Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Ad 41/2011 - 42Rozsudek KSBR ze dne 22.12.2011

Prejudikatura

4 Ads 145/2009 - 60

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 Ads 26/2012 (zastaveno)

přidejte vlastní popisek

22 Ad 41/2011-42

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobce: Z. B., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 25, 225 08 Praha 5, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci:

Rozhodnutím žalované ze dne 9. 11. 2010 byl přiznán žalobci ode dne 24. 6. 2010 invalidní důchod podle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, neboť podle posudku OSSZ Přerov ze dne 24. 5. 2010 je invalidní pro invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění. Dle uvedneého posudku poklesla účsatníku řízíení z důvodu dlouhodobě nepřiznivého zdravotního stavu, jeho pracovní schopnost o 60 %.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, které byly doručené žalované dne 19. 11. 2010.

V rámci námitkového řízení byl proveden posudek ČSSZ – LPS, pracoviště Olomouc dne 18. 1. 2011, zdravotní postižení žalobce a míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 60 %. Uvedený posudek byl posléze podkladem pro vydání rozhodnutí žalované ze dne 16. 2. 2011.

II.

Shrnutí žalobních bodů:

Žalobce v žalobě ze dne 14. 2. 2011 navrhl zrušení přezkoumávaného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. V námitkách uvedl, že žalovaná dospěla k nesprávným skutkovým závěrům, rozhodnutí převážně podložila odbornými, lékařskými nálezy z let roku 2006 a 2007, které však neodpovídají jeho současnému zdravotnímu stavu a nemají žádný vztah k jeho hlavnímu onemocnění. Závěr, že hlavní příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles míry pracovní schopnosti onemocnění uvedené v položce číslo 6 písmeno d, kapitoly 6 přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60 % je nesprávný. Byl toho názoru, že onemocnění spadá pod kapitolu 6, položka 6, písmeno e) citované vyhlášky, pro kterou se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti o 70 až 80 %. Namítl dále, že posudkový lékař ČSSD – LPS nezhodnotil celkovou jeho výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Mimo hlavní onemocnění dále trpí těžkými poruchami jemné i hrubé motoriky horních končetin, dále těžkými poruchami dolních končetin, jeho zdravotní stav se dále zhoršuje. Byl přesvědčen, že jeho onemocnění, zejména sclerosis multiplex, obtíže končetin ve svém komplexu zásadním způsobem omezuje jeho pracovní schopnost, a to více než 70 %. Jeho současný zdravotní stav mu neumožňuje pokračovat ve výkonu profese, není schopen ani projít pracovní rehabilitací a rekvalifikací. Byl proto přesvědčen, že napadené rozhodnutí je nezákonné.

III.

Shrnutí obsahu správního spisu a podstatných skutečností zjištěných z přezkumného
soudního řízení:

Na základě žádosti o invalidní důchod byl přezkoumán zdravotní stav žalobce posudkem lékařky OSSZ Přerov ze dne 24.5.2010.

Při jednání lékařky byl účasten i posuzovaný. Zdravotní stav byl posuzován ze zdravotní dokumentace ošetřujícího lékaře MUDr. Pavla Březiny, dále byly zhodnoceny nálezy odborných lékařů MUDr. Eleny Švamberkové, neurologické vyšetření ze dne 20.1.2010, taktéž na základě žádosti o invalidní důchod byl přezkoumáván zdravotní stav žalobce posudkem lékařky OSSZ Přerov ze dne 24.5.2010.vyšetřen i v průběhu jednání. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole 6, položce 6, písmeno d/ přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 60 %. Posudkový závěr zněl, že je invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. V platném znění, jde o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) citovaného zákona.

Žalobce podal námitky, které byly doručeny žalované dne 19. 11. 2010.

Žalovaná posoudila zdravotní stav pro účely řízení o námitkách lékařkou ČSSZ – LPS pracoviště Olomouc dne 18. 1. 2011. Záznam o jednání týkající se posouzení zdravotního stavu jmenovaného obsahoval údaje o předmětu řízení, průběhu jednání, pracovní anamnéze a zdravotní anamnéze. Lékařka konstatovala, že mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je demyelinizační onemocnění CNS typu roztroušená skléroza mozkomíšní, chronicko progredientní forma EDSS7, klinicky těžká spastická paraparéza DKK a porucha jemné motoriky HKK, poslední hospitalizace po ataku v září roku 2009 s léčbou Solu-Medrol. Lékařka konstatovala, že zdravotní stav byl posouzen objektivně z dostatečně doložené zdravotní dokumentace. Byly zohledněny lékařské nálezy použité v průběhu řízení o námitkách jako doplnění informací o zdravotním stavu a bylo konstatováno, že neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí. Posudkový závěr zněl, že se jedná o invaliditu druhého stupně, datum vzniku invalidity bylo stanoveno dne 29. 4. 2010. Uvedený posudek byl podkladem pro vydání přezkoumávaného rozhodnutí žalované ze dne 16. 2. 2011.

V rámci přezkumného soudního řízení soud provedl důkaz posudkem PK MPSV ČR v Brně dne 30. 11. 2011. Posudková komise za účasti odborného lékaře otropeda hodnotila zdravotní stav žalobce na základě lékařských nálezů v posudkové dokumentaci, dokumentace k námitkovému řízení. Jednotlivé lékařské nálezy byly posudkově zhodnoceny, v celkovém hodnocení bylo konstatováno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o posuzovaného léčeného pro demyelinizační onemocnění typu SM, cukrovku, zbytnění prostaty hypertenzi, v anamnéze s prodělaným hlubokým zánětem žil LDK a obnovou žilní průchodnosti. Šlo o postižení zejména v pohybové oblasti, kdy byl schopen chůze s oporou dvou francouzských holí. Pokud se týká neurologického hodnocení, byly vyhodnoceny nálezy ze dne 22. 9. 2009, 24. 5., 15. 6., 7. 9. a 21. 12. 2010, rovněž byla vyhodnocena i dokumentace ze zdravotní karty vedené u MUDr. Březiny v Přerově. K datu vydání napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou bylo demyelinizační onemocnění typu RS – uvedené v kapitole 6, položka 6 písmeno d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. V platném znění, míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 60 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl pak učiněn posudkový závěr, že je invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění. Šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění.

Žalobce se k jednání konaném dne 22. 12. 2011 u Krajského soudu v Brně nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán, jak vyplývá z doručenky vykázané dne 9. 12. 2011. V podání ze dne 11. 12. 2011 doručeném Krajskému soudu v Brně dne 13. 12. 2011 navrhl, aby soud si vyžádal písemné vyjádření o jeho zdravotním stavu od MUDr. Eleny Švamberkové, neuroložky, zároveň souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.

Zástupce žalované navrhl, aby v souladu s posudkem PK MPSV ČR v Brně ze dne 30. 11. 2011 byla žaloba zamítnuta.

IV.

Právní názor Krajského soudu v Brně:

Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění pojištěnec je invalidní z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Podle ust. § 39 odst. 2 citovaného zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Bylo tedy třeba nejprve zjistit, zda žalobce ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí, tj. ke dni 16. 2. 2011 splňoval podmínky ust. § 39 odst. 1, 2 citovaného zákona či nikoliv. Bylo tedy nutno posoudit, zda pokles pracovní schopnosti činil nejméně 70 % či pracovní schopnost posuzovaného poklesla níže. V daném případě se jedná o důchod podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu závisí především na jeho odborném, lékařském posouzení. V přezkumném soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudkové komise MPSV jsou oprávněny nejen k celkovému přezkoumání zdravotního stavu a dochované pracovní činnosti občanů, ale též k posouzení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Nicméně i tyto posudky hodnotí soud jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v ustanovení § 77 odst. 2 s.ř.s., přitom však takový posudek, který zcela splňuje požadavek celistvosti, úplnosti a přesvědčivosti bývá zpravidla důkazem ve věci stěžejním. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti, který je kladen na posudky posudkových komisích, spočívá v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především pak s těmi, které namítá účastník uplatňující nárok na invalidní důchod, jakož i v tom, zda podaný posudek obsahuje náležité zdůvodnění svého posudkového závěru tak, aby byl tento závěr přesvědčivý pro soud, který nemá ani nemůže mít odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení plné invalidity závisí především. Tak také bylo v posuzované věci postupováno. Z obsahu posudku PK MPSV ČR v Brně ze dne 30. 11. 2011 plyne, že zasedal v řádném složení za přítomnosti neurologa, jehož specializace odpovídala rozhodujícímu zdravotnímu postižení dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu posuzovaného. Posudková komise vycházela z obsahu posudkové dokumentace, z odborných lékařských podkladů, které byly taxativně uvedeny v obsahu posudku. Dodatečně zhodnotila i nálezy doložené k žalobě a uvedené rovněž v obsahu posudku. Dospěla pak k závěru, že rozhodujícím zdravotním postižením je demyelinizační onemocnění typu RS.

Jestliže posudková komise podřadila rozhodující zdravotní postižení pod kapitolu 6, položku 6 písmeno d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. V platném znění shodně jak lékařka OSSZ Přerov dne 24. 5. 2010 i lékařka ČSSZ – LPS Olomouc dne 18. 1. 2011, naskýtá se otázka, co by mělo být takovému postupu vytknuto. Žalobce sice v písemném podání ze dne 11. 12. 2011 požádal o dodání chronologicky uspořádáné zdravotní dokumentace z lékařských vyšetření ve speciální ordinaci pro roztroušenou sklerózu v Nemocnici Přerov od MUDr. Švamberkové, soud však nepokládal za nezbytně nutné provedení tohoto důkazu, neboť jak z velmi podrobného posudku PK MPSV ČR v Brně vyplývá, posudková komise čerpala z neurologických nálezů uvedené lékařky datované ode dne 22. 9. 2009, v nichž je sděleno, že k vyšetření přichází prvně, dosud byl v evidenci v Brně, kde byl léčen pro bolesti zad. Dále následoval sled dalších lékařských nálezů s datem dne 24. 5., 15. 6., 7. 9. a 21. 12. 2010. Byť uvedené onemocnění značně znekvalitňuje běžný život posuzovaného, z hlediska posudkového však nebylo hodnoceno jako zvlášť těžké funkční postižení s odkázaností na invalidní vozík, se závažnou afektivní nebo kognitivní poruchou, nešlo o funkční postižení EDSS více než 7. Nebyly proto shledány důvody k podřazení zdravotního postižení pod písmeno e/ uvedené kapitoly a položky přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v platném znění.

Bylo-li tedy prokázáno, že pokles pracovní schopnosti činil k datu vydání napadeného rozhodnutí nejméně 50 %, nedosahovalo však více 69 %, nelze jinak než uzavřít, že k uvedenému dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí žalobce se jednalo invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona číslo 155/1995 Sb. v platném znění. Zdravotní stav žalobce byl dle názoru Krajského soudu v Brně zjištěn z dostatečného lékařského podkladu, posudkové a skutkové zhodnocení provedené PK MPSV ČR v Brně bylo uznáno jako celistvé, vyčerpávající a přesvědčivé, s posudkovým závěrem se soud ztotožnil a vyvodil právní závěr, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nešlo u žalobce o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění.

Ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. proto žaloba jako nedůvodná byla zamítnuta.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1, 2 s.ř.s., neboť žalobce nebyl úspěšný a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Brně dne 22. prosince 2011

Za správnost vyhotovení:
JUDr. Eva Lukotková,v.r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru