Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 A 68/2016 - 22Usnesení KSBR ze dne 23.05.2016


přidejte vlastní popisek

29 A 68/2016-22

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., v právní věci žalobce: „Bezjaderná vysočina“, se sídlem Horní Cerekev, Fügnerova 479, proti žalovanému Ministerstvu životního prostředí, se sídlem Praha 10, Vršovická 1442/65, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 2. 2016, č. j. 378/560/16 10524/ENV/16,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

Žalobou podanou dne 7. 4. 2016 u Městského soudu v Praze žalobce brojil proti výše označenému úkonu žalovaného. Jak vyplynulo ze žaloby a z žalobcem doložených příloh, na základě oznámení společnosti M-KOVO s. r. o. (dále též „oznamovatel“) provedl Krajský úřad Kraje Vysočina dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), zjišťovací řízení k záměru stavby „Automatická linka alkalického zinkování (závěs + buben) a černění a zneškodňovací stanice odpadních vod M-KOVO s. r. o., Rantířov“. Závěr zjišťovacího řízení vydal krajský úřad dne 7. 1. 2015 pod č. j. KUJI 82928/2014 OZPZ 3192/2014 Go. Následně oznamovatel ve dnech 24. 4. a 18. 5. 2015 požádal krajský úřad o vyjádření ke změnám způsobu vypouštění odpadních vod u předmětného záměru projednaného ve zjišťovacím řízení (dále též „změna č. 1“ a „změna č. 2“). K žádostem oznamovatel doložil souhlasná stanoviska dotčených správních úřadů a správce povodí, podle nichž nebylo požadováno, aby změny byly předmětem nového zjišťovacího řízení. Na základě uvedeného krajský úřad zaslal oznamovateli vyjádření ze dne 7. 5. 2015, č. j. KUJI 31967/2015 OZPZ 3192/2014 Go (ke změně č. 1), a ze dne 8. 6. 2015, č. j. KUJI 39297/2015 OZPZ 3192/2014 Go (ke změně č. 2), v nichž dospěl k závěru, že navržené změny jsou nevýznamné a nevyžadují projednání v novém zjišťovacím řízení. Proti těmto vyjádřením krajského úřadu podal žalobce coby dotčená veřejnost podle § 3 písm. i) bodu 2. zákona o posuzování vlivů na životní prostředí odvolání, neboť je považoval za rozhodnutí podle § 67 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

V reakci na podaná odvolání zaslal žalovaný žalobci nyní žalobou napadený akt ze dne 18. 2. 2016, č. j. 378/560/16 10524/ENV/16, označený jako „Vyjádření k podáním spolku Bezjaderná Vysočina, nazvaným ‚Odvolání‘, směřujícím proti přípisu KÚ Kraje Vysočina, OŽPZ, vydanému pod čj. KUJI 31967/2015 OZPZ 3192/2014 Go ze dne 7. 5. 2015, a proti přípisu KÚ Kraje Vysočina, OŽPZ, vydanému pod čj. KUJI 39297/2015 OZPZ 3192/2014 Go ze dne 8. 6. 2015“. V něm po posouzení charakteru změn č. 1 a č. 2 žalovaný shledal, že krajský úřad nepochybil. Napadená vyjádření krajského úřadu nejsou změnami závěru zjišťovacího řízení ze dne 7. 1. 2015 a nejsou rozhodnutími podle správního řádu. Jednalo se pouze o dílčí změny technického řešení záměru. Změnu závěru zjišťovacího řízení ostatně ani učinit nelze. Žalobce mylně směšuje správní uvážení v rámci § 4 odst. 1 písm. c) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí s postupem dle § 7 odst. 6 téhož zákona. Posledně zmiňované ustanovení lze uplatnit výhradně ve zjišťovacím řízení podle § 7 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Napadená vyjádření krajského úřadu ale pouze konstatovala, že navržené změny č. 1 a č. 2 nenaplňují dikci § 4 odst. 1 písm. c) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Krajský úřad tedy ve vztahu k navrženým změnám neprováděl zjišťovací řízení ve smyslu § 7 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Protože napadená vyjádření krajský úřad nevydával v režimu zjišťovacího řízení, nemusel je ani zveřejňovat na internetovém portálu CENIA. Žalovaný dále uvedl, že není oprávněn k věcnému přezkumu závěru zjišťovacího řízení ze dne 7. 1. 2015 ve smyslu správního řádu, věcnými námitkami žalobce se tudíž nezabýval. Uzavřel, že napadená vyjádření krajského úřadu nejsou rozhodnutími v intencích správního řádu, podání žalobce tudíž nejsou odvoláními. Proto ani žalovaný nemohl ve věci vydat žádné správní rozhodnutí.

II. Shrnutí žalobní argumentace

Žalobce v podané žalobě zejména uvedl, že závěr zjišťovacího řízení ze dne 7. 1. 2015 byl vydán podle § 7 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném do 31. 3. 2015, přípis krajského úřadu ze dne 8. 6. 2015 byl však vydán již po novele zákona o posuzování vlivů na životní prostředí provedené zákonem č. 39/2015 Sb. a účinné od 1. 4. 2015. Postup krajského úřadu při řešení změn záměru po nabytí účinnosti této novely byl nezákonný. Proto žalobce proti přípisům krajského úřadu, zejména proti přípisu ze dne 8. 6. 2015 brojil odvoláním. Žalovaný však dospěl k závěru, že odvoláním napadené přípisy nebyly rozhodnutími a tudíž postup krajského úřadu byl správný.

S názorem žalovaného nelze souhlasit. Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí nedovoluje postup zvolený krajským úřadem, tedy aby tento správní orgán zaslal sdělení označené jako přípis, ačkoli se ve skutečnosti jedná o rozhodnutí, a tím záměrně odňal účastníkům řízení možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a následně podat opravné prostředky. Podle § 7 odst. 2 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném od 1. 4. 2015, je cílem zjišťovacího řízení zjištění, zda změna záměru může mít významný vliv na životní prostředí. Shledá-li pak příslušný úřad, že změna záměru nebude posuzována podle tohoto zákona, musí mít tento závěr formu rozhodnutí. V daném případě se jednalo o změnu limitního záměru dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Teprve ve zjišťovacím řízení lze posoudit, zda oznámená změna má nebo nemá významný vliv na životní prostředí.

V rozporu s § 7 odst. 6 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném od 1. 4. 2015, je též skutečnost, že změna č. 2 závěru zjišťovacího řízení nebyla zveřejněna na internetovém portálu CENIA, ani nebyla oznámena obci Rantířov.

Žalovaný shledal, že rozhodnutí krajského úřadu není změnou závěru zjišťovacího řízení. Přitom původní závěr zjišťovacího řízení ve vztahu k vypouštění odpadních vod do obecní kanalizace již reálně neplatí. Žalobou napadeným úkonem byl akceptován zcela odlišný způsob jejich likvidace, a to včetně důsledků na kvalitu životního prostředí obyvatel obce. Technologie likvidace odpadních vod bude jiná – shromažďováním v záchytné nádrži a odvozem automobilovými cisternami. Nebyl však řešen provoz na místní komunikaci, četnost odvozů, ani samotný způsob a místo likvidace nashromážděných odpadních vod.

Tvrzení žalovaného je vyjádřením snahy správního orgánu zamezit dotčené veřejnosti, dotčeným orgánům státní správy i soudu v přezkoumání rozhodnutí ve věcech posuzování vlivů na životní prostředí. Je-li pouhým vyjádřením, navíc v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí neuvedeným, schválena úprava podmínek pro provedení záměru bez toho, aby se k této změně mohla vyjádřit či uplatnit jiná práva veřejnost, vrací se postavení dotčené veřejnosti do doby před novelou zákona o posuzování vlivů na životní prostředí provedenou zákonem č. 39/2015 Sb. Takovými postupnými kroky nelze dospět ke svolení s realizací zcela jiného záměru, než jaký byl předmětem zjišťovacího řízení. V tomto ohledu je signifikantní, že ve vyjádření krajského úřadu, ani v přípisu žalovaného nejsou uvedeny odkazy na příslušná procesní ustanovení, podle nichž byly učiněny, ani na ustanovení zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, o něž žalovaný své závěry opírá.

O podaném odvolání žalovaný nerozhodl podle příslušných ustanovení správního řádu (§ 81 a násl.), ani je vzhledem k pochybnostem o záměru neposoudil jako podnět dle § 23 odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

V další části žaloby žalobce poukázal na konkrétní okolnosti, které podle něj svědčily o naplnění podmínek § 4 odst. 1 písm. c) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí ve vztahu ke změně záměru. Správní orgány nezohlednily skutečnost, že změnu záměru č. 2 je třeba posuzovat i v souvislostech s dotačním projektem a dřívějším oznámením záměru. Záměry a jejich změny musí být posuzovány na základě nejvyšších odvoditelných hodnot, nikoli dle údajů a parametrů zkušebního provozu.

Na základě výše uvedeného žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

III. Právní závěry soudu

Zdejší soud se v prvé řadě zabýval splněním podmínek řízení, přičemž dospěl k závěru, že o žalobě nemůže věcně jednat a odmítl ji z následujících důvodů.

Žalobce předmětem řízení učinil posouzení aktů vydaných správními orgány při jejich hodnocení povahy změn č. 1 a č. 2 záměru projednaného dříve ve zjišťovacím řízení. Měl za to, že krajský úřad fakticky prováděl zjišťovací řízení ohledně těchto změn původního záměru a tudíž o nich vydal materiální rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 6 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném od 1. 4. 2015. Proti nim se odvolal a tudíž i přípis žalovaného je rozhodnutím.

S argumentací žalobce se soud neztotožnil. Má za to, že žalobou byl napaden akt, který není rozhodnutím ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nejen po formální stránce, ale ani po stránce materiální.

Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném od 1. 4. 2015, jsou předmětem posuzování podle tohoto zákona záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii II a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena, nebo které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména pokud má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání; tyto záměry a změny záměrů podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že původní záměr (stavba) byl záměrem ve smyslu tohoto ustanovení, ostatně o něm proběhlo zjišťovací řízení. Požádal-li posléze oznamovatel o posouzení dvou změn původního záměru, musel krajský úřad v prvé řadě vyhodnotit, zda tyto změny vůbec spadají do předmětu posuzování podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Z citovaného ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona je zjevné, že zjišťovacímu řízení nepodléhají všechny změny původních záměrů, ale pouze změny naplňující vyjmenované podmínky. Aby tedy tyto změny podléhaly zjišťovacímu řízení, musí buď vlastní kapacitou nebo rozsahem dosahovat příslušných limitních hodnot, jsou-li uvedeny, nebo se musí jednat o změny, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí. Ještě před samotným provedením zjišťovacího řízení tak musí správní orgán učinit úvahu, zda se vůbec jedná o změnu zjišťovacímu řízení podléhající. Je logické, že posuzuje-li správní orgán bazální povahu změn záměru před zjišťovacím řízením, nevydává o svém negativním závěru rozhodnutí dle § 7 odst. 6 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném od 1. 4. 2015, jež má být výsledkem zjišťovacího řízení.

V této souvislosti si též lze povšimnout rozdílu v textaci § 4 odst. 1 písm. c) a § 7 odst. 2 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném od 1. 4. 2015. Při aplikaci prvně uvedeného ustanovení správní orgán hodnotí, zda by změna záměru vůbec mohla mít významný negativní vliv na životní prostředí, ve zjišťovacím řízení ohledně takové změny se již zjišťuje, zda změna záměru může mít významný vliv na životní prostředí, a zda bude posuzována podle tohoto zákona.

Z uvedeného plyne, že u oznámené změny záměru správní orgán postupuje ve dvou krocích. Za prvé hodnotí, zda se jedná o změnu, která podléhá zjišťovacímu řízení. Dospěje-li k závěru, že tomu tak není, vtělí svůj negativní závěr nikoli do rozhodnutí dle části druhé správního řádu, nýbrž do vyjádření, tedy do tzv. jiného správního úkonu podle části čtvrté (§ 154 a násl.) správního řádu. Naopak shledá-li, že změna záměru podléhá zjišťovacímu řízení, toto řízení bez dalšího provede, a ukončí jej některým ze způsobů specifikovaných v § 7 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném od 1. 4. 2015.

Na tomto místě se soud zcela ztotožnil se závěrem, který v této souvislosti učinil žalovaný na straně 6 (druhý odstavec) žalobou napadeného aktu. Pro žalobcem napadené změny původního záměru z toho nijak neplyne, že by se jejich povahou, resp. otázkou jejich vlivu na životní prostředí, již dále nikdo nezabýval. Naopak, tyto budou posuzovány v navazujících řízeních. Povolující správní úřad bude mít k dispozici závěr zjišťovacího řízení ohledně záměru samotného, a bude nejen na něm, ale též na dotčených správních úřadech, aby uložené podmínky byly dodrženy, a to i ve vztahu k případným změnám záměru. V navazujícím řízení a případně též při následném soudním přezkumu lze uplatnit též námitku, že pro rozhodnutí povolujícího správního orgánu chyběl zákonný podklad spočívající v závěru zjišťovacího řízení ohledně změn záměru.

Podanou žalobou napadený akt žalovaného tedy není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. (úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti) a není tak ve správním soudnictví samostatně přezkoumatelný. Z tohoto důvodu soud žalobu odmítl pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d), § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s.

IV. Náklady řízení

O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 23. května 2016

JUDr. Zuzana Bystřická, v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru