Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Ca 200/2009 - 49Rozsudek KSBR ze dne 20.10.2011

Prejudikatura

6 As 49/2003


přidejte vlastní popisek

29 Ca 200/2009-49

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Jedličkové a soudců JUDr. Zuzany Bystřické a JUDr. Evy Lukotkové v právní věci žalobce: Ing. M. A., proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, se sídlem tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,

takto:

I. Žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství ze dne 28.8.2009, č.j. KUZL-55394/2009, sp. zn. KUSP-55394/2009/DOP/Od sezamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci:

Rozhodnutím žalovaného ze dne 28.8.2009, č.j. KUZL-55394/2009, sp. zn. KUSP-55394/2009/DOP/Od bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Vizovice, odbor dopravy a silničního hospodářství ze dne 22.7.2009 č.j. MUVIZ 015048/2009, sp. zn. S MUVIZ 032232/2008 a rozhodnutí uvedeného správního orgánu bylo potvrzeno.

Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 22.7.2009 byly námitky žalobce proti záznamu bodů v jeho evidenční kartě řidiče podle ust. § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu a o změnách některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále „zákona o silničním provozu“) zamítnuty jako neodůvodněné a provedený záznam bodů ke dni 21.11.2008 byl potvrzen.

Včas podanou žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 16.10.2009 brojil žalobce proti rozhodnutí žalovaného s tím, že aplikovaná ustanovení právních předpisů odporují Ústavě ČR. Navrhl, aby Krajský soud v Brně podal návrh k Ústavnímu soudu ČR o přezkoumání ústavnosti aplikovaných právních předpisů v souladu s Ústavou č. 1/1993 Sb., a Listinou základních práv a svobod č. 2/1993 Sb., a do doby, než Ústavní soud o návrhu rozhodne, aby řízení o žalobě přerušil.

Namítl, že ust. § 123f zákona o silničním provozu, podle kterého mu byly započítávány body do registru řidičů, je diskriminační a zakládá nerovný přístup k občanům. Diskriminační charakter je dán skutečností, že nikoliv všem občanům jsou započítávány body v bodovém systému za stejných podmínek. Některým skupinám obyvatel ČR, konkrétně příslušníkům Policie ČR, příslušníkům Hasičského záchranného sboru ČR, příslušníkům Celní správy ČR, příslušníkům Vězeňském sužby ČR, příslušníkům Bezpečnostní informační služby a příslušníkům Úřadu pro zahraniční styky a informace, pokud spáchaly dopravní přestupek z kategorie, na kterou pamatuje bodový systém a jejich přestupek byl projednán v kázeňském řízení ve smyslu § 51 a § 189 zák. č. 361/2003 Sb., nelze jim započítat trestné body, protože zákon v žádném svém ustanovení toto nedovoluje.

Další ústavní problém bodového systému se týká nerovného přístupu veřejné moci k občanům ČR, popř. k cizincům, kteří v ČR mají trvalý pobyt a vlastní řidičský průkaz vydaný v ČR a k ostatním cizincům. Podle ust. § 123c zák. č. 361/2000 Sb., který byl aplikován v případě žalobce, řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5-ti pracovních dnů ode dne oznámení o dosažení 12-ti bodů v registru řidičů a současně má povinnost odevzdat řidičský průkaz a mezinárodní řidičský průkaz orgánům obce s rozšířenou působností. Ve stejném ustanovení je však stanoven naprosto odlišný postup pro držitele řidičských průkazů vydaných cizím státem. Tito cizinci nemají zákonem stanovenou povinnost odevzdat řidičský průkaz orgánům obce, naopak řidičský průkaz vydaný cizím státem mají nadále k dispozici, nevzniká jim povinnost tento doklad odevzdat kterémukoliv orgánu a pochopitelně jim zůstává zachováno právo řídit motorová vozidla na území mimo jurisdikci ČR, protože za této situace jejich řidičské oprávnění v teritoriu mimo ČR nepozbývá platnost. Občan ČR, kterému vzniká povinnost odevzdat řidičský průkaz, popř. mezinárodní řidičský průkaz, oproti cizincům je tedy zákonem limitován nesrovnatelně přísněji, jemu totiž de iure i de facto znemožněno řízení motorových vozidel nejen na území ČR, nýbrž je mu znemožněno řízení i mimo území ČR. Mimo tohoto, cizinci na základě citovaného zákona řidičské oprávnění pozbývají pouze na dobu jednoho roku a to za zcela jiných podmínek, než občan ČR. Cizinci nebo občané ČR, kteří vlastní řidičský průkaz vydaný cizím státem pozbývají řidičské oprávnění dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo dosaženo 12-ti bodů, naproti tomu občan ČR nepozbývá řidičské oprávnění na stejnou dobu a za stejných podmínek jako cizinec, nýbrž občan ČR, držitel řidičského průkazu vydaného v ČR musí o vrácení řidičského oprávnění žádat příslušný úřad obce a podrobit se komplikované administrativní proceduře spojené s přezkoušením z pravidel silničního provozu, kterého je cizinec ušetřen. Popisovaný postup je realizován až po uplynutí jednoho roku, tedy v době, kdy již jiné skupiny osob, např. občan ČR, který vlastní řidičský průkaz vydaný cizím státem, nebo cizinec přímo ex lege na základě výše uvedeného ustanovení jen pouhým během času a uplynutím jednoho roku právo řídit motorová vozidla automaticky nabývají bez administrativní procedury spojené s přezkoušením z pravidel silničního provozu. Z logiky věci tedy vyplývá, že i doba pozbytí řidičského oprávnění a jeho vrácení bude u občana ČR, který vlastní řidičský příkaz vydaný v tuzemsku odlišná oproti cizinci, neboť bude podstatně delší. Navíc, jestliže občan

ČR, který vlastní řidičský průkaz vydaný v ČR je na rozdíl od cizince nebo od občana ČR s řidičským průkazem vydaným v cizině povinen odevzdat řidičský průkaz a mezinárodní řidičský průkaz orgánům obce, v jejichž teritoriu má trvalé bydliště a má tím de facto znemožněno řízení motorových vozidel nejen na území ČR, ale i na území jiných států, kam de iure jurisdikce České republiky nedosahuje a nezakládá tam naprosto žádné právní účinky. Jinými slovy, orgány státní správy limitují občana České republiky s řidičským průkazem vydaným v ČR oproti cizinci naprosto diskriminačním způsobem odporujícím již výše uvedeným nejzákladnějším ústavním principům rovnosti občanů před zákonem. Tímto postupem dochází přímo i k porušení čl. 1 Listiny základních práv a svobod č. 2/1993. I přes učiněný návrh o přezkoumání ústavnosti žalobce navrhl, aby rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno.

II. Právní stanovisko žalovaného:

Žalovaný v písemném vyjádření ze dne 8.1.2010 vyslovil nesouhlas s obsahem žaloby, měl za to, že rozhodnutí vychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci v souladu s ust. § 2 a § 3 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

Žalovaný předně upozornil na nesprávné uvedení příjmení žalobce v žalobě, kdy na místo Ing. M. A. je uvedeno Ing. M. A..

K věci samé uvedl, že v daném případě se žalobce v období od 25.4.2007 do 21.11.2008 dopustil celkem šesti přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, za které byl pravomocně postižen v blokovém řízení orgány Policie ČR a orgány policie obecní, a kdy tyto jeho přestupky podléhají bodovému hodnocení. Vzhledem k tomu, že každý z těchto přestupků byl spáchán v jiný den a samostatným skutkem, zaznamenával správní orgán I. stupně do evidenční karty řidiče žalobce příslušné počty bodů a to až do dosažení celkového počtu 12-ti bodů. Ze strany správního orgánu I. stupně byl dán postup podle ust. § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu, kdy dosažení celkového počtu 12-ti bodů bylo žalobci oznámeno a zároveň byl vyzván k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5-ti pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení.

Žalobní námitky žalobce jsou shodné s námitkami odvolacími, proto žalovaný v plném rozsahu odkazuje na argumentaci uvedenou v přezkoumávaném rozhodnutí. Pokud žalobce vytýkal žalovanému, že neřešil nesoulad aplikovaných ustanovení s ústavními předpisy, a že nedal podnět k podání ústavní stížnosti kterémukoliv příslušnému orgánu za účelem zrušení problematických ustanovení Ústavním soudem, žalovaný odkázal na ust. § 2 odst. 1 a 2 správního řádu, podle kterého postupoval v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, svou pravomoc uplatnil pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona pravomoc svěřena a v jakém rozsahu mu byla svěřena. Protože záznam bodů je pouhým administrativním úkonem a nejedná se o trest, ani o sankci, zákon o silničním provozu výslovně upravuje speciální institut obrany řidiče před nesprávným záznamem nebo chybným odečtem bodů. Proti tomuto záznamu lze podat písemně námitky. Shledá-li správní orgán nesouhlas řidiče odůvodněným, záznam o počtu bodů v registru opraví a řidiče o tom

neprodleně písemně vyrozumí neformálním sdělením. V opačném případě, pokud dojde k závěru, že námitky nejsou důvodné, realizuje se v této věci správní řízení, ve kterém se přezkoumá stav zaznamenaných bodů a provede se jejich důkladná manuální kontrola. Rozhodnutím vydaným v tomto řízení, správní orgán námitky zamítne a provedený záznam bodů potvrdí. K této situaci došlo i v případě žalobce. Pokud žalovaný nedal žádný podnět k podání ústavní stížnosti, svůj postoj k věci žalobce vysvětlil v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, na tento text v plné míře odkazuje. Vzhledem k tomu, že dosažení hranice 12-ti bodů znamená pro řidiče automatické pozbytí odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a k automatickému pozbytí řidičského oprávnění na jeden rok, neuplatňuje se zde tudíž žádné správní uvážení.

Vzhledem k výše uvedenému žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

III. Shrnutí obsahu správního spisu:

Spisový materiál obsahuje oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení za přestupek spáchaný dne 25.4.2007 č.j. MTOU-9-18/632/2007, oznámení ze dne 17.1.2008 č.j. MRBM-1980/PŘ-2008-10 o uložení pokuty za přestupek ze dne 15.1.2008, oznámení ze dne 26.6.2008 č.j. MRBM-30916/PŘ-2008-07 o uložení pokuty za přestupek ze dne 26.6.2008, oznámení ze dne 18.8.2008 č.j. MRBM-39083/PŘ-2008-13 o uložení pokuty za přestupek ze dne 14.8.2008, oznámení ze dne 24.9.2008 č.j. MRBM-44918/PŘ-2008-65 o uložení pokuty za přestupek ze dne 23.9.2008, oznámení ze dne 25.11.2008 č.j. ORZL-28772/PŘ-2008-07 o uložení pokuty za přestupek ze dne 21.11.2008. Dále ve spise se nachází oznámení Městského úřadu Vizovice, odbor dopravy a silničního hospodářství ze dne 5.12.2008 o dosažení 12-ti bodů v bodovém hodnocení a výzva k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Oznámení bylo doručeno žalobci dne 20.12.2008. Dne 22.12.2008 podal žalobce námitky proti dosažení 12-ti bodů. Dne 26.1.2009 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí č.j. MUVIZ 001102/2009 sp. zn. SMUVIZ 032232/2008, jímž námitka proti provedení záznamu bodů v registru řidičů byla zamítnuta a provedený záznam ze dne 5.12.2008 č.j. MUVIZ 032232/2008 byl potvrzen. Žalobce podal proti citovanému rozhodnutí odvolání, rozhodnutím žalovaného ze dne 20.2.2009 č.j. KUZL-12244/2009, sp. zn. KUSP-12244/2009/DOP/Od bylo rozhodnutí správního orgánu ze dne 26.1.2009 zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu k novému projednání.

Z výpisu z evidenční karty žalobce ze dne 17.2.2009 bylo prokázáno, že žalobce je držitelem řidičského průkazu e.č. AM328998, který byl vydán dne 12.1.1999, aktuální stav bodového hodnocení je 12 bodů.

Žalobce, jak vyplývá ze záznamu o seznámení se s podklady pro rozhodnutí a o nahlédnutí do spisu ze dne 16.1.2009, uvedl, že v námitkách ze dne 22.12.2008 mylně uvedl napadený přestupek ze dne 23.9.2008, ačkoliv chtěl napadnout přestupek ze dne 14.8.2008.

Usnesením o postoupení věci ze dne 2.4.2009 správní orgán I. stupně podal podnět k přezkumnému řízení podle ust. § 94 odst. 1 správního řádu, neboť proti provedení záznamu bodů podal žalobce námitky, kterými napadl přestupek ze dne 14.8.2008, jímž mu byla uložena bloková pokuta ve výši 1.000,-Kč za přestupek pro porušení ust. § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, kterým se dopustil přestupku dle ust. § 22 odst. 1 písm. f) bod 1 přestupkového zákona. Tvrdil, že s uvedeným přestupkem nesouhlasil, proto ho na místě neuhradil.

Přípisem Policie ČR Krajské Ředitelství policie Jihomoravského kraje ze dne 11.6.2009 bylo zjištěno, že se spácháním přestupku dne 14.8.2008 a uloženou blokovou pokutou žalobce souhlasil, převzal blok na pokutu, na místě nezaplacenou č. B 1013742, série CB/2004. Bylo zjištěno, že při blokovém řízení bylo postupováno v souladu s ust. § 84 odst. 1 zákona o přestupcích, neboť spáchaný přestupek byl spolehlivě zjištěn, žalobce souhlasil s jeho spácháním i způsobem vyřízení ve formě blokového řízení.

Z protokolu sepsaného dne 7.7.2009 u správního orgánu I. stupně bylo prokázáno, že žalobce byl seznámen s poklady, které správní orgán v průběhu řízení shromáždil ve spisovém materiálu, svým podpisem ztvrdil, že mu bylo umožněno nahlédnutí do spisu, byl seznámen se všemi shromážděnými podklady i způsobem jejich zjištění. K věci se nevyjádřil.

Rozhodnutím správního orgánu I.stupně ze dne 22.7.2009, č.j. MUVIZ 015048/2009, sp. zn. SMUVIZ 032232/2008 byly námitky žalobce proti záznamu bodů v jeho evidenční kartě řidiče podle ust. § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu zamítnuty jako neodůvodněné a provedený záznam bodů ke dni 21.11.2008 byl potvrzen.

IV. Při posouzení věci soud vycházel z následujících skutečností, úvah a právních

závěrů:

Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobami oprávněnými (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), jde o žalobu přípustnou (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).

V souladu s § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s. přezkoumal Krajský soud v Brně napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

Vzhledem ke splnění zákonných podmínek rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání (§ 51 odst. 1 s.ř.s.).

Žaloba není důvodná.

Základní podmínkou pro zrušení správního rozhodnutí v přezkumném řízení je v každém případě rozpor přezkoumávaného rozhodnutí se správním předpisem, tedy jeho nezákonnost (§ 97 odst. 3 správního řádu). Tato podmínka v daném případě nebyla splněna, neboť bloková pokuta byla žalobci uložena zcela v souladu se zákonem. V této souvislosti soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29.12.2004, č.j. 6 As 49/2003-46, www.nssoud.cz, „pro projednání přestupku v blokovém řízení musí být v souladu s § 84 odst. 1 zákona o přestupcích splněny kumulativně tři podmínky: 1. přestupek je spolehlivě zjištěn, 2. nepostačuje domluva, 3. obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit. V případě, že by ten, kdo se měl dle názoru správního orgánu přestupku dopustit nepovažoval přestupek za spolehlivě zjištěný, případně by z jiného důvodu nebyl ochoten pokutu zaplatit, bylo by třeba otázky skutkové a právní týkající se spáchání správním orgánem tvrzeného přestupku, posuzovat a bylo by tak potřeba provádět ve věci dokazování. To by probíhalo v „běžném“ správním řízení. Zahájení takového správního řízení o přestupku je tedy fakticky v dispozici té osoby, jež se měla přestupku dopustit, byť je zahajováno správním orgánem, neboť právě této osobě je dáno na výběr, zda využije svého práva na to, aby spáchání přestupku bylo správním orgánem prokazováno, a aby bylo řádně prováděno skutkové i právní hodnocení jejího jednání. Faktická dispozice osoby obviněné z přestupku je tu tedy dána tím, že osoba, jež se měla přestupku dopustit, buď považuje přestupek za spolehlivě zjištění, nehodlá o něm vést takové řízení, v němž by byly posuzovány jak otázky skutkové, tak otázky právní a souhlasí se sankcí, jež je jí v blokovém řízení ukládána, nebo přestupek nemá za prokázaný a nesouhlasí tedy se zaplacením pokuty, přičemž využívá svého práva, jež jí nelze odepřít, na zahájení správního řízení o přestupku“.

V této právní věci žalobce svého práva na to, aby s ním bylo vedeno řízení o jeho jednání, jež mělo být přestupkem nevyužil. Vychází-li tedy Krajský soud v Brně ze shora zjištěných skutečností z toho, že smyslem přezkumu správních rozhodnutí ve správním soudnictví je poskytnutí soudní ochrany tam, kde osoby, jež tvrdily, že byly na svých právech dotčeny, se svých práv nedomohly před správním orgánem, ač se o to pokusily, pak za situace, kdy sám žalobce ani nepožadoval, aby s ním bylo vedeno řízení o přestupku, jež by bylo správním řízením v I. stupni, proti němuž by byly přípustné opravné prostředky a žalobce tak mohl ve skutečnosti mohl využít ještě dvou instancí v samostatném správním řízení, nemůže se nyní soudní ochrany oprávněně dožadovat.

V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registrů řidičů je předmětem řízení posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj., zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá v příloze k zákonu o silničním provozu obsaženém v bodovému hodnocení jednání. V námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů tak bude typicky možno uplatňovat námitky v tom smyslu, že řidič žádný přestupek vůbec nespáchal, přesto mu byly v registru řidičů zaznamenány body, případně, že ke spáchání přestupku z jeho strany sice došlo, nicméně byl mu zaznamenán nesprávný počet bodů.

Mezi účastníky řízení není sporná skutečnost, že žalobci byla v rámci blokového řízení uložena opakovaně pokuta a to za jednání zařazené do bodového hodnocení. Z důvodu komplexnosti pokládá soud za nezbytné zdůraznit, že účelem tohoto řízení není přezkoumávat jednotlivá protiprávní jednání žalobce, zjišťovat správnost uložení blokové pokuty v blokovém řízení, nýbrž pouze přezkoumávat oprávněnost záznamu určitého počtu bodů ke každé pravomocně uložené sankci za konkrétní protiprávní jednání.

Pokud jde o žalobní námitky žalobce, tyto jsou totožné s námitkami odvolacími, žalobce toliko brojí proti ústavnosti bodového systému, který považuje za diskriminační z důvodů v žalobě obsažených. Nutno přisvědčit argumentaci žalovaného, že podle ust. § 2 odst. 1 a 2 správního řádu žalovaný postupoval v souladu se zákony a ostatními právními předpisy a že svojí pravomoc uplatnil pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřená a v rozsahu v jakém mu byla svěřená. Smyslem řízení o námitkách proti 12-ti bodům není zkoumat soulad zákona o silničním provozu s ústavním pořádkem, ale pouze oprávněnost záznamu určitého počtu bodů, ke každé pravomocně uložené sankci za konkrétní protiprávní jednání.

Pokud se týká návrhu žalobce, aby soud v souladu s ust. § 109 odst. 1 písm. c) o.s.ř.s za použití § 64 s.ř.s. řízení ve věci přerušil a inicioval podání Ústavní stížnosti za účelem přezkoumání ústavnosti a souladu aplikovaných právních předpisů s Ústavou č. 1/1993 Sb., a Listinou základních práv a svobod č. 2/1993, návrhu soud nevyhověl.

Podle čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudil soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito je v rozporu s Ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu.

Podle citovaného článku je věcí soudce posoudit, zda zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem či nikoliv. Je tedy věcí úvahy soudce posoudit tuto rozpornost. Ústava ČR hovoří o zákoně, jímž v daném případě je zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. V daném případě se jedná o hlavu pátou – bodové hodnocení porušení stanovených zákonem § 123a - § 123f.

Ust. § 123a citovaného zákona stanoví, že bodovým hodnocením se zajišťuje sledování opakovaného páchání přestupků, jednání které má znaky přestupku podle jiného právního předpisu nebo trestních činů spáchaných porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla, nebo že se řidič porušování těchto povinností nedopouští. Přehled jednání spočívajícího v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání je stanoven v příloze k tomuto zákonu. Citovaná příloha obsahuje přehled jednání spočívajících v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání.

Bodový systém hodnocení kázně řidičů v silničním provozu je zaveden v řadě motoristicky vyspělých zemí. Silným argumentem pro zavedení bodového systému i v České republice bylo jeho aplikování, které vyzdvihuje zejména jeho preventivní účinek ve smyslu trvalého snižování počtu dopravních nehod i závažnosti jejich následků. Přes rozdílnost detailů mají všechny tyto systémy společné principy a cíle: pomocí předem stanovených pravidel vyhledávat v silničním provozu řidiče problémové, nepřizpůsobivé, nebezpečné sobě i ostatním a na základě zákonem stanovených podmínek činit opatření k jejich dočasné nebo trvalé eliminaci z účasti v silničním provozu jako řidič. Nedílnou součástí je i odborná pomoc při jejich nápravě v podobě psychologické či jiné odborné diagnostiky, psychologické rehabilitace či terapie a odborného doškolení před jejich případným návratem do provozu na pozemních komunikacích. Funkční a efektivní bodový systém obsahuje tedy jak prvek represivní – identifikace a evidenci přestupku a jeho potrestání formou pokuty a přidělení trestných bodů – tak výchovný, rehabilitační.

Složka represivní je tvořena systémem pevně stanovených trestných bodů za spáchané přestupky proti pravidlům silničního provozu, které se jednotlivým řidičům načítají v centrální evidenci (centrálním registru).Úvahy o zavedení bodového systému také v České republice ze strany odborníků z oblasti bezpečnosti silničního provozu sahají ještě před rok 1989, ale až teprve v r. 1999 se v konkrétnější podobě objevil návrh bodového systému hodnocení řidičské praxe v rámci přípravy zákona o provozu na pozemních komunikacích.

Návrh tohoto zákona předpokládal zavedení bodového systému hodnocení řidičské praxe experty CDV, zejména z oborů dopravního inženýrství, psychologie a sociologie, se aktivně podíleli na vypracování funkčního bodového systému, který by bylo možno aplikovat do stávajícího dopravního prostředí. Na základě zahraničních zkušeností, především SRN, Francie a Rakouska, byl vypracován model bodového systému v podobě legislativní, tj. v paragrafovém znění, včetně návrhu na bodové ocenění přestupků. Konečná podoba, jak byla zapracována do návrhu zmíněného zákona, byla výsledkem i konzultací s odborníky z oboru dopravní i klinické psychologie, dopravní policie, oddělení vyšetřování dopravních nehod, s autodopravci a dalšími zainteresovanými složkami. Rozpracována byla speciálně pasáž zaměřená na následnou rehabilitační odbornou činnost s řidiči, kteří mají ve své řidičské praxi takové problémy, že dosáhnou maximálního počtu bodů a je jim odebráno řidičské oprávnění.

Toto téma bylo zpracováno ve vazbě na projekty EU, především ESCAPE – bodový systém jako jedna z efektivních forem dozoru nad dodržováním pravidel provozu na pozemních komunikacích, SARTHE 2 a 3 – postoje řidičské populace k zavedení odborných opatření a na činnost pracovní skupiny EFPA (Evropské asociace psychologů práce a organizace), sekce dopravní psychologie, jejímž stěžejním výstupem je doporučení zavést bodový systém v zemích Evropské unie v podobě námi navrhované, tj. s průběžnou i následnou odbornou pomocí problémovým řidičům, jejíž těžiště spočívá na dopravně psychologické diagnostice a rehabilitaci.

Bodový systém hodnocení řidičské praxe byl schválen v r. 2005. Zaveden byl z. č. 361/2006 Sb., o provozu na pozemních komunikacích sice jeho novelizací z. č. 411/2005 Sb., a z. č. 226/2006 Sb., s účinností ode dne 1.7.2006.

Soud musí přisvědčit argumentaci žalovaného, že bodový systém, jakožto nedílná součást zákona o silničním provozu není v rozporu s Ústavou České republiky a to jen proto, že poněkud odlišně upravuje režim řidičů, kteří jsou držiteli řidičského průkazu Evropských společenstvích, řidičského průkazu vydaného cizím státem či mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem a řidičů, kteří jsou držiteli národního řidičského průkazu, potažmo řidičů, kteří jsou příslušníky zpravodajských služeb. Správní orgány postupují v souladu s ust. § 2 odst. 1 správního řádu, nepřísluší jim jakkoliv rozporovat platnou právní úpravu, či snad dokonce konat v rozporu s platnými právními předpisy. Krajský soud v Brně na základě výše uvedeného zdůvodnění má za to, že zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích není v rozporu s ústavním pořádkem a proto předmětný návrh žalobce není důvodný. Nezbylo proto, než žalobu zamítnout (§ 78 odst. 7 s.ř.s.).

Pouze nad rámec soud poznamenává, že žalobce nesprávně označil v žalobě jeho příjmení, které uvedl jako „A.“, ačkoliv správné označení je příjmení „A.“. Vzhledem k tomu, že dne 19.10.2009 podal návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, kde správně bylo uvedeno příjmení A., přičemž ve všech jeho podání uvádí shodnou adresu

pobytu: Slunečná 1151, Vizovice, soud vzniklou nesprávnost posoudil jako administrativní pochybení bez vlivu na zákonnost projednávané věci.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení němá, žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné úřednické činnosti nevznikly, proto soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí, které nabývá právní moci dnem doručení, lze podat opravný prostředek (kasační stížnost podle ust. § 102 a násl. s.ř.s.) do dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 a § 106 odst. 2,4 s.ř.s.).

V Brně dne 20. října 2011

Za správnost vyhotovení:
JUDr. Jana Jedličková,v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru