Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 Ad 40/2014 - 18Rozsudek KSBR ze dne 27.04.2016

Prejudikatura
3 Ads 57/2013 - 15

přidejte vlastní popisek


22 Ad 40/2014-18

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobkyně: D. Z., bytem H. 16, B., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 9. 2014, č. j. 545 901 2020/315-OF,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím žalované ze dne 14. 7. 2014, č. j. 545 901 2020 přiznala žalovaná žalobkyni ode dne 1. 5. 2014 starobní důchod podle ust. § 29 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zdp“) ve výši 9.050 Kč měsíčně. pokračování
2
22 Ad 40/2014

Proti rozhodnutí podala žalobkyně námitky dne 25. 8. 2014 z důvodu nezapočtení období studia ode dne 1. 9. 1978 do dne 31. 8. 1979, ačkoliv studium si neprodloužila, ani nepřerušila, a ani nemohla svého vzdělání docílit za kratší dobu.

Žalovaná v námitkovém řízení vydala rozhodnutí dne 29. 9. 2014, jímž námitky byly zamítnuty a napadené rozhodnutí žalované ze dne 14. 7. 2014 bylo potvrzeno. Citované rozhodnutí je předmětem soudního přezkumu.

Dne 10. 12. 2014 podala žalobkyně žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 9. 2014, č. j. 545 901 2020/315-OF. Namítla shodně s odvolacími námitkami, že ji pro výši důchodu nebylo započteno období ode dne 1. 9. 1978 do dne 31. 8. 1979, kdy ještě studovala a to bez přerušení nebo prodloužení studia. Uvedený postup považovala za diskriminační ve srovnání s jinými studenty, jímž se hodnotí celá doba jejich studia. Žádala proto, aby soud uložil žalované zahrnout do jí získané doby pojištění období ode dne 1. 9. 1978 do dne 31. 8. 1979.

Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 12. 1. 2014 se neztotožnila s žalobní námitkou, uvedla, že na základě žádosti žalobkyně o starobní důchod, bylo ve věci postupováno v souladu s platnými právními předpisy a podle dokladů založených v její evidenci, a to pokud jde o dobu pojištění i výši vyměřovacích základů. Dobu studia před 1. 1. 1996 lze podle ust. § 13 odst. 2 věty druhé započítat jen po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let. Proto byla žalobkyni započtena doba studia jen do dne 31. 8. 1978, když 18 let věku dovršila dne 1. 9. 1972. Z uvedených důvodů k době studia ode dne 1. 9. 1978 do dne 31. 8. 1979 nelze pro nárok na starobní důchod přihlédnout. Z uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.

Ze správního spisu bylo zjištěno, že žádost o starobní důchod byla podána žalobkyní dne 30. 5. 2014 prostřednictvím MSSZ Brno. Žalobkyně žádala o přiznání dávky ode dne 1. 5. 2014. Ve spise jsou založeny evidenční listy o době zaměstnání a výdělku jmenované, osobní list důchodového pojištění ze dne 8. 10. 2014, doklad o výpočtu dávky ze dne 8. 10. 2014, rozhodnutí žalované ze dne 14. 7. 2014, č. j. 545 901 2020, písemně podané námitky žalobkyně proti rozhodnutí doručené žalované dne 25. 8. 2014 a rozhodnutí žalované ze dne 29. 9. 2014, č. j. 545 901 2020/315-OF, které je předmětem soudního přezkumu.

Právní názor Krajského soudu v Brně:

Žaloba byla podána včas (ust. § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále též „s.ř.s.“), osobami oprávněnými (ust. § 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (ust. § 65, § 68, § 70 s.ř.s.).

Žaloba byla přezkoumána v mezích žalobních bodů včetně řízení předcházející jeho vydání, přičemž soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 s.ř.s.). pokračování
3
22 Ad 40/2014

Soud věc projednal bez nařízení jednání vzhledem ke splnění zákonných podmínek dle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.

Pokud jde o žalobní námitku, jejímž obsahem bylo v podstatě tvrzení, že výše starobního důchodu nebyla vypočtena správně z důvodu nezapočtení dalšího období ode dne 1. 9. 1978 do 31. 8. 1979, kdy žalobkyně studovala a to bez přerušení nebo prodloužení studia, soud se s uvedenou argumentací nemohl ztotožnit z následujících důvodů:

Podle ust. § 13 odst. 2 zdp za náhradní dobu pojištění se považují též náhradní doby získané před 1. 1. 1996 podle předpisů platných před tímto dnem a doba pobírání důchodu za výsluhu let. Za náhradní dobu pojištění se považuje též doba studia získaná před 1. 1. 1996 podle předpisů platných před tímto dnem, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let.

Žalobkyně podala žádost o starobní důchod dle ust. § 28 zdp dne 30. 5. 2014 s datem přiznání ode dne 1. 5. 2014. Jmenovaná je narozena dne 1. 9. 1954, vychovala dvě děti, důchodového věku dosáhla dne 1. 5. 2014 (ust. § 32 odst. 2 zdp). Postup při výpočtu výše starobního důchodu skládajícího se ze základní a procentní výměry (ust. § 4 odst. 2 zdp) podrobně popsala žalovaná v odůvodnění napadeného rozhodnutí.

Pokud se týká žalobní námitky totožné s odvolací námitkou žalobkyně, pak nelze jinak než uzavřít, že žalovaná v nastoleném právním režimu dle zákona o důchodovém pojištění vyvodila správné právní úvahy o tom, že žalobkyni nelze započítat dobu studia ode dne 1. 9. 1978 do 31. 8. 1979, neboť dle citovaného právního ustanovení (viz výše) se doba studia získaná před 1. 1. 1996 považuje za náhradní dobu pojištění po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let. Žalobkyně dosáhla věku 18 let dne 1. 9. 1972. Šest let studia po uvedeném datu uplynulo dne 31. 8. 1978. Správně ji proto byla započtena doba studia ode dne 1. 9. 1972 do 31. 8. 1978, a to v souladu s citovaným právním ustanovením. Započtení doby, které se domáhá, tj. ode dne 1. 9. 1978 do 31. 8. 1979, nemá právního podkladu, nejedná se tudíž dle jejího tvrzení o diskriminační postup.

Případ, který žalobkyně konkretizovala, týkající se jiné žadatelky o dávku důchodového pojištění, kdy tato se narodila dříve než účastnice řízení, je odlišný, nejedná se o stejné okolnosti jako v případě žalobkyně, neboť tato demonstrativně uváděná žadatelka o dávku se narodila o den dříve než žalobkyně a nastoupila do základní školy o jeden rok dříve než jmenovaná. Problematiku důchodového pojištění upravuje zákon č. 155/1995 Sb. zdp, žalovaná proto postupovala striktně v souladu s příslušnými ustanoveními uvedených právních předpisů, což bylo blíže rozvedeno v odůvodnění napadeného rozhodnutí, s nímž se soud v plném rozsahu ztotožňuje.

Ve světle výše uvedených zásad dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná, a proto dle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl.

Nad rámec nutného soud podotýká, že žalobkyně má právo podat ve věci žádost o odstranění tvrdosti zákona (ust. § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů), kterou, jak vyplývá z dávkového spisu, podala, a která byla i předmětem uvedeného řízení. pokračování
4
22 Ad 40/2014

Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a správnímu orgánu, který měl ve věci úspěch, toto právo nenáleží dle odstavce 2 citovaného zákonného ustanovení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Brně dne 27. dubna 2016

JUDr. Eva Lukotková, v. r.


samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Barbora Zachovalová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru