Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 A 14/2014 - 12Usnesení KSBR ze dne 20.03.2014

Prejudikatura

3 Afs 20/2003

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 As 67/2014 (zastaveno)

přidejte vlastní popisek

30 A 14/2014 - 12

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce: Moravská Energetika, s. r. o., se sídlem Záhumenní 307/2, Lelekovice, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 11. 2013, č. j. JMK 120732/2013, sp. zn.: S – JMK 120732/2013 OÚPSŘ, ve věci námitky podjatosti úřední osoby,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce svoji žalobou, kterou k usnesení zdejšího soudu ze dne 18. 2. 2014, č. j. 30 A 14/2014 – 3, doplnil, napadá v záhlaví citované rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí tajemníka Městského úřadu Boskovice ze dne 6. 9. 2013, č. j. DMBO 11111/2013 OSU, dle kterého Ing. S. H. není vyloučen z řízení vedeného Městským úřadem Boskovice, odborem výstavby a územního plánování (dále jen „stavební úřad“), pod sp. zn. SMBO 13205/2012/STAV/horec.

Žalobce tedy napadá rozhodnutí žalovaného, jakožto odvolacího orgánu, ve věci námitky podjatosti vznesené žalobcem v rámci odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 26. 6. 2013, č. j. DMBO 8003/2013, kterým bylo zastaveno řízení o žádosti žalobce o stavební povolení (podané dne 30. 12. 2005), a to na stavbu nazvanou „Tři stožáry větrných elektráren na výrobu elektrické energie o jmenovitém výkonu 3x2 MW“.

Charakterem tohoto typu správního rozhodnutí, tj. rozhodnutí ve věci námitky podjatosti, se přitom zabýval Nejvyšší správní soud již ve svém rozsudku ze dne 15. 10. 2003, č. j. 3 Afs 20/2003 – 23, publ. pod č. 114/2004 Sb. NSS, ve kterém dospěl k závěru, že rozhodování o námitce podjatosti je pouze výkonem dozorčího práva nad postupem správce daně v konkrétním daňovém řízení s tím, že se jedná o úkon, jímž se pouze upravuje vedení řízení. Ačkoliv bylo předmětem posouzení v uvedené věci rozhodnutí o námitce podjatosti v daňovém řízení, závěry Nejvyššího správního soudu lze vztáhnout také na institut námitky podjatosti podle obecné úpravy správního řízení, což ostatně potvrdila i následná judikatura Nejvyššího správního soudu; viz rozsudek ze dne 28. 1. 2010, č. j. 4 As 1/2010 – 67, dostupný z www.nssoud.cz.

Stejně jako v daňovém řízení se také v řízení správním na základě námitky podjatosti pracovníků – úředníků – správního orgánu pouze prověřuje, zda při vydání rozhodnutí ve věci (zde: rozhodnutí o žádosti o vydání stavebního povolení) není jednáno podjatým úředníkem. Samotné rozhodnutí o námitce podjatosti není rozhodnutím ve věci, které by přímo zasahovalo do subjektivních práv účastníka správního řízení, a není proto samostatně přezkoumatelné ve správním soudnictví. V případě, že rozhodnutí správního orgánu bude vydáno podjatým úředníkem, bude stiženo vadou, která může být namítána až v žalobě proti tomuto rozhodnutí, resp. rozhodnutí vydanému v odvolacím řízení.

S ohledem na výše popsanou povahu napadeného rozhodnutí krajský soud dospěl k závěru, že napadený úkon žalovaného je podle § 70 písm. c) s. ř. s. ze soudního přezkumu vyloučen. Jelikož je žaloba z tohoto důvodu podle § 68 písm. e) s. ř. s. nepřípustná, rozhodl krajský soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. tak, že žalobu odmítl.

Za této situace, kdy je jednoznačně vyloučen soudní přezkum napadeného rozhodnutí a kdy je zjevné, že žaloba nemůže být úspěšná, krajský soud již samostatně nerozhodoval o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, jak požadoval žalobce v rámci podané žaloby.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 20. 3. 2014

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru