Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Af 13/2011 - 25Usnesení KSBR ze dne 22.02.2011

Prejudikatura

1 Afs 56/2004

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
9 Afs 36/2011 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

30 Af 13/2011 - 25

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Petra Kobylky a JUDr. Petr Polácha, v právní věci žalobce V. G., zast. Mgr. Martinem Keřtem, advokátem, se sídlem Sladkovského 2059, Pardubice, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Brně, se sídlem nám. Svobody 4, Brno, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,

takto :

I. Žaloba se odmítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 24. 1. 2011, doručenou Krajskému soudu v Brně dne 25. 1. 2011, se žalobce domáhal přezkumu zákonnosti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 11. 2010, č.j. 16095/10-1102-701130, 16096/10-1102-701130, 16097/10-1102-701130, kterými nebylo povoleno přezkoumání rozhodnutí Finančního úřadu ve Vyškově – dodatečných platebních výměrů – ze dne 27. 11. 2009, č.j. 75711/09/341910705683; č.j. 75712/09/341910705683 a č.j. 75713/09/341910705683.

Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.“) v této věci nemohlo proběhnout a žaloba musela být soudem odmítnuta z následujících důvodů:

Podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud návrh na zahájení řízení usnesením odmítne, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.

Podle ust. § 65 odst. 1 s. ř. s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva a povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

Podle ust. § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také v případech, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.

Podle ust. § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.

Procesním předpisem, který upravuje řízení ve věcech daní a poplatků, je zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“). Ten upravuje možnost podat proti rozhodnutí správce daně řádné opravné prostředky (část čtvrtá, ust. § 48 a násl. ZSDP) a tzv. mimořádné opravné prostředky (část pátá, ust. § 54 a násl. ZSDP), mezi něž zákon zařadil i „přezkoumávání daňových rozhodnutí“ podle ust. § 55b ZSDP. Užití správního řádu je zde vyloučeno, neboť ZSDP je právním předpisem zcela autonomním (ust. § 99 ZSDP).

Přezkumné řízení podle ust. § 55b ZSDP se rozpadá do dvou fází: v prvé se rozhoduje (na vyšším stupni soustavy finančních orgánů) o tom, zda přezkoumání vůbec bude povoleno či nařízeno; ve druhé fázi, a to jen tam, kde přezkoumání vůbec je povoleno či nařízeno a řízení tedy znovu „otevřeno“, o tom, zda původní, přezkoumávané rozhodnutí bude změněno či zrušeno, a to u orgánu, který původně rozhodl v posledním stupni.

Je zřejmé, že shledá-li orgán, který má rozhodnout o povolení nebo nařízení přezkumu, že pro přezkoumání nejsou důvody, přezkoumání nepovolí. Věcně jde o totéž jako v řízení o podnětu k přezkoumání rozhodnutí ve smyslu příslušných ustanovení správního řádu. Zatímco v řízení podle správního řádu by nedůvodná žádost byla odkládána pouhým intimátem, sdělením úřadu straně, v daňovém řízení musí být vydáno procesní formální rozhodnutí o nepovolení přezkoumání.

Formalizovaný způsob však nic nemění na charakteru řízení podle ust. § 55b ZSDP, který vyplývá ze zákona: jedná se zde o mimořádný procesní prostředek dozorčího práva, nikoli o skutečný opravný prostředek, jehož pojmovým znakem je založení právního nároku žadatele na meritorní projednání. Proto jen v případě, že vůbec bylo původní daňové řízení nově otevřeno, přichází v úvahu další rozhodnutí, jímž se buď rozhodnutí potvrzuje tam, kde se v přezkumném řízení nezákonnost neshledala, nebo se zruší, nahradí jiným, či změní, byly-li tu právní vady. Jen takové další rozhodnutí, pokud by zasáhlo do subjektivních oprávnění a povinností daňového subjektu, by bylo rozhodnutím ve smyslu legislativní zkratky uvedené v ust. § 65 odst. 1 s. ř. s. a bylo by po vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení přezkoumatelné soudem ve správním soudnictví. Tyto podmínky však v dané věci nenastaly.

Žalobou napadenými rozhodnutími nebylo přezkoumání dříve vydaných daňových rozhodnutí povoleno, neboť žalovaný neshledal podmínky pro přezkoumání rozhodnutí ve smyslu § 55b ZSDP. Toto rozhodnutí nezasáhlo do veřejných subjektivních oprávnění a povinností žalobce, která byla naopak závazně a pravomocně určena dodatečnými platebními výměry Finančního úřadu ve Vyškově ze dne 27. 11. 2009. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný pouze vyjádřil, že mimořádné procesní prostředky dozorčího práva se v této věci nepoužijí a že původní pravomocná rozhodnutí správce daně se nijak nemění.

Závěr o tom, že rozhodnutí o nepovolení přezkoumání rozhodnutí podle ust. § 55b ZSDP nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva ani povinnosti daňového subjektu, potvrzuje také ustálená judikatura správních soudů i Ústavního soudu (z recentní judikatury srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 6. 2009, sp.zn. II. ÚS 874/09, či rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2009, č.j. 1 Afs 54/2009-96, a ze dne 26.1.2011, č.j. 9 Afs 88/2010 – 46).

Z výše uvedených důvodů soud přistoupil k odmítnutí žaloby podle ust. § 46 odst. 1, písm. d) s. ř. s. pro nepřípustnost dle ust. § 68 písm. e) s. ř. s. Napadená rozhodnutí jsou totiž podle ust. § 70 písm. a) s. ř. s. ze soudního přezkoumání vyloučena, neboť nenaplňují zákonné znaky rozhodnutí ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s. ř. s.

Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 60 odst. 3, větě první s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení : Proti tomuto usnesení, které nabývá právní moci dnem doručení, lze podat kasační stížnost do dvou týdnů od jeho doručení, a to k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Stěžovatel musí být zastoupen advokátem, to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 22.2.2011

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru