Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 A 150/2019 - 38Usnesení KSBR ze dne 27.02.2020

Prejudikatura

3 As 8/2014 - 78


přidejte vlastní popisek

30 A 150/2019 - 38

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudkyň JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Ing. Veroniky Baroňové

žalobkyně: B. P. S.

zastoupena zmocněncem M. L. bytem P. 32, V. H.

adresa pro doručování: B. Č. 243, P. proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Praze sídlem Za Opravnou 300/6, Praha 5

o žalobě proti příkazu žalovaného ze dne 19. 9. 2019, č. j. SZPI/CA196-11/2019

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 4. 12. 2019 se žalobkyně u soudu domáhá zrušení v záhlaví specifikovaného příkazu žalovaného, jímž byla shledána vinnou ze spáchání přestupků podle § 17 odst. 1 písm. h) a § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, za což jí byla uložena pokuta ve výši 30 000 Kč a povinnost uhradit náklady dodatečné kontroly a kontrolního nákupu potraviny ve výši 1 160 Kč. Společně s podanou žalobou žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků.

Před rozhodnutím o žádosti o osvobození od soudních poplatků se soud zabýval naplněním podmínek řízení, zejména přípustností podané žaloby.

Podle § 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.

Citované ustanovení upravuje zásadu subsidiarity soudního přezkumu. Podle ní účastník správního řízení zásadně musí vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici. Teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je tedy koncipován až jako následný prostředek ochrany veřejných subjektivních práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy. Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu tak úspěšně nemůže podat ten, o jehož opravném prostředku nebylo rozhodnuto (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2007, č. j. 7 Afs 12/2007-110).

Z podané žaloby je zřejmé, že žalobkyně brojí proti příkazu, jímž jí žalovaný uložil pokutu za spáchání přestupků podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích a zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Příkaz vydaný žalovaným podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, je prvostupňovým rozhodnutím ve věci. Proti příkazu může v souladu s ustanovením § 150 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

Žalovaný soudu sdělil, že proti předmětnému příkazu nebyl v zákonné lhůtě podán odpor (viz č. l. 31 soudního spisu).

Vzhledem k tomu, že žalobkyně proti napadenému příkazu nepodala odpor, v němž by se domáhala nápravy v řízení před správními orgány, není splněna podmínka vyčerpání řádného opravného prostředku před podáním žaloby [§ 68 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Soud tedy žalobu jako nepřípustnou odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s. (shodně viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2016, č. j. 3 As 8/2014 - 78).

Soud neprojednával věc samu, a proto rozhodl bez jednání (§ 49 odst. 1 věta první s. ř. s. a contrario). Vzhledem k tomu, že podaná žaloba byla odmítnuta, soud se nezabýval věcnými argumenty obsaženými v žalobě.

O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 27. 2. 2020

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru