Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 A 15/2015 - 126Rozsudek KSBR ze dne 11.04.2017

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
1 As 200/2017

přidejte vlastní popisek

29 A 15/2015-126

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D, a Mgr. Petra Pospíšila v právní věci žalobce J. K., proti žalovanému Krajskému úřadu Zlínského kraje, se sídlem ve Zlíně, tř. Tomáše Bati 21, za účasti osoby zúčastněné na řízení: M. K., o žalobě proti rozhodnutí ze dne 27.11.2014, č.j. KUZL 38762/2014, sp. zn. KUSP 31463/2014 ÚP-Vác,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a shrnutí správních rozhodnutí

[1] V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný jako odvolací orgán zamítl odvolání žalobce a potvrdil prvostupňové rozhodnutí Městského úřadu Brumov-Bylnice, stavební úřad, č. 6/2014 ze dne 8.4.2017, č.j. SÚ/2721/2013, sp. zn. SÚ 0161/2012/Fi. Městský úřad Brumov-Bylnice, stavební úřad (dále též jako „stavební úřad“), vyhověl žádosti Mgr. M. a V. K. (dále též „stavebníci“) o dodatečné povolení stavby a podle § 129 odst. 2 a 3 a § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „stavební zákon“), dodatečně povolil změnu stavby hospodářské budovy na pozemku p.č. 818/1, 818/4, 818/5 v k.ú. Brumov. Ve výroku rozhodnutí stavební úřad uvedl popis změny stavby hospodářské budovy na pozemku p.č. 818/4, spočívající ve změně tvaru střešní konstrukce (posun polohy hřebene o cca 60 cm západním směrem a zvýšení stavby o 7 cm), dále změně venkovního schodiště do 1.PP, odstínu fasády a změně tloušťky betonového zdiva 1. PP ze 40 cm na 50 cm. Ve výroku rozhodnutí stavebního úřadu bylo dále povoleno na pozemku p.č. 818/1 provedení prefabrikovaného povrchového žlabu vč. pojistné drenáže zaústěné do stávající kanalizační šachty, okapového chodníku z jižní strany, přístupového chodníku k objektu a venkovního domovního rozvodu nízkého napětí napojeného na rozvody rodinného domu č.p. 697. Současně na pozemcích p.č. 818/1 a 818/5 bylo povoleno provedení venkovního rozvodu kanalizace dl. cca 26 m, umístěného mezi stávající betonovou šachtou u severozápadního rohu hospodářské budovy a stávající kanalizační šachtou umístěnou v severozápadním rohu pozemku p.č. 818/1 v k.ú. Brumov.

[2] Ve věci stavby hospodářské budovy byli původně pracovníci prvostupňového stavebního úřadu (Městského úřadu Brumov-Bylnice) vyloučeni z důvodu možné podjatosti vůči účastníku stavebního řízení paní M. K., tehdejší starostce. Proto nadřízený správní orgán (Krajský úřad Zlínského kraje) vedl řízení jako stavební úřad a dne 29.12.2006 vydal pod č.j. KUZL 23069/2006, sp. zn. KUSP 23069/2006 ÚP-Ka, rozhodnutí, kterým byla předmětná stavba dodatečně povolena a současně povolena výjimka z § 50 odst. 8 vyhl.č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 29.3.2007 a dne 7.6.2010 byl vydán souhlas s užíváním této stavby. Následně Ministerstvo pro místní rozvoj zjistilo, že stavba nebyla provedena v souladu s dodatečným povolením stavby ze dne 29.12.2006 a ověřenou dokumentací a ani nedošlo k odstranění závad, pro které bylo užívání stavby dne 19.2.2008 zakázáno, a proto byl souhlas s užíváním stavby dne 25.7.2011 zrušen a stavbu bylo třeba znovu projednat v řízení podle § 129 stavebního zákona. Jelikož důvod pro to, aby řízení o odstranění stavby vedl nadřízený správní orgán, pominul, nadřízený správní orgán předal dne 16.12.2011 spisový materiál stavebnímu úřadu k provedení řízení o odstranění změny stavby.

[3] Dne 11.1.2012 podali stavebníci ke stavebnímu úřadu žádost o dodatečné povolení změny stavby „Hospodářská budova“. Podáním této žádosti bylo zahájeno řízení o dodatečném povolení změny stavby. Jelikož žádost neposkytovala dostatečný podklad pro její posouzení, stavební úřad stavebníky vyzval k jejímu doplnění a současně řízení přerušil. Stavebníci předložili stavebnímu úřadu projektovou dokumentaci zpracovanou společností KB projekt, s.r.o., Ing. Z. K., autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby (říjen 2012), včetně popisu změn oproti dodatečnému povolení ze dne 29.12.2006; geodetické zaměření stavby (polohopisné a výškové); posouzení vlivu polohy realizované stavby na zastínění sousedního objektu žalobce na pozemku p.č. 815/1 v k.ú. Brumov zpracované Ing. M. N., autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby (březen 2012) a stanoviska dotčených orgánů. Po předložených všech potřebných dokladů oznámil stavební úřad zahájení řízení účastníkům řízení a dotčeným orgánům, přičemž všem dal možnost seznámit se s podklady a uplatnit námitky s tím, že k později uplatněným nebude přihlédnuto. Po provedeném řízení podle § 129 stavebního zákona, kdy podanou žádost stavební úřad přezkoumal dle § 90, § 111 a § 118 stavebního zákona, vydal rozhodnutí, kterým změnu stavby „Hospodářská budova“ dodatečně povolil. Ve výroku rozhodnutí současně stavební úřad stanovil podmínky pro dokončení stavby a rozhodl o námitkách účastníků řízení. Jelikož stavebníci předložili projektovou dokumentaci, zpracovanou oprávněnou osobou a v řízení prokázali, že změna stavby není v rozporu s § 129 odst. 3 stavebního zákona, bylo ji možno dodatečně povolit. Předložená projektová dokumentace splňuje obecné technické požadavky na výstavbu a změna stavby je umístěna v souladu s platnou změnou č. 4 Územního plánu města Brumov-Bylnice v plochách s obytnou zástavbou rodinných domů.

[4] Pro řádné posouzení stavu věci, zejména zda realizovaná změna stavby negativně ovlivňuje denní osvětlení místností sousedního objektu na pozemku p.č. 815/1 a k.ú. Brumov (ve vlastnictví žalobce) bylo podle žalovaného nutno doplnit podkladový materiál o nové posouzení vlivu stavby na stavbu sousední. Za účelem tohoto posouzení předal žalovaný příslušné podklady Ing. J. S.i, autorizovanému inženýrovi v oboru pozemní stavby, který žalovanému dne 30.7.2014 předložil „Posouzení vlivu stavby „Hospodářská budova na p.č. 818/4 stavebníků Mgr. M. a V. K. na denní osvětlení objektu BSV Kubiš, s.r.o., na p.č. 815/1 v k.ú. Brumov“ zpracované v červenci 2014. K uvedenému podkladu se vyjádřil žalobce i pan V. K. Podle V. K. vycházel posudek z nesprávných vstupních údajů. Proto nechal vypracovat nové posouzení, které dne 14.10.2014 předložil žalovanému s názvem „Odborný posudek č. 95/14“ ve věci vlivu hospodářské budovy na p.č. 818/4 na denní osvětlení místnosti sousedního objektu na p.č. 815/1 v k.ú. Brumov zpracovaný Znaleckým ústavem STAVEXIS s.r.o. se sídlem v Brně, Žižkova 63.

[5] Žalovaný po přezkoumání napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že stavební úřad se nedopustil pochybení a postupoval zcela v souladu s § 129 odst. 2 a 3 stavebního zákona. Vzhledem k opakovaně uplatňovaným námitkám žalobce, že předmětná stavba negativně ovlivňuje přístup denního osvětlení do jeho stavby, bylo třeba se vypořádal s nashromážděnými podklady. Z „Posouzení denního osvětlení – vlivu polohy hospodářské budovy na objekt na pozemku p.č. 815/1 v k.ú. Brumov“ zpracovaného Ing. M. N. (předloženo stavebníky současně s projektovou dokumentací) je zřejmé, že posuzované prostory splňují požadavky normy ČSN 360020 na podíl činitele denní složky osvětlení i po realizaci hospodářské budovy. Naopak z žalobcem předloženého „Hodnocení vlivu stínění na denní osvětlení stavby hospodářská budova na pozemku p.č. 818/4 v k.ú Brumov – změna stavby – skutečné provedení“ zpracované Ing. P. K., autorizovaným inženýrem pro techniku prostředí staveb (leden 2013) vyplynulo, že posuzované místnosti žalobce jsou místnostmi pobytovými a jsou hospodářskou budovou nepřiměřeně stíněny, a proto navrženou stavbu nelze podle předmětné dokumentace doporučit k realizaci. I když si obě předložená posouzení vzájemně odporovala, stavební úřad musel vycházet ze stavu (i přes možné ovlivnění denního osvětlení), že předmětná stavby hospodářské budovy byla již pravomocně povolena (v právní moci dne 29.3.2007). Z tohoto dodatečné povolení stavby je zřejmé, že před jeho vydáním byla mezi stavebníky a žalobcem uzavřena dohoda mimo jiné o úpravě výšky střechy dle přiloženého náčrtu, v němž je výška hřebene +4,550 m a výška v ose stavby +3,850 m. Následně však bylo zjištěno, že stavba nebyla dokončena v souladu s vydaným dodatečným povolením a ověřenou dokumentací, když sice k úpravě střechy a snížení hřebene střechy došlo, avšak jeho umístění neodpovídalo uzavřené dohodě a výšce v ose stavby, což bylo důvodem pro zahájení řízení o odstranění stavby. Stavebníci tak následně požádali o dodatečné povolení této změny stavby, spočívající ve změně tvaru střešní konstrukce – v posunu polohy hřebene střechy cca o 60 cm západním směrem a zvýšení stavby o 7 cm. Porovnáním obou předložených posouzení a s přihlédnutím k již existujícímu posouzení Ing. P. K. z roku 2005 (vypracováno pro stavbu o cca 0,6 m vyšší než v roce 2013), dospěl stavební úřad k závěru, že z těchto dokladů není jednoznačné, že by projednávanou změnou stavby došlo ke zhoršení vlivu denního osvětlení na stavbu žalobce. Stavební úřad úvahu opřel též o geodetické zaměření skutečného provedení stavby „Hospodářská budova“, zpracované Ing. M. V., úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, které prokázalo, že rozdíly a odchylky jsou minimální a nemohou negativně ovlivňovat sousední výrobní objekt.

[6] Vzhledem ke složitosti věci a za účelem úplného zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, provedl žalovaný i vlastní dokazování, po němž neshledal v postupu stavebního úřadu nedostatky, pro které by musel do rozhodnutí zasáhnout a dospěl rovněž k závěru, že byly naplněny podmínky pro dodatečné povolení změny stavby.

[7] Z posouzení Ing. M. N. (součást projektové dokumentace) vyplynulo, že posuzované prostory splňují požadavky normy ČSN 360020 na podíl činitele denní složky osvětlení i po realizaci hospodářské budovy. Posuzovanými místnostmi byla místnost expedice a kancelář kontroly (zraková činnost v obou místnostech) s tím, že jde o prostory s trvalým pobytem lidí. Z posouzení Ing. P. K. (objednatel BSV Kubiš, s.r.o. – leden 2013) vyplynulo hodnocení, že u místností balírna, kancelář, balení a výrobní prostor jde o pobytové místnosti, které jsou stavbou hospodářské budovy nepřiměřeně stíněny a navrženou stavbu tak nelze dle předmětné dokumentace doporučit k realizaci. Z posouzení vlivu stavby hospodářské budovy na denní osvětlení objektu BSV Kubiš, s.r.o., zpracovaného Ing. J. S. (objednatelem žalovaný – červenec 2014) vyplývá, že v případě místností – kontrola výrobků, balení a příprava k expedici, resp. kontrola výrobků, balení a příprava k expedici, kancelářské práce a výroba jehel, jde o prostory zrakové činnosti, které jsou trvalým pracovištěm. Stavba hospodářské budovy tak negativně ovlivňuje denní osvětlení ve vybraných prostorech výrobního objektu a požadované nejnižší hodnoty činitel denní osvětlenosti nejsou splněny. Posledním posouzením v této věci je Odborný posudek č. 95/14 ve věci vlivu hospodářské budovy na denní osvětlení místností sousedního objektu na pozemku p.č. 815/1 v k.ú. Brumov, zpracovaný Znaleckým ústavem STAVEXIS s.r.o. v říjnu 2014 (objednatel – stavebníci), jenž zhodnotil vypracovaná odborná posouzení v uvedené věci a provedl i vlastní posouzení denního osvětlení ve vztahu k platné legislativě. Z jeho závěru vyplývá, že posuzované místnosti z objektu BSV Kubiš, s.r.o., nemají sníženou úroveň denního osvětlení oproti požadavkům platných normativních předpisů nad přípustnou mez vlivem realizace hospodářské budovy.

[8] Veškeré shora uvedené podklady žalovaný zhodnotil a dospěl k závěru, že stavební úřad byl oprávněn dodatečně povolit předmětnou změnu stavby. Jedním ze zásadních podkladů byl „Odborný posudek č. 95/14 Znaleckého ústavu STAVEXIS s.r.o., jenž vedle hodnocení jednotlivých odborných posudků současně provedl i vlastní posouzení denního osvětlení ve vztahu k platné legislativě. Přitom bylo nutno vycházet z platného kolaudačního rozhodnutí provozovny žalobce na pozemku p.č. 815/1 v k.ú. Brumov, kterým bylo povoleno užívání této stavby (kolaudační rozhodnutí č. 15/97 ze dne 9.4.1997, č.j. Výst. 55/97/Fi/330, na stavbu „Brumovská speciální výroba“ na pozemcích p.č. 812/1, 812/4, 812/5, 812/6, 812/7, 815/1, 815/2, 815/3, 815/4 a 814 v k.ú. Brumov). V této souvislosti bylo zjištěno, že ostatní tři posuzovatelé vycházeli z jiných vstupních podmínek, pročež předložili rozdílné hodnoty úrovně denního osvětlení. Nesprávně totiž byly zatříděny místnosti a účel jejich užívání oproti kolaudačnímu rozhodnutí. Došlo k nesprávnému výkladu významu a určení pobytových místností. Porovnáním výkresů stavby „Výroba chirurgických jehel Brumov“ bylo zjištěno, že výkresy se uspořádáním shodují, kromě umístění jedné vnitřní příčky, avšak rozdílnými jsou v označení místností. Podle kolaudačního rozhodnutí obsahuje objekt SO 001-Výroba chirurgických jehel: sklad, údržbářskou dílnu, 2krát výrobní prostor, sklad hotových výrobků, balírnu, sklad obalů, šatnu, chodbu a vstupní a odkládací prostor. Tomuto výčtu odpovídá i výkres č. 2 půdorys přízemí. Naopak v případě výkresů, na jejichž základě byla provedena ostatní posouzení, bylo zjištěno, že tyto obsahují doplněné údaje označení, např. u skladu hotových výrobků a balírny je doplněno kontrola a expedice či kontrola, expedice a kancelář. Na základě doplněných označení pak došlo k nesprávnému začlenění dotčených prostor, když dle kolaudačního rozhodnutí jde o prostory skladu hotových výrobků a balírny (nevýrobní a skladovací). Odborný posudek se též zabýval skutečností, že na základě dohody mezi stavebníky a žalobcem vzešla úprava konstrukční výšky hřebene střechy hospodářské budovy na +4,550 m nad úrovní +0,000 v 1. NP a takto byla stavba provedena a dodatečně povolena (rozhodnutím ze dne 29.12.2006). Posudek v této souvislosti pak provedl posouzení zvýšené úrovně střešní konstrukce na výšku hřebene +4,620 m, tj. o 7 cm, přičemž bylo zjištěno, že z hlediska možného zastínění je toto navýšení zcela zanedbatelné a nemá žádný vliv na zhoršení denního osvětlení v dotčených místnostech objektu provozovny žalobce. Podle žalovaného Odborný posudek č. 95/14 provedl komplexní odborné zhodnocení, které sporná posouzení logicky vyvrátilo, pročež k nim nebylo možno přihlížet. Podle žalovaného tak změna stavby negativně neovlivní denní osvětlení provozovny „Brumovská speciální výroba“, a proto bylo možno změnu stavby dodatečně povolit.

[9] K námitce žalobce, že se stavební úřad dostatečně nezabýval změnou odtokových poměrů, žalovaný uvedl, že tvrzení se nezakládá na pravdě, neboť se případnou změnou odtokových poměrů povrchových vod vlivem výstavby hospodářské budovy zabýval stavební úřad opakovaně (ad 6) na str. 16 prvostupňového rozhodnutí). Předmětná stavba má odvádění splaškových a dešťových vod vyřešeno a příslušný vodoprávní úřad Městský úřad Valašské Klobouky, odbor životního prostředí, ve své stanovisku ze dne 11.4.2012 konstatoval, že změnou stavby nedošlo k ovlivnění vodních poměrů. Ze souhrnné technické zprávy předložené projektové dokumentace dále vyplývá, že odvádění dešťových a odpadních vod ze stavby a z pozemku kolem stavby je řešeno stávající přípojkou přes šachtu na severozápadním rohu hospodářské budovy do stávající kanalizační šachty rodinného domu a odtud do veřejné kanalizace.

[10] Předložená projektová dokumentace je zpracovaná v souladu s vyhláškou o dokumentaci staveb a obsahuje veškeré stanovené náležitosti. Zakreslený stav nelze označit za závadný, nýbrž jde o část stavby provedenou v rozporu s dodatečným povolením stavby ze dne 29.12.2006. Předmětem řízení nebylo provedení kanalizační přípojky, nýbrž jen venkovní rozvod domovní kanalizace (napojen na stávající kanalizační přípojky rodinného domu), proto dokumentace neobsahuje výkres přípojek na veřejné rozvodné sítě. Venkovní rozvod nezasahuje do pozemků ve vlastnictví žalobce.

[11] Žalovaný odmítl nesouhlas žalobce s posudkem zpracovaným Ing. L. B., autorizovanou inženýrkou pro požární bezpečnost staveb (duben 2012), neboť ve smyslu § 159 odst. 2 stavebního zákona projektant odpovídá mimo jiné za správnost a bezpečnost stavby, přičemž je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru.

[12] Žalovaný dále nemohl přisvědčit námitce žalobce, že „opakovanou žádostí pozbyla výjimka platnosti“. Pravomocným rozhodnutím, vydaným dne 29.12.2006, byla pro stavbu hospodářské budovy povolena výjimka z § 50 odst. 8 vyhl.č. 137/1998 Sb. nutná pro umístění stavby větší než 16 m na pozemku se stavbou rodinného domu. Současně s výjimkou byla stavba dodatečně povolena a následně i realizována. Jelikož byla realizována v rozporu s dodatečným povolením, bylo to důvodem k zahájení řízení o odstranění změny stavby. Protože stavebníci podali žádost o dodatečné povolení této změny stavby, bylo zahájeno řízení o dodatečném povolení této změny stavby. Výjimka však byla již dříve pravomocně povolena.

II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě

[13] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce včas žalobu. V ní uvedl jednak obecné námitky (např. žalovaný neposoudil nesoulad napadeného rozhodnutí – není uvedeno s čím měl poměřit, neprovedl potřebné důkazy – není uvedeno, které důkazy, žalovaný měl provést důkaz – není uvedeno, který důkaz, žalovaný měl žádost o dodatečné povolení změny stavby odmítnout a nařídit odstranění stavby, neprovedl vlastní dokazování dalšími doklady – není uvedeno kterými doklady, odůvodnění žalovaného jsou nepravdivá - žalobce neupřesnil v čem) a jednak uplatnil námitky konkrétní (např. že žalovaný nevyužil možnosti ohledání na místě samém nebo, že neuvedl v odůvodnění rozhodnutí z roku 2004, kterým nařídil odstranit stavbu).

[14] Krajský úřad pouze dospěl k závěru, že je potřeba doplnit pokladový materiál, pročež přerušil řízení a objednal si odborné posouzení Ing. S. na vliv stínění na budovu žalobce (podle žalobce údajně v ceně 14 900 Kč). Ve věci stínění výrobního objektu žalobce již bylo doloženo 9 odborných posudků. K žádosti o dodatečné povolení změny stavby stavebníci doložili projektovou dokumentaci i s fotodokumentací, z níž je podle žalobce prokázáno zastínění jeho objektů i bez nutnosti pořízení posudků.

[15] K vypracování odborného posouzení Ing. S. požádal společnost BSV Kubiš, s.r.o. (od roku 2001 provádí výrobu chirurgických šicích jehel na základě nájemní smlouvy v prostorách ve vlastnictví žalobce) o možnost zaměření otvorů, prostorů a ověření pracovních činností a technologických postupů. Na základě ověřených poměrů a podle správné metodiky pro zastínění provedl Ing. S. odborné posouzení s výsledkem, že předmětná „Hospodářská budova“ má negativní vliv na sousední výrobní objekt.

[16] Na základě žádosti stavebníka V. K. bylo opět správní řízení přerušeno za účelem pořízení dalšího odborného posudku. Přitom podle žalobce nešlo o novou skutečnost a stavebníci v řízení předložili odborné posouzení zpracované Ing. M. N. (březen 2012). Žalovaný zajistil odborné posouzení provedené Ing. S. (červenec 2014) a žalobce sám doložil odborné posouzení provedené Ing. P. K. (ze dne 10.1.2013), které bylo podle něj provedeno podle správné metodiky. Žádost stavebníka V. K. ze dne 25.8.20104 nebyla psána touto osobou a podpis je zfalšovaný.

[17] Stavebníci v řízení předložili Odborný posudek č. 95/14, pořízený Znaleckým ústavem STAVEXIS s.r.o. se sídlem v Brně, Žižkova 63 (dále též jako „posudek STAVEXIS“). Na základě tohoto podkladu žalovaný učinil nezákonné rozhodnutí a nerespektoval hodnocení Ing. S. a Ing. K. Přitom změnit závěry obou autorizovaných inženýrů mohl žalovaný podle správního řádu pouze znaleckým posudkem jako důkazem. Znalecký ústav STAVEXIS s.r.o. nezpracoval znalecký posudek, nýbrž jen odborný posudek (odborné vyjádření).

[18] Žalobce se s posledně uvedeným posudkem seznámil (na výzvu správního orgánu) a podal k tomu dne 31.10.2014 rozsáhlé vyjádření. Posudek považuje za nepravdivý, pořízený z účelových podkladů, vč. konání podvodné činnosti u místnosti č. 4 v legendě půdorysu objektu SO 001 na pozemku p.č. 815/1 (provozovna žalobce). Bylo účelově manipulováno s kolaudačním rozhodnutím č. 15/97, vydaným Městským úřadem v Brumově-Bylnici, stavební úřad, dne 9.4.1997, č.j. Výst. 5597/Fi/330, kterým bylo povoleno užívání stavebních úprav bývalého objektu OPS za účelem zřízení provozovny „Brumovské speciální výroby“ (objekt SO 001 – výroba chirurgických jehel sestává: ze skladu, údržbářské dílny, dvakrát výrobní prostor, sklad hotových výrobků, balírna, sklad obalů, šatna, chodba, vstupní a odkládací prostor). Žalobce dále stavebníkům vytkl, že si neprovedli prověření na místě samém a neseznámili se s činností společnosti BSV Kubiš, s.r.o. Rozhodnutím č. 38/95 Městského úřadu v Brumově-Bylnici ze dne 12.6.1995 bylo přerušeno řízení o žádosti žalobce o změnu užívání provozovny za účelem předložení mimo jiné výkresu se zakreslením a popisem nového využití uvedených objektů a také výkresu původního stavu objektů po jejich převzetí v rámci restituce (tj. místnost č. 4 bez mobilních příček). Podle žalobce byl v uvedeném řízení požadován půdorys původního stavu objektu po jeho převzetí v restituci.

[19] Upřednostněním závěrů z posudku STAVEXIS mohlo dojít ke zneužití pravomoci úřední osoby, když ani po devíti posouzeních neprovedla důkaz ohledáním na místě samém a nepřihlédla ke svému pořízenému posudku Ing. S. ani k vyjádření žalobce ze dne 31.10.2014 k posudku STAVEXIS.

[20] Znalecký ústav STAVEXIS nerespektuje povolenou výšku střechy z dodatečného povolení stavebního úřadu. Zřejmě nezná, že pro tvar střechy mimo výšku je rozhodující i poloha hřebene. Uvedená společnost neprovedla výpočet podle ČSN 730580-1. Nebyla tak zohledněna oblohová složka, když podle předběžného propočtu dle změněné normy vyhovuje schválení úprava střechy, která byla dohodnuta mezi stavebníky a žalobce v Dohodě ze dne 2.11.2006. Krajský úřad se sice odvolává na posudek STAVEXIS, avšak sám nerespektuje tvar střechy, který určil v dodatečném povolení stavby ze dne 29.12.2006.

[21] Dohoda ze dne 2.11.2006 měla ukončit nezákonnou stavební činnost stavebníků od roku 1991. Tito však závazky ignorují a provádí nekalou činnost v úpravě terénu a nasměrování povrchových vod na cizí území. Znalecký ústav STAVEXIS s.r.o. v posudku prokazuje, že byl zadán na konkrétní cíl, tedy, že není potřeba provádět další úpravy střechy, přitom dle žalobce situační plánek prokazuje opak (poznámka soudu: není upřesněno co konkrétně a z čeho je tímto dovozováno).

[22] Paní M. K. zajistila zmanipulovanou dokumentaci na úpravu střechy autorizovaným inženýrem Ing. F. M. Ke stížnosti žalobce reagovala Česká komora inženýrů a techniků (ČKAIT) sdělením žalobci, že jmenovaný byl uznán vinným rozhodnutím ČKAIT ze dne 16.2.2012 (v právní moci dne 6.4.2012). Na základě zmanipulované dokumentace vydal krajský úřad nezákonný kolaudační souhlas, který následně zrušilo Ministerstvo pro místní rozvoj jako odvolací orgán. V rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj bylo též potvrzeno, že stavba Hospodářské budovy nebyla provedena dle dodatečného povolení stavby ze dne 29.12.2006. Po zrušení kolaudačního souhlasu byla spisová dokumentace předána krajským úřadem na Městský úřad Brumov-Bylnice, stavební úřad, neboť pominul důvod jeho podjatosti vůči M. K.

[23] Krajský úřad při dodatečném povolení stavby dne 29.12.2006 současně povolil výjimku z § 50 odst. 8 vyhl.č. 137/1998 Sb. Podle žalobce se však uvedená výjimka vztahuje pouze na stavbu dle dodatečného povolení z roku 2006, nikoliv však na opakovanou žádost stavebníka. Výjimku lze povolit pouze v případech uvedených dle § 169 stavebního zákona. Povolená výjimka se bez provedení stavby dle dodatečného povolení v novém řízení stává protizákonnou. Prokazuje pochybení krajského úřadu.

[24] Dle žalobce byla doložena nepravdivá technická zpráva pro požární bezpečnost staveb v důsledku použití nesprávného stropu v projektové dokumentaci. Nyní jde o železobetonový strop o síle 17 cm, přitom nelze vycházet z příslibu stavebníka, že půda nebude využívána ke skladování. Strop nemá požární odolnost a půdní prostor má otevřenou plochu s možností přenosu požáru na vedlejší objekt. Ing. B. provedla již třetí odborné vyjádření s jinými výsledky. Krajský úřad neprovedl důkaz o skutečném složení stropu. Projektová dokumentace nemá náležitosti podle přílohy č. 1 vyhl.č. 499/2006 Sb. Na základě toho pak bylo vydáno i závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. Krajský úřad nevyhověl příkazům Ministerstva pro místní rozvoj, spočívajícím ve zrušení využití půdy ke skladování. Využití půdy nebylo projednáno dle stavebního zákona a nebyla změněna ani Dohoda z 2.11.2006.

[25] Žalovaný byl povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu a rovněž okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch toho, komu má být povinnost uložena, což však neprovedl. Mimo pokus o řešení zastínění nepřezkoumal úpravy terénu mezi objekty a neřešil odvodnění území, které neodpovídá vyhlášce o dokumentaci staveb. Žalovaný nepřezkoumal nedostatečnost kanalizační přípojky vedoucí od Hospodářské budovy, jenž měla zajišťovat odvodnění území, zejména při přívalových deštích a nadměrném sněhu. Nepřezkoumal ani nepovolený zvýšený terén pod Hospodářskou budovou, který výrazně změnil odtokové poměry území. Žalovaný se ztotožnil s příslušným správním orgánem a stejně jako stavební úřad nenařídil nezbytné úpravy. Přitom terénní úpravy nad 300 m podléhají ohlášení. Žalovaný neprozkoumal závěry znaleckého posudku Ing. Z. M. (vypracován dne 21.10.2011 na základě objednávky žalobce), ani návrhy řešení celého odvodnění a nezbytné úpravy dle autorizovaného inženýra Ing. J. K. s napojením na veřejnou kanalizaci. Ztotožnil se s nezákonným řešením (nelze napojit sdruženou kanalizaci na cizí kanalizaci). Na opětovné řízení žalobce nedal souhlas s napojením sdružené kanalizace od Hospodářské budovy do šachty v jeho vlastnictví a ani na zvýšený příkon nízkého napětí z přípojky E-ON. Nebyla projednána ani nová dohoda, když dohodu z 2.11.2006 stavebník nerespektuje.

[26] Podle žalobce je stínění při výrobě chirurgických šicích jehel ouškových rizikovým faktorem v pracovním prostředí při monotónní psychické zátěži a náročné práci na zrak, avšak ve věci byly důležité též: jiný profil střechy, neužívání půdy stavebníky z požárních důvodů, jiný spád střechy, odvodnění území k zamezení zaplavení níže postavené budovy a odstranění stínění souvislým pásem tújí.

[27] Žalobce žalovanému vytkl, že neprovedl vlastní dokazování, jeho posuzování neodpovídalo skutečnosti, nezjistil nedostatky v přístupu stavebního úřadu a nepořídil znalecký posudek hydrologických změn odtokových poměrů vlivem výstavby Hospodářské budovy a terénních úprav. Přiklonil se ke zkreslenému odbornému posudku č. 95/14 Znaleckého ústavu STAVEXIS s.r.o.

[28] Žalovaný nezdůvodnil nedodržení podmínek dodatečného povolení stavby ze dne 29.12.2006 ani proč nepoužil odborné posouzení Ing. S., které bylo pořízeno ze státních prostředků. Nezdůvodnil, proč zvolil jinou výšku budovy a polohu hřebene, než sám určil v dodatečném povolení stavby ze dne 29.12.2006. Nezdůvodnil proč povolil výjimku na stavbu (přitom je zaplavován sklep – žalobcem neupřesněno). Žalovaný tak podle žalobce postupoval účelově, ve prospěch stavebníků.

[29] Úředně oprávněná osoba účelově nezjistila, že stavební úřad nebyl oprávněn změnu stavby dodatečně povolit, zejména z důvodu, že na Hospodářské budově neexistují změny, pouze jsou tam závady. Změna není v projektové dokumentaci prokázána.

[30] Stavební úřad původně povolil stavu Hospodářské budovy bez územního plánu města, resp. v rozporu s ním (viz žádost stavebníků o změnu územního plánu a schvalovací doložka zastupitelstva ze dne 8.9.2005). V roce 2002 se stala M. K. (stavebník) starostkou města Brumov-Bylnice a z důvodu možné podjatosti stavebního úřadu byl spis k dokončení řízení postoupen nadřízenému krajskému úřadu. Krajský úřad nařídil v roce 2004 odstranění uvedené stavby. Krajský úřad vedl řízení do vrácení spisu stavebnímu úřadu Brumov-Bylnice dne 16.12.2011, k dokončení řízení o odstranění stavby. Místo řízení o odstranění stavby začal vést stavební úřad řízení o dodatečném povolení stavby na základě žádosti stavebníků ze dne 11.1.2012. Zahájené řízení považuje žalobce za nezákonné, neboť přijatá žádost stavebníků o dodatečné povolení změny stavby před dokončením je v rozporu se správním řádem, neboť šlo o opakovanou žádost o změnu stavby (první ze dne 22.1.2011). Žádost měla být odmítnuta a stavební úřad měl trvat na dokončení stavby dle dodatečného povolení ze dne 29.12.2006. Stavebník nepředložil potřebné podklady, a to ani v náhradních termínech k 1.3.2013. Sdělení vodoprávního úřadu ze dne 6.4.2012 nelze považovat za závazné stanovisko vodoprávního úřadu. Stanovisko Drážního úřadu Olomouc je neúplné (žalobce u obou stanovisek nekonkretizoval důvody jeho pochybností).

[31] Stavební úřad vydal rozhodnutí o dodatečném povolení změny stavby hospodářské budovy na základě nepravdivých a neúplných podkladů a z důvodu pochybení úřední osoby (žalobce zde nekonkretizoval), a je proto nezákonné. Rozhodnutí není změnou stavby, ale legalizací jejího jiného provedení. To pro žalobce považuje závadný stav.

[32] Za změnu žalobce u předmětné stavby považuje pouze změnu v tloušťce betonového zdiva v 1. PP. V ověřené dokumentaci z roku 2000 je zdivo tl. 500, u změny v tomto řízení je zdivo o tl. 400. Může jít o statický problém, pokud je zdivo ze svahu trvale podmáčeno a je-li stavba realizována bez dostatečné dokumentace. Ostatní „změny“, uváděné v rozhodnutí, jsou podle žalobce nedodělky, popř. neprojektované stavební prvky. Rozvod nízkého napětí a kanalizace již byly předmětem nařízení odstranění stavby v roce 2004, tedy byly již provedeny. Posud hřebene střechy cca o 60 cm (dle žalobce správně 75 cm) západním směrem není podle něj změnou, nýbrž legalizací tohoto provedení, v rozporu s Dohodou ze den 2.11.2006. Nebyla projednána změna Dohody z 2.11.2006 mezi žalobcem a stavebníky na napojení nízkého napětí a přípojky domovní kanalizace od RD stavebníků. Stavební úřad nepravdivě tvrdí, že venkovní domovní kanalizace stavebníků nezasahuje do pozemků ve vlastnictví žalobce. Bez souhlasu s napojením do kanalizační šachty nemá odpadní voda odtok. Žalovaný zrušil septik a nemá u správce kanalizace přihlášeno napojení na veřejnou kanalizaci. Přípojka nízkého napětí u E-ON byla plně hrazena žalobcem, bez přispění žalovaného, který bez souhlasu osadil pojistkovou skříň na jinou nemovitost.

[33] Stavební úřad tvrdil, že žalobce není povinen zabezpečit na svých pozemcích, aby vody z území netekly na sousední pozemky a nadále trvá na svém sdělení č. 1/11 ze dne 3.11.2011. S tímto sdělením žalobce nesouhlasil, a to s ohledem na znalecký posudek Ing. M. a návrh řešení odvodnění provedený Ing. J. K. Stavební úřad odmítl řešit nezbytné úpravy terénu na pozemcích p.č. 818/1 a 818/5 v k.ú. Brumov, ačkoliv se stavebníci v Dohodě ze dne 2.11.2006 písemně zavázali, že nebudou provádět další investiční činnost na hranici se sousedními pozemky.

[34] Žalobce vytkl stavebníkům, že nechali vzrůst túje a zvýšili terén bez povolení správních orgánů. Řízení o žádosti žalobce na zřízení ochranného pásma v šířce 3 m pro výrobní objekt společnosti BSV Kubiš, s.r.o., bylo zastaveno usnesením Městského úřadu Brumov-Bylnice, stavební úřad, dne 18.7.2011, č.j. SÚ/4482/2011, podle žalobce bez řádného zdůvodnění. Terénní úpravy s osazeným souvislým pásem tújí na rozhradě pozemků požaduje žalobce upravit dle dokumentace, která byla předána do řízení o ochranném pásmu.

[35] Stavební úřad nezkoumal, zda projektová dokumentace respektuje dodatečné povolení z 29.12.2006 a Dohodu z 2.11.2006. Rozhodnutí stavebního úřadu je nezákonné. Vadně byla posouzena žádost stavebníků o opakovanou změnu stavby, žádost měla být zamítnuta. Stavební úřad se nevypořádal s námitkami žalobce a neodstranil rozpory stanovené Ministerstvem pro místní rozvoj (žalobce je nespecifikoval). Stavební úřad vycházel z nepravdivých podkladů a v řízení chyběla stanoviska dotčených orgánů (krajská hygiena, hasičský záchranný sbor, vodoprávní úřad a správce kanalizace). Stavebníci v řízení neprokázali splnění podmínek ve smyslu § 129 odst. 2 a 3 stavebního zákona a § 137 cit. zák. pro provedení nezbytných terénních úprav na odvodnění celého území. S žalobcem stavebníci neprojednali změnu Dohody z 2.11.2006. Rozhodnutí je v rozporu s veřejným zájmem (žalobce jej nespecifikoval). Oba správní orgány a jejich úřední osoby řeší předmětnou stavbu od roku 1995, resp. 2004 a okolnosti tohoto případu jsou jim dobře známé, přesto porušují základní zásady činnosti správních orgánů, zejm. postup v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, veřejným zájmem tak, aby nevznikaly zbytečné náklady. Nepostupují nestranně. Stavební úřad řeší stavbu od vrácení spisu dne 16.12.2011 do rozhodnutí dne 8.4.2014, celkem 28 měsíců. Oba správní orgány řeší hospodářskou budovu ve vzájemné spolupráci již 15 let. Žalobce je po celou dobu nucen z důvodu zastínění vynakládat zvýšené výdaje na osvětlení ve výši 21 915 Kč ročně.

[36] Žalobce požadoval zrušit rozhodnutí žalovaného i stavebního úřadu.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

[37] Žalovaný v podstatných bodech připomněl průběh správního řízení. Připomněl první stavební povolení na stavbu Hospodářský objekt ze dne 13.11.1996, dále dodatečné stavební povolení stavby Hospodářská budova ze dne 29.12.2006, vč. povolení výjimky, a dále nyní přezkoumávané dodatečné povolení změny stavby Hospodářská budova stavebního úřadu ze dne 8.4.2014, vč. napadeného rozhodnutí žalovaného. Žalovaný dále připomněl Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 3.4.2015, které k podnětu žalobce na přezkum napadeného rozhodnutí žalovaného sdělilo, že po předběžném posouzení věci neshledalo důvody k zahájení přezkumného řízení.

[38] Žalovaný stručně shrnul obsah žaloby a poukázal na to, že žalobce obsahuje také námitky, které se netýkají žalobou napadeného rozhodnutí, nýbrž jiných řízení vedených stavebním úřadem nebo krajským úřadem.

[39] K jednotlivým žalobním důvodům uvedeným v žalobě žalovaný sdělil, že přezkoumáním rozhodnutí stavebního úřadu nezjistil pochybení takové povahy, pro které by bylo nutno rozhodnutí změnit či zrušit. Musel vycházet z toho, že Hospodářská budova již byla stavebním úřadem pravomocně povolena. Ze shromážděných podkladů nebylo jednoznačné, že by projednávanou změnou stavby došlo ke zhoršení vlivu denního osvětlení na stavbu žalobce, neboť dle geodetického zaměření skutečného provedení stavby bylo zjištěno, že rozdíly a odchylky jsou minimální a nemohou negativně ovlivňovat sousední výrobní objekt. Proto bylo možno předmětnou změnu stavby dodatečně povolit.

[40] Krajský úřad se zabýval všemi námitkami a připomínkami uplatněnými žalobcem a všechny řádně vypořádal, nelze tak přisvědčit žalobci v tom, že se s námitkami žalobce správní orgány nevypořádaly. Není pravdivé rovněž tvrzení žalobce, že nebyly odstraněny rozpory zjištěné Ministerstvem pro místní rozvoj. Naopak zjištěné nedostatky či rozpory byly krajským úřadem odstraněny, a to vydáním usnesení ze dne 25.7.2011, č.j. KUZL 45598/2011, kterým byl ve smyslu § 156 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zrušen souhlas s užíváním stavby. Následně bylo zahájeno řízení o odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona, přičemž stavebníci podali dne 11.1.2012 žádost o dodatečné povolení změny stavby Hospodářská budova, pročež bylo řízení o odstranění stavby přerušeno a dále vedeno řízení o dodatečném povolení změny stavby. Že došlo k odstranění rozporu a nedostatků, o tom svědčí Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 3.4.2015 (k podnětu žalobce na přezkum), které neshledalo důvody k zahájení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí žalovaného.

[41] Žalovaný se důrazně ohradil proti tvrzení žalobce, že krajský úřad i stavební úřad rozhodují zmanipulovaných a podvodných dokladů. Všechny shromážděné podklady byly po celou dobu součástí správního spisu a všichni účastníci řízení (včetně žalobce) měli možnost se s nimi seznámit, případně se k nim vyjádřit. Po celou dobu řízení žádnou takovou námitku žalobce nevznesl. Pokud žalobce s výsledky odborných posouzení nesouhlasí, pak to neznamená, že jde o „podvodné doklady“. Odborná posouzení byla zpracována oprávněnými osobami, které jsou zodpovědné za jejich úplnost a správnost a správní orgány neměli možnost do nich zasahovat a ovlivňovat jejich výsledek. Jelikož si předložená posouzení vzájemně odporovala, bylo třeba předložit nové podklady s tím, aby byly následně důsledněji posouzeny.

[42] Není pravdou, že řízení je vedeno po dobu 15 let bez výsledku a bez souladu se zákony a veřejným zájmem. Řízení o odstranění stavby je vedeno od roku 2001, kdy v roce 2006 bylo vydáno dodatečné povolení předmětné stavby. Jelikož však stavba nebyla provedena v souladu s dodatečným povolením stavby ze dne 29.12.2006 a ověřenou dokumentací, byl zrušen souhlas s užíváním stavby a následně bylo třeba stavbu projednat v řízení o odstranění stavby. Stavebníci pak podali žádost o dodatečné povolení změny stavby, proto bylo v souladu se zákonem řízení o odstranění stavby přerušeno a vedeno dále řízení o dodatečném povolení změny stavby. Řízení o odstranění stavby, resp. o dodatečném povolení stavby bylo vedeno nestandardní dobu, jednak z důvodu řešení otázky podjatosti a jednak z toho důvodu, že účastníky řízení bylo plně využíváno možností podávat proti vydávaným rozhodnutím opravné prostředky. Současně bylo třeba doplnit podklady, když předkládané podklady byly jednotlivými stranami sporu zpochybňovány.

[43] Dne 25.1.2012 vyzval stavební úřad stavebníky, aby předložili mimo jiné projektovou dokumentaci změny stavby v rozsahu a obsahu dle Přílohy č. 1 vyhl. č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, zpracovanou autorizovanou osobou. Tuto stavebníci předložili dne 27.4.2012 a stavebním úřadem i krajským úřadem nebylo zjištěno, že by předložená dokumentace neodpovídala vyhlášce č. 499/2006 Sb. Nelze tak přisvědčit námitce žalobce, že předložená projektová dokumentace nesplňuje požadavky stanovené citovanou vyhláškou. Žalobce současně ani neuvedl, v čem konkrétně by dokumentace neměla uvedené požadavky splňovat.

[44] K požadavku žalobce na dodržení Dohody z roku 2006 žalovaný uvádí, že dodatečné povolení stavby bylo v roce 2006 vydáno po řádně provedeném řízení o odstranění stavby, v němž stavebníci prokázali, že uvedená stavba je v souladu s veřejným zájmem a s žalobcem současně uzavřeli zmiňovanou Dohodu. Skutečnost, že stavebníci nakonec realizovali hospodářskou budovu v rozporu s dodatečným stavebním povolením z roku 2006, byla důvodem pro zahájení řízení o odstranění změny této stavby. Jelikož stavebníci v následně vedeném řízení o dodatečném povolení změny této stavby prokázali, že změnu lze dodatečně povolit, bylo na základě jejich žádosti a shromážděných podkladů a provedeném řízení vydáno dodatečné povolení změny stavby.

[45] Oba správní orgány se musely vypořádat s několika podklady opatřenými účastníky řízení ve věci případného zastínění stavby žalobce. Uvedené podklady museli hodnotit jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a k žádné manipulaci, tvrzené žalobcem, nedošlo. Po zhodnocení všech důkazů dospěl stavební úřad a následně i krajský úřad k závěru, že změnu stavbu bylo možno dodatečně povolit. Veškeré podklady, zohledněné v tomto řízení, byly zpracovány oprávněnými osobami. Projektantova odpovědnost je formulována v §159 odst. 2 stavebního zákona. Přezkoumáním napadené dokumentace nebylo zjištěno pochybení v kvalitě ani rozsahu jejího zpracování. Spekulativní námitky žalobce o manipulaci v dokazování žalovaný důrazně odmítá. Oba správní orgány postupovaly v řízení nestranně a tak, aby dotčeným osobám umožnily plné uplatnění jejich práv.

[46] Oba správní orgány opakovaně řešily v uvedeném řízení i mimo něj námitku žalobce týkající se nedostatečné kanalizační přípojky stavby Hospodářská budova vzhledem k odvodnění celého území kolem stavby. K nesouhlasu žalobce s napojením na jeho kanalizační přípojku žalovaný uvedl, že předmětem dodatečného povolení stavby Hospodářské budovy byl pouze venkovní rozvod domovní kanalizace, který je napojen na stávající kanalizační přípojku RD č.p. 697 ve vlastnictví stavebníků a nejde o provedení kanalizační přípojky s novým napojením, přičemž venkovní rozvod domovní kanalizace nezasahuje do pozemku ve vlastnictví žalobce. Odvádění dešťových a odpadních vod ze stavby a kolem stavby je dle projektové dokumentace řešeno stávající přípojkou přes šachtu na severozápadním rohu hospodářské budovy do stávající kanalizační šachty RD a odtud do veřejné kanalizace. Součástí spisu je i stanovisko vodoprávního úřadu Městského úřadu Valašské Klobouky, odbor životního prostředí ze dne 11.4.2012, zn. MUVK/6073/2012, který konstatoval, že předmětnou změnou stavby Hospodářské budovy na pozemku p.č. 818/4 v k.ú. Brumov nedošlo k ovlivnění vodních poměrů.

[47] Nepřípadná je námitka žalobce směřující proti povolení výjimky z § 50 odst. 8 vyhl.č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, která již byla povolena rozhodnutím ze dne 29.12.2006, přičemž rozhodnutí nabylo právní moci dne 29.3.2007. Rovněž nesouhlas se zastavením řízení ve věci žádosti žalobce o zřízení ochranného pásma nemůže být předmětem tohoto řízení o dodatečném povolení změny stavby hospodářská budova.

[48] Skutečnost, že stavebníci neprovedli stavbu hospodářské budovy v souladu s dodatečným povolením stavby ze dne 29.12.2006 byla právě důvodem pro zahájení řízení o odstranění předmětné stavby.

[49] Jelikož změna stavby byla dodatečně povolena v souladu se stavebním zákonem a dalšími právními předpisy, žalovaný navrhl soudu, aby žalobu zamítl jako nedůvodnou.

IV. Další podání žalobce

[50] Dne 1.7.2015 reagoval žalobce replikou na vyjádření žalovaného k podané žalobě. Žalobce v replice opakoval, popř. odkazoval na skutečnosti již uváděné v žalobě. Podle něj oprávněná úřední osoba krajského úřadu vykazuje značně rozporné rozhodování (např. rozhodnutí o odstranění stavby v roce 2004, dodatečné povolení stavby v roce 2006, nezákonný kolaudační souhlas v roce 2010 atd.). Přitom jde stále o tutéž stavbu „Hospodářská budova“ ohlášenou ke kolaudaci v roce 2001. Je to důkaz tzv. veletočů. Krajský úřad měl již na základě odborného posouzení Ing. J. S. zrušit rozhodnutí stavebního úřadu a věc mu vrátit k novému projednání. Neučinil tak a místo toho připustil, aby stavebník doložil v pořadí již devátý posudek ve věci vlivu hospodářské budovy na denní osvětlení v sousední provozovně žalobce. Tímto byl posudek STAVEXIS, který žalobce považuje za lživý, neboť je vypracován účelově na jiné prostředí s jinou výrobní činností. Žalobce proto navrhl soudu, aby byli vyslechnuti zpracovatelé odborných posouzení: autorizovaný inženýr Ing. J. S., a prof. Ing. J. M., Ph.D.

[51] Krajský úřad sice poukázal na to, že Ministerstvo pro místní rozvoj neshledalo po předběžném posouzení věci důvody k zahájení přezkumného řízení. Žalobce proto dal podnět na přezkum činnosti úředních osob obou správních orgánů u Ministerstva pro místní rozvoj. Podnět řešila úřední osoba ministerstva Ing. H. K., která v roce 2011 zrušila nezákonný kolaudační souhlas. Nyní v předběžném přezkoumání nezjistila, že uvedené závady trvají, proto žalobce na Ministerstvo pro místní rozvoj podal stížnost na zásadní změnu přístupu k věci u Ing. K. a na zahájení přezkumu postupu obou správních orgánů. Výsledky tohoto přezkumu umožní lepší orientaci při posuzování věci v soudním řízení.

[52] V roce 2004 bylo nařízeno odstranění stavby z důvodu, že stavebníci neprokázali veřejný zájem. Nyní stavební úřad ani krajský úřad nezdůvodnily proč trvají na jiné střeše s jiným sklonem a polohou hřebene, když se stavebník sám zavázal střechu upravit. Stavba dosud není realizována podle dodatečného povolení stavby z roku 2006. Vzhledem k neprokázanému veřejnému zájmu měl krajský úřad opětovnou změnu stavby před dokončením odmítnout, protože stavební úřad má povinnost v rozhodnutí zdůvodnit konkrétní veřejný zájem. Za veřejný zájem však nelze považovat nepoužitelný sklep stavby, která má negativní vliv na sousední výrobní budovu, v jejíž provozovně je zaměstnáno 31 pracovníků.

[53] Ve vyjádření k žalobě žalovaný nezdůvodnil nezákonnost zahájení řízení na opakovanou změnu stavby pro její dodatečné povolení. Přitom žalovaný nevyžadoval odstranění závad ve smyslu dodatečného stavebního povolení z roku 2006.

[54] Stavebník nepředložil požadované doklady ke stavebnímu povolení (projektovou dokumentaci, doklady o jednání se žalobcem, závazné stanovisko dotčeného orgánu veřejného zdraví, stanovisko vlastníka veřejné kanalizace a stanovisko správce sítě pro elektrickou energii). Stavba „Hospodářské budovy“ je v rozporu s platným územním plánem města a též obecnými požadavky na výstavbu podle § 169 stavebního zákona. Povolením výjimky v roce 2006 nebylo dosaženo účelu ve smyslu obecných požadavků či technických požadavků na výstavbu dle vyhl.č. 268/2009 Sb. Nezákonným zahájením nového řízení dne 1.3.2013 na dodatečné povolení změny stavby bylo ukončeno řízení ve věci dodatečného povolení stavby z roku 2006. Neprovedením úpravy střechy pozbyla výjimka z § 50 odst. 8 vyhl.č. 137/1998 Sb., schválená rozhodnutím krajského úřadu dne 29.12.2006, účinnost a pro správní orgán platí nový stav.

[55] Stavebník požádal o změnu územního plánu až dne 30.3.2004. V posuzované věci nebyly splněny podmínky pro vydání dodatečného povolení stavby, a proto bylo třeba žádost o dodatečné povolení stavby zamítnout.

[56] Mezi nesplněné podmínky podle žalobce patří: úprava střechy dle dohody, neprojednání změny ve využití půdy na skladování, nesplnění nejnižší hodnoty činitele denní osvětlenosti podle normy ČSN 730580-1, napojení kanalizace na veřejnou kanalizaci se souhlasem jejího vlastníka, projektované řešení neupravuje odvodnění celého území (souhlas s napojením domovní kanalizace stavebníků ze dne 2.11.2006 není účinný, protože stavebníci nesplnili žádnou podmínku Dohody, proto pro napojení domovní kanalizace musí proběhnout stavební řízení), provedené terénní úpravy bez ohlášení, navýšení terénu na rozhradě pozemků bez souhlasu žalobce, nepodáno stanovisko vodoprávního úřadu, neřešení požárně nebezpečného prostoru (půda stavby a blízkost staveb).

[57] Žalobce v žalobě doplnil sdělení Krajského hygienické stanice Zlínského kraje ze dne 19.7.2012 a 12.4.2013, z nichž mimo jiné plyne, že vlivem stínění hospodářskou budovou poklesla hodnota nejmenšího činitele denní osvětlenosti Dmin na hodnotu 0,4%, což představuje 36,4% původní hodnoty. Uvedené doklady byly rovněž dodány do spisu. Žalobce dále doplnil stanovisko autora programu Wdls-ASTRA MS software s.r.o. Ing. S., přičemž tímto programem byl proveden i výpočet posudku STAVEXIS. Podle jeho posouzení v místnosti č. 4 trvale pracují 3-4 osoby. Chybou pak je hodnocení denního osvětlení pouze uvnitř místností objektu.

[58] Zakreslení skutečného provedení stavby obsahuje vady. Krajský úřad měl zajistit odstranění vad, vytknutých Ministerstvem pro místní rozvoj, a nikoliv spis opět přehodit na stavební úřad. Žalobce jako osoba s 27 letou výrobní praxí důrazně odmítá obsah vyjádření žalovaného.

[59] Oprávněnost podané žaloby plyne z toho, že nebylo dokončeno řízení ve věci dodatečného povolení stavby a nebyly odstraněny nedostatky vytknuté MMR. Správní řád neumožňuje vyhovět účastníku řízení dvakrát na změnu stavby a stavba dodatečně povolit. Stavebníkovi již bylo vyhověno dodatečným povolením stavby včetně povolení výjimky. Nesplnění podmínek dodatečného povolení stavby nedává stavebníkovi možnost zahájit jiné správní řízení a nové řízení musí být zastaveno. Nebyla aktualizována mezi účastníky řízení Dohoda. Vydané stavební povolení je nezákonné, neboť stavebník nedoložil soulad stavby s územním plánem, veřejným zájmem a obecnými požadavky na výstavbu. Doložená projektová dokumentace je pouze zakreslením skutečného stavu.

[60] V dalším podání, doručeným soudu dne 21.11.2016 a označeným jako „doplnění nových skutečností a důkazů“, žalobce zopakoval některé z již dříve uplatněných námitek. Vedle toho poukázal na záznam Katastrálnímu úřadu Valašské Klobouky pro LV č. 1957, a to dle oznámení o užívání předmětné stavby ze dne 18.9.2015 s právem užívání stavby od 16.10.2015 dle rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 9.3.2015 o předčasném užívání pod č.j. SÚ/1398/2015. Z uvedeného plyne, že stavební úřad potvrdil dokončení stavby i s užíváním půdy, a to v rozporu s dodatečným povolením stavby z roku 2006. Mezi Hospodářskou stavbou a objektem žalobce pro výrobu chirurgických jehel tak trvá požárně nebezpečné pásmo, což vyplynulo z Technické zprávy – požárně bezpečností řešení ze dne 9.12.2015, kterou vypracovala Ing. V. Š., autorizovaný inženýr pro požární bezpečnost staveb, na základě žádosti žalobce.

[61] Podle žalobce měla státní zástupkyně Městského zastupitelství v Brně potvrdit, že krajský úřad zadal revizní znalecký posudek u společnosti STAVEXIS, s.r.o., přesto, že si před tím zadal odborné zpracování posouzení vlivu stínění u Ing. S. Jako objednatel tak musel zaplatit i údajný revizní znalecký posudek. Žalobce již v žalobě upozorňoval, že posudek STAVEXIS nebyl znaleckým posudkem, nýbrž jen odborným posudkem. Za takové situace však nemůže hodnotit jiné obdobné odborné posudky, přesto tak v uvedené věci činí. Výslech prof. M. prokázat správnost jejích závěrů v odborném posudku. Za účelem objektivního posouzení navrhoval žalobce vedle tohoto výslechu i výslech Ing. S.

[62] Žalobce namítal, že policejní orgán neprovedl žádné nutné šetření a společně s městským státním zastupitelstvím považuje žalobce postupy těchto orgánů za rozporné s trestním řádem. Městské státní zastupitelství nepostoupilo podnět žalobce jinému orgánu, který by jej řešil jako případný přestupem. Státní zastupitelství nepostupovalo na všech úrovních řádně a podnět žalobce nebyl šetřen ani v případě, že šlo o vynaložení státních finančních prostředků.

[63] K telefonickému rozhovoru krajského úřadu s Ing. P. K. žalobce odkázal na písemné stanovisko tohoto autorizovaného inženýra, přitom vyřízení jeho námitky na základě telefonického hovoru označil za nevídané. Pro výpočet stínění vlivem Hospodářské budovy je zásadní to, zda v dotčeném stíněném prostoru je trvalý pobyt osob, což je v dané věci nezpochybnitelné.

[64] Terénní úpravy kolem hospodářské budovy nebyly řešeny stavebním úřadem, přitom stavebníci provádí další omezování, např. provádění opěrné zdi nebo výsadba dalšího stromu. V důsledku nedostatku pravomoci úřady odkazují v této souvislosti na soud. Dojde-li v dané věci ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému, budou výše popsané problémy dořešeny, vč. odpadní kanalizace a odvodu povrchových vod.

[65] Žalobce dále rozporoval povolení užívání stavby ze dne 18.9.2015, avšak uvedené rozhodnutí není předmětem tohoto soudního přezkumu. Žalobce dále napadá Ministerstvo pro místní rozvoj, které podle něj bezdůvodně nezahájilo jím požadované přezkumné řízení, a to i za situace, že obě předchozí vyhovující rozhodnutí MMR řešila tatáž osoba Ing. M. K. Žalobcem napadenou neodbornost státní tajemnice ministryně vyřešila sdělením, že státní tajemnice nemá kompetence zasahovat do věcného a procesního výkonu státní správy. Žalobce dále rozporoval obsah sdělení Městského úřadu Valašské Klobouky, odbor životního prostředí, ve věci odvodnění území.

[66] Posudek STAVEXIS podle žalobce neřeší stínění ve smyslu vyhlášky č. 268/2009 Sb., a ČSN 730580-1, nýbrž jen v konečném závěru zdůrazňuje, že není třeba provádět úpravy výšky střechy, ačkoliv se stavebník k určité podobě střechy písemně zavázal, a krajský úřad na základě Dohody vydal dodatečné povolení stavby v roce 2006.

[67] V dotčených prostorech provozovny žalobce pracují v současné době minimálně 3 pracovníci – 5 pracovníků podle potřeby. V posudku STAVEXIS je řada účelových rozporů.

[68] Po vydání napadeného rozhodnutí žalovaným dne 27.11.2014 již nebyla žádná změna účelu užívání stavby projednána. Přitom v dané věci byla opakovaně povolena změna stavby před dokončením k jinému účelu využití, než jak rozhodl žalovaný i stavební úřad. Žalobce navrhl provést nový vklad do katastru nemovitostí. Po zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k novému projednání, žalobce požadoval přidělit věc krajskému úřadu, neboť oprávněná úřední osoba stavebního úřadu je vůči žalobci zřetelně podjatá (žalobce blíže neupřesnil).

[69] Před nařízeným jednáním žalobce v písemném podání, doručeném soudu dne 28.3.2017, žalobce zopakoval svoji dosavadní argumentaci. Žalobce stavebníku několikrát vyhověl, avšak stavebník nerespektoval písemnou dohodu a vznášel nové požadavky. Díky neochotě respektovat práva žalobce vznikl mezi účastníky řízení problém.

[70] Již v roce 1996 vyslovil souhlas pro stavební povolení na hospodářskou budovu bez půdy a sklepa. Ohledně stavby uzavřel se stavebníkem písemnou dohodu, vč. úpravy střechy. Byla uzavřena i směnná smlouva na pozemky, kdy žalobce sousedovi postoupil pozemek p.č. 818/5 ve výměře 36 m. Dohoda se stavebníky byla na stavbu bez půdy ke skladování a se sklonem střechy bez možnosti osazení dveří. Před dodatečným povolením stavby v roce 2006 si doslova vynutil žalovaný odsouhlasení výjimky. Požárně nebezpečný prostor v podstatě povolil žalovaný Kolaudačním souhlasem z roku 2010 s vymezením užívání půdy pro skladování. Tato podstatná změna však nebyla projednána. Místo, aby rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení změny stavby bylo zrušeno, zadal žalovaný vypracování revizního znaleckého posudku u Znaleckého ústavu STAVEXIS, s.r.o. Přitom i laikovi je zřejmé, že budova stíní.

[71] Další dodatečné povolení změny stavby je pro žalobce nepřijatelné. Nesplňuje obecné požadavky na výstavbu ani veřejný zájem, současně ohrožuje zdraví zaměstnanců v provozovně žalobce a majetek třetích osob. Jsou rovněž ohrožena i pracovní místa v regionu.

[72] Žalobce uvědomil soud, že při nařízeném jednání prokáže podvod i manipulace k zadání v odborném posudku č. 95/14 od Znaleckého ústavu STAVEXIS, s.r.o. (jeho originál byl založen ve správním spise). Vzhledem k tomu, že v řízeních docházelo podle žalobce k výrazné manipulaci, trval žalobce rovněž na provedení důkazů, zejména u: Oznámení o zahájení kolaudačního řízení v roce 2001, dodatečné povolení stavby vč. výjimky ze dne 29.12.2006, nezákonný kolaudační souhlas s užíváním stavby ve smyslu rozhodnutí MMR, Žádost o druhé dodatečné povolení stavby ze dne 11.1.2012, Oznámení zahájení kolaudačního řízení spolu se žádostí o změnu stavby před dokončením, Posouzení vlivu hospodářské budovy na stínění provozovny žalobce Ing. J. S., Technická zpráva o požární ochraně, Posouzení změny odtokových poměrů vč. kanalizace a Odvádění povrchových a odpadních vod. Žalovaný rovněž nepojal jako dotčený orgán Krajskou hygienickou stanici. V případě, že nebude dostatečně objasněn skutkový stav, navrhl žalobce ohledání na místě samém u stavby na pozemku p.č. 818/4 a 815/1 v k.ú. Brumov.

V. Další podání žalovaného

[73] Dne 3.4.2017 uplatnil žalovaný u soudu podání, kterým se shrnujícím způsobem vyjádřil k dosavadním podáním žalobce. Žalovaný stručně vyjádřil celou genezi Hospodářské budovy. Dále zdůraznil, že předmětem napadeného rozhodnutí byla jen „změna“ stavby Hospodářské budovy (nikoliv tato stavba jako celek), spočívající ve změně tvaru střešní konstrukce (posun polohy hřebene cca o 60 cm západním směrem a zvýšení stavby o 7 cm), změně venkovního schodiště do 1. PP, změně odstínu fasády a tloušťky betonového zdiva v 1. PP ze 40 cm na 50 cm, dále na pozemku p.č. 818/1 v k.ú. Brumov bude proveden prefabrikovaný povrchový žlab, vč. pojistné drenáže zaústěné do stávající kanalizační šachty, dále okapový chodník z jižní strany stavby, přístupový chodník k objektu a venkovní domovní rozvod nízkého napětí napojený na rozvody RD č. p. 697. Na pozemcích p.č. 818/1 a 818/5 v k.ú. Brumov bude ještě proveden venkovní rozvod kanalizace dl. cca 26 m umístěný mezi stávající betonovou šachtou u severozápadního rohu hospodářské budovy a stávající kanalizační šachtou v severozápadním rohu pozemku p.č. 818/1 v k.ú. Brumov.

[74] Žalovaný dále shrnul, že ve věci byly zpracovány celkem 4 odborná posouzení (viz str. 8 napadeného rozhodnutí), a to od Ing. M. N., Ing. P. K., Ing. J. S. a Znaleckého ústavu STAVEXIS, s.r.o. K řízení o dodatečném povolení stavby byla předložena projektová dokumentace obsahující požárně bezpečnostní řešení (ověřeno Ing. L. B., autorizovaným inženýrem pro požární bezpečnost staveb). Podle jejich závěrů není objekt umístěn v požárně nebezpečném prostoru okolních budov.

[75] K výhradám žalobce žalovaný uvedl, že půdní prostor nebude podle informace od investorů využíván, a to i s ohledem na nízkou světlou výšku prostoru. Stavebníci do řízení o dodatečném povolení změny stavby předložili projektovou dokumentaci, ze které je zřejmé, že prostor půdy se oproti dodatečnému povolení stavby ze dne 29.12.2006 nezměnil. V dalším žalovaný odkázal na obsah napadeného rozhodnutí. Na obsah napadeného rozhodnutí žalovaný rovněž odkázal v případě uplatněné námitky, týkající se změny odtokových poměrů. Žalovaný k tomu konstatoval, že změnou stavby nedošlo k ovlivnění odtokových poměrů. Předmětem dodatečného povolení změny stavby hospodářské budovy nebyly žádné nové přípojky dešťových ani odpadních vod, což je i zřejmé z napadeného rozhodnutí, na které žalovaný v dalším odkázal. Jelikož předmětem řízení nebylo provedení žádné, tedy ani kanalizační přípojky, dokumentace neobsahuje výkresy takových přípojek. Rozhodováno bylo pouze o venkovním rozvodu domovní kanalizace, který je napojen na stávající kanalizační přípojku rodinného domu č.p. 697. Prefabrikovaný odvodňovací žlab byl rovněž součástí změny stavby. Součástí změny stavby však nebylo odvodnění celého území.

VI. Jednání konané dne 4.4.2017

[76] Při nařízeném jednání setrvali účastníci řízení na své dosavadní argumentaci. Osoba zúčastněná na řízení paní Mgr. M. K. se jednání nezúčastnila, předem se z něj omluvila (v soudním řízen pouze uplatnila na výzvu soudu práva osoby zúčastněné na řízení, jiné vyjádření neuplatnila).

[77] Žalobce opakovaně projevoval snahu přezkoumat celou stavbu Hospodářské budovy, proto byl soudem upozorňován, že předmětem soudního přezkumu je pouze rozhodnutí o dodatečném povolení změny nedokončené stavby Hospodářské budovy, které spočívaly v posunu střechy a zvýšení stavby, změně venkovního schodiště, odstínu fasády a tloušťky betonového zdiva. Součástí povolení byl též odvodňovací žlab, vč. pojistné drenáže, okapový chodník, přístupový chodník, rozvod nízkého napětí napojený na rozvody RD a též venkovní rozvod domovní kanalizace dl. cca 26 m. Sama stavba Hospodářské budovy byla již pravomocně povolena, a to dodatečným povolením krajského úřadu, vč. povolení výjimky, ze dne 29.12.2006, č.j. KUZL 23069/2006 (v právní moci dne 29.3.2007). Posledně citované rozhodnutí tak nemohlo být předmětem tohoto soudního přezkumu.

[78] Žalobce zopakoval, že požaduje stav stavby takový, jaký domluvil se stavebníky. Žalobce uvedl, že sebou přivezl spoustu dokladů, některé má ještě doma a je schopen vše doložit. Soudem byl upozorněn, že je nadbytečné dokazovat to, co již bylo pravomocně skončeno a je obsahem správních spisů. Na to žalobce uvedl, že řízení o dodatečném povolení stavby z roku 2006 nebylo dokončeno. Pokud nebylo dokončeno, nemůže být zahájeno další řízení.

[79] Zástupkyně žalovaného uvedla, že žalobce uvádí v písemných podáních i při jednání víceméně stejné argumenty. Pokud jde o řízení o dodatečném povolení změny stavby, jde o řízení zahajované na žádost, je zahájeno dojitím žádostí stavebníků na stavební úřad. Řízení o dodatečném povolení stavby ukončené v roce 2006 probíhalo podle zákona č. 50/1976 Sb., kdy řízení o odstranění stavby mělo hybridní povahu a bylo v něm vydáno buď rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nebo rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. Vždy pouze jedno rozhodnutí, a pokud rozhodnutí nabylo právní moci, pak řízení bylo skončeno. Nelze tedy potvrdit názor žalobce, že řízení o dodatečném povolení stavby, ukončené v roce 2006, nebylo skončeno. Předchozí řízení bylo jednoznačně ukončeno a nové řízení, nyní soudem přezkoumávané, bylo zahájeno na základě žádosti stavebníků, kterou stavební úřad obdržel dne 11.1.2012. Žalobce sice namítá nezákonnost rozhodnutí, porušení stavebního zákona a prováděcích vyhlášek, avšak vše uvádí pouze v obecné rovině, tak, že je obtížné na tyto výtky či námitky reagovat. Byla řešena otázka osvětlení, nikoliv však zastínění či proslunění, a to osvětlení prostor v provozovně žalobce, kde je prováděna zrakově náročná činnost, pro kterou musí být splněny náročnější podmínky tak, aby po stránce osvětlení byly splněny technické normy. Proto byla postupně shromážděna 4 odborná posouzení, přitom jedině poslední z nich reagovalo na konkrétní místnosti provozovny žalobce podle kolaudačního rozhodnutí tohoto výrobního objektu. Kolaudační rozhodnutí mělo specifikované místnosti i činnosti, co v nich byly prováděny. Poslední odborné posouzení vyšlo ve prospěch stavby hospodářské objektu stavebníků, přitom z uvedených 4 odborných posouzení byly 2 ve prospěch stavby stavebníků a 2 v její neprospěch. Souhrn těchto odborných posouzení žalovaný uvedl proto, že žalobce někdy zmiňoval až 7 nebo 9 vypracovaných odborných posudků, avšak o nich žalovaný nic neví. K žalobcem tvrzenému přesahu požárně nebezpečného prostoru zástupkyně žalovaného odkázala na správní spis, v němž je obsaženo požárně bezpečnostní řešení, vypracované autorizovanou osobou a dále i závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru. Sporný půdní prostor hospodářské stavby nebudou moci stavebníci užívat, což vyplývá i ze závazného stanoviska požárně bezpečnostního řešení. Nelze však předjímat, zda bude stavebník půdní prostor užívat ke skladování např. hořlavých látek, protože ze spisu plyne, že půdní prostor užíván nebude. V případě odtokových poměrů nedojde k žádné změně. Kanalizační přípojka z uvedené stavby, tj. svod dešťových a splaškových vod, nebude klasickou kanalizační přípojkou, ale jen jakousi vnitřní kanalizací s napojením na kanalizační síť rodinného domu stavebníků. Nepůjde tedy o novou stavbu kanalizační přípojky, jde o vnitřní kanalizaci související s rodinným domem.

[80] Při jednání bylo rovněž připomenuto Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ČR ze dne 3.4.2015, č.j. MMR-10443/2015-83/674, kterým se vyjádřil k podnětu žalobce na provedení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 27.11.2014, č.j. KUZL 38762/2014. Ministerstvo konstatovalo, že postup krajského úřadu nebyl s právními předpisy. K žalobcem požadovanému odstranění stavby ministerstvo uvedlo, že stavební úřad mohl toto nařídit pouze v případě, že by žádosti stavebníků nevyhověl. Nelze spatřovat nezákonnost v tom, že i přes nesouhlas žalobce stavební úřad dodatečně povolil změnu stavby. Podmínkou pro dodatečné povolení totiž není souhlas účastníků řízení. Předmětem posuzovaní ze strany ministerstva nemohlo být předcházející pravomocně skončené řízení o dodatečném povolení stavby, a to ani v souvislosti s Dohodou, uzavřenou mezi stavebníky a žalobcem, na kterou žalobce poukazoval. Dohoda upravuje soukromoprávní vztahy dotčených subjektů, nikoliv však práva a povinnosti upravená veřejnoprávním předpisem, tedy stavebním zákonem. Námitky uplatněné v podnětu nezaložily důvodnou pochybnost o souladu rozhodnutí krajského úřadu s právními předpisy. Ministerstvo tak neshledalo důvody k zahájení přezkumného řízení.

[81] Žalobce ve svých podáních, především žalobě, navrhl k důkazu řadu listinných podkladů. Soud zjistil, že uvedené listiny jsou založeny v připojeném správním spise, neboť je správní orgány v průběhu správního řízení shromáždily. Soud k těmto návrhům již při nařízeném jednání uvedl, že správním spisem se neprovádí dokazování. Navržené listinné podklady nejsou důkazy v pravém smyslu, tedy, že by vyvracely správnost závěrů správních orgánů v napadených rozhodnutích. Naopak jsou součástí správního řízení a dokládají jeho průběh. Existence těchto listin není mezi účastníky řízení sporná, není třeba ji proto prokazovat. Žalovaný existenci těchto listin jakkoliv nepopírá. Otázkou pro soud je však hodnocení některých rozhodných listin, především odborných posouzení, jak je provedly správní orgány a žalobce s nimi nesouhlasí. U shromážděných odborných posouzení, vypracovaných autorizovanými inženýry, žalobce rozporuje právě jejich zhodnocení provedené správními orgány. Soud při jednání žalobce opakovaně poučil, jaké důkazy a v jakém smyslu by je měl navrhovat. Soud přezkoumává závěry žalovaného, vyjádřené v napadeném rozhodnutí, přitom vychází z obsahu správního spisu, v němž jsou založeny podklady rozhodnutí žalovaného. Jako důkaz by mohly sloužit nové doklady, které nebyly provedeny v rámci správního řízení. Jimiž by byla prokázána uplatňovaná argumentace, např. proti postupu ve správním řízení. V případě listin založených ve správním spise však jde o podklad, s nimž měly povinnost správní orgány se ve svých rozhodnutích vypořádat. Žalobcem zmiňované Vyrozumění Městského státního zastupitelství v Brně však takovým důkazem, ve smyslu shora poskytnutého poučení, není, a pro nyní posuzovanou věc je zcela nepotřebné.

[82] Žalobce dále navrhoval výslech svědků – zpracovatelů posudků, a to Ing. J. S. (provedl v červenci 2014 Posouzení vlivu stavby „Hospodářská budova“ na pozemku p.č. 818/4 v k.ú. Brumov stavebníků na denní osvětlení objektu BSV Kubiš, s.r.o., na pozemku p.č. 815/1 v k.ú. Brumov) a prof. Ing. J. M., zodpovědného zpracovatele (společně s doc. P.) Znaleckého ústavu STAVEXIS, se sídlem v Brně, Žižkova 63. Ing. S. se žalobce chtěl při výslechu zeptat, zda v provozovně byl, zda si ji zaměřil a zjistil, kolik pracuje v dotčených prostorách lidí. U prof. M. žalobce chtěl, aby prokázali nepravdy v posudku, neboť to je vyhotoveno na jiné prostory. Jde o zkreslený posudek. Soud při jednání zamítl návrh na výslech svědků Ing. S. a prof. M. pro nadbytečnost. Bude vycházet z podkladů, které jsou dostupné ze správního řízení ve správním spise, na nichž v podstatě stojí napadeného rozhodnutí. Co bylo obsahem zpracovaných odborných posouzení je z nich zřejmé, podle žalobce jsou však sporné jejich závěry a především samotné jejich zhodnocení provedené žalovaným. Výslechem svědků by však nepřispěl k posouzení věci a odstranění sporných skutečností, které žalobce učinil předmětem soudního přezkumu.

[83] Žalobce upozornil na to, že posudek znaleckého ústavu STAVEXIS, s.r.o., není znaleckým posudkem nýbrž odborným posudkem. Proto neměl hodnotit Ing. S., Ing. K. a Ing. N. Podle žalobce z judikatury vyplývá, že u odborného posudku postačí, pokud jej nezpracovává znalec, když má listina potřebné náležitosti a osoba příslušné oprávnění.

[84] Zástupkyně žalovaného uvedla, že odborný posudek Znaleckého ústavu STAVEXIS, s.r.o., zadal stavebník, nikoliv žalovaný. Stavebník jej do řízení předložil jako důkaz listinou. Toto posouzení provedlo zhodnocení tří ne zcela odpovídajících předchozích odborných posouzení. K tomu byla použita dokumentace uložená na stavebním úřadě. Posouzena byla sousední výrobní budova žalobce podle příslušného kolaudačního rozhodnutí. Dle dokumentace byly posuzovány ty místnosti, které byly určeny pro zrakově náročnější činnost. Použito bylo právě kolaudační rozhodnutí založené v dokumentaci k příslušné výrobní budově. Žalovaný odmítl, že by dělal v řízení důkaz znaleckým posudkem.

[85] Žalobce chtěl dále soudu předvést jako bylo manipulováno ve správním řízení. Žalobce uvedl, že posudek od Znaleckého ústavu STAVEXIS, s.r.o., měl řešit zda hospodářská budova stíní a jaký má vliv na denní osvětlení, přitom uzavřel, že střechu není třeba upravovat a neprovedl žádný výpočet. V přiloženém půdorysu provozovny žalobce – objekt SO 001 někdo škrtl v legendě u místnosti č. 4 kancelář. Žalobce to nebyl, ten k tomu pouze dopsal „balení a sklad hotových výrobků“. Žalobce k tomu uvedl, že původně tam byla kancelář, ale v důsledku požadavků Státního ústavu pro kontrolu léčiv musel udělat v provozovně změny. Požadovali kolaudaci provozovny, a abych dosáhl výsledku, dopsal jsem do půdorysu přízemí „balení, sklad hotových výrobků“, v žádném případě jsem neškrtal kancelář. Kancelář tam je od roku 1993. K dotazu soudu, v čem má spočívat podvod, žalobce uvedl, že na jednom výkresu půdorysu přízemí provozovny žalobce škrtnutí je a na druhém výkresu není. V posledně zmíněném posudku je to rovněž škrtlé. Soud k uvedenému konstatoval, že žalobcem předkládané doklady, resp. půdorys přízemí provozovny žalobce založený v cit. posudku pochází z dokumentace ověřené ve stavebním řízení, byl tedy podkladem pro provedení stavby podle stavebního povolení a vedle ověřovací doložky stavebního úřadu je uvedeno datum 4.7.1996. Žalobce k tomu doplnil, že v roce 1996 bylo po něm požadováno provést kolaudaci, neboť postupně prostory opravoval a uvedený kolaudační souhlas je více méně formálního rázu (kolaudační rozhodnutí ze dne 9.4.1997, č.j. Výst. 55/97/Fi/330).

[86] Zástupkyně žalovaného uvedla, že o škrtání v dokumentaci nic neví, avšak údaj nebyl škrtnutý v půdorysu provozovny v roce 1992, kdy žalobce ještě neprováděl úpravy. Půdorys ověřený v roce 1996 pak zachycuje nutné úpravy provozovny.

[87] Žalobce poznamenal, že soudu dodal 99 důkazů. Soud k tomu uvedl, že o jejich obsahu nemá žádné pochybnosti a neshledává nutnost je provádět a opakovat. Jsou to podklady rozhodnutí žalovaného, nejsou to důkazní prostředky v pravém smyslu slova. Listinné podklady již byly předmětem posuzování správních orgánů, a proto, že již byly součástí správního řízení, jsou založeny ve správním spise. Dokládají průběh správního řízení (o němž není sporu) a ten není třeba prokazovat. Nutné je naopak podpořit a prokázat argumentaci žalobce – tvrzené nesprávnosti. Právě k tomu je třeba navrhovat důkazy. Proveden rovněž nebyl návrh na výslech svědků – Ing. S. a prof. M., byly zamítnuty pro nadbytečnost. Uvedené osoby podaly odborné posouzení, avšak jejich zhodnocení, zda je posouzení dobré či nikoliv, resp. jak toto zhodnocení provedl žalovaný, je již předmětem soudního přezkumu. Soud toto musí zhodnotit ve svém rozhodnutí.

[88] Žalobce následně uvedl, že požaduje, aby nesouhlas (žalobce nekonkretizoval) byl přezkoumán při ohledání na místě samém. Návrh tohoto důkazu odůvodnil tak, že již neví, čím má vyvrátit objektivní posouzení odborníka. Tedy, zda má pravdu odborné posouzení nebo žalobce. K dotazu soudu na upřesnění, co by mělo být navrhovaným důkazem ohledání na místě samém prokazováno či zjišťováno, žalobce uvedl, že je potřeba zjistit výšku stavby, jaký je strop, odvodnění území, kanalizace a je třeba zabezpečit požární pás. Rovněž je potřeba zjistit, jak to bylo s podklady pro hodnocení. K dotazu soudu, zda má žalobce na mysli, jestli stavebníci v mezidobí stavbu nezměnili, žalobce uvedl, že nikoliv, neboť stavba je od kolaudačního řízení stále stejná. Pouze dokumenty se mění. Následně soud návrh důkazu místním ohledáním – šetřením na místě samém zamítl pro nadbytečnost. Stav či rozsah změn stavby hospodářské budovy byl ve správním spise řádně zdokumentován a popsán v napadeném rozhodnutí o dodatečném povolení těchto změn stavby hospodářské budovy. Nebylo třeba tento stav znovu ověřovat. Žalobce rozsah změn stavby rozporoval spíše obecně a neprokázal odlišnosti v těchto dodatečně povolených změnách stavby. Důkaz ohledáním na místě samém by nic nového nepřinesl. Žalobce sám také potvrdil, že stavba je od kolaudačního řízení v nezměněném stavu. Soud současně poukazuje na to, že rozhodný (a nyní přezkoumávaný) je stav změn hospodářské budovy ke dni dodatečného povolení změn stavby hospodářské budovy stavebním úřadem.

[89] Vzhledem k prodloužené délce jednání (časově následovalo již další soudní jednání v jiné věci) bylo nutné jednání v této věci odročit za účelem vyhlášení rozhodnutí na den 11.4.2017.

VII. Posouzení věci Krajským soudem v Brně

[90] Soud přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i předcházející správní rozhodnutí, včetně řízení předcházejících jejich vydání a shledal, že žaloba není důvodná.

[91] Vzhledem k námitkám uplatněným žalobcem je třeba nejprve upřesnit předmět soudního řízení. Předmětem soudního přezkumu je napadené rozhodnutí žalovaného a prvostupňové rozhodnutí stavebního úřadu. Tyto správní orgány rozhodovaly o dodatečném povolení změny stavby „Hospodářské budovy“ a nikoliv o hospodářské budově jako celku. Stavba Hospodářské budovy totiž již byla dříve pravomocně povolena.

[92] Krajský úřad Zlínského kraje, jako tehdy příslušný stavební úřad, vydal dne 29.12.2006, č.j. KUZL 23069/2006, rozhodnutí, kterým byla stavba hospodářské budovy (jako celku) dodatečně povolena a současně povolena výjimka z § 50 odst. 8 vyhl.č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 29.3.2007. Výjimka se týkala umístění předmětné stavby větší než 16 m na pozemku se stavbou rodinného domu s tím, že šlo o objekt hospodářské budovy sloužící pro zpracování zemědělských produktů a masa z domácího chovu a uskladnění ovoce a zeleniny, když takový prostor nebyl součástí rodinného domu.

[93] Později bylo zjištěno, že předmětná stavba nebyla provedena v souladu s dodatečným povolením stavby ze dne 29.12.2006 a ověřenou dokumentací a nedošlo k odstranění závad, pro které bylo užívání stavby zakázáno. Proto byl již vydaný souhlas s užíváním zrušen a stavbu bylo třeba znovu projednat v řízení podle § 129 stavebního zákona. Jelikož pominuly důvody, pro které vedl řízení nadřízený krajský úřad, byl dne 16.12.2011 předán správní spis týkající se této věci příslušnému stavebnímu úřadu k provedení řízení o odstranění stavby. Následně dne 11.1.2012 stavební úřad obdržel žádost stavebníků o dodatečné povolení změny stavby „Hospodářská budova“ provedené v rozporu s dodatečným povolením stavebního úřadu ze dne 29.12.2006. Následně stavební úřad opakovaně vyzval stavebníky k doplnění jejich žádosti a předložení nezbytných podkladů. Dne 1.3.2013 stavební úřad oznámil známým účastníkům řízení zahájení řízení o dodatečném povolení změny stavby „Hospodářská budova“. Změny stavby, které byly předmětem nyní přezkoumávaných správních rozhodnutí, se týkaly: změny tvaru střešní konstrukce (posun hřebene střechy o 60 cm západním směrem a zvýšení stavby o 7 cm), změny venkovního schodiště do 1. PP, změny odstínu fasády o změny tloušťky betonového zdiva v 1. PP z 40 cm na 50 cm. Předmětem dodatečného povolení bylo dále na pozemku p.č. 818/1: umístění povrchového odvodňovacího žlabu vč. pojistné drenáže zaústěné do stávající kanalizační šachty, okapového chodníku z jižní strany, přístupového chodníku k objektu, venkovního domovního rozvodu nízkého napětí napojeného na rozvody rodinného domu č.p. 697 ve vlastnictví stavebníků a na pozemku p.č. 818/1 a 818/5 povolení venkovního rozvodu domovní kanalizace dl. cca 26 m umístěné mezi stávající betonovou šachtou u severozápadního rohu hospodářské budovy a stávající kanalizační šachtou umístěnou v severozápadním rohu pozemku p.č. 818/1. V rozsahu těchto změn stavby hospodářské budovy vydal stavební úřad dodatečné povolení, a to dne 8.4.2014, č.j. SÚ/2721/2013. Ve stejném rozsahu pak žalovaný dodatečné stavební povolení změny stavby potvrdil, a to rozhodnutím ze dne 27.11.2014, č.j. KUZL 38762/2014 (nyní žalobou napadené rozhodnutí). O dodatečném povolení změny stavby bylo rozhodnuto za použití § 129 odst. 2 a 3 a § 115 stavebního zákona, ve znění účinném do 31.12.2012. Rozhodnutí krajského úřadu nabylo právní moci dne 2.12.2014.

[94] Tvrzení žalobce, že řízení z roku 2006 (zřejmě rozhodnutí o dodatečném povolení stavby) nebylo dosud ukončeno, a proto nelze zahájit řízení nové o dodatečném povolení stavby, se nezakládá na pravdě, jak již bylo výše uvedeno, řízení o dodatečném povolení stavby hospodářské budovy (jako celku) již bylo pravomocně ukončeno rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 29.12.2006. Toto rozhodnutí, v nyní probíhajícím řízení, soud nepřezkoumává. Předmětem přezkumu je pouze dodatečné povolení změny stavby hospodářské budovy ze dne 8.4.2014, vč. potvrzujícího rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne 27.11.2014. Posledně uvedená rozhodnutí byla vydána v řízení, které bylo zahájeno na žádost stavebníků (ve smyslu § 45 správního řádu) o dodatečné povolení změny stavby Hospodářské budovy. Jednalo se o nové správní řízení, když předchozí bylo ukončeno. Řízení bylo zahájeno dojítím žádosti stavebníků správnímu orgánu dne 11.1.2012. Řízení nezahajoval správní orgán z úřední povinnosti ve smyslu § 46 správního řádu. Nelze dovodit, že by řízení v roce 2006 nebylo ukončeno, když hybridní povaha tehdejší právní úpravy umožňovala buď vydání rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nebo vydání rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, a to vždy jen jediné rozhodnutí, jehož nabytím právní moci bylo řízení ukončeno.

[95] K posouzení stavu věci provedly správní orgány rozsáhlejší dokazování – byla shromážděna řada podkladů. Tyto správní orgány řádně, přezkoumatelným způsobem a v mezích logického uvažování zhodnotily. Po řádném zhodnocení shromážděných podkladů nebylo prokázáno, že by dodatečným povolením změny stavby hospodářské budovy (posuzována v řízení pouze tato část stavby) došlo ke zhoršení vlivu denního osvětlení na provozní budovu žalobce umístěnou na pozemku p.č. 815/1 v k.ú. Brumov. Rozdíly, resp. odchylky jsou minimální a nemohu negativně ovlivnit sousední výrobní objekt žalobce. Rozdílné závěry jednotlivých odborných posouzení, průběžně předkládaných ve správním řízení, správní orgány hodnotily jak jednotlivě, tak v jejich souhrnu a dospěly k závěru, že předmětnou změnu stavby hospodářské budovy lze dodatečně povolit, neboť pro to byly splněny zákonné podmínky ve smyslu § 111 - § 115 a § 129 odst. 2 a 3 stavebního zákona.

[96] Pro řádné posouzení věci, zejména zda změna stavby hospodářské budovy může negativně ovlivnit denní osvětlení místností sousedního provozního objektu, bylo podle žalovaného třeba doplnit podkladový materiál o nové posouzen vlivu stavby na sousední stavbu. Žalovaný vyžádal zpracování odborného posouzení u Ing. J. S., autorizovaného inženýra v oboru pozemní stavby, který v červenci 2014 zpracoval Posouzení vlivu realizované stavby „Hospodářská budova“ na stavbu ve vlastnictví žalobce. Účastníci řízení měli následně možnost se s uvedeným odborným posouzením seznámit a vyjádřit se k němu. Jeden ze stavebníků pan V. K. citovaný posudek zpochybnil s tím, že vychází z nesprávných vstupních údajů, což má zásadní vliv na jeho výsledek. Žalovaný následně vyhověl žádosti tohoto stavebníka o přerušení řízení za účelem zpracování odborného posudku u akreditovaného subjektu. Následně dne 14.10.2014 byl žalovanému předložen Odborný posudek č. 95/14 ve věci vlivu hospodářské budovy na denní osvětlení místností sousedního objektu na pozemku p.č. 815/1 v k.ú Brumov, zpracovaný Znaleckým ústavem STAVEXIS, s.r.o., se sídlem v Brně. Soud k tomuto doplňuje, že ani v tomto případě nešlo o znalecký posudek nýbrž „jen“ o odborné posouzení oprávněných osob.

[97] V řízení o dodatečném povolení změny stavby se správní orgány musely vypořádat s několika podklady opatřenými účastníky řízení ve věci zastínění stavby provozní budovy žalobce na pozemku p.č. 815/1 v k.ú. Brumov. V řízení byla postupně zpracována 4 odborná posouzení. Jelikož žalobce opakovaně brojil proti stavbě, jenž podle něj negativně ovlivňuje přístup denního osvětlení do jeho stavby, žalobce předložil současně s projektovou dokumentací i Posouzení denního osvětlení zpracované Ing. M. N., autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby, v březnu 2012. Ze závěru tohoto posouzení je zřejmé, že posuzované prostory splňují požadavky normy ČSN 360020 na podíl činitele denní složky osvětlení i po realizaci hospodářské budovy. V tomto případě byly posuzovanými místnostmi – místnost expedice (zraková činnost tř. V) a kancelář kontroly (zraková činnost tř. IV) s tím, že jde o prostory s trvalým pobytem lidí.

[98] Následně bylo žalobcem předloženo Hodnocení vlivu stínění na denní osvětlení stavby Hospodářské budovy na pozemku p.č. 818/4 v k.ú. Brumov, změna stavby – skutečné provedení, zpracované Ing. P. K., autorizovaným inženýrem pro techniku prostředí staveb v lednu 2013 (objednatelem byla BSV Kubiš, s.r.o.). Hodnocení se sice zabývalo posouzením místností balírna; kancelář, balení a výrobní prostor s tím, že jde o pobytové místnosti, které jsou stavbou hospodářské budovy nepřiměřeně stíněny a navrženou stavbu tak nelze podle předmětné dokumentace doporučit k realizaci.

[99] Jelikož si obě posledně uvedená odborná posouzení vzájemně odporovala, vycházel stavební úřad ze stavu, že i když vlastním povolením stavby hospodářské budovy mohlo dojít k ovlivnění denního osvětlení v provozní budově žalobce, byla předmětná stavba „Hospodářská budova“ pravomocně povolena, přičemž rozhodnutí nabylo právní moci dne 29.3.2007. Z dodatečného povolení stavby vyplynulo, že před jeho vydáním byla mezi stavebníky a žalobcem uzavřena dohoda, týkající se mimo jiné úpravy výšky střechy podle připojeného náčrtu. Následně však bylo zjištěno, že stavba nebyla dokončena v souladu s dodatečným povolením a ověřenou dokumentací, když k úpravě střechy a snížení hřebene střechy došlo, avšak jeho umístění neodpovídalo dohodě uzavřené mezi stavebníky a žalobcem, a dále výšce v ose stavby. To bylo důvodem pro zahájení řízení o odstranění stavby. Porovnáním obou odborných posouzení (Ing. N. a Ing. K.) a s přihlédnutím ke staršímu posouzení Ing. P. K. z roku 2005, dospěl stavební úřad k závěru, že z těchto podkladů není jednoznačné, že by projednávanou změnou stavby došlo ke zhoršení vlivu denního osvětlení na stavbu žalobce. Tuto svou úvahu opřel o geodetické zaměření skutečného provedení stavby hospodářská budova, zpracované Ing. M. V., úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, kdy řízení prokázalo, že rozdíly a odchylky jsou minimální a nemohou negativně ovlivňovat sousední výrobní objekt.

[100] Vedle posledně uvedeného provedl žalovaný vzhledem ke složitosti projednávané věci i vlastní dokazování a i po něm dospěl k závěru, že stavební úřad byl oprávněn změnu stavby hospodářské budovy dodatečně povolit. V postupu stavebního úřadu nebylo shledáno žádné pochybení, pro které by muselo být rozhodnutí stavebního úřadu změněno či zrušeno.

[101] Dalším podkladem (v pořadí 4.) ve věci zastínění stavby provozní budovy žalobce bylo Posouzení vlivu stavby Hospodářská budova na pozemku stavebníků na denní osvětlení objektu BSV Kubiš, s.r.o., zpracované Ing. J. S., autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby v červenci 2014 (objednatelem byl žalovaný). Toto posouzení hodnotilo místnosti: kontrola výrobků, balení a příprava k expedici (prostor č. 1); kontrola výrobků, balení a příprava k expedici, kancelářské práce (prostor č. 2) a výroba jehel (prostor č. 3) s tím, že jde o prostory zrakové činnosti tř. II, které jsou trvalým pracovištěm. Dle závěru tohoto hodnocení stavba hospodářské budovy negativně ovlivňuje denní osvětlení ve vybraných prostorech výrobního objektu žalobce a požadované nejnižší hodnoty činitele denní osvětlenosti nejsou splněny.

[102] Posledním z předložených odborných posouzení je Odborný posudek č. 95/14 ve věci vlivu hospodářské budovy na denní osvětlení místností sousedního objektu na pozemku p.č. 815/1 v k.ú Brumov zpracovaný Znaleckým ústavem STAVEXIS s.r.o. v říjnu 2014 (objednatelem byli stavebníci). Úkolem tohoto posouzení bylo zhodnotit již předtím vypracované odborné posudky a provést vlastní posouzení denní osvětlení ve vztahu k platné legislativě. Ze závěru tohoto posouzení vyplývá, že dotčené místnosti v objektu BSV Kubiš, s.r.o., nemají sníženou úroveň denního osvětlení oproti požadavkům platných normativních předpisů nad přípustnou mez vlivem realizace objektu hospodářské budovy na pozemku p.č. 818/4 v k.ú Brumov. S ohledem na výše uvedené se musely oba správní orgány v řízení vypořádat s několika podklady opatřenými účastníky ve věci případného zastínění stavby žalobce realizovanou stavbou hospodářské budovy. Jak je z napadených správních rozhodnutí zřejmé, tyto podklady hodnotili jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přitom k žádné manipulaci, jak namítal žalobce, nedošlo. Situace byla o to složitější, že si jednotlivá odborná posouzení vzájemně odporovala. K tomu soud z obsahu správního spisu zjistil, že veškeré podklady předložené v průběhu správního řízení, jak projektová dokumentace stavby, tak odborná posouzení či geodetické zaměření skutečného provedení stavby, byly zpracovány oprávněnými osobami. Podle § 159 odst. 2 stavebního zákona odpovídá projektant za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu, vč. vlivu na životní prostředí, a je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu, vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. V této souvislosti nebylo u přezkoumávané dokumentace zjištěno pochybení v její kvalitě a potřebném rozsahu zpracování. Soud se ztotožnil se závěry obou správních orgánů, které po řádném zhodnocení všech důkazů a předložených podkladů dospěly k závěru, že předmětnou změnu stavbu je možno dodatečně povolit.

[103] Pokud jde o hodnocení shromážděných podkladů, pak lze žalovanému přisvědčit v tom, že za zásadní podklad bylo možno označit Odborný posudek č. 95/14 zpracovaný Znaleckým ústavem STAVEXIS s.r.o. Dle tohoto posudku byla třeba při posouzení denního osvětlení v prostorech výrobní provozovny žalobce důsledně vycházet z pravomocného kolaudačního rozhodnutí, kterým bylo povoleno užívání této stavby. Výchozím podkladem tohoto posouzení tedy bylo kolaudační rozhodnutí č. 15/97 Městského úřadu v Brumově-Bylnici, stavební úřad, ze dne 9.4.1997, č.j. Výst. 55/97/Fi/330, vydané na stavbu „Brumovská speciální výroba“ na blíže specifikovaných pozemcích žalobce v k.ú. Brumov, kterým bylo povoleno užívání předmětné provozovny. V této souvislosti bylo zjištěno, že předchozí tři odborná posouzení vycházela ze zcela odlišných vstupních podmínek, a proto předložily zcela rozdílné hodnoty úrovně denního osvětlení. Oproti pravomocnému kolaudačnímu rozhodnutí č. 15/97 (v právní moci ke dni 7.5.1997) byly nesprávně zatříděny místnosti i účel jejich užívání a došlo rovněž k nesprávnému výkladu určení pobytových místností v objektu s průmyslovou výrobou. Porovnáním podkladů – výkresů půdorysu přízemí stavby „Výroba chirurgických jehel Brumov“ bylo zjištěno, že výkresy, kromě umístění jedné vnitřní příčky, se svým uspořádáním shodují, avšak rozdílnými jsou co do označení místností. Kolaudačním rozhodnutím bylo povoleno užívání objektu SO 001, objektu SO 002 a objektu SO 004. Podle kolaudačního rozhodnutí obsahuje objekt SO 001 – výroba chirurgických jehel: sklad, údržbářskou dílnu, dvakrát výrobní prostor, sklad hotových výrobků, balírnu, sklad obalů, šatnu, chodbu a vstupní a odkládací prostor. Tomuto výčtu v kolaudačním rozhodnutí odpovídá i výkres č. 2 – půdorys přízemí. V případě výkresů, na jejichž základě byla provedena ostatní odborná posouzení (předložené stavebníky, žalobcem či žalovaným) bylo zjištěno, že tyto obsahují doplněné údaje označení místností, např. v případě skladu hotových výrobků a balírny bylo doplněno kontrola a expedice či kontrola, expedice a kancelář. Na základě takto doplněných označení došlo k nesprávnému začlenění dotčených prostor, přitom dle pravomocného kolaudačního rozhodnutí jde o prostory skladu hotových výrobků a balírny (prostory nevýrobní a skladovací). Odborné posouzení se rovněž zabývalo úpravou konstrukční výšky hřebene střechy na +4,550 m ve smyslu dodatečného povolení stavby ze dne 29.12.2006. Pak provedl posouzení zvýšené úrovně střešní konstrukce na výšku hřebene +4,620 m, tj. o 7 cm, přičemž uzavřel, že z hlediska možného zastínění, je toto navýšení zcela zanedbatelné a nemá vliv na zhoršení denního osvětlení v dotčených místnostech objektu provozovny žalobce.

[104] Podle krajského soudu byl výše uvedený posudek č. 95/14 jedním z podkladů. Vycházel z údajů převzatých z pravomocného kolaudačního rozhodnutí, přitom jeho zpracování a závěry nevzbuzují pochybnosti o objektivitě posouzení. Přezkoumáním a zhodnocením všech podkladů jednotlivě i v jejich vzájemném souhrnu bylo možno dospět k závěru, že odborný posudek č. 95/14 provedl komplexní odborné posouzení, jenž vyvrátilo předchozí nesprávná či sporná odborná posouzení, a proto k nim nebylo možno přihlížet. Na základě závěrů odborného posudku č. 95/14 bylo možno dospět k závěru, že nyní zkoumaná změna stavby „Hospodářská budova“ negativně neovlivní denní osvětlení provozovny „Brumovská speciální výroba“, a proto bylo možno změnu stavby dodatečně povolit.

[105] Soud dále nepovažuje za důvodné ani námitky žalobce o manipulaci se spisy či důkazy. Toto v řízení nebylo jakkoliv žalobcem prokázáno. Všechny podklady shromážděné v průběhu správního řízení jsou součástí správního spisu a všichni účastníci řízení, tedy i žalobce, měli možnost se s nimi seznámit a případně se k nim vyjádřit. Žalobce se v průběhu vedeného správního řízení opakovaně k věci vyjadřoval, avšak manipulaci se spisem či námitky podvodných dokladů nevznesl. Pokud s výsledky odborného posouzení žalobce nesouhlasí, nelze to označit za „ podvodný doklad“. Odborná posouzení do řízení předložená byla zpracována oprávněnými osobami, které jsou za jejich úplnost a správnost odpovědné a správní orgány nemohly do nich zasahovat a ovlivňovat jejich výsledek. Vyvrátit správnost podkladu je možné oponentním posudkem, v jehož závěry musí být vyhodnoceny a v odůvodnění případného rozhodnutí srozumitelně popsány. Lze potvrdit, že do řízení předložená odborná posouzení si vzájemně odporovala, a to vyžadovalo pořízení nových podkladů a náročnější posouzení věci. V žádném případě nebylo rozhodováno na základě „zmanipulovaných a podvodných dokladů“, takové tvrzení se nezakládá na pravdě.

[106] Je pravdou, že řízení o odstranění předmětné stavby, resp. o dodatečném povolení stavby či změny stavby, bylo vedeno nestandardní dobu, a to jednak z důvodu řešení otázky podjatosti úředních osob, a jednak z důvodu plného využití opravných prostředků účastníky řízení, popř. z důvodu nutnosti pořízení doplňujících podkladů, když předkládané podklady byly jednotlivými účastníky řízení zpochybňovány.

[107] Nepravdivé je rovněž tvrzení žalobce, že je projektová dokumentace nesplňuje požadavky na rozsah a obsah dokumentace podle Přílohy č. 1 vyhl.č. 499/2006 Sb. Z obsahu správního spisu vyplývá, že stavební úřad vyzval stavebníky dne 25.1.2012, aby předložili mimo jiné i projektovou dokumentaci změny stavby vypracovanou v rozsahu a obsahu dle Přílohy č. 1 vyhl.č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a zpracovanou oprávněnou autorizovanou osobou. Této výzvě stavebníci vyhověli a dokumentaci předložili dne 27.4.2012. Lichou argumentací žalobce nebylo prokázáno (a správním orgánem ve správním řízení ani zjištěno), že by stavebníky předložená projektová dokumentace nesplňovala podmínky přílohy č. 1 vyhl.č. 499/2006 Sb. Žalobce v žalobních námitkách konkrétně neuvedl, v čem předložená projektová dokumentace neměla splňovat stanovené požadavky. Stavebníci předložili projektovou dokumentaci, zpracovanou oprávněnou osobou, vč. popisu změn oproti dodatečnému povolení stavby ze dne 29.12.2006, dále geodetické zaměření stavby, posouzení vlivu na zastínění sousedního objektu a též stanoviska dotčených orgánů.

[108] K požadavku žalobce na dodržení podmínek dodatečného povolení stavby ze dne 29.12.2006 musí soud poukázat na to, že stavebníci v posuzovaném případě při úpravě střešní konstrukce dle uzavřené Dohody s žalobcem tuto neprovedli zcela shodně a právě rozdíly (posun polohy hřebene střechy cca o 60 cm západním směrem a zvýšení stavby o 7 cm) oproti dodatečnému povolení stavby ze dne 29.12.2006 byly předmětem nyní přezkoumávaného řízení o dodatečném povolení změny předmětné stavby. Jelikož stavebníci v řízení prokázali, že změna stavby hospodářské budovy není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací, není provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje, není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem, a byly tak naplněny podmínky stanovené v § 129 odst. 2 stavebního zákona pro dodatečné povolení změny stavby. Podle krajského soudu tak nebyl postup žalovaného (ani stavebního úřadu) v rozporu s právními předpisy.

[109] Závěry uvedené v předchozím odst. jsou rovněž platné pro námitku žalobce na dodržení písemné Dohody uzavřené mezi stavebníky a žalobcem v souvislosti s realizací stavby Hospodářské budovy a jejího dodatečného povolení v roce 2006. Pokud stavebníci následně realizovali stavbu v rozporu s vydaným pravomocným dodatečným povolením ze dne 29.12.2006 a uzavřenou soukromoprávní Dohodou (jak namítal žalobce), bylo to důvodem pro zahájení řízení o odstranění této změny stavby. Vzhledem k tomu, že stavebníci následně v řízení o dodatečném povolení změny předmětné stavby prokázali, že změnu stavby lze dodatečně povolit, bylo rozhodnuto o dodatečném povolení změny stavby. Předmětem posouzení však již nemohlo být předcházející řízení o dodatečném povolení stavby Hospodářské budovy (jako celku) a ani v souvislosti s Dohodou, kterou žalobce se stavebníky uzavřel. Zmiňovaná dohoda může upravovat pouze soukromoprávní vztahy dotčených subjektů, nikoliv práva a povinnosti upravené veřejnoprávním předpisem, konkrétně stavebním zákonem.

[110] Žalobcem požadované odstranění stavby mohl stavební úřad nařídit pouze v případě, že by žádosti stavebníků nevyhověl. V posuzovaném případě však stavební úřad předmětnou změnu stavby i přes nesouhlas žalobce dodatečně povolil, přitom v takovém postupu nelze spatřovat nezákonnost. Podmínkou pro dodatečné povolení stavby není souhlas účastníků řízení, nýbrž jen splnění zákonných podmínek (ve smyslu § 129 a § 111 až § 115 stavebního zákona).

[111] Přezkumem správního řízení nebyla prokázána pravdivost tvrzení žalobce o manipulaci v dokazování ve prospěch osoby zúčastněné na řízení – Mgr. M. K. (v dřívějším období vykonávala funkci starostky města). Uvedená tvrzení žalobce jsou pouze jeho spekulací. Oba správní orgány postupovaly v řízení v souladu se základními zásadami správního řízení, a účastníkům řízení umožňovaly uplatňovat jejich práva. K možným pochybnostem o nestrannosti oprávněných úředních osob, které žalobce v žalobě rovněž vyjádřil, je třeba uvést, že o námitce podjatosti ve správním řízení lze rozhodovat jen v případě, byla-li uplatněna bezodkladně a před vydáním meritorního rozhodnutí. V posuzovaném případě již nabylo meritorní rozhodnutí právní moci. K nápravě procesních vad v řízení a rozhodnutí pak slouží opravné prostředky a nikoliv institut vyloučení z rozhodování věci. Žalobce však naznačené spekulace blíže nekonkretizoval a nezdůvodnil.

[112] K obecně uplatněným námitkám, že žalovaný neprovedl potřebné důkazy, řádně se nevypořádal s námitkami žalobce a neodstranil rozpory zjištěné MMR, soud uvádí, že přezkoumáním rozhodnutí obou správních úřadů nezjistil pochybení, pro které by bylo nutno rozhodnutí zrušit. Vycházel především ze skutečnosti, že předmětná stavba „Hospodářská budova“ byla pravomocně povolena a i když mohlo dojít k ovlivnění denního osvětlení v budově, nebylo shromážděnými podklady jednoznačně prokázáno, že by nyní projednávanou změnou stavby došlo ke zhoršení vlivu denního osvětlení na stavbu žalobce, neboť i podle geodetického zaměření skutečného provedení stavby bylo zjištěno, že rozdíly a odchylky jsou minimální a nemohou negativně ovlivňovat sousední výrobní objekt. Proto bylo možno předmětnou změnu stavby dodatečně povolit. K oprávněnosti tohoto závěru dospěl žalovaný po zajištění potřebných podkladů a jejich následném zhodnocení. Žalovaný se v odvolání zabýval všemi námitkami žalobce, a to na str. 9-13 napadeného rozhodnutí, přitom všechny řádně vypořádal. Dále se nezakládá na pravdě výtka žalobce, že žalovaný neodstranil rozpory vytnuté Ministerstvem pro místní rozvoj. Ministerstvem zjištěné nedostatky byly odstraněny vydáním usnesení krajského úřadu dne 25.7.2011, kterým byl souhlas s užíváním stavby zrušen. O odstranění pochybení, které zjistilo MMR, svědčí Sdělení tohoto ministerstva ze dne 3.4.2015, č.j. MMR-10443/215-83/674, v němž po předběžném posouzení věci neshledalo důvody k zahájení přezkumného řízení ve vztahu k napadenému rozhodnutí žalovaného.

[113] Žalobcem byly též uplatňovány námitky, které se netýkají žalobou napadeného rozhodnutí, nýbrž jiných řízení, např. námitky směřující proti povolení výjimky rozhodnutím ze dne 29.12.2006, nebo nesouhlas žalobce se zastavením řízení ve věci jeho žádosti o zřízení ochranného pásma. Uvedená řízení nebyla předmětem tohoto soudního přezkumu a ani přezkoumávaného správního řízení.

[114] Soudem nebylo zjištěno porušení zákona ani v případě tvrzeného údajného porušení § 2, § 3, § 4, § 5, § 6 a § 7 správního řádu, vč. nesplnění požadavků dle § 129 odst. 2 stavebního zákona. Je také pravdou, že uvedenou námitku žalobce příliš nekonkretizoval. Soud tak nemůže obecně uplatněné námitky vypořádat, může se k nim vyjádřit rovněž pouze v obecné rovině.

[115] Tvrzení žalobce, že stavební úřad neměl opakované žádosti stavebníků vyhovět a měl nařídit odstranění stavby, není v souladu s právními předpisy. V daném případě se nejedná o opakovanou žádost o dodatečné povolení stavby, nýbrž o žádost o dodatečné povolení změny stavby „Hospodářská budova“, provedené v rozporu s dodatečným povolením stavby ze dne 29.12.2006. Dodatečné povolení stavby nebo dodatečné povolení změny stavby připouští stavební zákon a stavebníci byli oprávněni podat ke stavebnímu úřadu žádost o dodatečné povolení změny stavby. Stavebnímu úřadu pak plyne povinnost předloženou žádost přezkoumat, vč. podkladů, a o žádosti rozhodnout.

[116] V reakci na další námitky uplatněné žalobcem soud uvádí, že v daném případě byla předmětem správního řízení změna stavby oproti jejímu dodatečnému povolení, šlo o nové řízení, nikoliv opakované, a proto zde neexistovala překážka věci rozsouzené či zahájené, pro kterou by nebylo možno vydat rozhodnutí ve věci. Některé námitky žalobce byly příliš obecné anebo nesrozumitelné, soud na ně tedy nemůže příliš konkrétně reagovat. Na základě argumentace žalobce a obsahu správního spisu soud nezjistil pochybení úředně oprávněných osob s tím, že jejich postup nelze označit za nezákonný či neodborný. Úředně oprávněné osoby musí splňovat kvalifikační předpoklady pro výkon této činnosti a rovněž musí mít zvláštní odbornou způsobilost podle příslušných právních předpisů.

[117] Nelze přisvědčit žalobci ani v tom, že „opakovanou žádostí pozbyla výjimka z § 50 odst. 8 vyhl.č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, platnost“. Pro stavbu hospodářské budovy byla tato výjimka povolena rozhodnutím ze dne 29.12.2006, přitom toto rozhodnutí nebylo zrušeno a nabylo právní moci dne 29.3.2007. Výjimka byla nutná pro umístění stavby větší než 16 mna pozemku se stavbou rodinného domu. S povolením výjimky byla současně stejným rozhodnutím dodatečně povolena předmětná stavba a tato stavba byla i realizována. Skutečnost, že stavebníci realizovali předmětnou stavbu v rozporu s dodatečným stavebním povolením, byla sice důvodem k zahájení řízení o odstranění změny stavby, avšak nikoliv k pozbytí platností výjimky. Vzhledem k tomu, že následně stavebníci podali žádost o dodatečné povolení změny stavby, vedl stavební úřad řízení o dodatečném povolení této změny stavby a řízení o jejím odstranění přerušil (až do rozhodnutí o dodatečném povolení změny stavby).

[118] Žalobce dále opakovaně rozporoval užívání půdního prostoru stavebníky. K tomu soud uvádí, že předmětem nyní přezkoumávaného správního řízení bylo dodatečné povolení změny stavby hospodářské budovy oproti dodatečnému povolení stavby ze dne 29.12.2006. Projednávané změny jsou konkrétně popsány ve výroku rozhodnutí stavebního úřadu. Stavebníci do řízení o dodatečném povolení stavby předložili projektovou dokumentaci, z níž je patrné, že prostor půdy hospodářské budovy se oproti dodatečnému povolení stavby ze dne 29.12.2006 nezměnil a je přístupný z jižní strany štítu stavby hospodářské budovy po žebříku. Z obsahu správního spisu je zřejmé, že účastníci řízení měli možnost se v průběhu řízení seznámit se všemi podklady pro rozhodnutí, tedy i s projektovou dokumentací. Nelze tak přisvědčit žalobci, že v nyní přezkoumávaném řízení bylo účelově neuvedeno využití půdy. Podle obsahu správního spisu a informací od stavebníků nebude půdní prostor nijak využíván, a to i s ohledem na nízkou světlou výšku uvedeného prostoru. K pochybnostem žalobce soud dále uvádí, že nelze předjímat, jak budou stavebníci předmětnou stavbu či změnu stavby užívat.

[119] K námitkám žalobce o nedostatečnosti požárně bezpečnostního řešení soud odkazuje na předloženou projektovou dokumentaci, obsahující požárně bezpečnostní řešení, odsouhlasené Ing. L. B., autorizovanou inženýrkou pro požární bezpečnost staveb. Za tuto část projektové dokumentace nese uvedená osoba plnou odpovědnost ve smyslu § 159 odst. 2 stavebního zákona. V bodě 9 o stanovení odstupových vzdáleností (část projektové dokumentace) je uveden závěr, že nutné odstupové vzdálenosti vyhovují od všech okolních objektů a řešený objekt není umístěn v požárně nebezpečném prostoru okolních budov. Nejbližší stavbou je výrobna chirurgických jehel ve vzdálenosti 3 m od objektu, což požadavkům vyhovuje. Požárně nebezpečný prostor objektu nepřesahuje hranici stavebního pozemku. Současně soud poukazuje na závazná stanovisko Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje ze dne 25.4.2012, č.j. HSZL-2092-2/SPD-2012, které bylo vydáno k projektové dokumentaci, a v němž tento sbor vyslovil souhlas s dodatečným povolením změny stavby.

[120] K námitce žalobce o nevhodnosti telefonického vysvětlení či spíše upřesnění části odborného posouzení Ing. K. se krajský soud připojuje. Nicméně tato okolnost neměla (jako vada řízení) žádný vliv na konečné posouzení a rozhodnutí v této věci. Lze přijmout vysvětlení žalovaného, že bylo třeba promptně rozlišit mezi dvěma rozdílnými posouzeními od téhož zpracovatele. Uvedený podklad však nakonec nebyl ve věci použit.

[121] Žalobci nelze přisvědčit ani v otázce změny odtokových poměrů. Žalobce uplatnil námitky týkající se kanalizační přípojky a změny odtokových poměrů vlivem předmětné stavby v obou stupních správního řízení a oba orgány se těmito námitkami opakovaně zabývaly jak v řízení o dodatečném povolení stavby, tak i mimo něj (jak plyne z obsahu správního spisu). Žalovaný se uvedenou námitkou zabýval na str. 10 napadeného rozhodnutí a stavební úřad na str. 16 svého rozhodnutí. Stavební úřad uvedl, že stavba hospodářské budovy má odvádění splaškových a dešťových vod vyřešeno s tím, že příslušný vodoprávní úřad Městský úřad Valašské Klobouky, odbor životního prostředí, konstatoval ve svém stanovisku ze dne 11.4.2012, zn. MUVK/6073/2012, že změnou stavby hospodářská budova nedošlo k ovlivnění vodních (odtokových) poměrů. Uvedené skutečnosti jsou rovněž zřejmé ze souhrnné technické zprávy předložené projektové dokumentace, dle které je odvádění dešťových a odpadních vod ze stavby a z pozemku kolem stavby řešeno stávající přípojkou přes šachtu na severozápadním rohu hospodářské budovy do stávající kanalizační šachty rodinného domu a odtud do veřejné kanalizace.

[122] Nesouhlasu žalobce se zastavením řízení o odstranění stavby, resp. jeho požadavku, aby toto řízení bylo dokončeno a nařízeno odstranění stavby, nemůže soud přisvědčit a uvádí k tomu, že postup stavebního úřadu (a následně i žalovaného) byl v souladu se zákonem, konkrétně § 129 odst. 3 stavebního zákona. Podle ust. platí, že požádá-li stavebník o dodatečné povolení stavby a předloží k tomu doklady ve stejném rozsahu, jako u žádosti o stavební povolení, přeruší stavební úřad řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti o dodatečné povolení stavby (totéž platí pro řízení o žádosti o dodatečné povolení změny stavby). Je-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby se zastaví.

[123] Z obsahu správního spisu a napadených správních rozhodnutí nebylo zjištěno provádění terénních úprav stavebníky, jak namítal žalobce. Nezbytné úpravy se týkaly pouze realizace pravomocně povolené stavby Hospodářské budovy, a to pouze v rozsahu dodatečného povolení stavby, resp. dodatečného povolení změny stavby. Provádění nadlimitních terénních úprav ve smyslu § 103 odst. 1 a 2 ve spojení s § 80 odst. 3 písm. a) a e) stavebního zákona nebylo v řízení zjištěno.

[124] Žalobce poznamenal, že ve věci již bylo pořízeno 9 posudků. Z obsahu správního spisu a správních rozhodnutí vyplývá, že v řízení byly postupně předloženy a následně správními orgány hodnoceny celkem 4 odborná posouzení. Současně lze potvrdit, že znalecké zkoumání ve smyslu důkazu znaleckým posudkem ustanoveným znalcem v posuzované věci prováděno nebylo. Není pravdou, že by odborný posudek č. 95/14 Znal. ústavu STAVEXIS s.r.o. neobsahoval výpočty k činiteli denní osvětlenosti apod. Právě naopak, posudek (založen ve správním spise) obsahuje řadu výpočtů a grafů a tyto následně vyhodnocuje. Rovněž tvrzení, že tento posudek vůbec nezohledňoval normu ČSN 730580, není pravdivé, posudek s ní pracuje např. na str. 10 a 20. V posudku byl věrohodně popsán postup při zjišťování rozhodných okolností, jejich hodnocení a přijetí závěrů. Ve zpracovaném posudku byl zvolen legitimní a transparentní postup za účelem dobrání se relevantních a logických závěrů. Soud v nich neshledal zásadní nesrovnalosti. Ačkoliv žalobce tvrdil nepravdivost či nesprávnost tohoto posudku, tuto se mu v řízení nepodařilo prokázat.

[125] Soud nemůže přisvědčit žalobcem naznačované manipulaci (zejména při jednání) s podklady pro vyhotovení odborného posudku č. 95/14 Znal. ústavu STAVEXIS s.r.o. Jak již bylo výše uvedeno, toto odborné posouzení vycházelo z údajů převzatých z pravomocného kolaudačního rozhodnutí č. 15/97 ze dne 9. 4. 1997 na stavbu „Brumovská speciální výroba“, umístěné na pozemcích žalobce v k.ú. Brumov. Kolaudačním rozhodnutím bylo povoleno užívání objektu SO 001, objektu SO 002 a objektu SO 004, včetně schválení přílohy rozhodnutí, kterou tvořila projektová dokumentace skutečného provedení stavby. V kolaudačním rozhodnutí (založeno nejen v odborném posudku, ale také předloženo k důkazu samotným žalobcem) je specifikováno, že stavba obsahuje dále specifikované místnosti a prostory. U Objektu SO 001 – výroba chirurgických jehel to jsou prostory: sklad, údržbářská dílna; 2x výrobní prostor; sklad hotových výrobků; balírna; sklad obalů; šatna; chodba; vstupní a odkládací prostor. Z uvedeného vyplývá, že v Objektu SO 001 není podle kolaudačního rozhodnutí s kanceláří počítáno, jak se mylně žalobce domníval. Pokud následně svévolně žalobce toto uspořádání objektu změnil, nebyla tato změna zaznamenána a schválena stavebním úřadem. Provedení kolaudace není pouhou formalitou, jak naznačoval žalobce při jednání. Nevysvětlený rozpor u žalobcem předkládaných půdorysů přízemí jeho provozovny, resp. „škrtnuté či neškrtnuté kanceláře“ v legendě místností, lze vysvětlit tak, že původně zpracovaný půdorys musel být změněn v souladu s výzvou Státního ústavu pro kontrolu léčiv na úpravu prostor, který pro povolení provozovny pro výrobu chirurgických jehel požadoval u místnosti č. 4 vytvoření přepážky. Tak byly z původní místnosti č. 4 - kanceláře nově vytvořeny prostory – balení, sklad hotových výrobků. To ostatně odpovídá i shora citovanému pravomocnému kolaudačnímu rozhodnutí č. 15/97 ze dne 9. 4. 1997. Půdorys přízemí provozovny žalobce, z něhož vycházel odborný posudek č. 95/14 Znaleckého ústavu STAVEXIS s.r.o. (a založený v tomto posudku), obsahuje jako součást relevantní dokumentace ověřovací doložku stavebního úřadu ve stavebním řízení (odpovídá provedení stavby podle stavebního povolení ze dne 4. 7. 1996, č.j. 1109/95/96, pro stavební úpravy bývalého objektu OPS za účelem zřízení provozovny „Brumovské speciální výroby“). Do tohoto půdorysu přízemí (pořízeného v listopadu 1992 projektantem O. S.) byly dále dne 8. 12. 1992 doplněny – žlutě vyznačeny dělící příčky v místnosti č. 4.

[126] Není pravdou, že by byla stavba Hospodářské budovy povolena bez souladu s územním plánem města. Na žádost stavebníků byla dne 8. 9. 2005 schválena zastupitelstvem města změna územního plánu.

[127] Námitka žalobce o neprojednání a neuzavření nové soukromoprávní „dohody“ mezi stavebníky a žalobcem je pro toto řízení (a přezkum řízení veřejnoprávního) zcela nepřípadná.

[128] Z obsahu správního spisu bylo rovněž zjištěno, že předmětem dodatečného povolení změny stavby hospodářské budovy nebyly žádné nové přípojky dešťových ani odpadních vod (jak poznamenal žalovaný v napadeném rozhodnutí na str. 11). Předmětem řízení nebylo provedení žádné, tedy a ni kanalizační přípojky (žádné přípojky na veřejné rozvodné sítě), nýbrž pouze venkovní rozvod domovní kanalizace, který je napojen na stávající kanalizační přípojku rodinného domu č. p. 697 ve vlastnictví stavebníků. Proto dokumentace neobsahuje výkres přípojek na veřejné rozvodné sítě. Venkovní rozvod domovní kanalizace nezasahuje do pozemků ve vlastnictví žalobce. Není tak potřeba žalobcův souhlas. Pokud jde o prefabrikovaný odvodňovací žlab, zakreslený ve výkrese č. 01-4 Půdorys prvního 1.NP napojeného do kanalizační šachty v severozápadním rohu hospodářské budovy, pak tento byl rovněž součástí posuzované změny stavby. Stavební úřad v podmínkách pro dokončení stavby stanovil, že střecha hospodářské stavby musí být osazena sněžníky. Toto opatření je jedním z těch technických opatření, které zabraňují mimo jiné i vnikání vody do konstrukcí staveb. K opakovaným námitkám žalobce o nedostatečnosti řešení odtokových poměrů soud uvádí, že závadnost či nedostatečnost řešení žalobce neprokázal.

[129] Z obsahu správního spisu a napadených správních rozhodnutí soud zjistil, že vzhledem k tomu, že stavebníci splnili veškeré podmínky pro dodatečné povolení změny stavby, byl stavební úřad oprávněn změnu stavby dodatečně povolit. Odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaného považuje krajský soud za dostačující a jeho závěry za logické. Pokud jde o žalobcem namítaný souvislý pás porostu – tújí, pak k přezkumu této námitky a oprávněnosti výsadby této zeleně neměl soud v tomto řízení kompetenci. Krajský soud má za to, že předmětná změna stavby byla dodatečně povolena v souladu se stavebním zákonem.

VIII. Závěr a náklady řízení

[130] Krajský soud v Brně shledal námitky žalobce nedůvodnými. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí soud přihlížet z úřední povinnosti, zamítl žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“).

[131] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.

[132] Výrok o náhradě nákladů řízení osoby zúčastněné na řízení se opírá o § 60 odst. 5 s.ř.s. V dané věci soud osobě zúčastněné na řízení neuložil žádnou povinnost, současně ani neshledal důvody hodné zvláštního zřetele pro přiznání práva na náhradu jejich dalších nákladů řízení (osoba zúčastněná na řízení ani jejich náhradu nepožadovala).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 11. dubna 2017

JUDr. Zuzana Bystřická

předsedkyně senátu

v.z. JUDr. Kateřina Mrázová, Ph.D., v.r. členka senátu (dle § 54 odst. 2 s. ř. s.)

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru