Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 227/2018 Sb.Vyhláška o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci

Částka 113/2018
Platnost od 12.10.2018
Účinnost od 01.01.2019
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

227

VYHLÁŠKA

ze dne 4. října 2018

o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 8 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 295/2017 Sb.:


§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje charakteristiku bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.

§ 2

Charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek

Bonitovaná půdně ekologická jednotka1) je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí ke světovým stranám, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku, přičemž

a) klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin podle přílohy č. 1 k této vyhlášce; je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu,

b) hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností podle přílohy č. 2 k této vyhlášce; je vyjádřena druhou a třetí číslicí pětimístného číselného kódu,

c) sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku podle přílohy č. 3 k této vyhlášce; jsou vyjádřeny čtvrtou číslicí pětimístného číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace, a

d) skeletovitost, jíž se rozumí kombinace obsahu štěrku a kamene v ornici a obsahu štěrku a kamene v spodině do 0,6 m, a hloubka půdy podle přílohy č. 4 k této vyhlášce jsou vyjádřeny pátou číslicí pětimístného číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace.

§ 3

Vedení bonitovaných půdně ekologických jednotek

(1) Bonitované půdně ekologické jednotky jsou jednotně vedeny v celostátní databázi bonitovaných půdně ekologických jednotek2). Pětimístný kód bonitovaných půdně ekologických jednotek je dostupný v katastru nemovitostí.

(2) K dokumentaci celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek náležejí

a) mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek v digitální rastrové formě a

b) záznamy o aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek - bonitační informační systém.

Aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek

§ 4

(1) Při aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek se zjišťují a vyhodnocují změny půdních a klimatických podmínek zemědělských pozemků terénním průzkumem oproti podmínkám, jež charakterizují dosud stanovenou bonitovanou půdně ekologickou jednotku, zejména pokud došlo ke zjevným a podstatným změnám v důsledku povodně, sesuvu půdy, výrazné degradaci a destrukci půdy erozí, zásadní změně hydromorfismu půdy nebo pokud byly bonitované půdně ekologické jednotky dříve zjevně nesprávně určeny.

(2) Aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek se ověřují a upřesňují, a tím vymezují, hranice rozdílných bonitovaných půdně ekologických jednotek, popřípadě se mění číselný kód bonitovaných půdně ekologických jednotek.

(3) Při aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek se provádí

a) aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek celých katastrálních území, popřípadě na částech katastrálních území,

b) domapování, při kterém se doplňuje a upřesňuje celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek3), a stanovení bonitovaných půdně ekologických jednotek na nově vzniklých zemědělských pozemcích, kde nebyly dříve určeny, a

c) aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek na části katastrálního území.

(4) Při aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek se neprovádí změny průběhu hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek ovlivněné nepřesností zákresů a oprava chyb vzniklých při soutisku map.

(5) Výsledkem aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek jsou změněné mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek.

§ 5

(1) Mapovými podklady pro aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek v digitální, popřípadě analogové formě jsou

a) mapy podle § 3 odst. 2 písm. a),

b) katastrální mapy a

c) kopie map dřívější pozemkové evidence v měřítku katastrální mapy, na kterých jsou zobrazeny parcely evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem4).

(2) Pozemkový úřad, shledal-li důvody pro aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek, oznámí zahájení a rozsah aktualizace včetně termínu provádění terénního průzkumu a jeho podmínek a místo, kde budou návrhy změněných map bonitovaných půdně ekologických jednotek vyloženy k veřejnému nahlédnutí.

(3) Pozemkový úřad o zahájené aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek a jejím rozsahu samostatně informuje místně příslušný katastrální úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu obecního úřadu obce s rozšířenou působností a finanční úřad.

(4) Pozemkový úřad zajistí vyložení návrhů změněných map bonitovaných půdně ekologických jednotek po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí.

(5) Pozemkový úřad do 2 měsíců od uplynutí lhůty pro vyložení návrhů změněných map bonitovaných půdně ekologických jednotek vyhodnotí připomínky veřejnosti a případně vyhotoví změněné mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek na mapovém podkladu uvedeném v § 5 odst. 1 písm. b).

(6) Pozemkový úřad poskytne do 3 měsíců od vyhotovení změněné mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek katastrálnímu úřadu údaje o aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek ve výměnném formátu informačního systému katastru nemovitostí, včetně žádosti o zapsání do katastru nemovitostí.

§ 6

(1) Katastrální úřad zavede výsledek aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek do katastru nemovitostí.

(2) Pozemkový úřad zavede ke dni platnosti změněné mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek aktualizaci do celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek a tím aktualizaci bonitovaných půdně ekologických jednotek ukončí.

(3) Pozemkový úřad písemně informuje o ukončení aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek, včetně data platnosti změněné mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek, správní orgány uvedené v § 5 odst. 3.


§ 7

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.

2. Vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.


§ 8

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019.


Ministr:

Ing. Toman, CSc., v. r.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 227/2018 Sb.

Klimatické regiony

Číselný kód regionůSymbol regionůCharakteristika regionůSuma teplot nad 10 °CPrůměrná roční teplota v °CPrůměrný roční úhrn srážek v mmPravděpodobnost suchých vegetačních období v %Vláhová jistota ve vegetačním období
0VTvelmi teplý, suchý2800-31009-10500-60030-500-3
1T1teplý, suchý2600-28008-9< 50040-600-2
2T2teplý, mírně suchý2600-28008-9500-60020-302-4
3T3teplý, mírně vlhký2500-2800(7)8-9550-650(700)10-204-7
4MT1mírně teplý, suchý2400-26007-8,5450-55030-400-4
5MT2mírně teplý, mírně vlhký2200-25007-8550-650(700)15-304-10
6MT3mírně teplý (až teplý), značně vlhký2500 -27007,5-8,5700-9000-10> 10
7MT4mírně teplý, vlhký2200-24006-7650-7505-15> 10
8MCHmírně chladný, vlhký2000-22005-6700-8000-15> 10
9CHchladný, vlhkýpod 2000< 5> 8000> 10

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 227/2018 Sb.

Hlavní půdní jednotky

01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, převážně bez skeletu, až středně skeletovité v území terasových štěrků, velmi hluboké, příznivé až výsušné v závislosti na klimatu.

02 Černozemě luvické, černozemě luvické slabě oglejené na sprašových pokryvech, středně těžké, převážně bez skeletu, až středně skeletovité v území terasových štěrků, příznivé až výsušné v závislosti na klimatu.

03 Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité nebo jen s příměsí, ojediněle možnost slabého výskytu skeletu, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným.

04 Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 0,3 m) uložených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně převážně lehké až středně těžké lehčí, bezskeletovité až slabě skeletovité, silně propustné půdy s výsušným režimem.

05 Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 0,3-0,7 m na velmi propustném podloží, středně těžké až lehčí středně těžké, převážně bezskeletovité, ojediněle až slabě skeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období.

06 Černozemě pelické, černozemě pelické karbonátové, černozemě černické pelické a černozemě černické pelické karbonátové na velmi těžkých substrátech (jílech, slínech, karpatském flyši, tufech, tufitech a tercierních sedimentech), těžké až velmi těžké s vylehčeným orničním horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu.

07 Smonice modální a smonice modální karbonátové, černozemě pelické a černozemě černické pelické a řernozemě vertické, vždy na velmi těžkých substrátech, celoprofilově těžké až velmi těžké, bezskeletovité (až středně skeletovité), často povrchově periodicky převlhčované.

08 Černozemě modální, hnědozemě modální a luvické, luvizemě modální, popřípadě i kambizemě modální a luvické, včetně slabě oglejených variet, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, lehčí středně těžké a středně těžké, převážně bez skeletu až slabě skeletovité ve vyšší sklonitosti.

09 Šedozemě modální včetně slabě oglejených a šedozemě luvické na spraších, sprašových hlínách, středně těžké, bezskeletovité, ojediněle slabě skeletovité, převážně s příznivými vláhovými poměry.

10 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, ojediněle i na sprašových hlínách, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší.

11 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách s převahou sprašového materiálu (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, ojediněle slabě skeletovité, převážně s příznivými vlhkostními poměry.

12 Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených variet na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením.

13 Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, včetně slabě oglejených variet na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností od 0,3 do 0,6 m uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období.

14 Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry.

15 Luvizemě modální a hnědozemě luvické, kambizemě luvické (kambizemě modální) včetně slabě oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké a s těžší spodinou, bez skeletu až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením.

16 Luvizemě modální a luvizemě arenické, eventuelně i slabě oglejené na lehkých až zahliněných terasách, pískovcích a štěrkopíscích s překryvem písčitých spraší a prachovic v mocnosti 0,3 až 0,6 m, zrnitostně středně těžké lehčí, až slabě skeletovité, vláhově méně příznivé až nepříznivé.

17 Luvizemě arenické i slabě oglejené, na lehkých, propustných substrátech, bez skeletu, ojediněle slabě skeletovité, výsušné, závislé na srážkách nebo závlaze.

18 Rendziny modální, rendziny kambické a rendziny vyluhované na vápencích a travertinech, středně těžké lehčí až těžké, slabě až středně skeletovité, méně vododržné.

19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, ojediněle i kambizemě modální na zahliněném štěrkopísku, včetně slabě oglejených variet, středně těžké až s těžkou spodinou, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené.

20 Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, včetně slabě oglejených variet, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech, těžkých zvětralinách bazických hornin a podobně, těžké až velmi těžké, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité.

21 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech, bez skeletu až silně skeletovité.

22 Půdy jako předcházející hlavní půdní jednotka (dále jen „HPJ“) 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející.

23 Regozemě arenické, i slabě oglejené a glejové, kambizemě arenické, i slabě oglejené na zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše, lehké až lehčí středně těžké do 0,4 - 0,5 m, s těžkou až velmi těžkou spodinou, bezskeletovité, terasy až středně skeletovité, ojediněle i silně skeletovité, vodní režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vrsty a mocnosti překryvu.

24 Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické, včetně slabě oglejených variet, z přemístěných svahovin karbonáto-silikátových hornin - flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, se střední vododržností.

25 Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, výjimečně i kambizemě pelické, včetně slabě oglejených variet na opukách a tvrdých slínovcích, vápnitých pískovcích, jílových sedimentech mořského neogénu, středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké, až středně skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou.

26 Kambizemě modální eubazické a mezobazické, včetně slabě oglejených variet na břidlicích, hadcích, slaběji bazických horninách, popřípadě nerozlišitelném střídání hornin bazických s neutrálními až kyselými (např. jílovské pásmo, některé metamorfované diabasy apod.) převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry.

27 Kambizemě modální eubazické až mezobazické, včetně slabě oglejených variet na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, až středně skeletovité, půdy výsušné.

28 Kambizemě modální eubazické, kambizemě modální eutrofní, včetně slabě oglejených variet na bazických a ultrabazických horninách a jejich tufech, převážně středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, s příznivými vlhkostními poměry, středně hluboké profily a sklonité polohy většinou sušší.

29 Kambizemě modální eubazické až mezobazické, včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, amfibolitech, gabrech, gabrodioritech, nerozlišeném střídání hornin bazických, neutrálních, kyselých, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry.

30 Kambizemě modální eubazické až mezobazické, pararendziny modální a kambické, pararendziny a kambizemě chromické, kambizemě vyluhované, včetně slabě oglejených variet, na svahovinách sedimentárních hornin, pískovci, permokarbonu, flyši, převážně středně těžké lehčí až středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší.

31 Kambizemě arenické, eubazické až mezobazické, pararendziny arenické, pararendziny kambické arenické, včetně slabě oglejených variet, na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné.

32 Kambizemě modální eubazické až mezobazické, kambizemě arenické, včetně slabě oglejených variet, na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, gabrodioritech, křemenných dioritech, méně ortorulách, lehké s vyšším obsahem grusu, bez skeletu až středně skeletovité, propustné, výsušnější, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu.

33 Kambizemě modální eubazické až mezobazické a kambizemě modální chromické, kambizemě pelické, pararendziny pelické, včetně slabě oglejených variet, na těžších zvětralinách permokarbonu, těžké i středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry.

34 Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální, kambizemě a kryptopodzoly arenické, včetně slabě oglejených variet, na všech půdotvorných substrátech z pevných hornin lehčího zrnitostního rázu, lehké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, vláhově zásobené, ve vlhkém období až převlhčené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu.

35 Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální, včetně slabě oglejených variet, na všech zpevněných půdotvorných substrátech, středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu.

36 Kryptopodzoly modální, podzoly, kambizemě dystrické, případně i kambizem modální mezobazické, včetně slabě oglejených variet, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, půdy až mírně převlhčované, vždy však v chladném klimatickém regionu.

37 Kambizemě litické, kambizemě rankerové, rankery modální, pararendziny litické na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 0,3 m silně skeletovité nebo s pevnou horninou, lehké až lehčí středně těžké (v 9. KR i středně těžké a těžké), do 0,3 m slabě až středně skeletovité, výjimečně silně skeletovité, převážně výsušné, závislé na srážkách.

38 Půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středně těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností.

39 Litozemě modální a téměř všechny litické subtypy ostatních půdních typů na substrátech bez rozlišení, s mělkým drnovým horizontem zpravidla 0,1 až 0,15 m mocným, s výchozy pevných hornin, s různou zrnitostí, s nepříznivými vláhovými poměry.

40 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, na všech substrátech, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici.

41 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, zrnitostně středně těžké až velmi těžké, s různou skeletovitostí, s poněkud příznivějšími vláhovými poměry.

42 Hnědozemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), soliflukčních hlínách s převahou sprašového materiálu, spraších, středně těžké, převážně bez skeletu, méně až slabě skeletovité, se sklonem k dočasnému převlhčení.

43 Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), soliflukčních hlínách s převahou sprašového materiálu, středně těžké, ve spodině i těžší, převážně bez skeletu nebo jen s příměsí, méně až slabě skeletovité, se sklonem k převlhčení.

44 Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), soliflukčních hlínách s převahou sprašového materiálu, středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, méně až slabě skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření.

45 Hnědozemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, často s eolickou příměsí, středně těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, ojediněle středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření.

46 Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření.

47 Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené a glejové na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření.

48 Kambizemě oglejené a glejové, pararendziny kambické oglejené, pararendziny oglejené a pseudogleje na opukách, břidlicích, drobách, permokarbonu nebo flyši, ojediněle bazických vyvřelinách a tufech, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření.

49 Kambizemě pelické oglejené, pararendziny pelické oglejené, pararendziny kambické pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, opukách a tvrdých slínovcích, permokarbonu, flyši, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření.

50 Kambizemě oglejené a glejové, pseudogleje modální, kambické, dystrické na žulách, rulách, svorech, fylitech, ryolitech, dacitech, ryolitových tufech, porfyrech, porfyritech, keratofyrech, znělcích, trachytech, amfibolitech, gabrech, gabrodioritech, hadcích, peroditech, pikritech a opukách, bazických vyvřelinách a jejich tufech s lehčí středně těžkou zeminou a na všech substrátech v KR 9, převážně středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření.

51 Kambizemě oglejené, pseudogleje modální, kambizemě glejové, regozemě glejové na zahliněných štěrkopíscích, terasách a morénách, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s nepravidelným vodním režimem závislým na srážkách.

52 Pseudogleje modální a kambické, kambizemě oglejené na lehčích sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a terciemi uloženiny), často s příměsí eolického materiálu, (štěrkopíscích s těžším podložím, zejména v oblasti východních Čech), zpravidla jen slabě skeletovité, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, se sklonem k dočasnému převlhčení.

53 Pseudogleje pelické, planické, modální, kambické, kambizemě oglejené na těžších sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a terciemi uloženiny), středně těžké až středně těžké s těžší spodinou, pouze ojediněle středně skeletovité, málo vodopropustné, periodicky zamokřené.

54 Pseudogleje pelické a planické, pelozemě oglejené, pelozemě vyluhované oglejené, kambizemě pelické oglejené, pararendziny pelické oglejené, regozemě pelické oglejené na slínech, jílech mořského neogenu a flyše a jílovitých sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a terciemi uloženiny), těžké až velmi těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi.

55 Fluvizemě psefitické, arenické, stratifikované, výjimečně oglejené, černice arenické, koluvizemě arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, glaciofluviálních štěrkopísků, bez skeletu až slabě skeletovité, zpravidla písčité, výsušné.

56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, fluvizemě stratifikované, koluvizemě modální, včetně karbonátových a oglejených subtypů na nivních uloženinách (> 0,7 m), často s podložím teras, glaciofluviálních štěrkopísků, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu až slabě skeletovité, vláhově příznivé.

57 Fluvizemě pelické a kambické eubazické až mezobazické, fluvizemě stratifikované, koluvizemě pelické, včetně karbonátových a oglejených subtypů na těžkých nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, zpravidla bez skeletu až slabě skeletovité, vlhkostní poměry příznivé až sklon k převlhčení.

58 Fluvizemě glejové a oglejené na nivních uloženinách (> 0,7 m), popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí (výjimečně i lehké), bez skeletu až slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry nepříznivé.

59 Fluvizemě glejové a oglejené na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, vláhové poměry nepříznivé.

60 Černice modální i černice modální karbonátové, černice arenické, černice fluvické na nivních uloženinách, spraši, sprašových i soliflukčních hlínách, středně těžké, lehčí středně těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí.

61 Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloženinách, sprašových a soliflukčních hlínách, spraších, jílech i slínech, flyši, limnickém terciéru, těžké i velmi těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, sklon k převlhčení.

62 Černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách, spraši, sprašových i soliflukčních hlínách, středně těžké i lehčí středně těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající v hloubce 0,5 m -1 m.

63 Černice pelické glejové i karbonátové na nivních uloženinách, sprašových a soliflukčních hlínách, jílech a slínech, flyši, limnickém terciéru, těžké a velmi těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, nepříznivé vláhové poměry v důsledku vysoké hladiny spodní vody.

64 Gleje modální, stagnogleje modální, gleje fluvické, gleje kambické, pseudogleje glejové na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité, vláhové poměry při funkci drenáže poměrně příznivé.

65 Gleje akvické, histické, modální zrašelinělé, organozemě glejové, stagnogleje histické, stagnogleje zrašelinělé, (gleje povrchové) na nivních uloženinách, svahovinách, horninách limnického tercieru i flyše, rašelinách a slatinách, lehké až velmi těžké s vyšším obsahem organických látek, vlhčí než HPJ 64, kvalitní luční porost při fungující drenáži.

66 Stagnogleje modální, histické, pelické, planické na píscích, jílech, slínech a nivních uloženinách, lehké až velmi těžké s vyšším obsahem organických látek, bez skeletu až slabě skeletovité, velmi nepříznivý vodní režim, obtížně proveditelné meliorace.

67 Gleje, pseudogleje glejové na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, lehčí středně těžké, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, těžko odvodnitelné.

68 Gleje včetně zrašelinělých, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na píscích, jílech, slínech, svahovinách, (nivních uloženinách) v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, převážně bez skeletu až středně skeletovité, lehčí středně těžké, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim.

69 Gleje akvické, gleje akvické zrašeliněné, gleje histické, (organozemě) na substrátech dtto HPJ 68, převážně těžké, výrazně zamokřené, půdy depresí a rovinných celků.

70 Gleje modální, gleje fluvické a fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, široké nivy - šíře nad 50 m po levé i pravé straně toku, lehčí středně těžké až velmi těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, při zvýšené hladině vody v toku trpí záplavami.

71 Gleje fluvické, fluvizemě glejové, (černice fluvické glejové, fluvizemě glejové výrazně vlhčí) stejných vlastností jako HPJ 70, úzké nivy - pod 50 m od toku, často trpí záplavami.

72 Gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické, (organozemě) na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, lehčí středně těžké, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité, trvale pod vlivem hladiny vody v toku.

73 Kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviované, gleje hydroeluviované i povrchové, gleje kambické, katény půd nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových pramenišť, lehčí středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité.

74 Pseudogleje glejové i hydroeluviované, gleje povrchové zrašelinělé i gleje povrchové histické, gleje akvické, gleje hydroeluviované, stagnogleje modální, půdy lehčí středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité, katény půd nacházející se ve svahových polohách, zamokřené, se svahovými prameny až prameniště se stagnací vody, často zrašelinělé.

75 Kambizemě oglejené, kambizemě glejové, pseudogleje i gleje, katény půd dolních částí svahů, obtížně vymezitelné přechody, na deluviích hornin a svahovinách, lehčí středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité, rozdílné vlhkostní poměry.

76 Pseudogleje, gleje modální, zrašelinělé i histické, organozemě, katény s převahou hydromorfních půd, vždy s výrazným rašeliněním a zamokřením, s obtížnou dostupností, zpravidla středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité.

77 Mělké strže do hloubky 3 m s výskytem koluvizemí, regozemí, kambizemí a dalších, s erozními smyvy ornic, různé zrnitosti, bezskeletovité až silně skeletovité, s rozdílnými vláhovými poměry, pro zemědělské využití málo vhodné.

78 Hluboké strže přesahující 3 m, s nemapovatelným zastoupením hydromorfních půd - glejů, pseudoglejů a koluvizemí všech subtypů s rozdílnými, spíše nepříznivými vlhkostními poměry, pro zemědělství nevhodné.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 227/2018 Sb.

Sklonitost a expozice

Sklonitost

KategorieRozpětí ve stupníchCharakteristika
00-1úplná rovina
11-3rovina
23-7mírný sklon
37-12střední sklon
412-17výrazný sklon
517-25příkrý sklon
6nad 25sráz

Expozice

Vyjadřuje polohu území BPEJ vůči světovým stranám ve čtyřech kategoriích označených kódy 0-3.

KategorieCharakteristika
0se všesměrnou expozicí
1jih (jihozápad až jihovýchod)
2východ a západ (jihovýchod až severovýchod, jihozápad až severozápad)
3sever (severozápad až severovýchod)

V klimatických regionech (podle přílohy č. 1) u číselných kódů 0, 1, 2, 3, 4 a 5 se uvažuje expozice jižní jako negativní, ostatní expozice se uvažují jako sobě rovné.

V klimatických regionech (podle přílohy č. 1) u číselných kódů 6, 7, 8 a 9 se uvažuje expozice severní jako negativní a ostatní expozice se uvažují jako sobě rovné.

Na čtvrtém místě pětimístného číselného kódu BPEJ je kombinace sklonitosti a expozice kódována takto:

Číselný kódKategorie sklonitostiKategorie expozice
Klimatický region
0-56-9
00-10-30-3
120-30-3
2211-2
322-33
4311-2
532-33
6411-2
742-33
85-611-2
95-62-33

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 227/2018 Sb.

Skeletovitost a hloubka půdy

Skeletovitost

KategorieCharakteristikaObsah skeletu
0bezskeletovitá, s příměsído 10%
1slabě skeletovitá10-25%
2středně skeletovitá25-50%
3silně skeletovitánad 50%

Obsah skeletu je vyjádřen celkovým objemovým obsahem štěrku (pevné částice hornin od 4 do 30 mm) a kamene (pevné částice hornin nad 30 mm).

Hloubka půdy

Vyjadřuje hloubku části půdního profilu omezenou buď pevnou horninou, nebo silnou skeletovitostí.

KategorieHloubka půdyCharakteristika kategorie
0> 60cmpůda hluboká
130-60 cmpůda středně hluboká
2< 30 cmpůda mělká

Na pátém místě pětimístného číselného kódu je uveden kód kombinace skeletovitostí a hloubky půdy převážně takto:

Číselný kódSkeletovitostHloubka
KategorieCharakteristikaKategorieCharakteristika
00bezskeletovitá, s příměsí0hluboká
10-1bezskeletovitá až slabě skeletovitá0-1hluboká, středně hluboká
21slabě skeletovitá0hluboká
32středně skeletovitá0hluboká
42středně skeletovitá0-1hluboká, středně hluboká
51slabě skeletovitá2mělká
62středně skeletovitá2mělká
7+)0-1bezskeletovitá až slabě skeletovitá0-1hluboká, středně hluboká
8+)2-3středně až silně skeletovitá0-2hluboká, středně hluboká, mělká
9+)0-3bezskeletovitá až silně skeletovitá0-2hluboká, středně hluboká, mělká

+) Platí pouze pro půdy o sklonitosti > 12 stupňů, tj. HPJ 40, 41.

Poznámky pod čarou

1) § 8 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 1 odst. 6 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 8 odst. 5 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3) Například § 15 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., § 15 odst. 5 vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.

4) § 62 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).

Přesunout nahoru