Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 A 7/2012 - 19Usnesení KSBR ze dne 12.03.2012

Prejudikatura

9 As 24/2007

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
3 Ads 58/2012 (odmítnuto)

přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 22A 7/2012 - 19

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou ve věci žalobce M. R., bytem …….., proti žalovanému nyní: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2, dříve: Magistrát města Brna, odbor sociální péče, se sídlem Koliště 19, 601 67 Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 25. 1. 2012,

takto:

takto:

I. Žaloba proti rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru sociálních věcí, se sídlem Koliště 19, Brno, ze dne 14. 11. 2011, č. j. MMB/0395298/2011, sp. zn. OSP/7240/552/109/11/Pal/odv., se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 25. 1. 2011 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí původního žalovaného, Magistrátu města Brna, odboru sociálních věcí, ze dne 14. 11. 2011, č. j. MMB/0395298/2011, sp. zn. OSP/7240/552/109/11/Pal/odv, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno - Černovice, Odboru sociálního a všeobecného, ze dne 6.9.2011, č.j. 4058/2011/BBE, kterým nebyla žalobci přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví podle ust. § 2 odst. 3 a § 66 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a toto rozhodnutí bylo původním žalovaným potvrzeno.

V žalobě žalobce namítal, že žalovaný dostatečně neprokázal v rozhodnutí odůvodnění, že vznikl přeplatek na pomoci v hmotné nouzi. Žalovaný dostatečně neprokázal, že žalobce vlastní prostředky k řešení jeho hmotné nouze a posuzoval podle žalobce pouze domněnky a předpoklady.

V průběhu řízení došlo ve smyslu zákona č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální pokračování
- 2. strana -
22A 7/2012

podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle čl. VIII – Přechodná ustanovení, bodu 10 k přenesení pravomoci rozhodovat mj. v řízení o odvolání v oblastech dávek pomoci v hmotné nouzi, na Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Soud proto ve smyslu ust. § 69 s.ř.s., podle kterého je žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla, dále jednal na straně žalované s Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky.

Podle ust. § 32 soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), řízení je zahájeno dnem, kdy návrh došel soudu; týká-li se návrh věcí uvedených v § 4 odst. 1, nazývá se návrh žalobou.

Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. soud usnesením odmítne návrh (žalobu), jestliže návrh bude podán předčasně nebo opožděně.

Podle ust. § 72 odst. 1 s.ř.s., žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Lhůta je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje.

Podle ust. § 72 odst. 4 s. ř. s. zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.

Podle ust. § 40 odst. 1 věty první s.ř.s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.

Podle ust. § 40 odst. 2 věty první s.ř.s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty.

Soud při svém rozhodování vycházel z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2007, čj. 9 As 24/2007-57, www.nssoud.cz), podle které v případě odmítnutí žaloby pro opožděnost dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. je soud povinen zcela jednoznačně prokázat, že návrh byl podán opožděně.

Z předloženého správního spisu žalobce, vedeného žalovaným, bylo zjištěno, že napadené rozhodnutí ze dne 14. 11. 2011, č. j. MMB/0395298/2011, sp. zn. OSP/7240/552/109/11/Pal/odv, bylo žalobci doručeno dne 24. 11. 2012, což stvrdil svým podpisem na doručence k tomuto rozhodnutí. Žalobce však podal žalobu ke zdejšímu soudu osobně až dne 27. 1. 2012.

Z obsahu dokladu o doručení vyplývá, že žalobce obdržel rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 11. 2011, č. j. MMB/0395298/2011, sp. zn. OSP/7240/552/109/11/Pal/odv, dne 24.11.2011 a následujícího dne tak počala běžet dvouměsíční lhůta pro podání žaloby proti němu, která skončila uplynutím dne 24. 1. 2012 (§ 40 odst. 1 věty první, odst. 2 věty první s.ř.s.). Poslední den lhůty pro podání žaloby tedy připadl na úterý 24. 1. 2012, přičemž ta byla žalobcem podána osobně u Krajského soudu v Brně až dne 27. 1. 2012.

pokračování
- 3. strana - 22A 7/2012 - 20

Žalobce tím, že žalobu podal osobně u Krajského soudu v Brně až dne 27. 1. 2012, učinil tak po uplynutí dvouměsíční lhůty pro podání žaloby a soud tedy postupoval podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. a žalobu pro opožděnost odmítl.

Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 60 odst. 3, větě první s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 12. března 2012

JUDr. Eva Lukotková

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru