylu při vedení katastru. Za zřejmý omyl při vedení katastru je nutné považovat takové pochybení, ke kterému došlo zjevným a okamžitým selháním v duševní nebo mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti byl tento zápis proveden (žalovaný zde příkladmo odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 30 Ca 277/96-16 ze dne 18. 2. 1999, sp. zn. 30 Ca 41/99-31 ze dne 30. 5. 2001). V řízení o opravě chyb v katastrálním operátu je nutno především zkoumat, zda údaj katastru, který byl opravován (údaj o vlastnictví nemovitosti) byl v rozporu s listinami, které byly podkladem k zápisu. Zkoumání, zda údaj katastru je v rozporu s údajem v předložené listině, nelze zaměňovat se zkoumáním způsobilosti listiny k zápisu práva do katastru, kterou měl katastrální úřad vyřešit v jiném řízení. Opravou chyby tedy nelze řešit domnělé pochybení při zkoumání způsobilosti listiny a spor o vlastnictví, k jehož řešení slouží především příslušná žaloba k obecnému soudu. Zápis vlastnického práva k předmětné budově pro město Rožnov pod Radhoštěm byl proveden na základě jeho žádosti ze dne 18. 11. 1992 doložené shora citovanými listinami. Porovnáním těchto listin, které byly podkladem k zápisu do bývalé evidence nemovitostí (jejíž operát se s účinností od 1. 1. 1993 považuje ve smyslu ust. § 29 odst. 1 katastrálního zákona za katastrální operát) s údaji evidovanými v katastrálním operátu, dospěl žalovaný k závěru, že v daném případě byl zápis proveden v souladu s obsahem předložených listin. Podle názoru žalovaného nelze přisvědčit námitkám žalobkyně, že se katastrální úřad se měl v řízení o opravě chyby zabývat formálními vadami předložených listin jakož i jejich právním obsahem z hlediska vzniku vlastnického práva k uvedené nemovitosti, neboť KÚ nemůže v tomto řízení napravovat jakékoliv pochybení při zápisu údajů do katastru, ale jen takové pochybení, které je zřejmým omylem při vedení katastru.

Žalovaný závěrem uvedl, že rozhodnutí vydaná v řízení podle ust. § 8 katastrálního zákona jsou rozhodnutími, která nemohou zasahovat do sféry hmotně právních oprávnění a povinností účastníků řízení, neboť nemohou způsobit vznik, změnu nebo zánik vlastnického práva k nemovitostem. Proto ani žalovaný v tomto řízení nijak nehodnotil v katastru nemovitostí evidovaná vlastnická práva k předmětným nemovitostem, zejména pak se vůbec nezabýval skutečností, zda tato práva objektivně vznikla či nikoliv. Takové posouzení právních vztahů totiž uvedeným správním orgánů nepřísluší. Rozhodnutí, zda věcné právo k nemovitosti zapsané v katastru skutečně vzniklo, spadá do výlučné pravomoci soudů. Teprve pravomocný rozsudek určující, ke kterým nemovitostem a které osobě svědčí vlastnické či jiné věcné právo k nemovitosti, může být podkladem pro případnou změnu zápisů v katastru nemovitostí.

Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí správních orgánů obou stupňů.

Žalobkyně zejména namítala, že obě rozhodnutí jsou založena na nesprávně zjištěném skutkovém stavu a nesprávných právních závěrech.

V odůvodnění rozhodnutí žalovaného je zejména uvedeno, že ze spisového materiálu, stejně jako z katastrálního operátu, bylo zjištěno, že v katastru nemovitostí je na LV č. 10001 (k. ú. Rožnov pod Radhoštěm) pro město Rožnov pod Radhoštěm evidováno mimo jiné vlastnické právo k budově č. p. 592 postavené na pozemku p. č. st. 822 a pozemku p. č. st. 822. Vlastnické právo je evidováno na základě dohody o bezúplatném převodu majetku ze dne 11. 5. 1992, uzavřené mezi žalobkyní jako převádějícím a městem Rožnov pod Radhoštěm jako přejímajícím. Zápis vlastnického práva katastrální úřad provedl na základě žádosti města Rožnov pod Radhoštěm, která byla dne 18. 11. 1992 předložena tehdejšímu Středisku geodézie Valašské Meziříčí. Žádost o zápis byla doložena doklady založenými v katastrálním operátu pod položkou výkazu změn č. 648/1992. Jednalo se o následující doklady: dohoda o bezúplatném převodu majetku ze dne 11. 5. 1992, příloha č. 1 (specifikace pozemků převáděných podle privatizačního projektu od původního vlastníka TESLA Rožnov a. s. prostřednictvím nástupnické organizace SVAS a. s. novému vlastníku městu Rožnov pod Radhoštěm, předávací protokolem mezi společností SVAS a. s. a městem Rožnov pod Radhoštěm, rozhodnutí o zrušení TESLA Rožnov pod Radhoštěm, zakladatelská listina SVAS a. s., protokol o převzetí bytového fondu, budovy a stavby převod na město Rožnov k 30. 4. 1992, seznam převáděných pozemků, geometrický plán č. zak. 1292-14/91 a geometrický plán č. zak. 1337-27/92.

Žalobkyně namítala, že takto zjištěny skutkový stav není správný. Podle jejího názoru žádost města Rožnov pod Radhoštěm ze dne 16. 11. 1992, doručená tehdejšímu Středisku Geodézie ve Valašském Meziříčí, shora uvedené doklady neobsahovala. Z výčtu příloh je zejména zřejmé, že k žádosti o zápis nebyla přiložena dohoda o bezúplatném převodu majetku ze dne 11. 5. 1992, jakož i další listiny. Této skutečnosti nasvědčuje i obsah žádosti, v němž se dohodě o bezúplatném převodu nezmiňuje. Město Rožnov pod Radhoštěm požadovalo změnu zápisu vlastníka u pozemků, předaných bezúplatně z majetku státu ve správě TESLA Rožnov a. s. (LV 181) do vlastnictví města Rožnov pod Radhoštěm (LV 2958).

Žalobkyně dále zdůraznila, že jedná-li se dohodu o bezúplatném převodu ze dne 11. 5. 1992, pak není zřejmé, jakým způsobem se v katastrální operátu ocitla a pokud byla dodatečně založena, neměla k předložené žádosti žádný vztah. Pokud správní orgány obou stupňů zmíněné dohodě i ostatním listinám (např. „budovy a stavby převod na město Rožnov k 30. 4. 1992“) přikládají důležitost ve vztahu k zápisu vlastnického práva, spatřuje žalobkyně v takovém postupu pouhou spekulaci a snahu zastřít vážné pochybení v evidenčním řízení. Takovému postupu pak podle názoru žalobkyně odpovídá i skutečnost, že předmětné budovy byly identifikovány pomocí inventarizačních čísel majetku. Zápis vlastnického práva ve prospěch města Rožnov pod Radhoštěm byl tedy proveden aniž o to kdo žádal. V posuzovaném případě se tak nejedná o nápravu údaje zapsaného v rozporu s listinami, které byly podkladem zápisu, ale o nápravu údaje zapsaného bez právního důvodu.

Žalobkyně v žalobě dále namítala, že i v případě byla-li by dohoda o bezúplatném převodu ze dne 11. 5. 1992 řádně předložena s žádostí pro zápis změny v osobě vlastníka nemovitosti, nebylo by možné takovou změnu zapsat. Již v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně namítala, že názoru o nepotřebnosti registrace dohody státním notářstvím, nemá oporu v zákoně. Podle ust. § 19 odst. 3 zákona č. 91/1992 Sb., ve znění zákona č. 92/1992 Sb., vlastnické právo k věcem z privatizovaného majetku přecházelo na nabyvatele dnem sjednané účinnosti smlouvy nebo při vkladu dnem vzniku obchodní společnosti s tím, že v těchto případech, tj. při privatizaci se registrace podle zvláštních předpisů nevyžadovala. Žalovaný se tímto v rozhodnutí vůbec nezabýval. Žalobkyně odkázala na ust. § 15 odst. 3 zák. č. 265/1992 Sb., podle něhož se podle tohoto zákona zapisují i právní vztahy, jestliže do dne jeho účinnosti nebyl podán návrh na registraci nebo návrh na zápis do evidence nemovitostí. Protože do dnešního dne nebyl podán návrh na registraci dohody o bezúplatném převodu majetku ze dne 11. 5. 1992 ani nebyl podán návrh na zápis do evidence nemovitostí, je stav zápisu vlastníka předmětné nemovitosti chybný a měl by být napraven.

Žalovaný ve svém vyjádření zejména odkázal na žalobou napadené rozhodnutí. Skutečnost, zda byly předmětné doklady založeny do položky výkazu změn č. 684/92 v době provedení zápisu vlastnictví či později, není z uvedených dokladů zřejmé a nemůže být ani předmětem zkoumání odvolacího orgánu v rámci řízení o opravě chyby v katastrálním operátu. Žalovaný zdůraznil, že podmínkou opravy chybných údajů v katastru nemovitosti je skutečnost, že chybný údaj vznikl v důsledku zřejmého omylu při vedení katastru. Za zřejmý omyl však nelze považovat postup, při kterém katastrálního úřadu nezkoumal, zda předložená listina je skutečně právním titulem pro změnu vlastnického práva k předmětné nemovitosti. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

Podle vyjádření osoby zúčastněné na řízení je rozhodnutí žalovaného po věcné i právní stránce v pořádku. Žalobce se svým postupem snaží domoci vlastnictví k budově č. p. 592 na pozemku p. č. st. 822, jejímž vlastníkem je osoba zúčastněná na řízení. Takový postup je podle názoru osoby zúčastněné na řízení nepřijatelný a proto navrhuje zamítnutí žaloby.

Žalobce při jedná zejména uvedl, že se Středisko geodézie dopustilo omylu, neboť vycházelo z názoru, že není nutná registrace státním notářstvím.

Žalovaný se jednání nezúčastnil.

Krajský soud v Brně přezkoumal v rozsahu žalobních bodů napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Podle ust. § 8 odst. 1 katastrálního zákona na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje v katastru, které vznikly

a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru,

b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím předpisem.

Podle ust. § 8 odst. 2 katastrálního zákona katastrální úřad opraví chybné údaje katastru, které vznikly nesprávnostmi v listinách, podle nichž byly zapsány, na základě opravy listiny provedené tím, kdo listinu vyhotovil nebo kdo je oprávněn opravu listiny provést.

Podle ust. § 5 odst. 7 katastrálního zákona právní vztahy nemohou být dotčeny revizí údajů katastru, opravou chyb v katastrálním operátu ani obnovou katastrálního operátu, pokud jejich změna není doložena listinou.

Katastrální úřad tedy může opravit pouze takové chyby, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, a chyby, které vznikly nepřesností při podrobném měření zobrazení předmětu podrobného měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené provádějícím předpisem. Chybami v údajích v katastru ve smyslu ust. § 8 odst. 1 katastrálního zákona jsou zejména zápis v katastru provedený v rozporu s obsahem listiny nebo jiného podkladu pro změnu údajů v katastru, zápis provedený na základě listiny, která není podkladem pro změnu údajů v katastru, zápis provedený bez potřebné listiny, chyba vzniklá při měření v terénu, chyba vzniklá při výpočtu souřadnic, chyba vzniklá při zakreslování zaměřovaného předmětu do katastrálních map, chyba vzniklá při výpočtu výměry souřadnic. Zřejmým omylem je pak taková chyba, která je jasná odborníkovi na danou oblast (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2006, čj. 5 As 16/2005-88, www.nssoud.cz).

Institut opravy chyb v katastrálním operátu slouží k uvedení údajů katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Není prostředkem k rozhodování o správnosti zápisu věcného práva k nemovitostem a opravou chyb v katastrálním operátu se tak nemění právní vztahy k nemovitostem (srov. rozhodnutí zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 2. 9. 2004, sp. zn. Konf 62/2003, www.nssoud.cz).

Z obsahu správního spisu soud zjistil, že jeho součástí v části, vztahující se k žádosti města Rožnov pod Radhoštěm o provedení změny zápisu vlastníka ze dne 16. 11. 1992, je i dohoda o bezúplatném převodu majetku uzavřená mezi společností SVAS, a. s. (právní předchůdce žalobkyně) a městem Rožnov pod Radhoštěm. V čl. II této dohody je uvedeno, že strana převádějící (SVAS, a. s.) touto dohodou převádí bezúplatně majetek přesně specifikovaný v přílohách 1 až 8 této dohody se všemi právy a povinnostmi k němu se vztahujícími na stranu přejímací (město Rožnov pod Radhoštěm) a strana přejímací jej do svého vlastnictví přejímá. V příloze č. 1 (specifikace pozemků převáděných podle privatizačního projektu od původního vlastníka TESLY Rožnov, a. s. prostřednictvím nástupnické organizace SVAS a. s. novému vlastníku městu Rožnov pod Radhoštěm) je uvedena i parcela číslo st. 822, o výměře 134 m, druh pozemku st. plocha, způsob užívání dům č. p. 592. V příloze je parcela dále specifikována tak, že se jedná o stavební parcelu, na níž je umístěna budova T klubu na Zemědělské ulici. Parcela je zakreslená v mapě evidence nemovitosti VSET9N 3-1/11.

V posuzovaném případě tak nelze dospět k závěru, že by zápis vlastnického práva v katastru nemovitosti byl zřejmý omylem provedený bez potřebné listiny, jak namítala žalobkyně. Také z pouhého tvrzení žalobkyně, že předmětná listina (dohoda o bezúplatném převodu majetku ze dne 11. 5. 1992) nebyla uvedena v seznamu příloh k žádosti města Rožnov pod Radhoštěm o provedení změny zápisu vlastníka ze dne 16. 11. 1992 či že se na ni v žádosti Město Rožnov pod Radhoštěm přímo neodvolávalo, nelze dospět k závěru, že katastr nemovitostí v době zápisu touto listinou nedisponoval.

Soud také neshledal důvodnou námitku žalobce, že opravou chyb v katastrálním operátu podle ust. § 8 odst. 5 katastrálního zákona mělo být postupováno při řešení otázky, zda byla dohoda o bezúplatném převodu majetku ze dne 11. 5. 1992 registrována státním notářstvím (v době do 31. 12. 1992) nebo došlo podle této dohody ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí (podle právní úpravy účinné od 1. ledna 1993), či k tomu nedošlo a město Rožnov pod Radhoštěm se dosud nestalo vlastníkem předmětné budovy. Soud k věci uvádí, že neurčitý pojem zřejmý omyl je potřeba vždy vykládat v souvislosti s konkrétním případem. Obecně sem lze zařadit i omyl právní (error iuris - např. zápis právního vztahu, který právní řád nezná, či zápis skutečnosti na základě listiny, která nesplňuje požadavky stanovené katastrálním zákonem) (srov. rozhodnutí NSS čj. 1 As 40/2007-107 ze dne 17. 1. 2008). Vždy je však nutné vycházet z toho, že se musí jednat o omyl zřejmý. Podle názoru soudu se v posuzovaném případě nejednalo o zřejmý omyl při vedení katastru, neboť v době žádosti města Rožnov pod Radhoštěm v roce 1992 nebylo vždy zcela zřejmé, které smlouvy o převodu nemovitosti vyžadovaly ke své účinnosti registraci a které nikoliv. Tomuto závěru nasvědčuje i fakt, že teprve Nejvyšší soud na základě podaného mimořádného opravného prostředku (dovolání) ve svém rozhodnutí ze dne 10. 5. 2007, čj. 29 Odo 1430/2005-171, uvedl, že pro určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem je nutné se zabývat tím, zda byla dohoda o bezúplatném majetku ze dne 11. 5. 1992 registrována státním notářstvím či, zda došlo po 1. 1. 1993 ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitosti. Soud se tedy ztotožnil se závěrem žalovaného, že v posuzovaném případě nelze postupovat podle ust. § 8 odst. 1 katastrálního zákona a zabývat se tím, zda v daném případě vlastnické právo k předmětným nemovitostem v k. ú. Rožnov pod Radhoštěm skutečně na základě

předložených listin vzniklo.

Jen pro úplnost soud dodává, že nepřicházel v úvahu postup podle ust. § 8 odst. 2 katastrálního zákona, neboť v posuzovaném případě nebyla rozhodováno o opravě chybných údajů na základě opravy listiny, která byla podkladem pro zápis do katastru nemovitostí.

Náhrada nákladů nebyla přiznána žádnému z účastníků. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto právo na náhradu nákladů řízení nemá (§ 60 odst. 1 s. ř. s.). Žalovanému žádné náklady řízení ve smyslu ust. § 57 s. ř. s. nevznikly.

Podle ust. § 60 odst. 5 s. ř. s. má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které ji vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, které ji soud uložil. Z důvodu zvláštního zřetele hodných může ji soud na návrh přiznat právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že osobě zúčastněné na řízení soud neuložil plnění povinnosti a ani neshledal důvody zvláštního zřetele hodných, právo na náhradu nákladů ji nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí, které nabývá právní moci dnem doručení, lze podat opravný prostředek (kasační stížnost podle ust. § 102 a násl. s. ř. s.) do dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 a § 106 odst. 2, 4 s. ř. s.).

V Brně dne 14. 5. 2008

Jan Šanca

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru