Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 A 26/2010 - 35Rozsudek KSBR ze dne 30.08.2011

Prejudikatura

1 As 2/2010 - 80

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
1 As 148/2011 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

29 A 26/2010-35

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Jedličkové a soudců JUDr. Tomáše Foltase, Ph.D. a JUDr. Zuzany Bystřické, v právní věci žalobkyně A. Š., proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, Odbor územního plánování a stavebního řádu, se sídlem v Brně, Žerotínovo náměstí 3/5, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,

takto:

I. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2010 č.j. JMK 9740/2010,

sp.zn. S-JMK124290/2009/OÚPSŘ, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) domáhala, aby soud zrušil a vrátil žalovanému k dalšímu řízení rozhodnutí ze dne 18. 1. 2010 č.j. JMK 124290/2009, sp.zn. S-JMK124290/2009/OÚPSŘ zamítající její odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu Dubňany, kterým jí byla uložena pořádková pokuta ve výši 15 000,- Kč podle §173 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, (dále jen stavební zákon), za ztížení provedení kontrolní prohlídky rodinného domu č.p. 172/31 v Dubňanech, která měla proběhnout dne 21. 7. 2009 ve 13 hodin. Žalobkyně se kontrolní prohlídky nezúčastnila a současně neumožnila oprávněné úřední osobě vstoupit na svůj pozemek a stavbu.

Žalobkyně v žalobě uvedla, že vedoucí odboru výstavby MěÚ v Dubňanech, Ing. P. P. v nepřítomnosti uživatelky uvedeného domu paní A. Š., která se v inkriminované době (21. 7. 2009 ve 13 hod.) podrobila v Brně lékařskému zákroku, pronikl na dvůr domu, aby zjistil rozsah poškození po jím nařízených zabezpečovacích pracech. Dle žalobkyně tak učinil přes to, že byl starostou panem F. T., kterému byl žalobkyní zaslán dopis ze dne 16. 7. 2009, v dostatečném předstihu informován o průběhu šetření ve věci. Žalobkyně žalovanému dále vytkla, že ačkoliv měl k dispozici její písemné podání ze dne 13. 10. 2005, z 20. 3. 2009, z 21. 5. 2009, jí určenou odpověď ze dne 18. 5. 2009, č.j. 68530/2009, sp. zn. SJMK 57448/2009, věcí se nezabýval odpovědně a svědomitě, nevyšel ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu, čímž porušil §3, odst. 3 a 4 správního řádu. Pro rozhodnutí si rovněž neopatřil dostatečné podklady ve smyslu §32 odst. 1 správního řádu.

Dále žalobkyně uvedla, že vlastnice sousední nemovitosti, a to domu č.p. 171 v Dubňanech, paní M. T., neumožnila, aby žalobkyní přizvaní znalci dne 26. 11. 2009 z dvora jejího domu mohli provést prohlídku domu žalobkyně, ač jí to žalobkyně oznámila 19. 11. 2009. Paní T. jí až dne 25. 11. 2009 sdělila, že nebude přítomna. Obdobným způsobem paní T. žalobkyni brání v údržbě jejího domu dlouhodobě. Dle žalobkyně je napadené rozhodnutí nezákonné, neboť došlo k nesprávnému posouzení otázky odpovědnosti paní T. Řízení bylo vadné také proto, že skutková zjištění se opírala o neúplné a zkreslené údaje PČR a MěÚ Dubňany, odboru výstavby o poškozování domu žalobkyně ze dvora domu paní T., které jsou v rozporu s objektivní skutečností.

Žalovaný v písemném vyjádření ze dne 25. 5. 2010 navrhl, aby soud žalobu zamítl. Uvedl, že pokuta byla žalobkyni uložena podle §173 odst. 1. písm. a/ i b/ stavebního zákona a citoval znění tohoto ustanovení. Žalobkyně byla se 14 denním předstihem informována o tom, že dne 21. 7. 2009 proběhne v její nemovitosti v Dubňanech kontrolní prohlídka, byla vyzvána ke zpřístupnění nemovitosti a k účasti na kontrolní prohlídce. Povinnost umožnit kontrolní prohlídku, stejně jako účast při ní, nebrání-li tomu vážné důvody, vlastníku stavby ukládá §154 odst. 1 písm. c) stavebního zákona. Žalobkyně nejen že se kontrolní prohlídky bez omluvy nezúčastnila, ale provedení prohlídky ani neumožnila. Pokud v žalobě tvrdila, že byla na ohlášeném lékařském zákroku, tuto skutečnost nesdělila ani před kontrolní prohlídkou, ani kdykoliv poté. Toto tvrzení se objevuje poprvé v žalobě. Dle žalovaného z žaloby nevyplývají žalobní body, z nichž by bylo zřejmé, proč považuje žalobkyně napadené rozhodnutí za nezákonné. Nelze ani konstatovat, že se žaloba týká uložení sankce. Dále žalovaný uvedl, že rozhodnutím SÚ Dubňany ze dne 13. 3. 2009, které bylo žalovaným potvrzeno v rámci odvolacího řízení, byly žalobkyni nařízeny nutné zabezpečovací práce na předmětné stavbě. Kontrolní prohlídka měla sloužit k zjištění současného stavu stavby a případnému nařízení dalších nutných zabezpečovacích prací.

V replice k vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že včas a řádně doložila na SÚ Dubňany prostřednictvím starosty vážný důvod pro odklad jakýchkoliv prohlídek ze strany vedoucího SÚ. V žalobě uvedla, že v den kontrolní prohlídky se lékařskému zákroku podrobila paní A. Š., která je uživatelkou předmětného domu, nikoliv žalobkyně. Žalobkyně je však rozhodnutím ÚMČ Brno sever ustanovena, vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu, její poskytovatelkou pomoci. Žalobkyně je přesvědčena, že dům nevyžadoval žádné nutné zabezpečovací práce, tvrzení SÚ v Dubňanech je vykonstruované. Žalobkyně dále připomněla, že sousedka paní T. neumožnila, aby dům byl z jejího pozemku prohlédnut znalci. Dle jejího názoru cílem kontrolní prohlídky bylo, aby stavební úřad mohl sledovat, jak se mu podařilo dům znehodnotit a jak pokračovat v „dalších zabezpečovacích pracích“ k jeho likvidaci s cílem pomoci k prodeji domu paní T.

Po splnění podmínek stanovených v § §51 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) rozhodl soud o věci samé bez jednání.

Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti, podstatné pro přezkoumání napadeného rozhodnutí.

Oznámením Městského úřadu Dubňany, odboru výstavby, ze dne 26. 6. 2009, č.j. 74/09/2 výst., které bylo žalobkyni doručeno dne 7. 7. 2009, byla žalobkyně informována, že došlo k zahájení řízení o nařízení zabezpečovacích prací u stavby - rodinného domu čp. 172 na pozemku parc. Č. 163 v katastrálním území Dubňany, jehož je vlastnicí a dne 21. 7. 2009 ve 13 hodin proběhne kontrolní prohlídka uvedené stavby podle §133 odst. 1 stavebního zákona. Žalobkyně byla vyzvána k účasti na této prohlídce. Byla poučena o tom, že vlastník stavby je povinen podle §154 odst. 1 písm. c) stavebního zákona umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud mu v tom nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit. Rovněž byla poučena o možnosti udělení pořádkové pokuty v případě neplnění uvedených povinností.

Dne 16. 7. 2009 byl na Městský úřad Dubňany doručen dopis žalobkyně datovaný 17. července 2009, adresovaný panu F. T., starostovi, ve kterém žalobkyně sděluje, že dne 21. 5. 2009 a 1. 6. 2009 podala na OSZ v Hodoníně podnět k trestnímu stíhání Ing. P. P., vedoucího Odboru výstavby v Dubňanech kvůli trestnému činu poškozování cizí věci a zneužití pravomoci veřejného činitele a do skončení řízení si nepřeje jakýkoliv zásah Ing. P. do rodinného domu č.p. 172 v Dubňanech, tedy ani prohlídku domu dne 21. července.

Z protokolu Městského úřadu Dubňany, odboru výstavby, ze dne 21. 7. 2009 o provedení kontrolní prohlídky vyplývá, že žalobkyně se na kontrolní prohlídku bez omluvy nedostavila a ani nezajistila přístup do nemovitosti. Kontrolní prohlídka stavby proto nemohla být uskutečněna.

Rozhodnutím Městského úřadu Dubňany, odboru výstavby, tedy správního orgánu 1. stupně, ze dne 7. 8. 2009, č.j. 620/09 výst. byla žalobkyni vzhledem k uvedenému v souladu s § 173 odst. 1 stavebního zákona ve spojení s §62 odst. 1 písm. a) správního řádu udělena pořádková pokuta ve výši 15.000,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. Namítla, že dopisem ze dne 17. 7. 2009 panu F. T., Starostovi Dubňan oznámila trestní stíhání jeho podřízeného Ing. P. P., vedoucího odboru výstavby v Dubňanech a současně sdělila důvody pro odvolání prohlídky rodinného domu č.p. 172 v Dubňanech. Dle názoru žalobkyně je z rozhodnutí o uložení pokuty zřejmé, že Ing. P. P. nerespektoval svého nadřízeného. Dále žalobkyně v odvolání vyslovila svůj názor na stav předmětné stavby a nutnost provádění zabezpečovacích prací a zmínila rovněž problémy se sousedkou paní T.

Toto odvolání původně žalovaný zamítl jako opožděné, následně však na základě podnětu žalobkyně rozhodnutí o zamítnutí z důvodu opožděnosti dle §97 odst. 3 a §98 správního řádu zrušil a rozhodnutí správního orgánu 1.stupně řádně přezkoumal. Odvolání však neshledal důvodným a zamítl ho rozhodnutím ze dne 18. 1. 2010 č.j. JMK 9740/2010, sp.zn. S-JMK124290/2009/OÚPSŘ.

V odůvodnění uvedeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že stavební úřad Dubňany z podnětu městské policie, která upozornila na havarijní stav předmětné nemovitosti, zahájil řízení podle §135 odst. 2 stavebního zákona o nařízení nutných zabezpečovacích prací. Současně s oznámením o zahájení uvedeného řízení vyzval vlastníka stavby (žalobkyni) k účasti na kontrolní prohlídce s odkazem na ust. §133 odst. 1 a §135 odst. 4 stavebního zákona. Výzva k účasti na kontrolní prohlídce spolu s poučením o povinnosti se jí zúčastnit a umožnit ji byla žalobkyni doručena 14 dnů před stanoveným termínem, ve stanovenou dobu však vědomě neumožnila vstup oprávněné osoby na svůj pozemek a stavbu, čímž zmařila provedení prohlídky. Naplnila podmínky pro uložení pořádkové pokuty podle §173 stavebního zákona. Žalovaný dále uvedl, že námitky žalobkyně vyslovené v odvolání jsou pro projednávanou věc irelevantní, neboť kontrolní prohlídku stavby provádí oprávněná úřední osoba z moci úřední, nikoliv „na přání“.

Uvedené rozhodnutí bylo předmětem přezkumu soudu. Soud je vázán rozsahem a důvody, které žalobkyně uplatnila v žalobě (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti udělení pořádkové pokuty podle §173 odst. 1 stavebního zákona. Tato jí byla udělena proto, že se nezúčastnila kontrolní prohlídky, ač k tomu byla ze zákona povinna, a neumožnila vstup na příslušnou stavbu.

Soud především zdůrazňuje, že kontrolní prohlídka stavby je základní prostředek pro výkon státního dozoru nad prováděním a užíváním staveb. V daném případě bylo zjištěno, že na základě fotodokumentace pořízené Městskou policií Dubňany vyvstala nutnost prošetřit, v jakém technickém stavu je stavba ve vlastnictví žalobkyně. V souladu s §133 odst. 4 a §135 odst. 4 stavebního zákona proto Městský úřad Dubňany, odbor výstavby, nařídil konání kontrolní prohlídky stavby za účelem zjištění jejího skutečného stavu. Žalobkyni jako vlastnici stavby včas vyzval k účasti na kontrolní prohlídce, tato se však nedostavila, ani neumožnila vstup na předmětnou stavbu.

Žalobkyně v žalobě a jejím doplnění zpochybňovala oprávněnost provedení kontrolní prohlídky stavby s tím, že před provedením prohlídky upozorňovala písemně dopisem adresovaným starostovi na probíhající šetření ohledně předmětné stavby a dle svého názoru včas a řádně doložila vážný důvod pro odklad prohlídky. Dále namítala, že rozhodnutí správního orgánu se opíralo o neúplné a zkreslené údaje PČR a MěÚ Dubňany. V žalobě odkázala na písemnosti, jejichž obsahem jsou polemiky ohledně technického stavu předmětné nemovitosti, tvrzení žalobkyně o problémech způsobených sousedy a které dle svého tvrzení doložila správnímu orgánu druhého stupně. Namítala, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť nebyla správně posouzena odpovědnost paní M. T. (majitelky sousední nemovitosti).

Soud konstatuje, že uvedené námitky žalobkyně nikterak nezpochybňují správnost napadeného rozhodnutí. Pořádková pokuta byla žalobkyni uložena proto, že jako vlastník stavby nesplnila svou povinnost vyplývající ze zákona, konkrétně z §154 odst. 1 písm. c) stavebního zákona, podle kterého je vlastník stavby povinen umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit. Jako vlastník stavby je tedy povinna akceptovat provedení kontrolní prohlídky, prohlídku umožnit a zúčastnit se jí, i když je přesvědčena o tom, že není důvodná. Právě kontrolní prohlídkou měl být totiž zjištěn skutečný stav předmětné stavby a realizován státní dozor nad užíváním této stavby. Žalovaný nijak nepochybil, pokud námitky žalobkyně vznesené v odvolání označil za irelevantní. Názor žalobkyně na technický stav předmětné stavby spojený s pochybnostmi o dosavadních opatřeních vedoucího stavebního úřadu ani problémy se sousedy nemohou být důvodem pro neumožnění kontrolní prohlídky stavby a neúčasti na ní.

Jediným důvodem, který by mohl vést ke zproštění odpovědnosti žalobkyně za nesplnění povinnosti stanovené v §154 odst. 1 stavebního zákona by bylo prokázání skutečnosti, že jí v osobní účasti na kontrolní prohlídce bránily vážné důvody. Existenci těchto důvodů však žalobkyně ve správním řízení netvrdila ani neprokázala. Teprve v žalobě a jejím doplnění namítala, že inkriminovaného dne doprovázela svoji matku, uživatelku předmětné stavby, na lékařský zákrok. Jak je výše uvedeno, při přezkumu správního rozhodnutí soud v souladu s §75 odst. 1 soudního řádu správního vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Uvedené nové tvrzení žalobkyně, které představuje změnu skutkového stavu, nemůže mít na rozhodování soudu vliv.

Soud se neztotožňuje s námitkou žalobkyně ohledně nesprávnosti a nezákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí. V této souvislosti připomíná rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2005, č.j. 6 A 76/2001 - 96, dostupný na www.nssoud.cz, který vymezil institut nezákonnosti takto: „Nezákonným je rozhodnutí, které je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, a přitom ještě nejde o tak intenzivní rozpor, aby bylo možno usuzovat, že rozhodnutí neexistuje, tj. že je nicotné. Nezákonnost může být vyvolána buď chybnou aplikací hmotného práva (pak půjde o nezákonnost v tom smyslu, jak o ní hovoří § 76 odst. 1 s.ř.s.), nebo práva procesního. Procedurální pochybení mohou mít charakter nepřezkoumatelnosti rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. nebo vad řízení předcházejícího vydání napadeného rozhodnutí (§ 76 odst. 1 písm. b) a c) s.ř.s.); tyto vady řízení jsou však v rámci soudního řízení relevantní pouze potud, pokud jde o tzv. vady podstatné, tj. pokud porušení procesního práva mohlo mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.“

Dále soud vyšel z rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 2/2010-80 10.02.2010, dostupného na www.nssoud.cz, podle kterého „Odpovědnost za pořádkový delikt podle § 173 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 2006, je odpovědností subjektivní; k naplnění subjektivní stránky tohoto deliktu postačuje jakákoliv forma zavinění.“

Napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty podle §173 odst. 1 stavebního zákona, podle kterého stavební úřad může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč tomu, kdo závažným způsobem ztěžuje postup v řízení nebo provedení kontrolní prohlídky, anebo plnění úkolů podle §172 stavebního zákona tím, že a) znemožňuje oprávněné úřední osobě nebo osobě jí přizvané vstup na svůj pozemek nebo stavbu, b) na výzvu stavebního úřadu se nezúčastní kontrolní prohlídky, ač je k tomu podle stavebního zákona povinen.

Soud dospěl k závěru, že skutková podstata jednání, za které může být pokuta podle uvedeného ustanovení udělena, byla jednoznačně naplněna. Žalobkyně se jednak bez závažného důvodu nezúčastnila kontrolní prohlídky, ač k tomu byla povinna, jednak znemožnila oprávněné úřední osobě vstup na předmětnou stavbu a tím závažným způsobem ztížila provedení kontrolní prohlídky. Konání kontrolní prohlídky si byla vědoma, byla řádně předvolána. Nebylo zjištěno ani žádné procesní pochybení žalovaného. Rozhodnutí správních orgánů 1. a 2. stupně jsou tedy plně v souladu se zákonem.

K technickému stavu nemovitosti, k nesrovnalostem se sousedy i k jednání se stavebním úřadem ohledně technického stavu nemovitosti žalobkyně označila listinné důkazy, které v kopii zaslala soudu. Jednalo se tedy o důkazy k námitkám, které neměly vztah k rozhodnutí o udělení pořádkové pokuty z důvodu ztížení provedení kontrolní prohlídky. Soud neshledal , že by tyto důkazy byly jakkoliv přínosné.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1, věta prvá, s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci úspěšnému žalovanému však žádné náklady nad rámec jeho jinak běžné administrativní činnosti nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí, které nabývá právní moci dnem doručení, lze podat opravný prostředek (kasační stížnost podle ustanovení § 102 a násl. s. ř. s.) do dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 a § 106 odst. 2 a 4 s. ř. s.).

V Brně dne 30. srpna 2011

JUDr. Jana Jedličková, v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru