Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 333/2020 Sb.Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Částka 134/2020
Platnost od 06.08.2020
Účinnost od 01.10.2020 (za 6 dní)
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

333

ZÁKON

ze dne 22. července 2020,

kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

Změna trestního zákoníku

Čl. I

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb. a zákona č. 165/2020 Sb., se mění takto:

1. V § 34 odst. 1 písm. a) se slovo „dvacet“ nahrazuje slovem „třicet“.

2. V § 39 odst. 1 se za slova „následky činu“ vkládají slova „ ; přihlédne též k jeho postoji k trestnému činu v trestním řízení, zda sjednal dohodu o vině a trestu, prohlásil svou vinu nebo označil rozhodné skutečnosti za nesporné“.

3. V § 39 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

(4) Pokud soud neukládá souhrnný trest nebo společný trest za pokračování v trestném činu, při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne též k druhu a výměře trestů, které byly pachateli uloženy za jinou jeho trestnou činnost a dosud nebyly vykonány, tak, aby vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu a osobě pachatele nebyl uložen takový trest, který by spolu s dosud nevykonanými tresty vedl k nepřiměřenému postihu pachatele.“.

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.

4. V § 39 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Soud zejména zváží uložení peněžitého trestu (§ 67 až 69).“.

5. V § 40 odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.

6. V § 41 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní:

l) se k trestnému činu doznal,“.

Dosavadní písmena l) až o) se označují jako písmena m) až p).

7. V § 58 odstavec 2 zní:

(2) Má-li soud za to, že vzhledem k poměrům pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti lze dosáhnout jeho nápravy i trestem kratšího trvání, může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby též tehdy, pokud odsuzuje pachatele, který

a) napomohl zabránit trestnému činu, jenž jiný připravoval nebo se o něj pokusil, nebo

b) prohlásil svoji vinu.“.

8. V § 58 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

(3) Lze-li mít za to, že vzhledem k poměrům pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti lze dosáhnout jeho nápravy i trestem kratšího trvání, může být trest odnětí svobody uložen pod dolní hranicí trestní sazby též tehdy, je-li ukládán rozsudkem, kterým se schvaluje dohoda o vině a trestu.“.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

9. V § 58 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“.

10. V § 58 odst. 5 až 7 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.

11. V § 65 odstavec 2 zní:

(2) Jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá i jen započatá hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den odnětí svobody.“.

12. V § 68 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Dvojnásobek počtu denních sazeb nesmí však ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat horní hranici trestní sazby trestu odnětí svobody.“.

13. V § 68 odst. 5 větě druhé se slova „Nelze-li od pachatele podle jeho osobních a majetkových poměrů očekávat, že peněžitý trest ihned zaplatí, může“ nahrazují slovy „Se zřetelem k osobním a majetkovým poměrům pachatele může soud“.

14. V § 68 se odstavec 7 zrušuje.

15. § 69 včetně nadpisu zní:

㤠69

Výkon peněžitého trestu

(1) Zaplacené částky peněžitého trestu připadají státu.

(2) Jestliže pachatel nezaplatí peněžitý trest na výzvu soudu nebo do uplynutí doby, na kterou byl výkon trestu odložen anebo na kterou byly povoleny splátky, a pokud je zřejmé, že by vymáhání peněžitého trestu mohlo být zmařeno nebo by bylo bezvýsledné, přemění soud peněžitý trest nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá zcela nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě se počítá za dva dny odnětí svobody.

(3) Na pachatele, kterému byl uložen peněžitý trest za jiný trestný čin než zvlášť závažný zločin, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno.“.

16. V § 88 odst. 1 písmeno b) zní:

b) odsouzený, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin,

1. kterým byla nebo měla být způsobena smrt, nejde-li o trestný čin zabití podle § 141 odst. 1,

2. kterým byla nebo měla být způsobena těžká újma na zdraví,

3. jehož znakem je spáchání na těhotné ženě nebo na dítěti,

4. který spáchal jako člen organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo zvlášť závažný zločin účasti na organizované zločinecké skupině (§ 361),

5. který spáchal v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu účasti na teroristické skupině (§ 312a), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu podle § 312e odst. 3 nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f), nebo

6. který je uveden v hlavě třetí, sedmé, deváté, dvanácté a třinácté zvláštní části tohoto zákona nebo v odstavci 4,

a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, vykonal alespoň třetinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody.“.

17. V § 99 odst. 5 se slova „či jinak projevil negativní postoj k ochrannému léčení“ zrušují.

18. V § 105 odst. 1 písm. e) se slova „úmyslný trestný čin“ nahrazují slovy „zvlášť závažný zločin“.

19. V § 138 odstavec 1 zní:

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) škodou nikoli nepatrnou škoda dosahující částky nejméně 10000 Kč,

b) škodou nikoli malou škoda dosahující částky nejméně 50000 Kč,

c) větší škodou škoda dosahující částky nejméně 100000 Kč,

d) značnou škodou škoda dosahující částky nejméně 1000000 Kč a

e) škodou velkého rozsahu škoda dosahující částky nejméně 10000000 Kč.“.

20. Za § 217 se vkládá nový § 217a, který včetně nadpisu zní:

㤠217a

Společné ustanovení

Za trestnou činnost spáchanou v cizině se pro účely § 216 a 217 považuje čin spáchaný v cizině, který naplňuje znaky trestného činu podle zákona České republiky, bez ohledu na to, zda je trestný i podle zákona státu, na jehož území byl spáchán.“.

21. V § 250 odst. 1 písm. a) se za slovo „nástrojů“ vkládají slova „nebo s nimi souvisejících komodit obchodovaných na organizovaném trhu se zbožím anebo výpočet sazeb, indexů nebo kvantitativně vyjádřených ukazatelů určujících pro cenu nebo kurz takových investičních nástrojů“.

22. V § 250 odst. 1 písmeno b) zní:

b) uskuteční obchod, zadá pokyn nebo se dopustí jiného jednání, které je způsobilé vyvolat nesprávnou představu o nabídce, poptávce, ceně nebo kurzu takového investičního nástroje nebo s ním souvisejících komodit obchodovaných na organizovaném trhu se zbožím anebo o hodnotě sazby, indexu nebo kvantitativně vyjádřeného ukazatele určujícího pro cenu nebo kurz takových investičních nástrojů,“.

23. V poznámce pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1673 ze dne 23. října 2018 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz.“.

Čl. II

Přechodné ustanovení

V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se pro účely stanovení věcné příslušnosti použije § 138 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna trestního řádu

Čl. III

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb. a zákona č. 165/2020 Sb., se mění takto:

1. V § 36 odst. 1 písm. b) se za slovo „omezena,“ vkládá slovo „nebo“.

2. V § 36 odst. 1 písm. c) se slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou.

3. V § 36 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.

4. V § 36 odst. 4 písm. a) se slova „ve zjednodušeném řízení“ zrušují.

5. V § 46 se slova „ , upozorní orgány činné v trestním řízení při poučení prováděném v přípravném řízení poškozeného zejména na to, že může dojít k sjednání dohody o vině a trestu a že v takovém případě může uplatnit nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení nejpozději při prvním jednání o takové dohodě“ nahrazují slovy „nebo vydat trestní příkaz, upozorní orgány činné v trestním řízení při poučení prováděném v přípravném řízení poškozeného také na to, že může být vydán trestní příkaz nebo může dojít k sjednání dohody o vině a trestu a že v takovém případě je možné uplatnit nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení nejpozději do doby vydání trestního příkazu nebo při prvním jednání o takové dohodě“.

6. V § 47 odst. 5 větě první se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

7. V § 51a odst. 4 se věta poslední zrušuje.

8. V § 51a se doplňuje odstavec 7, který zní:

(7) Náklady vzniklé přibráním zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu, hradí stát.“.

9. V § 73a odst. 4 písm. d) se slova „nebo výkonu náhradního trestu odnětí svobody za peněžitý trest“ zrušují.

10. V § 79e odst. 2 větě první se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

11. V § 89 odst. 1 písm. d) se slova „poměrů pachatele“ nahrazují slovy „ , rodinných, majetkových a jiných poměrů obviněného“.

12. V § 91 odst. 1 se slova „dotázat se jej na jeho rodinné, majetkové a výdělkové poměry a předchozí tresty,“ a „za přítomnosti obhájce“ zrušují.

13. V § 92 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) Při výslechu je třeba se obviněného dotázat na jeho osobní, rodinné, majetkové a jiné poměry tak, aby pro případ rozhodnutí o vině a trestu obviněného byly zjištěny skutečnosti v rozsahu nezbytném pro stanovení druhu trestu a jeho výměry. Dále je třeba dotázat se na předchozí tresty a na další trestní stíhání obviněného.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

14. V § 151 odst. 6 se slova „ustanoveného zmocněnce poškozeného“ nahrazují slovy „zvoleného nebo ustanoveného zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu“.

15. V § 152 odst. 1 písm. d) se slova „a s výkonem trestu domácího vězení a“ nahrazují čárkou.

16. V § 152 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

e) náklady spojené s výkonem trestu domácího vězení a“.

Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).

17. V § 152 odst. 3 a v § 156 se text „e)“ nahrazuje textem „f)“.

18. § 152a se zrušuje.

19. V nadpisu § 154 se slovo „poškozeného“ nahrazuje slovy „spojených s účastí poškozeného v trestním řízení“.

20. V § 154 se doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Odsouzený je povinen nahradit státu náklady vzniklé přibráním zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu, nebrání-li tomu povaha věci a okolnosti případu, zejména spoluzavinění poškozeného. Jde-li o nedbalostní trestný čin, soud z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu přiměřeně sníží; přitom vezme v úvahu zejména povahu trestného činu a osobní a majetkové poměry odsouzeného.“.

21. V § 155 odst. 5 se slova „ustanovením zmocněnce poškozenému“ nahrazují slovy „přibráním zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu,“.

22. V § 175a odst. 3 se za slovo „obviněným“ vkládají slova „ ; jde-li o případ nutné obhajoby, sjednává státní zástupce dohodu o vině a trestu s obviněným“.

23. V § 175a odst. 6 písm. f) se slova „a v případech stanovených trestním zákoníkem trestu náhradního“ zrušují a číslo „7“ se nahrazuje číslem „8“.

24. V § 175a odst. 6 písm. i) se slova „ , obviněného a obhájce“ nahrazují slovy „a obviněného, dále podpis obhájce, byl-li přítomen sjednávání dohody o vině a trestu,“.

25. V § 175a odst. 8 se slova „o zvlášť závažném zločinu a v řízení“ zrušují.

26. V § 177 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

d) návrh na uložení trestu s uvedením jeho druhu a výměry nebo návrh na upuštění od potrestání; pokud je navrhován trest propadnutí majetku, peněžitý trest nebo trest propadnutí věci, uvede se, zda a jaké věci byly zajištěny pro účely jeho výkonu, a“.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

27. V § 178 se doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Navrhuje-li státní zástupce uložení zabrání věci nebo zabrání části majetku, uvede, zda a jaké věci byly zajištěny pro účely jejich výkonu.“.

28. V § 178a odst. 1 se za slovo „obžalobě“ vkládají slova „nebo v dohodě o vině a trestu“.

29. V § 178a se doplňuje odstavec 4, který zní:

(4) Pokud trestní stíhání spolupracujícího obviněného skončí dříve než trestní stíhání ostatních osob za zločin, k jehož objasnění se zavázal, vztahují se jeho povinnosti setrvat na svém doznání a dodržet své závazky uvedené v odstavci 1 i na další průběh trestního řízení proti takovým osobám; porušení tohoto závazku může být důvodem pro povolení obnovy řízení v neprospěch spolupracujícího obviněného. O tom je třeba spolupracujícího obviněného poučit.“.

30. V § 196 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

(2) Předseda senátu spolu s doručením opisu obžaloby upozorní obžalovaného, že má právo se v jím stanovené lhůtě vyjádřit ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména,

a) zda se cítí být nevinen nebo vinen spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a z jakých důvodů,

b) zda má zájem uzavřít se státním zástupcem dohodu o vině a trestu nebo zda chce v hlavním líčení prohlásit svou vinu,

c) zda souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením, a

d) které skutečnosti považuje za nesporné.

(3) Předseda senátu spolu s upozorněním podle odstavce 2 poučí obžalovaného o následcích spojených s vyjádřeními uvedenými v odstavci 2; poučí jej zároveň i o tom, že vyjádření k obžalobě, nejde-li o doznání nebo o prohlášení viny, může za něj učinit i jeho obhájce, a to i když se hlavní líčení koná v jeho nepřítomnosti. Zašle-li obžalovaný vyjádření k obžalobě, předseda senátu je doručí státnímu zástupci.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.

31. V § 196 odst. 4 se slova „je nutno zároveň vyzvat“ nahrazují slovy „předseda senátu vyzve“.

32. V § 206 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a uvedl, které skutečnosti považuje za nesporné“.

33. Za § 206 se vkládají nové § 206a až 206d, které znějí:

㤠206a

(1) Po přednesení obžaloby a vyjádření poškozeného vyzve předseda senátu obžalovaného, aby se vyjádřil ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména zda se cítí být nevinen nebo vinen spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě, souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením, a které skutečnosti považuje za nesporné; přitom jej poučí o následcích spojených s takovým vyjádřením. Dále jej upozorní na jeho právo prohlásit svou vinu a poučí jej o následcích spojených s takovým prohlášením. Pokud se obžalovaný k těmto skutečnostem vyjádřil již po doručení obžaloby, předseda senátu se jej dotáže, zda setrvává na svém vyjádření nebo zda je chce nějakým způsobem změnit.

(2) Vyjádření k obžalobě může za obžalovaného učinit i jeho obhájce, a to i když se hlavní líčení koná v nepřítomnosti obžalovaného, nemůže však za něj učinit doznání nebo prohlášení viny.

§ 206b

(1) Má-li předseda senátu vzhledem k okolnostem případu za to, že by bylo vhodné sjednání dohody o vině a trestu, poučí obžalovaného o možnosti takového postupu a o důsledcích s tím spojených. Poté zjistí stanovisko obžalovaného, státního zástupce a poškozeného, je-li přítomen, k takovému postupu. Vyjádří-li se státní zástupce a obžalovaný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a trestu, předseda senátu hlavní líčení na nezbytnou dobu přeruší za účelem jejího sjednání mimo hlavní líčení; je-li to s ohledem na okolnosti zapotřebí, hlavní líčení odročí. Návrh na sjednání dohody o vině a trestu může podat i státní zástupce nebo obžalovaný, předseda senátu není povinen takovému návrhu vyhovět.

(2) Dohodu o vině a trestu sjednává státní zástupce s obžalovaným a případně jeho obhájcem. Jednání o dohodě o vině a trestu se účastní též poškozený, pokud je přítomen při hlavním líčení. Při sjednávání dohody o vině a trestu státní zástupce postupuje přiměřeně podle § 175a. Bylo-li hlavní líčení odročeno, státní zástupce bez zbytečného odkladu po skončení jednání o dohodě o vině a trestu vyrozumí soud o výsledku jednání.

(3) Došlo-li k sjednání dohody o vině a trestu, pokračuje se v hlavním líčení. Státní zástupce nejprve přednese obsah sjednané dohody o vině a trestu a navrhne soudu její schválení. Nedošlo-li k dohodě o náhradě škody nebo nemajetkové újmy anebo o vydání bezdůvodného obohacení, státní zástupce na tuto skutečnost soud upozorní. Po přednesení návrhu na schválení dohody o vině a trestu se v hlavním líčení postupuje přiměřeně podle § 314q odst. 3 až 5 a § 314r.

(4) Pokud k sjednání dohody o vině a trestu nedošlo nebo soud dohodu o vině a trestu neschválí, pokračuje se v hlavním líčení na podkladě původní obžaloby. V dalším řízení se k sjednané dohodě o vině a trestu, včetně prohlášení viny obžalovaným učiněného pro účely jejího sjednání, nepřihlíží, ledaže obžalovaný požádá, aby takové prohlášení bylo posouzeno jako prohlášení viny podle § 206c.

§ 206c

(1) Pokud nedošlo k sjednání dohody o vině a trestu, může obžalovaný prohlásit, že je vinný spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací takového skutku uvedenou v obžalobě.

(2) Pokud obžalovaný učiní prohlášení podle odstavce 1, soud v rozsahu prohlášení postupuje přiměřeně podle § 314q odst. 3.

(3) Předseda senátu před rozhodnutím o přijetí prohlášení viny zjistí stanovisko státního zástupce, poškozeného a zúčastněné osoby, pokud jsou přítomni při hlavním líčení.

(4) Soud po prohlášení viny obžalovaným rozhodne, zda takové prohlášení přijímá nebo nepřijímá.

(5) Soud prohlášení viny nepřijme, není-li v souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo zjistí-li, že v předchozím řízení došlo k závažnému porušení práv obviněného. Soud nemusí prohlášení viny přijmout, pokud takový postup nepovažuje za vhodný s ohledem na okolnosti případu a vyjádření ostatních stran.

(6) Pokud soud rozhodne, že prohlášení viny přijímá, zároveň v usnesení uvede, že se dokazování v rozsahu, v jakém obžalovaný prohlásil vinu, neprovede a bude provedeno pouze ve zbylém rozsahu; tím není dotčena možnost vyslýchat obžalovaného k účasti jiných osob na spáchaném skutku, ohledně kterého prohlásil vinu.

(7) Soudem přijaté prohlášení viny nelze odvolat. Skutečnosti uvedené v prohlášení viny nelze napadat opravným prostředkem.

(8) Pokud soud rozhodne, že prohlášení viny nepřijímá, k prohlášení viny se nepřihlíží.

§ 206d

Po zjištění stanoviska obviněného k obžalobě, nedošlo-li k sjednání dohody o vině a trestu ani k prohlášení viny obviněným, může soud rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které státní zástupce a obviněný označili za nesporné, pokud s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat.“.

34. V § 246 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , nejde-li o výrok o vině v rozsahu, v jakém soud přijal jeho prohlášení viny“.

35. V § 278 se doplňuje odstavec 5, který zní:

(5) Obnova řízení, které skončilo odsuzujícím rozsudkem nebo trestním příkazem, jímž byl uznán vinným spolupracující obviněný, se v neprospěch obviněného povolí též tehdy, pokud spolupracující obviněný v dalším řízení proti osobám, jimž je kladen za vinu zločin, který se spolupracující obviněný zavázal objasnit, poruší svůj závazek podle § 178a odst. 1.“.

36. V § 304 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

(2) Obhájce nemůže se státním zástupcem sjednat dohodu o vině a trestu ani nemůže prohlásit vinu obviněného.“.

37. V § 314a se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

(3) Samosoudce má stejná práva a povinnosti jako senát a jeho předseda.

(4) Neveřejné zasedání samosoudce nekoná.“.

38. V § 314b odstavec 1 zní:

(1) Pokud se ve věci konalo zkrácené přípravné řízení, trestní stíhání se zahajuje doručením návrhu na potrestání soudu.“.

39. V § 314b odst. 2 se za slovo „návrhu“ vkládají slova „na potrestání“ a slova „dále k tomu, které skutečnosti považuje za nesporné, a zda souhlasí s tím, aby takové skutečnosti nebyly v hlavním líčení dokazovány“ se nahrazují slovy „a dále zjistí jeho stanovisko ke skutečnostem uvedeným v návrhu na potrestání v rozsahu § 206a“.

40. V § 314b se odstavce 4 a 5 zrušují.

41. V § 314c odst. 1 písm. c) se slovo „zjednodušeného“ nahrazuje slovy „zkráceného přípravného“.

42. V § 314d odst. 2 se věta první zrušuje a věta druhá se nahrazuje větou „Pokud se ve věci konalo zkrácené přípravné řízení, při hlavním líčení se na přečtení protokolu o výslechu podezřelého (§ 179b odst. 3) užije § 207 odst. 2 obdobně.“.

43. V § 314e odst. 1 se slova „ve zjednodušeném“ nahrazují slovem „v“.

44. V § 314e odstavec 5 zní:

(5) Je-li trestním příkazem ukládán peněžitý trest, nesmí dvojnásobek počtu denních sazeb ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat jeden rok.“.

45. V § 314e se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

(6) Trestním příkazem lze

a) upustit od potrestání (§ 46 trestního zákoníku),

b) podmíněně upustit od potrestání s dohledem (§ 48 trestního zákoníku), nebo

c) upustit od uložení souhrnného trestu (§ 44 trestního zákoníku), a to i v případě, byl-li předchozí trest uložen rozsudkem.“.

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.

46. V § 314f se doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Samosoudce opraví v trestním příkaze kdykoliv i bez návrhu písařské chyby a jiné zjevné nesprávnosti. Ustanovení § 131 a 133 se užijí přiměřeně.“.

47. V § 314o odst. 1 písm. b) a v § 314p odst. 3 písm. f) se za slovo „obhájce,“ vkládají slova „ačkoli ho podle zákona mít měl,“.

48. V § 314r odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , nelze-li dosáhnout nového znění dohody o vině a trestu ihned“.

49. V nadpisu § 340b se slova „v trest domácího vězení, v peněžitý trest nebo“ zrušují.

50. V § 340b odst. 1 větě první se slova „v trest domácího vězení, v peněžitý trest nebo“ zrušují.

51. V § 341 se slova „patnácti dnů, a upozorní ho, že jinak bude zaplacení vymáháno“ nahrazují slovy „jednoho měsíce, a upozorní ho, že jinak bude peněžitý trest vymáhán nebo přeměněn v trest odnětí svobody“.

52. § 342 zní:

㤠342

(1) Na žádost odsouzeného může předseda senátu z důležitých důvodů povolit

a) odklad výkonu peněžitého trestu, a to na dobu nejvýše jednoho roku od uplynutí lhůty podle § 341, nebo

b) splácení peněžitého trestu v přiměřených měsíčních splátkách.

(2) Pominou-li důvody, pro které byl výkon peněžitého trestu odložen, nebo nedodržuje-li odsouzený bez závažného důvodu splátky, předseda senátu povolení odkladu nebo splátek odvolá.“.

53. Za § 342 se vkládá nový § 342a, který zní:

㤠342a

(1) Předseda senátu upustí od výkonu peněžitého trestu nebo jeho zbytku, jestliže

a) odsouzený se v důsledku okolností na jeho vůli nezávislých stal dlouhodobě neschopným peněžitý trest zaplatit, nebo

b) by výkonem peněžitého trestu byla vážně ohrožena výživa nebo výchova osoby, o jejíž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat.

(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“.

54. V § 343 odst. 1 písm. a) a b) se slova „patnácti dnů“ nahrazují slovy „jednoho měsíce“.

55. V § 343 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) Vymáhání peněžitého trestu předseda senátu nenařídí, postačují-li na jeho zaplacení prostředky z peněžité záruky nebo je-li zřejmé, že by jeho vymáhání mohlo být zmařeno nebo by bylo bezvýsledné.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

56. § 344 zní:

㤠344

(1) O přeměně peněžitého trestu nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody rozhodne předseda senátu mimo veřejné zasedání; před rozhodnutím umožní odsouzenému, aby se k věci vyjádřil. Ve veřejném zasedání rozhodne tehdy, pokud o to odsouzený výslovně požádá.

(2) Odsouzený může odvrátit výkon trestu odnětí svobody, na který byl přeměněn peněžitý trest nebo jeho zbytek, tím, že peněžitý trest nebo jeho část zaplatí. Nebyl-li peněžitý trest zaplacen zcela nebo byla-li po přeměně peněžitého trestu zaplacena alespoň částka odpovídající jedné denní sazbě, rozhodne předseda senátu o tom, jakou část přeměněného trestu odnětí svobody je třeba vykonat.

(3) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“.

57. Za § 361 se vkládá nový § 361a, který včetně nadpisu zní:

㤠361a

Správa placení nákladů státu z trestního řízení

Při správě placení pohledávek uvedených v § 152 odst. 1, § 153 odst. 1 a v § 154 odst. 3 se postupuje podle daňového řádu. Ke správě placení těchto pohledávek je příslušný soud, s výjimkou pohledávek podle § 152 odst. 1 písm. a) a d), u kterých je ke správě placení příslušná Vězeňská služba České republiky.“.

Čl. IV

Přechodné ustanovení

Při správě placení pohledávek uvedených v § 153 odst. 1 a v § 154 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle daňového řádu, pokud tyto pohledávky vznikly ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže

Čl. V

Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 301/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb. a zákona č. 203/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 24 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:

f) zákaz držení a chovu zvířat,“.

Dosavadní písmena f) až k) se označují jako písmeno g) až l).

2. V nadpisu § 26 se za slovo „činnosti,“ vkládají slova „zákaz držení a chovu zvířat,“.

3. V § 26 odst. 3 větě první se za slovo „činnosti“ vkládají slova „a zákaz držení a chovu zvířat“ a větě druhé se za slovo „činnosti“ vkládají slova „a zákazu držení a chovu zvířat“.

4. V § 27 odstavec 4 zní:

(4) Počet denních sazeb nesmí ani spolu s uloženým trestním opatřením odnětí svobody přesahovat horní hranici trestní sazby snížené podle § 31 odst. 1.“.

5. V § 27 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

(5) Při přeměně peněžitého opatření v trestní opatření odnětí svobody se každá zcela nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě počítá za jeden den odnětí svobody.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

6. V § 30 se odstavce 5 a 6 zrušují.

7. § 63 včetně nadpisu zní:

㤠63

Trestní příkaz a dohoda o vině a trestu

(1) V řízení ve věci mladistvého, který nedovršil osmnáct let věku, nelze vydat trestní příkaz ani sjednat dohodu o vině a trestu.

(2) Je-li trestním příkazem ukládáno peněžité opatření, nesmí počet denních sazeb ani spolu s uloženým trestním opatřením odnětí svobody přesahovat jeden rok.“.

8. V § 73 se doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Ustanovení § 63 odst. 2 se užije obdobně i v řízení podle odstavce 1.“.

9. V § 88a odstavec 4 zní:

(4) Rozhodnutím ukládajícím mladistvému sankci spojenou se zbavením osobní svobody, které lze při splnění podmínek stanovených zákonem o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních zaslat jinému členskému státu k uznání a výkonu postupem podle části páté hlavy VIII dílu 2 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, je pravomocné rozhodnutí soudu, kterým

a) bylo uloženo trestní opatření nepodmíněného odnětí svobody nebo bylo rozhodnuto o výkonu jeho zbytku, včetně případů, kdy bylo rozhodnuto o výkonu podmíněně odloženého trestního opatření odnětí svobody,

b) bylo na trestní opatření odnětí svobody přeměněno nevykonané trestní opatření domácího vězení, peněžité trestní opatření nebo trestní opatření obecně prospěšných prací, nebo

c) byla uložena zabezpečovací detence, ústavní ochranné léčení nebo ochranná výchova.“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

Čl. VI

Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 183/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 114/2020 Sb., se mění takto:

1. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který včetně nadpisu zní:

㤠22a

Podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací a subvencí

(1) Po výkonu poloviny trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži nebo zákazu přijímání dotací a subvencí může soud podmíněně upustit od výkonu jeho zbytku, jestliže odsouzená právnická osoba v době výkonu trestu svou další činností prokázala, že dalšího výkonu tohoto trestu není třeba, zejména pokud doloží účinný soubor opatření zajišťujících dodržování právních norem a směřujících k předcházení trestné činnosti včetně provedených nápravných opatření vedoucích k zamezení rizika opětovného spáchání stejné nebo podobné trestné činnosti, za kterou byla odsouzena.

(2) Při podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži nebo zákazu přijímání dotací a subvencí soud stanoví zkušební dobu na jeden rok až na deset let, nikoliv však na dobu kratší než zbytek trestu; zkušební doba počíná právní mocí rozhodnutí o tomto upuštění.

(3) Ustanovení § 91 odst. 1 až 3 trestního zákoníku se použije přiměřeně.“.

2. § 27 zní:

㤠27

(1) Na odsouzenou právnickou osobu se hledí, jako by nebyla odsouzena, jakmile byl

a) trest vykonán,

b) trest nebo jeho zbytek prominut, nebo

c) výkon trestu promlčen.

(2) Na právnickou osobu odsouzenou pro zvlášť závažný zločin k trestu propadnutí majetku nebo k trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži anebo zákazu přijímání dotací a subvencí, pokud jejich délka činí alespoň pět let, se hledí, jako by nebyla odsouzena, jestliže ode dne uvedeného v odstavci 1 uplynuly tři roky.“.

3. Za § 37 se vkládá nový § 37a, který včetně nadpisu zní:

㤠37a

Trestní příkaz

Trestním příkazem lze právnické osobě uložit tyto tresty:

a) peněžitý trest,

b) trest propadnutí věci,

c) trest zákazu činnosti do pěti let,

d) trest zákazu držení a chovu zvířat do pěti let,

e) trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži do pěti let,

f) trest zákazu přijímání dotací a subvencí do pěti let,

g) trest uveřejnění rozsudku.“.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních

Čl. VII

Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 140 odst. 1 větě první se slova „ , na jehož základě majetek propadl nebo byl zabrán“ zrušují.

2. V § 268 odstavec 7 zní:

(7) V případě, že jiný členský stát v osvědčení připouští možnost přeměnit nevykonaný peněžitý trest v trest odnětí svobody, samosoudce stanoví počet denních sazeb tak, aby dvojnásobek počtu denních sazeb nebo v případě mladistvých počet denních sazeb odpovídal výši trestu odnětí svobody, která je v osvědčení tímto státem uvedena; stanovený počet denních sazeb nesmí přesahovat nejvyšší počet denních sazeb uvedený v trestním zákoně.“.

3. V § 271 odst. 1 písmeno d) zní:

d) nařízení trestu odnětí svobody, ve který byl peněžitý trest přeměněn.“.

4. V § 314 odst. 1 písm. a) se slova „ , o výkonu náhradního trestu odnětí svobody za nevykonaný trest domácího vězení nebo peněžitý trest, nebo kterým byl na nepodmíněný trest odnětí svobody přeměněn trest obecně prospěšných prací“ nahrazují slovy „nebo o přeměně nevykonaného trestu domácího vězení, peněžitého trestu nebo trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody“.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení

Čl. VIII

Zákon č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 178/2018 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „V případě uvedeném v odstavci 1“ nahrazují slovy „Je-li peněžitý trest majetkovou trestní sankcí podle tohoto zákona,“.

2. V § 4 odst. 2 písmeno c) zní:

c) přeměně peněžitého trestu nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody,“.

3. V § 4 odst. 2 se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f).


ČÁST SEDMÁ

ÚČINNOST

Čl. IX

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.


Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.

Přesunout nahoru