Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 A 141/2019 - 78Rozsudek KSBR ze dne 31.03.2020

Prejudikatura

7 As 94/2012 - 20

4 As 127/2014 - 39

7 As 277/2015 - 41


přidejte vlastní popisek

29 A 141/2019-78

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., a JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., ve věci

žalobce: P. Š.

zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, Kolín

proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina sídlem Žižkova 57, Jihlava

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2019, čj. KUJI 58355/2019, sp. zn. ODSH 913/2019 Pe,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Dne 14. 2. 2019 zaslal Městský úřad Bystřice nad Pernštejnem, odbor dopravy a silničního hospodářství (dále jen „městský úřad“), žalobci oznámení o dosažení 12 bodů, kterých dosáhl přestupkem ze dne 9. 2. 2019, a zároveň ho vyzval ve smyslu § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v rozhodném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“), k odevzdání řidičského průkazu. Proti tomuto oznámení podal žalobce námitky, které městský úřad rozhodnutím ze dne 3. 6. 2019, čj. BYS 9502/2019/Da, zamítl a provedené záznamy potvrdil.

2. Proti rozhodnutí městského úřadu podal žalobce odvolání, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí městského úřadu potvrdil.

II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě

3. Žalobce uvedl, že žalovaný nerespektoval odvolací důvody a nezabýval se jednotlivými důkazními prostředky, které byly součástí spisového materiálu, případně některé důkazy upřednostnil jednostranně v neprospěch odvolatele.

4. V odvolání uvedl několik rozhodnutí správních orgánů, ze kterých vyplývá, že je běžnou praxí posuzovat jednotlivé podklady (rozhodnutí v blokových řízeních) z hlediska jejich způsobilosti pro provedený záznam bodů řidiče. Z toho žalobce vyvozuje své legitimní očekávání.

5. Dále uvedl, že jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokových řízeních trpí nedostatky. Své výhrady směřoval k jednotlivým pokutovým blokům (ze dne 14. 3. 2016, 22. 5. 2016, 5. 1. 2018, 23. 2. 2018, 19. 3. 2018, 9. 2. 2019), přičemž závěrem souhrnně uvedl, že není patrno komu, zejména kdy a kde, potažmo za jaký přestupek byla uložena pokuta v blokovém řízení.

6. S ohledem na výše uvedené navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno.

III.Vyjádření žalovaného

7. Žalovaný uvedl, že po prostudování všech pokutových bloků dospěl k závěru, že jsou vyplněny řádně a tvoří dostatečný podklad pro ověření oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení a pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče.

8. Rozhodnutí jiných správních orgánů nejsou pro předmětné řízení relevantní, jelikož každé správní řízení je specifické a vždy je nutno vycházet z konkrétních podkladů pro rozhodnutí. K nevypořádání odvolacích námitek uvedl, že byly uvedeny obecně k jednotlivým druhům přestupkových jednání.

9. S ohledem na výše uvedené navrhl, aby byla žaloba zamítnuta.

IV. Posouzení věci soudem

10. Krajský soud v Brně v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále také „soudní řád správní“), bez nařízení jednání přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i předcházející rozhodnutí městského úřadu včetně řízení předcházejícího jejich vydání, a shledal, že žaloba není důvodná.

11. Dle ustanovení § 123b a § 123c zákona o silničním provozu jsou řidiči v souvislosti se spácháním určitých přestupků na úseku bezpečnosti silničního provozu zaznamenávány v registru řidičů body (konkrétní jednání a příslušný počet bodů jsou uvedeny v příloze zákona o silničním provozu) a při dosažení 12 bodů řidič pozbývá řidičské oprávnění (resp. 5 dní po oznámení této skutečnosti). V nynějším řízení jde o to, zda žalobce příslušného počtu bodů dosáhl, nebo nikoliv.

12. Nejprve je vhodné připomenout některé výchozí závěry judikatury, které vymezují mantinely pro přezkum soudu.

13. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2016, čj. 7 As 277/2015-41, lze vyčíst závěr, že správní orgán byl v řízení podle ustanovení § 123a a násl. zákona o silničním provozu oprávněn posuzovat pouze to, zda má způsobilé (jednoznačné a určité) podklady (zde pravomocné pokutové bloky) pro provedení záznamu bodů v evidenční kartě řidiče. Tedy, zda zde existuje dostatečný právní podklad (pravomocné rozhodnutí) a zda bodové hodnocení – počet připsaných bodů (jako sekundární trest) odpovídá zákonu (příloze zákona o silničním provozu). V žádném případě však řízení o námitkách proti záznamu do evidenční karty řidiče nelze považovat za další, resp. kvazi opravný prostředek proti rozhodnutí o tom kterém přestupku, jak evidentně mylně dovozuje stěžovatel.

14. Proti citovanému rozsudku byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud usnesením ze dne 6. 6. 2017, sp. zn. II. ÚS 1109/16, jako zjevně neopodstatněnou odmítl, přičemž se se závěry Nejvyššího správního soudu výslovně ztotožnil.

15. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012-20, vyplývá, že namítaná pochybení musí být natolik závažná, že oznámení či rozhodnutí podle ustanovení § 123b zákona o silničním provozu nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nesrozumitelnosti, či dokonce nicotnosti. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen.

16. Dále je účelné upozornit také na význam podpisu přestupce na pokutovém bloku. Z výše citovaného rozsudku mimo jiné rovněž vyplývá, že za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce. Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení. Ačkoliv žalobce rozporuje význam podpisu přestupce, nelze pominout, že se jedná o procesní „završení“ celého zkráceného řízení (do dne 30. 6. 2017 se jednalo o blokové řízení podle § 84 a násl. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích; ode dne 1. 7. 2017 se jedná o ukládání pokuty příkazem na místě podle § 91 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). Podpis přestupce ovšem nemá význam pouze v rovině procesní, nýbrž také v rovině hmotněprávní, jelikož vyjadřuje souhlas přestupce s tím, že uvedené údaje jsou správné. Ač je pochopitelné, že přestupce bez právního vzdělání nedokáže kvalifikovaně posoudit správnost této formy rozhodnutí, je z jeho podpisu zřejmé minimálně to, že si je sám vědom svého konkrétního deliktního jednání, o kterém se konalo příslušné zkrácené řízení. Tato forma deliktního jednání se přitom musí dostatečně zřetelně a jednoznačně projevit i na samotném pokutovém bloku.

17. Přezkum soudu je dle uplatněných žalobních bodů zaměřen zejména na zhodnocení způsobilosti podkladů (pokutových bloků) pro zápis bodového hodnocení řidiče. Při tom v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, čj. 4 As 127/2014-39, přezkoumává, zda splňují požadavek dostatečné individualizace skutku a z kombinace uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil, a kdy a kde se tak stalo.

18. Soud před posouzením jednotlivých pokutových bloků ještě upozorňuje, že ve věci nedošlo k porušení legitimního očekávání, tak jak tvrdí žalobce. Z výše rekapitulovaných závěrů je zřejmé, že žalobce může v námitkovém řízení legitimně očekávat, že správní orgán přezkoumá podklady pro jednotlivé zápisy bodového hodnocení řidiče z hlediska jejich způsobilosti (ve výše rekapitulovaných intencích). Takového přezkumu se žalobci v nynější věci dostalo. Naopak nemůže legitimně očekávat výsledek řízení, který by nevycházel ze specifik konkrétního případu. Z tohoto pohledu soud považoval důkazní návrhy jinými rozhodnutími jiných správních orgánů za nadbytečné, jelikož věc lze bez problémů rozhodnout na základě podkladů obsažených ve spise. Žalovaný rovněž uvedl, proč pro něj tato rozhodnutí nejsou relevantní.

19. Dále soud upozorňuje, že žalobce své námitky formuluje pouze zdánlivě konkrétně ve vztahu k jednotlivým podkladům. Ve skutečnosti jsou jeho námitky spíše souhrnného charakteru a obecně vždy popisují řadu vad spočívajících v nedostatečné totožnosti osoby, individualizaci skutku, čitelnosti, srozumitelnosti apod., přičemž častokrát vytýkané vady zcela zjevně k danému podkladu „nesedí“. Soud svůj přezkum zaměřil na celkovou kvalitu jednotlivých podkladů pro zápis bodového hodnocení, aniž by považoval za nutné (natož účelné) výslovně reagovat na každou jednotlivou (a pouze zdánlivě adresnou) výtku popsanou žalobcem.

20. K pokutovému bloku ze dne 9. 2. 2019 soud uvádí, že je z něho dostatečně patrné, komu byla pokuta udělena (jméno, datum narození, totožnost ověřena dle občanského průkazu). Rovněž je zřejmé, jakého jednání se žalobce měl dopustit, je uvedeno datum, čas i místo (Kroměříž, ul. Obvodová). Z bloku je zřejmá i identifikace motorového vozidla (registrační značka). Dle specifikace jednání se žalobce dopustil nedbalostního jednání spočívajícího v tom, že jako řidič motorového vozidla nepřipoutal dítě, čímž porušil povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 písm. e) zákona o silničním provozu. Naplnil tedy skutkovou podstatu § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, za což mu byla udělena pokuta 1 500 Kč. Blok je rovněž řádně datován a podepsán. Za uvedené jednání dle přílohy zákona o silničním provozu náležely žalobci 4 body – porušení povinnosti použít dětskou autosedačku nebo bezpečnostní pás při přepravě dětí podle § 6.

21. K pokutovému bloku ze dne 19. 3. 2018 soud uvádí, že jeho kopie obsažená ve spise je čitelná s obtížemi, nicméně soudu o její srozumitelnosti nevznikly pochybnosti. Osoba přestupce je jednoznačně identifikovaná (jméno, datum narození, totožnost ověřena dle občanského průkazu). Z bloku je zřejmá i identifikace motorového vozidla (registrační značka). Rovněž je zřejmé, jakého jednání se žalobce měl dopustit, je uvedeno datum, čas i místo (název obce je velmi špatně čitelný, nicméně ve spojení s ostatními údaji je zřejmé, že se jedná o Kroměříž, ul. Kojetínská) včetně konkretizace GPS souřadnicemi. Dle specifikace jednání se žalobce dopustil nedbalostního porušení povinnosti stanovené v ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, tím, že jel v obci rychlostí 78 km/h (z údajů v bloku je zřejmé, že dovolená rychlost činila 50 km/h a naměřená rychlost před odečtem odchylky měření 81 km/h). Naplnil tedy skutkovou podstatu ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena pokuta 1 500 Kč. Blok je rovněž řádně datován a podepsán. Za uvedené jednání dle přílohy zákona o silničním provozu náležely žalobci 3 body – překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o 20 km/h a více v obci nebo o 30 km/h a více mimo obec.

22. K pokutovému bloku ze dne 23. 2. 2018 soud uvádí, že je z něho dostatečně patrné, komu byla pokuta udělena (jméno, datum narození, občanský a řidičský průkaz). Z bloku je zřejmá i identifikace motorového vozidla (registrační značka). Rovněž je zřejmé, jakého jednání se žalobce měl dopustit, je uvedeno datum, čas i místo (Praha, ul. Evropská, včetně bližší identifikace autobusovou zastávkou). Dle specifikace žalobce držel za jízdy mobilní telefon, čímž porušil povinnost stanovenou v ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu a naplnil skutkovou podstatu § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1. Za toto jednání mu byla uložena pokuta 300 Kč. Z kopie ve spise není zřejmé, že by došlo k zaškrtnutí formy zavinění (úmysl/nedbalost), což dle soudu nečiní podklad nezpůsobilým. V souladu s § 15 odst. 1 zákona o přestupcích k odpovědnosti za přestupek postačí zavinění ve formě nedbalosti a vzhledem k popsanému skutku soud nemá pochybnosti o tom, že přestupek byl spáchán a subjektivní stránka byla naplněna. Blok je rovněž řádně datován a podepsán. Za uvedené jednání dle přílohy zákona o silničním provozu náleží žalobci 2 body – držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla.

23. K pokutovému bloku ze dne 5. 1. 2018 soud uvádí, že je z něho dostatečně patrné, komu byla pokuta udělena (jméno, datum narození, totožnost ověřena dle občanského průkazu). Z bloku je zřejmá i identifikace motorového vozidla (registrační značka). Rovněž je zřejmé, jakého jednání se žalobce měl dopustit, je uvedeno datum, čas i místo (Kroměříž, ul. Kojetínská). Dle specifikace žalobce držel za jízdy v ruce hovorové zařízení, čímž porušil povinnost stanovenou v ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu a naplnil skutkovou podstatu § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1. Přestupku se dopustil z nedbalosti a byla mu za něj uložena pokuta 200 Kč. Blok je rovněž řádně datován podepsán. Za uvedené jednání dle přílohy zákona o silničním provozu náleží žalobci 2 body – držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla.

24. K pokutovému bloku ze dne 22. 5. 2016 soud uvádí, že je z něho dostatečně patrné, komu byla pokuta udělena (jméno, datum narození, rodné číslo, totožnost ověřena dle občanského průkazu). Z bloku je zřejmá i identifikace motorového vozidla (registrační značka). Rovněž je zřejmé, jakého jednání se žalobce měl dopustit, je uvedeno datum, čas i místo (Kroměříž, ul. Spáčilova). Dle specifikace žalobce nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, přičemž neměl vystaveno lékařské potvrzení, čímž porušil ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Uvedeným jednáním naplnil skutkovou podstatu § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, za což mu byla udělena pokuta ve výši 100 Kč. Blok je rovněž řádně datován a podepsán. Za uvedené jednání dle přílohy zákona o silničním provozu náleží žalobci 3 body – porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přílbu.

25. K pokutovému bloku ze dne 14. 3. 2016 soud uvádí, že je z něho dostatečně patrné, komu byla pokuta udělena (jméno, datum narození, rodné číslo, totožnost ověřena dle občanského průkazu). Z bloku je zřejmá i identifikace motorového vozidla (registrační značka). Rovněž je zřejmé, jakého jednání se žalobce měl dopustit, je uvedeno datum, čas i místo (Kroměříž, ul. Obvodová). Dle specifikace žalobce řídil motorové vozidlo a nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, přičemž neměl vystaveno lékařské potvrzení, čímž porušil ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Uvedeným jednáním naplnil skutkovou podstatu § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, za což mu byla udělena pokuta ve výši 200 Kč. Blok je rovněž řádně datován a podepsán. Za uvedené jednání dle přílohy zákona o silničním provozu náleží žalobci 3 body – porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přílbu.

26. Soud tedy uzavírá, že nemá pochybnosti o bezvadné způsobilosti jednotlivých podkladů pro zápis bodového hodnocení řidiče. Různá úroveň čitelnosti jednotlivých podkladů způsobená rozdílným rukopisem konkrétních úředních osob v soudu nevzbudila jakékoliv pochybnosti o jejich srozumitelnosti či přezkoumatelnosti. Z výpisu z bodového hodnocení řidiče vyplývá, že žalobce dosáhl v důsledku spáchání přestupku ze dne 9. 2. 2019 počtu 12 bodů (resp. tento limit přesáhl a dosáhl počtu 13 bodů).

27. Důvodnou se neukázala ani zcela obecná námitka žalobce o nedostatečném vypořádání odvolacích námitek.

V. Závěr a náklady řízení

28. Při přezkumu napadeného rozhodnutí ve smyslu § 75 odst. 2 věta první soudního řádu správního soud shledal podanou žalobu jako nedůvodnou. Proto ji podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl.

29. O náhradě nákladů soudního řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 1 soudního řádu správního, podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

30. Žalobce neměl v řízení o žalobě úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému nevznikly náklady přesahující jeho běžnou administrativní činnost.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno dne 31. března 2020

JUDr. Zuzana Bystřická v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru