Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 A 122/2010 - 41Usnesení KSBR ze dne 23.02.2012

Prejudikatura

57 Ca 24/2006 - 51


přidejte vlastní popisek

29 A 122/2010-41

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Jedličkové a soudců JUDr. Zuzany Bystřické a Mgr. Petra Pospíšila v právní věci žalobce Zelené Podluží, o.s., se sídlem Žerotínova 15, Břeclav, zast. statutární zástupkyní Z. C., proti žalovanému Městskému úřadu Břeclav, se sídlem nám. T. G. Masaryka 3, Břeclav, v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

III. Žalobci bude po právní moci tohoto usnesení vrácen zaplacený soudní

poplatek ve výši 2.000,- Kč.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22.11.2010 domáhal zrušení veřejnoprávní smlouvy, jejímž předmětem je umístění a provedení stavby „Prezentační pavilon LVA Břeclav“ z května 2010. Návrh odůvodnil tím, že na odbor stavebního úřadu Městského úřadu v Břeclavi dne 5.5.2010 podal žádost dle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny s tím, aby byl předem informován o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny se specifikací, že jde mimo jiné i o úpravy veřejných prostor a zásahy do ploch městské zeleně. Správní orgán může uzavřít veřejnoprávní smlouvu s osobou, která by byla účastníkem územního řízení, a to na místo vydání rozhodnutí ve stejné věci dle § 78 odst. 3 stavebního zákona. Podmínkou účinnosti této smlouvy je dle § 168 správního řádu písemný souhlas ostatních osob, které by byly účastníky územního řízení § 27 odst. 2 nebo 3 správního řádu. Správní orgán tedy musí občanskému sdružení do 7 dnů od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy oznámit, že bude s žadatelem uzavírat veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby. Správní orgán a žadatel o územní rozhodnutí nemohou obejít zákon tím, že by místo územního řízení uzavřeli veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby bez informování a souhlasu osob, které by jinak byly účastníky tohoto řízení. Žalovaný bez toho, aby informoval žalobce, uzavřel patrně na konci května toho roku veřejnoprávní smlouvy o umístění a provedení stavby „Prezentační pavilon LVA Břeclav“ v břeclavském parku (jedna nich byla uzavřena 19.5.2010, u druhé není datum uvedeno). Žalobce tak vinou správního úřadu nemohl uplatnit své právo vyjádřit s uzavřením smlouvy nesouhlas a účastnit se řízení, ve kterém by mohl vyjádřit své námitky.

Tím byl zkrácen na svých právech. O uzavření veřejnoprávní smlouvy se žalobce dozvěděl elektronickou poštou až dne 20.9.2010 na základě opožděného poskytnutí informací stavebním úřadem v reakci na žádost o informace ze dne 9.8.2010, kterou podala zástupkyně pokračování
29 - 2 -
A 122/2010

sdružení. Měl vůli řešit věc mimosoudně, a proto odeslal správnímu úřadu dne 25.9.2010 vyjádření nesouhlasu s uskutečněnou stavbou a stížnost na postup vedoucího správního úřadu. Žalovaný tedy měl možnost vyzvat žalobce k dodatečnému udělení souhlasu a pravděpodobně také přicházelo v úvahu přezkumné řízení, žalovaný však dosud na vyjádření žalobce nijak nereagoval.

V písemném vyjádření ze dne 7.1.2011 žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Skutková tvrzení uvedená v žalobě nejsou totožná se skutečností. Žalobce doručil dne 5.5.2010 žalovanému žádost dle § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, žádal, aby byl informován o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných řízení, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle zákona o ochraně přírody a krajiny s tím, že žádal být informován především o správním řízení rozhodujícím o stavbě průmyslových a zemědělských podniků a areálů, nákupních center, komunikací, výkrmen hospodářských zvířat, řízení o kácení dřevin, úpravy veřejných prostor, zásahu do ploch městské zeleně, udělování výjimek z ochrany chráněných živočišných a rostlinných druhů a všech dalších řízení, při kterých mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny. Podle § 70 odst. 2

zákona o ochraně přírody a krajiny může občanské sdružení nebo jeho organizační složka, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona. Tato žádost je platná 1 rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována. Dle názoru žalovaného žádost žalobce nesplňuje požadavky stanovené uvedeným ustanovením. Konkrétně postrádá jakoukoliv místní specifikaci řízení, o které má být žalobce informován. Tudíž se dle názoru žalovaného nejedná o žádost ve smyslu § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody. Dále je žalovaný přesvědčen o tom, že uzavření veřejnoprávní smlouvy nelze věcně přiřadit ani k jednomu z řízení, o kterých chtěl být žalobce předem informován na základě své žádosti ze dne 5.5.2010. Předmětem veřejnoprávní smlouvy bylo provedení stavby „Prezentační pavilon LVA Břeclav“ na ulici Sady 28. října, Břeclav. Umístění stavby bylo plně v souladu s platným územním plánem, kdy plocha stavby je určena jako veřejná zeleň a je vhodná k umísťování prezentačních pavilonů. Umístěním nedošlo k jakémukoliv zásahu do dřevin parku nebo veřejné zeleně.

Podle § 168 správního řádu veřejnoprávní smlouva, nejde-li o veřejnoprávní smlouvu podle § 160, která se přímo dotýká práv nebo povinností třetích osob, nabývá účinnosti teprve v okamžiku, kdy s ní tato osoba vysloví písemný souhlas. Není-li tento souhlas získán, může správní orgán místo uzavření veřejnoprávní smlouvy vydat rozhodnutí ve správním řízení, v němž využije podkladů získaných při přípravě veřejnoprávní smlouvy.

Podle § 161 odst. 1 správního řádu, stanoví-li tak zvláštní zákon, může správní orgán uzavřít veřejnoprávní smlouvu s osobou, která by byla účastníkem řízení podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, a to i na místo vydání rozhodnutí. Podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy je souhlas ostatních osob, které by byly účastníky řízení podle § 27 odst. 2 nebo 3. Správní orgán přitom postupuje podle ustanovení o souhlasu třetích osob (§ 168).

Podle § 141 odst. 1 správního řádu ve sporném řízení správní orgán řeší spory z veřejnoprávních smluv (část 5.) a v případech stanovených zvláštními zákony spory vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů. Podle odst. 2 tohoto ustanovení sporné řízení se zahajuje na návrh.

pokračování
29 - 3 -
A 122/2010

Podle § 169 odst. 1 písm. d) správního řádu spory z veřejnoprávní smlouvy rozhoduje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy, jde-li o veřejnoprávní smlouvu podle § 161.

Žalobce podal žalobu, neboť je přesvědčen o tom, že je opomenutou třetí osobou, tedy osobou, jejichž práv nebo povinností se veřejnoprávní smlouva přímo dotýká a která nebyla požádána, aby s ní vyslovila souhlas. S ohledem na výše uvedená ustanovení správního řádu bylo na žalobci, aby se domáhal vyslovení neúčinnosti této veřejnoprávní smlouvy ve sporném řízení podle § 141 správního řádu, a to u orgánu stanoveného dle § 169 odst. 1 písm. d) správního řádu.

Podle § 68 písm. a) soudního řádu správního žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.

Vzhledem k tomu, že v předmětné věci žalobce nevyčerpal opravné prostředky a nedomáhal se neúčinnosti veřejnoprávní smlouvy ve sporném řízení podle § 141 správního řádu, dospěl soud k závěru, že se jedná o žalobu nepřípustnou. V souladu s § 46 odst. 1 písm. d) tedy žalobu odmítl, neboť návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

V důsledku odmítnutí žaloby soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty prvá s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

V souladu s § 10 odst. 3 věta poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů bude žalobci po právní moci rozhodnutí vrácen z účtu soudu zaplacený soudní poplatek, neboť návrh byl odmítnut před prvním jednáním.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 23.2.2012

JUDr. Jana Jedličková, v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru