Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 A 28/2014 - 103Rozsudek KSBR ze dne 06.10.2016

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
9 As 301/2016

přidejte vlastní popisek

29 A 28/2014-103

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D, v právní věci žalobce: KOVÁŘ plus s.r.o., se sídlem Podolí 63, Kunovice, zastoupeného JUDr. Vítem Buršou, advokátem se sídlem Růžová 1254, Uherské Hradiště, proti žalované: Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy, se sídlem Slezská 7/100, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27.2.2014, č.j. SVS/2013/079391-G,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Zlínský kraj (dále též „KVS“) uložila rozhodnutím ze dne 25.10.2013, č.j. SVS/2013/069630-Z, žalobci podle § 17a odst. 2 písm. d) zák.č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších zákonů (dále jen „zákon o potravinách“), pokutu ve výši 2.380.000 Kč za správní delikt podle § 17a odst. 1 písm. f) zákona o potravinách, kterého se dopustil uváděním do oběhu klamavě označených potravin, čímž porušil povinnost dle § 10 odst. 1 písm. b) zákona o potravinách. Podle § 79 odst. 5 zák.č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), uložila KVS žalobci také povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1.000 Kč.

[2] Proti rozhodnutí KVS podal žalobce odvolání, na jehož základě Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy (dále též „žalovaný“) postupem podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu změnila výše uvedené rozhodnutí KVS tak, že snížila uloženou pokutu na výši 2.280.000 Kč, ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdila. Důvodem snížení pokuty bylo vypuštění některých v prvostupňovém rozhodnutí uvedených přitěžujících okolností.

[3] Podstatou protiprávního jednání žalobce bylo uvedení do oběhu 36 zásilek koňského masa, v celkovém množství 237.370,88 kg, které mu bylo postupně dodáno v období 4.4.2011 do 11.2.2013 do jeho provozovny a zde žalobcem převzato jako hovězí maso s následným uváděním do oběhu pod tímto označením. Maso pocházelo ze schváleného irského závodu B&F Meats, Pleberstown, Thomastown, Co. Kilkenny (respektive Carrick-on-Suir, Co. Tipperary), schvalovací číslo 371 (dále též jako „producent masa“), a bylo žalobci dodáváno prostřednictvím společnosti Ocean Meat Trading (nebo též Albion Foods Exports Ltd.) z Velké Británie.

[4] Dne 22.2.2013 byla na KVS e-mailem zaslána předběžná informace „Systémem včasné výměny informací pro potraviny a krmiva“ (dále jen „RASFF“), později označená jako RASFF č. 13-689, týkající se distribuce koňského masa označeného jako „hovězí“, pocházející od schváleného irského producenta s dodáním do provozovny žalobce prostřednictvím společností z Velké Británie. Dne 22.2.2013 přeposlal žalovaný na KVS e-mail hlavního veterinárního úředníka Irska M. B., v němž informuje o možnosti mylného značení koňského masa z Irska, jako masa hovězího. Zaručil se za původ a pravost masa, avšak za chybné připustil označování tohoto masa v listinných dokladech (i na nákladních listech CMR) a na etiketách, kde bylo používáno slovo „Hovězí“. Přílohou e-mailu byly vzorky CMR listů a používaných etiket. Hlavním důkazem v této věci byla tzv. irská tabulka, jež byla původně přílohou e-mailu ze dne 25.2.2013 od paní P. B. W., zástupkyně hlavního veterinárního úředníka Irska, v němž byly žalovanému a KVS poskytnuty další informace ohledně mylně značeného koňského masa, včetně podrobných informací v „irské tabulce“ o jednotlivých zásilkách koňského masa dodaných do provozovny žalobce. Pravost a autentičnost obou zmíněných e-mailů ze dne 22.2. a 25.2.2013, včetně irské tabulky, potvrdilo Irské ministerstvo zemědělství, potravinářství a rybářství dne 10.9.2013 jednak průvodním dopisem a jednak přepisem plného znění obou e-mailů na hlavičkovém papíře s podpisy pisatelů (M. B. a P. B. W.). Správní orgány poté zajistily úřední překlad všech rozhodných cizojazyčných listinných podkladů.

[5] V e-mailu ze dne 25.2.2013 bylo uvedeno „Všimněte si, prosím, že na řádku č. 61 (irské tabulky) CMR skutečně uvádí, že jde o zásilku hovězího, nikoliv tedy koňského masa, mylně označeného jako hovězí“. Tzv. irská tabulka obsahuje datum expedice zásilek, způsob zpracování (bourání) řezu masa, váhu zásilky a odkazy na CMR (mezinárodní nákladní list). Žalovaný tak neměl žádnou pochybnost o tom, že zásilky specifikované v irské tabulce a následně převzaté ve výrocích napadených správních rozhodnutí, obsahovaly koňské maso. Při výkonu státního veterinárního dozoru KVS zjistila kontrolami (ve dnech 25.2.2013, 26.2.2013, 27.2.2013, 28.2.2013, 4.3.2013, 5.3.2013 a 7.3.2013) v mrazírenských a chladírenských skladech žalobce 36 zásilek koňského masa v celkovém množství 237.370,88 kg, které žalobce prokazatelné přijal a dále distribuoval pod označením hovězí maso. Zjištěné skutečnosti byly zdokumentovány v Protokolech o kontrolním zjištění z příslušných kontrolních dnů. Protokoly v uvedené dny žalobce převzal a ve stanovené lhůtě proti nim námitky nepodal. Kontrolami KVS u žalobce byly prověřeny a zajištěny doklady, týkající se dovozu masa od irského producenta v období od 4.4.2011 do 11.2.2013, přičemž dodávky masa s označením hovězí byly zjištěny i kontrolou dokladů – CMR, faktur, etiket a příjmových listů k zásilkám. Šetřením Krajské hygienické stanice Zlínského kraje byly v motorestu Štěpán v Uherském Brodě zajištěny dne 1.3.2013 tři kusy originálního balení chlazeného masa, dodaného žalobcem (dle nabývacích dokladů ze dne 5. a 7.2.2013), které pocházelo od výše uvedeného irského producenta a bylo označeno jako hovězí. Rozborem vzorků, odebraných z každého balení (celkem 3 vzorky), bylo zjištěno, že se v uvedeném mase nachází koňská DNA a též koňská bílkovina. Uvedené závěry Státního veterinárního ústavu Olomouc potvrdil následně i Státní veterinární ústav Praha.

[6] Oznámení RASFF, týkající se nesprávného označení koňského masa, vycházelo z úřední kontroly trhu Veterinární správou v Irsku u irského producenta masa, při které bylo zjištěno nesprávné označení koňského masa jako hovězí. Problém spočíval v etiketách pro české zákazníky, dodávaných prostřednictvím britské společnosti, když je v nich uvedeno „Hovězí“ a totéž bylo uvedeno v nákladních listech CMR. Irský producent předpokládal, že „Hovězí“ znamená v angličtině „horse“, tedy koňské maso.

[7] Zpráva RASFF č. 13-689, byla originálním hlášením (varováním) o prodeji koňského masa, označovaného jako hovězí, do ČR, a to na formuláři vydaném Komisí evropských společenství, jenž má oporu v předpisech Evropské unie - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (dále jen „nařízení ES č. 178/2002“), a dále ve vnitrostátním právu – Nařízení vlády č. 98/2005 Sb., kterým se stanoví systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv (dále též „nařízení vlády č. 98/2005 Sb.“). Informace předávané systémem RASFF jsou zcela relevantní a musí být považovány za věrohodné, neboť pochází od kompetentních autorit daných členských států EU, které informace zasílají Evropské Komisy, jenž po jejich potvrzení předává tyto informace členům sítě.

[8] Jednalo se o tyto zjištěné zásilky chlazeného masa:

1. v množství 1666,68 kg (kterou doprovázel CMR č. 01858 a faktura č. 2649/MAT/11 ze dne 31.3.2011; 6. řádek irské tabulky) 2. v množství 1175,29 kg (CMR č. 01928 a faktura č. 2652/MAT/11 ze dne 14.4.2011; 7. řádek irské tabulky) 3. v množství 2529,97 kg (CMR č. 02041 a faktura č. 2655/MAT/11 ze dne 3.5.2011; 8. řádek irské tabulky) 4. v množství 1876,20 kg (CMR č. 02117 a faktura č. 2665/MAT/11 ze dne 16.5.2011; 9.-11. řádek irské tabulky)

5. v množství 2094,17 kg (CMR č. 02195 a faktura č. 2669/MAT/11 ze dne 30.5.2011; 12. řádek irské tabulky) 6. v množství 2548,25 kg (CMR č. 02295 a faktura č. 2675/MAT/11 ze dne 21.6.2011; 14. řádek irské tabulky) 7. v množství 4842,90 kg (CMR č. 02511 a faktura č. 2687/MAT ze dne 18.6.2011; 16. řádek irské tabulky) 8. v množství 5034,16 kg (CMR č. 02594 a faktura č. 2701/MAT ze dne 2.9.2011; 17.-19. řádek irské tabulky) 9. v množství 3790,10 kg (CMR č. 02700 a faktura č. 2709/MAT ze dne 22.9.2011) a hovězí trimming v množství 3700 kg (nebyl doložen CMR, odpovídá však CMR č. 02700, dále faktura č. 2709/MAT ze dne 22.9.2011); 20.-22. řádek irské tabulky

10. v množství 5657,52 kg (CMR č. 02817 a faktura č. 2739/MAT ze dne 17.10.2011; 24.-26. řádek irské tabulky 11. v množství 6395,80 kg (CMR č. 02900 a faktura č. 2749/MAT ze dne 4.11.2011; 27. řádek irské tabulky) 12. v množství 6098,90 kg (CMR č. 02949 a faktura č. 2766/MAT ze dne 14.11.2011; 28. řádek irské tabulky) 13. v množství 3740,97 kg (CMR č. 8010 a faktura č. 2773/MAT ze dne 21.11.2011; 29. řádek irské tabulky) 14. v množství 4163,81 kg (CMR č. 8082 a faktura č. 2780/MAT ze dne 28.11.2011; 30. řádek irské tabulky) 15. v množství 4940,73 kg (CMR č. 8100 a faktura č. 2783/MAT ze dne 7.12.2011; 31. řádek irské tabulky) 16. v množství 2270,11 kg (CMR č. 9098 a faktura č. 2790/MAT ze dne 16.1.2012; 32. řádek irské tabulky) 17. v množství 6214,13 kg (CMR č. 9113 a faktura č. 2795/MAT ze dne 20.1.2012; 33. řádek irské tabulky) 18. v množství 12449,51 kg a mraženého masa v množství 4204,65 kg (CMR č. 9178 a faktura č. 2803/MAT ze dne 6.2.2012; 34.-35. řádek irské tabulky) 19. v množství 11248,57 kg (CMR č. 9273) a mražené maso v množství 10037,33 kg – ručně přepsáno na 10023,94 kg (CMR č. 9275), doprovázené fakturou č. 2815/MAT ze dne 17.2.2012; 36.-37. řádek irské tabulky)

20. v množství 10215,46 kg (CMR č. 9352 a faktura č. 2831/MAT ze dne 6.3.2012; 38. řádek irské tabulky) 21. v množství 5615,80 kg (CMR č. 9419 a faktura č. 2840/MAT ze dne 16.3.2012; 39. řádek irské tabulky) 22. v množství 6967,07 kg (CMR č. 9445 a faktura č. 2840/MAT ze dne 2.4.2012; 40. řádek irské tabulky) 23. v množství 7111,74 kg (CMR č. 9609 a faktura č. 2860/MAT ze dne 19.4.2012; 41. řádek irské tabulky) 24. v množství 6172,58 kg (CMR č. 8282 a faktura č. 2876/MAT ze dne 28.5.2012; 43. řádek irské tabulky) 25. v množství 6579,10 kg (CMR č. 8327 a faktura č. 2880/MAT ze dne 8.6.2012; 44. řádek irské tabulky) 26. v množství 9119,17 kg (CMR č. 8385 a faktura č. 2892/MAT ze dne 25.6.2012; 46. řádek irské tabulky)

27. v množství 7916,48 kg (CMR č. 8443) a mražené maso v množství 15973,38 kg (CMR č. 9810), doprovázené fakturou č. 2906/MAT ze dne 23.7.2012; 47.-48. řádek irské tabulky) 28. v množství 4824,25 kg (CMR č. 8450 a faktura č. 2920/MAT ze dne 6.8.2012; 49. řádek irské tabulky) 29. v množství 9298,33 kg (CMR č. 8551 a faktura č. 2935/MAT ze dne 17.8.2012; 50. řádek irské tabulky) 30. v množství 5745,68 kg (CMR č. 9990 a faktura č. 2990/MAT ze dne 2.11.2012; 51. řádek irské tabulky) 31. v množství 4552,74 kg (CMR č. 10086 a faktura č. 2991/MAT ze dne 2.11.2012; 52. řádek irské tabulky) 32. v množství 5931,52 kg (CMR č. 10208 a faktura č. 2990/MAT ze dne 19.11.2012; 53. řádek irské tabulky) 33. v množství 7261,91 kg – komodity ručně přepsány na množství 8736,77 kg (CMR č. 10266 a faktura č. 3018/MAT ze dne 4.12.2012; 54. řádek irské tabulky) 34. v množství 5850,32 kg (CMR č. 10380 a faktura č. 3040/MAT ze dne 14.1.2013; 55. řádek irské tabulky) 35. v množství 5306,43 kg (CMR č. 10431 a faktura č. 3060/MAT ze dne 29.1.2013; 56. řádek irské tabulky) 36. v množství 4787,70 kg (CMR č. 10476 a faktura č. 3090/MAT ze dne 11.2.2013; 57. řádek irské tabulky).

[9] Při ukládání pokuty bylo přihlédnuto k okolnostem uvedeným v § 17i odst. 2 zákona o potravinách, přičemž jako k přitěžující okolnosti bylo přihlédnuto k dlouhé době trvání protiprávního jednání (téměř dvouleté období) a k velkému množství klamavě označených potravin o celkové váze více než 237 tun (237 370,88 kg). Jelikož žalovaný vypustil dvě z přitěžujících okolností, o nichž se KVS domnívala, že jsou relevantní (nesrovnalosti v průvodních dokladech a uvádění do oběhu méně hodnotných a levnějších potravin), bylo nutné přiměřeně snížit výši původně uložené pokuty, a to o 100 000 Kč. Snížení pokuty nebylo zásadní, neboť délka trvání a množství klamavě označených živočišných produktů byly natolik významnými přitěžujícími okolnostmi, že výraznější snížení uložené pokuty nebylo namístě. KVS v úvahu vzaté polehčující okolnosti žalovaný potvrdil. Bylo zohledněno teprve první porušení právních předpisů žalobcem, dále že nedošlo k ohrožení bezpečnosti potravin, a že jednání žalobce nebylo vedeno záměrem porušit zákaz uvedený v § 10 odst. 1 písm. b) zákona o potravinách. Nově uložená pokuta ve výši 2 280 000 Kč činí 4,56% maximální možné sazby a není pro žalobce likvidační (žalobce poukazoval na to, že předmětná dodávka 237 370 kg masa za dva roky tvoří jen kolem 1% jeho výrobků od zahraničních dodavatelů a po započtení tuzemských dodávek je pak jen nevýznamnou částí obchodu žalobce; při aktivitách takového rozsahu, nemůže být pro žalobce uložená pokuta likvidační).

II. Obsah žaloby

[10] Ve včas podané žalobě žalobce označil napadené rozhodnutí žalovaného za nesprávné. Žalovaný se podle něj řádně a v souladu se zákonem nevypořádal s odvolacími námitkami a nenapravil pochybení prvostupňového správního orgánu.

[11] První okruh žalobních námitek se týkal pochybení při zjišťování skutkového stavu. Žalobce namítal, že byl uznán vinným z distribuce klamavě označeného masa, aniž by toto bylo zjištěno a důkazně podloženo. Prokázáno bylo pouze to, že v jedné z posledních dodávek byly tři balíčky koňského masa, které irský výrobce a britský dodavatel deklaroval jako maso koňské a žalobce jej takto dál distribuoval. Žalovaný měl množství masa a dobu jeho uvádění na trh za prokázané třemi důkazy: hlášením RASFF, irskou tabulkou a e-maily irských úředníků (M. B. a P. B. W.). Žalovaný tyto důkazy hodnotil jako podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci (§ 50 odst. 1 správního řádu) a o jejich obsahu neměl žádné pochybnosti. Podle žalobce však obsah těchto důkazů ani jejich procesní hodnocení nebylo správné. Hlášení RASFF není správním rozhodnutím ani oficiálním výsledkem šetření správního orgánu, nejedná se tak o důkaz, jehož obsah by byl ve věci závazný. Z jeho obsahu „chybné označení koňského masa jako hovězího“, nelze učinit závěr o tom, kolik masa a kdy bylo chybně označeno. Obsahem tzv. irské tabulky je soupis všech dodávek irského producenta žalobci. Tyto údaje nejsou sporné, navíc jsou žalobcem doloženy fakturami, CMR aj. Z údajů v tabulce však nevyplývá, že by veškeré takto dodané maso, bylo maso koňské. Rovněž z e-mailů irských úředníků nelze učinit jednoznačný závěr o tom, že všechno dodávané maso, označované jako hovězí, bylo maso koňské. Interpretace citované věty z e-mailu je účelová, neboť v ní bylo pouze poukazováno na to, že údaj, že jde o hovězí maso, je uveden i v CMR. Obsah e-mailů svědčí tomu, že příslušné orgány měly podezření, že k záměně masa mohlo docházet i dříve. Z výše uvedených důkazů, o které se rozhodnutí žalovaného opírá, nelze jednoznačně dovodit, že veškeré zásilky ve výroku rozhodnutí specifikované, byly dodávkou koňského masa klamavě označovaného jako hovězí.

[12] Žalobce dále namítal, že výše uvedené důkazy sice mohou být podkladem pro rozhodnutí (§ 50 odst. 1 správního řádu), ale nesprávné je jejich posouzení jako oficiální informace, zaslané institucemi nebo jako podklad o jiných správních orgánů či orgánů veřejné moci, a že tak nejde o důkazy listinou. Jde o nesprávný výklad správního řádu, neboť listinným důkazem může být rovněž písemný podklad od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci. Hlášení RASFF, irská tabulka a vysvětlující e-maily irských úředníků jsou tak listinnými důkazy. Nejsou ale listinami, jejichž obsahem by byl správní orgán vázán (§ 53 odst. 3 a 4 správního řádu). K tomuto závěru směřovala již odvolací námitka žalobce, neboť důkaz zprávou RASFF byl „absolutizován“ jako rozhodnutí či veřejná listina, o jehož pravosti a obsahu nelze pochybovat.

[13] Jelikož žádný z důkazů – listin, na nichž oba správní orgány staví své závěry, nemá charakter veřejné listiny, nemůže obstát názor žalovaného, že není podstatné, jak irské úřady zjistily informace uvedené v zaslaných listinách. Pro použití uvedených listin jako důkazu je takové zjištění zásadní. Jejich obsah není jednoznačný a vychází ze zjevných nepravd při šetření u irského producenta masa (např. že se domníval, že hovězí je totéž, co „horse“, a nebo že žalobce měl požadavky na označení etiket, ačkoliv žalobce nikdy nejednal s irským producentem aj.). Evropská judikatura i judikatura Nejvyššího správního soudu je postavena na tom, aby informace z jiných zemí, používané v řízení před našimi správními orgány, byly relevantní, důvěryhodné, ověřené z různých zdrojů a dohledatelné (rozsudek NSS ze dne 4.2.2009, č.j. 1 Azs 105/2008-81, ve věcech azylu, přičemž podstata rozhodnutí je obecná, ukládá obezřetně přistupovat i k oficiálním dokumentům, jako jsou zprávy Evropské komise). [14] Podle žalobce neprokazuje obsah listin, na které se odvolává žalovaný, množství klamavě označeného masa ani dobu jeho dodávání žalobci. Přitom samotný obsah listin není doložen řádným způsobem, tedy z jakého šetření vychází a o jaké důkazy se opírá. Takové důkazy k usvědčení žalobce nepostačují. O jejich nízké vypovídací hodnotě svědčí i to, že jsou nekonkrétní a vzájemně rozporné.

[15] Žalobce dále odkazoval na ust. § 17i odst. 1 zákona o potravinách o zproštění jeho odpovědnosti za správní delikt s tím, že vynaložil veškeré úsilí k zabránění porušení právní povinnosti. Vše, co je možné při prevenci učinit, je výkladem posledně citovaného ustanovení řazeno do pozice samozřejmosti, která vyplývá z právních předpisů. Jelikož předpisy v oblasti nakládání s potravinami jsou přísné a detailní, lze těžko vymyslet další opatření. To, že žalobce provádí namátkové kontroly, vyhodnocuje případné reklamace a provádí kontrolu ve vlastní prodejně, považuje za maximum toho, co po něm lze v rámci exkulpace spravedlivě požadovat. Jiný přístup by byl odtržen od reality.

[16] Žalobce dále namítal nezákonnost uložené pokuty, neboť doba trvání protiprávního jednání a velké množství masa, nemohou být přitěžujícími okolnostmi, protože chybí složka úmyslného zavinění. Pokud nevíme, že něco pácháme (i při odpovědnosti za následek), pak nám nemůže doba páchání nebo množství přitěžovat. Žalobce odmítl jako přitěžující i úvahu, že konzumace koňského masa je pro mnohé obyvatele ČR eticky nepřijatelná, a dále úvahu o tom, kolik lidí mohlo dovážené maso zkonzumovat. Přitěžující okolnosti nelze stavět na úvahách, spekulacích či etice. Pokud konzument neví, že konzumuje něco, co by si jinak nekoupil, není eticky postižen. Navíc konzumenti požívali z dietologického i nutričního pohledu potravinu zdravější, než je maso hovězí. Předsudky, zvyky a tradice v konzumaci nelze právně hodnotit při ukládání sankcí, přičemž nejsou ani objektivně doloženy. Dále správním orgánům vytkl, že nepřihlédly k tomu, že žalobce byl nejvíce poškozen klamavým jednáním irského producenta, neboť byl konečným článkem při distribuci masa. Nikdo jiný, zejména producent masa, nebyl nijak postižen a správní orgány to zřejmě ani nezjišťovaly. Podle žalobce to sice nebylo předmětem posuzované věci, ale jemu udělená sankce se měla odvíjet od toho, jakým způsobem byl postižen hlavní viník. Sankce měla vycházet z jednoznačně prokázaného klamavě označeného zboží a měla zohlednit všechny okolnosti případu, tedy i postavení žalobce v řadě distributorů, včetně dopadů negativní medializace případu na žalobce a ohrožení důvěry odběratelů, když žalobce sám následek nezavinil.

[17] Pokud by se soud neztotožnil s žalobními námitkami, týkajícími se nedostatečně zjištěného skutkového stavu a nesprávního posouzení odpovědnosti žalobce, pak žalobce navrhl ve smyslu § 65 odst. 3 a § 78 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), aby soud snížil uloženou pokutu na spodní hranici zákonem stanovené sazby, protože sankce byla uložena ve zjevně nepřiměřené výši.

[18] Závěrem žalobce navrhl, aby soud obě správní rozhodnutí zrušil a neshledá-li takový postup důvodným, pak aby sankci snížil na spodní hranici zákonné sazby.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě [19] Žalovaný odmítl tvrzení žalobce, že v napadeném rozhodnutí učinil z důkazů obsažených ve spise nové závěry, když za klíčovou považoval tzv. irskou tabulku a z jediné věty e-mailů P. B. W. (komentář k řádku č. 61 irské tabulky, že jde skutečně o zásilku hovězího) uzavřel, že všechny zásilky v irské tabulce obsahovaly koňské maso. K vyvrácení tvrzení žalovaný odkázal na prvostupňové rozhodnutí KVS (konkrétně na 3. odstavec strany 25), v němž byl připomenut obsah „Vyrozumění o ukončení dokazování“, které bylo v průběhu správního řízení zasláno žalobci, a v němž bylo mimo jiné konstatováno, že byl ve věci náležitě zjištěn skutkový stav, od irské kompetentní autority bylo zajištěno zaslání dalších informací, jejichž úřední předklad do českého jazyka byl zajištěn a důkazní materiál byl opětovně posouzen. Zejména šlo o průvodní dopis (e-mail P. B. W.) k šetření mylně značeného koňského masa, popisující tzv. irskou tabulku zásilek a shrnující kontrolní výsledky irského kompetentního úřadu o specifikovaných zásilkách koňského masa. Z obsahu irské tabulky vyplynuly jednotlivé zásilky obsahující koňské maso a též doba, po jakou byly dodávány žalobci. Z výše uvedeného vyplynulo, že již KVS považovala za klíčový důkaz irskou tabulku a průvodní dopisy k ní. Žalovaný pouze odůvodnění prvostupňového rozhodnutí vyprecizoval a nové závěry z důkazů, obsažených ve spise, nečinil. Závěr, že u všech specifikovaných zásilek šlo o koňské maso a nikoliv o hovězí, učinila KVS, stejně jako žalovaný, a to především z e-mailů M. B. a P. B. W. ve spojení s irskou tabulkou a oznámením RASFF č. 13-689. Pokud jde o větu paní P. B. W. (e-mail ze dne 25.2.2013), že CMR k dodávce na řádku č. 61 skutečně uvádí, že jde o zásilku hovězího masa, pak tato věta rozhodně není jediným důkazem, že všechny zásilky specifikované v irské tabulce obsahovaly koňské maso. Že u předmětných zásilek šlo o koňské maso je zřejmé ze všech podkladů v rozhodnutí zmíněných, a to v jejich vzájemných souvislostech. Správnost závěrů dokládá i vyšetření vzorků masa, odebraných v motorestu Štěpán, které se jako jediné podařilo zachytit a dle laboratorních rozborů skutečně obsahovaly koňské maso.

[20] Žalovaný odmítl závěry žalobce, že správní orgány mají množství masa i dobu trvání jednání žalobce prokázány jen třemi důkazy (hlášení RASFF, irská tabulka, vysvětlující e-maily úředníků). Uvedené důkazy jsou podle žalovaného stěžejní pouze z hlediska distribuce koňského masa jako masa hovězího. Uvedené závěry však dokládají i další důkazy (laboratorní vyšetření vzorků masa z motorestu Štěpán a informace o trichinelle na etiketách). Pokud jde o množství žalobcem přijatého masa a dobu jeho uvádění na trh, pak k tomu KVS provedla velmi rozsáhlé dokazování (popsáno i v rozhodnutí) a množství přijatého masa bylo prokázáno fakturami, CMR doklady, etiketami a dalšími důkazy, které odpovídají údajům v irské tabulce. Charakter hlášení RASFF byl popsán v rozhodnutí KVS i v rozhodnutí žalovaného. Žalovaný nikdy netvrdil, že ze zprávy RASFF vyplývá množství chybně označeného masa nebo období jeho dodávek žalobci. Tyto údaje naopak vyplývají z irské tabulky a z šetření provedených ve skladu žalobce (CMR doklady, faktury, etikety).

[21] Irská tabulka je soupisem všech dodávek irského producenta masa žalobci, byla přílohou e-mailu paní P. B. W. (zástupce irského ústředního veterinárního ředitele), byla adresována ústřednímu řediteli Státní veterinární správy a e-mail byl později potvrzen irskou stranou na hlavičkovém papíře s originálním podpisem. Samotný text e-mailu se odkazuje na připojené aktuální informace (především irskou tabulku) k šetření mylně značeného koňského masa. Žalovaný nemá o pravdivosti informací obsažených v irské tabulce a doprovodných e-mailech žádné pochybnosti. KVS provedla podrobné šetření ve skladu žalobce a ke všem zásilkám dohledala příslušné doklady, které zcela souhlasily s údaji v irské tabulce.

[22] Pokud jde o formální stránku důkazů zaslaných irskou kompetentní autoritou, pak irská tabulka, její doprovodné e-maily i hlášení RASFF jsou podkladem od jiných správních orgánů, byť v jiném státě, a tedy je možno je použít jako podklady pro vydání rozhodnutí. Jelikož jsou tyto podklady na listinách, jsou listinnými důkazy, přičemž žalovaný nikdy netvrdil, že hlášení RASFF mělo charakter veřejné listiny. Žalovaný zhodnotil všechny podklady a důkazy podle své úvahy ve smyslu § 50 odst. 4 správního řádu a dospěl k závěrům popsaným v napadeném rozhodnutí. Judikatura, na kterou žalobce odkazoval, je irelevantní, jedná se o azylovou věc a na tento případ v žádném ohledu nelze použít.

[23] Liberačním důvodem uvedeným v § 17i odst. 1 zákona o potravinách se žalovaný zabýval již v napadeném rozhodnutí (str. 41 a 42), vzhledem k uplatněné odvolací námitce, a tak na svoji původní argumentaci odkázal, neboť žalobce neuvedl v žalobě nic nového. Doplnil, že tvrzení žalobce o provádění namátkových kontrol nebylo v řízení prokázáno, neboť žalobce předložil pouze jediný protokol o zkoušce č. Se 8113/2012 z SVÚ Olomouc, a to za téměř dva roky dovozu koňského masa o celkové váze více než 237 t. Z tohoto laboratorního protokolu nelze zjistit, z jaké zásilky vzorek pocházel. Takovou frekvenci kontrol nelze dle žalovaného považovat za vynaložení veškerého úsilí k zabránění porušení právní povinnosti.

[24] Podle žalovaného není důvodu, aby u neúmyslného jednání žalobce nemohlo být jako přitěžující posouzeno velké množství klamavě označeného masa a dlouhá doba trvání protiprávního jednání. Žalovaný trval na tom, že konzumace koňského masa je pro mnohé lidi v ČR eticky nepřijatelná a nereálné úvahy žalobce odmítl. Nebylo rozhodné, zda žalobce byl jednáním irského producenta nejvíce poškozen, je to otázka soukromoprávních vztahů mezi ním a jeho dodavatelem, nýbrž bylo rozhodné, že se žalobce dopustil protiprávního jednání, a proto byl za něj postižen.

[25] Nad rámec výše uvedeného žalovaný poukázal na to, že žalobci byl za jiný správní delikt, související s neinformováním KVS o příchodu 25 zásilek chlazeného masa z Irska v době od 1.6.2011 do 11.2.2013, uložena pokuta ve výši 250 000 Kč. I toto rozhodnutí žalovaného bylo napadeno správní žalobou, která je vedena u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 14/2014. Tyto neohlášené zásilky byly v drtivé většině právě zásilkami koňského masa distribuovaného žalobcem jako maso hovězí. Žalovaný ponechal na úvaze soudu, zda takové jednání nemělo za cíl ztížit odhalení protiprávního jednání žalobce.

[26] S ohledem na výše uvedené žalovaný soudu navrhl, aby žalobu jako nedůvodnou zamítl.

IV. Posouzení věci Krajským soudem v Brně

[27] Soud, v souladu s § 51 odst. 1 s.ř.s. bez nařízení jednání, přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i předcházející rozhodnutí KVS, včetně řízení předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloba není důvodná.

[28] Krajský soud v Brně se neztotožnil s námitkou žalobce, že naplnění skutkové podstaty správního deliktu nebylo řádně zjištěno a prokázáno žádným důkazem. Žalobce byl uznán vinným ze spáchání správního deliktu podle § 17a odst. 1 písm. f) zákona o potravinách, podle něhož uváděl do oběhu potraviny v rozporu s § 10 odst. 1 cit. zák. Podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona o potravinách je zakázáno do oběhu uvádět potraviny klamavě označené. Tuto povinnost žalobce prokazatelně (viz důkazy specifikované dále) porušil a naplnil tak skutkovou podstatu předmětného správního deliktu. Za správní delikt mu byla uložena pokuta ve výši 2 280 000 Kč podle § 17a odst. 2 písm. d) zákona o potravinách, přičemž podle cit. ust. mu hrozila pokuta až do výše 50 000 000 Kč.

[29] V posuzované věci bylo provedeno rozsáhlé dokazování. Že skutečně u všech výše specifikovaných zásilek šlo o koňské maso, vyplynulo ze všech podkladů zmíněných v napadeném rozhodnutí žalovaného, a to v jejich vzájemných souvislostech. Žalovaný (i prvostupňový správní orgán) provedl v odůvodnění napadeného rozhodnutí podrobný rozbor 36 zásilek koňského masa, rovněž specifikovaných v irské tabulce, přičemž všechny tyto zásilky o celkové váze 237 370,88 kg byly postupně v období od 4.4.2011 do 11.2.2013 dodány do provozovny žalobce, zde byly převzaty jako hovězí maso a pod tímto označením byly žalobcem dále uváděny do oběhu, přestože se ve skutečnosti jednalo o maso koňské. Zásilky koňského masa (viz výrok prvostupňového rozhodnutí) o celkové váze 237 370,88 kg prokazuje irská tabulka a průvodní e-maily k ní. Jednak e-mail ze dne 22.2.2013 hlavního veterinárního úředníka Irska pana M. B. a jednak e-mail ze dne 25.2.2013 zástupkyně hlavního veterinárního úředníka Irska paní P. B. W., jehož přílohou byla tzv. irská tabulka.

[30] Irská tabulka podává podrobné informace o jednotlivých zásilkách koňského masa (datum expedice, způsob zpracování, váha masa, druh masa uváděný na CMR), které byly vyexpedovány od irského producenta (B&F Meats) prostřednictvím obchodníka ve Spojeném království do provozovny žalobce. V e-mailu paní P. B. W. bylo mimo jiné poukázáno na řádek č. 61 irské tabulky, v němž bylo zmíněno, že skutečně jde o zásilku hovězího a nikoliv koňského masa. I v dalších případech (prokázáno dalšími podklady) šlo o označení masa jako hovězí, jenž bylo žalobcem také převzato jako hovězí, anebo o označení masa koňského, jenž bylo žalobcem následně převzato jako hovězí. Kontrolami KVS v provozovně žalobce bylo jednoznačně prokázáno, že v rozhodnutí specifikované zásilky obsahovaly koňské maso (uvedené rovněž v irské tabulce), a že byly dodány do provozovny žalobce. Váha zásilek byla v irské tabulce vždy zaokrouhlena, avšak na CMR dokladech provázejících jednotlivé zásilky zaokrouhlována nebyla. Jednotlivé zásilky uvedené v irské tabulce bylo možno ztotožnit především s příslušnými CMR doklady a dále s fakturami, příjmovými listy a etiketami. Správním orgánům se podařilo touto cestou všechny zásilky koňského masa dodané do provozovny žalobce rozkrýt.

[31] V uvedené věci byly stěžejní 3 důkazy, a to hlášení ze „Systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva“ (dále jen „RASFF“), později označeno jako RASFF č. 13-689 o distribuci koňského masa označovaného jako „hovězí“, dále tzv. irská tabulka sumarizující zásilky masa a dále vysvětlující e-maily (zejména ze dne 22.2. a 25.2.2013) irských kompetentních autorit (M. B. a P. B. W.). Naplnění skutkové podstaty předmětného správního deliktu (v rozsahu uvedeném v napadeném rozhodnutí) ale prokazují i další důkazy a indicie. Vedle výsledků šetření irské kompetentní autority (pravost i obsah e-mailů z 22.2. a 25.2.2013 potvrdilo dne 10.9.2013 Irské ministerstvo zemědělství, potravinářství a rybářství průvodním dopisem; správní orgány zajistily úřední překlad listin do českého jazyka) jsou to přepravní a obchodní doklady (CMR, příjmové listy, faktury, etikety), dále informace o testované trichinelle na etiketách, a také genetické vyšetření tří vzorků chlazeného masa, zajištěného v motorestu Štěpán v Uherském Brodě dne 1.3.2013 (nalezeny 3 kusy originálního balení chlazeného masa s etiketami irského producenta). U všech tří odebraných vzorků byla v březnu 2013 opakovaně stanovena koňská DNA a přítomnost koňské bílkoviny. Z rozsáhlého dokazování prvostupňového správního orgánu vyplynuly údaje o mase, které přesně odpovídají údajům uvedeným v irské tabulce (v napadeném rozhodnutí provedeno detailní srovnání zajištěných CMR dokladů s údaji uvedenými v irské tabulce). Provedeným dokazováním bylo nejen prokázáno spáchání správního deliktu, ale též mohlo být stanoveno množství masa klamavě označeného a rovněž doba jeho uvádění žalobcem na trh. Komplex důkazů (citovaný v napadeném rozhodnutí) tvoří ve vzájemných souvislostech jednotný a logický celek, který prokazuje skutkový stav věci a správnost skutkových závěrů. Shora uváděné důkazy jsou součástí přezkoumávaného správního spisu.

[32] Podle krajského soudu se nejedná o nové závěry, které učinil žalovaný z důkazů ve spise až v napadeném rozhodnutí, jak namítal žalobce. Zde soud příkladmo odkazuje na str. 25 (3. odstavec) prvostupňového správního rozhodnutí, v němž je odkazováno na obsah přípisu „Vyrozumění o ukončení dokazování“, ve kterém byl žalobce jednak poučen o procesních právech a jednak o skutkových závěrech, učiněných ve věci správním orgánem s tím, že je opíral o konkretizované důkazy (hlášení RASFF, e-maily irské kompetentní autority, irská tabulka, přepravní a obchodní doklady). Nastíněné závěry prvostupňového správního orgánu následně potvrdil žalovaný v rozhodnutí o odvolání.

[33] Žalobce v souvislosti s konkrétně jmenovanými důkazy (hlášení RASFF, irská tabulka, e-maily irských úřadů) namítal, že z žádného z těchto důkazů nelze jednoznačně dovodit, že veškeré zásilky pojaté do výroku napadeného rozhodnutí byly dodávkami koňského masa klamavě označeného jako hovězí. Žalobce nerozporoval žádnou konkrétní zásilku, námitku uvedl pouze v této obecné formě. Proto se mohl i krajský soud k námitce dále vyjádřit pouze v obecné rovině. Žalobce nejprve rozporoval zprávu RASFF č. 13-689, v níž bylo uvedeno, že prostřednictvím obchodníka ze Spojeného království bylo prodáno do ČR koňské maso, označované jako hovězí. Jednalo se o originální oznámení, tj. hlášení klasifikované jako varování nebo informace, rozesílané na formuláři vydaném Komisí Evropských společenství (§ 2 odst. 1 nařízení vlády č. 98/2005 Sb.). Toto originální oznámení má oporu v předpisech Evropské unie (nařízení ES č. 178/2002) i ve vnitrostátním právu (viz nařízení vlády č. 98/2005 Sb.). Cílem nařízení ES č. 178/2002 je dle jeho čl. 8 ochrana zájmů spotřebitelů tak, aby měli možnost vybírat se znalostí věci potraviny, které konzumují, a aby bylo zabráněno podvodným nebo klamavým praktikám, falšování potravin a jakýmkoliv jiným praktikám, které mohou spotřebitele uvést v omyl. Podrobnější úprava systému včasné výměny informací je obsažena v čl. 50 až 52 nařízení ES č. 178/2002. V návaznosti na přímo použitelný předpis Evropského společenství (nařízení ES č. 178/2002) upravuje v ČR nařízení vlády č. 98/2005 Sb. systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv a úkoly, způsob a postupy předávání informací příslušných ústředních orgánů státní správy zapojených do systému rychlého varování. Stejně jako v našem vnitrostátním právu je upraven systém rychlého varování i v ostatních členských zemích Evropské unie. Není tak důvod tuto praxi v ČR zpochybňovat. Informace předávané systémem RASFF jsou zcela relevantní, pochází od kompetentních autorit daných členských států, které povinně zasílají informace Evropské Komisi, která po potvrzení klasifikace tuto informaci předává dál členům sítě.

[34] V posuzovaném případě byly informace předané systémem RASFF doplněny a konkretizovány dalšími informacemi přímo od oficiální irské veterinární autority. Oznámení RASFF má konkrétní vypovídací hodnotu a je způsobilé spolu s dalšími doklady (viz výše) doložit skutečný stav věci. Důvodem hlášení RASFF č. 13-689 (jak je v něm uvedeno) byla úřední kontrola trhu, provedená Veterinární správou v Irsku u provozovatele B&F Meats, při které bylo zjištěno chybné značení koňského masa jako masa hovězího. Irská autorita současně uvedla, že producent masa je oprávněným provozovatelem a nyní je pod úřední kontrolou. Ačkoliv nelze pochybovat o zdravotní nezávadnosti masa, prověrkou značení výrobků v jiných jazycích než v angličtině irské úřady zjistily, že s výjimkou žalobce nevyvolávají etikety žádné pochybnosti. Podle nich praxe závadných etiket na mase pro žalobce, kdy koňské maso bylo značeno jako hovězí, již probíhala delší dobu. Soud k uvedenému dále konstatuje, že charakter hlášení RASFF byl mimo jiné vyložen žalovaným v napadeném rozhodnutí.

[35] Soud z obsahu správního spisu ani z napadených správních rozhodnutí nedovodil, jak to činil žalobce, že by žalovaný argumentoval tím, že z hlášení RASFF vyplývá konkrétní množství klamavě označeného masa a období, po které žalobce tyto zásilky přebíral a dále distribuoval. Uvedené údaje naopak vyplývají ze všech zjištěných souvislostí a z komplexu důkazů zajištěných v této věci. Vedle hlášení RASFF jsou to údaje v irské tabulce, šetření KVS ve skladě žalobce a zajištění podkladů (jednotlivé CMR doklady – blíže konkretizované v napadeném rozhodnutí, faktury, příjmové doklady, etikety), a též rozbory DNA vzorků masa, zajištěného v březnu 2013 v motorestu Štěpán v Uherském Brodě, kam jej dodal žalobce z posledních dodávek od irského producenta.

[36] „Irská tabulka“ byla původně přílohou e-mailu ze dne 25.2.2013 od paní P. B. W., zástupkyně hlavního veterinárního úředníka Irska, který jednak popisoval připojenou „irskou tabulku“ a jednak podával další informace k probíhajícímu šetření ohledně mylně značeného koňského masa (o zásilkách koňského masa expedovaných z irské firmy B&F Meats a dodávaných žalobci). Uvedený e-mail paní P. B. W. a „irská tabulka“ jsou důležitými důkazy v uvedené věci. Žalobce měl možnost se s těmito důkazy seznámit, vyjádřit se k nim a pak případně konkrétní pasáže irské tabulky rozporovat. Žalobce to ale neučinil. Žalobce nepředložil a ani nenavrhl jakýkoliv důkaz, kterým by pravost či obsah použitých důkazů, jimiž správní orgány podepřely svá rozhodnutí, zpochybnil či vyvrátil. Obecně uplatněné žalobní námitce, že důkazy RASFF, irská tabulka a e-maily irských úředníků neprokazují existenci koňského masa ve všech zásilkách, tak nemohl správní soud přisvědčit, a to i s odkazem na výše provedené závěry o podkladech rozhodnutí. Uplatněnou námitku bylo možno hodnotit jen v tomto obecném rozsahu, když obecně platí, že obsah žaloby předurčuje i obsah rozhodnutí správního soudu.

[37] Žalobcem rozporovaná „irská tabulka“ je v podstatě soupisem všech dodávek masa irského producenta do firmy žalobce. Přímo z ní samozřejmě nevyplývá, že by všechny v ní popsané zásilky byly zásilkami s koňským masem. Avšak irská tabulka byla přílohou e-mailu P. B. W., který přinesl bližší informace k šetření ohledně mylně značeného koňského masa, vysvětloval obsah připojené irské tabulky a jednoznačně sděloval, že v konkretizovaných případech skutečně šlo o zásilky koňského masa, a nikoliv, že šlo jen o podezření. Pravdivost uvedených sdělení žalobce jakkoliv nevyvrátil, a tak o nich nebyly žádné pochybnosti. Vedle toho KVS provedla podrobné šetření ve skladu žalobce a ke všem zásilkám dohledala příslušné doklady, které zcela souhlasily s údaji uvedenými v irské tabulce. Ve věci je zřejmá shoda výsledků podrobných šetření jak irské kompetentní autority, tak české KVS, jinak by údaje irské tabulky nemohly souhlasit se zjištěními KVS. Informace, poskytnuté české Státní veterinární správě v irské tabulce, lze tak považovat za pravdivé a relevantní. Irská kompetentní autorita zjistila údaje o datu expedice zásilek, způsobu zpracování masa, váze zásilek a o příslušných mezinárodních nákladních listech (CMR). Nepochybně tak zjistila i druh masa obsažený v zásilce.

[38] Žalovaný se velmi podrobně (stejně tak prvostupňový správní orgán) zabýval jednotlivými zásilkami a k nim příslušnými CMR doklady, a také fakturami, popř. etiketami a příjmovými doklady. Současně je detailně porovnával s údaji uvedenými v poskytnuté irské tabulce a po ztotožnění každé zásilky s příslušnými doklady bylo možno dospět k závěru, že se ve všech případech specifikovaných zásilek jednalo o koňské maso přijaté žalobcem jako hovězí, které dál pod tímto označením uváděl na trh. CMR doklady a fakturami, popř. etiketami a příjmovými doklady, byla jednoznačně zjištěna doba přijetí zásilky žalobcem a množství konkrétního masa v uvedené zásilce. Podrobný rozbor jednotlivých dokladů provedl žalovaný v napadeném rozhodnutí. U některých zásilek, resp. na některých dokladech CMR bylo sice uvedeno maso koňské, jako např. CMR č. 02817 ze dne 17.10.2011 (uvedeno „koňská svíčková“ v množství 309,08 kg), avšak na faktuře příslušné k této dodávce č. 2739/MAT již bylo uvedeno „hovězí fillets“ v totožném množství 309,08 kg a na příjmovém listu bylo opět ve stejném množství uvedeno „hovězí svíčková chl.“. V případě posledně citovaného CMR dokladu č. 02817 šlo o tři dodávky různých komodit současně, jednak masa hovězího, dále masa koňského a dále masa blíže nespecifikovaného, přičemž vše bylo žalobcem nakonec přijato jako maso hovězí, což dále potvrzují faktury a příjmové doklady (u koňského masa bylo uvedeno na českých etiketách a příjmových dokladech „hovězí svíčková“; u nespecifikovaného druhu masa bylo na českých etiketách uvedeno „hovězí falešná svíčková zadní“ nebo „hovězí falešná svíčková z plece“). Obdobně nejasná situace byla nejprve u dokladu CMR č. 02700 ze dne 23.9.2011, kdy část masa byla deklarována jako koňská svíčková a část nebyla specifikována druhem masa. Přesto z českých etiket, příjmových listů a faktury č. 2709/MAT ze dne 22.9.2011 plyne, že byly žalobcem přijaty jako hovězí svíčková. Podobná situace nastala i u zásilek deklarovaných v CMR č. 02117 ze dne 18.5.2011 a CMR č. 02594 ze dne 4.9.2011, když CMR doklady deklarovaly dodávku jak masa hovězího, tak masa koňského a dále nespecifikovaného druhu masa, přičemž koňské maso bylo následně ručně přepsáno na maso hovězí a společně s částí nespecifikovaného druhu masa byly žalobcem uvedené zásilky přijaty jako maso hovězí (dokladem byly české etikety a příjmové listy, v nichž bylo uvedeno „hovězí svíčková“ nebo „hovězí falešná svíčková“). Další CMR doklady ve spojení s ostatními listinnými důkazy (faktury, příjmové listy, etikety, irská tabulka, e-maily irských úřadů) jednoznačně potvrzovaly přijetí koňského masa žalobcem jako masa hovězího.

[39] Žalobce rozporoval rovněž e-maily irských úřadů, neboť z nich rovněž přímo nevyplývalo, že všechno dodávané maso bylo maso koňské. Soud v tomto ohledu odkazuje na výše provedený výklad k hlášení RASFF a tzv. irské tabulce, která byla nedílně spojena s e-mailem ze dne 25.2.2013 od paní P. B. W., zástupkyně irského ústředního veterinárního ředitele. Rovněž e-maily irské kompetentní autority, zejména e-maily ze dne 22.2.2013 a 25.2.2013, byly v dané věci spolu s hlášením RASFF klíčovými, utvářely ve věci nezbytná skutková zjištění a s ostatními důkazy, jimiž žalovaný rovněž podepřel své rozhodnutí, tvoří logický řetězec důkazů, prokazující zjištěný skutkový stav věci. Irské ministerstvo zemědělství, potravinářství a rybářství potvrdilo průvodním dopisem na hlavičkovém papíře a s podpisy obou pisatelů (M. B. a P. B. W.) dne 10.9.2013 pravost původních e-mailů ze dne 22.2. a 25.2.2013. Správní orgány následně zajistily úřední překlad irských podkladů do českého jazyka. O pravosti těchto podkladů i o jejich obsahu není pochyb. Z obsahu e-mailu paní P. B. W. ze dne 25.2.2013 vyplývá jednoznačný výsledek šetření irské kompetentní autority, že v konkretizovaných zásilkách šlo skutečně o dodávky chybně značeného koňského masa, a nikoliv jen o podezření, které bude třeba teprve zjišťovat. Výsledné šetření irských úřadů je potvrzeno i irskou tabulkou (k e-mailu připojenou), která podává jasný přehled o jednotlivých zásilkách co do data expedice, způsobu zpracování, množství masa a druhu masa. Obsah takto poskytnutých detailních informací irskou veterinární autoritou nebyl jakkoliv zpochybněn.

[40] Pokud jde o formální stránku použitých důkazů, pak k tomu soud uvádí, že ve věci se jedná o listinné důkazy, získané zákonným způsobem, které mohou být podkladem pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 50 odst. 1 správního řádu. Žalobce pravost či obsahovou správnost jednotlivých listinných důkazů žádným důkazem nevyvrátil. V posuzované věci nebylo třeba zjišťovat, jakým způsobem irské úřady zjistily informace v předložených listinách (hlášení RASFF, e-maily irských úřadů a tzv. irská tabulka). Státní veterinární správa provedla prostřednictvím KVS vlastní šetření, která nepochybně potvrdila pravdivost informací poskytnutých irskými úřady. Zjištění irské kompetentní autority a české veterinární správy nejsou v rozporu, naopak se vzájemně doplňují. Je pravdou, že žalovaný v napadeném rozhodnutí na str. 40 (4. odstavec 6. řádek) uvedl, že „nelze tyto podklady považovat za důkaz listinou“ (poznámka soudu: měl na mysli hlášení RASFF a e-maily irských úřadů). Tomuto sdělení však krajský soud nemůže přisvědčit, neboť v každém případě jde o listinné důkazy, které jsou podkladem rozhodnutí ve smyslu § 50 odst. 1 správního řádu. V ostatních pasážích odůvodnění napadeného rozhodnutí (celkem 43 stran) již nebylo nic podobného uvedeno. Žalovaný naopak vycházel z přesvědčení, že jde skutečně o listinné podklady, které mohou být podkladem pro rozhodnutí ve věci. Z jediné nesprávné věty žalovaného nelze učinit závěr o nezákonnosti celého rozhodnutí. Rozhodnutí stojí na dostatečně zjištěném skutkovém stavu věci, který je podpořen celou řadou listinných důkazů či řetězcem takových důkazů, které do sebe navzájem zapadají. I přes jednu spornou argumentaci, žalovaný dále v textu napadeného rozhodnutí upřesňoval získání podkladů pro rozhodnutí, že např. informace uvedené v originálním oznámení RASFF č. 13-689 byly výsledkem šetření irské kompetentní autority, na což navazoval e-mail ze dne 25.2.2013, který byl přijat od Stálého zastoupení ČR v Bruselu, kam jej zaslala irská kompetentní autorita i s připojeným seznamem konkrétních zásilek masa. Dále bylo uvedeno, že i takový seznam byl výsledkem šetření irské autority, o jejichž výsledcích nemá důvod žalovaný pochybovat. Na jiném místě napadeného rozhodnutí (strana 26 odstavec 3) žalovaný uvedl, že i česká strana provedla šetření a „KVS kontrolami v provozovně žalobce prokázala, že konkretizované zásilky obsahující koňské maso, uvedené v irské tabulce, byly dodány žalobci do jeho provozovny“. Obdobné závěry plynou i z jiných míst napadeného rozhodnutí. Žalovaný pak v souladu s § 50 odst. 4 správního řádu zhodnotil všechny podklady a důkazy podle své úvahy, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uváděl žalobce, a dospěl k závěrům podrobně popsaným v napadeném rozhodnutí. Jeho postup byl v souladu se zákonem. Není pravdou, že by žalovaný tvrdil o hlášení RASFF, že mělo charakter veřejné listiny. Žalovaný pouze v rozhodnutí uváděl, že nemá pochybnosti o obsahu hlášení RASFF a e-mailu irských úřadů (nešlo o absolutizování hlášení RASFF, jak namítal žalobce). V průběhu správního řízení ani nyní ve správním soudnictví nebyl obsah těchto listin zpochybněn. Pokud jde o žalobcem namítaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4.2.2009, č.j. 1 Azs 105/2008-81, pak k tomu soud uvádí, že uvedené rozhodnutí nedopadá na nyní projednávaný případ.

[41] Žalobce dále odmítl odpovědnost za správní delikt. K tomu soud uvádí, že žalobce je za nyní posuzovaný správní delikt objektivně odpovědný. Pokud jde o liberační důvod uvedený v § 17i odst. 1 zákona o potravinách, pak se jeho případným naplněním zabýval již žalovaný v napadeném rozhodnutí (strana 41 a 42). Podle posledně cit. ust. právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Žalobce dále namítal, že pr. předpisy jsou přísné a jen těžko lze přijímat další opatření, přesto provádí namátkové kontroly, vyhodnocuje reklamace a činí kontrolu i ve vlastní prodejně, což považuje za maximum toho, co lze po něm spravedlivě požadovat. K totožné odvolací námitce se již vyjádřil žalovaný v napadeném rozhodnutí, přičemž tyto závěry jsou plně aplikovatelné i nyní. Liberační důvod, spočívající ve vynaložení veškerého úsilí k zabránění porušení právní povinnosti, musí představovat úsilí, které je vynakládáno průběžně, již v době, kdy dovoz a následné uvádění masa do oběhu probíhá. Tímto úsilím může být pouze vlastní aktivita právnické osoby, jejímž cílem je objektivní ověřování skutečností deklarovaných v průvodních dokladech. Např. pravidelné odebírání vzorků potravin a jejich vyšetřování. Z obsahu správního spisu k tomu soud dále zjistil, že namátkovou kontrolu dodaných výrobků nechal žalobce provést v laboratoři pouze jedenkrát dne 26.7.2012 a KVS tento Protokol o zkoušce č. Se 8113/2012 předložil až dne 28.2.2013. Během šetření ve věci žádné jiné výsledky vyšetření masa žalobce nepředložil a ani správní spis jiné výsledky neobsahuje. Z předloženého Protokolu o laboratorní zkoušce nebylo možno zjistit, ze které zásilky byl vzorek odebrán. Tato informace však byla nezbytná, neboť dne 25.7.2012, tedy den před odběrem tohoto vzorku, bylo žalobci od irského producenta dodáno dle irské tabulky kromě koňského masa také hovězí maso, doprovázené dokladem CMR č. 8444 ze dne 23.7.2012. Žalobce tedy provedl namátkovou kontrolu masa pouze jedenkrát (přitom nedostatečně, nelze určit původ vzorku) za téměř dva roky dovozu koňského masa o celkovém množství více než 237 t. Pokud by žalobce pravidelně namátkovou kontrolu prováděl, bylo by možno takový postup považovat za veškeré úsilí k zabránění porušení právní povinnosti. To však nebylo v řízení prokázáno. Přístup žalobce nelze považovat za vynaložení veškerého úsilí k zabránění porušení právní povinnosti. Žalobce ke své exkulpaci dále v žalobě namítal, že vyhodnocuje případné reklamace. K tomu však soud ze správního spisu i z napadeného rozhodnutí zjistil, že ještě v odvolacím řízení žalobce poukazoval na to, že nemá zaznamenán jediný případ reklamace záměny zboží či jeho chybného značení (viz citace z napadeného rozhodnutí – strana 42 odstavec 1). V žalobě případné reklamace žalobce nekonkretizoval, avšak v kontextu s výše uvedeným nelze přisvědčit ani tomuto důvodu „jako vynaložení veškerého úsilí k zabránění porušení právní povinnosti“.

[42] Žalobce dále namítal nezákonnost uložené pokuty, a to z toho důvodu, že při nedbalostním zavinění (kdy neví, že něco páchá), mu nemůže přitěžovat doba (délka páchání správního deliktu) a rovněž množství dováženého masa. Krajský soud se s takovou argumentací žalobce neztotožnil. Pokud k těmto okolnostem správní orgány přihlédly, pak tak učinily v souladu se zákonem, a to ve smyslu § 17i odst. 2 zákona o potravinách. Podle posledně uvedeného ustanovení se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. V dané věci patří množství klamavě označeného masa a délka protiprávního jednání (období, po kterou bylo klamavé označování masa praktikováno) k zásadním přitěžujícím okolnostem. Právní předpisy nevyžadují zkoumání úmyslného či nedbalostního charakteru zavinění, k odpovědnosti za delikt postačí nedbalostní forma zavinění. Citované přitěžující okolnosti – velké množství klamavě označeného masa a dlouhá doba trvání tohoto protiprávního jednání ani nepředpokládají úmyslné zavinění, přičemž protiprávně lze jednat dlouhodobě a ve velkém rozsahu i z nedbalosti. Žalobce se protiprávního jednání prokazatelně dopustil, přičemž toto jednání bylo pácháno v určitém rozsahu (s velkým množstvím masa dováženého po dlouhou dobu) a tento rozsah činnosti bylo nutno vzít v úvahu při stanovení výše pokuty. Rozhodnutí by nebylo ani spravedlivé, pokud by uložilo stejnou pokutu za jednou dodávku klamavě označeného masa stejně jako za dodání velkého množství klamavě označeného masa, dováženého po několik let. V nyní posuzované věci se jednalo skutečně o velké množství klamavě označeného masa o celkové váze více než 237 t (237 370,88 kg), které bylo postupně dodáváno do provozovny žalobce (v období od 4.4.2011 do 11.2.2013),tj. po téměř dvouleté období. V takovém případě jsou množství klamavě označeného zboží a doba trvání protiprávního jednání významnými přitěžujícími okolnostmi. Rozhodně nešlo o jednorázové porušení zákona. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí pokusil i o přepočet množství klamavě označeného masa na kuchyňské porce, kdy při jedné porci o cca 250 g syrového masa by bylo možno připravit téměř 1 mil. kuchyňských porcí (přesně 949 483 porcí). Vzhledem k tomu je i závažnost protiprávního jednání žalobce mimořádná.

[43] Soud dále nemohl přisvědčit ani cynickým úvahám žalobce o tom, že konzumenti koňského masa nemohli být eticky postiženi, neboť nevěděli, co konzumují, resp. že požívali z dietologického i nutričního pohledu potravinu zdravější. V žádném případě nejde o předsudky či spekulace, jak namítal žalobce. V ČR je v současné době konzumace koňského masa pro řadu lidí eticky nepřijatelná, neboť kůň je vnímán jako ušlechtilé zvíře. Kdyby tomu tak nebylo a měl žalobce pravdu, že by lidem v ČR bylo jedno, co konzumují, nepochybně by bylo koňské maso běžně k dostání v obchodech a restauracích. Běžně tomu tak ale není, český trh je jiný. Pokud by žalobce dovážené maso skutečně označil jako maso koňské, pak by rozhodně neměl takový odbyt a tomu odpovídající zisk, neboť by si je lidé a obchodní společnosti v takovém množství nezakoupili. Pokud jde o etickou nepřijatelnost konzumace koňského masa a vysvětlení, které k tomu žalovaný v napadeném rozhodnutí podal, pak se soud s tímto zcela ztotožňuje, neboť jde o legitimní a logické úvahy v rámci povolené diskreční pravomoci správních orgánů.

[44] Má-li žalobce za to, že byl irským producentem masa poškozen, může se proti němu bránit využitím soukromoprávních institutů svěřených mu zákonem a žádat náhradu vzniklé škody. Půjde však o jiné řízení. V nyní posuzované věci není rozhodné, zda byl irský producent masa potrestán a v jakém rozsahu. Správní orgány v této věci dospěly k závěru, že se žalobce dopustil shora uvedeného správního deliktu (uvádění do oběhu zboží klamavě označeného), byla mu za něj uložena pokuta a krajský soud se s těmito závěry ztotožnil. Uváděním do oběhu je ve smyslu zákona o potravinách nejen nabízení k prodeji a vlastní prodej, ale také skladování, přeprava pro potřeby prodeje a dovoz zboží za účelem prodeje. Předmětné koňské maso bylo do provozovny žalobce dovezeno za účelem následného prodeje, žalobcem bylo přijato a skladováno (jedná se o sklad), následně bylo distribuováno.

[45] Žalobci byla uložena za protiprávní jednání pokuta ve výši 2 280 000 Kč, tedy ve výši 4,56% maximální možné sazby, přičemž mu hrozila pokuta až do výše 50 000 000 Kč. I přes významně přitěžující okolnosti - mimořádné množství klamavě označeného masa a dlouhá doba protiprávního jednání byla žalobci uložena pokuta téměř při dolní hranici zákonné sazby. Za těchto okolností nebyla pokuta uložena v nepřiměřené výši. Současně bylo možno uvážit, že velké množství masa 237 370 kg za téměř dva roky dovozu muselo žalobci generovat i příslušný zisk. Žalobce v žalobě navrhoval přiměřené snížení pokuty. Konkrétní okolnosti ani své aktuální majetkové poměry k tomu neupřesnil. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uloženou pokutu již snížil na částku 2 280 000 Kč (prvostupňový správní orgán uložil pokutu ve výši 2 380 000 Kč), přičemž přiměřené snížení odůvodnil vyloučením přitěžujících okolností (drobných nejasností v dokladech, záměny potravin za méně hodnotné potraviny). Současně žalovaný uvedl, že výše uložené pokuty není pro žalobce likvidační, neboť sám souhrnné množství masa 237 370 kg ze všech dodávek za dva roky označil za cca 1% z výrobků od zahraničních dodavatelů a při započtení i tuzemských výrobků, tvoří toto množství klamavě označeného masa zcela nevýznamnou část celého obchodu žalobce. Z uvedeného lze tak dospět k závěru, že pro subjekt s aktivitami takového rozsahu nemůže být pokuta ve výši 2 280 000 Kč likvidační. To ani žalobce v žalobě netvrdil. Soud se tak ztotožnil s legitimními závěry žalovaného.

V. Závěr a náklady řízení

[46] Soud tedy shledal námitky žalobce nedůvodnými. V řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. Z těchto důvodů zdejší soud žalobu zamítl jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s.

[47] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 6. října 2016

JUDr. Zuzana Bystřická, v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru