Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Af 3/2010 - 43Rozsudek KSBR ze dne 28.04.2011

Prejudikatura

11 Ca 182/2008 - 36


přidejte vlastní popisek

30 Af 3/2010 - 43

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Jany Kubenové a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce J. P., zast. Ing. Radkem Lančíkem, daňovým poradcem, se sídlem v Brně, Divadelní 4, proti žalovanému Finančnímu úřadu ve Zlíně, se sídlem ve Zlíně, tř. T. Bati 21, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu

takto:

I. Rozhodnutí Finančního úřadu ve Zlíně ze dne 11.11.2009, č.j. 233520/09/303911702877, se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Rozhodnutí Finančního úřadu ve Zlíně ze dne 11.11.2009, č.j. 233618/09/303911702877, se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6 800,- Kč, ve lhůtě do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupce Ing. Radka Lančíka, daňového poradce, se sídlem v Brně, Divadelní 4.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalovaný na základě žádosti žalobce, obdržené dne 5.10.2009, o prominutí příslušenství daně silniční a daně z příjmů fyzických osob vydal žalobou napadená rozhodnutí postupem ve smyslu ust. § 55a zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „daňový řád“), kterým prominul penále za

prodlení úhrady daně silniční v částce 1 238,- Kč z částky 6 190,- Kč, předepsané a splatné ke dni 9.9.2009, v částce 1 261,- Kč z částky 6 304,- Kč, předepsané a splatné ke dni 9.9.2009, v částce 284,- Kč z částky 1 416,- Kč, předepsané a splatné ke dni 9.9.2009, úrok z prodlení úhrady daně v částce 604,- Kč z částky 604,- Kč, předepsané a splatné ke dni 22.5.2009, v částce 217,- Kč z částky 1 084,- Kč , předepsané a splatné ke dni 22.5.2009, celkem 3 604,- Kč (rozhodnutí ze dne 11.11.2009, č.j. 233618/09/303911702877) a penále za prodlení úhrady daně z příjmů fyzických osob v částce 1,- z částky 5,- Kč, v částce 3 270,- Kč z částky 16 350,- Kč, v částce 11 641,- Kč z částky 58 278,- Kč a 39 351,- Kč z částky 196 754,-, celkem 54 263,- Kč. V odůvodnění žalobou napadených rozhodnutí je uvedeno, že správce daně promíjí žalobci výše uvedené částky penále a úroků s ohledem na bezdlužnost žalobce u územních finančních orgánů.

II. Žalobní argumentace

[2] Žalobou napadená správní rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná, neboť v nich zcela chybí uvedení důvodů, proč žalovaný prominul penále a úrok z prodlení ve výši, jak o ní bylo rozhodnuto v těchto správních rozhodnutích. Žalovaný dále překročil zákonem stanovené meze správního uvážení, neboť prominul pouze 20 % penále a úroku z prodlení, přičemž takový postup je v rozporu se správní praxí, vytvořenou na základě pokynu Ministerstva finanční č. DS – 159, z něhož vyplývá, že v žalobcově případě mělo být prominuto penále a úrok z prodlení alespoň ve výši 50 %.

III. Stanovisko žalovaného

[3] Žalovaný uvedl, že se v projednávané věci řídil instrukcemi nadřízeného orgánu Ministerstva financí, a to pokynem D-319 z 27.5.2008 a Metodickými postupy pro vyřizování žádostí o prominutí daně a příslušenství daně a k vymezení veřejné podpory při prominutí dle § 55a daňového řádu (č.j. 43/48 554/2008 – 431). Skutečnost, že se správce daně zmíněným pokynem řídil a nepřekročil zákonem stanovené meze správního uvážení, vyplývá ze záznamu „Závazná kriteria pro prominutí příslušenství daně z důvodu odstranění tvrdosti podle ust. § 55a daňového řádu“, který je součástí spisového materiálu v projednávané věci. Při své úvaze vycháze lžalovaný ze zjištění, že důvody vyměření daně nemají charakter zatajení skutečností daňovým subjektem a dále ze zjištění, že byla zjištěna špatná úroveň spolupráce daňového subjektu se správcem daně při plnění nepeněžitých povinností, nedostatečná součinnost či obstrukce až maření daňového řízení. Žalovaný se při rozhodování neřídil pokynem DS – 159, neboť tento byl zrušen s účinností ke dni 31.5.2008.

IV. Právní hodnocení soudu

[4] Jak bylo shora již uvedeno, žalobou napadená správní rozhodnutí obsahují v odůvodnění pouze jedinou větu – „Správce daně vám promíjí výše uvedené částky penále a úroků s ohledem na vaši bezdlužnost u územních finančních orgánů“. Z judikatury Ústavního soudu i soudů rozhodujících ve správním soudnictví vyplývá, že rozhodnutí o prominutí daně či jejího příslušenství podle ust. § 55a daňového řádu je přezkoumatelné ve správním soudnictví. Konstantní judikatura uvedených soudů dále dovodila, že daňový subjekt je oprávněn požadovat, aby rozhodnutí správního orgánu bylo vydáno v řádném řízení, vymezeném normami hmotného i procesního daňového práva a svyloučením případné svévole. Odůvodnění rozhodnutí o prominutí příslušenství daně proto musí obsahovat úvahu o tom, proč došlo či nedošlo k prominutí příslušenství daně částečně, či zcela podle žádosti daňového subjektu, přičemž správní soud při přezkoumávání rozhodnutí o prominutí daně vychází toliko ze správního uvážení rozhodujícího orgánu, zkoumá, zda bylo vydáno v řádném řízení vymezeném normami hmotného i procesního daňového práva s vyloučením případné svévole rozhodujícího orgánu. Přezkoumává-li správní soud zákonnost uvedených rozhodnutí, činí tak skrze odůvodnění tohoto rozhodnutí a nikoli prostřednictvím obsahu správního spisu. Pokud z odůvodnění zamítavého rozhodnutí o prominutí daně není zřejmé, jak věc rozhodující orgán uvážil, o jaké skutečnosti opřel svůj právní závěr, proč považuje důvody žádosti o prominutí daně – příslušenství daně za liché, mylné nebo vyvrácené, je daňovému subjektu de facto znemožněno uplatnit žalobní body, které by mohly vyvrátit, popř. zpochybnit závěry rozhodujícího orgánu; takové rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s.ř.s.“ (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č.j. 7 Afs 1/2010 – 53 ze dne 4.2.2010, č.j. 7 Afs 15/2007 – 106 ze dne 4.2.2010, přístupné na www.nssoud.cz, nález Ústavního soudu ze dne 22.7.2009, sp. zn. III.ÚS 2556/07, přístupný na www.nalus.cz a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20.1.2009, č.j. 11 Ca 182/2008 – 36).

[5] Žalobou napadená rozhodnutí obsahují zcela nedostatečnou správní úvahu, týkající se otázky výše prominuté částky penále za prodlení úhrady daně silniční, daně z příjmů fyzických osob, úroku z prodlení úhrady daně. Použitá odůvodnění jsou nepřezkoumatelná, nevylučují případné použití svévole při rozhodování správního orgánu, chybí zde výčet veškerých skutečností, o které žalovaný opřel svůj závěr při hodnocení žádosti žalobce; jak bylo výše uvedeno, přezkum zákonnosti napadeného správního rozhodnutí činí soud skrze odůvodnění rozhodnutí, nikoli prostřednictvím obsahu správního spisu, proto odkaz žalovaného na doplňující důvody vydání předmětných správních rozhodnutí, uvedené ve správním spise, nemohou obstát.

[6] Napadená správní rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů ve smyslu ust. § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s., soud je proto zrušil. V dalším řízení žalovaný vytčené vady napraví, přičemž je vázán právním názorem soudu (ust. § 78 odst. 5 s.ř.s.).

[7] Námitka žalobce, že se žalovaný dopustil překročení zákonem stanovené meze správního uvážení, nerespektujíc pokyn č. DS – 159 Ministerstva financí, neboť v žalobcově případě mělo být prominuto penále a úrok z prodlení, alespoň ve výši 50 %, nemohla být věcně soudem projednána, a to jednak z důvodů shora konstatované nepřezkoumatelnosti napadených správních rozhodnutí a dále také proto, že žalobce neuvedl konkrétně, proč by mělo v jeho případě být prominuto penále a úrok z prodlení alespoň ve výši 50 % a v čem konkrétně měla být porušena správní praxe s poukazem na pokyn Ministerstva financí č. DS – 159; nutno ovšem poznamenat, že uplatnění těchto řádných žalobních bodů přepokládá správní rozhodnutí, která by obsahovala řádně odůvodněnou správní úvahu (jak je uvedeno shora).

V. Náklady řízení

[8] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch

neměl. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, neboť současně neshledal existenci důvodů, které by měly vést byť i jen k částečnému nepřiznání těchto nákladů. Náhrada nákladů řízení se sestává z odměny za 2 úkony právní služby ve výši 2 100,- Kč za jeden úkon (§ 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby. K náhradě nákladů byla připočtena náhrada hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 300,- Kč (§ 13 odst. 3 posledně citované vyhlášky) a náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí, které nabývá právní moci dnem doručení, lze podat opravný prostředek (kasační stížnost podle ust. § 102 a násl. s.ř.s.) do dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná

nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 a § 106 odst. 2, 4 s.ř.s.).

V Brně dne 28.4.2011

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru