Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 A 79/2011 - 65Usnesení KSBR ze dne 25.10.2011

Prejudikatura

2 Afs 187/2004 - 69

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
1 As 50/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

30 A 79/2011 – 65

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Petra Polácha a JUDr. Jaroslavy Skoumalové v právní věci žalobců: a) Doc. Ing. P. O., CSc., b) Ing. L. A., c) B. B., d) M. H., e) I. H., f) O. K., g) M. M., h) L. P., i) K. P., j) Ing. H. P., k) Ing. F. Š., l) D.V., m) P. Z., n) J. Z., o) Z. Ž., všichni zastoupeni JUDr. Alžbětou Prchalovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Dřevařská 25, proti žalovanému: Magistrát města Brna, Odbor dopravy, se sídlem v Brně, Kounicova 67, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1. V. N., 2. Z. N., oba zastoupeni JUDr. Jiřím Gottweisem, advokátem, se sídlem v Brně, Kapucínské nám. 5, 3. Mgr. L. J. a 4. R.J., v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19.5.2011, spis. zn. 5400/OD/MMB/0157959/2011-Pos

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobcům bude po právní moci tohoto usnesení vrácena prostřednictvím jejich

právního zástupce JUDr. Alžběty Prchalové jimi zaplacená část soudních poplatků ve výši

2 000,- Kč.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 22.7.2011 se žalobci domáhali přezkumu rozhodnutí žalovaného ze dne 19.5.2011, spis. zn. 5400/OD/MMB/0157959/2011-Pos, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobců proti předchozímu prvostupňovému správnímu rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno-Židenice, Odboru výstavby a územního plánování ze dne 3.1.2011, č.j. BZID 13881/10/OVÚP/Par/07, sp. zn. SDK/05/1000876/000/007, kterým byla zamítnuta žádost o vydání deklaratorního rozhodnutí o neexistenci veřejně přístupné účelové komunikace na pozemku p.č. 4560/5 v k.ú. Židenice v Brně. Při podání žaloby nezaplatil ani jeden z žalobců soudní poplatek.

Podle ust. § 4 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSP“) je soudní poplatek za řízení ve pokračování
30 A2
79/2011

věcech správního soudnictví splatný vznikem poplatkové povinnosti, tedy podáním návrhu na zahájení řízení.

Podle ust. § 9 odst. 1 ZSP, nebyl-li poplatek za řízení, splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

Z důvodu nezaplacení soudních poplatků ze strany žalobců je soud vyzval usnesením ze dne 23.8.2011, č.j. 30 A 79/2011 – 26, k zaplacení soudních poplatků ve výši 2 000,- Kč za každého z žalobců, celkem tedy 15x 2 000,- Kč ve stanovené lhůtě. Usnesení bylo žalobcům doručeno prostřednictvím právní zástupkyně dne 11.10.2011. Uvedené usnesení – výzva k zaplacení soudních poplatků byla doručována v souladu s ustálenou praxí soudů rozhodujících ve správním soudnictví společnému zástupci žalobců, neboť zaplacení soudního poplatku není úkonem, který má osobně vykonat účastník řízení a je-li účastník řízení zastoupen, výzva k zaplacení soudního poplatku se proto doručuje podle ust. § 42 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“ pouze jeho zástupce – viz zejména rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22.7.2005, č.j. 2 Afs 187/2004 – 69, in: č. 726/2005 Sb. NSS, přičemž správnost a ústavní souladnost tohoto názoru byla následně potvrzena nálezem Ústavního soudu ze dne 13.11.2007, sp. zn. Pl ÚS 2/07, http://nalus.usoud.cz.

Na uvedenou výzvu zaslal zástupce žalobců kolkové známky v hodnotě 2 000,- Kč s přípisem, že uvedený soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč předkládají žalobci; tito zároveň upozorňují na nález Ústavního soudu č.j. I ÚS 664/03, II ÚS 359/07. Aby soud vyloučil případnou pochybnost (přes výslovné vyjádření zástupce žalobců, že jsou to žalobci, kdo předkládají soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč, tedy nikoliv například jeden z nich), učinil dotaz na zástupce žalobců ohledně osoby plátce – plátců soudních poplatků ve výši 2 000,- Kč, přičemž zástupce žalobců potvrdil, že plátcem soudního poplatku ve výši 2 000,- Kč jsou všichni žalobci dohromady.

Ze shora vylíčených skutečností vyplývá, že žalobci nesplnili zákonem jim uloženou povinnost zaplatit každý z nich soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč, ačkoliv byli k zaplacení soudních poplatků soudem upomenuti s poučením, že nebudou-li soudní poplatky zaplaceny, řízení před soudem bude zastaveno. Žalobci v souvislosti s pouze částečnou úhradou soudních poplatků poukázali na nálezy Ústavního soudu č.j. I ÚS 664/03 a II ÚS 359/07. V rámci uvedených rozhodnutí však byla Ústavním soudem řešena otázka poplatkové povinnosti v žalobách proti vícero rozhodnutím správního orgánu při existenci jednoho žalobce; v nyní projednávané věci se však jedná o žalobu vícero žalobců proti jednomu správnímu rozhodnutí.

Podle shora již citovaného ust. § 2 odst. 2 ZSP ve věcech správního soudnictví je poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení. Žalobu podalo všech 15 žalobců a tedy každému z nich vznikla zákonná povinnost zaplatit při podání žaloby soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč. Uvedený závěr vychází z ustálené praxe soudů rozhodujících ve správním soudnictví (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5.5.2010, č.j. 2 As 23/2010 – 81, http://nssoud.cz. Podle ust. § 33 odst. 8 s.ř.s. platí, že podá-li více osob společný návrh, jedná v řízení každý sám za sebe a s účinky jen pro svou osobu. Výjimku z pravidla stanoveného v ust. § 2 odst. 2 písm. a) ZSP nepředstavuje ani ust. § 2 odst. 8 ZSP, podle něhož vznikne-li více poplatníkům povinnost zaplatit poplatek, platí jej společně a nerozdílně. Tato výjimka totiž pamatuje na odlišné pokračování
30 A3
79/2011

případy nerozlučných společníků. To však není situace ve správním soudnictví, kdy každý z žalobců jedná výlučně sám za sebe; pokud např. některý z nich vezme žalobu zpět, řízení jako celek nekončí a bude zastaveno pouze ve vztahu k jedné osobě. Tento právní závěr konvenuje nejen s dikcí zákonných ustanovení, nýbrž i s jejich smyslem a účelem, tak jak je přijal rovněž Ústavní soud (viz jeho nález ze dne 29.1.2008, sp. zn. Pl ÚS 69/06-č. 269/2008 Sb.). Celá konstrukce soudních poplatků ve správním soudnictví je i „technicky“ nastavena tak, že se očekává jeho zaplacení každým ze žalobců samostatně. V opačném případě by totiž vznikaly obtížně řešitelné situace, kdy např. několika žalobcům by svědčilo osvobození od soudního poplatku a ostatním nikoliv; nebylo by zřejmé, komu se má soudní poplatek vracet apod. (viz posledně citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5.5.2010, č.j. 2 As 23/2010 – 81).

Podle ust. § 47 písm. c) s.ř.s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

Jestliže se každý z žalobců rozhodl předmětné rozhodnutí žalovaného napadnout žalobou (což nebylo pro umožnění přezkumu jeho zákonnosti soudem ani potřebné), bylo povinností každého z nich zaplatit za řízení soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč (viz položka 14a bod 2 a) sazebníku soudních poplatků).

Vzhledem k tomu, že žalobci neuhradili soudní poplatky, splatné podáním návrhu na zahájení řízení přes výzvu soudu s poučením o následcích nezaplacení soudních poplatků každým z žalobců, rozhodl soud v souladu s ust. § 47 písm. c) s.ř.s. za použití ust. § 9 odst. 1 ZSP tak, že řízení zastavil.

Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

Výrok pod bodem III. tohoto usnesení vychází z ust. § 60 odst. 5 s.ř.s., podle něhož osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil; z důvodu zvláštního zřetele hodného může jí soud přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. Jelikož nebyly splněny podmínky pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení ve smyslu posledně citovaného ust. § 60 odst. 5 s.ř.s., rozhodl soud tak, že osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

O vrácení zaplacené části soudních poplatků žalobcům bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění ke dni zahájení předmětného řízení (viz čl. II zákona č. 218/2011 Sb.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí, které nabývá právní moci dnem doručení, lze podat opravný prostředek (kasační stížnost podle ust. § 102 a násl. s.ř.s.) do dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná

pokračování
30 A4
79/2011

nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 a § 106 odst. 2, 4 s.ř.s.).

V Brně dne 25.10.2011

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru