Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 A 111/2020 - 29Usnesení KSBR ze dne 20.08.2020

Prejudikatura

1 Ads 4/2004

2 As 25/2007 - 118


přidejte vlastní popisek

30 A 111/2020 – 29

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a JUDr. Petra Polácha ve věci

žalobkyně: Obec Rantířov

sídlem Rantířov 78, 588 41 Vyskytná nad Jihlavou proti žalovanému: Magistrát města Jihlavy sídlem Masarykovo náměstí 97/1, 586 01 Jihlava

v řízení o žalobě proti kolaudačnímu souhlasu ze dne 6. 9. 2019, sp. zn. MMJ/SÚ/28562/2019, č. j. MMJ/SÚ/139700/2019-KuM a kolaudačnímu souhlasu ze dne 13. 12. 2019, sp. zn. MMJ/SÚ/49744/2019, č. j. MMJ/SÚ/219490/2019-KuM,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) byla dne 19. 7. 2020 prostřednictvím datové schránky doručena žaloba shora uvedené žalobkyně, jíž brojí proti kolaudačnímu souhlasu ze dne 6. 9. 2019, sp. zn. MMJ/SÚ/28562/2019, č. j. MMJ/SÚ/139700/2019-KuM a kolaudačnímu souhlasu ze dne 13. 12. 2019, sp. zn. MMJ/SÚ/49744/2019, č. j. MMJ/SÚ/219490/2019-KuM. 2. Krajský soud se v prvé řadě zabýval splněním podmínek řízení, přičemž dospěl k závěru, že o žalobě nemůže věcně jednat, neboť je opožděná. 3. Podle ustanovení § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) musí být žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podána do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle ustanovení § 72 odst. 4 s. ř. s. zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.

4. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

5. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li zákon jinak, soud návrh usnesením odmítne, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně.

6. Soud při svém rozhodování rovněž vycházel z judikatury Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2007, č. j. 9 As 24/2007-57, www.nssoud.cz), podle které v případě odmítnutí žaloby pro opožděnost dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. je soud povinen zcela jednoznačně prokázat, že návrh byl podán opožděně.

7. Krajský soud si ve věci vyžádal od žalovaného předložení správního spisu a dalších podkladů, z nichž se podává, že žalobou napadená rozhodnutí žalovaného byla žalobkyni doručena ve formě příloh dopisu žalovaného sp. zn. MMJ/SÚ/15487/2020, č. j. MMJ/SÚ/87311/2020-KuM, jímž žalovaný vyhověl žádosti žalobkyně o poskytnutí informace o vydání předmětných kolaudačních souhlasů a v příloze tohoto dopisu kopie těchto kolaudačních dopisů přiložil. Z přiložené doručenky datové zprávy je patrné, že žalobkyně odpověď žalovaného s přílohami obdržela dne 27. 4. 2020 (žalobkyně v žalobě uvádí datum doručení žalobou napadených rozhodnutí 28. 4. 2020). Dne 27. 4. 2020 byla žalobkyni prokazatelně obě napadená rozhodnutí doručena, a to v plné formě, včetně jejich odůvodnění. Ačkoliv žalobkyni nebyla doručována jako účastníkovi řízení či jako dotčenému orgánu, žalobkyně se fakticky materiálně o celém obsahu napadených kolaudačních souhlasů dozvěděla jejich doručením dne 27. 4. 2020.

8. Obdobně ve vztahu k opomenutým účastníkům Nejvyšší správní soud v rozsudku rozšířeného senátu ze dne 17. 2. 2009, č. j. 2 As 25/2007 – 118 dovodil, že fikce oznámení rozhodnutí opomenutého účastníka nastává k okamžiku, k němuž je bezpečně a bez rozumných pochyb zjištěno, že opomenutý účastník seznal úplný obsah rozhodnutí co do jeho identifikačních znaků i věcného obsahu, zásadně tedy rovnocenně tomu, jako by mu bylo rozhodnutí řádně oznámeno. Otázka, zda se žalobkyně mohla či měla seznámit s obsahem správního spisu, není z tohoto hlediska nijak podstatná.

9. Jestliže se žalobkyně domnívala, že byla osobou aktivně legitimovanou k podání předmětné žaloby a chtěla žalobu podat, byla tak povinna učinit ve lhůtě zákonem stanovené (viz odst. 3 odůvodnění tohoto usnesení). Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout, neboť pokud je žaloba podána až po uplynutí lhůty pro její podání, nejsou splněny podmínky řízení. To je důvod k rozhodnutí soudu o odmítnutí žaloby, aniž by se jí soud jakkoliv zabýval věcně (viz ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s.). Dvouměsíční lhůta k podání žaloby ke krajskému soudu uplynula marně dne 29. 6. 2020 (žaloba byla soudu doručena dne 19. 7. 2020). Jak vyplývá z judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2004, č. j. 1 Ads 4/2004- 57): „je-li žaloba podána opožděně, soudu nepřísluší zkoumat, z jakých konkrétních důvodů nebyla dodržena lhůta k podání žaloby, proč došlo k jejímu překročení, jakož ani to, kdo zmeškání lhůty způsobil“.

10. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobu odmítl [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.]. 11. Ve smyslu ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 20. srpna 2020

Mgr. Milan Procházka

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru