Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 A 43/2011 - 35Usnesení KSBR ze dne 07.09.2011


přidejte vlastní popisek

30 A 43/2011 – 35

USNESE N Í

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Jany Kubenové a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce: Mgr. J. N., právně zast. Mgr. Martinem Heiplíkem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Botičská 1936/4, proti žalovanému: Exekutorská komora České republiky, se sídlem v Brně, Husova 8, v řízení o žalobě ze dne 15.4.2011

takto:

I. Žaloba se odmítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci bude po právní moci tohoto usnesení vrácen prostřednictvím jeho právního zástupce Mgr. Martina Heiplíka, zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 15.4.2011 se žalobce domáhal přezkumu úkonu žalované ze dne 18.1.2011, označené jako Výtka soudnímu exekutorovi podle § 7a zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „exekuční řád“). Žalobce namítal nezákonnost, nepřezkoumatelnost a nicotnost citovaného úkonu.

V projednávané věci se jedná o úkon žalované, vydaný postupem podle § 7a exekučního řádu, podle něhož drobné nedostatky v exekuční a další činnosti exekutora nebo drobné poklesky v chování ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu exekutorovi písemně vytkne.

V písemném vyjádření k žalobě žalovaný odmítl žalobcem uplatněné důvody žaloby a dále upozornil na podstatu institutu výtky; z ust. § 7a exekutorského řádu je patrné, že výtka nemá, na rozdíl od uložení kárného opatření, charakter rozhodnutí, nýbrž se jedná pouze o upozornění na nedostatky v exekuční, či další činnosti exekutora, nezakládala kárnou odpovědnost soudního exekutora; udělení výtky má výhradně preventivní a metodické účely. V kárném řízení se k uděleným výtkám nepřihlíží.

V předmětné věci nemohl soud přistoupit k meritornímu projednání věci z následujících důvodů.

Přezkumem úkonů profesních komor se v minulosti zabývaly jak soudy rozhodující ve správním soudnictví, tak také Ústavní soud. Z dosavadní judikatury vyplývá, že profesní komora je veřejnoprávní korporací, vykonávající veřejnou správu a další činnosti; vykonává-li veřejnou správu, může ji vykonávat jen v případech a v mezích, stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky); povinnosti pak mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod (čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). U subjektu tzv. zájmové samosprávy, konkr. profesních komor s povinným členstvím, sdružujícím samostatně výdělečné fyzické osoby v určitých povoláních, kde je dán silný veřejný zájem na jejich řádném výkonu, jsou tyto komory právnickými osobami veřejného práva, zřizované zákonem, vybavené oprávněním vydávat různé vnitřní předpisy pro komoru a její členy, kteří se jim musí s ohledem na povinné členství podřídit. Komora nad těmito členy – příslušníky určitého profesního stavu vykonává určitá mocenská oprávnění, mezi něž typicky patří právě kárná pravomoc, která není bezbřehá, je regulována zákonem a proti rozhodnutí, které členu komory stanoví jakékoliv povinnosti, musí být umožněno podat návrh na soudní přezkum (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2.4.2003, č.j. 28 Ca 152/2001 – 58, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí NSS č. 90/2004 a nález Ústavního soudu ČR ze dne 16.4.2003, č.j. I ÚS 181/01, přístupný na www.nalus.cz).

Podle ust.§ 65 s.ř.s. se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), domáhat žalobou zrušení takového rozhodnutí, popř. vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Napadený úkon žalovaného nezakládá, nemění, neruší nebo závazně neurčuje žádná práva a povinnosti žalobci. Předmětná výtka je pouhým písemným upozorněním žalobci na nedostatky, které byly zjištěny při kontrole exekutorského úřadu a které jsou zachyceny ve zprávě o kontrole exekutorského úřadu ze dne 27.5.2010. Uvedený úkon žalované nestanovil žalobci žádnou konkrétní povinnost, výtka nemůže být ani zohledněna ve vztahu ke kárné odpovědnosti exekutora ve smyslu ust. §§ 116 a násl. exekučního řádu, nedotýká se právní sféry žalobce.

Na předmětný úkon dopadá výluka ve smyslu ust. § 70 písm. a) s.ř.s., podle něhož ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími a dále ve smyslu ust. § 68 písm. e) s.ř.s. platí, že žaloba je nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.

Ze shora uvedených důvodů soud žalobu postupem ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítl, neboť podle tohoto ustanovení, nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

Nad rámec uvedeného soud dále poznamenává, že žaloba nemohla být posouzena ani jako žaloba na ochranu před nezákonným zásahem pokynem nebo donucením správního orgánu ve smyslu ust. § 82 a násl. s.ř.s., neboť i v případě tohoto typu žaloby by u žalobce nebyla splněna základní podmínka, vyplývající z ust. § 82 s.ř.s. a sice, jeho přímé zkrácení na konkrétních právech obsahem předmětné výtky.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 60 odst. 3 věta první s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

O vrácení zaplaceného soudního poplatku bylo rozhodnuto postupem ve smyslu ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění platném pro projednávanou věc.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí, které nabývá právní moci dnem doručení, lze podat opravný prostředek (kasační stížnost podle ust. § 102 a násl. s.ř.s.) do dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná

nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 a § 106 odst. 2, 4 s.ř.s.).

V Brně dne 7.9.2011

Mgr. Milan Procházka, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jaroslava Předešlá

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru