Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 111/2019 Sb.Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů

Částka 47/2019
Platnost od 24.04.2019
Účinnost od 24.04.2019
Předpis má dělenou účinnost.
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

Obsah

111

ZÁKON

ze dne 12. března 2019,

kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

Změna trestního řádu

Čl. I

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb. a zákona č. 287/2018 Sb., se mění takto:

1. Na konci poznámky pod čarou č. 11 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu.“.

2. Za § 466a se vkládají nové § 466b a 466c, které včetně nadpisů znějí:

㤠466b

Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů Ministerstvem spravedlnosti

(1) Ministerstvo spravedlnosti může, je-li to nezbytné pro výkon jeho působnosti v trestním řízení, zpracovávat osobní údaje. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.

(2) Ministerstvo spravedlnosti může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.

§ 466c

Pověřenec pro ochranu osobních údajů

(1) Pověřencem pro ochranu osobních údajů, které Ministerstvo spravedlnosti zpracovává při výkonu své působnosti v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, (dále jen „pověřenec“) jmenuje ministr spravedlnosti státního zaměstnance zařazeného v Ministerstvu spravedlnosti, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2.

(2) Pověřenec

a) poskytuje v Ministerstvu spravedlnosti informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, včetně posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů,

b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a

c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.

(3) Ministerstvo spravedlnosti zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Ministerstvo spravedlnosti dále zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů.“.

ČÁST DRUHÁ

Změna občanského soudního řádu

Čl. II

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se mění takto:

1. V § 26 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

(7) Ve věcech ochrany osobních údajů se může dát subjekt údajů v řízení zastupovat též právnickou osobou, jejíž zisk se nerozděluje a k jejímž činnostem uvedeným v zakladatelském právním jednání patří ochrana práv subjektů údajů; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.“.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.

2. V § 26 odst. 8 se slova „až 6“ nahrazují slovy „ , 4 a 6“.

3. V § 114a odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:

f) zjistí názor Úřadu pro ochranu osobních údajů, souvisí-li předmět řízení bezprostředně s otázkou ochrany osobních údajů, a“.

Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Čl. III

V zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb. a zákona č. 335/2018 Sb., se za § 13 vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:

㤠13a

Zpracování údajů

(1) Orgány sociálního zabezpečení zpracovávají osobní údaje a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje orgány sociálního zabezpečení zpřístupňují nebo předávají dalším orgánům veřejné moci nebo osobám v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.

(2) Orgány sociálního zabezpečení při zpracování osobních údajů, k němuž dochází v souvislosti s výkonem jejich působnosti podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,

a) označí vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a

b) mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, též způsobem, který je založen výhradně na automatizovaném zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán sociálního zabezpečení v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.

(3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení správního řádu o stížnosti.“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna notářského řádu

Čl. IV

Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb. a zákona č. 7/2019 Sb., se mění takto:

1. § 46 zní:

㤠46

Dohled se provádí zejména kontrolou spisů, listin a předmětů úschov, dále kontrolou knih protestů, knih žádostí o výpis z evidence Rejstříku trestů, rejstříků, ověřovacích knih a ostatních evidenčních pomůcek (dále jen „evidenční pomůcky“).“.

2. V § 95 odst. 2 se věta poslední zrušuje.

3. Za § 95 se vkládá nový § 95a, který zní:

㤠95a

(1) Notář vede evidenční pomůcky. Při zakládání a vedení evidenčních pomůcek se postupuje podle kancelářského řádu.

(2) Ti, jimž je notář povinen zapůjčit spisy podle § 96, mohou rovněž nahlížet do evidenčních pomůcek, zejména do příslušného svazku ověřovací knihy, a činit z nich opisy a výpisy.“.

4. Nadpis části desáté zní: „VYUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ A OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ“.

5. V části desáté se za nadpis části vkládá označení a nadpis nového oddílu 1, které znějí:

„Oddíl 1

Využívání údajů ze základního registru obyvatel a z agendových informačních systémů“.

6. Označení a nadpis části jedenácté se nahrazují označením a nadpisem oddílu 2, které znějí:

„Oddíl 2

Ochrana osobních údajů v řízení o pozůstalosti“.

Dosavadní část dvanáctá se označuje jako část jedenáctá.

7. § 109g zní:

㤠109g

(1) Soud, který pověřil notáře provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudního komisaře, sleduje, zda notář zpracovává osobní údaje při provádění těchto úkonů v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu osobních údajů. Zjistí-li nedostatky, vyrozumí o tom příslušného notáře a uvede, jak je napravit.

(2) Soud, který pověřil notáře provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudního komisaře, přijímá podněty týkající se zpracování osobních údajů notářem a informuje o způsobu jejich vyřízení toho, kdo podnět učinil, tak, aby předcházel ohrožení

a) plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,

b) řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,

c) ochrany utajovaných informací, nebo

d) oprávněných zájmů třetí osoby.“.

8. Za § 109g se vkládá nový § 109h, který včetně poznámky pod čarou č. 6 zní:

㤠109h

Ustanovení čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6796) se ve vztahu k osobním údajům, které jsou zpracovávány notáři při provádění úkonů soudního komisaře v řízení o pozůstalosti nepoužijí, je-li to nezbytné pro zajištění

a) předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,

b) ochrany nezávislosti soudů a soudců,

c) ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod jiných osob, nebo

d) vymáhání soukromoprávních nároků.

6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.

9. V části desáté se za oddíl 2 vkládá nový oddíl 3, který včetně nadpisu zní:

„Oddíl 3

Ochrana osobních údajů při notářské a další činnosti

§ 109i

(1) Komora je oprávněna zpracovávat osobní údaje pro účely vedení, správy a provozu evidence, seznamu nebo Rejstříku zástav.

(2) Notářské komory a Komora jsou oprávněny zpracovávat osobní údaje pro účely evidence notářů, notářských kandidátů a notářských koncipientů a pro plnění dalších povinností stanovených tímto zákonem.

(3) Notář je oprávněn zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro potřeby výkonu notářské činnosti, další činnosti podle § 3, jiné činnosti podle § 4 a pro účely vedení evidenčních pomůcek.“.

10. Za část desátou se vkládá nová část jedenáctá, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST JEDENÁCTÁ

PŘESTUPKY

§ 109j

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) vykonává notářskou činnost nebo další činnost notáře podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo zvláštního právního předpisu oprávněna tuto činnost vykonávat, nebo

b) použije označení „notář“, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 3000000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 200000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.

(4) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“.

Dosavadní část jedenáctá se označuje jako část dvanáctá.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky

Čl. V

Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 460/2000 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 157/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. Nadpis hlavy páté zní: „ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ VĚZEŇSKOU SLUŽBOU“.

2. V § 23a odstavce 1 až 3 znějí:

(1) Vězeňská služba může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro plnění jejích úkolů. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.

(2) Vězeňská služba může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Osobní údaje z evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody předává nebo zpřístupňuje na žádost též

a) soudům a státním zastupitelstvím při výkonu jejich další působnosti,

b) ministerstvu a Rejstříku trestů,

c) orgánům veřejné moci, pokud je potřebují pro svou činnost, a

d) jiným osobám, pokud osvědčí právní zájem na předání nebo zpřístupnění osobních údajů a jejich předání nebo zpřístupnění nebrání zvláštní zákon.

(3) Neskončilo-li trestní stíhání, ve kterém byl obviněný ve vazbě, pravomocným odsouzením, může Vězeňská služba osobní údaje takové osoby předat nebo zpřístupnit podle odstavce 2 písm. c) a d) jen s jejím souhlasem.“.

3. V § 23a se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

(4) Vězeňská služba je správcem evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, vazby a výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky, která obsahuje

a) údaje převzaté z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení oznámených Vězeňské službě,

b) údaje umožňující určení totožnosti každé osoby ve výkonu zabezpečovací detence a uvězněné osoby a

c) údaje o průběhu výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo trestu odnětí svobody včetně údajů o přesném místě a době, kdy taková osoba vykonávala zabezpečovací detenci, vazbu nebo trest odnětí svobody, přehledu o udělených odměnách a uložených kázeňských trestech a údajů o výsledcích zdravotních prohlídek.

(5) Osobní údaje se v evidenci podle odstavce 4 uchovávají 10 let od propuštění subjektu údajů z výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo trestu odnětí svobody.“.

Dosavadní odstavce 4 až 13 se označují jako odstavce 6 až 15.

4. V § 23a odst. 6 se za slovo „žádost“ vkládají slova „podle odstavce 2“.

5. V § 23a odst. 7 až 9 úvodních částech ustanovení a v § 23a odst. 11 a 15 se číslo „1“ nahrazuje číslem „4“.

6. V § 23a se odstavec 12 zrušuje.

Dosavadní odstavce 13 až 15 se označují jako odstavce 12 až 14.

7. Označení hlavy šesté se včetně nadpisu zrušuje a dosavadní hlava sedmá se označuje jako hlava šestá.

8. § 23b včetně nadpisu zní:

㤠23b

Pověřenec pro ochranu osobních údajů

(1) Pověřencem pro ochranu osobních údajů, které Vězeňská služba zpracovává pro plnění svých úkolů v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, (dále jen „pověřenec“) jmenuje generální ředitel příslušníka nebo občanského zaměstnance Vězeňské služby, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2.

(2) Pověřenec

a) poskytuje ve Vězeňské službě informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, včetně posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů,

b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a

c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.

(3) Vězeňská služba zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Vězeňská služba rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů.

(4) Úkoly pověřence může na základě písemné dohody Vězeňské služby a ministerstva vykonávat pověřenec určený podle trestního řádu.“.

9. Za § 23b se vkládá nová hlava šestá, která včetně nadpisu zní:

„HLAVA ŠESTÁ

HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST VĚZEŇSKÉ SLUŽBY

§ 23c

(1) Vězeňská služba může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji činnost hlavní, pro niž byla zřízena, zejména za účelem zaměstnávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody nebo umístěných v ústavech pro výkon zabezpečovací detence.

(2) Hospodářská činnost je provozována za účelem dosažení kladného výsledku hospodaření; to platí i pro jednotlivé provozovny, v nichž je hospodářská činnost provozována.

(3) Organizační jednotky Vězeňské služby, které jsou věznicí nebo ústavem pro výkon zabezpečovací detence, sledují hospodaření provozovny odděleně od hlavní činnosti a od hospodaření s prostředky rozpočtu věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence. Peněžní prostředky používané pro provoz hospodářské činnosti jsou vedeny na zvláštním bankovním účtu.

(4) Provozní výdaje hospodářské činnosti musí být v plné výši pokryty příjmy z této činnosti.

(5) Kladný rozdíl příjmů a výdajů dosažený za kalendářní rok v rámci hospodářské činnosti je mimorozpočtovým zdrojem, se kterým je možno nakládat způsobem uvedeným ve zvláštním právním předpisu6c).“.

Dosavadní hlava šestá se označuje jako hlava sedmá.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o České národní bance

Čl. VI

V zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., a zákona č. 89/2018 Sb., se za § 50 vkládá nový § 50a, který včetně poznámky pod čarou č. 42 zní:

㤠50a

(1) Česká národní banka zpracovává osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů stanovených v § 1a a 2.

(2) Ustanovení čl. 15 a 18, čl. 19 věta druhá, čl. 21 odst. 4 a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67942) se nepoužijí na osobní údaje zpracovávané Českou národní bankou v oblasti péče o finanční stabilitu a v rámci výkonu dohledu na finančním trhu, kterými jsou zejména údaje o dohlížené osobě, osobách v ní působících a osobách, které jsou obchodními partnery či klienty dohlížené osoby, anebo zájemci o její služby, jakož i o osobách s těmito osobami spjatých. Tyto údaje Česká národní banka zpracovává po dobu, po kterou mohou být použity při výkonu dohledu nebo při řešení krize podle právních předpisů upravujícího řešení krizí na finančním trhu a v souvisejících řízeních.

(3) Ustanovení čl. 13 odst. 3, čl. 14, 15 a 18, čl. 19 věta druhá a čl. 34 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí na osobní údaje zpracovávané v souvislosti s činnostmi České národní banky podle krizového zákona a zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy, kterými jsou údaje o osobách vykonávajících činnosti povolované Českou národní bankou, osobách v nich působících a osobách, které s nimi mají obchodní nebo jiný vztah. Tyto údaje Česká národní banka zpracovává po dobu, po níž vykonává činnosti podle těchto právních předpisů, k jejichž provedení jsou uvedené údaje nezbytné, a dále po dobu, po kterou jsou uplatňována příslušná opatření, účinné příslušné krizové plány, přetrvávají následky jiných činností podle těchto právních předpisů nebo po kterou tyto údaje mohou být použity v souvisejících řízeních.

(4) Ustanovení čl. 15 a 16 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí na osobní údaje zpracovávané v souvislosti s obrazovými záznamy pořizovanými a ukládanými při ochraně a zabezpečení peněžního provozu České národní banky, kterými jsou údaje o osobách vstupujících a nacházejících se v prostorách, kde peněžní provoz probíhá. Tyto údaje Česká národní banka zpracovává po dobu potřebnou z hlediska ochrany a zabezpečení peněžního provozu nebo po kterou tyto údaje mohou být použity v souvisejících řízeních.

(5) Ustanovení čl. 15, 16 a 18, čl. 19 věta druhá a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí na zpracovávané osobní údaje získané Českou národní bankou z předložených výkazů, kterými jsou zejména údaje o vykazující osobě, osobách v ní působících a osobách, které mají s vykazujícími osobami obchodní nebo jiný vztah, jenž je předmětem vykazovací povinnosti. Tyto údaje Česká národní banka zpracovává po dobu, po kterou tyto údaje mohou být předmětem sestavovaných statistik nebo jinak použity podle § 41 odst. 2 anebo v souvisejícím řízení s vykazující osobou.

(6) Česká národní banka poskytne Úřadu pro ochranu osobních údajů v rozsahu nezbytném pro výkon jeho působnosti informace, které jsou chráněné povinností mlčenlivosti podle jiného zákona, pouze pokud to takový zákon umožňuje.

42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření

Čl. VII

V § 16c zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění zákona č. 423/2003 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Ministerstvo při zpracování osobních údajů

a) nemusí omezit jejich zpracování v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a

b) může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede ministerstvo v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od posledního použití pro zpracování osobních údajů.“.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o Ústavním soudu

Čl. VIII

V zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 48/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 114/2003 Sb., zákona č. 83/2004 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 90/2017 Sb. a zákona č. 173/2018 Sb., se za § 25a vkládají nové § 25b až 25e, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 9 znějí:

㤠25b

Zpracovávání osobních údajů

(1) Ústavní soud může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro plnění jeho úkolů. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.

(2) Ústavní soud může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.

§ 25c

Pověřenec pro ochranu osobních údajů nevykonává činnost ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů Ústavním soudem, které souvisí s rozhodovací činností Ústavního soudu a jinými činnostmi s tím nezbytně spojenými.

§ 25d

(1) Soulad postupu Ústavního soudu s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů při zpracování osobních údajů, jsou-li zpracovávány v souvislosti s rozhodovací činností Ústavního soudu a jinými činnostmi s tím nezbytně spojenými, sleduje zaměstnanec určený předsedou Ústavního soudu; zjistí-li nedostatky, vyrozumí o tom správce nebo zpracovatele a uvede, jak je napravit.

(2) Zaměstnanec určený podle odstavce 1 přijímá podněty týkající se zpracování osobních údajů a informuje o způsobu jejich vyřízení toho, kdo podnět učinil, tak, aby předcházel ohrožení

a) plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,

b) řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,

c) ochrany utajovaných informací, nebo

d) oprávněných zájmů třetí osoby.

§ 25e

Omezení některých práv a povinností

(1) Ustanovení čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6799) se ve vztahu k osobním údajům, které jsou zpracovávány Ústavním soudem v souvislosti s jeho rozhodovací činností a jinými činnostmi s tím nezbytně spojenými za účelem výkonu jeho pravomoci, nepoužijí, je-li to nezbytné pro zajištění

a) předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,

b) ochrany nezávislosti soudů a soudců,

c) ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých, nebo

d) vymáhání soukromoprávních nároků.

(2) Ústavní soud bez zbytečného odkladu vyrozumí subjekt údajů, který uplatnil práva stanovená v čl. 12 až 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o uplatnění výjimky podle odstavce 1.

9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o státním zastupitelství

Čl. IX

Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a zákona č. 325/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „(dále jen „ministerstvo“)“.

2. § 12i včetně nadpisu zní:

㤠12i

Zpracovávání osobních údajů státním zastupitelstvím

(1) Státní zastupitelství může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro výkon jeho působnosti. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.

(2) Státní zastupitelství může zpřístupňovat nebo předávat osobní údaje

a) orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,

b) orgánům a osobám provozujícím zařízení, ve kterém je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda, jde-li o místa, kde státní zastupitelství v zákonem stanovených případech vykonává dozor, plní jiné úkoly vyplývající z právních předpisů nebo kam předává osobu, anebo osobám, které v takovém místě zajišťují výkon omezení osobní svobody, nebo

c) soudům v souvislosti s jeho účastí v řízení při výkonu jiné než trestní působnosti a orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.

(3) Nejvyšší státní zastupitelství je správcem centrální evidence stíhaných osob, v níž jsou za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, zpracovávány tyto kategorie osobních údajů:

a) spisová značka a označení orgánu, který evidovaný úkon učinil,

b) identifikační údaje osoby, proti které se trestní řízení vede,

c) identifikační údaje poškozených a dalších osob na trestním řízení zúčastněných,

d) právní kvalifikace skutku, pro který se trestní řízení vede, s vyznačením jejích změn a

e) rozhodnutí, opatření a příkazy vztahující se k osobě, proti které se řízení vede, včetně údajů o jejich výkonu.

(4) Centrální evidence stíhaných osob je neveřejná. Přístup do centrální evidence stíhaných osob mají pouze státní zastupitelství pro potřeby výkonu své působnosti a ostatní orgány činné v trestním řízení a Probační a mediační služba pro účely trestního řízení. Pro účely plnění úkolů v Eurojustu má přístup do centrální evidence stíhaných osob také národní člen Eurojustu. Pro účely plnění úkolů podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních lze údaje z centrální evidence stíhaných osob v nezbytném rozsahu poskytnout na vyžádání též ministerstvu.

(5) Osobní údaje vedené v centrální evidenci stíhaných osob se vymažou po uplynutí skartační lhůty spisu, ve kterém byl učiněn úkon, na základě kterého byl záznam osobních údajů v centrální evidenci stíhaných osob proveden.“.

3. Za § 12j se vkládají nové § 12k až 12m, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10 znějí:

㤠12k

Nejvyšší státní zástupce jmenuje pověřence pro ochranu osobních údajů pro celou soustavu státního zastupitelství; úkoly tohoto pověřence může na základě písemné dohody státního zastupitelství a ministerstva vykonávat pověřenec pro ochranu osobních údajů ministerstva. Činnost pověřence podle věty první nezahrnuje činnosti ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů státním zastupitelstvím, které jsou nezbytné pro výkon působnosti státního zastupitelství v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.

§ 12l

(1) Nejvyšší státní zastupitelství sleduje soulad postupu státního zastupitelství s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů při zpracování osobních údajů, jsou-li zpracovávány za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Zjistí-li nedostatky, uloží opatření k nápravě.

(2) Nejvyšší státní zastupitelství vyrozumí o způsobu vyřízení podání týkajícího se ochrany osobních údajů toho, kdo jej učinil, tak, aby předcházelo ohrožení

a) plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti včetně pátrání po osobách a věcech,

b) řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,

c) ochrany utajovaných informací, nebo

d) oprávněných zájmů třetí osoby.

§ 12m

Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů v jiných oblastech

Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, omezení zpracování nebo výmaz podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67910).

10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.

4. V nadpisu části čtvrté se slova „MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI“ nahrazují slovem „MINISTERSTVA“.

5. V § 13 odst. 1 se slova „Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstva“.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o Rejstříku trestů

Čl. X

Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 42/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se doplňuje odstavec 5, který zní:

(5) Rejstřík trestů může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro výkon jeho působnosti.“.

2. Označení části druhé se včetně nadpisu zrušuje a dosavadní části třetí a čtvrtá se označují jako části druhá a třetí.

3. V části první se označení hlavy I včetně nadpisu zrušuje a dosavadní hlavy II a III se označují jako hlavy I a II.

4. § 2b včetně nadpisu zní:

㤠2b

Pověřenec pro ochranu osobních údajů

(1) Pověřencem pro ochranu osobních údajů, které Rejstřík trestů zpracovává pro výkon své působnosti v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, (dále jen „pověřenec“) jmenuje ředitel zaměstnance zařazeného v Rejstříku trestů, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2.

(2) Pověřenec

a) poskytuje v Rejstříku trestů informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, včetně posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů,

b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a

c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.

(3) Rejstřík trestů zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Rejstřík trestů rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů.

(4) Úkoly pověřence podle tohoto zákona může na základě písemné dohody Rejstříku trestů a Ministerstva spravedlnosti vykonávat pověřenec určený podle trestního řádu.“.

5. Za § 2b se vkládají označení a nadpis nové části druhé, které znějí:

„ČÁST DRUHÁ

EVIDENCE REJSTŘÍKU TRESTŮ“.

Dosavadní části druhá a třetí se označují jako části třetí a čtvrtá.

6. Za nadpis části druhé se vkládají označení a nadpis nové hlavy I, které znějí:

„HLAVA I

OBSAH EVIDENCE REJSTŘÍKU TRESTŮ“.

Dosavadní hlavy I a II se označují jako hlavy II a III.

7. V části druhé se za nadpis hlavy I vkládá nový § 2c, který zní:

㤠2c

Součástí evidence Rejstříku trestů je evidence

a) odsouzení,

b) podmíněného zastavení trestního stíhání,

c) podmíněného odložení návrhu na potrestání,

d) narovnání a

e) odstoupení od trestního stíhání.“.

8. V § 15a odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , včetně pátrání po osobách a věcech“.

9. V § 15a odst. 1 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí:

e) výkonu trestů a ochranných opatření,

f) řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,“.

Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena g) a h).

10. V § 15a odst. 1 závěrečné části ustanovení a v § 15a odst. 2 větě první se slova „a) až f)“ nahrazují slovy „a) až h)“.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu

Čl. XI

Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 267/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákona č. 231/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákon č. 316/2018 Sb. a zákona č. 32/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 1 písm. f) se za slovo „vysílání,“ vkládají slova „místopředsedy a předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů,“.

2. V § 7 odst. 1 se za slovo „úřadu“ vkládají slova „ , místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů“.

3. V části druhé se za hlavu pátou A vkládá nová hlava šestá, která včetně nadpisu zní:

„HLAVA ŠESTÁ

NÁLEŽITOSTI MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY ÚŘADU PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Plat

§ 25

Místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,52.

§ 25a

Předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,50.

§ 26

Náhrady výdajů

Předsedovi a místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží

a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to

1. předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů ve výši 37 % platové základny,

2. místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů ve výši 30 % platové základny,

b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch),

c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru2); násobek sazby činí u předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů 3,0 a u místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů 2,5.

§ 27

Naturální plnění

(1) Předsedovi a místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. d) bez nároku na úhradu výdajů spojených s užíváním bytu.

(2) Předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. i).

(3) Předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a).“.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o advokacii

Čl. XII

Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb. zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 214/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 258/2017 Sb. a zákona č. 94/2018 Sb., se mění takto:

1. V § 35a odst. 2, § 42 odst. 6 a v § 53 odst. 2 se slovo „rozeslání“ nahrazuje slovem „zpřístupnění“.

2. V § 46 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

(6) Kontrolní rada rozhoduje o nahrazení souhlasu zástupce Komory k seznámení se s obsahem listin podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.

3. V § 55 odst. 1 se slova „a v § 45 odst. 2“ nahrazují slovy „ , § 45 odst. 2 a v § 46 odst. 6“ a číslo „135“ se nahrazuje číslem „134“.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

Čl. XIII

V zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb. a zákona č. 45/2019 Sb., se za § 40 vkládá nový § 40a, který včetně nadpisu zní:

㤠40a

Zpracování osobních údajů

Zdravotní pojišťovna při zpracování osobních údajů, k němuž dochází v souvislosti s výkonem její působnosti podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,

a) označí vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovává i bez souhlasu subjektu údajů, a

b) může provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede zdravotní pojišťovna v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.“.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o civilním letectví

Čl. XIV

Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 407/2010 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 261/2017 Sb., se mění takto:

1. V poznámce pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti.“.

2. V § 2 se doplňuje odstavec 15, který zní:

(15) Jmennou evidencí cestujících se rozumí záznamy cestovních požadavků cestujících obsažených v rezervačním systému leteckého dopravce, kontrolním systému odletů používaném leteckým dopravcem pro přihlášení cestujících k letu nebo v obdobném systému leteckého dopravce, které zahrnují veškeré údaje poskytnuté cestujícím nebo jeho jménem leteckému dopravci za účelem zpracování a kontroly rezervace míst pro konkrétní let.“.

3. Za § 69 se vkládá nový § 69a, který včetně nadpisu zní:

㤠69a

Předávání údajů jmenné evidence cestujících

(1) Letecký dopravce předá Policii České republiky údaje jmenné evidence cestujících, které shromažďuje při své obvyklé činnosti a které se týkají jím uskutečňovaného letu se vzletem, mezipřistáním nebo přistáním na území České republiky. Letecký dopravce tyto údaje předá elektronicky nebo, není-li to technicky možné, jiným vhodným způsobem, a to ve lhůtě

a) 24 až 48 hodin před plánovaným časem odletu a

b) bezprostředně po nástupu cestujících na palubu letadla připraveného k odletu.

(2) Údaje jmenné evidence cestujících týkající se letu uskutečňovaného leteckým dopravcem z území členského státu Evropské unie s přistáním na území jiného členského státu Evropské unie bez mezipřistání mimo členské státy Evropské unie je letecký dopravce povinen předat podle odstavce 1 jen tehdy, vyplývá-li to z informace o předávání takových údajů zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie.

(3) Údaje jmenné evidence cestujících předávané podle odstavce 1 písm. b) může letecký dopravce předat rovněž formou aktualizace údajů předaných podle odstavce 1 písm. a).

(4) Údaje jmenné evidence cestujících, které letecký dopravce předává podle odstavců 1 a 2, předá letecký dopravce Policii České republiky rovněž na její žádost, a to neprodleně po doručení žádosti.

(5) Údaji jmenné evidence cestujících se rozumí

a) rezervační kód pro jednotlivý záznam ve jmenné evidenci cestujících,

b) datum rezervace a datum vystavení letenky,

c) datum plánované cesty,

d) jméno, popřípadě jména, a příjmení cestujícího,

e) adresa a kontaktní informace o cestujícím,

f) veškeré údaje o provedené platbě za poskytnuté služby,

g) veškeré údaje o průběhu letu pro jednotlivý záznam ve jmenné evidenci cestujících,

h) veškeré údaje o věrnostním programu cestujícího,

i) identifikační kód cestovní kanceláře nebo cestovní agentury,

j) veškeré údaje o stavu odbavení cestujícího, potvrzení jeho odletu a o případech, kdy se cestující nedostavil k odletu nebo kdy se cestující dostavil na letiště bez rezervace,

k) veškeré údaje o vyčlenění cestujícího z rezervace,

l) veškeré údaje o nezletilých osobách cestujících bez doprovodu,

m) veškeré údaje obsažené v položce „obecné poznámky“ v rezervačním systému leteckého dopravce,

n) číslo vystavené letenky, datum a místo jejího vystavení, identifikační kód vystavující cestovní kanceláře nebo cestovní agentury a veškeré údaje z automatizovaného systému cen a rezervačních podmínek leteckého dopravce,

o) číslo sedadla a veškeré další informace o sedadle,

p) kód leteckého dopravce uváděný v rámci společného označování linek,

q) veškeré údaje o zavazadlech,

r) počet a jména a příjmení cestujících v rámci jednotlivého záznamu ve jmenné evidenci cestujících,

s) údaje o cestujících uvedené v § 69 odst. 2 a

t) jakékoli změny údajů uvedených v písmenech a) až s).“.

4. V § 93 odst. 4 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

b) jako letecký dopravce v rozporu s § 69a odst. 1, 2 nebo 4 nepředá jím shromážděné údaje jmenné evidence cestujících nebo nepředá tyto údaje ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem,“.

Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena c) až g).

5. V § 93 odst. 5 písm. a) se slova „odstavce 4 písm. e) nebo písm. f) bodu 2“ nahrazují slovy „odstavce 4 písm. f) nebo písm. g) bodu 2“.

6. V § 93 odst. 5 písm. b) se slova „odstavce 4 písm. d)“ nahrazují slovy „odstavce 4 písm. e)“.

7. V § 93 odst. 5 písm. c) se slova „odstavce 4 písm. a), b) nebo c)“ nahrazují slovy „odstavce 4 písm. a), b), c) nebo d)“.

8. V § 93 odst. 5 písm. d) se slova „odstavce 4 písm. f) bodu 1 nebo 3“ nahrazují slovy „odstavce 4 písm. g) bodu 1 nebo 3“.

9. V § 94 odst. 1 písm. a) bodu 2 se za text „§ 93 odst. 4 písm. a)“ vkládá text „nebo b)“.

10. V § 94 odst. 1 písmeno b) zní:

b) Policie České republiky, jde-li o přestupky právnické nebo podnikající fyzické osoby podle § 93 odst. 4 písm. a) nebo b),“.

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona o svobodném přístupu k informacím

Čl. XV

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 123/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 222/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb. a zákona č. 205/2017 Sb., se mění takto:

1. Na konci § 4b odst. 2 se doplňuje věta „Má se za to, že před dalším zpracováním otevřených dat nemají přednost oprávněné zájmy nebo práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů.“.

2. Na konci § 7 se doplňuje věta „Povinný subjekt neposkytne rovněž osobní údaje o osobě, která je držitelem osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajovaným informacím pro stupeň utajení Přísně tajné a Tajné, pokud by to mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací.“.

3. V § 8a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

(2) Povinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení.“.

4. V § 11 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje.

5. V § 11 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která včetně poznámky pod čarou č. 20 znějí:

d) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, nebo

e) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí20).

20) Zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě.“.

6. V § 11 odst. 4 písmeno a) zní:

a) probíhajícím trestním řízení, nebo týkající se trestního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel trestního řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces,“.

7. Na konci § 11 odst. 4 písm. c) se doplňují slova „nebo o činnosti zpravodajských služeb, pokud by poskytnutí této informace ohrozilo plnění jejich úkolů či ochranu utajovaných informací,“.

8. V § 11 odstavec 6 zní:

(6) Povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení nebo bezpečnostních sborů, která se týká předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky.“.

9. V § 16 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

(4) Neshledá-li nadřízený orgán důvody pro odmítnutí žádosti, zruší rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti nebo jeho část a řízení v tomto rozsahu zastaví. Současně rozhodnutím přikáže povinnému subjektu požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektu. Proti rozhodnutí nadřízeného orgánu podle věty první se nelze odvolat. Poskytnutí informace povinným subjektem lze exekučně vykonat.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

10. V § 16a odst. 6 písm. b) se za slova „konečnou licenční nabídku“ vkládají slova „ , a neshledá-li důvody pro odmítnutí žádosti v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4“.

11. V § 16a odst. 7 písm. b) se slova „tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti, nebo“ nahrazují slovy „v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4 věty druhé s tím, že povinnému subjektu přikáže požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne zaplacení úhrady či odměny.“.

12. V § 16a odst. 7 se písmeno c) zrušuje.

13. Za § 16a se vkládá nový § 16b, který včetně nadpisu zní:

㤠16b

Přezkumné řízení a ochrana proti nečinnosti

(1) Rozhodnutí nadřízeného orgánu lze přezkoumat v přezkumném řízení, pro jehož vedení podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů.

(2) Dospěje-li správní orgán při přezkumu k závěru, že informace byly odepřeny nezákonně, a dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4.

(3) K opatřením proti nečinnosti nadřízeného orgánu podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů.“.

14. V § 20 odst. 4 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.

15. V § 20 odst. 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

c) pro vykonatelnost příkazu poskytnout informace, a“.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

16. V § 20 odst. 4 písm. d) se za slova „ochraně před nečinností“ vkládají slova „ , v rozsahu § 16b ustanovení o přezkumném řízení“.

17. V § 20 odst. 5 se slova „ten, kdo stojí v čele povinného subjektu“ nahrazují slovy „Úřad pro ochranu osobních údajů“.

Čl. XVI

Přechodné ustanovení

Do 1. ledna 2020 se postupuje podle § 16, 16a, 16b a § 20 tohoto zákona ve znění dosavadních předpisů.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona o Probační a mediační službě

Čl. XVII

V zákoně č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 204/2015 Sb., se za § 4 vkládají nové § 4a a 4b, které včetně nadpisů znějí:

㤠4a

Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů

(1) Probační a mediační služba může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro výkon její působnosti. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.

(2) Probační a mediační služba může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Probační a mediační služba může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje, které získala při výkonu své působnosti, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.

§ 4b

Pověřenec pro ochranu osobních údajů

(1) Pověřencem pro ochranu osobních údajů, které Probační a mediační služba zpracovává pro výkon své působnosti v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, (dále jen „pověřenec“) jmenuje ředitel Probační a mediační služby zaměstnance Probační a mediační služby, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2.

(2) Pověřenec

a) poskytuje v Probační a mediační službě informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, včetně posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů,

b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a

c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.

(3) Probační a mediační služba zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Probační a mediační služba rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů.

(4) Úkoly pověřence podle tohoto zákona může na základě písemné dohody Probační a mediační služby a ministerstva vykonávat pověřenec určený podle trestního řádu.“.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Změna zákona o soudech a soudcích

Čl. XVIII

V zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., zákona č. 215/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb. a zákona č. 31/2019 Sb., se za § 122a vkládají nové § 122b až 122e, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 12 znějí:

㤠122b

Zpracovávání osobních údajů soudy

(1) Soudy mohou zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro výkon jejich působnosti. Soudy mohou zpracovávat osobní údaje i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.

(2) Soudy mohou předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Soudy mohou též předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje, které získaly při výkonu své působnosti, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.

§ 122c

(1) Pověřenec pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) nevykonává činnost ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů soudem, které jsou potřebné pro výkon působnosti soudu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, a za účelem projednávání a rozhodování sporů a jiných věcí a pro činnosti s tím nezbytně spojené patřící do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení, zákonů o soudním řízení správním a v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(2) Soudy se mohou písemně dohodnout, že úkoly pověřence podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů12) vykonává pověřenec určený určitým soudem. Soudy a ministerstvo se mohou písemně dohodnout, že tyto úkoly vykonává pověřenec určený ministerstvem.

§ 122d

(1) Orgán k tomu určený sleduje soulad postupu soudu s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů při zpracování osobních údajů, jsou-li zpracovávány v souvislosti s předcházením, vyhledáváním a odhalováním trestné činnosti a stíháním trestných činů, výkonem trestů a ochranných opatření, zajišťováním bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, nebo s činností soudů související s projednáváním a rozhodováním sporů a jiných věcí a činnostmi s tím nezbytně spojenými patřícími do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení, zákonů o soudním řízení správním a v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. Zjistí-li nedostatky, vyrozumí o tom příslušného správce nebo zpracovatele a uvede, jak je napravit.

(2) Orgánem podle odstavce 1 se rozumí v případě sledování postupu okresního soudu krajský soud, do jehož obvodu okresní soud patří, v případě sledování postupu krajského soudu vrchní soud, do jehož obvodu krajský soud patří, a v případě sledování postupu vrchního soudu Nejvyšší soud.

(3) V případě Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu se orgánem podle odstavce 1 rozumí zaměstnanec určený jeho předsedou.

(4) Orgán podle odstavce 1 přijímá podněty týkající se zpracování osobních údajů a informuje o způsobu jejich vyřízení tak, aby předcházel ohrožení

a) plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,

b) řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,

c) ochrany utajovaných informací, nebo

d) oprávněných zájmů třetí osoby.

§ 122e

Omezení některých práv a povinností

(1) Ustanovení čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se ve vztahu k osobním údajům, které jsou zpracovávány soudy v souvislosti s jejich rozhodovací činností a jinými činnostmi s tím nezbytně spojenými za účelem výkonu jejich pravomoci, nepoužijí, je-li to nezbytné pro zajištění

a) předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,

b) ochrany nezávislosti soudů a soudců,

c) ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých, nebo

d) vymáhání soukromoprávních nároků.

(2) Soud bez zbytečného odkladu vyrozumí subjekt údajů, který uplatnil práva stanovená v čl. 12 až 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o uplatnění výjimky podle odstavce 1.

12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.

ČÁST OSMNÁCTÁ

Změna soudního řádu správního

Čl. XIX

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb. a zákona č. 38/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 34 odst. 5 větě čtvrté se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.

2. V § 35 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

(7) Ve věcech ochrany osobních údajů se může dát subjekt údajů v řízení zastupovat též právnickou osobou, jejíž zisk se nerozděluje a k jejímž činnostem uvedeným v zakladatelském právním jednání patří ochrana práv subjektů údajů; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.“.

Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu

Čl. XX

V zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se za § 133 vkládá nový § 133a, který včetně nadpisu zní:

㤠133a

Zpracování osobních údajů

Garanční fond při zpracování osobních údajů

a) nemusí omezit zpracování osobních údajů v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a

b) může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede Garanční fond v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.“.

ČÁST DVACÁTÁ

Změna zákona o archivnictví a spisové službě

Čl. XXI

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 56/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 205/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 12 odst. 2 se slova „písm. a) a b)“ zrušují.

2. Poznámka pod čarou č. 13 zní:

13) § 64 odst. 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.“.

3. V § 64 odstavce 3 až 8 včetně poznámky pod čarou č. 37 znějí:

(3) Určení původci evidují dokumenty opatřené jednoznačným identifikátorem v evidenční pomůcce. Záznam o dokumentu v evidenční pomůcce určení původci spojí s dokumentem jednoznačným identifikátorem.

(4) Vykonávají-li určení původci spisovou službu v elektronické podobě v elektronickém systému spisové služby, vedou jako samostatnou funkční část evidenční pomůcky jmenný rejstřík v elektronické podobě určený pro automatické zpracovávání údajů o odesílatelích a adresátech dokumentů evidovaných v evidenční pomůcce a jiných osobách, jichž se dokumenty evidované v evidenční pomůcce týkají. Vykonávají-li určení původci spisovou službu v listinné podobě, mohou vést jako samostatnou funkční část evidenční pomůcky jmenný rejstřík v listinné podobě určený pro zpracovávání údajů o odesílatelích a adresátech dokumentů evidovaných v evidenční pomůcce a jiných osobách, jichž se dokumenty evidované v evidenční pomůcce týkají.

(5) Určení původci vedou ve jmenném rejstříku o odesílateli dokumentu, adresátu dokumentu nebo jiné osobě, jíž se dokument týká, alespoň

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, jde-li o fyzickou osobu,

b) jméno, popřípadě jmena, a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo druhu podnikání, jde-li o podnikající fyzickou osobu nezapsanou v obchodním rejstříku,

c) obchodní firmu nebo název, jde-li o podnikající fyzickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku nebo právnickou osobu,

d) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,

e) identifikátor datové schránky, pokud byla zřízena, a

f) bezvýznamový identifikátor pro potřeby výkonu spisové služby, pokud byl určeným původcem přidělen.

(6) Určení původci mohou vést ve jmenném rejstříku o odesílateli dokumentu nebo adresátu dokumentu, který je fyzickou osobou, a o jiné fyzické osobě, jíž se dokument týká, aniž by byl vyžadován jejich souhlas, údaje spadající do minimálního souboru osobních identifikačních údajů jedinečně identifikujících fyzickou nebo právnickou osobu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec interoperability37), nejde-li o údaje podle odstavce 5.

(7) Určení původci stanoví nejvýše tříletou skartační lhůtu pro údaje o fyzické osobě vedené ve jmenném rejstříku počínající běžet předáním dokumentů a spisů, ke kterým se údaje o fyzické osobě vztahovaly, nebo archivu nebo jejich zničením.

(8) Určení původci jsou oprávněni využívat pro účely vedení jmenného rejstříku údaje o odesílateli dokumentu, adresátu dokumentu nebo jiné fyzické osobě, jíž se dokument týká, pokud je jejich zdrojem jimi vedený spis.

37) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1501 ze dne 8. září 2015 o rámci interoperability podle čl. 12 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.“.

Poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje.

4. V § 68 odst. 1 se slovo „evidenci“ nahrazuje slovy „evidenční pomůcce“.

5. V § 78 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 38 znějí:

(4) Právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům obsaženým v archiváliích podle čl. 15 a v jemu odpovídajícím rozsahu čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů38) se vykonává pouze nahlížením do archiválií podle tohoto zákona.

(5) Ustanovení čl. 16 a čl. 18 až 21 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů38) se na zpracování osobních údajů pro účely archivnictví nepoužijí.

38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o nemocenském pojištění

Čl. XXII

V zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb. a zákona č. 335/2018 Sb., se v části páté hlavě IV za díl 3 vkládá nový díl 4, který včetně nadpisu zní:

„Díl 4

Zpracování údajů

§ 123b

(1) Orgány nemocenského pojištění zpracovávají osobní údaje a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje orgány nemocenského pojištění předávají dalším orgánům veřejné moci nebo osobám v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.

(2) Orgány nemocenského pojištění při zpracování osobních údajů, k němuž dochází v souvislosti s výkonem jejich působnosti podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,

a) označí vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a

b) mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, též způsobem, který je založen výhradně na automatizovaném zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán nemocenského pojištění v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.

(3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení správního řádu o stížnosti.“.

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence

Čl. XXIII

Zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 204/2015 Sb. a zákona č. 250/2016 Sb., se mění takto:

1. V nadpisu § 39 se slova „Evidence osob a povinná“ nahrazují slovem „Povinná“.

2. V § 39 se odstavce 1 až 3 zrušují.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 1 a 2.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

Čl. XXIV

Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č 166/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb. a zákona č. 94/2018 Sb., se mění takto:

1. V § 16 odst. 2 a 3 se slovo „nejméně“ zrušuje.

2. V § 16 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Po uplynutí této lhůty zajistí příslušný správce výmaz uchovávaných údajů a zničení dokladů.“.

3. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu zní:

㤠17a

Ochrana osobních údajů při činnosti povinné osoby

(1) Povinná osoba zpracovává osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění povinností podle tohoto zákona.

(2) Kromě informace podle § 24 odst. 2 neposkytne povinná osoba subjektu údajů informace o zpracování osobních údajů za účelem plnění povinností podle tohoto zákona.“.

4. V § 24 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 31 zní:

(2) Povinná osoba poskytne klientovi před navázáním obchodního vztahu nebo provedením obchodu mimo obchodní vztah informace o zpracování osobních údajů požadované podle právních předpisů upravujících ochranu a zpracování osobních údajů31), včetně obecného upozornění na povinnost zpracovávat osobní údaje pro účely předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.“.

5. V § 31 odst. 1 se slova „za podmínek, které stanoví zákon o ochraně osobních údajů“ zrušují a slova „K tomu účelu“ se nahrazují slovy „Při výkonu své působnosti“.

6. V § 31 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

7. Za § 31 se vkládá nový § 31a, který včetně nadpisu zní:

㤠31a

Zvláštní ustanovení o ochraně osobních údajů

(1) Pověřence pro ochranu osobních údajů v Úřadu jmenuje ředitel.

(2) Úřad v rozsahu nezbytném pro plnění povinností podle tohoto zákona zpracovává osobní údaje.

(3) Úřad nevyhoví žádosti o přístup k osobním údajům, popřípadě takové žádosti vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení

a) plnění úkolu za účelem zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu,

b) vytváření podmínek pro odhalování legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nebo

c) ochrany utajovaných informací.

(4) Pokud by vyhověním žádosti o přístup k osobním údajům nebo sdělením o nevyhovění této žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle odstavce 3, Úřad informuje subjekt údajů stejně jako ty žadatele, jejichž osobní údaje nezpracovává.

(5) Úřad nevyhoví žádosti o opravu nebo výmaz osobních údajů nebo omezení jejich zpracování, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení podle odstavce 3. Pokud by sdělením o nevyhovění žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle odstavce 3, Úřad žadatele informuje tak, aby takovému ohrožení předcházel.

(6) Úřad neoznámí porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů, popřípadě oznámí pouze v takovém rozsahu, aby sdělením nedošlo k ohrožení podle odstavce 3.“.

8. V § 48 odst. 5 se slovo „bankovního“ zrušuje.

9. V § 54 se odstavec 10 včetně poznámky pod čarou č. 39 zrušuje.

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o Policii České republiky

Čl. XXV

Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a zákona č. 304/2017 Sb., se mění takto:

1. Za § 66 se vkládá nový § 66a, který včetně nadpisu zní:

㤠66a

Zpracování digitálních fotografií za účelem identifikace

(1) Policie může od správce evidence nebo zpracovatele získávat a dále zpracovávat digitální fotografie a agendové identifikátory fyzických osob vedené v

a) informačním systému evidence občanských průkazů,

b) informačním systému evidence cestovních dokladů,

c) informačním systému evidence diplomatických a služebních pasů,

d) registru řidičů,

e) centrálním registru řidičů, nebo

f) informačním systému cizinců.

(2) Údaje z evidencí uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) se poskytnou způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup; údaje z evidencí uvedených v odstavci 1 písm. c) až f) se poskytnou způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

(3) Osobní údaje podle odstavce 1 může policie využívat pouze pro identifikaci konkrétní osoby při plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1.

(4) Policie osobní údaje podle odstavce 1 pravidelně aktualizuje.“.

2. Nadpis nad § 79 se zrušuje.

3. § 79 včetně nadpisu zní:

㤠79

Základní ustanovení o zpracování osobních údajů při plnění některých úkolů policie

(1) Odstavce 2 až 6 a § 79a až 88 se použijí na zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.

(2) Policie může zpracovávat osobní údaje, je-li to nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1. Policie může zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, které souvisí s účely uvedenými v odstavci 1.

(3) Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.

(4) Policie zpracovává osobní údaje pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů policie.

(5) Osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 může policie zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných úkolů policie stanovených zákonem.

(6) Policie může pro účely uvedené v odstavci 1

a) shromažďovat osobní údaje otevřeně i utajeným způsobem nebo pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti, nebo

b) sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.“.

4. Za § 79 se vkládá nový § 79a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 40 zní:

㤠79a

Pověřenec pro ochranu osobních údajů

(1) Policejní prezident jmenuje pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) policistu nebo zaměstnance policie, který je odborně připraven k plnění úkolů uvedených v odstavci 2.

(2) Pověřenec

a) poskytuje v policii informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,

b) kontroluje s přihlédnutím k riziku, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů, včetně zpřístupňování údajů podle § 84c odst. 3,

c) kontroluje dodržování podmínek přístupu využívajících orgánů České republiky k údajům jmenné evidence cestujících uvedeným v § 69a odst. 5 zákona o civilním letectví40) (dále jen „údaje jmenné evidence cestujících“),

d) kontroluje činnost příslušníka nebo zaměstnance Celní správy České republiky, pokud se podílí na činnostech policie podle § 84b až 84d,

e) přijímá stížnosti a žádosti subjektů údajů související se zpracováním osobních údajů policií a s výkonem jejich práv a

f) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.

(3) Policie zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Policie rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování.

40) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

5. § 80 a 80a včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 41 znějí:

㤠80

Obecné podmínky zpřístupňování nebo předávání osobních údajů

(1) Policie i bez žádosti zpřístupňuje nebo předává osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v § 79 odst. 1,

a) stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie,

b) je-li zpřístupnění nebo předání osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo

c) je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k zpřístupnění nebo předání podnět nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat.

(2) Nepřesné osobní údaje nelze zpřístupňovat nebo předávat; neověřené osobní údaje se při zpřístupnění nebo předání označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k nesprávnému zpřístupnění nebo předání nebo k zpřístupnění nebo předání nepřesných osobních údajů, policie o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto údajů a orgán příslušný k plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1, který je jejich původcem.

(3) Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly zpřístupněny nebo předány, pokud policie s tímto zpracováním souhlasí.

(4) Policie může při zpřístupnění nebo předání osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování zpřístupněných nebo předaných osobních údajů; to neplatí pro zpřístupnění nebo předání orgánu příslušnému k plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1 nebo pro zpřístupnění nebo předání podle § 80a nebo 88a.

§ 80a

Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru

(1) Policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje při předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování nebo vyšetřování trestných činů nebo při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,

a) bezpečnostnímu sboru členského státu Evropské unie, jakož i jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68041),

b) Evropskému policejnímu úřadu,

c) Eurojustu, nebo

d) příslušnému orgánu nebo instituci členského státu Evropské unie v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci.

(2) Policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje do zahraničí při využívání informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie27) (dále jen „Schengenský informační systém“), v rozsahu a za účelem stanoveným těmito mezinárodními smlouvami a předpisy Evropské unie.

41) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“.

6. Za § 80a se vkládají nové § 80b a 80c, které včetně nadpisů znějí:

㤠80b

Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů bezpečnostním sborům třetích států a mezinárodním organizacím

(1) Policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68041), nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, je-li to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování a vyšetřování trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření nebo při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.

(2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.

(3) Policie může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést zpřístupnění nebo předání osobních údajů mezinárodní organizaci nebo bezpečnostnímu sboru podle odstavce 1, přijmou-li nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Policie informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích zpřístupnění nebo předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva.

(4) Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3 větě první, může policie zpřístupnit nebo předat osobní údaje, je-li to nezbytné pro

a) ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,

b) zpřístupnění nebo předání podle § 80 odst. 1 písm. c),

c) předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v zahraničí,

d) plnění konkrétního úkolu při plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1, nebo

e) ochranu konkrétních právních nároků osob v souvislosti s účely uvedenými v § 79 odst. 1.

(5) Policie osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nezpřístupní nebo nepředá, popřípadě zpřístupní nebo předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich zpřístupnění nebo předání.

(6) Policie při postupu podle odstavce 4 uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích.

(7) Policie dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního předání a úrovni ochrany osobních údajů

a) vyslovit souhlas, aby prostřednictvím bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 byly osobní údaje, které jim policie předala, předány bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo jiné mezinárodní organizaci; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo

b) požadovat od bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 informace o zpracování předaných osobních údajů.

§ 80c

Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů osobám a orgánům ve třetích státech

(1) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu policie při plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1, může policie zpřístupnit nebo předat osobní údaje jakékoli osobě do třetího státu nebo orgánu třetího státu, pokud

a) zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a

b) zpřístupnění nebo předání bezpečnostnímu sboru třetího státu by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu.

(2) Policie o zpřístupnění nebo předání podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu informuje příslušný bezpečnostní sbor třetího státu, ledaže by to vedlo k průtahům nebo obtížím.

(3) Policie informuje osobu nebo orgán, kterému byly osobní údaje zpřístupněny nebo předány, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat.

(4) Policie o zpřístupnění nebo předání podle odstavce 1 informuje Úřad pro ochranu osobních údajů. O postupu podle odstavců 1 až 3 policie pořídí úřední záznam.“.

7. V § 82 odst. 1 a v § 88 úvodní části ustanovení větě první se slova „podle § 85“ nahrazují slovy „uvedené v § 79 odst. 1“.

8. V § 82 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) Policie je pro účely prověřování podle odstavce 1 oprávněna vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

9. § 83 se včetně nadpisu zrušuje.

10. Za § 84 se vkládají nové § 84a až 84d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 42 a 43 znějí:

㤠84a

Údaje jmenné evidence cestujících

(1) Policie shromažďuje, uchovává a podle § 84b až 84d dále zpracovává údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování a výsledky posuzování cestujících. Na činnosti policie podle odstavců 2 až 5 a § 84b až 84d se může se souhlasem policejního prezidenta podílet určený příslušník Celní správy České republiky.

(2) Využívajícím orgánem České republiky se rozumí Celní správa České republiky, Finanční analytický úřad, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Vojenská policie a zpravodajská služba. Využívajícím orgánem členského státu se rozumí orgán členského státu Evropské unie, zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 7 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68142).

(3) Posuzováním cestujících se rozumí zpracování údajů jmenné evidence cestujících za účelem určení osob, u kterých je potřebné další prověření policií, využívajícími orgány nebo Evropským policejním úřadem před jejich plánovaným příletem nebo odletem. Výsledky posuzování cestujících policie uchovává v evidenci podle § 84b odst. 4 po dobu nezbytnou k rozhodnutí, zda je uchování dále potřebné ve prospěch cestujícího k vyloučení jeho nesprávného budoucího posouzení.

(4) Přípravou kritérií se rozumí vytváření nebo změna předem stanovených, cílených a určitých kritérií pro posuzování cestujících, která nelze založit na údajích podle § 84b odst. 2. Na přípravě kritérií se mohou podílet využívající orgány České republiky, k tomuto účelu jim policie poskytne přístup k údajům jmenné evidence cestujících.

(5) Jednotkou pro informace o cestujících se rozumí orgán členského státu zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 4 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68142).

§ 84b

Pravidla zpracování údajů jmenné evidence cestujících

(1) Účelem zpracování údajů jmenné evidence cestujících je pouze posuzování cestujících, příprava kritérií, plnění konkrétního úkolu souvisejícího s trestnou činností uvedenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 541/201743) nebo s trestnou činností uvedenou v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68142), u níž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně 3 roky, a předávání využívajícím orgánům České republiky a jiným státům pro plnění takového úkolu.

(2) Údaje jmenné evidence cestujících, které odhalují rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženské nebo filosofické přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotní stav, sexuální chování nebo sexuální orientaci dané osoby, a údaje neuvedené v § 69a odst. 5 zákona o civilním letectví40) policie neprodleně po přijetí vymaže.

(3) Policie zpracovává údaje jmenné evidence cestujících na území Evropské unie.

(4) Policie zpracovává údaje jmenné evidence cestujících při jejich shromažďování, uchovávání, posuzování cestujících a přípravě kritérií v evidenci, která je oddělená od jiných evidencí.

(5) Při posuzování cestujících může policie porovnat údaje jmenné evidence cestujících s jinými evidencemi nebo mezinárodními nebo evropskými informačními systémy, pokud je oprávněna tyto systémy využít pro předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti.

(6) Po uplynutí doby šesti měsíců od přijetí údajů jmenné evidence cestujících policií nebo jednotkou pro informace o cestujících policie znepřístupní v evidenci podle odstavce 4 údaje uvedené v § 69a odst. 5 písm. d) až f), h), m) a s) zákona o civilním letectví40). Po uplynutí pěti let od přijetí policie údaje jmenné evidence cestujících, včetně výsledků posuzování cestujících uchovávaných k vyloučení nesprávného budoucího posouzení cestujícího, vymaže; to neplatí pro údaje jmenné evidence cestujících využívané k plnění úkolu uvedeného v odstavci 1 nebo v souvislosti s jinou trestnou činností odhalenou při plnění tohoto úkolu.

§ 84c

Využití údajů jmenné evidence cestujících

(1) Údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování a výsledky posuzování cestujících policie předá i bez žádosti využívajícím orgánům České republiky a jednotkám pro informace o cestujících, pokud je to potřebné pro plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1.

(2) Je-li to potřebné pro plnění konkrétního úkolu v případě ohrožení souvisejícího s trestnou činností uvedenou v § 84b odst. 1, vyžádá si policie údaje jmenné evidence cestujících od leteckého dopravce i v jiné době, než kterou pro jejich poskytování stanoví zákon o civilním letectví40).

(3) Pokud takovou potřebu odůvodňují zjištěné skutečnosti, může policie pro plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1 dále zpracovat údaje jmenné evidence cestujících. Údaje jmenné evidence cestujících, které byly znepřístupněny podle § 84b odst. 6, výsledky jejich požadovaného zpracování nebo výsledky posuzování cestujících lze v plně vypovídající podobě dále zpracovat pro plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1, pokud Policejní prezidium ověří splnění podmínky podle věty první; o tom následně informuje pověřence.

(4) Využívající orgán České republiky nebo jednotka pro informace o cestujících může policii podat řádně zdůvodněnou žádost k postupu podle odstavce 2.

(5) Řádně zdůvodněnou žádost k postupu podle odstavce 3 může podat také využívající orgán České republiky, jednotka pro informace o cestujících nebo Evropský policejní úřad; v naléhavých případech také využívající orgán členského státu.

(6) Policie může požádat jednotku pro informace o cestujících o postup podle odstavce 2 nebo 3, a to i na podnět využívajícího orgánu České republiky. V naléhavých případech může žádost o postup podle odstavce 3 vůči jednotce pro informace o cestujících uplatnit i využívající orgán České republiky.

(7) Jsou-li při plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1 zjištěny informace o trestné činnosti neuvedené v § 84b odst. 1, může policie nebo využívající orgán České republiky dále použít údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování nebo výsledky posuzování cestujících i pro plnění svého konkrétního úkolu v souvislosti s takovou trestnou činností.

§ 84d

Mezinárodní spolupráce se třetími státy

(1) Policie může předat údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování nebo výsledky posuzování cestujících státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68142), pouze pokud

a) je předání potřebné pro posuzování cestujících, přípravu kritérií nebo plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1 a

b) přijímající stát se zaváže, že předané údaje předá jinému státu, pouze pokud

1. bude předání nezbytné pro účel uvedený v písmenu a),

2. s předáním policie vysloví souhlas a

3. budou splněny podmínky uvedené v § 80b.

(2) Souhlas členského státu, který poskytl údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování nebo výsledky posuzování cestujících se nevyžaduje, pokud

a) je to nezbytné pro plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1 a

b) tento souhlas nelze získat včas.

(3) O předání podle odstavce 2 musí být členský stát a pověřenec bez zbytečného odkladu informován.

42) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti.

43) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 541/2017 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV.“.

11. § 85 a 86 se včetně nadpisu zrušují.

12. § 87 zní:

㤠87

Policie osobní údaje nevymaže,

a) jsou-li dále využívány pro účely uvedené v § 79 odst. 1 nebo jde-li o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo automatizované podobě, nebo

b) jde-li o zpracování osobních údajů pohřešované nebo hledané osoby, za podmínky, že

1. tato osoba byla pohřešována nebo hledána opakovaně,

2. lze důvodně předpokládat, že tato osoba bude opět pohřešována nebo hledána, nebo

3. osobní údaje této osoby jsou zpracovávány při plnění úkolů policie v souvislosti s trestnou činností.“.

13. Za § 88 se vkládají nové § 88a a 88b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 44 a 45 znějí:

㤠88a

Zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předávaných v rámci Evropské unie podle zvláštních předpisů o policejní spolupráci

(1) Policie v souladu s příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci44) zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané

a) členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo

b) orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii nebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu nebo evropskému informačnímu systému,

v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.

(2) Policie při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky stanovené předávajícím orgánem na základě příslušného předpisu Evropské unie o policejní spolupráci.

(3) Je-li k dodržení podmínky stanovené příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě svůj souhlas nebo vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.

§ 88b

Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů policií v jiných oblastech

(1) Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, výmaz nebo omezení zpracování podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67945).

(2) Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat pro účely uvedené v § 79 odst. 1 i tehdy, pokud byly shromážděny nebo zpracovávány pro jiné účely.

44) Například rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie, rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti.

45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

Změna daňového řádu

Čl. XXVI

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 9 odst. 3 se slovo „shromažďovat“ nahrazuje slovem „zpracovávat“.

2. Za § 59 se vkládá nový § 59a, který včetně nadpisu zní:

㤠59a

Zpracování osobních údajů správcem daně

(1) Správce daně

a) označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovává i bez souhlasu subjektu údajů, a

b) může provádět výkon správy daní, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede správce daně v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.

(2) Právo na přístup k osobním údajům zpracovávaným při správě daní uplatňuje daňový subjekt v rozsahu a způsobem stanoveným pro nahlížení do spisu nebo nahlížení do osobních daňových účtů; obdobně se postupuje při uplatnění práva třetí osoby na přístup k osobním údajům zpracovávaným při správě daní.

(3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení o stížnosti.“.

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů

Čl. XXVII

Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. Nadpis nad § 43 se zrušuje.

2. § 43 až 47 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 20 znějí:

㤠43

Základní ustanovení o zpracování osobních údajů při plnění některých úkolů inspekce

(1) Odstavce 2 až 6, § 44 až 47 a § 48a až 53a se použijí na zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.

(2) Inspekce může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1. Inspekce může zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, které souvisí s účely uvedenými v odstavci 1.

(3) Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.

(4) Inspekce zpracovává osobní údaje pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů inspekce.

(5) Osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 může inspekce zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných úkolů inspekce stanovených zákonem.

(6) Plněním úkolu podle § 28 odst. 2 písm. a) zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se rozumí i provádění zkoušek spolehlivosti.

§ 44

Obecné podmínky zpřístupňování nebo předávání osobních údajů

(1) Inspekce i bez žádosti zpřístupňuje nebo předává osobní údaje zpracovávané pro účely podle § 43 odst. 1,

a) stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“), nebo přímo použitelný předpis Evropské unie,

b) je-li zpřístupnění nebo předání osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo

c) je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k zpřístupnění nebo předání podnět nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat.

(2) Nepřesné osobní údaje nelze zpřístupňovat nebo předávat; neověřené osobní údaje se při zpřístupnění nebo předání označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k nesprávnému zpřístupnění nebo předání nebo k zpřístupnění nebo předání nepřesných osobních údajů, inspekce o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto údajů a orgán příslušný k plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, který je jejich původcem.

(3) Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly zpřístupněny nebo předány, pokud inspekce s tímto zpracováním souhlasí.

(4) Inspekce může při zpřístupnění nebo předání osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování zpřístupněných nebo předaných osobních údajů; to neplatí pro zpřístupnění nebo předání orgánu příslušnému pro plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1 nebo pro zpřístupnění nebo předání podle § 46 nebo 48.

§ 45

Vnitrostátní zpřístupňování nebo předávání osobních údajů

(1) Inspekce zpřístupňuje nebo předává osobní údaje orgánům příslušným k plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.

(2) Inspekce může zpřístupnit nebo předat osobní údaje, které získala při plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.

§ 46

Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru

Inspekce může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje při předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování nebo vyšetřování trestných činů nebo při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,

a) bezpečnostnímu sboru členského státu Evropské unie, jakož i jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68020),

b) Evropskému policejnímu úřadu,

c) Eurojustu, nebo

d) příslušnému orgánu nebo instituci členského státu Evropské unie v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci.

§ 47

Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů bezpečnostním sborům třetích států a mezinárodním organizacím

(1) Inspekce může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68020), nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování a vyšetřování trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření nebo při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.

(2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.

(3) Inspekce může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést zpřístupnění nebo předání osobních údajů bezpečnostnímu sboru nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1, pokud přijmou nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Inspekce informuje Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) o kategoriích zpřístupnění nebo předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva.

(4) Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3 větě první, může inspekce zpřístupnit nebo předat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro

a) ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,

b) zpřístupnění nebo předání podle § 47 odst. 1,

c) předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v zahraničí,

d) plnění konkrétního úkolu při plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, nebo

e) ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v § 43 odst. 1.

(5) Inspekce osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nezpřístupní nebo nepředá, případně zpřístupní nebo předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich zpřístupnění nebo předání.

(6) Inspekce při postupu podle odstavce 4 uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích.

(7) Inspekce dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního zpřístupnění nebo předání a úrovni ochrany osobních údajů

a) vyslovit souhlas, aby prostřednictvím bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 byly osobní údaje, které jim inspekce zpřístupnila nebo předala, zpřístupněny nebo předány bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo obdobnému orgánu jiné mezinárodní organizace; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo

b) požadovat od bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 informace o zpracování předaných osobních údajů.

20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“.

3. Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní:

㤠48a

Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů osobám a orgánům ve třetích státech

(1) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu inspekce při plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, může inspekce zpřístupnit nebo předat osobní údaje jakékoli osobě do třetího státu nebo orgánu třetího státu, pokud

a) zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a

b) zpřístupnění nebo předání bezpečnostnímu sboru třetího státu by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu.

(2) Inspekce o zpřístupnění nebo předání podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu informuje příslušný bezpečnostní sbor třetího státu, ledaže by to vedlo k průtahům nebo obtížím.

(3) Inspekce informuje osobu nebo orgán třetího státu, kterému byly osobní údaje zpřístupněny nebo předány, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat.

(4) Inspekce o zpřístupnění nebo předání podle odstavce 1 informuje Úřad. O postupu podle odstavců 1 až 3 inspekce pořídí úřední záznam.“.

4. § 52 zní:

㤠52

(1) Inspekce osobní údaje nevymaže, jsou-li dále využívány při plnění úkolu podle tohoto zákona nebo jde-li o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo automatizované podobě.

(2) Před výmazem inspekce osobní údaje předá Policii České republiky, pokud to neohrozí plnění úkolů inspekce.“.

Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje.

5. Za § 53 se vkládají nové § 53a a 53b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 21 znějí:

㤠53a

Pověřenec pro ochranu osobních údajů

(1) Ředitel jmenuje pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) příslušníka nebo zaměstnance inspekce, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2.

(2) Pověřenec

a) poskytuje v inspekci informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,

b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a

c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad a spolupracuje s ním.

(3) Inspekce zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Inspekce rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování.

§ 53b

Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů v jiných oblastech

(1) Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, omezení zpracování nebo výmaz podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67921).

(2) Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat pro účely uvedené v § 43 odst. 1 i tehdy, pokud byly shromážděny nebo zpracovávány pro jiné účely.

21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.

ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření

Čl. XXVIII

V § 165 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

(3) Ministerstvo při zpracování osobních údajů

a) nemusí omezit jejich zpracování v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a

b) může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede ministerstvo v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.“.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ

Změna zákona o Finanční správě České republiky

Čl. XXIX

Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto:

1. Nadpis části čtvrté zní: „ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ ORGÁNY FINANČNÍ SPRÁVY“.

2. Za nadpis části čtvrté se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu zní:

㤠17a

Zpracování údajů

(1) Orgány finanční správy zpracovávají osobní údaje a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti.

(2) Orgány finanční správy při zpracování osobních údajů

a) označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a

b) mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán finanční správy v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.

(3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení jiného zákona o stížnosti.

(4) Pověřencem pro ochranu osobních údajů jmenuje generální ředitel státního zaměstnance v orgánu finanční správy. Generální ředitel může jmenovat jednoho pověřence pro ochranu osobních údajů pro více orgánů finanční správy.“.

ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o Celní správě České republiky

Čl. XXX

Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto:

1. Nadpis části páté zní: „ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ ORGÁNY CELNÍ SPRÁVY“.

2. V části páté nadpis hlavy I zní: „OBECNÁ USTANOVENÍ“.

3. § 56 a 57 včetně nadpisů znějí:

㤠56

Zpracování údajů

(1) Orgány celní správy zpracovávají osobní údaje, včetně zvláštních kategorií osobních údajů, a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje orgány celní správy předávají nebo zpřístupňují dalším orgánům veřejné moci nebo osobám v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem; údaje se nepředají nebo nezpřístupní, pokud by to podstatným způsobem ohrozilo výkon působnosti orgánů celní správy.

(2) Orgány celní správy při zpracování osobních údajů

a) označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a

b) mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán celní správy v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.

(3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení jiného zákona o stížnosti.

§ 57

Pověřenec pro ochranu osobních údajů

(1) Pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) jmenuje generální ředitel celníka nebo občanského zaměstnance, který je odborně připraven pro plnění úkolů pověřence. Generální ředitel může jmenovat jednoho pověřence pro více orgánů celní správy.

(2) Pověřenec

a) je informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů orgánem celní správy,

b) poskytuje orgánu celní správy informace a poradenství v oblasti ochrany osobních údajů,

c) prověřuje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování osobních údajů plnění povinností orgánu celní správy v oblasti ochrany osobních údajů,

d) přijímá podání subjektů údajů související se zpracováním osobních údajů orgánem celní správy a s výkonem práv těchto subjektů a

e) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.“.

4. V § 58 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

(5) Orgány celní správy mohou pro plnění konkrétního úkolu při výkonu své působnosti využívat v součinnosti s policií údaje jmenné evidence cestujících podle zákona upravujícího civilní letectví.“.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.

5. V části páté nadpis hlavy IV zní: „ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ ZA ÚČELEM PŘEDCHÁZENÍ, VYHLEDÁVÁNÍ A ODHALOVÁNÍ TRESTNÉ ČINNOSTI, STÍHÁNÍ TRESTNÝCH ČINŮ A ZAJIŠTĚNÍ VNITŘNÍ BEZPEČNOSTI ORGÁNY CELNÍ SPRÁVY“.

6. § 60 až 62 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 11 a 12 znějí:

㤠60

Zpracovávání osobních údajů

(1) Tato hlava zapracovává příslušné předpisy Evropské unie11) a upravuje zpracování osobních údajů orgány celní správy v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů včetně ochrany veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti.

(2) Orgány celní správy mohou zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro účely podle odstavce 1. Orgány celní správy mohou zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, pokud tyto zájmy souvisí s účely podle odstavce 1.

(3) Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci mohou orgány celní správy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu.

(4) Osobní údaje podle odstavce 1 mohou orgány celní správy zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných úkolů při výkonu své působnosti.

(5) Orgány celní správy zpracovávají osobní údaje pro účely podle odstavce 1 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů.

(6) Orgány celní správy mohou za účely uvedenými v odstavci 1

a) shromažďovat osobní údaje otevřeně i utajeným způsobem nebo pod záminkou jiného účelu anebo jiné činnosti, nebo

b) sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.

(7) Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat za účely uvedenými v odstavci 1 i tehdy, pokud byly zpracovávány za jiným účelem.

§ 61

Obecné podmínky pro předávání nebo zpřístupňování osobních údajů

(1) Orgány celní správy mohou i bez žádosti předat nebo zpřístupnit osobní údaje zpracovávané pro účely podle § 60 odst. 1,

a) stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva nebo příslušný předpis Evropské unie upravující oblast zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány12),

b) je-li předání nebo zpřístupnění osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo

c) je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k předání nebo zpřístupnění podnět nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat.

(2) Nepřesné osobní údaje nelze předávat nebo zpřístupňovat; neověřené osobní údaje se při předání nebo zpřístupnění označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nebo zpřístupnění nepřesných osobních údajů nebo k nesprávnému předání osobních údajů, musí být takové osobní údaje opraveny, vymazány nebo omezeno jejich zpracování a orgány celní správy o tom bez zbytečného odkladu informují příjemce těchto údajů a orgán příslušný pro předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkon trestů, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech nebo zajištění bezpečnosti České republiky, který je jejich původcem.

(3) Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány nebo zpřístupněny, pokud k tomu orgán celní správy udělí souhlas.

(4) Orgány celní správy mohou při předání nebo zpřístupnění osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů; to neplatí pro předání orgánům příslušným pro předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkon trestů, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech nebo zajištění bezpečnosti České republiky, nebo pro předání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru.

§ 62

Vnitrostátní předávání a zpřístupňování osobních údajů

(1) Orgány celní správy předávají a zpřístupňují osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech nebo zajištění bezpečnosti České republiky, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.

(2) Orgány celní správy mohou předat nebo zpřístupnit osobní údaje, které získaly za účely uvedenými v § 60 odst. 1, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.

11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.

12) Rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie.“.

7. V části šesté nadpis hlavy III zní: „VÝMĚNA INFORMACÍ V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE A SCHENGENSKÉHO PROSTORU“.

8. V části šesté nadpis hlavy IV zní: „ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZPRACOVÁNÍ A PŘEDÁVÁNÍ NEBO ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE A SCHENGENSKÉHO PROSTORU“.

9. V části šesté se za nadpis hlavy IV vkládá nový § 72a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13 zní:

㤠72a

Předávání a zpřístupňování osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru

Pověřený celní orgán může i bez žádosti předat nebo zpřístupnit osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v § 60 odst. 1

a) bezpečnostnímu sboru nebo donucovacímu orgánu členského státu, jakož i přidruženého státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení právního předpisu Evropské unie upravujícího zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení11),

b) Europolu,

c) Eurojustu, nebo

d) příslušnému orgánu nebo instituci členského státu v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci13).

13) Například rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie.“.

10. Nadpis § 73 zní: „Zpracovávání osobních údajů předávaných nebo zpřístupňovaných v rámci Evropské unie a schengenského prostoru“.

11. V části šesté nadpis hlavy V zní: „ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VÝMĚNĚ INFORMACÍ A O ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ S JINÝMI NEŽ ČLENSKÝMI STÁTY A MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI“.

12. V § 73a se slova „hlav III a IV“ nahrazují slovy „§ 68 až 72“ a za slovo „státy“ se vkládají slova „a mezinárodními organizacemi“.

13. Za § 73a se vkládají nové § 73b a 73c, které včetně nadpisů znějí:

㤠73b

Předání nebo zpřístupnění osobních údajů do třetích států a mezinárodním organizacím

(1) Pověřený celní orgán může i bez žádosti předat nebo zpřístupnit osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení právního předpisu Evropské unie upravujícího zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení, nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování a vyšetřování trestných činů, výkonu trestů nebo při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti.

(2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.

(3) Pověřený celní orgán může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést předání nebo zpřístupnění osobních údajů státu nebo mezinárodní organizaci uvedeným v odstavci 1, pokud přijmou nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Pověřený celní orgán informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích předání nebo zpřístupnění a uchovává informace o čase, příjemci a důvodech předání nebo zpřístupnění, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva.

(4) Není-li splněna podmínka podle odstavce 3 věty první, může pověřený celní orgán předat nebo zpřístupnit osobní údaje, pokud je to nezbytné

a) pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,

b) k předání podle § 61 odst. 1 písm. c),

c) k předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a vnitřního pořádku v zahraničí,

d) pro plnění konkrétního úkolu za účely uvedenými v § 60 odst. 1, nebo

e) pro ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v § 60 odst. 1.

(5) Pověřený celní orgán osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nepředá nebo nezpřístupní, popřípadě předá nebo zpřístupní pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich předání nebo zpřístupnění.

(6) Pověřený celní orgán může dále s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního předání nebo zpřístupnění a úrovni ochrany osobních údajů

a) vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím státu nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 předány nebo zpřístupněny osobní údaje, které pověřený celní orgán tomuto státu nebo mezinárodní organizaci předal nebo zpřístupnil, bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo obdobnému orgánu jiné mezinárodní organizace podle odstavce 1; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo

b) požadovat od státu nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 informace o zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů.

§ 73c

Předání nebo zpřístupnění osobních údajů osobám a orgánům v třetích státech

(1) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu pověřeného celního orgánu za účely uvedenými v § 60 odst. 1, může pověřený celní orgán předat nebo zpřístupnit osobní údaje jakékoliv osobě nebo orgánu do třetího státu, pokud

a) zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a

b) předání nebo zpřístupnění zahraničnímu bezpečnostnímu sboru by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu.

(2) Pověřený celní orgán o předání nebo zpřístupnění podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu informuje příslušný zahraniční bezpečnostní sbor, ledaže by to vedlo ke ztížení nebo zmaření dosažení účelu předání nebo zpřístupnění údajů.

(3) Pověřený celní orgán informuje osobu nebo orgán třetího státu, kterému byly osobní údaje předány nebo zpřístupněny, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat.

(4) Pověřený celní orgán o předání nebo zpřístupnění podle odstavce 1 informuje Úřad pro ochranu osobních údajů. O postupu podle odstavců 1 až 3 pověřený celní orgán pořídí úřední záznam.“.

ČÁST TŘICÁTÁ

Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních

Čl. XXXI

Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb. a zákona č. 287/2018 Sb., se mění takto:

1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech.“ zrušuje.

2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“.

3. V § 15 se slova „Ustanovení § 16, 17, § 18 odst. 1 a 2 a § 19 se nevztahují“ nahrazují slovy „Tento díl se nevztahuje“.

4. V § 15 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 52 znějí:

(2) Není-li pro jiný členský stát závazný právní předpis Evropské unie upravující ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů52), použijí se vůči němu § 18 a 19.

(3) Hovoří-li se v této hlavě o předání osobních údajů, rozumí se tím jejich předání nebo zpřístupnění.

52) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“.

5. V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

(3) Stanoví-li právní předpis zvláštní podmínky pro zpracování osobních údajů, je třeba informovat příjemce o těchto podmínkách a o nutnosti je dodržet; mají-li být osobní údaje předány do jiného členského státu nebo přidruženého státu, orgán České republiky, který osobní údaje předává, nepoužije vůči takovému příjemci jiné podmínky než ty, které platí pro obdobné předávání údajů mezi subjekty v České republice.“.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

6. V § 16 se odstavce 6 a 7 zrušují.

7. § 17 až 19 včetně nadpisů znějí:

㤠17

Ochrana osobních údajů předaných do České republiky

(1) Informoval-li orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu při předání osobních údajů do České republiky o zvláštních podmínkách pro zpracování osobních údajů a o nutnosti je dodržet, musí být tyto podmínky dodrženy.

(2) Požádal-li orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu při předání osobních údajů orgánu České republiky o to, aby subjekt údajů nebyl o jejich předání nebo o jiném zpracování informován, lze jej informovat pouze s předchozím souhlasem orgánu tohoto státu.

(3) Informoval-li orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu příslušný orgán České republiky o tom, že došlo k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů nebo k předání osobních údajů v rozporu se zákonem, příslušný orgán České republiky osobní údaje opraví, vymaže nebo omezí jejich zpracování zvláštním označením.

§ 18

Předání osobních údajů do jiného státu, který není členským státem nebo přidruženým státem, nebo mezinárodním organizacím

(1) Orgán České republiky může i bez žádosti předat osobní údaje příslušnému orgánu státu, který není členským státem nebo přidruženým státem, nebo mezinárodní organizaci, je-li to nezbytné pro předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, trestní řízení nebo zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti; příslušným orgánem se rozumí orgán příslušný pro předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, trestní řízení nebo zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti.

(2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci, kterým mají být podle odstavce 1 předány osobní údaje, vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.

(3) Orgán České republiky může k účelům uvedeným v odstavci 1 předat osobní údaje příslušným orgánům podle odstavce 1, pokud přijaly nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů ve formě obecně závazného právního předpisu nebo jiným způsobem. Byla-li nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů ve státu nebo mezinárodní organizaci, kterým mají být podle odstavce 1 předány osobní údaje, přijata jiným způsobem než ve formě právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, orgán České republiky informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech předání, jakož i o dotčených osobních údajích.

(4) Není-li splněna podmínka podle odstavce 3 věty první, může orgán České republiky předat osobní údaje příslušným orgánům podle odstavce 1, pokud je to nezbytné

a) pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,

b) pro ochranu oprávněných zájmů subjektu údajů, dal-li k předání podnět nebo lze-li jeho prospěch důvodně předpokládat,

c) k předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a vnitřního pořádku v cizím státu,

d) pro plnění konkrétního úkolu pro účely uvedené v odstavci 1, nebo

e) pro ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v odstavci 1.

(5) Orgán České republiky osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nepředá, popřípadě předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich předání.

(6) Orgán České republiky dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního předání a úrovni ochrany osobních údajů vyslovit souhlas, aby byly příslušným orgánem podle odstavce 1 předány osobní údaje, které mu orgán České republiky předal, příslušnému orgánu jiného státu uvedeného v odstavci 1 nebo jiné mezinárodní organizaci. K vyslovení souhlasu je příslušný justiční nebo ústřední orgán České republiky, který takové údaje opatřil.

(7) Mají-li být osobní údaje, jež byly předány orgánu České republiky orgánem jiného členského státu nebo přidruženého státu, dále předány příslušnému orgánu podle odstavce 1, vyžádá si příslušný orgán České republiky stanovisko státu, který takové údaje předal do České republiky, k jejich dalšímu předání. V žádosti se stanoví příslušnému orgánu tohoto státu přiměřená lhůta, ve které má zaslat své stanovisko, a upozorní se, že pokud ve stanovené lhůtě své stanovisko nezašle, bude se mít za to, že k dalšímu předání osobních údajů udělil souhlas. Jinak lze předat osobní údaje pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro zabránění bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v členském státě, přidruženém státě nebo jiném státě, který není členským státem nebo přidruženým státem, nebo ohrožení podstatných zájmů členského státu nebo přidruženého státu, a stanovisko nelze včas získat; o takovém postupu příslušný orgán České republiky neprodleně informuje orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu příslušný pro vydání stanoviska k dalšímu předání osobních údajů.

§ 19

Předání osobních údajů příjemcům usazeným v jiném státě, který není členským státem nebo přidruženým státem

(1) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu při předcházení, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti, trestním řízení nebo při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti, může orgán České republiky předat osobní údaje jakékoli osobě do státu uvedeného v § 18 odst. 1 nebo orgánu tohoto státu, pokud

a) zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a

b) předání příslušnému orgánu podle § 18 odst. 1 by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu.

(2) Orgán České republiky bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán podle § 18 odst. 1 o předání podle odstavce 1, ledaže by to vedlo k průtahům nebo obtížím.

(3) Orgán České republiky informuje osobu nebo orgán státu uvedeného v § 18 odst. 1, kterým byly osobní údaje předány, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat.

(4) Orgán České republiky informuje o předání podle odstavce 1 Úřad pro ochranu osobních údajů a zaznamená čas a důvod předání a informace o příjemci a předaných osobních údajích.“.

8. V § 193 odst. 8 se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje.

ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o Vojenské policii

Čl. XXXII

Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 45/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní:

㤠11a

Získávání osobních údajů pro účely budoucí identifikace

(1) Vojenská policie může při plnění svých úkolů pro účely budoucí identifikace u fyzické osoby obviněné ze spáchání úmyslného trestného činu nebo fyzické osoby, které bylo sděleno podezření pro spáchání takového trestného činu, snímat daktyloskopické otisky, zjišťovat tělesné znaky, provádět měření těla, pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy a odebírat biologické vzorky umožňující zpracování genetických údajů fyzické osoby a tyto údaje dále zpracovávat.

(2) Nelze-li úkon podle odstavce 1 pro odpor fyzické osoby provést, je vojenský policista po předchozí marné výzvě oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu. Jde-li o odběr krve nebo jiný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity, odpor fyzické osoby překonáván být nesmí.

(3) Nelze-li úkon podle odstavce 1 provést na místě, je vojenský policista oprávněn fyzickou osobu předvést k jeho provedení. Po provedení úkonu vojenský policista fyzickou osobu propustí, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem.

(4) O provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam.

(5) Vojenská policie může při plnění svých úkolů v zahraničních misích podle pravidel nasazení pořizovat a dále zpracovávat biometrické údaje také u jiných osob, než které jsou uvedeny v odstavci 1.

(6) Osobní údaje pořízené podle odstavce 1 Vojenská policie předá včetně všech souvisejících pravomocných rozhodnutí v trestním řízení Policii České republiky pro plnění jejích úkolů. Pokud by předání osobních údajů a s nimi souvisejících informací ohrozilo plnění úkolů Vojenské policie, předá je poté, kdy toto ohrožení pomine.

(7) Osobní údaje zpracované podle odstavce 5 Vojenská policie vymaže, jakmile jejich zpracování není nezbytné pro účely předcházení nebo odhalování trestné činnosti anebo stíhání trestných činů, plnění úkolů Vojenské policie nebo pomine-li účel, pro který byly pořízeny.“.

2. § 13 včetně nadpisu zní:

㤠13

Základní ustanovení o zpracování osobních údajů při plnění některých úkolů Vojenské policie

(1) Odstavce 2 až 6 a § 13a až 18 se použijí na zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů a pátrání po osobách a věcech.

(2) Vojenská policie může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1. Vojenská policie může zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, které souvisí s účely uvedenými v odstavci 1.

(3) Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.

(4) Vojenská policie zpracovává osobní údaje pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů Vojenské policie.

(5) Osobní údaje zpracovávané podle odstavce 1 nebo 2 může Vojenská policie zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných svých úkolů stanovených zákonem.

(6) Vojenská policie může při plnění účelů uvedených v odstavci 1

a) shromažďovat osobní údaje otevřeným nebo skrytým způsobem nebo pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti, nebo

b) sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.“.

3. Za § 13 se vkládají nové § 13a až 13d, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 18 znějí:

㤠13a

Obecné podmínky pro zpřístupňování nebo předávání osobních údajů

(1) Vojenská policie i bez žádosti zpřístupňuje nebo předává osobní údaje zpracovávané pro účely podle § 13 odst. 1,

a) stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie,

b) je-li zpřístupnění nebo předání osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo

c) je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k zpřístupnění nebo předání podnět, nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat.

(2) Nepřesné osobní údaje nelze zpřístupňovat nebo předávat; neověřené osobní údaje se při zpřístupnění nebo předání označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k nesprávnému zpřístupnění nebo předání nebo k zpřístupnění nebo předání nepřesných osobních údajů, Vojenská policie o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto údajů a orgán příslušný k plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, který je jejich původcem.

(3) Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly zpřístupněny nebo předány, pokud Vojenská policie s tímto zpracováním souhlasí.

(4) Vojenská policie může při zpřístupnění nebo předání osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování zpřístupněných nebo předaných osobních údajů; to neplatí pro zpřístupnění nebo předání orgánu příslušnému k plnění účelu uvedeného v § 13 odst. 1 nebo pro zpřístupnění nebo předání podle § 13c nebo 19.

(5) Vojenská policie informace nezpřístupní nebo nepředá, pokud by to ohrozilo plnění jejích úkolů.

§ 13b

Vnitrostátní zpřístupňování nebo předávání osobních údajů

(1) Vojenská policie zpřístupňuje nebo předává osobní údaje orgánům příslušným k plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.

(2) Vojenská policie může zpřístupnit nebo předat osobní údaje, které získala při plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.

§ 13c

Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru

Vojenská policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje při předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo při odhalování nebo vyšetřování trestných činů

a) bezpečnostnímu sboru členského státu Evropské unie, jakož i jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68018),

b) Evropskému policejnímu úřadu,

c) Eurojustu, nebo

d) příslušnému orgánu nebo instituci členského státu Evropské unie v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci.

§ 13d

Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů bezpečnostním sborům třetích států a mezinárodním organizacím

(1) Vojenská policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68018), nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo při odhalování nebo vyšetřování trestných činů.

(2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.

(3) Vojenská policie může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést zpřístupnění nebo předání osobních údajů bezpečnostnímu sboru nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1, pokud přijmou nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Vojenská policie informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích zpřístupnění nebo předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva.

(4) Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3 větě první, může Vojenská policie zpřístupnit nebo předat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro

a) ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,

b) zpřístupnění nebo předání podle § 13a odst. 1 písm. c),

c) předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v zahraničí,

d) plnění konkrétního úkolu při zajišťování účelů uvedených v § 13 odst. 1, nebo

e) ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v § 13 odst. 1.

(5) Vojenská policie osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nezpřístupní nebo nepředá, popřípadě zpřístupní nebo předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních lidských práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na zpřístupnění nebo předání.

(6) Vojenská policie při postupu podle odstavce 4 uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích.

(7) Vojenská policie dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního zpřístupnění nebo předání a úrovni ochrany osobních údajů

a) vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 zpřístupněny nebo předány osobní údaje, které jim Vojenská policie zpřístupnila nebo předala, bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo obdobnému orgánu jiné mezinárodní organizace podle odstavce 1; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo

b) požadovat od státu nebo mezinárodní organizace uvedených v odstavci 1 informace o zpracování předaných osobních údajů.

18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“.

4. § 14 se včetně nadpisu zrušuje.

5. V § 17 odstavec 3 zní:

(3) Orgány činné v trestním řízení, Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud a Kancelář prezidenta republiky Vojenskou policii v mezích své působnosti informují pro účely prověřování podle odstavce 1 o svých pravomocných rozhodnutích, promlčení trestního stíhání, výkonu trestu nebo o rozhodnutích prezidenta republiky týkajících se trestního řízení, trestů nebo udělené amnestie nebo milosti.“.

6. § 18 až 20 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 19 znějí:

㤠18

Pověřenec pro ochranu osobních údajů

(1) Náčelník Vojenské policie jmenuje pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) vojenského policistu, který je odborně připraven pro plnění úkolů pověřence.

(2) Pověřenec

a) poskytuje ve Vojenské policii informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,

b) kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a

c) je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.

(3) Vojenská policie zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Vojenská policie rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování.

§ 19

Zpracování osobních údajů předávaných v rámci Evropské unie

(1) Vojenská policie zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané

a) členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo

b) orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo evropskému informačnímu systému.

(2) Vojenská policie při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky, které stanovil předávající orgán.

(3) Je-li k dodržení podmínky stanovené předávajícím orgánem podle odstavce 2 třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, Vojenská policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.

§ 20

Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů Vojenskou policií v jiných oblastech

(1) Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, omezení zpracování nebo výmaz podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67919).

(2) Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat pro zajišťování účelů uvedených v § 13 odst. 1 i tehdy, pokud byly shromážděny nebo zpracovávány pro jiné účely.

19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.

ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o kybernetické bezpečnosti

Čl. XXXIII

V zákoně č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb. a zákona č. 35/2018 Sb., se za § 22b vkládá nový § 22c, který včetně nadpisu zní:

㤠22c

Zpracování osobních údajů

(1) Úřad a provozovatel národního CERT zpracovávají osobní údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje Úřad a provozovatel národního CERT předávají orgánům veřejné moci nebo osobám, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.

(2) Úřad a provozovatel národního CERT při zpracování osobních údajů, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,

a) nemusí omezit zpracování osobních údajů v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a

b) může v rámci výkonu své působnosti využít osobní údaje i pro jiné účely, než pro které byly shromážděny.

(3) Pokud Úřad nebo provozovatel národního CERT v rámci činnosti, na kterou se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, při řešení kybernetického bezpečnostního incidentu nebo kybernetické bezpečnostní události anebo při prevenci kybernetických hrozeb nebo rizik obdrží osobní údaje, které zpracovává pouze za účelem plnění povinností podle tohoto zákona, po dobu plnění těchto povinností dále nemusí

a) poskytovat subjektu údajů informace o opravách nebo výmazech osobních údajů nebo omezení jejich zpracování,

b) zajistit přístup subjektu údajů k osobním údajům, nebo

c) opravit či doplnit osobní údaje na žádost subjektu údajů.“.

ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o státní službě

Čl. XXXIV

V § 2 odst. 1 písm. h) a v § 33 odst. 1 písm. s) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 302/2016 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se slovo „inspektora“ nahrazuje slovem „místopředsedu“.

ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu

Čl. XXXV

V zákoně č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se za § 203 vkládá nový § 203a, který včetně nadpisu zní:

㤠203a

Zpracování osobních údajů

Garanční systém při zpracování osobních údajů

a) nemusí omezit zpracování osobních údajů v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a

b) může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede Garanční systém v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.“.

ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o hazardních hrách

Čl. XXXVI

Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 251/2017 Sb., se mění takto:

1. Za § 130 se vkládá nový § 130a, který včetně nadpisu zní:

㤠130a

Zpracování údajů

(1) Orgány podle tohoto zákona jsou oprávněny zpracovávat údaje nezbytné pro vedení rejstříku podle § 16, výkon povolovacího řízení, působnosti související s ohlášením hazardní hry a dozoru nad provozováním hazardních her a pro zajištění řádného provozování hazardních her, včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů.

(2) Orgán podle tohoto zákona při zpracování osobních údajů

a) označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovává i bez souhlasu subjektu údajů, a

b) může provádět výkon státní správy v oblasti provozování hazardních her výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.

(3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení jiného zákona o stížnosti.“.

2. V § 131 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.

3. V § 131 se za slovo „údaje“ vkládají slova „podle § 130a“ a za slova „účastnících hazardních her,“ se vkládají slova „osobách zapsaných v rejstříku podle § 16,“.

ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o centrální evidenci účtů

Čl. XXXVII

Zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 18 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

2. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně poznámky pod čarou č. 3 zní:

㤠18a

Ochrana osobních údajů

(1) Osobní údaje jsou podle tohoto zákona zpracovávány v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu centrální evidence účtů.

(2) Při zpracování podle odstavce 1 se nepoužije

a) čl. 15, 16, čl. 18 odst. 1 písm. a) a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6793), pokud jde o zpracování osobních údajů prováděné podle tohoto zákona Českou národní bankou, a

b) čl. 18 a v jemu odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6793), pokud jde o předávání osobních údajů do centrální evidence účtů úvěrovou institucí.

3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.

ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o vysokých školách

Čl. XXXVIII

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 137/2016 Sb., se mění takto:

1. V § 88 odst. 1 větě druhé se za slova „evidenci o studentech“ vkládají slova „ , k činnostem spojeným se zabezpečením zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřnímu hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy podle tohoto zákona“.

2. V § 88 odst. 2 větě první se za slova „adresa místa trvalého pobytu studenta“ vkládají slova „ , adresa elektronické pošty, je-li studentem poskytnuta“.

ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ

Změna zákona o evidenci obyvatel

Čl. XXXIX

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a o rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 13c odst. 1 se v písmenu b) slovo „nebo“ zrušuje a za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní:

c) pokud je to nezbytné pro vymáhání soukromoprávních nároků nebo pro předcházení vzniku nesplácených pohledávek, jsou-li přijata konkrétní opatření k ochraně práv a svobod subjektu údajů, která odpovídají stavu techniky, nákladům na provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i různě pravděpodobným a závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob, nebo“.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

2. V § 13c se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Konkrétní opatření k ochraně práv a svobod subjektu údajů mohou zahrnovat zejména:

a) technická a organizační opatření zaměřená na důsledné uplatnění povinnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,

b) pořizování záznamů alespoň o všech operacích shromáždění, vložení, pozměnění a výmazu osobních údajů, které umožní určit a ověřit totožnost osoby provádějící operaci, a uchovávání těchto záznamů nejméně po dobu 2 let od provedení operace,

c) informování osob zpracovávajících osobní údaje o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,

d) jmenování pověřence,

e) zvláštní omezení přístupu k osobním údajům v rámci správce nebo zpracovatele,

f) pseudonymizaci osobních údajů,

g) šifrování osobních údajů,

h) opatření k zajištění trvalé důvěrnosti, integrity, dostupnosti a odolnosti systémů a služeb zpracování,

i) opatření umožňující obnovení dostupnosti osobních údajů a včasný přístup k těmto údajům v případě incidentů,

j) proces pravidelného testování, posuzování a hodnocení účinnosti zavedených technických a organizačních opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování, nebo

k) zvláštní omezení přenosu osobních údajů do třetí země.“.

ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o zdravotních službách

Čl. XL

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb. a zákona č. 45/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 37 odst. 3 se slova „a zajištění informací pro Národní zdravotnický informační systém“ zrušují.

2. V § 53 odst. 1 se za slovo „Poskytovatel“ vkládají slova „ , nejde-li o poskytování lékárenské péče v lékárně,“.

3. V § 55 písm. g) se slova „ ; dokument v listinné podobě se uchová“ zrušují.

4. Za § 56 se vkládají nové § 56a a 56b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 57 a 58 znějí:

㤠56a

Pacientský souhrn

(1) Pacientský souhrn je samostatnou součástí zdravotnické dokumentace, ve kterém se zaznamenávají základní údaje vedené ve zdravotnické dokumentaci o zdravotním stavu pacienta a jemu poskytnutých zdravotních službách. Účelem vedení pacientského souhrnu je poskytnutí základních údajů o zdravotním stavu pacienta pro potřeby poskytnutí přeshraničních zdravotních služeb podle odstavce 3. O vedení pacientského souhrnu rozhoduje poskytovatel.

(2) Poskytovatel, který vede pacientský souhrn, zajistí

a) zpracování pacientského souhrnu a jeho vložení do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, jde-li o

1. lůžkovou péči, při příjmu pacienta do lůžkové péče; pacientský souhrn se aktualizuje při ukončení hospitalizace,

2. ambulantní péči, při příjmu pacienta do ambulantní péče; pacientský souhrn se aktualizuje při každém dalším poskytnutí zdravotní péče, pokud došlo ke změně základních údajů vedených v pacientském souhrnu,

b) ohlášení vedení pacientského souhrnu podle § 69c odst. 1 Národnímu kontaktnímu místu pro elektronické zdravotnictví,

c) předání pacientského souhrnu k zajištění postupu podle odstavce 3 Národnímu kontaktnímu místu pro elektronické zdravotnictví, na základě požadavku jiného poskytovatele uvedeného v odstavci 3; k předání pacientského souhrnu není třeba souhlasu pacienta nebo jiné k tomu oprávněné osoby.

Vedením pacientského souhrnu a jeho předáváním Národnímu kontaktnímu místu pro elektronické zdravotnictví nejsou dotčeny povinnosti poskytovatele podle § 45 odst. 2 písm. f) nebo g).

(3) Pacientský souhrn lze předat bez souhlasu pacienta nebo k tomu jiné oprávněné osoby prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví k poskytnutí zdravotních služeb právnické nebo fyzické osobě, která má v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci obdobné postavení poskytovatele (dále jen „poskytovatel jiného státu Evropské unie“) a která o pacientský souhrn prostřednictvím příslušného národního kontaktního místa jiného členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „příslušné národní kontaktní místo“) požádá a v jejíž péči se pacient, o němž je pacientský souhrn veden, nachází.

§ 56b

Komunikace prostřednictvím Národního kontaktního místa

(1) Z požadavku o pacientský souhrn podaného prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví musí být zřejmé, který poskytovatel jiného státu Evropské unie a který jeho zdravotnický pracovník žádá o pacientský souhrn vedený o pacientovi, který se nachází v jeho péči. Požadavek obsahuje takové údaje pacienta, na základě kterých lze pacienta jednoznačně identifikovat.

(2) Pokud požadavek o pacientský souhrn neobsahuje údaje podle odstavce 1, Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví požadavek nepřijme.

(3) Všichni uživatelé57) využívající služeb Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví jsou identifikováni a autentizováni prostřednictvím národního bodu elektronické identifikace a autentizace58).

57) § 20 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

58) § 20 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.“.

5. V § 65 odst. 2 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se písmeno p), které zní:

p) jde-li o pacientský souhrn, zdravotničtí pracovníci poskytovatele jiného státu Evropské unie prostřednictvím příslušného národního kontaktního místa, a to za účelem poskytnutí zdravotních služeb pacientovi, který se nachází v péči poskytovatele jiného státu Evropské unie a o němž je pacientský souhrn veden.“.

6. V § 69 písmeno b) zní:

b) náležitostí zdravotnické dokumentace a obsah částí zdravotnické dokumentace, včetně

1. způsobu tvorby, obsahu a struktury pacientského souhrnu,

2. náležitostí požadavku o pacientský souhrn podaného prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví, včetně způsobu jeho vyžádání u poskytovatele a jeho předání poskytovateli jiného státu Evropské unie prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví,“.

7. V § 69a odstavec 2 zní:

(2) Oprávněnými osobami podle odstavce 1 jsou poskytovatelé jiného státu Evropské unie prostřednictvím příslušného národního kontaktního místa.“.

8. V § 69a odst. 3 a § 69b odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „národního“ nahrazuje slovem „Národního“.

9. Za § 69b se vkládá nový § 69c, který zní:

㤠69c

(1) Správce Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví zajistí pro poskytovatele uvedeného v § 56a odst. 2 přístup do Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví za účelem ohlášení vedení a poskytování pacientských souhrnů o pacientech, jejichž zdravotnickou dokumentaci vede.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob, formu, náležitosti a postup ohlášení vedení a poskytování pacientských souhrnů poskytovatelem prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví.“.

10. V § 70 odst. 4 se na konci písmene e) doplňují body 7 a 8, které znějí:

7. Ministerstvo práce a sociálních věcí,

8. Česká správa sociálního zabezpečení,“.

11. V § 71 se odstavec 7 zrušuje.

Dosavadní odstavce 8 až 15 se označují jako odstavce 7 až 14.

12. V § 71 odst. 8 a 10 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“.

13. V § 71 odst. 10, 11 a 14 se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“.

14. V § 71 odst. 12 se číslo „12“ nahrazuje číslem „11“.

15. Za § 71 se vkládají nové § 71a až 71c, které včetně poznámky pod čarou č. 59 znějí:

㤠71a

(1) Ministerstvo poskytuje statistickému ústavu na základě jeho žádosti pro výkon státní správy v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému údaje z evidence o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech zařazených do specializačního vzdělávání nebo doplňující odborné praxe, z evidence o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech, kteří získali specializovanou způsobilost, a z evidence uchazečů o vykonání aprobační zkoušky a o vykonaných aprobačních zkouškách1) údaje o osobách vedených v těchto evidencích v rozsahu podle § 76 odst. 1 písm. a) až g).

(2) Statistickému ústavu na základě jeho žádosti poskytují pro účel uvedený v odstavci 1 údaje rovněž Ministerstvo práce a sociálních věcí a Česká správa sociálního zabezpečení, a to údaje o ošetřujících lékařích evidovaných v informačních systémech pojištění podle zákona o nemocenském pojištění25) v rozsahu podle § 76 odst. 1, pokud jsou dostupné.

§ 71b

Žádost podle § 71a odst. 1 nebo 2 musí obsahovat časové období, za něž se údaje požadují, a další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem. Žádost se podepíše způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51).

§ 71c

(1) Poskytovatel může požádat statistický ústav o údaje pro ověření totožnosti pacienta. Statistický ústav na základě této žádosti poskytne prostřednictvím Národního zdravotnického informačního systému poskytovateli údaje o pacientovi, kterými jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) rodné číslo,

c) datum narození,

d) místo a okres narození,

e) datum úmrtí pacienta, který zemřel,

f) adresa místa trvalého pobytu pacienta a

g) identifikátor držitele v rámci on-line služby nebo jiné činnosti splňující požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec interoperability59).

Statistický ústav zároveň k osobě pacienta přidělí a poskytovateli předá jedinečný resortní identifikátor pacienta.

(2) Poskytovatel podá žádost podle odstavce 1 statistickému ústavu za účelem ztotožnění pacienta. Žádost obsahuje

a) identifikační údaje pacienta v rozsahu podle odstavce 1 písm. a) až f),

b) identifikátor držitele podle odstavce 1 písm. g), pokud byl již dříve vydán, a

c) identifikační údaje poskytovatele.

(3) Žádost podle odstavce 1 a údaje předávané statistickým ústavem na základě této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

59) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1501 ze dne 8. září 2015 o rámci interoperability podle čl. 12 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.“.

16. V § 72 odst. 1 písm. a) se za slova „statistických zjišťování“ vkládají slova „a ze statistických zjišťování prováděných ministerstvem mimo program statistických zjišťování“.

17. V § 72 odst. 1 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) až j), která včetně poznámky pod čarou č. 60 znějí:

h) data z Listů o prohlídce zemřelého,

i) data o nákladovosti hospitalizací předaná poskytovateli z referenční sítě poskytovatelů podle zákona o veřejném zdravotním pojištění60),

j) data ze statistických zjišťování prováděných statistickým ústavem,

60) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

18. V § 73 odst. 1 písm. e) se za slovo povolání vkládají slova „ , věku“.

19. V § 73 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

j) evidence zemřelých na základě Listu o prohlídce zemřelého.“.

20. V § 73 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 61 znějí:

(5) Statistický ústav poskytne na základě žádosti poskytovatele nebo poskytovatele sociálních služeb, který poskytuje zdravotní služby, informaci o úmrtí pacienta a skutečnostech s tím souvisejících. Žádost podle věty první obsahuje

a) základní identifikační údaje poskytovatele nebo poskytovatele sociálních služeb poskytujícího též zdravotní služby,

b) základní identifikaci subjektu údajů, o kterém mají být údaje předány,

c) požadovaný rozsah údajů o subjektu údajů,

d) účel, ke kterému je informace o úmrtí pacienta a skutečnostech s tím souvisejících požadována,

e) další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem.

Žádost podepíše statutární orgán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51).

(6) Statistický ústav ověří identitu žadatele uvedeného v odstavci 5 v Národním registru poskytovatelů. Statistický ústav dále posoudí podle sděleného účelu, ke kterému jsou údaje požadovány, oprávněnost žádosti a odůvodněnost požadovaného rozsahu údajů a v případě kladného vyhodnocení předá žadateli požadované údaje. Pokud statistický ústav žádost vyhodnotí jako nedůvodnou nebo omezí rozsah požadovaných údajů, sdělí tuto skutečnost žadateli.

(7) Statistický ústav poskytne na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím61), pokud se jedná o údaje v Národním zdravotnickém informačním systému, pouze informace o struktuře dat.

61) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 8 až 12.

21. V § 73 odst. 9 a 11 se číslo „5“ nahrazuje číslem „8“.

22. V § 73 odst. 10 se číslo „6“ nahrazuje číslem „9“.

23. V § 74 odst. 1 písm. d) se slova „f) a“ zrušují.

24. V § 74 se na konci textu odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se nová písmena o) a p), která znějí:

o) zdravotnické prostředky, které jsou přístrojem, používané poskytovatelem při poskytování zdravotních služeb a jsou významné pro dostupnost zdravotních služeb, včetně adresy zdravotnického zařízení, ve kterém jsou umístěny; seznam skupin takových zdravotnických prostředků a rozsah údajů o nich předávaných do Národního registru poskytovatelů stanoví prováděcí právní předpis,

p) stejnopis rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jeho změn.“.

25. V § 74 odst. 3 písm. a) úvodní větě se slova „údajů o“ zrušují.

26. V § 74 odst. 3 písm. a) v bodu 1 se slovo „adrese“ nahrazuje slovem „adresy“ a slova „osoby a“ se nahrazují slovem „osoby,“.

27. V § 74 odst. 3 písm. a) se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní:

2. stejnopisu rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jeho změn a“.

Dosavadní bod 2 se označuje jako bod 3.

28. V § 74 odst. 3 písm. a) se na začátek bodu 3 vkládají slova „údajů o“.

29. V § 74 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

g) přístupný ministerstvu za účelem výkonu státní správy.“.

30. V § 75 odst. 1 písm. a) se za slova „až i)“ vkládají slova „a p)“.

31. V § 75 odst. 1 písm. c) se slovo „n)“ nahrazuje slovem „o)“.

32. V § 76 odst. 1 písm. f) se slova „odbornosti nebo odborností, včetně specializovaných a zvláštních odborných způsobilostí,“ nahrazují slovy „odborné způsobilosti, specializované způsobilosti a zvláštní odborné nebo zvláštní specializované způsobilosti, číslo diplomu“, slova „odbornosti nebo odborností“ se nahrazují slovem „způsobilosti“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jejího“.

33. V § 76 odst. 1 písm. k) se slova „a druh“ nahrazují slovy „obor, druh“ a na konci textu písmene k) se doplňují slova „ , druh pracovněprávního vztahu a rozsah stanovené týdenní pracovní doby v případě, že vykonává zdravotnické povolání na základě pracovního poměru“.

34. V § 76 odst. 1 písm. m) se na začátek bodu 2 vkládají slova „zápisu do seznamu členů komory a“.

35. V § 76 odst. 2 písm. e) se slova „písm. f) až m)“ a slova „v oblasti kontroly dostupnosti a kvality zdravotních služeb“ zrušují.

36. V § 76 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:

i) osobám uvedeným v § 77 odst. 1 k údajům, které do Národního registru zdravotnických pracovníků předávají,

j) Ministerstvu práce a sociálních věcí v rozsahu údajů podle odstavce 1, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti nemocenského pojištění.“.

37. V § 77 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) V případě chybějících údajů v Národním registru zdravotnických pracovníků je statistický ústav oprávněn je doplnit z údajů, které získá podle § 71a.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

38. V § 77 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Statistický ústav předá takovou informaci osobě uvedené v § 77 odst. 1, která údaje označené za chybné do Národního registru zdravotnických pracovníků předala, k prověření a zjednání nápravy.“.

39. V § 120 se text „§ 70 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 69b odst. 2, § 69c odst. 2, § 70 odst. 6, § 74 odst. 1 písm. o)“.


ČÁST ČTYŘICÁTÁ

ÚČINNOST

Čl. XLI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.


Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.

Přesunout nahoru