Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 A 84/2020 - 95Rozsudek KSBR ze dne 03.02.2021

Prejudikatura

51 Af 33/2020 - 33


přidejte vlastní popisek

30 A 84/2020 - 95

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci

žalobce: CEC Praha a.s., IČ: 25673394

sídlem Tlumačovská 1237/32, 155 00 Praha 5 proti žalovanému: Celní úřad pro Jihomoravský kraj sídlem Koliště 17, Brno

o žalobách na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v dalším zadržování věcí (zejména technických herních zařízení a finanční hotovosti) žalobcova právního předchůdce zadržených na základě kontrol provedených žalovaným v únoru 2020 v provozovnách v Brně

takto:

I. Věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 30 A 84/2020, sp. zn. 30 A 85/2020, sp. zn. 30 A 86/2020, sp. zn. 30 A 87/2020, sp. zn. 30 A 88/2020, sp. zn. 30 A 89/2020, sp. zn. 30 A 90/2020, sp. zn. 30 A 91/2020 a sp. zn. 30 A 92/2020, se spojují ke společnému řízení a budou nadále vedeny pod sp. zn. 30 A 84/2020.

II. Žaloby se zamítají.

III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalovaný provedl v průběhu měsíce února roku 2020 celkem 9 kontrol ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) v provozovnách společnosti SLOT Group, a.s., IČ: 62741560 (dále jen „SLOT“) na území města Brna. Ve všech případech přistoupil žalovaný k zadržení dále specifikovaných věcí podle § 121 odst. 1 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách (ve znění účinném do 31. 12. 2020). K přijetí opatření o zadržení přistoupil žalovaný na základě důvodného podezření, že v souvislosti s užíváním zadržených věcí dochází k porušování zákona o hazardních hrách. Důvodné podezření žalovaného vycházelo z toho, že mu v rámci prováděných kontrol byla předložena změnová rozhodnutí Ministerstva financí, opravňující společnost SLOT k provozu příslušných technických zařízení, v jiném znění, než které evidovalo Ministerstvo financí ve svých spisech.

2. Výše uvedené se týkalo následujících kontrol a zadržených věcí:

- kontrola provedená dne 13. 2. 2020, v provozovně společnosti SLOT na adrese Cejl 32/70, při níž zadržel žalovaný celkem 4 provozovaná technická zařízení, kartu „staff“ a finanční hotovost – žaloba pod sp. zn. 30 A 84/2020,

- kontrola provedená dne 11. 2. 2020, v provozovně společnosti SLOT na adrese Cornovova 247/1, při níž zadržel žalovaný celkem 10 provozovaných technických zařízení, 37 ks klíčů a finanční hotovost – žaloba pod sp. zn. 30 A 85/2020,

- kontrola provedená dne 11. 2. 2020, v provozovně společnosti SLOT na adrese Divadelní 614/6, při níž zadržel žalovaný celkem 8 provozovaných technických zařízení, kartu k vyplácení výher, klíče v 8 svazcích a finanční hotovost – žaloba pod sp. zn. 30 A 86/2020,

- kontrola provedená dne 11. 2. 2020, v provozovně společnosti SLOT na adrese Vážného 1498/21, při níž zadržel žalovaný celkem 11 provozovaných technických zařízení, 1 ks klíčů k TZ a finanční hotovost – žaloba pod sp. zn. 30 A 87/2020,

- kontrola provedená dne 13. 2. 2020, v provozovně společnosti SLOT na adrese Libušina třída, při níž zadržel žalovaný celkem 4 provozovaná technická zařízení, kartu, klíč k vyplácení výher a finanční hotovost – žaloba pod sp. zn. 30 A 88/2020,

- kontrola provedená dne 13. 2. 2020, v provozovně společnosti SLOT na adrese Křížová 97/16, při níž zadržel žalovaný celkem 10 provozovaných technických zařízení, kartu k vyplácení výher a 3x klíče k nulování technických zařízení – žaloba pod sp. zn. 30 A 89/2020,

- kontrola provedená dne 11. 2. 2020, v provozovně společnosti SLOT na adrese Palackého 191/122, při níž zadržel žalovaný celkem 9 provozovaných technických zařízení a 3ks klíče k nulování technických zařízení – žaloba pod sp. zn. 30 A 90/2020,

- kontrola provedená dne 11. 2. 2020, v provozovně společnosti SLOT na adrese Stará Osada 4257/13, při níž zadržel žalovaný celkem 3 provozovaná technická zařízení, 2ks klíčů a finanční hotovost – žaloba pod sp. zn. 30 A 91/2020, a

- kontrola provedená dne 11. 2. 2020, v provozovně společnosti SLOT na adrese Palackého tř. 181/42, při níž zadržel žalovaný celkem 7 provozovaných technických zařízení, kartu k vyplácení výher, klíč k vyplácení výher a finanční hotovost – žaloba pod sp. zn. 30 A 92/2020.

3. Proti výše uvedenému zadržení podala společnost SLOT námitky, které předseda žalovaného zamítl. Kupní smlouvou ze dne 20. 2. 2020 nabyl žalobce ke dni 1. 4. 2020 vlastnické právo k závodu společnosti SLOT, jehož součástí byly výše uvedené zadržené movité věci. Žalobce se jako nový vlastník zadržených věcí bránil proti zamítavým rozhodnutím o námitkách svého předchůdce žalobami proti rozhodnutí (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 7. 2020, čj. 62 A 84/2020 - 91, a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2020, č. j. 9 As 191/2020 - 76). Žalobce také podal podnět žalovanému ve smyslu § 121 odst. 4 zákona o hazardních hrách a domáhal se zrušení opatření o zadržování všech výše uvedených věcí. K tomuto podnětu však žalovaný opatření o zadržení uvedených věcí nezrušil. Žalobce se tak domáhá před zdejším soudem ochrany žalobami na ochranu před nezákonným zásahem, spočívajícím v dalším zadržování věcí, eventuálně se domáhá určení, že zásah žalovaného (pokud jej soud vyhodnotí jako ukončený) byl nezákonný. Soud pro pořádek konstatuje, že i když žalobce v podáních ze dne 12. 11. 2020 tvrdil, že žalobní návrhy upravuje, obsahově k žádné změně petitů nedošlo. Vzhledem k tomu, že žaloby uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku směřují proti zásahům, jež spolu skutkově souvisejí, a je k nim uplatňována stejná argumentace, rozhodl soud o spojení těchto věcí ke společnému projednání a rozhodnutí.

II. Argumentace žalobce

4. Žalobce spatřuje nezákonnost zásahu žalovaného v tom, že zadržuje uvedené věci, přestože mu bylo prokázáno, že v souvislosti s užíváním zadržených věcí nedocházelo k porušování zákona o hazardních hrách. Domnívá se, že již listiny předložené v rámci kontroly jednoznačně opravňovaly společnost SLOT k provozování všech výše uvedených technických zařízení. Pokud snad existovaly různé verze předložených listin, nelze to přičítat k tíži žalobce. Rozhodnutí Ministerstva financí o změně, která společnost SLOT předložila žalovanému, byla prokazatelně vydána a byla správními orgány až do předmětných kontrol respektována. Znění, ve kterém společnost SLOT změnová rozhodnutí předložila, je znění, ve kterém je také převzala od Ministerstva financí.

5. Dále má žalobce za to, že důvod pro zadržování věcí není dán ani teoreticky, neboť vlastnictví k nim přešlo ke dni 1. 4. 2020 na žalobce. Je tak zřejmé, že se nemůže jednat o věci, v souvislosti s jejichž užíváním by byl porušován zákon o hazardních hrách. Společnost SLOT ukončila provozování hazardních her. Nemůže tak trvat podezření, že by ze strany této společnosti mohlo docházet k porušování zákona o hazardních hrách v souvislosti s provozem zadržených technických zařízení. Žalobci přitom není umožněno nakládat s jeho majetkem.

6. Závěrem namítá, že opatření přijatá správními orgány musí být odůvodněná a přiměřená ve vztahu k cíli, pro který k uložení opatření tyto orgány přistoupily. Žalovaný však se společností SLOT ani nezahájil správní řízení a po žalobci tak nelze spravedlivě požadovat, aby vyčkal na výsledek případného správního řízení. Další zadržování představuje zásah do práva žalobce vlastnit majetek ve smyslu čl. 11 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a práva podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost dle čl. 26 odst. 1 Listiny.

III. Argumentace žalovaného

7. Žalovaný navrhuje podané žaloby odmítnout pro nepřípustnost. Pokud soud shledá žaloby přípustné, navrhuje je žalovaný zamítnout pro nedůvodnost a argumentuje podrobně ke každému žalobnímu bodu. Na svém procesním stanovisku setrval po celou dobu řízení před soudem.

IV. Posouzení věci krajským soudem

8. Žaloby nejsou důvodné.

9. Soud rozhodl ve věci samé bez jednání za podmínek § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), neboť žádná ze stran jednání nepožadovala.

Právní posouzení

10. Nejprve se soud zabýval přípustností podaných žalob na ochranu před nezákonným zásahem podle § 46, § 82 a § 85 s. ř. s., a dospěl k závěru, že žaloby jsou přípustné.

11. Žalobce spatřuje nezákonný zásah v tom, že žalovaný zadržuje technická zařízení a peněžní prostředky i přes to, že všechny zadržené věci nabyl do svého majetku žalobce a zároveň prokázal žalovanému, že v souvislosti se zadrženými věcmi nedochází k porušování zákona o hazardních hrách (§ 121 odst. 4 zákona o hazardních hrách). Při posuzování přípustnosti podaných žalob soud přihlédl k dřívějším rozsudkům krajských soudů v obdobných věcech. Zejména soud poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2020, č. j. 51 Af 33/2020 - 33 a Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 9. 2020, č. j. 59 A 44/2020 - 367. Šlo o skutkově zcela totožné věci, v nichž soudy dospěly k závěru o přípustnosti zásahové žaloby. Svůj závěr odůvodnil Krajský soud v Praze tím, že proces zadržení věcí podle § 121 zákona o hazardních hrách se rozpadá do dvou fází. V první fázi (samotné faktické zadržení) se lze účinně bránit námitkami podle § 121 odst. 3 zákona o hazardních hrách a následnou žalobou proti rozhodnutí o námitkách. To, že jednání spočívající v zadržení věcí podle § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách není zásahem, potvrzuje konstantní judikatura Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2020, č. j. 1 As 347/2019 - 38, ze dne 27. 4. 2020, č. j. 2 As 269/2019 - 43 a ze dne 28. 5. 2020, č. j. 3 As 255/2019 - 45).

12. Za druhou fázi však lze označit pokračující zadržování věcí, proti kterému účinná obrana neexistuje. Podle § 121 odst. 4 zákona o hazardních hrách v rozhodném znění trvá zadržení věcí do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o propadnutí či zabrání. Alternativně trvá zadržení do doby, než bude prokázáno, že se nejedná o věc, v souvislosti s jejímž užíváním dochází k porušování zákona o hazardních hrách – pak opatření o zadržení písemně zruší ředitel celního úřadu. Zákon však žádný formální postup, v rámci kterého by žalovaný přezkoumal trvání důvodů zadržení, nestanoví. Zrušení opatření o zadržení není žádným formalizovaným řízením, což dokládá také to, že opatření zruší ředitel celního úřadu pouhým faktickým úkonem v písemné formě. Lze si jistě představit situaci, kdy správní orgán zjistí skutečnosti, které odůvodňují zrušení opatření o zadržení věcí. Donutit jej k aktivitě však není podle zákona o hazardních hrách možné. Jinými slovy se osoba, jíž byly věci zadrženy, nemůže podle zákona o hazardních hrách domáhat revize důvodů trvajícího zadržení. V takovém případě je jediným způsobem obrany zásahová žaloba. Opačný výklad by znamenal, že plnění povinností správního orgánu podle § 121 odst. 4 zákona o hazardních hrách, jsou-li splněny podmínky pro zrušení opatření o zadržení věcí, nepodléhá soudní kontrole. Obdobný institut upravuje například § 79a a násl. zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, který však v § 79f dává osobě, jíž byla věc zajištěna, právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění. Pokud byla taková žádost zamítnuta, lze ji opakovat po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Nutno dodat, že § 121 zákona o hazardních hrách je v otázce rušení opatření o zadržení problematický. Není totiž jasně stanoveno, v rámci jakého řízení a kdy může ředitel celního úřadu opatření o zadržení zrušit, ani zda je zrušení opatření vázáno na výsledek přestupkového řízení, či nikoliv. Jedním z možných výkladů je totiž ten, že zrušit opatření o zadržení věcí může ředitel celního úřadu kdykoliv, kdy vyjdou najevo skutečnosti, které již další zadržování neodůvodňují. V takovém případě je na místě poskytnout ochranu tomu žalobci, který tvrdí, že i přes takové skutečnosti ředitel celního úřadu zadržení věcí nezrušil. Irelevantní je, zda řízení o přestupku skončilo či ještě probíhá (nebo dokonce ani nebylo zahájeno).

13. Žalobce namítá, že žalovanému prokázal, že v souvislosti se zadrženými věcmi nedochází k porušování zákona o hazardních hrách a poukazoval na rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 25. 9. 2015, č. j. MF-38884/2015/34-4. Jak sám žalobce uvádí, předmětné rozhodnutí předložil právní předchůdce žalobce, společnost SLOT, žalovanému již v době provádění výše uvedených kontrol. Spor o předložená rozhodnutí Ministerstva financí byl předmětem námitek proti opatření o zadržení věcí a byl posuzován i před krajským soudem a Nejvyšším správním soudem. Námitka žalobce směřuje k tomu, že již samotné zadržení není důvodné, neboť společnost SLOT měla příslušná oprávnění k provozování zadržených technických zařízení. Otázka sporných znění předložených rozhodnutí však byla a je předmětem přezkumu v probíhajících řízení o žalobách proti rozhodnutí o námitkách, podaných proti opatření o zadržení věcí. Soudu nepřísluší v řízení o nezákonném zásahu přezkoumávat důvodnost samotného zadržení. Námitka žalobce je tak nedůvodná.

14. Ani změna vlastnictví nepředstavuje důvod, pro který je na místě přistoupit ke zrušení opatření o zadržení věcí. Smyslem a účelem institutu zadržení věci je nepochybně to, aby zadržená věc nebyla užívána do doby, než bude postaveno na jisto, zda v souvislosti s jejím užíváním byl porušován zákon či nikoliv. To, že žalobce k zadrženým věcem nabyl ke dni 1. 4. 2020 vlastnické právo, je irelevantní. Důvodem zadržení a navazujícího správního (přestupkového) řízení je způsob užívání zadržených věcí k okamžiku zadržení. Změna v osobě vlastníka po zadržení proto logicky nemůže ovlivnit zákonnost samotného zadržení a jeho pokračování. Pro úplnost soud odkazuje na body 59 - 64 již citovaného rozsudku Krajského soudu v Praze, č. j. 51 Af 33/2020 - 33 a body 42 - 43 rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne, č. j. 59 A 44/2020 - 367. Žalobcem předestřený výklad by vedl ke zcela absurdním závěrům a popřel by smysl zadržení věci jako zajišťovacího institutu.

15. Pokud pak jde o tvrzenou nečinnost ze strany žalovaného, který nezahájil správní řízení, je i tato námitka nedůvodná. Dlouhotrvající nečinnost správního orgánu by skutečně mohla odůvodňovat ingerenci soudu s ohledem na dopad do vlastnického práva. V této věci však nic nenasvědčuje tomu, že žalovaný je nečinný. Z vyjádření žalovaného k žalobě plyne, že ke dni 25. 6. 2020 se řešená věc nacházela ve stádiu ukončené kontroly. Z dalšího vyjádření žalovaného plyne, že věc předal v červenci roku 2020 Generálnímu ředitelství cel k případným úkonům trestního řízení, přičemž následně obdržel přípis Policie České republiky, KŘP Karlovarského kraje, o zahájených úkonech trestního řízení. V souvislosti s tím pak žalovaný usnesením dne 30. 9. 2020 předal věc orgánu činnému v trestním řízení. V posledním svém vyjádření ze dne 23. 12. 2020 žalovaný uvedl, že byl přípisem policejního orgánu informován o probíhajícím prověřování podezření ze spáchání přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny.

16. Soud na závěr shrnuje, že další zadržování věcí nelze označit ve vztahu k žalobci za nezákonné či nepřiměřené. Zadržování věcí evidentně směřuje k cíli, pro který byly zadrženy, a nejsou zde žádné skutečnosti, které by svědčily o opaku.

V. Náklady řízení

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu těch nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který úspěch ve věci neměl. Žalobce před soudem neuspěl (soud žaloby zamítl jako nedůvodné), proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu by jinak – jakožto úspěšnému účastníkovi řízení – právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu mu je však nelze přiznat, neboť nepřesahují rámec jeho běžné úřední činnosti (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014 - 47, č. 3228/2015 Sb. NSS).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 3. 2. 2021

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru