Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Af 115/2010 - 22Usnesení KSBR ze dne 14.03.2011

Prejudikatura

1 Afs 39/2006 - 79


přidejte vlastní popisek

30 Af 115/2010 - 22

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Petra Kobylky a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce B. V., zast. JUDr. Josefem Pitnerem, advokátem, se sídlem v Uherském Hradišti, Růžová 1254, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Brně, se sídlem v Brně, nám. Svobody 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu

takto:

I. Žaloba ze dne 5.11.2010 se odmítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci bude po právní moci tohoto usnesení vrácen z účtu Krajského soudu v Brně zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč prostřednictvím právního zástupce JUDr. Josefa Pitnera, advokáta, se sídlem v Uherském Hradišti, Růžová 1254.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně dne 10.11.2010 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 22.3.2010, č.j. 4345/10-1102-702407, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti předchozímu prvostupňovému správnímu rozhodnutí – dodatečnému platebnímu výměru, který vydal Finanční úřad v Uherském Hradišti dne 21.7.2009 pod č.j. 123805/09/336912708405 a kterým byla žalobci za zdaňovací období roku 2005 dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob ve výši 260 489,- Kč.

Z obsahu připojeného správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí žalovaného bylo žalobci prostřednictvím jeho zástupkyně Ing. Zuzany Žákové, daňové poradkyně, doručeno dne 26.3.2010. K žádosti žalobce bylo napadené rozhodnutí žalovaného doručeno také přímo jemu, a to dne 10.9.2010. Z obsahu správního spisu dále vyplývá, že v době doručování napadeného rozhodnutí žalovaného bylo platné zmocnění osvědčené písemnou plnou mocí ze dne 27.6.2008, kterým žalobce zmocnil uvedenou daňovou poradkyni k zastupování ve všech daňových záležitostech týkajících se daně z příjmů fyzických osob a daně z přidané hodnoty. V písemnosti osvědčující udělení plné moci je napsáno, že tato plná moc se uděluje podle zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „daňový řád“) pro výše uvedené zastupování jako neomezená a opravňuje zmocněnce ke všem úkonům, včetně práva podávat a doplňovat podání, přebírat doklady, vznášet námitky, podávat odvolání a vzdávat se odvolání.

Krajský soud v Brně vyhodnotil udělenou plnou moc jako neomezenou ve smyslu ust. § 10 odst. 3 věta třetí a čtvrtá daňového řádu, podle něhož zástupce jedná v rozsahu plné moci udělené písemně nebo ústně do protokolu; není-li rozsah zmocnění vymezen, nebo není-pokračování
30A2
f 115/2010

li vymezen přesně, je tato plná moc pro daňové řízení neomezená. Krajský soud v Brně přitom vyšel z názoru vysloveném Nejvyšším správním soudem v usnesení ze dne 12.6.2007, č.j. 1 Afs 39/2006 – 79, přístupném na www.nesoud.cz, v němž je uvedeno, že proto, aby plná moc podle daňového řádu byla omezená, byť tuto podmínku daňový řád nijak výslovně nevymezuje, musí v ní být uveden pokyn od zmocnitele, jak má být taková plná moc vykonávána a musí být přesně vymezen její rozsah. V nyní projednávané věci není z citované písemnosti osvědčující udělení plné moci zřejmé, že by zde byly obsaženy nějaké konkrétní směrnice (příkazy), jak má zástupkyně žalobce postupovat a nedošlo ani k přesnému specifikování úkonů, na které by byla případně plná moc omezena, navíc je přímo v textu citované listiny uvedeno, že se jedná o plnou moc neomezenou. V takovém případě byl správní orgán ve smyslu ust. § 17 odst. 7 věta první daňového řádu povinen doručovat napadené rozhodnutí žalovaného pouze citované daňové poradkyni. Podle tohoto ustanovení totiž platí, že má-li příjemce zástupce s neomezenou plnou mocí pro celé daňové řízení, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci.

Soud dále hodnotil skutečnost, že žalobce podal proti napadenému rozhodnutí žalovaného žalobu ve lhůtě, jejíž počátek byl odvozen teprve až od okamžiku, kdy mu bylo uvedené správní rozhodnutí doručeno nesprávně též osobně (10.9.2010). V tomto případě by totiž dvouměsíční lhůta pro podání žaloby ve smyslu ust. § 72 odst. 1 s.ř.s. byla zachována. V opačném případě, pokud by se zákonná dvouměsíční lhůta pro podání žaloby počítala od doručení napadeného rozhodnutí žalovaného jeho zástupkyni, by lhůta pro podání žaloby byla násobně překročena. Ze správního spisu soud zjistil, že poté, co bylo zástupkyni žalobce doručeno napadené rozhodnutí žalovaného (26.3.2010), podal žalobce osobně, bez zastoupení, dne 2.6.2010 na Ministerstvu financí žádost o prominutí daně postupem podle ust. § 55a daňového řádu. V uvedeném podání žalobce výslovně prohlašuje, že napadené rozhodnutí žalovaného bylo doručeno dne 26.3.2010 namítá proti napadenému rozhodnutí žalovaného konkrétní skutečnosti. Je tedy zřejmé, že do dispozice žalobce se napadené rozhodnutí žalovaného dostalo nejpozději dne 17.4.2010, neboť tímto dnem je žádost o prominutí daně datována. V případě zastoupení účastníka řízení zástupcem s neomezenou plnou mocí je nutno lhůtu pro podání žaloby (§ 72 odst. 1 s.ř.s.) posuzovat v návaznosti na doručení napadeného rozhodnutí zástupci účastníka (a nikoliv tedy účastníkovi samotnému), jak uvedl Nejvyšší správní soud ve shora již citovaném jeho usnesení, v němž se však Nejvyšší správní soud s ohledem na skutkové okolnosti daného případu rozhodl pro výklad, že v případě, pokud správce daně bez dalších vlastních zjištění ve smyslu ust. § 31 odst. 8 písm. b) daňového řádu považuje plnou moc za omezenou a doručuje své rozhodnutí dle ust. § 17 odst. 7 téhož zákona jak daňovému subjektu, tak i jeho zástupci, nemůže být k újmě daňovému subjektu, podá-li proti tomuto rozhodnutí žalobu ve lhůtě odvozené od okamžiku, kdy mu bylo toto rozhodnutí doručeno. V uvedené věci posuzované Nejvyšším správním soudem však žalobou napadené rozhodnutí bylo doručeno zástupci tamní žalobkyně dne 18.5.2005 a nesprávně následně též žalobkyni již dne 2.6.2005, tedy za 15 dnů. V nyní posuzované věci však Krajský soud v Brně zjistil jiné rozhodné skutečnosti, a to především skutečnost, že zástupkyni žalobce bylo napadené rozhodnutí žalovaného doručeno dne 26.3.2010, nejpozději dne 17.4.2010, se žalobce musel s tímto rozhodnutím žalovaného seznámit, ovšem žaloba proti tomuto rozhodnutí žalovaného byla podána až 10.11.2010, tedy bezmála 7 měsíců poté, co se prokazatelně žalobce s žalobou napadeným rozhodnutím žalovaného seznámil. Tuto okolnost považuje Krajský soud v Brně za zcela odlišnou od případu posuzovaného Nejvyšším správním soudem ve shora poukazovaném usnesení, přičemž na základě těchto odlišných skutkových okolností má Krajský soud v Brně zato, že nelze v projednávané věci učinit výjimku z nutnosti vyplývající z právní úpravy upravené v daňovém řádu a je povinen posuzovat lhůtu pro podání žaloby pouze v návaznosti na pokračování
30A3
f 115/2010

doručení napadeného rozhodnutí žalovaného zástupkyni žalobce a nikoliv až od nadbytečného doručení žalobci. Žalobce po dobu téměř 7 měsíců byl osobně spraven o existenci žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného, sám tvrdil jeho doručení, které mělo proběhnout dne 26.3.2010. Krajský soud v Brně má zato, že aplikace shora citovaných zákonných ustanovení v dané věci nepředstavuje pouze formální aplikaci práva v neprospěch žalobce, že takovýto postup není ani v rozporu s právem na soudní a jinou právní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Jelikož vzhledem ke shora uvedenému lhůta pro podání žaloby v dané věci uplynula dnem 27.5.2010, je nutno konstatovat, že žaloba byla podána po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty určené pro podání žaloby k soudu.

S ohledem na opožděné podání žaloby soud postupem podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. žalobu odmítl, neboť podle tohoto ustanovení, nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Soud nevyužil moderačního práva, neboť neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu ust. § 60 odst. 7 a 8 s.ř.s.

Výrok o vrácení zaplaceného soudního poplatku žalobci vychází z ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení : Proti tomuto usnesení, které nabývá právní moci dnem doručení, lze podat kasační stížnost do dvou týdnů od jeho doručení, a to k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Stěžovatel musí být zastoupen advokátem, to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 14.3.2011

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru