Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 A 40/2014 - 21Usnesení KSBR ze dne 29.07.2014

Prejudikatura

Na 710/2003 - 13

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
10 As 194/2014

přidejte vlastní popisek

29 A 40/2014-21

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., v právní věci žalobce A. H. proti žalovanému Okresnímu soudu ve Vyškově, se sídlem Kašíkova 28, Vyškov, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Okresního soudu ve Vyškově sp. zn. 7C 164/2013 ze dne 8. dubna 2014,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením v řízení o zaplacení částky 4 455 Kč Okresní soud ve Vyškově uložil žalobci, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena dne 2. 9. 2013. Výrok obsahoval rovněž sdělení, že „v elektronickém platebním rozkaze ze dne 13. 8. 2013 byl žalovaný označen správně s datem narození, neboť ke dni 27. 7. 2009 zanikla živnost žalovaného.“

Podáním ze dne 13. 5. 2014, doručeným téhož dne Krajskému soudu v Brně, se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného usnesení. V odůvodnění svého návrhu uvedl, že označené usnesení, podepsané soudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou, pokládá za zmatečné, protože mu předchází usnesení Okresního soudu ve Vyškově č.j. 7C 164/2013-18 ze dne 13. 8. 2013, podepsané ale soudkyní Mgr. Alenou Krátkou, ve kterém byl z části stejný text, jako v napadeném rozhodnutí.

Usnesení č.j. 7C 164/2013-18 ze dne 13. 8. 2013, které bylo elektronickým platebním rozkazem, obsahovalo ve výroku II. sdělení, že „Pro případ, že bude podán odpor, soud ukládá žalovanému, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s platebním rozkazem.“

Žalobce v návrhu konstatoval, že na tuto výzvu reagoval přípisem doručeným Okresnímu soudu ve Vyškově dne 9. 9. 2013, kdy upozornil na to, že z elektronického platebního rozkazu není zřejmé, zda je žalovaný podnikatel nebo fyzická osoba.

Krajský soud připomíná, že věc byla u zdejšího soudu původně vedena pod sp. zn. 51C 2/2014, neboť byla posouzena jako žaloba pro zmatečnost. Žalobce byl usnesením č.j. 51C 2/2014-6 ze dne 22. 5. 2014 vyzván k jejímu doplnění. V reakci na toto usnesení přípisem ze dne 11. 6. 2014 soudu sdělil, že ke Krajskému soudu v Brně podal správní, nikoliv občanskoprávní žalobu, což vyplývalo jednak z označení věci, jednak z odkazů na soudní řád správní. Žalobce připomenul, že v žalobě navrhl zrušení napadeného rozhodnutí pro nezákonnost podle §78 odst. 1 s.ř.s. Vzhledem k uvedenému byla žaloba postoupena k vyřízení správnímu úseku Krajského soudu v Brně.

Zdejší soud se v prvé řadě zabýval splněním podmínek řízení, přičemž dospěl k závěru, že o žalobě nemůže věcně jednat a odmítl ji z následujících důvodů.

Žalobce trval na tom, že žaloba byla podána ve správním soudnictví. Podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

V posuzované věci však nejde o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, nýbrž o žalobu proti rozhodnutí soudu.

Z obsahu žaloby je zřejmé přesvědčení žalobce, že byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech. Podstatné však je, že toto rozhodnutí je procesní rozhodnutí Okresního soudu ve Vyškově v rámci jím vedeného soudního řízení.

V předmětné věci tedy není napadán úkon správního orgánu. Žalobou ve správním soudnictví se lze domáhat pouze zrušení „rozhodnutí“ ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s., tj. pouze úkonu správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Rozhodnutí soudu není úkonem správního orgánu. Žaloba proti úkonu jiného orgánu než orgánu správního je návrhem nepřípustným.

Soud se při rozhodování ve věci inspiroval usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 10. 2003, č.j. Na 710/2003-13, podle kterého „Napadá-li stěžovatel kasační stížností rozhodnutí soudů vydaná v občanském soudním řízení, je tato kasační stížnost nepřípustná a Nejvyšší správní soud ji odmítne podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. (za použití § 120 s. ř. s.).“

Ze shora uvedených důvodů zdejší soud žalobu jako nepřípustný návrh podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 větou první s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 29. července 2014

JUDr. Zuzana Bystřická, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru