Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 A 30/2010 - 56Rozsudek KSBR ze dne 30.11.2011

Prejudikatura

6 As 38/2007 - 146

1 As 46/2006


přidejte vlastní popisek

29A 30/2010 – 56

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Jedličkové a soudců JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., a JUDr. Evy Lukotkové v právní věci žalobce B. R., a. s., zast. Mgr. Richardem Langem, advokátem se sídlem Dvořákova 14, Brno, proti žalovanému Magistrátu města Brna, odboru územního a stavebního řízení, se sídlem Malinovského nám. 3, Brno, za účasti: Q spol. s r.o., se sídlem Pálavské nám. 4246/5, Brno, zast. JUDr. Petrou Musilovou, advokátkou se sídlem Kuřimská 42, Brno, v řízení o žalobě

proti rozhodnutí správního orgánu,

takto:

I. Žaloba proti rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru územního a stavebního řízení ze dne 8.3.2010, č.j. MMB/0066679/2010, sp. zn. OUSR/MMB/0054014/2010/2, sezamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.
Vymezení věci:

Rozhodnutím Magistrátu města Brna, odboru územního a stavebního řízení ze dne 8.3.2010, č.j. MMB/0066679/2010, sp. zn. OUSR/MMB/0054014/2010/2 bylo odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno – Vinohrady, odboru finančního a výstavby ze dne 11.1.2010, č.j. BVIN 00092/2010/Kub (,,dále jen správní orgán I. stupně“) zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno.

Rozhodnutím Úřadu městské části města Brna, Brno – Vinohrady, odboru finančního a výstavby ze dne 11. 1. 2010, č. j. BVIN 00092/2010/Kub, bylo nařízeno vlastníku Pokračování
-2-
29 A 30/2010

informačního a reklamního zařízení, kterým je B. R., a.s., odstranění informačního a reklamního zařízení umístěného ve druhém NP objektu …………., č.p. ………..obec Brno, na pozemku parc. č. ………. v k. ú. Židenice, vysunutého cca 2,5 m nad pozemek parc.č. ……….. v k.ú. Židenice. Byly stanoveny podmínky, které je žalobce povinen dodržet při odstraňování zařízení.

II.
Shrnutí žalobních bodů:

V žalobních bodech argumentoval žalobce, že stavební úřad mylně uvádí, že žádost o dodatečné povolení byla podána dne 29.6.2009, podle důkazního materiálu byla žaloba podána již dne 26.5.2009, a to k rukám starosty Městské části Brno – Vinohrady. Vzhledem k tomu, že žádost ze dne 26.5.2009 byla doručena Úřadu městské části Brno – Vinohrady a tento úřad vykonává vedle samostatné působnosti také přenesenou působnost, byla žádost podána věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Žalobce spatřuje pochybení v postupu příslušného správního orgánu, neboť má za to, že došlo k zahájení správního řízení o dodatečné povolení stavby dnem 27.6.2009, tedy dnem, kdy byla žádost prokazatelně doručena správnímu orgánu.

Dále stavební úřad vyzval žalobce výzvou ze dne 15.7.2009, aby doložil doklad prokazující právo založené smlouvou provést zařízení nad pozemkem parc. č. ………… v k. ú. ……….. Žalobce tedy zažádal Městskou část Brno – Vinohrady o vydání souhlasu, žádost byla doručena starostovi Městské části Brno – Vinohrady dne 27.5.2009. Rada Městské části Brno – Vinohrady konaná dne 9.6.2009 vyslovila nesouhlas s dodatečným povolením zařízení. Žalobce se po odmítnutí posléze pokusil znovu získat souhlas jmenované městské části a podal další žádost o povolení. Tato byla doručena starostovi Městské části Brno – Vinohrady dne 29.6.2009, Rada se opět bez udání důvodů vyslovila zamítavě. Dle názoru žalobce se jedná o šikanózní projev práva ze strany Městské části Brno – Vinohrady.

Žalobce má za to, že předmětné zařízení nikoho a nic neohrožuje a v žádném ohledu není v rozporu s veřejným zájmem.

Z výše uvedených důvodů navrhl, aby rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu k novému projednání.

III.
Shrnutí písemného stanoviska žalovaného:

Žalovaný se v písemném vyjádření ze dne 24.5.2010 vyjádřil k jednotlivým námitkám žalobce následovně:

Žádost o dodatečné stavební povolení podal žalobce skutečně dne 29.6.2009, avšak k rukám starosty. Proto byla Úřadem městské části Brno – Vinohrady vyhodnocena jako žádost o souhlas s umístěním reklamního zařízení nad pozemek vlastníka a takto byla i vyřízena. Řízení o žádosti o dodatečném povolení zařízení bylo v souladu s ust. § 44 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen ,,stavební zákon“) zahájeno dnem, kdy žádost prokazatelně došla stavebnímu úřadu tj. dne Pokračování
-3-
29 A 30/2010 – 57

29.6.2009. Datum zahájení řízení o dodatečném povolení zařízení nicméně nemá na posouzení zákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí vliv.

Žalobce dále namítl šikanózní projev práva ze strany správního orgánu I. stupně. Dle § 129 odst. 3 stavebního zákona musí stavebník v řízení o dodatečném povolení stavby předložit podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Dle ust. § 110 odst. 2 písm. a) cit. zákona stavebník k žádosti připojí doklady prokazující právo založené smlouvou pro výstavbu a nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě. Relevantní pro rozhodnutí stavebního úřadu byla skutečnost, že žalobce právo provést reklamní zařízení nad pozemkem parc. č. …………. v katastrálním území Židenice nedoložil.

Žalovaný dále nesouhlasil s tvrzením žalobce, že zařízení nikoho neomezuje v jeho právech, není hrozbou pro společnost ani jiným způsobem neohrožuje životní prostředí a není v rozporu s veřejným zájmem, neboť stavební zákon nehájí pouze veřejný zájem, ale také vlastnická práva vlastníků sousedních pozemků a staveb, která jsou stavbou resp. zařízením dotčena. V posuzovaném případě je reklamní zařízení umístěno cca 2,5 m nad pozemek ve vlastnictví Statutárního města Brna, zasahuje tedy do vlastnického práva vlastníka tohoto pozemku, který s umístěním zařízení opakovaně vyslovil nesouhlas.

Z výše uvedených důvodů navrhl žalovaný zamítnutí žaloby.

IV.

Podstatné skutečnosti zjištěné z obsahu správního spisu a přezkumného soudního řízení:

Ve správním spise se nachází protokol ze dne 21.4.2009 ve věci kontrolní prohlídky předmětné stavby, při které bylo zjištěno, že na sloupu severní lodžie ve 2. NP stavby je instalováno reklamní zařízení, které přesahuje nad pozemek parc. č. 9390/3 v k.ú. Židenice. Opatřením ze dne 29.4.2009 oznámil stavební úřad účastníkům zahájení řízení o odstranění zařízení podle § 129 odst. 3 stavebního zákona. Žalobce požádal dne 29.6.2009 o dodatečné povolení stavby, stavební úřad proto usnesením ze dne 1.7.2009, č.j. 61/1912/09/Ku přerušil řízení o odstranění zařízení a vedl řízení o podané žádosti. Usnesení o přerušení řízení bylo rozhodnutím odvolacího správního orgánu potvrzeno, právní moci nabylo dne 14.9.2009. Při posuzování žádosti stavební úřad zjistil, že předložená žádost o dodatečném povolení stavby není doložena v souladu s ust. § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona dokladem prokazujícím právo založené smlouvou provést zařízení s přesahem cca 2,5 m nad pozemek parc. č. ……. v k.ú. …………., jehož vlastníkem je Statutární město Brno, které předmětný pozemek svěřilo Městské části Brno – Vinohrady za účelem pronájmu. Výzvou ze dne 15.7.2009 č.j. BVIN 03757/2009/Kub vyzval proto stavební úřad žadatele, aby nejpozději do 15.10.2009 nedostatky žádosti odstranil a zároveň ve výzvě přerušil řízení a upozornil žadatele, že pokud zjištěné nedostatky nebudou ve stanovené lhůty odstraněny, bude řízení o dodatečném povolení zařízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastaveno.

Usnesení o přerušení řízení bylo rozhodnutím odvolacího správního orgánu potvrzeno a nabylo právní moci dne 2.10.2009. Vzhledem k tomu, že žalobce neodstranil ve stanovené

lhůtě zjištěnou podstatnou vadu podané žádosti, stavební úřad řízení o dodatečném povolení zařízení usnesením ze dne 19.10.2009 č.j. BVIN 03393/2009/Kub zastavil. Usnesení o zastavení řízení bylo rozhodnutím odvolacího správního orgánu potvrzeno, právní moci nabylo dne 4.1.2010. Vzhledem k tomu, že zařízení bylo provedeno neoprávněně, stavební úřad po zjištění stavu věci vydal dne 11.1.2010 rozhodnutí, kterým nařídil vlastníku stavby Pokračování
-4-
29 A 30/2010

odstranění informačního a reklamního zařízení umístěného ve 2. NP objektu ……….., č.p. …………, obec Brno na pozemku parc. č. ……. v k.ú. ………., vysunutého cca 2,5 m nad pozemek parc. č. ………….. v k. ú. ………... Žalobce podal proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně dne 27.1.2010 odvolání, žalovaný rozhodl ve věci dne 8.3.2010, č.j. MMB/0066679/2010, sp. zn. OUSR/MMB/0054014/2010/2.

Podle ust. § 34 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,s.ř.s.“), uplatnil práva osoby zúčastněné na řízení vlastník budovy společnost Q spol s.r.o. se sídlem Pálavské nám. 5, 628 00 Brno.

Ze spisu sp. zn. 29Ca 229/2009 – 41 bylo zjištěno, že žaloba žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Brno, odboru územního a stavebního řízení ze dne 25.9.2009, č.j. MMB/0210283/2009, sp.zn. OUSR/MMB/0189901/2009/2, byla zamítnuta.

Rozhodnutím Magistrátu města Brna, odboru územního a stavebního řízení ze dne 25.9.2009, č.j. MMB/0210283/2009, sp. zn. OUSR/MMB/0189901/2009/2, bylo odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno – Vinohrady, odboru finančního a výstavby ze dne 27.7.2009, č.j. BVIN 03959/2009/Kub, sp. zn. BVIN 03031/2009/Kub zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno.

Úřad městské části města Brna, Brno – Vinohrady, odbor finanční a výstavby rozhodl dne 27.7.2009 tak, že žalobce se dopustil správního deliktu dle ust. § 180 odst. 1 písm. a) stavebního zákona tím, že v měsících březen až duben 2009 provedl bez ohlášení informační a reklamní zařízení na stavbě …………, č.p. 4…….. obec Brno, na pozemku

parc. č. ……….. v k.ú. …………. Za uvedený správní delikt mu byla uložena pokuta ve výši

6.000,-Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne 7.7.2011.

V.
Právní názor Krajského soudu v Brně:

Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 s.ř.s.), osobami oprávněnými (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68, § 70 s.ř.s.).

Žaloba byla přezkoumána v mezích žalobních bodů včetně řízení předcházejícího vydání rozhodnutí přičemž soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s.ř.s.).

Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s.ř.s.).

Spor mezi účastníky je v rovině právní, skutkové okolnosti vyplývají z přezkoumávaného rozhodnutí a z obsahu připojeného správního spisu.

K jednotlivým žalobním námitkám soud sděluje následující:

Podle ust. § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, stavební úřad nařídí vlastníku stavby odstranění stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem a nebo v rozporu s ním.

Pokračování
-5-
29 A 30/2010 – 58

Podle ust. § 129 odst. 2 cit. zákona stavbu uvedenou v odst. 1 písm. b) lze dodatečně povolit pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že

a) není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména z územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území,

b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje, c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

Podle ust. § 129 odst. 3 cit. zákona u stavby prováděné či provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem a nebo v rozporu s ním stavební úřad zahájí řízení o jejím odstranění. Pokud půjde o stavbu uvedenou v odst. 2 stavebník nebo vlastník požádá o její dodatečné povolení a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti; v tomto řízení postupuje podle § 111 – 115 citovaného zákona. Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby zastaví.

Z dikce označeného ustanovení tak plyne, že důkazní břemeno při dodatečném povolení stavby leží na stavebníkovi, který musí prokázat, že stavba je v souladu s veřejným zájmem, resp. předložit podklady a doklady vyžádané stavebním úřadem v jím stanovené lhůtě a v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. K tomu viz judikatura např. rozsudek NSS ze dne 19.3.2008, č.j. 6As 38/2007 – 146, www.nssoud.cz, ve kterém se uvádí, že ,, … pro dodatečné povolení nepovolené stavby je nezbytná součinnost stavebníka a jeho nepochybná a srozumitelná vůle uvést věc do souladu s právními předpisy“. Dále i z rozsudku NSS ze dne 29.11.2006, č.j. 6As 43/2004 – 101, www.nssoud.cz plyne, že ,,pokud v řízení o odstranění stavby vlastník stavby po podání žádosti o dodatečné povolení stavby nepředloží ve lhůtě stanovené stavebním úřadem podklady a doklady tímto orgánem vyžadované, stavební úřad nařídí odstranění stavby“.

Optikou těchto názorů nahlížel soud i na souzenou věc. Z dikce ustanovení § 129 odst. 3 stavebního zákona vyplývá, že předmětem řízení o odstranění zařízení není zkoumání náležitostí podané žádosti o dodatečné povolení zařízení ani zkoumání zda lze inkriminované zařízení dodatečně povolit. Tyto skutečnosti jsou předmětem řízení o dodatečném povolení zařízení, které však v daném případě bylo z důvodu neodstraněné podstatné vady podané žádosti zastaveno usnesením stavebního úřadu ze dne 19.10.2009, č.j. BVIN 03393/2009/Kub. Usnesení nabylo právní moci dne 4.1.2010.

V daném případě žalobce, vlastník informačního a reklamního zařízení umístil uvedené zařízení ve 2. NP objektu ……….., č.p. 4246 obec Brno, na pozemku parc. č. ………….. v k. ú. …… vysunutého cca 2,5 m nad pozemek parc. č. ………. v k.ú. ………., ačkoliv zařízení bylo provedeno bez příslušného rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem. Stavební úřad zahájil řízení o odstranění zařízení, následně vlastník zařízení požádal o jeho dodatečné povolení. Stavební úřad usnesením řízení o odstranění zařízení přerušil. Žádost o dodatečné stavební povolení podal žalobce dne 26.5.2009, avšak tato byla adresována k rukám starosty Úřadu městské části Brno – Vinohrady, byla Pokračování
-6-
29 A 30/2010

vyhodnocena jako žádost o souhlas s umístěním reklamního zařízení nad pozemek tohoto vlastníka pozemku. Řízení o žádosti o dodatečném povolení zařízení bylo v souladu s ust. § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem, kdy žádost prokazatelně byla doručena stavebnímu úřadu, tj. 29.6.2009. Nutno přisvědčit argumentaci žalovaného, že žalobní námitka týkají se data zahájení řízení o dodatečném povolení zařízení nemá na posouzení zákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí vliv. Žalobce sice dovozuje, že toto datum je podstatné, neboť se od něj odvíjí lhůta pro udělení souhlasu stavebního úřadu s provedením ohlášené stavby dle § 106 odst. 1 stavebního zákona, tento výklad je však nesprávný, neboť u stavby, která již

byla provedena bez povolení nebo opatření stavebního úřadu je nutné vždy postupovat dle ust. § 129 stavebního řádu. Žalobce byl usnesením stavebního úřadu ze dne 15.7.2009 vyzván k odstranění nedostatků žádosti (§ 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona) sice k předložení dokladu prokazující právo založené smlouvou provést zařízení s přesahem cca 2,5 m nad pozemek parc. č. ………. v k.ú. ………. jehož vlastníkem je Statutární město Brno, které předmětný pozemek svěřilo Městské části Brno – Vinohrady za účelem pronájmu. Uvedeným usnesením bylo předmětné řízení přerušeno a žadatel upozorněn, že pokud nebudou nedostatky žádosti nejpozději do dne 15.10.2009 odstraněny, bude řízení
o dodatečném povolení zařízení podle ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastaveno.

Žalobce v dané lhůtě zjištěnou podstatnou vadu podané žádosti neodstranil, řízení o dodatečném povolení zařízení proto bylo zastaveno a v souladu s ust. § 129 odst. 3 stavebního zákona bylo nařízeno odstranění stavby. Jinými slovy, relevantní pro rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby byla skutečnost, že žalobce právo provést reklamní zařízení nad uvedeným pozemkem nedoložil, stavební úřad proto byl povinen postupovat ve smyslu ust. § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. S názorem žalobce, že postup Městské části Brno-Vinohrady byl šikanózní souhlasit nelze, neboť žalobce byl povinen předložit doklady požadované stavebním úřadem minimálně v takovém rozsahu jako k žádosti o povolení stavby.

Z výše uvedeného plyne, že přezkoumávané správní rozhodnutí žalovaného poskytuje dostatečnou oporu pro právní závěr, že netrpí vadou chybného posouzení právní otázky. Účelem řízení konaného v souladu se stavebním zákonem je uvedení právního a skutečného stavu do souladu, a to buď prostřednictvím nařízení odstranění nepovolené stavby nebo vydáním dodatečného povolení stavby. Je tedy k dispozici vlastníka stavby, zda podá řádnou žádost o dodatečné povolení stavby či nikoliv. Nesplní-li zákonem vymezené předpoklady pro vydání dodatečného povolení, nařídí stavební úřad odstranění této stavby, a to nezávisle na tom, zda je svou povahou bezpečná, vhodná, je dlouhodobě užívána apod. (viz. rozsudek NSS ze dne 8.11.2007, č.j. 6As 67/2006 – 79, www.nssoud.cz ). Je proto nepopíratelně v zájmu vlastníka stavby, aby vyvinul aktivitu k tomu, aby zvrátil její hrozící odstranění a aby naopak stavební úřad nepovolenou stavbu dodatečně povolil. Není možné, aby na žádost o dodatečné stavební povolení byly kladeny nižší nároky než na ,,řádné“ stavební povolení. Na tomto místě lze odkázat na závěry vyslovené NSS v rozhodnutí ze dne 8.2.2007, č.j. 1As 46/2006 – 75, dle kterého ,,nelze připustit výklad zákona, který by stanovil mírnější kritéria pro dodatečné povolení stavby, resp. její změny než jaká jsou kladena na řádné stavební povolení. Má-li totiž norma určité požadavky na řádné rozhodnutí v situaci, kdy žadatel o stavební povolení postupoval podle zákona, tím spíše je musí mít na rozhodnutí svou povahou mimořádné, kdy žadatel od počátku zákona nerespektoval (argumentům a minori ad maius) připuštění jiného, méně přísného výkladu by mohlo být vyjímáno jako zvýhodňování osob, které dříve nejednaly v souladu s právním řádem“.

Pokračování
-7-
29 A 30/2010 – 59

Krajský soud v Brně k právnímu posouzení věci uzavírá, že žaloba je nedůvodná a proto ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. jí zamítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá, žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné úřadnické činnosti nevznikly, proto soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí, které nabývá právní moci dnem doručení, lze podat opravný prostředek (kasační stížnost podle ust. § 102 a násl. s.ř.s.) do dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná

nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 a § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.).

V Brně dne 30.11.2011

JUDr. Jana Jedličková, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:
Dana Janků

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru