Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 377/2013 Sb.Vyhláška o skladování a způsobu používání hnojiv

Částka 149/2013
Platnost od 29.11.2013
Účinnost od 01.01.2014
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

377

VYHLÁŠKA

ze dne 25. listopadu 2013

o skladování a způsobu používání hnojiv

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 8 odst. 5 a § 9 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.:


§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje způsob

a) skladování hnojiv a pomocných látek a kapacitu skladovacích prostor,

b) používání hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích,

c) vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů,

d) hlášení o používání upravených kalů.

§ 2

Skladování tuhých minerálních hnojiv

(1) Tuhá minerální hnojiva se skladují ve skladech jako volně ložená nebo balená.

(2) Volně ložená minerální hnojiva se skladují

a) v hromadách označených názvem hnojiva do maximální výše 6 m, od sebe vzdálených minimálně 1 m,

b) v odděleních označených názvem hnojiva, kde hromady mohou dosahovat nejvýše po horní hranu přepážky, nebo

c) v zásobnících.

(3) Balená minerální hnojiva se skladují pouze v obalech k tomu určených. Do hmotnosti 50 kg se skladují v pytlích uložených na sebe do výše maximálně 1,5 m. Při uložení pytlů s hnojivy na paletách se palety mohou ukládat maximálně ve 2 vrstvách. Nad hmotnost 50 kg se hnojiva skladují ve velkoobjemových vacích jednotlivě nebo maximálně ve 2 vrstvách, pokud výrobce neuvádí jinak.

(4) Nejdéle 1 měsíc se mohou balená tuhá minerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách, přičemž se umístí na palety a ochrání před povětrnostními vlivy.

(5) Nejdéle 24 měsíců se může vápenaté hnojivo cukrovarská šáma uložit na zemědělské půdě.

(6) Nejdéle 2 měsíce se mohou hnojiva na bázi mletých vápenců dodávaná s vlhkostí 2 až 10 % uložit na zemědělské půdě.

§ 3

Skladování jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného

(1) Jednosložkovými hnojivy typu dusičnanu amonného se pro účely této vyhlášky rozumějí hnojiva s celkovým obsahem obou forem dusíku, jak dusičnanového tak amonného, vyšším než 28 %.

(2) Hnojiva uvedená v odstavci 1 se mohou skladovat pouze

a) ve skladech, odděleně a chráněna před jakýmkoli vnosem látek organického původu, zejména pilin, slámy, dřeva, oleje nebo látek alkalicky reagujících, zejména vápna a cementu,

b) balená a v množství maximálně do 25 tun v jednom skladě,

c) tak, aby byla chráněna proti přímému slunečnímu záření,

d) minimálně ve vzdálenosti 1 m od zdi a stropu skladu a minimálně 0,5 m od tepelného a světelného zdroje a

e) za podmínky, že ve skladě rozsypané hnojivo a zbytky obalů jsou neprodleně odstraněny mimo skladovací prostor.

§ 4

Skladování kapalných minerálních hnojiv

(1) Kapalná minerální hnojiva se skladují v nádržích k tomu účelu vybudovaných a označených názvem skladovaného hnojiva, umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže ve vaně umístěné.

(2) Suspenzní minerální hnojiva se skladují v nádržích opatřených účinným míchacím zařízením.

(3) Balená kapalná minerální hnojiva se skladují ve skladech.

(4) Nejdéle 1 měsíc se mohou balená kapalná minerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách, přičemž se ochrání před povětrnostními vlivy a maximální objem jednoho balení činí 1000 litrů.

§ 5

Skladování organických a organominerálních hnojiv

(1) Kapalná organická a organominerální hnojiva se skladují v nepropustných nadzemních, popřípadě částečně zapuštěných nádržích nebo v zemních jímkách. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí nebo kolaudačním souhlasu uvedeno jinak.

(2) Volně ložená tuhá organická a organominerální hnojiva se skladují ve stavbách zabezpečených stejným způsobem jako stavby pro skladování tuhých statkových hnojiv s vyloučením přítoku povrchových nebo srážkových vod, jejichž součástí je sběrná jímka tekutého podílu, nebo způsobem uvedeným v § 2 odst. 2 ve skladech.

(3) Balená tuhá organická a organominerální hnojiva se skladují ve skladech způsobem uvedeným v § 2 odst. 3.

(4) Nejdéle 1 měsíc se mohou balená tuhá nebo kapalná organická a organominerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách, přičemž se umístí na palety a ochrání před povětrnostními vlivy.

(5) Tuhé organické hnojivo kompost může být před použitím uloženo na zemědělské půdě nejdéle 24 měsíců, na místech vhodných k jeho uložení, schválených v havarijním plánu2).

§ 6

Skladování statkových hnojiv

(1) Tuhá statková hnojiva se skladují ve stavbách pro skladování tuhých statkových hnojiv s vyloučením přítoku povrchových nebo srážkových vod. Součástí těchto staveb musí být sběrná jímka tekutého podílu. Kapacita skladovacích prostor pro tuhá statková hnojiva odpovídá jejich skutečné produkci za 6 měsíců. Toto neplatí při uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím. Na zemědělské půdě mohou být tuhá statková hnojiva uložena nejdéle 24 měsíců, na místech vhodných k jejich uložení, schválených v havarijním plánu.

(2) Tekutá statková hnojiva se skladují v nepropustných nádržích, jímkách nebo podroštových prostorech ve stájích. Jímky a nádrže, popřípadě podroštové prostory ve stájích odpovídají kapacitně minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí nebo kolaudačním souhlasu uvedeno jinak.

(3) Pokud nejsou k dispozici údaje o produkci statkových hnojiv, získané prokazatelným způsobem, zejména vážením, měřením objemu, výpočtem produkce statkových hnojiv podle druhu a kategorie zvířat, jejich hmotnosti, užitkovosti či způsobu krmení, s přihlédnutím ke spotřebě steliva, popřípadě k produkci odpadních vod, použijí se průměrné hodnoty produkce statkových hnojiv podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tabulky A, a požadované skladovací kapacity se stanoví podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tabulky B. Pokud nejsou k dispozici údaje o hmotnosti zvířat zjištěné vážením, použijí se pro přepočet na dobytčí jednotky údaje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tabulky C. V případě pastvy nebo pobytu hospodářských zvířat na zemědělské půdě se potřeba skladovacích kapacit úměrně snižuje.

(4) Kapacity skladovacích prostor na statková hnojiva stanovené v odstavcích 1 až 3 mohou být sníženy v případě doložitelného uvedení statkových hnojiv do oběhu, jejich využití k výrobě organických hnojiv nebo k produkci bioplynu, popřípadě jejich likvidace jako odpadu, a to úměrně tomuto množství, na základě zpracovaného harmonogramu. Ani po tomto snížení však nesmí být skladovací kapacity menší, než je potřebné k uskladnění dvouměsíční celkové produkce statkových hnojiv.

§ 7

Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů

(1) Hnojiva, pomocné látky a substráty se používají v souladu s údaji uvedenými v jejich označení a při používání nesmí dojít k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek.

(2) Pomocné půdní látky, které vznikají v zemědělské prvovýrobě jako technologické vody při chovu hospodářských zvířat a jednoduchém zpracování rostlinných produktů, obsahují maximálně 1,5 % sušiny a 0,1 % dusíku.

(3) Diferencované hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu splňuje podmínky rovnoměrného pokrytí pozemku podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o hnojivech. Podmínka rovnoměrného pokrytí pozemku je splněna i v případě hnojení podle nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu3) nebo podle nařízení vlády o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor4).

(4) Po aplikaci tekutých statkových hnojiv nebo kapalných organických hnojiv na povrch orné půdy se hnojiva zapracovávají do půdy nejpozději do 24 hodin, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory a hnojení travních, jetelovinotravních a jetelovinových porostů v období nejméně 1 měsíc před sklizní. Po aplikaci tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv na povrch orné půdy se zapracovávají hnojiva do půdy nejpozději do 48 hodin; to neplatí pro vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin.

(5) Pro určování potřeby hnojiv se vychází

a) z potřeby živin porostu pro předpokládaný výnos a kvalitu produkce,

b) z množství přístupných živin v půdě a stanovištních podmínek (zejména vlivu klimatu, půdního druhu a typu),

c) z půdní reakce (pH), poměru důležitých kationtů (vápníku, hořčíku a draslíku) a množství půdní organické hmoty (humusu) a

d) z pěstitelských podmínek ovlivňujících přístupnost živin (předplodina, zpracování půdy, závlaha).

(6) Údaje o množství živin v půdě poskytuje agrochemické zkoušení zemědělských půd podle § 10 zákona o hnojivech. Chemickým rozborem je stanovena půdní reakce (pH), obsah uhličitanů, potřeba vápnění, obsah přístupných živin (fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku) a kationtová výměnná kapacita půdy.

(7) Maximální aplikační dávka popele ze samostatného spalování biomasy je 2 tuny sušiny.ha-1 za 3 roky. V témže roce nesmí dojít k souběhu používání popele ze samostatného spalování biomasy s používáním upravených kalů nebo sedimentů.

(8) Maximální aplikační dávka organických a statkových hnojiv se sušinou nad 13 % je 20 tun sušiny.ha-1 v průběhu 3 let. Maximální aplikační dávka organických a statkových hnojiv se sušinou nejvýše 13 % je 10 tun sušiny.ha-1 v průběhu 3 let.

(9) Statková a organická hnojiva dodávaná volně ložená nesmějí být používána

a) na orné půdě využívané k pěstování polních zelenin a ovoce v období od výsevu nebo výsadby do sklizně, s výjimkou nastýlání plodin slámovým mulčem, a

b) v plodících ovocných výsadbách a na dílech půdních bloků s druhem zemědělské kultury vinice jeden měsíc před zahájením sklizně.

§ 8

Hnojení lesních pozemků

Hnojiva se používají podle

a) vyhodnocení výsledků chemických rozborů půdy a porostů,

b) vnějších příznaků poruch výživy, růstu a vývoje porostů a jejich celkového stavu,

c) stanovištních podmínek a

d) výsledků předchozího použití hnojiv v porostech.

§ 9

Vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů

(1) V evidenci se zaznamenávají údaje stanovené v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) Pro určení přívodu živin se použijí hodnoty získané vlastním rozborem ne starším než 1 rok, údaje z označení hnojiva nebo substrátu, případně údaje stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce, tabulce A. Pro vlastní odběry vzorků hnojiv a jejich rozbory se užijí postupy stanovené vyhláškou o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv5). Pokud se použijí ke hnojení vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin, tedy skliditelné rostlinné zbytky, zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení, tráva, zaznamenávají se do evidence bez uvedení množství hmoty a živin.

(3) Pro evidenci přívodu živin výkaly a močí hospodářských zvířat při pastvě nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě se použijí údaje o produkci výkalů a moči a údaje o přívodu živin stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce, tabulce B. Datem použití statkového hnojiva je v tomto případě časové rozpětí pastvy nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě.

(4) V položce druh statkového hnojiva se v případě zanechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě uvede označení „pastevní období“ nebo „pobyt“ s určením druhu nebo kategorie zvířat. Pokud nejsou k dispozici údaje o hmotnosti zvířat zjištěné vážením, použijí se pro přepočet na dobytčí jednotky údaje podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, tabulky C.

§ 9a

Způsob hlášení letecké aplikace kapalných hnojiv nebo pomocných látek

Vzor formuláře pro hlášení letecké aplikace kapalných hnojiv nebo pomocných látek je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

§ 10

Způsob hlášení o používání upravených kalů

Vzor formuláře pro hlášení o používání upravených kalů je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.


§ 11

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.

2. Vyhláška č. 476/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.

3. Vyhláška č. 473/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 476/2000 Sb.

4. Vyhláška č. 399/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.

5. Vyhláška č. 91/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.

6. Vyhláška č. 353/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.


§ 12

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.


Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 229/2017 Sb. Čl. II

Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.


Ministr:

Ing. Toman, CSc., v. r.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 377/2013 Sb.

Produkce statkových hnojiv, požadované skladovací kapacity a přepočet zvířat na dobytčí jednotky

A) Průměrná roční produkce statkových hnojiv a technologických vod1), při průměrné spotřebě steliva, v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)

Druh a kategorie zvířatUstájení s produkcí kejdy nebo drůbežího trusuUstájení s produkcí hnoje, bez produkce močůvkyUstájení s produkcí hnoje a močůvky
hluboká podestýlkapravidelný odkliz chlévské mrvytechnologické vody5)
neředěná kejda, drůbeží trusředěná kejda2), vč. technologických vod3)stelivohnůj4)stelivohnůj4)stelivohnůjvolná močmočůvka6)
t/rok% suš.t/rok% suš.kg/dent/rokkg/dent/rokt/rokkg/dent/rokt/rokt/rok
Telata19,07,423,75,97,913,36,012,71,03,710,53,46,1
Jalovice, býci13,510,515,49,28,511,86,011,01,03,78,71,86,1
Krávy dojené14,410,020,07,28,512,46,011,65,64,09,11,77,3
Skot bez tržní produkce mléka8,511,5
Předvýkrm prasat21,06,529,04,715,018,912,518,15,010,013,55,310,0
Výkrm prasat, prasničky12,08,016,06,08,09,63,58,24,03,16,04,88,9
Prasnice10,06,915,04,66,08,12,37,04,52,04,14,78,5
Ovce, kozy7,07,85,57,4
Koně6,07,23,06,3
Drůbež - čerstvý trus9,428,00,8
- uleželý trus6,332,00,8
- sušený trus2,873,00,8
- podestýlka2,15,90,85,50,8

1) Technologické vody vznikající v souvislosti s procesem dojení, při napájení zvířat a očistě stájí.

2) Při odlišném obsahu sušiny se produkce kejdy úměrně přepočte.

3) Technologické vody z dojírny, mléčnice a přilehlých prostor (roční produkce 4,2-5,6 t/DJ, tj. 15-20 litrů na krávu a den) mohou být skladovány samostatně. Technologické vody vznikající při očistě stájí a při napájení zvířat (roční produkce 0-1,4 t/DJ, tj. 0-5 litrů na krávu a den) jsou skladovány společně s kejdou.

4) Při odlišné spotřebě steliva se produkce hnoje úměrně přepočte (1 kg steliva na 1 DJ za den = 0,3 t hnoje na 1 DJ za rok).

5) Technologické vody s obsahem 1 % sušiny a 0,9 kg dusíku na tunu (N/t).

6) Močůvku tvoří volná moč, která se nezasákla do steliva a technologické vody.

B) Požadované minimální skladovací kapacity pro průměrnou produkci statkových hnojiv1), v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)

Druh a kategorie zvířatObjem skladu na čtyřměsíční produkci kejdy (m3)Objem skladu na šestiměsíční produkci drůbežího trusu a hnoje, včetně hnoje z drůbeží podestýlky (m3)Plocha skladu na šestiměsíční produkci drůbežího trusu a hnoje, včetně hnoje z drůbeží podestýlky, při vrstvě 2 m (m2)Objem skladu na tříměsíční produkci močůvky (m3)
neředěná kejda2)ředěná kejda2)drůbeží trushnůj3) z hluboké podestýlkyhnůj3), při pravidelném odklizu chlévské mrvyhnůj z ustájení s produkcí močůvkydrůbeží trushnůj3)z hluboké podestýlkyhnůj3), při pravidelném odklizu chlévské mrvyhnůj z ustájení s produkcí močůvkyvolná močmočůvka
Telata6,17,77,87,46,23,93,73,10,91,5
Jalovice, býci4,45,07,06,45,23,53,22,60,51,5
Krávy dojené4,76,57,26,85,43,63,42,70,41,8
Předvýkrm prasat6,89,411,210,68,05,65,34,01,32,5
Výkrm prasat, prasničky3,95,25,64,83,62,82,41,81,22,2
Prasnice3,24,94,84,22,42,42,11,21,22,1
Ovce, kozy4,64,42,32,2
Koně4,23,82,11,9
Drůbež2,43,43,21,21,71,6

1) Při měrných hmotnostech kejdy 1,03 t/m3, hnoje 0,85 t/m3a močůvky 1,00 t/m3.

2) Při odlišném obsahu sušiny v kejdě, než je uvedeno v příloze č. 1, tabulce A, se produkce kejdy a požadovaná skladovací kapacita úměrně přepočte.

3) Při odlišné spotřebě steliva, než je uvedeno v příloze č. 1, tabulce A, se produkce hnoje a požadovaná skladovací kapacita úměrně přepočte.

C) Přepočet zvířat na dobytčí jednotky1) (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)

Druh a kategorie zvířatVěkPrůměrná hmotnost (kg/kus)Koeficient přepočtu (DJ/kus)
Skot
Telatado 6 měsíců1150,23
Jalovicenad 6 měsíců až do 1 roku2650,53
Jalovicenad 1 rok až do 2 let4700,94
Jalovicenad 2 roky6001,20
Krávy, bez ohledu na užitkový typ6501,30
Býcinad 6 měsíců až do 1 roku3000,60
Býcinad 1 rok až do 2 let5601,12
Býci, vč. volůnad 2 roky8001,60
Prasata
Předvýkrm200,04
Výkrm, prasničky (do zapuštění)700,14
Prasničky (od zapuštění)1600,32
Prasnice2350,47
Prasata divoká750,15
Ovce, kozy, mufloni
Ovce, kozy2)nad 1 rok700,20
Mufloni350,07
Koně3)
Hříbatado 6 měsíců2000,40
Koněnad 6 měsíců až do 1 roku3500,70
Koněnad 1 rok až do 3 let5001,00
Koněnad 3 roky6501,30
Jelenovití
Srnci200,04
Daňci500,10
Jeleni1100,22
Drůbež
Nosnice1,70,0034
Kuřice0,80,0016
Brojleři1,00,0020
Kachny chov3,50,0070
Kachny výkrm2,00,0040
Husy chov4,80,0096
Husy výkrm2,50,0050
Krůty chov10,00,0200
Krůty výkrm5,00,0100
Krocani chov20,00,0400
Krocani výkrm10,00,0200

1) Pokud jsou k dispozici údaje o hmotnosti zvířat zjištěné vážením, použijí se pro přepočet na dobytčí jednotky, za účelem výpočtu produkce statkových hnojiv, tyto zjištěné hodnoty.

2) Do koeficientu přepočtu na dobytčí jednotky jsou započtena i jehňata a kůzlata. Při odlišné průměrné hmotnosti dospělých ovcí a koz, než je uvedeno, se pro účely výpočtu produkce statkových hnojiv koeficient úměrně upraví.

3) Pro poníky a jiná malá plemena koní se pro účely výpočtu produkce statkových hnojiv použije koeficient přepočtu na dobytčí jednotky v poloviční hodnotě.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 377/2013 Sb.

Evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů

Evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalů

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 377/2013 Sb.

Průměrný přívod živin ve hnojivech a průměrná roční produkce dusíku zvířaty

A) Průměrný přívod živin1) ve statkových a organických hnojivech

HnojivaPrůměrný obsah sušinyPrůměrný přívod živin
NP2O5K2O
%kg/t
Statková hnojiva
Hnůj skotutelata, jalovice, býci226,54,07,6
krávy dojené226,94,07,6
směs hnoje od více kategorií skotu 226,7 4,0 7,6
skot bez tržní produkce mléka225,62,15,7
Močůvka skotu a hnojůvka1,31,50,22,1
Hnůj prasatpředvýkrm245,58,87,0
výkrm, prasničky, prasnice248,58,87,0
Močůvka prasat a hnojůvka1,22,20,52,1
Hnůj koňský305,23,58,7
Hnůj ovcí a koz328,95,417,7
Kejda skotutelata5,93,71,53,0
jalovice, býci9,23,91,93,8
krávy dojené7,23,81,63,1
směs kejdy od více kategorií skotu7,33,91,63,1
tekutá část po separaci (fugát)5,83,91,63,2
tuhá část po separaci (separát)214,21,72,5
Kejda prasatpředvýkrm4,73,12,52,0
výkrm, prasničky6,04,83,12,6
prasnice4,64,02,41,5
směs kejdy od více kategorií prasat5,34,33,02,1
tekutá část po separaci (fugát)3,44,12,42,0
tuhá část po separaci (separát)276,69,72,9
Drůbeží trusčerstvý2818,512,88,9
uleželý3219,014,610,2
sušený7335,033,323,2
s podestýlkou4220,418,815,2
Hnůj králíků297,96,210,4
Kejda králíků184,14,14,2
Silážní šťávy ředěné2,11,30,72,5
Organická hnojiva
Kompost ze statkových hnojiv405,54,56,1
Digestát ze zemědělské bioplynové stanice5,85,31,63,5
Tekutá část po separaci digestátu (fugát)3,95,11,43,4
Tuhá část po separaci digestátu (separát) nebo tuhý digestát236,83,04,5

1) Přívod živin ve statkových hnojivech je uveden k termínu jejich použití, tedy po odpočtu ztrát živin ve stájích a při skladování statkových hnojiv. Při odlišném obsahu sušiny u tekutých statkových hnojiv se obsah živin úměrně přepočte. Pokud je k dispozici rozbor obsahu živin, použijí se hodnoty tohoto rozboru.

Poznámka:

Analýzy na obsahy dusíku, fosforu a draslíku v upravených kalech (v sušině) i v půdách pozemků, kde budou aplikovány, zajišťují původci kalu podle vyhlášky č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (obsah P2O5 = obsah P x 2,292; obsah K2O = obsah K x 1,204).

B) Průměrná roční produkce výkalů a moči, v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti) a průměrný přívod celkového dusíku a dalších živin při pastvě zvířat nebo jejich jiném pobytu na zemědělské půdě

Druh zvířatVýkaly a močPrůměrný přívod živin
celkový N1)P2O5K2O
t/rokkg/t výkalů a moči
Skot14,0144,92,14,2
Ovce a kozy9,18,22,66,6
Koně8,64,72,33,5
Mufloni11,84,92,66,6
Jelenovití12,32,92,77,5
Prasata divoká12,55,03,02,3

1) Přívod živin ve výkalech a moči hospodářských zvířat při pastvě nebo jiném pobytu na zemědělské půdě se rovná produkci živin. Ztráty dusíku nejsou odečteny. Zde uvedené hodnoty se použijí pro výpočet produkce výkalů a moči a přívodu živin pro všechny věkové kategorie zvířat.

C) Průměrná roční produkce dusíku ve výkalech, moči a drůbežím trusu, v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)

Druh a kategorie zvířatProdukce dusíku ve výkalech, moči a čerstvém drůbežím trusuProdukce dusíku po odpočtu ztrát ve stájích a při skladování statkových hnoj i v1)
Kejda, drůbeží trusHnůj z hluboké podestýlkyHnůj, při pravidelném odklizu chlévské mrvyHnůj a močůvka
kg N/DJ za rok
Skot
Telata9088868377
Jalovice, býci6960777266
Krávy dojené8476918574
Skot bez tržní produkce mléka6964
Prasata
Předvýkrm1109010810496
Výkrm, prasničky9577857371
Prasnice7560736454
Prasata divoká63
Ovce, kozy, mufloni
Ovce, kozy756965
Mufloni58
Koně
Koně403733
Jelenovití
Jeleni, daňci, srnci36
Drůbež
- čerstvý trus175
- uleželý trus175120
- sušený trus17599
- trus s podestýlkou175121113

1) Ve hnoji jsou navíc obsaženy i živiny dodané ve stelivu (průměrný obsah dusíku v 1 t obilní slámy je 5 kg N). V hodnotě produkce dusíku je započítán i dusík obsažený v technologických vodách, skladovaných samostatně.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 377/2013 Sb.

Hlášení letecké aplikace kapalných hnojiv nebo pomocných látek

Zemědělský podnikatel
Místo podnikání nebo sídlo
Datum narození nebo IČ, bylo-li přiděleno
Plánovaný termín aplikace (datum)
Název a množství aplikovaných kapalných hnojiv nebo pomocných látek
Místo aplikace s určením dílů půdních bloků podle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (LPIS)
Osoba provádějící aplikaci (název, sídlo, IČ, bylo-li přiděleno)

Datum, podpis:

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 377/2013 Sb.

Hlášení o používání upravených kalů

Hlášení o používání upravených kalů

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.

2) § 2 písm. g) vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.

3) Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.

4) Nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů.

5) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění vyhlášky č. 475/2000 Sb.

Přesunout nahoru