Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 A 89/2011 - 62Rozsudek KSBR ze dne 31.03.2014

Prejudikatura

5 As 19/2006


přidejte vlastní popisek

29 A 89/2011-62

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., v právní věci žalobce: Občanské sdružení Salamandr, se sídlem Košíky 122, Traplice, zastoupenému opatrovnicí JUDr. Janou Kuřátkovou, advokátkou se sídlem Polní 780/92, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem tř. Tomáše Bati 21, Zlín, v řízení o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 28. 11. 2011, č.j. KUZL 85318/2011, sp. zn. KUSP 71389/2011 ÚP-No a ze dne 25. 1. 2012, č.j. KUZL 3383/2012, sp. zn. KUSP 91622/2011 ÚP-No,

takto:

I. Věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 89/2011 a sp. zn. 29 A 9/2012 se spojují ke společnému projednání. Nadále budou vedeny pod sp. zn. 29 A 89/2012.

II. Žaloby se zamítají .

III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

V. Ustanovené opatrovnici JUDr. Janě Kuřátkové se přiznává odměna ve výši 3 872 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Brně ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a shrnutí obsahu žalobou napadených rozhodnutí

[1] Rozhodnutím žalovaného ze dne 28. 11. 2011, č.j. KUZL 85318/2011, sp. zn. KUSP 71389/2011 ÚP-No, bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu v Uherském Hradišti, stavebního odboru, ze dne 8. 11. 2011, č.j. MUUH-SO/70761/2011/12943/2011/St/R237, kterým bylo za použití ust. § 28 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu rozhodnuto, že žalobce není účastníkem spojeného územního a stavebního řízení ve věci stavby „Novostavba rodinného domu“, na pozemku stavební parcela č. 183, pozemková parcela č. 102/2, 102/3, 1186, 1142/8, 102/4 v katastrálním území Košíky, zahájeného na žádost stavebníků J. M. a E. M. (dále jen „předmětná stavba“). Žalovaný zároveň odvoláním napadené rozhodnutí potvrdil.

[2] Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že opatřením ze dne 23. 8. 2011 oznámil stavební úřad podle § 87 a § 110 s odst. 1 stavebního zákona zahájení uvedeného územního a stavebního řízení. Oznámení bylo vyvěšeno a zveřejněno na úřední desce stavebního úřadu 25. 8. 2011, sejmuto bylo dne 12. 9. 2011. Dne 7. 9. 2011 obdržel stavební úřad podání, ve kterém žalobce oznamuje svou účast v tomto řízení.

[3] Dne 8. 9. 2011 vydal stavební úřad usnesení, kterým rozhodl, že žalobce není účastníkem řízení. Stavební úřad odůvodnil svůj závěr tím, že dle stanov je předmětem činnosti občanského sdružení ochrana životního prostředí a obrana občanů obce proti výstavbě rekreačních objektů v katastru obce Košíky, což není případ předmětného řízení., K předmětnému záměru udělil formou závazného stanoviska na základě § 77 odst. 1 písm. j) v souvislosti s § 12 odst. 2 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny), souhlas odbor životního prostředí MÚ Uherské Hradiště jako příslušný orgán ochrany přírody a krajiny. Dalším důvodem je, že předmětný záměr je umístěn v lokalitě a na pozemcích určených platným územním plánem obce jako plochy s obytnou zástavbou rodinných domů, tedy v zastavitelných plochách, pro které jsou podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuty s orgánem ochrany přírody v souladu s § 12 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny.

[4] Žalovaný konstatoval, že dospěl ke stejnému závěru, jako stavební úřad, tedy že žalobce není účastníkem spojeného územního a stavebního řízení. K tomuto závěru však dospěl na základě jiné právní kvalifikace, a to proto, že žalobce neoznámil svou účast v řízení ve lhůtě stanovené zákonem, a tudíž nesplnil podmínku stanovenou v ust. § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny. Stavební úřad tuto skutečnost před vydáním usnesení nezjistil. Dle žalovaného však tento nedostatek nebyl natolik závažný, aby mohl být důvodem k zásahu do napadeného usnesení. Žalovaný proto s ohledem na hospodárnost řízení odvolání zamítl a napadené usnesení potvrdil. Výsledkem nového projednání věci by totiž bylo stejné rozhodnutí, neboť žalobce nesplnil podmínku pro účastenství v řízení. Pokud se občanské sdružení nepřihlásí za účastníka řízení ve lhůtě stanovené v § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, účastenství přiznat nelze.

[5] Rozhodnutím žalovaného ze dne 25. 1. 2012, č.j KUZL 3383/2012, sp. zn. KUSP 91622/2011 ÚP-No, bylo dle §92 odst. 1 správního řádu zamítnuto jako nepřípustné odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Uherské Hradiště, stavebního odboru, ze dne 7. 11. 2011, č.j. MUUH-SO/64969/2011/12164/2011/St/E71, kterým bylo vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení pro předmětnou stavbu. Odvolání bylo shledáno nepřípustným proto, že žalobce nebyl účastníkem řízení. Žalovaný poukázal v odůvodnění na výše uvedené rozhodnutí, dle kterého žalobce není účastníkem předmětného řízení.

[6] Jak soud zjistil z uvedených rozhodnutí, i přes stanovisko, že žalobce není účastníkem předmětného řízení, zabývaly se správní orgány vypořádáním žalobcem vznesených námitek, které se týkaly ochrany přírody a krajiny, a to zřejmě z opatrnosti.

[7] Proti uvedeným rozhodnutím žalovaného podal žalobce včas dvě samostatné žaloby, které byly původně vedeny pod sp. zn. 29A 89/2011 a sp. zn. 29A 9/2012. Protože soud zjistil, že žaloby směřují proti rozhodnutím, která spolu skutkově souvisejí, spojil je ke společnému projednání.

II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobách

[8] Žalobce navrhl, aby soud obě napadená rozhodnutí zrušil. Konstatoval, že v minulosti soudy, včetně Nejvyššího správního soudu, uznaly, že stanovy žalobce jsou v souladu se zákonem a žalobce splňuje podmínky pro účast ve správních řízeních. Se závěrem žalovaného, že důvodem pro nepřiznání účastenství žalobci v řízení je to, že nebyla splněna zákonem stanovená lhůta pro přihlášení, vyslovil nesouhlas. Stavební úřad porušil § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny neboť žalobce předem neinformoval o zahájení správního řízení. Dále porušil rovněž ust. § 21 odst. 1 správního řádu, neboť svůj záměr nedoručoval na adresu sídla žalobce. Podle § 25 odst. 1 správního řádu se veřejnou vyhláškou doručuje osobám, které nejsou k zastižení nebo známy, což nebylo splněno. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se za doručení považuje patnáctý den po vyvěšení. Tvrzení paní N., že první den vyvěšení na úřední desce je první den doručení, nemá oporu v zákoně. Podle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny měl být žalobce informován předem. Vyvěšením již bylo řízení zahájeno, s uvedením účastníků řízení, aniž byl žalobce informován o záměru. Žádost byla podána 15. 8. 2011. Občanské sdružení ohlásilo účastnictví 1 den před doručením, neučinilo tedy úkon opožděně, ale předem, což zákon nezakazuje.

[9] V žalobě vedené původně pod sp.zn. 29A 9/2012 žalobce vyslovil překvapení nad tím, že rozhodnutí žalovaného o zamítnutí odvolání z důvodu nepřípustnosti mu bylo doručeno zároveň s usnesením Krajského soudu v Brně, č.j. 29A 89/2011 - 26 (usnesení nepřiznání odkladného účinku podané žalobě). Žalobce proto vyslovil podezření, že u Krajského soudu v Brně někdo spolupracuje se žalovaným. Dále zdůraznil, že žalobce, se do předmětného územního a stavebního řízení přihlásil včas. Dle jeho názoru žalovaný zásadně změnil odůvodnění svého názoru o opožděnosti, když původně uváděl, že k doručení došlo oznámením o zahájení řízení veřejnou vyhláškou, následně ale hovořil o zveřejnění na úřední desce.

[10] Soud dodává, že obě žaloby obsahovaly řadu invektiv vůči správním orgánům a rovněž řadu tvrzení, která se k věci nevztahovala. Soud nepokládal za nezbytné je rekapitulovat.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

[11] Žalovaný v písemných vyjádřeních navrhl, aby soud žaloby zamítl, neboť dle jeho přesvědčení jsou nedůvodné.

[12] Zdůraznil, že pro přiznání účastenství občanského sdružení Salamandr v předmětném zařízení není postačující stanovisko soudů, že jeho stanovy splňují podmínky pro účastenství ve správních řízení. Právo účasti na předmětném řízení podle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny by žalobci svědčilo pouze při splnění všech podmínek v tomto ustanovení uvedených. Podle ust. § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny je občanské sdružení oprávněno se zúčastnit správního řízení, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; a v tomto případě má postavení účastníka řízení. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Oznámení o zahájení řízení bylo vyvěšeno na úřední desce stavebního úřadu dne 25. 8. 2011, téhož dne bylo zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úřední desce Obecního úřadu Košíky bylo vyvěšeno dne 24. 8. 2011 a stejného dne bylo zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup. Den vyvěšení a zveřejnění na úřední desce stavebního úřadu, tedy 25. 8. 2011, je prvním dnem sdělení informace o zahájení řízení. Osmý den od sdělení této informace připadl na 2. 9. 2011. Žalobce oznámil písemně svoji účast v řízení dne 7. 9. 2011, což je čtrnáctý den od zveřejnění informace na úřední desce stavebního úřadu. Je tedy zřejmé, že žalobce neoznámil svoji účast v zákonem stanovené osmidenní lhůtě ode dne oznámení zahájení řízení. Nebyla tedy splněna podmínka stanovená v § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny pro účastenství v předmětném spojeném územním a stavebním řízení.

[13] Protože obec Košíky má pro své území vydán územní plán, Stavební úřad postupoval při doručování oznámení o zahájení územního řízení podle § 87 odst. 1 stavebního zákona, podle kterého se v takovém případě oznámení o zahájení územního řízení účastníkům uvedených v § 85 odst. 1 a dotčeným orgánům doručuje jednotlivě, účastníkům řízení uvedených v § 85 odst. 2, ke kterým patří i osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis, veřejnou vyhláškou. Stavební úřad při doručování oznámení o zahájení řízení postupoval dle § 87 odst. 1 stavebního zákona, nemohlo tedy dojít k porušení § 21 odst. 1 správního řádu ani § 25 správního řádu, tak jak uvádí žalobce. Způsob informování občanských sdružení, která podala žádost o informování předem, je upraven v § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny. Je na odpovědnosti občanského sdružení sledovat v zájmu ochrany přírody a území úřední desku správního orgánu, včetně dálkového přístupu tak, aby mohlo ve lhůtě osmi dnů od zveřejnění oznámit svou účast v řízení. Ustanovení o doručování stanovené správním řádem se pro počátek běhu lhůty k přihlášení nepoužijí.

[14] Rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce posouzeno jako nepřípustné a bylo zamítnuto, bylo vydáno poté, kdy žalovaný dospěl k závěru, že žalobce není účastníkem správního řízení o povolení a umístění předmětné stavby z důvodu, že se nepřihlásil včas. Žalovaný zopakoval důvody, které ho k tomuto závěru vedly.

[15] Dále žalovaný uvedl, že ačkoliv v průběhu spojeného územního a stavebního řízení stavební úřad rozhodl, že žalobce není účastníkem tohoto řízení, z důvodu podaného odvolání proti tomuto rozhodnutí se zabýval námitkami žalobce, jako by byl účastníkem řízení.

IV. Průběh řízení před soudem

[16] V obou řízeních žalobce navrhoval, aby soud žalobám přiznal odkladné účinky. Soud pro to neshledal důvody.

[17] V průběhu řízení bylo zjištěno, že M. S., který za žalobce jako jeho předseda obě žaloby podal, dne 5. února 2013 zemřel. Soud zjistil ze správních spisů, že se správními orgány za občanské sdružení jednal vždy pouze M. S. Jeho dědičky L. S. a M. M., rozená S., soudu sdělily, že M. S. před smrtí tvrdil, že členem sdružení je pouze on sám. Informace, že M. S. byl jediným členem občanského sdružení Salamandr vyplývá rovněž z kopie zprávy o pověsti, kterou vypracovala obec Košíky na základě požadavku PČR Okresního ředitelství, služba kriminální policie a vyšetřování Uherské Hradiště, která byla M. S. soudu zaslána. Zde je uvedeno, že M. S. vystupuje jako předseda občanského sdružení Salamandr, ve kterém je jediným členem, protože 2 členové dle jejich vyjádření z tohoto sdružení vystoupili. Ministerstvo vnitra České republiky, odbor všeobecné správy, oddělení sdružování, k dotazu soudu přípisem ze dne 19. prosince 2013 sdělilo, že Občanské sdružení Salamandr je stále vedeno v evidenci občanských sdruženích jako existující, přičemž Ministerstvo vnitra neeviduje členskou základnu sdružení.

[18] Vzhledem k uvedenému má tedy soud z prokázané, že M. S. byl předsedou a jediným členem žalobce a tedy jedinou osobou oprávněnou jednat jeho jménem. Vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že tu není osoba oprávněná za žalobce jednat, soud v souladu s § 29 odst. 2 občanského soudního řádu ve spojení s ust. § 64 soudního řádu správního žalobci ustanovil opatrovníka.

V. Posouzení věci Krajským soudem v Brně

[19] Zdejší soud přezkoumal v mezích žalobních bodů napadená rozhodnutí žalovaného a řízení předcházející jeho vydání, a shledal, že žaloba není důvodná. Rozhodoval přitom v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ s.ř.s.“), bez nařízení jednání.

[20] Soud připomíná, že první napadené rozhodnutí posuzovalo otázku, zda žalobce je či není účastníkem předmětného spojeného územního a stavebního řízení a druhé rozhodnutí zamítlo odvolání žalobce proti rozhodnutí stavebního úřadu v tomto řízení pro nepřípustnost, neboť žalobce není účastníkem řízení. Žalobce v obou žalobách uplatnil řadu dalších námitek a připomínek k činnosti správních orgánů, které se však předmětných rozhodnutí netýkaly. Soud se jimi neměl důvod zabývat.

[21] Jak soud zjistil ze správního spisu, oznámení o zahájení předmětného spojeného územního a stavebního řízení ze dne 23. 8. 2011 vydané stavebním úřadem podle § 87 a § 110 s odst. 1 stavebního zákona bylo vyvěšeno a zveřejněno na úřední desce stavebního úřadu 25. 8. 2011, na úřední desce obce Košíky dne 24. 8. 2011. Dne 7. 9. 2011 se dostavil M. S. jako zástupce žalobce na stavební úřad, kde s ním byl sepsán protokol o ústním jednání. Upozornil, že žalobce má od ledna podanou žádost o zasílání informací, v předmětném řízení však informace neobdržel. Vznesl námitky proti předmětné stavbě s tím, že jde o chatu a nikoliv dům k trvalému bydlení. Současně předložil písemné námitky a navrhl, aby stavba byla zakázána.

[22] Městský úřad v Uherském Hradišti, stavební odbor, (dále jen stavební úřad), dne 8. 9. 2011, č.j. MUUH-SO/70761/2011/12943/2011/St/R237, za použití ust. § 28 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu rozhodl, že žalobce není účastníkem spojeného územního a stavebního řízení ve věci předmětné stavby. Konstatoval, že stavební úřad oznámil zahájení spojeného územního a stavebního řízení opatřením ze dne 23. 8. 2011, přičemž žalobce se přihlásil za účastníka včas, dne 7. 9. 2011. Dle názoru stavebního úřadu žalobce není účastníkem řízení z důvodu, že dle stanov je předmětem činnosti žalovaného ochrana životního prostředí a obrana občanů obce proti výstavbě rekreačních objektů v katastru obce košíky, což není případ předmětného řízení., K předmětnému záměru udělil formou závazného stanoviska na základě § 77 odst. 1 písm. j) v souvislosti s § 12 odst. 2 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny), souhlas odbor životního prostředí MÚ Uherské Hradiště jako příslušný orgán ochrany přírody a krajiny. Dalším důvodem je, že předmětný záměr je umístěn v lokalitě a na pozemcích určených platným územním plánem obce jako plochy s obytnou zástavbou rodinných domů, tedy v zastavitelných plochách, pro které jsou podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuty s orgánem ochrany přírody v souladu s § 12 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny.

[23] Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím ze dne 28. 11. 2011, č.j. KUZL 85318/2011, sp. zn. KUSP 71389/2011 ÚP-No. Žalovaný napadené rozhodnutí potvrdil a odvolání zamítl. Dospěl rovněž k závěru, že žalobce není účastníkem předmětného řízení, ale učinil tak z jiných důvodů než žalobce. Dle žalovaného žalobce neoznámil svou účast v řízení ve lhůtě stanovené zákonem, a tudíž nesplnil podmínku stanovenou v ust. § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny.

[24] Soud se nejprve zabýval otázkou, zda za uvedených okolností žalovaný mohl tímto způsobem postupovat. Jak vyplývá z obsahu spisu, správní orgány obou stupňů vycházely ze stejného skutkového stavu, stavební úřad však původně vyhodnotil, že žalobce své účastenství oznámil ve lhůtě stanovené v §70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny. Jak je zřejmé z jeho vyjádření k odvolání žalobce, až po vydání svého rozhodnutí zjistil, že tomu tak nebylo. Žalovaný v napadeném rozhodnutí otázku včasnosti posoudil a dospěl k závěru o opožděném oznámení. Soud konstatuje, že v souladu s ustálenou judikaturou soudu správní řízení tvoří v zásadě jeden celek (od zahájení řízení až do právní moci konečného rozhodnutí). V předmětné věci je však nutno přihlédnout i k tomu, že byť jiné posouzení věci odvolacím orgánem nemělo žádný vliv na výsledek řízení, bylo pro žalobce překvapivé, žalobce již neměl možnost brojit proti tomuto názoru v rámci správního řízení a do jisté míry došlo k porušení zásady dvojinstančnosti správního řízení.

[25] Přes uvedený názor však soud dospěl k závěru, že uvedená vada neměla vliv na zákonnost rozhodnutí. Především je nutno zdůraznit, že závěr rozhodnutí správních orgánů obou stupňů byl shodný. Pokud by kvůli zjištěné vadě došlo ke zrušení napadeného rozhodnutí soudem, výsledek správních řízení by zůstal stejný. Soud se totiž zcela ztotožnil se závěry vyslovenými ve věci žalovaným. Takový postup by byl jednoznačně v rozporu se zásadou ekonomie řízení, neboť by vedl pouze k prodloužení řízení.

[26] Podle §70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny „Občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen "občanské sdružení"), je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována.

[27] Podle odst. 3 „Občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se správního řízení, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

[28] Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce splnil svou povinnost §70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny. Spornou je otázka, zda oznámení, že se chce zúčastnit předmětného řízení, učinil ve lhůtě stanovené v odst. 3 uvedeného ustanovení.

[29] Nutnost splnění této podmínky pro účastenství v řízení vyplývá mimo jiné i z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 As 19/2006 ze dne 19.06.2007, publikovaného ve Sb. NSS pod č. 1483/2008, podle kterého „Občanské sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, má právo na přístup k soudu dle § 65 odst. 2 s. ř. s. za účelem přezkumu rozhodnutí správních orgánů v řízeních, kterými jsou dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny, avšak pouze za splnění podmínek předepsaných v § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (zejména musí oznámit svou účast v řízení před správním orgánem), a dalších podmínek předepsaných soudním řádem správním [zejména § 68 písm. a) s. ř. s., tedy vyčerpání řádných opravných prostředků].

[30] Žalobce nijak nerozporoval datum 7.9.2011, kdy projevil vůli, že hodlá být účastníkem řízení, namítal však, že zahájení řízení mu nebylo adekvátním způsobem oznámeno, neboť stavební úřad porušil svoji povinnost předem ho informovat o zahájení správního řízení. Zveřejnění na úřední desce nebylo dle jeho názoru dostatečné. Dle žalobce došlo k porušení ust. § 21 odst. 1 správního řádu, neboť nedošlo k doručení na adresu sídla žalobce, tedy občanského sdružení. Podle § 25 odst. 1 správního řádu se veřejnou vyhláškou doručuje osobám, které nejsou k zastižení nebo známy, což nebylo splněno, přičemž podle odst. 2 se za doručení považuje patnáctý den po vyvěšení.

[31] Uvedený názor žalobce je nesprávný. Na sdělení informace o zahájení řízení se v tomto případě nevztahuje správní řád, neboť doručování je v tomto případě upraveno speciálním zákonem, kterým je zákon o ochraně přírody a krajiny. Přímo v citovaném §70 odst. 3 tohoto zákona je uvedeno, že „Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.“ Je tedy zřejmé, že zahájení řízení lze oznámit zveřejněním na úřední desce.

[32] Skutečnost, že v souladu s uvedeným ustanovením je postačující oznámení o zahájení řízení zveřejnit na úřední desce správního orgánu, vyplývá rovněž z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č.j. 9 As 40/2011-51. Podle kterého „Případné účastenství občanského sdružení ve správním řízení se odvíjí od jeho oznámení, které je limitováno osmidenní lhůtou, jejíž běh počíná dnem, kdy bylo občanskému sdružení zahájení daného řízení ze strany příslušného správního orgánu oznámeno.......... V případě, kdy správní orgán oznámení o zahájení řízení nezveřejní na úřední desce tak, jako se to stalo v nyní projednávané věci, je totiž třeba písemné vyhotovení oznámení o zahájení řízení doručit danému občanskému sdružení, kterému poté běží ona osmidenní lhůta pro případné oznámení svého účastenství v daném řízení.......... Tato podmínka navíc garantuje občanským sdružením určitou informační jistotu v případě, že oznámení o zahájení správního řízení nebude zveřejněno na úřední desce;

[33] Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že oznámení o zahájení předmětného spojeného územního a stavebního řízení bylo vyvěšeno na úřední desce stavebního úřadu dne 25. 8. 2011, a od tohoto dne začala žalobci běžet v souladu s §70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny osmidenní lhůta k oznámení jeho účasti v předmětném řízení, poslední den lhůty připadl na 2. 9. 2011. Je zřejmé, že pokud žalobce oznámil svou účast 7. 9. 2011, učinil tak opožděně a postavení účastníka mu z důvodu marného uplynutí stanovené lhůty nenáleželo.

[34] Vzhledem k uvedenému se soud ztotožňuje i s rozhodnutím žalovaného ze dne 25. 1. 2012, č.j KUZL 3383/2012, sp. zn. KUSP 91622/2011 ÚP-No, kterým bylo dle §92 odst. 1 správního řádu zamítnuto jako nepřípustné odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Uherské Hradiště, stavebního odboru, ze dne 7. 11. 2011, č.j. MUUH-SO/64969/2011/12164/2011/St/E71, kterým bylo vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení pro předmětnou stavbu. Důvodem pro zamítnutí odvolání byla skutečnost, že žalobce neměl postavení účastníka řízení podle §26 správního řádu.

VI. Závěr a náklady řízení

[35] S ohledem na výše uvedené krajský soud žaloby jako nedůvodné zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

[36] O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 60 odst. l s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V daných věcech žalobce úspěšný nebyl, a proto mu právo na náhradu nákladů řízení nenáleží. Toto právo by bylo možno přiznat žalovanému. Jelikož však nebylo zjištěno, že by žalovanému náklady vznikly, rozhodl soud tak, že mu náhradu nákladů řízení nepřiznal.

[37] Žalobci soud v souladu s § 29 odst. 2 občanského soudního řádu ve spojení s ust. § 64 soudního řádu správního ustanovil opatrovníkem advokátku. V souladu s §140 občanského soudního řádu platí v takovém případě hotové výdaje, odměnu za zastupování a popřípadě též náhradu za daň přidané hodnoty stát. Při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Tímto předpisem je vyhláška č. 177/1996 Sb. Podle §9 odst. 5 a §7 činí sazba odměny za jeden úkon 500 Kč. Advokátka vykonala v každé z věcí dva úkony – přípravu a převzetí věci a prostudování spisu. (jednalo se o úkony podle §11, odst. 1 písm. b) a f) za použití odst. 3 uvedeného ustanovení). Celkem se tedy jednalo o 4 úkony. Vzhledem k ustanovení §12 odst. 3 byla odměna určena součtem odměn za obě spojené věci. Za každý úkon byla přiznána náhrada hotových výdajů podle §13 ost. 3. Odměna a náhrada hotových výdajů tedy činila 3 200 Kč, společně s náhradou za DPH ve výši 21% činí přiznaná odměna 3 872 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Proti výroku I. tohoto rozsudku není kasační stížnost přípustná [§ 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.].

V Brně dne 31. března 2014

JUDr. Zuzana Bystřická, v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru