Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

22 A 12/2012 - 10Usnesení KSBR ze dne 23.02.2012

Prejudikatura

2 Afs 98/2004

5 Afs 16/2003 - 56

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 As 66/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

22A 12/2012 - 10

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou ve věci žalobkyně D. B., zast. JUDr. Radkou Píšťkovou Záhorcovou, advokátkou se sídlem Motní 5552, 760 01 Zlín, proti žalovanému Město Slavičín, Osvobození 25, 763 21 Slavičín, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 4. 2011, č.j. PK 94/2010-75,

takto:

I. Žaloba ze dne 7. 2. 2012 se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 15. 2. 2012 byla Krajskému soudu v Brně doručena žaloba ze dne 7. 2. 2012, kterou se žalobkyně domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 4. 2011, č.j. PK 94/2010-75, kterým bylo v jeho výroku č. I zastaveno podle § 76 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění platných předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) řízení pro přestupek proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, kterého se měla dopustit žalobkyně a ve výroku č. II bylo zastaveno podle § 76 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění platných předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) řízení pro přestupek proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, kterého se měl dopustit Dr. Ing. L. M., bytem ............. Žalobkyně v žalobě označila jako žalovaného Ing. L. M., Ph.D., bytem .................................... V žalobě navrhla, aby soud potvrdil výrok č. I rozhodnutí města Slavičín, č.j. PK 94/2010-75, ze dne 19. 4. 2011, aby žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích a konečně aby žalovaný byl uznán povinným nahradit žalobkyni náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) záköna č. 150/2002 Sb., v platném znění (dále jen „s.ř.s.“) soud odmítne návrh, který je podle tohoto zákona nepřípustný.

Podle ust. § 68 písm. a) s.ř.s. je žaloba nepřípustná tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.

pokračování
- 2. strana - 22 A 12/2012

Z obsahu žaloby soud zjistil, že žalobkyně se domáhá přezkumu rozhodnutí správního orgánu - Města Slavičín, č.j. PK 94/2010-75, ze dne 19. 4. 2011 a že žalobkyně toto rozhodnutí převzala dne 13. 5. 2011. Ze stejnopisu napadeného rozhodnutí připojeného žalobkyní k žalobě pak soud zjistil, že žalobkyně v něm byla řádně poučena o možnosti podat odvolání pouze proti výroku č. I ve lhůtě do 15ti dnů od doručení tohoto rozhodnutí ke Krajskému úřadu Zlínského kraje prostřednictvím Komise pro projednání přestupků města Slavičín.

Soud při svém rozhodování vycházel z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č.j. 5 Afs 16/2003-56, uveřejněné pod Ej 70/2005 na www.nssoud.cz), podle které: „Jestliže žalobce označí v žalobě jako žalovaného správní orgán I. stupně, ale z obsahu žaloby je zřejmé, že brojí i proti rozhodnutí správního orgánu II. stupně, nejedná se o neodstranitelnou vadu, jež by měla vést k odmítnutí návrhu (§ 37 odst. 5 s. ř. s.). V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. není osoba žalovaného určena tvrzením žalobce, ale kogentně ji určuje zákon. Je tedy věcí soudu, aby v řízení jako s žalovaným jednal s tím, kdo skutečně žalovaným má být, a ne s tím, koho chybně označil v žalobě žalobce; zvláštní usnesení o tom soud nevydává (§ 53 odst. 2 s. ř. s. a contrario).“ Soud proto bez dalšího označil jako žalovaného účastníka řízení Město Slavičín, jehož rozhodnutí žalobkyně v žalobě napadla.

Dále soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2005, sp. zn. 2 Afs 98/2004, uveřejněné pod Ej 248/2005 na www.nssoud.cz), podle kterého: „Podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu [§ 5, § 68 písm. a) s. ř. s.] je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy.“

Ze shora uvedeného je zřejmé, že žaloba ze dne 7. 2. 2012 směřuje proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, podle soudu je proto žaloba nepřípustná podle ust. § 68 odst. 1 písm. a) s.ř.s. a soud proto řízení o ní odmítl podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s..

Ve smyslu ust. § 60 odst. 3 s.ř.s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

pokračování
- 3. strana -
22 A 12/2012-11

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 23. února 2012

JUDr. Eva Lukotková, v.r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Barbora Zachovalová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru