Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 A 155/2018 - 61Rozsudek KSBR ze dne 28.04.2020

Prejudikatura

7 As 94/2012 - 20

4 As 127/2014 - 39

7 As 277/2015 - 41


přidejte vlastní popisek

29 A 155/2018-61

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., a JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., ve věci

žalobce: L. B.

zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, Kolín

proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 7. 2018, čj. JMK 101706/2018, sp. zn. S-JMK 184641/2016/OD/Ib/Mc,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Dne 16. 5. 2016 zaslal Městský úřad Hodonín, odbor dopravy a přestupků (dále jen „městský úřad“), žalobci oznámení o dosažení 12 bodů ke dni 10. 5. 2016 a zároveň ho vyzval ve smyslu § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v rozhodném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“), k odevzdání řidičského průkazu. Proti tomuto oznámení podal žalobce námitky, které městský úřad rozhodnutím ze dne 16. 11. 2016, čj. 360005/2016/ODaP/DSA/Ho, zamítl a provedené záznamy bodů v registru řidičů potvrdil.

2. Žalovaný v odvolacím řízení napadeným rozhodnutím výše uvedené rozhodnutí částečně změnil (úprava 4 dat) a ve zbytku jej potvrdil.

II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě

3. Žalobce uvedl, že žalovaný nerespektoval odvolací důvody a nezabýval se jednotlivými důkazními prostředky, které byly součástí spisového materiálu, případně některé důkazy upřednostnil jednostranně v neprospěch odvolatele.

4. V odvolání uvedl několik rozhodnutí správních orgánů, ze kterých vyplývá, že je běžnou praxí posuzovat jednotlivé podklady (rozhodnutí v blokových řízeních) z hlediska jejich způsobilosti pro provedený záznam bodů řidiče. Z toho žalobce vyvozuje své legitimní očekávání.

5. Dále uvedl, že jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokových řízeních trpí nedostatky. Své výhrady směřoval k jednotlivým pokutovým blokům (ze dne 28. 2. 2014, 23. 6. 2014, 15. 4. 2015, 13. 7. 2015, 10. 5. 2016), přičemž závěrem souhrnně uvedl, že není patrno komu, zejména kdy a kde, potažmo za jaký přestupek byla uložena pokuta v blokovém řízení.

6. S ohledem na výše uvedené navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno.

III.Vyjádření žalovaného

7. Žalovaný uvedl, že po pečlivém přezkoumání jednotlivých bloků na pokutu neshledal žádný z nich nezpůsobilým podkladem pro záznam bodů. Bloky jsou jednoznačné a srozumitelné a přestupková jednání jsou individualizována a konkrétně vymezena.

8. Rozhodnutí jiných správních orgánů nejsou pro předmětné řízení relevantní, jelikož každé správní řízení je specifické a vždy je nutno vycházet z konkrétních podkladů pro rozhodnutí. K nevypořádání odvolacích námitek uvedl, že byly uvedeny pouze obecně k jednotlivým druhům přestupkových jednání.

9. S ohledem na výše uvedené navrhl, aby byla žaloba zamítnuta.

IV. Posouzení věci soudem

10. Krajský soud v Brně v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále také „soudní řád správní“), bez nařízení jednání přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i předcházející rozhodnutí městského úřadu včetně řízení předcházejícího jejich vydání, a shledal, že žaloba není důvodná.

11. Dle ustanovení § 123b a § 123c zákona o silničním provozu jsou řidiči v souvislosti se spácháním určitých přestupků na úseku bezpečnosti silničního provozu zaznamenávány v registru řidičů body (konkrétní jednání a příslušný počet bodů jsou uvedeny v příloze zákona o silničním provozu) a při dosažení 12 bodů řidič pozbývá řidičské oprávnění (resp. 5 dní po oznámení této skutečnosti). V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je předmětem řízení toliko posouzení, zda byl záznam bodů v registru řidičů proveden v souladu se zákonem, tj. především zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku. V nynějším řízení tedy jde o to, zda žalobce příslušného počtu bodů dosáhl, nebo nikoliv.

12. Nejprve je vhodné připomenout některé výchozí závěry judikatury, které vymezují mantinely pro přezkum soudu.

13. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2016, čj. 7 As 277/2015-41, vyplývá, že správní orgán byl v řízení podle ustanovení § 123a a násl. zákona o silničním provozu oprávněn posuzovat pouze to, zda má způsobilé (jednoznačné a určité) podklady (zde pravomocné pokutové bloky) pro provedení záznamu bodů v evidenční kartě řidiče. Tedy, zda zde existuje dostatečný právní podklad (pravomocné rozhodnutí) a zda bodové hodnocení – počet připsaných bodů (jako sekundární trest) odpovídá zákonu (příloze zákona o silničním provozu). V žádném případě však řízení o námitkách proti záznamu do evidenční karty řidiče nelze považovat za další, resp. kvazi opravný prostředek proti rozhodnutí o tom kterém přestupku, jak evidentně mylně dovozuje stěžovatel.

14. Proti citovanému rozsudku byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud usnesením ze dne 6. 6. 2017, sp. zn. II. ÚS 1109/16, jako zjevně neopodstatněnou odmítl, přičemž se se závěry Nejvyššího správního soudu výslovně ztotožnil.

15. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012-20, vyplývá, že namítaná pochybení musí být natolik závažná, že oznámení či rozhodnutí podle ustanovení § 123b zákona o silničním provozu nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nesrozumitelnosti, či dokonce nicotnosti. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen.

16. Dále je účelné upozornit také na význam podpisu přestupce na pokutovém bloku. Z výše citovaného rozsudku mimo jiné plyne, že za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce. Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení. Ačkoliv žalobce rozporuje význam podpisu přestupce, nelze pominout, že se jedná o procesní „završení“ celého zkráceného řízení. Podpis přestupce ovšem nemá význam pouze v rovině procesní, nýbrž také v rovině hmotněprávní, jelikož vyjadřuje souhlas přestupce s tím, že uvedené údaje jsou správné. Ač je pochopitelné, že přestupce bez právního vzdělání nedokáže kvalifikovaně posoudit správnost této formy rozhodnutí, je z jeho podpisu zřejmé minimálně to, že si je sám vědom svého konkrétního deliktního jednání, o kterém se konalo příslušné zkrácené řízení. Specifikace deliktního jednání se přitom musí dostatečně zřetelně projevit na pokutovém bloku.

17. Přezkum soudu je dle uplatněných žalobních bodů zaměřen zejména na zhodnocení způsobilosti podkladů (pokutových bloků) pro zápis bodového hodnocení řidiče. Při tom v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, čj. 4 As 127/2014-39, přezkoumává, zda splňují požadavek dostatečné individualizace skutku a z kombinace uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil a kdy a kde se tak stalo.

18. Soud před posouzením jednotlivých pokutových bloků ještě upozorňuje, že ve věci nedošlo k porušení legitimního očekávání, tak jak tvrdí žalobce. Z výše rekapitulovaných závěrů je zřejmé, že žalobce může v námitkovém řízení legitimně očekávat, že správní orgán přezkoumá podklady pro jednotlivé zápisy bodového hodnocení řidiče z hlediska jejich způsobilosti (ve výše rekapitulovaných intencích). Takového přezkumu se žalobci v nynější věci dostalo, není pravdou, že by žalovaný posuzoval pouze příslušná oznámení Policie ČR a opomněl přezkoumat samotné bloky. Žalobce zároveň nemůže legitimně očekávat výsledek řízení, který by nevycházel ze konkrétních specifik nynějšího případu. Z tohoto pohledu soud považoval důkazní návrhy jinými rozhodnutími jiných správních orgánů za nadbytečné, jelikož věc lze bez problémů rozhodnout na základě podkladů obsažených ve spise. Žalovaný rovněž uvedl, proč pro něj tato rozhodnutí nejsou relevantní.

19. Dále soud upozorňuje, že žalobce své námitky formuluje pouze zdánlivě konkrétně ve vztahu k jednotlivým podkladům. Ve skutečnosti jsou jeho námitky spíše souhrnného charakteru a obecně vždy popisují řadu vad spočívajících v nedostatečné totožnosti osoby, individualizaci skutku, čitelnosti, srozumitelnosti apod., přičemž častokrát vytýkané vady zcela zjevně k danému podkladu „nesedí“. Soud svůj přezkum zaměřil na celkovou kvalitu jednotlivých bloků, aniž by považoval za nutné (natož účelné) výslovně reagovat na každou jednotlivou (a pouze zdánlivě adresnou) výtku popsanou žalobcem. Dle soudu je nutné trvat na tom, aby jednotlivé bloky byly dostatečně srozumitelné v celkovém kontextu všech obsažených údajů. Naopak nemá smysl z nich izolovaně vytrhávat vepsané informace, které jsou vlivem rukopisu buď obtížněji čitelné nebo mohou být dvojznačné (ovšem v celkovém kontextu nelogicky).

20. K pokutovému bloku ze dne 28. 2. 2014 soud uvádí, že je z něho dostatečně patrné, komu byla pokuta udělena (jméno, rodné číslo, totožnost ověřena dle řidičského průkazu). Rovněž je zřejmé, jakého jednání se žalobce měl dopustit, je uvedeno datum, čas i místo (Žižkova 29, Hodonín), zřejmá je i identifikace motorového vozidla (registrační značka). Dle specifikace jednání nebyl řidič připoután za jízdy bezpečnostním pásem (ačkoliv není držitel relevantního lékařského potvrzení), čímž porušil povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Naplnil tedy skutkovou podstatu § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, za což mu byla udělena pokuta 200 Kč. Blok je rovněž řádně datován a podepsán. Za uvedené jednání dle přílohy zákona o silničním provozu náleží žalobci 3 body – porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přílbu.

21. K pokutovému bloku ze dne 23. 6. 2014 soud uvádí, že osoba přestupce je jednoznačně identifikovaná (jméno, datum narození a rodné číslo, totožnost ověřena dle občanského a řidičského průkazu). Z bloku je zřejmá i identifikace motorového vozidla (registrační značka). Rovněž je zřejmé, jakého jednání se žalobce měl dopustit, je uvedeno datum, čas i místo. Název obce je hůře čitelný, nicméně ve spojení s ostatními údaji je zřejmé, že se jedná o Dolní Bojanovice. Místo je blíže specifikováno prostřednictvím čísla popisného. Dle specifikace jednání nebyl řidič připoután za jízdy bezpečnostním pásem (ačkoliv není držitel relevantního lékařského potvrzení), čímž porušil povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Naplnil tedy skutkovou podstatu § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, za což mu byla udělena pokuta 300 Kč. Blok je rovněž řádně datován a podepsán. Blok je způsobilým podkladem pro zápis bodů, jelikož za uvedené jednání – porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přílbu – náleží žalobci dle přílohy zákona o silničním provozu 3 body.

22. K pokutovému bloku ze dne 15. 4. 2015 soud uvádí, že je z něho dostatečně patrné, komu byla pokuta udělena (jméno, rodné číslo, totožnost ověřena dle řidičského průkazu). Z bloku je zřejmá i identifikace motorového vozidla (registrační značka). Rovněž je zřejmé, jakého jednání se žalobce měl dopustit, je uvedeno datum, čas i místo (Měšťanská u Černého mostu, Hodonín). Dle specifikace jednání nebyl řidič připoután za jízdy bezpečnostním pásem (ačkoliv není držitel relevantního lékařského potvrzení), čímž porušil povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Naplnil tedy skutkovou podstatu § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, za což mu byla udělena pokuta 500 Kč. Blok je rovněž řádně datován a podepsán. Za uvedené jednání dle přílohy zákona o silničním provozu náleží žalobci 3 body – porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přílbu.

23. K pokutovému bloku ze dne 13. 7. 2015 soud uvádí, že je z něho dostatečně patrné, komu byla pokuta udělena (jméno, rodné číslo, totožnost ověřena dle občanského a řidičského průkazu). Z bloku je zřejmá i identifikace motorového vozidla (registrační značka). Rovněž je zřejmé, jakého jednání se žalobce měl dopustit, je uvedeno datum, čas i místo (Kašnice). Místo je doplněno o další údaj – směr Brno (jedná se o „→ B.“). Dle specifikace jednání se žalobce dopustil porušení povinnosti stanovené v ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, tím, že jel v obci rychlostí 68 km/h (z údajů v bloku je zřejmé, že dovolená rychlost činila 50 km/h a naměřená rychlost před odečtem odchylky měření 71 km/h). Naplnil tedy skutkovou podstatu ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena pokuta 1 000 Kč. Blok je rovněž řádně datován a podepsán. Za uvedené jednání dle přílohy zákona o silničním provozu náležely žalobci 2 body – překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o více než 5 km/h méně než 20 km/h v obci nebo o více než 10 km/h a méně než 30 km/h mimo obec. K tomuto bloku soud pro úplnost dodává, že výše uvedené jednání bylo dle všeho spácháno v jednočinném souběhu, jelikož ve specifikaci jednání je rovněž uvedeno porušení § 5 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu – předmětné vozidlo mělo rozbitou levou svítilnu a levé zpětné zrcátko. Tato skutečnost však na připsané bodové hodnocení neměla žádný vliv.

24. K pokutovému bloku ze dne 10 5. 2016 soud uvádí, že je z něho dostatečně patrné, komu byla pokuta udělena (jméno, rodné číslo, totožnost ověřena dle občanského a řidičského průkazu). Z bloku je zřejmá i identifikace motorového vozidla (registrační značka). Rovněž je zřejmé, jakého jednání se žalobce měl dopustit, je uvedeno datum, čas i místo (Brno, ul. Křenová). Dle specifikace žalobce nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, přičemž nevlastnil lékařské potvrzení, čímž porušil ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Uvedeným jednáním naplnil skutkovou podstatu § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, za což mu byla udělena pokuta ve výši 300 Kč. Blok je rovněž řádně datován a podepsán. Za uvedené jednání dle přílohy zákona o silničním provozu náleží žalobci 3 body – porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přílbu.

25. Soud tedy uzavírá, že nemá pochybnosti o způsobilosti jednotlivých bloků pro zápis bodového hodnocení řidiče. Různá úroveň čitelnosti jednotlivých podkladů způsobená rozdílným rukopisem konkrétních úředních osob v soudu nevzbudila jakékoliv pochybnosti o jejich srozumitelnosti či přezkoumatelnosti. Z výpisu z bodového hodnocení řidiče vyplývá, že žalobce dosáhl v důsledku spáchání přestupku ze dne 10. 5. 2016 počtu 12 bodů (resp. tento limit přesáhl a dosáhl počtu 14 bodů).

26. Důvodnou se neukázala ani zcela obecná námitka žalobce o nedostatečném vypořádání odvolacích námitek.

V. Závěr a náklady řízení

27. Při přezkumu napadeného rozhodnutí ve smyslu § 75 odst. 2 věta první soudního řádu správního soud shledal podanou žalobu jako nedůvodnou. Proto ji podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl.

28. O náhradě nákladů soudního řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 1 soudního řádu správního, podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

29. Žalobce neměl v řízení o žalobě úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému nevznikly náklady přesahující jeho běžnou administrativní činnost.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 28. dubna 2020

JUDr. Zuzana Bystřická, v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru