Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 129/2012 Sb.Vyhláška o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu

Částka 48/2012
Platnost od 18.04.2012
Účinnost od 18.04.2012
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

129

VYHLÁŠKA

ze dne 4. dubna 2012

o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 11, § 3a odst. 11, § 3b odst. 7, § 3c odst. 5, § 4 odst. 15, § 5 odst. 8, § 6 odst. 8, § 6a odst. 7, § 7 odst. 6, § 7a odst. 5, § 8 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 8, § 12a odst. 4, § 12b odst. 6, § 13 odst. 6, § 14 odst. 6, § 15 odst. 6, § 16 odst. 11, § 17 odst. 14, § 18 odst. 12, § 19 odst. 15, § 19a odst. 6 a § 22 odst. 10 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb., zákona č. 331/2010 Sb. a zákona č. 54/2012 Sb., (dále jen „zákon“):


§ 1

Úvodní ustanovení

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.

§ 2

Požadavky na uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

[K § 3 odst. 2, 5 až 8 a 11, § 7 odst. 6 a § 15 odst. 6 zákona]

(1) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V oddílech 2 a 3 přílohy č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(2) Obsahuje-li rozmnožovací materiál uváděný do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona příměs geneticky modifikovaného organismu povoleného k pěstování v Evropské unii, musí být takové osivo označeno jako „GMO“. Pro výsledek kontrolní zkoušky je přípustná statistická tolerance maximálně 0,1 %.

(3) Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů jsou uvedeny v částech V oddílech 3 v přílohách 1, 3 až 6 a 8 k této vyhlášce.

(4) Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací, po který může být

a) rozmnožovací materiál předstupňů vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů,

b) základní rozmnožovací materiál vyráběn i ze základního rozmnožovacího materiálu,

c) certifikovaný rozmnožovací materiál vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu, jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech II v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

§ 3

Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd

[K § 3a odst. 4, 7 a 11 zákona]

(1) Množství osiva úředně nezapsané odrůdy, které se povolí pro jednu odrůdu, nesmí překročit stanovený procentní podíl množství osiva daného zemědělského druhu využívaného každoročně k zásevu na zemědělskou půdu v České republice, který činí

a) 0,3 % pro pšenici setou, pšenici špaldu, ječmen, oves, hrách a bob polní,

b) 0,05 % pro pšenici tvrdou,

c) 0,1 % pro ostatní druhy s výjimkou zeleninových druhů.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) kontroluje množství a kvalitu osiva uvedeného do oběhu podle § 3a zákona a způsob jeho použití. Součástí kontroly je i kontrola označování předepsanými návěskami.

(2) Pokud množství podle odstavce 1 nepostačují k výsevu na plochu 10 ha, povolí Ústav množství potřebné k osetí této plochy.

(3) U osiva zeleninových druhů není množství stanoveno.

(4) Osivo úředně nezapsaných odrůd uvedené do oběhu musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného rozmnožovacího materiálu uvedeného v částech V oddílech 2 v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce a v části V přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(5) Žádost o povolení nebo obnovení povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy se podávají na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. K žádosti o obnovení povolení musí být přiloženy tyto doklady:

a) kopie původního povolení,

b) další informace k popisu odrůdy, o udržovacím šlechtění, o pěstování nebo použití odrůdy, které nebyly součástí původního povolení,

c) doklad o tom, že stále probíhají zkoušky k registraci odrůdy.

§ 4

Uvádění do oběhu osiva uchovávaných odrůd

[K § 3b odst. 7 zákona]

(1) Množství osiva, které musí být uschováno pro zachování odrůdy v její oblasti původu podle § 3b odst. 2 zákona, je takové množství, které je potřebné k výrobě alespoň množství osiva podle odstavců 2 a 4.

(2) Množství osiva každé uchovávané odrůdy zemědělských druhů uváděné do oběhu nesmí přesáhnout dále uvedené procentní podíly množství osiva téhož druhu, které je v České republice využíváno během jednoho vegetačního období, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z těchto dvou množství je větší. Procentní podíly jsou stanoveny takto:

a) 0,3 % pro hrách polní, pšenici setou, pšenici tvrdou, pšenici špaldu, ječmen, kukuřici, brambor, řepku a slunečnici a

b) 0,5 % pro ostatní druhy.

(3) Celkové množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu u zemědělských druhů, které lze uvádět do oběhu v České republice, nesmí přesáhnout 10 % množství osiva téhož druhu, které je během jednoho roku využíváno v České republice, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z uvedených množství je větší.

(4) Množství osiva každé uchovávané odrůdy zeleninových druhů ročně uváděné do oběhu nesmí přesáhnout množství osiva potřebné k produkci zeleniny na výměře

a) 40 hektarů pro cibuli, echalion, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, vodnici, zelí pekingské, papriku, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun cukrový, tykev velkoplodou, kardu, mrkev, mrkev krmnou, salát, rajče, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní,

b) 20 hektarů pro šalotku, pór, česnek, řepu salátovou, mangold, meloun vodní, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev obecnou, fenykl, lilek vejcoplodý, špenát, nebo

c) 10 hektarů pro cibuli sečku, pažitku, kerblík, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, endivii kadeřavou, eskariol, petržel, fazol šarlatový, ředkvičku, ředkev, reveň, černý kořen, kozlíček polníček, kukuřici cukrovou a kukuřici pukancovou.

(5) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 % z partií osiva uvedeného do oběhu.

§ 5

Uvádění do oběhu osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek

[K § 3c odst. 5 zákona]

(1) Nejvyšší čistá hmotnost malého balení činí

a) 250 gramů pro fazol šarlatový, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní, špenát, kukuřici cukrovou, kukuřici pukancovou,

b) 25 gramů pro cibuli, echalion, šalotku, cibuli sečku, pór, česnek, kerblík, řepu salátovou, mangold, vodnici, zelí pekingské, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev velkoplodou, tykev obecnou, mrkev, mrkev krmnou, salát, petržel, ředkvičku, ředkev, černý kořen, kozlíček polníček, nebo

c) 5 gramů pro pažitku, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, papriku, endivii kadeřavou, eskariol, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun vodní, meloun cukrový, artyčok, kardu, rajče, fenykl, reveň a lilek vejcoplodý.

(2) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, které bylo uvedeno do oběhu, vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 %.

§ 6

Uznávací řízení

[K § 4 odst. 7, § 5 odst. 8 a § 7 odst. 6 zákona]

(1) Žádosti o uznání množitelského porostu a osiva se podávají na formulářích, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(2) Žádost o uznání množitelského porostu se podává každoročně

a) do 31. března pro

1. ozimé formy zemědělských druhů rodu Brassica (kromě řepky),

2. obilniny ozimé – ječmen, pšenici, žito, tritikale,

3. vikev ozimou,

4. jeteloviny a trávy z první seče (kromě jílku jednoletého),

5. salát a špenát setý na podzim,

b) do 30. dubna pro

1. hrách polní a zahradní,

2. jarní formy olejnin,

3. pažitku, ředkvičku, ředkev, salát, špenát setý na jaře, semenice dvouletých zelenin, sazečku kapusty ozimé, pekingské zelí,

4. zeleniny rychlené – semenice,

c) do 10. května pro

1. obilniny jarní, svazenku,

2. bob polní, vikev panonskou, vikev setou, vikev huňatou,

3. semenice semenných okopanin,

4. len,

5. anýz, fenykl, kmín, koriandr,

6. brokolici, cibuli sazečku, česnek, kopr, květák, okurky pařeništní a skleníkové, kozlíček polníček, řeřichu setou,

d) do 20. května pro

1. brambory,

2. jílek jednoletý,

3. kukuřici, proso, pohanku,

e) do 10. června pro

1. fazol polní i zahradní, lupinu, sóju, slunečnici,

2. jetel nachový setý na jaře, trávy z druhé seče, jednoleté pícniny,

3. lilek, majoránku, okurky polní, papriku, patizony, rajčata, štěrbák, tykev, meloun,

f) do 20. června pro jeteloviny z druhé seče,

g) do 20. srpna pro cibuli, sazečky ostatních zelenin a semenných okopanin,

h) do 30. září pro řepku ozimou,

i) do 30. listopadu pro porosty cukrovky z předpěstované sazečky.

(3) Pokud technologie pěstování nebo klimatické podmínky stanoviště vyžadují provedení přehlídky v jiném termínu, než je obvyklé, dodavatel podá žádost o uznání množitelského porostu nejpozději 1 měsíc před předpokládaným termínem této přehlídky.

(4) Vzory dokladů vydávaných v uznávacím řízení Ústavem nebo pověřenou osobou jsou uvedeny v příloze č. 10 k této vyhlášce.

§ 7

Uznávání osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh

[K § 4 odst. 10, 13 a 14 zákona]

(1) Při uznávání osiva, které bylo sklizeno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, Ústav ověří, zda byla provedena přehlídka množitelského porostu vyhovující požadavkům stanoveným v předpisech Evropské unie, a to předložením úředního dokladu pro osivo s neukončenou certifikací, který bude obsahovat údaje srovnatelné s údaji podle § 9 odst. 1 této vyhlášky.

(2) U osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, se úředními zkouškami ověří, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva uvedené v částech V v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce.

(3) Osivo zemědělských druhů a zeleniny s výjimkou brambor se smí uznávat podle § 4 odst. 10 zákona v kategoriích základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál a podle § 4 odst. 13 zákona jen v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál.

§ 8

Uznávání množitelských porostů

[K § 5 odst. 1, 5 a 8 a § 7 odst. 6 zákona]

(1) K ověření původu rozmnožovacího materiálu podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona dodavatel při podání žádosti o uznání množitelského porostu předloží

a) doklad o uznání osiva, které bylo použito pro založení porostu, a to včetně osiva z jiného členského státu, nebo

b) u víceletých druhů ve druhém, popřípadě dalším množitelském roce

1. doklad o uznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období, nebo

2. doklad o neuznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období za předpokladu, že důvodem neuznání množitelského porostu nebyla nevyhovující pravost nebo čistota odrůdy,

c) mezinárodně platný doklad, popřípadě posudek Ústavu vystavený na základě kontroly provedené Ústavem u rozmnožovacího materiálu, který byl dovezen podle § 18 zákona, nebo

d) prohlášení šlechtitele nebo udržovatele odrůdy v případě, že je porost zakládán ze šlechtitelského materiálu.

(2) Doklady podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo posudek podle písmene c) mohou být nahrazeny uvedením jejich čísla v žádosti.

(3) Požadavky na vlastnosti množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech III a IV v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva. Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů (dále jen „KŠO“) pro Evropskou unii, regulovaných nekaranténních škodlivých organismů Evropské unie (dále jen „RNŠO“) a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech Evropské unie přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění. Vlastnostmi množitelských porostů hodnocenými při přehlídce množitelského porostu, které se zapisují do záznamů o přehlídce množitelského porostu, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce, se rozumí

a) sled předplodin na pozemku v předcházejících letech,

b) minimální vzdálenost od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost,

c) minimální vzdálenost k zamezení mechanické příměsi jiných druhů a odrůd,

d) celkový stav množitelského porostu, posouzení vyrovnanosti, zapojenosti, celkového vzhledu rostlin, popřípadě stupně polehnutí,

e) nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jiných odrůd nebo zřetelně odchylných typů, rostlin plevelných druhů a jiných příměsí,

f) nejvyšší povolený počet rostlin napadených škodlivými organismy.

(4) Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů, popřípadě limity těchto vlastností jsou uvedeny v části III oddíle 4 tabulce 3.4b přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(5) Požadavky na vlastnosti pozemku a na vlastnosti půdy, na kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován, jsou uvedeny v části III oddíle 1 přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(6) Způsob určení čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin jsou uvedeny v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(7) Termíny a počty přehlídek množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech III oddílech 1 v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

§ 9

Uznávání rozmnožovacího materiálu

[K § 3 odst. 11, § 6 odst. 4, 5 a 8 a § 7 odst. 6 zákona]

(1) Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů je uveden v částech V, oddílech 1 v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce.

(2) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. Osivo musí být prosté veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva. Osivo musí rovněž splňovat požadavky týkající se KŠO pro Evropskou unii, RNŠO a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění.

(3) Osivo nesmí obsahovat živé skladištní škůdce, jejichž výčet je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.

(4) Záznamy podle § 7 odst. 1 zákona vede dodavatel

a) v listinné podobě na formulářích výrobní evidence osiv a skladová karta, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo

b) v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzorů v příloze č. 9 k této vyhlášce a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly. Elektronické záznamy musí být zajištěny zaručeným elektronickým podpisem.

§ 10

Osivo s neukončenou certifikací

[K § 7a odst. 5 zákona]

(1) Úřední doklad pro osivo s neukončenou certifikací obsahuje

a) označení certifikačního úřadu a státu,

b) název druhu a název odrůdy, u řepy označení, zda jde o krmnou řepu nebo cukrovku; název druhu se uvede v případě osiva obilnin, olejnin, přadných rostlin, trav, luskovin, jetelovin a jiných krmných plodin alespoň botanickým názvem druhu, a to případně zkráceně a bez jmen autorů, v případě cukrovky, krmné řepy a zelenin postačuje uvést název druhu českým názvem,

c) označení kategorie a generace,

d) původ osiva použitého k založení množitelského porostu a označení země, která toto osivo uznala,

e) číslo množitelského porostu nebo číslo partie,

f) výměru množitelského porostu,

g) množství osiva sklizeného z množitelského porostu a počet balení,

h) potvrzení, že množitelský porost vyhověl požadavkům srovnatelným s požadavky uvedenými v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce,

i) výsledek předběžné zkoušky osiva, pokud o ni dodavatel požádal,

j) pořadové číslo prohlášení o osivu s neukončenou certifikací.

(2) Vzor prohlášení o osivu s neukončenou certifikací je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(3) O osivu s neukončenou certifikací vede dodavatel záznamy ve výrobní evidenci osiv a ve skladové kartě.

§ 11

Egalizace osiva

[K § 6a odst. 7 zákona]

(1) Při odběru vzorků předloží dodavatel žádost o uznání osiva, egalizační protokol, výrobní evidenci osiva a skladovou kartu.

(2) Vzor egalizačního protokolu je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(3) Evidence o přípravě a uvádění do oběhu egalizovaných partií osiva se vede formou zvláštního označení u původních partií a následným zaznamenáním výsledné egalizované partie ve výrobní evidenci osiv a ve skladové kartě.

§ 12

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

[K § 8 odst. 3 zákona]

(1) Provedení zkoušek u osiva uváděného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, jejichž výčet je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce, zajistí dodavatel.

(2) Druhy, jejichž osivo se smí uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, a požadavky na vlastnosti tohoto osiva jsou uvedeny v příloze č. 13 k této vyhlášce.

(3) Evidence o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti se vede současně se záznamy podle § 9 odst. 4.

§ 13

Standardní osivo

[K § 9 odst. 1 a 2 a § 7 odst. 6 zákona]

(1) Požadavky na vlastnosti standardního osiva uváděného do oběhu jsou uvedeny v části V přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(2) Záznamy podle § 9 odst. 2 písm. b) bodu 2 zákona se vedou

a) v listinné podobě na formulářích, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo

b) v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzorů uvedených v příloze č. 9 k této vyhlášce, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.

(3) Záznamy o stavu množitelského porostu k výrobě standardního osiva se vedou v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 14

Obchodní osivo

[K § 11 odst. 1 a 3 zákona]

(1) Jako obchodní osivo lze uvádět do oběhu osivo těchto zemědělských druhů:

a) hořčice černá,

b) lesknice vodní,

c) lipnice roční,

d) pískavice řecké seno,

e) vičenec,

f) vikev panonská.

(2) Obchodní osivo musí být druhově pravé a musí splňovat požadavky na vlastnosti obchodního osiva uvedené v částech V v přílohách č. 2, 3 a 5 k této vyhlášce.

(3) Evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu se vede současně se záznamy podle § 9 odst. 4.

(4) Balení obchodního osiva se označuje návěskou hnědé barvy.

§ 15

Směs osiv

[K § 12 odst. 5 a 8 a § 19 odst. 15 zákona]

(1) Směsi osiv odrůd jednoho nebo více druhů (dále jen „směs“), jejíž výrobu nebo uvádění do oběhu dodavatel Ústavu ohlásí, přidělí Ústav registrační číslo způsobem uvedeným v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(2) Způsob míchání a zařízení, na kterém se směs připravuje, musí zaručit rovnoměrnost složení směsi v partii i v jednotlivých obalech podle hmotnostního procentního podílu jednotlivých složek oznámeného dodavatelem při registraci směsi.

(3) Dodavatel směsi vede evidenci o

a) míchání směsi formou míchacího protokolu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, a zasílá ji pomocí dálkového přenosu Ústavu ke kontrole ihned po míchání a

b) uvádění směsi do oběhu, obdobně, jako je vedena evidence podle § 9 odst. 4, kterou předkládá Ústavu ke kontrole na vyžádání.

(4) Ústav v místě míchání směsí osiv provádí kontrolu vedení evidence vyrobených a do oběhu uvedených směsí a míchacích protokolů podle odstavce 3 a odebírá vzorek pro následnou kontrolu z těch partií směsí, které jsou v době kontroly na skladě. Četnost těchto kontrol a vzorkování se řídí objemem výroby v dané provozovně. Ústav provádí následnou kontrolu těchto vzorků, která činí minimálně 5 % z počtu partií vyrobených v kalendářním roce. Přesný rozsah kontroly Ústav stanoví podle výsledků předchozího roku. S výsledky kontroly jsou dodavatelé písemně seznámeni.

(5) Směs se uvádí do oběhu pouze v uzavřených a označených obalech nebo v malém balení.

(6) Balení směsi se označuje úřední návěskou zelené barvy; náležitosti návěsky pro směsi osiv jsou uvedeny v částech VI v přílohách 1 až 4 a v části VII v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(7) Pokud směs obsahuje druh, u kterého jsou stanoveny požadavky na RNŠO, musí být na úřední návěsce připojen rostlinolékařský pas.

§ 16

Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí

[K § 12a odst. 4 a § 12b odst. 6 § 5 odst. 8 písm. d) a h) a § 7 odst. 6 písm. a) zákona]

(1) Výčet plevelných rostlinných druhů, jejichž výskyt v přímo sklízených směsích je limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů, je uveden v příloze č. 21 k této vyhlášce.

(2) Požadavky na vlastnosti množitelského porostu a požadavky na vlastnosti osiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu, jsou uvedeny v příloze č. 21 k této vyhlášce.

(3) Počty a termíny přehlídek porostů v lokalitě sběru přímo sklízených směsí jsou uvedeny v příloze č. 21 k této vyhlášce.

(4) Vzor žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí a vzor prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(5) Celkové množství osiva směsí určených k ochraně přirozeného prostředí ročně uváděné do oběhu nesmí přesáhnout 5 % celkové hmotnosti osiva směsí podle § 12 odst. 2 písm. a) a b) zákona uváděné v daném roce do oběhu v České republice.

§ 17

Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství

[K § 13 odst. 6 zákona]

(1) Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství současně se záznamy podle § 9 odst. 4.

(2) Dodavatel po uznání osiva poskytuje Ústavu informace pro aktualizaci elektronické databáze odrůd, jejichž rozmnožovací materiál získaný z ekologického zemědělství je dostupný na území České republiky, v listinné podobě na formuláři, který je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 18

Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd

[K § 14 odst. 6 zákona]

Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůd současně se záznamy podle § 9 odst. 4.

Sazenice zeleniny

[K § 3 odst. 14 písm. f), § 15 odst. 6 a § 19 odst. 17 zákona]

§ 19

(1) Požadované vlastnosti sazenic zeleniny jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. Sazenice zeleniny musí splňovat požadavky týkající se KŠO pro Evropskou unii, RNŠO a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění. Požadavky a postupy pro výrobu, uznávání, balení, označování a uvádění sadby česneku do oběhu jsou uvedeny v příloze č. 22 k této vyhlášce.

(2) Sazenice zeleniny určené k uvádění do oběhu se ukládají do obalů zabraňujících jejich poškození a záměně nebo smíchání jednotlivých partií. Sadbu česneku je možné uvádět do oběhu pouze v uzavřeném obalu zamezujícím účinně záměně obsahu.

(3) Obaly se sazenicemi zeleniny určené k uvádění do oběhu se opatřují návěskou, štítkem nebo jiným obdobným dokladem; tyto doklady musí být vyrobeny z materiálu odolného vůči poškození a nesmí být použity opakovaně.

(4) Doklad podle odstavce 3 obsahuje

a) text „kvalita EU“,

b) název členského státu nebo jeho kód,

c) označení příslušného úřadu nebo jeho kód,

d) registrační číslo dodavatele,

e) identifikaci dodavatele,

f) číslo partie sazenic zeleniny uváděné do oběhu,

g) datum vystavení dokladu,

h) číslo partie osiva u sazenic zeleniny pěstovaných z osiva, popřípadě se referenční číslo sdělí příslušnému úřednímu orgánu na jeho žádost,

i) název druhu a odrůdy zeleniny, u podnoží i název odrůdy nebo její určení,

j) množství,

k) při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu.

(5) Rozmnožovací materiál sazenic zeleniny musí být podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), opatřen rostlinolékařským pasem, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie6), s výjimkou sazenic zeleniny dodávaných přímo konečnému spotřebiteli. V případě prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku a prodeje do chráněných zón musí být rostlinolékařský pas připojen vždy.

(6) Rostlinolékařský pas může nahrazovat údaje uvedené v odstavci 4 písm. b), d) a k). Prvky rostlinolékařského pasu musí být orámovány nebo jinak zřetelně odděleny od ostatních textových nebo obrazových prvků, aby byly snadno viditelné a jasně odlišitelné.

§ 20

(1) Kritickými body sledovanými ve výrobním procesu sazenic zeleniny se rozumí

a) použité osivo, původ a kvalita vegetativních částí rostlin,

b) výsev, přepichování, řízkování, sázení a použitý substrát,

c) dodržování podmínek stanovených pro sazenice zeleniny podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5),

d) plán a metoda pěstování,

e) manipulace s rostlinami,

f) rozmnožování,

g) sklizeň,

h) hygiena,

i) ošetřování,

j) balení,

k) skladování,

l) doprava, průvodní doklady sazenic zeleniny,

m) další administrativní úkony.

(2) Jednotlivé údaje na sebe musí navazovat tak, aby byly kontrolovatelné Ústavem nebo pověřenou osobou. Evidence může být vedena

a) v listinné podobě na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo

b) v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru uvedeného v příloze č. 9 k této vyhlášce, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.

(3) Na dodavatele sazenic zeleniny, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 9 zákona, se nevztahují tato ustanovení:

a) určení kritických bodů pěstebního postupu,

b) vypracování a zavedení metod sledování a kontroly kritických bodů,

c) odběr vzorků za účelem kontroly,

d) vedení evidence podle odstavce 2.

(4) Sadba česneku, sazečky cibule a šalotky musí splňovat rovněž tyto požadavky:

a) rozmnožovací materiál musí pocházet z množitelského porostu, který byl kontrolován,

b) množitelský porost byl prost škodlivých organizmů uvedených v příloze č. 14 k této vyhlášce a příznaků a symptomů napadení těmito organizmy,

c) vlastnosti rozmnožovacího materiálu musí odpovídat požadavkům stanoveným v příloze č. 14 k této vyhlášce.

§ 21

Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele

[K § 16 odst. 6 a 11 zákona]

(1) Dodavatel, který podléhá registraci podle § 16 odst. 1 zákona, podá žádost o registraci osoby na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(2) Dodavatel, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 6 zákona, oznámí zahájení, popřípadě ukončení činnosti na formulářích, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 22

Pověřování osob

[K § 17 odst. 2, 3, 6 a 14 zákona]

(1) Osoby uvedené v § 17 odst. 1 zákona

a) prokáží nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti předložením úředně ověřeného dokladu o získání potřebného vzdělání podle § 17 odst. 10 zákona a

b) musí splnit technickou způsobilost pro dané pověření podle přílohy č. 15 k této vyhlášce, včetně zajištění komunikace s Ústavem způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Pověření podle § 17 odst. 2, 3 a 6 zákona může být uděleno pro jednotlivé druhy nebo skupiny druhů uvedené ve vyhlášce o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin jako zemědělské nebo zeleninové druhy a pro kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál a obchodní osivo.

(3) Při uplatňování § 17 odst. 1 až 3, 6 a 8 zákona se postupuje způsobem stanoveným v přílohách č. 16 až 19 k této vyhlášce.

(4) Množitelské porosty, u kterých provádějí přehlídky pověřené osoby, podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. Úřednímu dozoru podléhá minimálně 5 % množitelských porostů. K následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty se odebírají vzorky z partií osiva sklizeného z množitelských porostů. Tato kontrola činí minimálně 5 % množitelských porostů. Následná kontrola se provádí buď laboratorně, nebo vegetačními zkouškami.

(5) Partie osiva vzorkované pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které nebyly vzorkovány automatickým vzorkovadlem. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž je zaměřena rovnoměrně na jednotlivé druhy. Následná kontrola se provádí laboratorně podle platné metodiky; část vzorků je podrobena kontrole vegetačními zkouškami. V případě automatického vzorkovadla se provádí úřední dozor na správnost přípravy laboratorních vzorků.

(6) Partie osiva zkoušené v rámci uznávacího řízení pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které jsou pro tyto účely uložené v pověřené laboratoři. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž vzorky musí být odebrány rovnoměrně podle jednotlivých druhů plodin. Následná kontrola se provádí laboratorně podle platné metodiky. Přímo v pověřené laboratoři se provádí úřední dozor, při kterém se kontroluje správnost dodržování postupů a úkonů stanovených v přílohách č. 16 až 19 k této vyhlášce.

(7) Laboratoř osoby, která se uchází o pověření laboratoře, musí splňovat podmínky stanovené v příloze č. 15 k této vyhlášce.

§ 23

Dovoz rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny ze třetích zemí

[K § 18 odst. 12 zákona]

Vzor formuláře oznámení dovozu a vzor žádosti o povolení dovozu ze třetích zemí jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

Označování a balení rozmnožovacího materiálu

[K § 19 odst. 12 a 15 zákona]

§ 24

(1) Každý obal rozmnožovacího materiálu musí být viditelně, zřetelně a nezaměnitelně označen způsobem uvedeným v odstavci 3, který vylučuje záměnu nebo pochybnost o obsahu. K označování rozmnožovacího materiálu jsou používány v závislosti na kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu

a) úřední návěsky minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20 k této vyhlášce,

b) návěsky využívané pro mezinárodní obchod podle pravidel Mezinárodní asociace pro zkoušení semen a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, jejichž vzor je uveden na internetových stránkách Ústavu,

c) návěsky dodavatele minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20 k této vyhlášce pro kategorii standardní rozmnožovací materiál, nebo

d) návěsky dodavatele a zvláštní návěsky vylučující záměnu s podmínkami uvedenými v písmenech a) až c) v ostatních případech.

(2) Minimální rozměr úředních návěsek a návěsek pro zemědělské druhy a zeleniny je 110 x 67 mm; barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu je uvedeno v příloze č. 20 k této vyhlášce. Vzory návěsek jsou uvedeny na internetových stránkách Ústavu.

(3) Za úřední návěsku a návěsku dodavatele se považuje

a) šitá nebo vázaná návěska,

b) nalepovací etiketa,

c) potisk obalů minimálně stejných rozměrů uvedených v odstavci 2 a barvy stanovené v příloze č. 20 k této vyhlášce pro balení osiva obilnin, krmných plodin, olejnin a přadných rostlin v kategoriích základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál, nebo

d) všitý pruh neroztržitelné fólie minimálně stejných rozměrů uvedených v odstavci 2 a barvy stanovené v příloze č. 20 k této vyhlášce.

(4) Úřední návěska nebo návěska musí být zhotovena z neroztržitelného nebo špatně odstranitelného materiálu a nesmí být použita opakovaně. Potisk obalů může být proveden jen formou tisku předepsaných údajů nesmazatelnou barvou a pod úředním dozorem.

(5) Každý obal opatřený úřední návěskou nebo návěskou pro mezinárodní obchod podle odstavce 1 písm. b) musí být zajištěn úřední pojistkou tak, aby nebylo možné obal otevřít bez toho, že by bylo zřetelně patrné jeho otevření; návěsky, které jsou na obal přivazovány, musí být upevněny pod úřední pojistkou.

(6) Za úřední pojistku se považuje

a) plomba z nebarveného plechu nebo z umělé hmoty,

b) nálepka nebo samolepicí páska neodstranitelná bez porušení,

c) prošitá návěska u strojově zašívaných obalů,

d) ventilový uzávěr obalu uzavíraný tlakem osiva,

e) samolepicí nebo svařovací uzávěr papírových nebo plastikových obalů, které nemají jiný otvor a nemohou být otevřeny bez porušení,

f) strojově prošitý obal zamezující záměně,

g) plechový obal, který nelze otevřít bez poškození,

h) vázací materiál, který nemůže být otevřen bez porušení.

(7) Požadavky na označování obalů osiva informacemi o použitém přípravku na ochranu rostlin jsou stanoveny jiným právním předpisem3).

§ 25

(1) Další požadavky na úřední návěsku jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. Název a adresa dodavatele je údaj pro úřední návěsku nepovinný, a pokud je uveden, musí se nacházet v neúřední části návěsky.

(2) Úřední návěskou a úřední pojistkou se označují i velkoobjemové kontejnery a návěsy určené k přepravě osiva uzavřené plachtou. Sadba brambor může být na žádost odběratele se souhlasem Ústavu a pod jeho dozorem přepravována i bez uzavření. Návěska je součástí doprovodných úředních dokladů partie.

(3) U odrůd zeleniny obecně známých před 1. červencem 1970 může být na návěsce uveden odkaz na určité udržovací šlechtění, pokud to udržovatel odrůdy předem oznámí Ústavu nebo příslušnému úřadu jiného členského státu. Tento odkaz se uvede za názvem odrůdy, od něhož bude zřetelně oddělen pomlčkou, a nebude uveden výrazněji než samotný název odrůdy. V souvislosti s uvedeným udržovacím šlechtěním nebude poukazováno na žádné zvláštní vlastnosti odrůdy.

(4) Návěsky pro mezinárodní obchod podle § 24 odst. 1 písm. b) obsahují údaje:

a) označení Mezinárodní asociace pro zkoušení semen nebo Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,

b) označení Ústavu a České republiky,

c) název druhu,

d) název odrůdy,

e) kategorie osiva,

f) číslo partie,

g) datum vzorkování,

h) hmotnost v jednom balení,

i) země výroby,

j) číslo návěsky.

(5) Osivo s neukončenou certifikací se označuje úřední návěskou šedé barvy; hmotnost partie není přitom omezena. Úřední návěska, jejíž vzor je uveden na internetových stránkách Ústavu, obsahuje

a) označení certifikačního úřadu, který je odpovědný za provedení přehlídky, a státu nebo jejich počáteční písmena,

b) název druhu, u osiva řepy označení, zda se jedná o cukrovku nebo krmnou řepu,

c) název odrůdy, v případě inbredních linií, hybridů odrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin určených výhradně k použití jako komponenty hybridních odrůd slovo „komponent“, v případě hybridů odrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin slovo „hybrid“,

d) kategorie a generace,

e) číslo množitelského porostu nebo číslo partie,

f) hmotnost,

g) označení „Osivo s neukončenou certifikací“,

h) identifikaci dodavatele,

i) pořadové číslo návěsky.

Vzor protokolu o provedené manipulaci s osivem je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(6) Na úředních návěskách osiva obilnin, olejnin, přadných rostlin, trav, jetelovin, luskovin, jiných krmných plodin a sadby brambor, s výjimkou úředních návěsek směsí obilnin, trav, luskovin, jetelovin a jiných krmných plodin, se uvede název druhu alespoň botanickým názvem druhu, a to případně zkráceně a bez jmen autorů. Na návěskách cukrovky, krmné řepy a zelenin a na návěskách dodavatele plodin uvedených v první větě tohoto odstavce postačuje uvést název druhu českým názvem.

(7) U druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s úřední návěskou nebo návěskou dodavatele spojen rostlinolékařský pas, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie6).

§ 26

(1) Balení šlechtitelského rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou fialové barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(2) Balení rozmnožovacího materiálu předstupňů se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy s fialovým diagonálním pruhem. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(3) Balení základního rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(4) Balení certifikovaného rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou

a) modré barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiál první generace, nebo

b) červené barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiál druhé generace s výjimkou sadby brambor, u kterých se pro obě generace používá návěska modrá.

Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(5) Balení standardního osiva se označuje návěskou žluté barvy. Požadované údaje na návěskách jsou uvedeny v části VI v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(6) Balení osiva úředně nezapsaných odrůd se označuje návěskou oranžové barvy. Vzor návěsky je uveden na internetových stránkách Ústavu.

§ 27

Malé balení

[K § 12 odst. 2 a 8 a § 19a odst. 1 a 6 zákona]

(1) Nejvyšší povolená hmotnost nebo nejvyšší povolený počet kusů, které se považují za malé balení, a způsob jejich označování, jsou uvedeny pro jednotlivé druhy v částech VII v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(2) Podrobnosti o způsobu označování malého balení jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech VII v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(3) V případě malého balení u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být připojen rostlinolékařský pas, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie6), pokud se nejedná o přímou dodávku konečnému spotřebiteli. V případě prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku a prodeje do chráněných zón musí být rostlinolékařský pas připojen vždy. Prvky rostlinolékařského pasu musí být orámovány nebo jinak zřetelně odděleny od ostatních textových nebo obrazových prvků, aby byly snadno viditelné a jasně odlišitelné.

§ 28

Kontrola kvality moření osiv

[K § 22 odst. 10 zákona]

Pro účely kontroly kvality moření osiva odebírá Ústav vzorky z namořených partií osiva obilnin. Tato kontrola činí maximálně 10 % partií v uznávacím řízení.

§ 29

Přechodná ustanovení

Množitelské porosty založené podle dosavadních právních předpisů a rozmnožovací materiál z nich vyrobený se uznávají podle dosavadních právních předpisů.


§ 30

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.

2. Vyhláška č. 298/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.

3. Vyhláška č. 168/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 298/2010 Sb.


§ 31

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.


Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 409/2013 Sb. Čl. II

Návěsky uvedené v částech 3 a 4 přílohy č. 20 k vyhlášce č. 129/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze používat do 31. prosince 2016.

Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 313/2020 Sb. Čl. II

1. Osivo zelenin označené podle vyhlášky č. 129/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, pokud jde o názvy druhů zelenin, lze uvádět do oběhu nejdéle rok od nabytí účinnosti této vyhlášky.

2. Ustanovení ukládající povinnost opatřit osivo a sazenice zeleniny, které byly dovezeny na území Evropské unie, přemístěny v rámci území Evropské unie nebo vyprodukovány před 14. prosincem 2019, rostlinolékařským pasem v souvislosti s požadavky týkajícími se výskytu RNŠO stanovenými podle této vyhlášky, se použijí v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/2072 od 14. prosince 2020.


Ministr:

Ing. Bendl v. r.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo obilnin

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český názevLatinský název
ČirokSorghum bicolor (L.) Moench
Čirok súdánská trávaSorghum sudanense (Piper) Stapf
Čirok x čirok súdánská tráva
hybridy vzniklé křížením druhů Sorghum bicolor a Sorghum sudanense
Sorghum bicolor (L.) Moench x Sorghum sudanense (Piper) Stapf
JečmenHordeum vulgare L.
Kukuřice (mimo pukancové a cukrové)Zea mays L. (partim)
Lesknice kanárskáPhalaris canariensis L.
Oves nahýAvena nuda L.
Oves setýAvena sativa L. (včetně A. byzantina K. Koch)
Oves hřebílkatýAvena strigosa Schreb.
Pšenice setáTriticum aestivum L.
Pšenice tvrdáTriticum durum Desf.
Pšenice špaldaTriticum spelta L.
Tritikale
hybridy vzniklé křížením druhů rodu Triticum s druhy rodu Secale
x Triticosecale Wittm. ex A. Camus
ŽitoSecale cereale L.
Pohanka obecná1Fagopyrum esculentum Moench
Proso seté1Panicum miliaceum L.

1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

DruhRozmnožovací materiál předstupňůZákladní RM (včetně komponentů hybridních odrůd)Certifikovaný RM
SE 1SE 2SE 3EC2C1C2
Čirok - nehybridníxxxxx
Čirok - hybridníxx
Čirok súdánská tráva - nehybridníxxxxx
Čirok súdánská tráva - hybridníxx
Čirok x súdánská trávaxx
Ječmen - nehybridníxxxxxx
Ječmen - hybridníxx
Kukuřice - nehybridníxxxxx
Kukuřice - hybridníxx
Lesknice kanárská - nehybridníxxxxx
Lesknice kanárská - hybridníxx
Oves nahý, setý, hřebílkatý - nehybridníxxxxxx
Oves nahý, setý, hřebílkatý - hybridníxx
Pšenice setá, tvrdá a špalda - nehybridníxxxxxx
Pšenice setá, tvrdá a špalda - hybridníxx
Tritikale - nehybridníxxxxxx
Tritikale - hybridníxx
Žito - nehybridníxxxxx
Žito - hybridníxx
Pohanka obecnáxxxxxx
Proso setéxxxxxx

2 - označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál

Oddíl 2

Přehled základních typů linií a hybridů kukuřice a čiroků

Tabulka 2.2

KategorieNázevPopis
E
(komponenty pro tvorbu hybridů)
L - inbrední liniesoubor rostlin stejného původu geneticky identických
SLc - sesterský liniový hybridprvní generace vzniklá křížením mezi dvěma sesterskými inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele
E
(komponenty pro tvorbu hybridů) nebo C(konečný hybrid)
Sc- dvouliniový hybrid (jednoduchý hybrid)první generace vzniklá křížením mezi dvěma inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele
C
(konečný hybrid)
Tc- tříliniový hybridprvní generace vzniklá křížením mezi inbrední linií a jednoduchým hybridem dle metodiky šlechtitele
Dc- čtyřliniový hybrid (dvojitý hybrid)první generace vzniklá křížením mezi dvěma jednoduchými hybridy dle metodiky šlechtitele
top cross hybridprvní generace vzniklá křížením mezi inbrední linií nebo jednoduchým hybridem a nehybridní odrůdou dle metodiky šlechtitele
meziodrůdový hybridprvní generace vzniklá křížením mezi rostlinami pocházejícími ze základního osiva dvou nehybridních odrůd dle metodiky šlechtitele

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek obilnin s výjimkou druhů uvedených v tabulce 3.1b

Tabulka 3.1a

KategoriePrvní přehlídka ve fáziDruhá přehlídka v doběMnožení po stejném druhu nejdříve za (počet roků)6
SE, Eod vymetání do konce kvetenídozrávání23,4
C - nehybridní odrůdyod vymetání do voskové zralosti5-13,4
C - hybridní odrůdyod vymetání do konce kvetenídozrávání13

3 - Množení je možné jen na pozemcích, na kterých v předchozím roce nebyla pěstována obilnina, kromě kukuřice, čiroků a prosa.

4 - V případě množení stejné odrůdy, a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

5 - U ječmene nejpozději 14 dnů po vymetání.

6 - Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m2.

Tabulka 3.1b

KategorieNázevPřehlídka porostů ve fáziMnožení po stejném druhu nejdříve za (počet roků)
1234
kukuřice
Ekomponenty pro výrobu hybridůpřed metánímna začátku kvetení7, 9v plném kvetenína konci kvetení81
Ckonečné hybridy110
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva
Ekomponenty pro výrobu hybridů-na začátku kvetenív plném kvetenína konci kvetení1
Ckonečné hybridy110
u nehybridních odrůd10 kukuřice a čiroků bude provedena jedna přehlídka na konci kvetení

7 - Období, kdy se objeví první blizny rostlin mateřského komponentu schopné přijímat pyl.

8 - Období, kdy ještě jsou blizny schopny přijímat pyl.

9 - K zamítnutí porostu může dojít, jsou-li vysunuty blizny u více jak 5% rostlin mateřského komponentu.

10 - V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Bude provedena minimálně jedna další přehlídka porostu na zjištění výskytu příměsí z předplodiny.

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Tabulka 3.2a

DruhKategorieIzolace k zamezení mechanické příměsi v metrech - obilniny navzájemProstorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení (od jiných odrůd, komponentů a hybridů stejného druhu a od jiných druhů)
od jiné odrůdy téhož druhuod jiných druhů
druhvzdálenost
ječmenSE, E1,05011--
C1,05011--
E (komponenty hybridů CMS)1,010011--
C (hybrid CMS)1,05011--
lesknice kanárskáSE, E1,0300--
C1,0250--
oves nahý, setý, hřebílkatýSE, E1,0---
C1,0---
pšenice setá, tvrdá a špaldaSE, E1,0---
C1,0---
tritikaleSE, E1,05013žita300
C1,02013žita250
žitoSE, E1,030013tritikale50
C1,025013tritikale20
E (komponenty)1,0100012tritikale50
komponenty bez otcovské pylové sterility60012tritikale50
C (hybrid)1,050012tritikale50
pohanka obecnáSE, E1,0200od jiného druhu pohanky200
C1,0200200
proso setéSE, E1,0---
C1,0---

11 - Mezi odrůdami stejné formy (ozimá, jarní) s rozdílným počtem řad v klasu.

12 - Vztahuje se i na plochy běžného pěstování téže odrůdy.

13 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Poddodíl 2

V případě porostů hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridů ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility (CMS), ovsa a samosprašného tritikale pro produkci osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál je minimální vzdálenost mateřského komponentu od jiné odrůdy téhož druhu 25 metrů 13, s výjimkou porostu otcovského komponentu.

Pododdíl 3

Tabulka 3.2b

DruhKategorieNejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje stejného nebo příbuzného druhu v metrech
kukuřicevšechny kategorie a generace200
čirok, čirok súdánská tráva,
čirok x čirok súdánská tráva
SE, E400
C200

Minimální vzdálenosti uvedené v tabulce 3.2b nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

V oblastech, v nichž výskyt čiroku halepského [(Sorghum halepense (L.)] nebo čiroku súdánská tráva [Sorghum sudanense (Piper) Stapf] představuje zvláštní problém z důvodu cizosprášení, se použijí následující ustanovení:

a) množitelské porosty určené k produkci základního osiva čiroku (Sorghum bicolor) nebo jeho hybridů musí být ve vzdálenosti nejméně 800 m od veškerého zdroje takového kontaminujícího pylu (čiroku halepského nebo čiroku súdánská tráva);

b) množitelské porosty určené k produkci certifikovaného osiva čiroku (Sorghum bicolor) nebo jeho hybridů musí být ve vzdálenosti nejméně 400 m od veškerého zdroje takového kontaminujícího pylu (čiroku halepského nebo čiroku súdánská tráva).

Oddíl 3

Čistota druhu a čistota odrůdy

Pododdíl 1

Tabulka 3.3a

DruhKategorieNejvyšší dovolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů17 na 100 m2
ječmen18SE, E20
C40
lesknice kanárskáSE, E3
C10
oves nahý, setý, hřebílkatý18SE, E20
C40
pšenice setá, tvrdá a špalda16, 18SE, E20
C100
tritikale16, 18SE, E20
C100
žito16, 20SE, E,20
C100
E (komponenty)3
C (hybrid)1019
pohanka obecnáSE, E3
C10
proso setéSE, E3
C10

16 - Vzájemných druhových příměsí tritikale - žito, žito - tritikale, tritikale - pšenice, pšenice -tritikale a jiných forem v rámci druhu u tritikale v SE, E 2 rostliny, v C 4 rostliny na 100 m2.

17 - Včetně jarních a ozimých forem (kromě tritikale), u ječmenů též rostlin s rozdílným počtem řad.

18 - S výjimkou případů použití chemického hybridizačního prostředku platí též pro hybridní odrůdy, s výjimkou hybridních odrůd ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility; hodnocení porostů bude pak prováděno na základě metodiky dodané šlechtitelem.

19 - Platí pouze v případě výsevu čistého mateřského komponentu.

20 - Sterilita pylově sterilního komponentu kategorie E je minimálně 98 %.

Pododdíl 2

1. zjištěný výskyt jiných druhů obilovin a ovsa hluchého včetně ostatních plevelných ovsů a jejich hybridů a fatuoidů v kusech na 100 m2 se uvede v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu;

2. množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy;

3. při použití pylové sterility u základního RM hybridních odrůd žita je minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu 98 %;

4. v případě výroby osiva hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridů ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility, ovsů a samosprašného tritikale kategorie C za použití chemického hybridizačního prostředku je minimální čistota odrůdy každého komponentu pšenic, ječmene a ovsů 99,7 % a samosprašného tritikale 99,0 %, minimální úroveň hybridnosti osiva všech jmenovaných druhů je 95 % a stanovuje se v souladu s obvyklými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují. V případech, kdy je hybridita stanovována během zkoušení osiva před uznáním osiva, určování hybridity během polní přehlídky není nutné;

5. pro osivo hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridních odrůd ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility, ovsů a samosprašného tritikale vyráběné bez použití chemického hybridizačního prostředku je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osiva kategorie C 90 %, pro osivo hybridních odrůd ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osiva kategorie C 85 % a maximální množství příměsí jiných, než je obnovitel fertility, je 2 %, kontroluje se úřední následnou vegetační zkouškou;

6. osivo hybridních odrůd žita a hybridních odrůd ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti a čistoty, pokud jde o znaky komponentů, včetně pylové sterility;

7. otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však před provedením druhé přehlídky porostu.

8. v případě osiva hybridních odrůd ječmene využívající CMS je nejvyšší povolený počet rostlin odchylných typů v porostech pro výrobu osiva kategorie E u udržovatele a obnovitele fertility 0,1 %, u pylově sterilního mateřského komponentu 0,2 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C u obnovitele fertility a pylově sterilního mateřského komponentu 0,3 %, u pylově sterilního mateřského komponentu ve formě jednoduchého hybridu 0,5 %. Minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu je v porostech pro výrobu osiva kategorie E 99,7 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C 99,5 %. Splnění požadavků uvedených v tomto bodě se posuzuje úřední následnou vegetační zkouškou. Osivo kategorie C se může vyrábět při pěstování směsi pylově sterilního mateřského komponentu s komponentem obnovujícím pylovou fertilitu.

Pododdíl 3

Tabulka 3.3b

DruhKategorieNejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů (%)Nejvyšší dovolený výskyt prášících rostlin ve fertilní formě23 (%)Nejvyšší povolený výskyt prášících rostlin ve sterilní formě v každé přehlídce21, 22 (%)
v každé z 2.-4. přehlídkymaximální součet 2.-4. přehlídky
kukuřiceE(komponenty)0,10,51,01,0
C (hybrid)0,21,02,02,0
SE,E(nehybridní)0,5
C(nehybridní)1,0

21 - Při množení sterilní formy není povolena kastrace již prášících rostlin.

22 - Při výrobě šlechtitelského materiálu linií - 0,2%.

23 - Za prášící rostlinu se považuje ta rostlina, u které se alespoň na 50 mm centrální osy laty nebo jejích postranních větvích vynořily prašníky a práší nebo prášily.

Pododdíl 4

1. Otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však do zahájení sklizně.

2. Pokud má 5 nebo více % rostlin mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 1 % v jakékoli jednotlivé přehlídce porostu a 2 % v souhrnu všech přehlídek daného porostu.

3. Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy kvetou rostliny mateřského komponentu, produkovat dostatečné množství pylu.

Pododdíl 5

Tabulka 3.3c

DruhKategoriePočet rostlin jiného druhu čiroku nebo rostlin zřetelně neodpovídajících komponentu(%)
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská trávaEpři kvetení 0,1
ve zralosti 0,1
C - rostliny otcovského komponentu, které prášily, v době, kdy má mateřský komponent blizny schopné opylení0,1
C - rostliny mateřského komponentupři kvetení 0,3
ve zralosti 0,1

Pododdíl 6

1. Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, produkovat dostatečné množství pylu.

2. Pokud mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 0,1 %.

3. Čiroky - kontrola odstranění laty - za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a obsahují pyl.

4. U množitelských porostů volně se opylujících nebo syntetických odrůd čiroků nesmí počet rostlin zřetelně neodpovídajících odrůdě přesáhnout:

3 rostliny na 100 m2 v kategorii E

10 rostlin na 100 m2 v kategorii C

5. Pokud byl při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd kukuřice a čiroků použit mateřský pylově sterilní komponent a otcovský komponent, který neobnovuje pylovou fertilitu, musí být dodržen jeden z následujících postupů:

a) smíchání partií osiva, z nichž u jedné byl použit mateřský pylově sterilní komponent a u druhé byl použit mateřský pylově fertilní komponent, v poměru odpovídajícím dané odrůdě, nebo

b) pěstování mateřského pylově sterilního komponentu a mateřského pylově fertilního komponentu společně, v poměru odpovídajícím dané odrůdě. Poměr mezi těmito dvěma komponenty se ověřuje při přehlídce porostu.

Oddíl 4

Zdravotní stav porostu

Tabulka 3.4a

DruhKategorieNejvyšší dovolený počet (případně %) rostlin napadených chorobami na 100 m2 porostu
fuzariozy v klasech(Fusarium spp.)sněť prašná pšeničná(Ustilago tritici(Pers.) Rostrub)sněť stébelná(Urocystis occulta (Wallr.)Rabenh.)sněť prašná ječmenná(Ustilago nuda(Jens.) Rostr.)prašná sněť ovesná(Ustilago avenae(Pers.) Rostrub)sněť prosová(Sphacelotheca destruens(Schlt.) Stev & A. G. Johnson)sněti rodu Tilletia spp. s výjimkou T. controversa Kühnsněť zakrslá(Tilletia controversa Kühn)sněť tvrdá ječmenná(Ustilago hordei(Pers.) Lagerh.)pruhovitost ječmene(Drechslera graminea (Rabenh.) Shoem., Pyrenophora graminea Ito et Kuribay)
ječmenSE, E3%--5---1010
C5%--20---1110
lesknice kanárskáSE, E-----1----
C-----3----
oves nahý, setý, hřebílkatýSE, E----1--1--
C----1--1--
pšenice setá, tvrdá a špaldaSE, E3%5----0nesmí se vyskytovat--
C5%20----1--
tritikale24SE, E3%-5----nesmí se vyskytovat--
C5%-20------
žito24SE, E3%-5----1--
C5%-20----1--
proso setéSE, E-----1----
C-----3----

24 - Maximální počet rostlin, na nichž se vyskytují sklerocia paličkovice nachové (Claviceps purpurea (Fr. :Fr.) Tull.) je u základního rozmnožovacího materiálu 10 rostlin na 100 m2 a u certifikováného rozmnožovacího materiálu 20 rostlin na 100 m2 - nesleduje se na souvratích a okrajích pozemku.

Tabulka 3.4b

Nejvyšší dovolený výskyt napadených rostlin [%] v porostech kukuřice a čiroků
čiroky:
Sorosporium holci-sorghi (Rivolta) Moesz5
kukuřice:
Ustilago maydis (DC.) Corda5

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

Oddíl 1

OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKŮ:

1. Minimální časový interval mezi množením porostů obilnin stejného druhu na jednom pozemku je dva roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit, s výjimkou porostů na výrobu hybridního osiva, na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

2. Izolace:

kategorienejmenší vzdálenost v m
cizosprašné druhy a převážně cizosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů žita a tritikale navzájemsamosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů triticale
E30050
C25020

Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

3. Množitelské porosty samosprašných druhů musí být izolovány od ostatních porostů obilnin pevnou zábranou nebo volným prostorem dostatečnými pro zabránění mechanickému smíšení během sklizně.

4. Množitelské porosty obilnin musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi po vymetání.

5. Počet přehlídek hybridních odrůd - je shodný s tabulkou 3.1a a 3.1b, u kategorie E se přehlídky provádí u všech komponentů podílejících se na výsledné odrůdě.

6. Množitelské porosty určené k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd pšenice, ječmene, ovsa musí být izolované od nežádoucích zdrojů pylu. Mateřský komponent musí být vzdálený minimálně 25 m od jakýchkoliv jiných odrůd stejného druhu, mimo porostů opylujícího rodičovského komponentu.

7. V případě produkce hybridních odrůd žita odpovídají minimální izolační vzdálenosti tabulce č. 3.2a., Ústav může tyto vzdálenosti pozměnit, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení, nebo je-li možnost cizosprášení vyloučena v důsledku jasného rozdílu v době kvetení.

8. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

9. Minimální čistota odrůdy v %, nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v ks/100m2

DruhSE,EC1C2
pšenice, ječmen, oves99,9 % 30 rostlin na 100m299,7 % 90 rostlin na 100m299,0 % 300 rostlinná 100m2
převážně samosprašné odrůdy tritikale99,7 % 90 rostlin na 100m299,0 % 300 rostlin na 100m298,0 % 600 rostlin na 100m2

10. U cizospřasných druhů - maximální počet rostlin stejného druhu neodpovídajících odrůdě:

druhSE,EC
cizosprašné odrůdy žita a tritikale3 rostliny na 100m210 rostlin na 100m2

11. U hybridních odrůd:

druhrodičovské liniekonečný hybrid
pšenice, ječmen, oves99,9 % 30 rostlin na 100m299,7 % 90 rostlin na 100m2
žito3 rostliny na 100m210 rostlin na 100m2

12. pokud je při výrobě hybridní odrůdy použita pylová sterilita, úroveň sterility pylově sterilního komponentu je nejméně 98%,

13. odrůdová čistota hybridních odrůd se stanoví schváleným postupem, vhodným pro daný systém udržovacího šlechtění.

14. Musí se provést alespoň jedno z těchto posouzení:

a) posklizňová kontrola provedená před certifikací osiva s použitím mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva s výjimkou žita,

b) stanovování hybridnosti v porostu, kde se vyrábí hybridní osivo (viz schéma výpočtu níže); tento úkon se musí kombinovat s dalšími posouzeními, včetně výsledků polní přehlídky a kontroly izolace. Je nutno poznamenat, že hybridnost se nesmí srovnávat s odrůdovou čistotou a mezi těmito jevy nemusí nezbytně existovat úzká korelace.

15. Porosty, které vyhovují normě hybridnosti 95%, jsou způsobilé pro certifikaci osiva, které podléhá veškerým dalším zkouškám. Výjimečně může docházet k tomu, že Ústav, který vyžaduje izolační vzdálenosti přinejmenším 100m, může uznat úroveň hybridity stanovenou na poli jako úroveň odrůdové čistoty hybridu za předpokladu, že zjištěná úroveň není menší než 90%.

16. Při druhé přehlídce porostu na výrobu osiva F1 hybridů za použití chemického hybridizačního prostředku prováděné v době dozrávání semen se zjišťuje procento sterility mateřského komponentu a/nebo procento hybridnosti osiva následujícím způsobem:

a) Procento sterility se rovná: 100 (1 - a/b)

b) kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;

c) a b je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů neošetřených rostlin samičího rodiče, odebraných z plochy, která je chráněna před ošetřením CHA dalším stanem. Aby se zabránilo úniku pylu z těchto neošetřených samičích rostlin, musí tento stan zůstat na rostlinách, dokud neskončí jejich kvetení.

d) Procento hybridnosti se rovná: 100 (1 - a/c)

e) kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;

f) a c je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů ošetřených rostlin samičího rodiče, které nejsou chráněny před ošetřením CHA sáčky nepropustnými pro pyl, ani dalším stanem.

17. Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Oddíl 2

KUKUŘICE A ČIROKY:

1. Požadavky na prostorovou izolaci

kategorienejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje v m
kukuřicečiroky - nehybridní odrůdyčiroky - hybridní odrůdy
E200400300
C200200200

Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

2. Množitelské porosty nehybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi, kdy může být určena odrůdová čistota. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.

3. Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E - rodičovských linií hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň dvakrát, první přehlídka před kvetením a druhá během kvetení.

4. Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E - hybridů musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.

5. Množitelské porosty kukuřice k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.

6. Množitelské porosty čiroků k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.

7. Minimální čistota odrůd kukuřice v %

EC
nehybridní odrůdy99,5 %99,0 %
hybridní odrůdy99,9 %99,8 %

8. Minimální čistota odrůd čiroků v % a nejvyšší možný počet rostlin odchylných typů

EC
nehybridní odrůdy3 rostliny na 100m210 rostlin na 100m2
hybridní odrůdy99,9 %99,7 % - mateřský komponent

9. Čistota druhu u čiroků: Počet rostlin jiného druhu čiroku, jehož semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterého snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem, nesmí u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie E překročit 3 rostliny na 100 m2 a u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie C nesmí překročit 10 rostlin na 100m2.

10. V případě hybridních odrůd kukuřice neodpovídají požadavkům ty porosty, u kterých při přehlídce ve stadiu, kdy je 5 a více % rostlin mateřského komponentu schopno opylení, počet rostlin mateřského komponentu, které vytvářely nebo stále vytvářejí pyl, překročí 0,5 % u kategorie E a 1 % u kategorie C při kterékoliv přehlídce nebo jestliže překročí 1 % u kategorie E a 2 % u kategorie C při součtu pozorování ze 3 přehlídek. Za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a práší pyl.

11. Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:

a) smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1;

b) použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech v pořádku.

12. Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

DruhZkoušky
čistota osiva v %příměs jiných rostlinných druhůsítové tříděníVlhkostHTS / HMKSklíčivostjednoklíčkovostkonduktivitaStanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v %25Biochemická zkouška životaschopnostiFluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdymikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdyelektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdystanovení % hybridnosti27 vegetační zkouškouzkouškyzdravotního stavuzjišťování přítomnosti živočišných škůdců
Čirok, čirok súdánská tráva##
Čirok x súdánská tráva##
Ječmen###X
Kukuřice###X
Lesknice kanárská#
Oves nahý, setý, hřebílkatý##26##
Pšenice setá, tvrdá, špalda###X
Tritikale###X
Žito##X
Pohanka obecná#
Proso seté##

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

□ zkouška se neprovádí

# zkoušku lze provést na žádost dodavatele

25 - pouze u polyploidních odrůd

26 - neplatí pro oves nahý

27 - pouze u hybridních odrůd

Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2a

DruhKat. osivaVlhkost nejvýše28
%
Klíčivost nejméně %Čistota nejméně39
%
Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů ve vzorku podle sloupce 11 - počet semenHmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6-10
v gramech
Námel, sklerocia a jejich zlomky v množství dle sloupce 11
ks
celkem jiných rostlinných druhů
ks
z toho podle sloupce 6z toho podle sloupce 8
jiných druhů obilnin
ks
ostatní rostlinné druhy kromě obilnin
ks
ředkev ohnice, koukol polní
ks
oves hluchý, oves jalový, jílek mámivý38
ks
123456789101112
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská trávaSE,E14,08098,00----9001
C14,08098,00----9003
ječmen31,34SE,E15,08599,08262010002
C15,085 3598,02014146010006
kukuřice34SE,E14,09098,00----10001
C14,09098,00----10003
lesknice kanárskáSE,E14,07598,041 36--0 372001
C14,07598,0105--0 372003
oves setý33, hřebílkatý oves nahý32SE,E15,08599,08262010002
C15,08598,02014146010006
SE,E14,07599,08262010002
C14,07598,02014146010006
pšenice setá,30,34
tvrdá30,34
a špalda34,
SE,E15,08599,08262010002
C15,08598,02014146010006
tritikale34SE,E15,08098,08262010002
C15,08098,02014146010006
žito34SE,E15,08598,08262010002
C15,08598,02014146010006 u nehybridů
9 u hybridů
pohanka obecnáSE,E14,08098,064210600-
C14,08097,0126630600-
proso seté33SE,E14,08598,0312--150-
C14,08597,0624--150-

28 - Osivo ozimých obilnin určené k výsevu v roce sklizně max. 17,0 %, osivo jarních obilnin určené k výsevu v nejbližším vegetačním období po roce sklizně maximálně 16 %.

30 - V 1000 g pšenice ozimé nejvýše 100 zrn v pluchách.

31 - U ječmene nejvýše 1% obilek s osinou delší než délka zrna.

32 - V osivu ovsa nahého nejvýše 5% obilek v pluchách.

33 - Obsah jiných odrůd s odlišnou barvou zrna v 1000 g: u ovsa setého v kategorii SE, E 20 ks, v kategorii Cl 60 ks, v kategorii C2 200, u prosa SE, E 10 ks, v kategorii Cl 50 ks.

34 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

35 - U osiva nahého ječmene kategorie C je minimální klíčivost snížena na 75%, je-li při zkoušení osiva nahého ječmene zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se na úřední návěsce text „Klíčivost nejméně 75 %“

36 - Výskyt druhého semene jiného druhu obilnin ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena jiných druhů obilnin.

37 - Výskyt jednoho semene některého z druhů uvedených ve sloupci 10 ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

38 - U příměsí limitovaných nulou se výskyt jednoho kusu považuje za náhodný a neposuzuje se, s výjimkou lesknice kanárské.

39 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

Podíl zadiny pod síty s otvory o rozměrech, které stanovuje tabulka 5.2b, smí činit nejvýše 3%

Tabulka 5.2b

DruhSíta s otvory o rozměrech (mm)
ječmen jarní, pšenici setou ozimou, pšenici tvrdou a vyluštěné osivo pšenice špaldy2,2
ječmen ozimý, ječmen nahý, pšenici jarní, tritikale2,0
oves setý, oves hřebílkatý, žito1,8
oves nahý1,5

Vysvětlivky:

„ 0 “ nesmí se vyskytovat „ - “ neposuzuje se (výskyt není limitován)

Oddíl 3

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Pododdíl 1

Tabulka 5.3

PlodinaŠkodlivý organismusKategorieNejvyšší povolený výskyt
JečmenPyrenophora graminea Ito et KuribaySE, E, C2%
Cochliobolus sativus (Ito et Kuribay) Drechs. ex Dast.SE, E, C10%
Fusarium spp.SE, E, C10%
Ustilago nuda (Jens.) Rostr.,
Ustilago hordei (Pers.) Lagerh.
SE, E0,8%
C 2,0%
KukuřiceFusarium spp.SE, E, C5%
Ustilago maydis (DC.) CordaSE, E, Cnesmí se vyskytovat
Pšenice setá
Pšenice tvrdá
Pšenice špalda
Phaeosphaeria nodorum (E. Müller) HedjaroudeSE, E, C20%
Fusarium spp.SE, E, C10%
Ustilago tritici (Pers.) RostrubSE, E0,8%
C2,0%
Tilletia spp.SE, E, C10 ks / 1 semeno
(chlamydospor)41
TritikaleFusarium spp.SE, E, C10%
Tilletia spp.SE, E,C10 ks / 1 semeno
(chlamydospor)41
Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh.SE, E, C10 ks / 1 semeno
(chlamydospor)41
ŽitoFusarium spp.SE, E, C10%
Tilletia spp.SE, E, C10 ks / 1 semeno
(chlamydospor)41
Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh.SE, E, C10 ks / 1 semeno
(chlamydospor)41

41 - Pracovní vzorek 300 semen.

Pododdíl 2

1. U druhů a škodlivých organismů vytištěných tučně v pododdíle 1 se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření.

2. Při pěstování žita pro farmaceutické účely se výskyt Claviceps purpurea (Fr. : Fr.) Tull. nestanovuje.

3. Výskyt pěti sklerocií nebo jejich úlomků ve vzorku s předepsanou hmotností se považuje za vyhovující normě, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují více než čtyři sklerocia nebo jejich úlomky.

4. Vyskytuje-li se ve zkušebním vzorku hálka sněti Tilletia spp., partie se neuzná.

Část VI

Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva obilnin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy ES“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Oddíl 2

Úřední návěska osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy ES“

3. název druhu

4. název odrůdy, u hybridních odrůd nebo inbredních linií:

a) pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu - název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“,

b) pro základní osivo v ostatních případech - název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“,

c) pro certifikované osivo - název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“

5. kategorie, generace

6. číslo partie

7. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

8. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.

9. označení země výroby

10. číslo návěsky

11. název a adresa dodavatele

12. v případě kategorií C, C1 a C2 u odrůd ovsa, které jsou úředně klasifikovány jako nahý oves, a byla-li při zkoušení osiva zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se označení „Klíčivost nejméně 75 %“

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Oddíl 3

Úřední návěska směsi osiv obilnin obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky

2. nápis „Směs ...“ (druhy nebo odrůdy)

3. název druhu, název odrůdy, kategorie, generace, země výroby a hmotnostní procento každé jednotlivé složky směsi

4. číslo partie

5. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

6. měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“

7. číslo návěsky

8. název a adresa dodavatele

9. označení „Uvádění do oběhu povoleno výhradně v České republice“

10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno

11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva obilnin

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).

Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení“

2. název a adresa dodavatele

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. název druhu

6. název odrůdy

7. kategorie, generace

8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno

10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo trav

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český názevLatinský název
Bojínek hlíznatýPhleum nodosum L.
Bojínek lučníPhleum pratense L.
Festulolium
hybridy vzniklé křížením druhů rodu Festuca s druhy rodu Lolium
x Festulolium Asch. & Graebn.
kříženci rodů Festuca x Lolium
Jílek hybridníLolium x hybridum Hausskn
Jílek mnohokvětýLolium multiflorum Lam.
Jílek vytrvalýLolium perenne L.
Kostřava červenáFestuca rubra L.
Kostřava drsnolistáFestuca trachyphylla (Hack.) Krajina
Kostřava lučníFestuca pratensis Huds.
Kostřava ovčíFestuca ovina L.
Kostřava rákosovitáFestuca arundinacea Schreb.
Kostřava vláskovitáFestuca filiformis Pourr.
Lesknice vodníPhalaris aquatica L.
Lipnice bahenníPoapalustris L.
Lipnice hajníPoa nemoralis L.
Lipnice lučníPoa pratensis L.
Lipnice obecnáPoa trivialis L.
Lipnice ročníPoa annua L.
Ovsík vyvýšenýArrhenatherum elatius (L.) P. Beauv. ex J. Presl & C. Presl
Psárka lučníAlopecurus pratensis L.
Psineček psíAgrostis canina L.
Psineček tenkýAgrostis capillaris L.
Psineček velikýAgrostis gigantea Roth
Psineček výběžkatýAgrostis stolonifera L.
Srha laločnatáDactylis glomerata L.
Sveřep samužníkovitýBromus catharticus Vahl
Sveřep siteckýBromus sitchensis Trin.
Trojštět žlutavýTrisetum flavescens (L.) P. Beauv.
Lesknice menší1Phalaris minor Retz.
Lesknice rákosovitá1Phalaris arundinacea L.
Lipnice smáčknutá1Poa compressa L.
Medyněk vlnatý1Holcus lanatus L.
Metlice trsnatá1Deschampsia cespitosa (L.) P. Beauv.
Poháňka hřebenitá1Cynosurus cristatus L.
Pýr hřebenitý1Agropyron cristatum (L.) Gaertn.
Srha hajní1Dactylis polygama Horv.
Sveřep bezbranný1Bromus inermis Leyss.
Sveřep horský1Bromus marginatus Nees ex Steud.
Tomka vonná1Anthoxanthum odoratum L.

1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

DruhRozmnožovací materiál předstupňůZákladní RMCertifikovaný RMObchodní osivo
SE 1SE 2SE 3ECO
Bojínek hlíznatýxxxxx
Bojínek lučníxxxxx
Festulolium
kříženci rodů kostřava x jílek
xxxxx
Jílek hybridníxxxxx
Jílek mnohokvětýxxxxx
Jílek vytrvalýxxxxx
Kostřava červenáxxxxx
Kostřava drsnolistáxxxxx
Kostřava lučníxxxxx
Kostřava ovčíxxxxx
Kostřava rákosovitáxxxxx
Kostřava vláskovitáxxxxx
Lesknice vodníxxxxxx
Lipnice bahenníxxxxx
Lipnice hajníxxxxx
Lipnice lučníxxxxx
Lipnice obecnáxxxxx
Lipnice ročníxxxxxx
Ovsík vyvýšenýxxxxx
Psárka lučníxxxxx
Psineček psíxxxxx
Psineček tenkýxxxxx
Psineček velikýxxxxx
Psineček výběžkatýxxxxx
Srha laločnatáxxxxx
Sveřep samužníkovitýxxxxx
Sveřep siteckýxxxxx
Trojštět žlutavýxxxxx
Lesknice menšíxxxxx
Lesknice rákosovitáxxxxx
Lipnice smáčknutáxxxxx
Medyněk vlnatýxxxxx
Metlice trsnatáxxxxx
Poháňka hřebenitáxxxxx
Pýr hřebenitýxxxxx
Srha hajníxxxxx
Sveřep bezbrannýxxxxx
Sveřep horskýxxxxx
Tomka vonnáxxxxx

Oddíl 2

Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

NázevPopis
Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůdvyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál
Základní rozmnožovací materiál krajových odrůdvyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

KategoriePřehlídka ve fáziPorosty nemohou být zakládány (rok výsevu) na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány
počet roků3Předplodina2
SE, E, Cod vymetání do počátku zrání2trávy

2 - Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.

3 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

Pododdíl 2

Tabulka 3.2

KategorieIzolace k zamezení mechanické příměsi v metrech 4Prostorová izolace cizosprašných druhů - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení5,6
Vzdálenost8
pole do 2 hapole nad 2 ha
SE, E, C1200100
SE, E, C pro výrobu pícnin nebo technické účely11007507

4 - Od sousedních porostů trav včetně fertilních volně rostoucích travních společenstev.

5 - Mezi odrůdami u druhů: bojínků, jílků, kostřav, ovsíku vyvýšeného, lipnic (vyjma luční) psinečků, srh, sveřepů, trojštětu žlutavého, psárky luční a mezirodových kříženců loloidního a festucoidního typu.

6 - Navzájem mezi druhy: jílků a kříženců s jílky loloidního typu a dále kříženců s jílky festucoidního typu a kostřavy rákosovité.

7 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

8 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Oddíl 3

Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu

Pododdíl 1

Tabulka 3.3a

Nejvyšší dovolený počet jiných rostlin na 100 m2kategorie
SE,Ec
jiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné (tabulka 3.3b)210
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u apomiktických jednoklonových odrůd lipnice luční560
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u ostatních odrůd lipnice luční540
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u ostatních trav310
oves hluchý35
šťovíky kadeřavý a tupolistý1020
kokotice a psárka polnínesmí se vyskytovatnesmí se vyskytovat
rostliny napadené snětí: Ustilago spp.315

Tabulka 3.3b

DruhJiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné
bojínek hlíznatýbojínek luční
bojínek lučníbojínek hlíznatý
jílek hybridníostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu
jílek mnohokvětýostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu
jílek vytrvalýostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu
kostřava červenákostřavy červené navzájem, kostřavy ovčí, kostřava vláskovitá a kostřava drsnolistá
kostřava drsnolistákostřavy červené, kostřavy ovčí a kostřava vláskovitá
kostřava luční-
kostřava ovčíkostřavy ovčí navzájem, kostřavy červené, kostřava vláskovitá a kostřava drsnolistá a kostřava drsnolistá
kostřava rákosovitákříženci kostřav a jílků festucoidního typu
kostřava vláskovitákostřavy červené, kostřavy ovčí
lesknice menší-
lesknice rákosovitájiné lesknice, proso, (ježatky, bér)
lesknice vodníjiné lesknice, proso, (ježatky, bér)
lipnice bahenníostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
lipnice hajníostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
lipnice lučníostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
lipnice obecnáostatní lipnice mimo lipnici roční
lipnice ročníostatní lipnice mimo lipnici obecnou
lipnice smáčknutáostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
medyněk vlnatýmetlice trsnatá (chundelka metlice)
metlice trsnatámedyněk vlnatý (chundelka metlice)
ovsík vyvýšený-
poháňka hřebenitá-
psárka luční(psárka kolénkatá)
psineček velikýostatní psinečky
psineček psíostatní psinečky
psineček tenkýostatní psinečky
psineček výběžkatýostatní psinečky
pýr hřebenitý(pýr plazivý)
srha hajnísrha laločnatá
srha laločnatásrha hajní
sveřep bezbrannýostatní sveřepy
sveřep horskýostatní sveřepy
sveřep siteckýostatní sveřepy
sveřep samužníkovitýostatní sveřepy
tomka vonná-
trojštět žlutavý-
DruhJiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné
festuloliumloloidního typutetraploidní odrůdy jílku mnohokvětého a hybridního a kříženec jílku mnohokvětého x kostřav loloidního typu
festucoidního typukostřava rákosovitá

Pododdíl 2

Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

1. V rámci schémat je bér vlašský zařazen do skupiny trav.

2. Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu jsou 2 roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

3. Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu.

4. Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi metání.

5. Množitelské porosty cizosprašných druhů musí být izolovány od jakéhokoli zdroje nežádoucího pylu. Izolační vzdálenosti nesmí být menší než:

množitelský porost do 2 hamnožitelský porost nad 2 ha
Trávy - nehybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení200 m100 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely100 m950 m9
Trávy - hybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení400 m200 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely200 m9100 m9

9 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

6. Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

7. Množitelské porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být izolovány od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

8. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

9. Požadavky na odrůdovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů:

DruhSE,EC
lipnice luční (kromě apomiktických jednoklonových odrůd)5 rostlin na 100 m40 rostlinná 100 m2
lipnice luční (apomiktické jednoklonové odrůdy)5 rostlinná 100 m260 rostlinná 100 m2
ostatní trávy3 rostliny na 100 m210 rostlin na 100 m2

10. Požadavky na druhovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterých snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem:

DruhSE,EC
Lolium spp. (počet rostlin jiných druhů rodu Lolium)2 rostliny na 100 m210 rostlin na 100 m2
ostatní trávy3 rostliny na 100 m210 rostlin na 100 m2

11. Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,

12. Zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

DruhZkoušky
čistota osiva v %příměs jiných rostlinných druhůsítové tříděníVlhkostHTS / HMKSklíčivostjednoklíčkovostkonduktivitaStanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v %10Biochemická zkouška životaschopnostiFluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdymikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdyelektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdystanovení % hybridnosti vegetační zkouškouzkoušky zdravotního stavuzjišťování přítomnosti živočišných škůdců
Bojínek luční, hlíznatý#
Jílek mnohokvětý, hybridní, vytrvalý###
Kostřava červená, drsnolistá, luční, ovčí, rákosovitá, vláskovitá##
Lesknice menší, rákosovitá, vodní#
Lipnice luční, bahenní, hajní, obecná, roční, smáčknutá#
Medyněk vlnatý#
Metlice trsnatá#
Ovsík vyvýšený#
Poháňka hřebenitá#
Psárka luční#
Psineček veliký, psí, tenký, výběžkatý#
Pýr hřebenitý#
Srha laločnatá, hajní#
Sveřep sitecký, samužníkovitý, horský, bezbranný#
Tomka vonná#
Trojštět žlutavý#
Festulolium#

10 - Jen u polyploidních odrůd

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

□ zkouška se neprovádí

# zkoušku lze provést na žádost dodavatele

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2

DruhKategorieVlhkost nejvýšeKlíčivost nejméně22Čistota nejméně21Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhůHmotnost vzorkupro zkouškudle sloupce 10-15
vztaženo na hmotnost základního vzorkuve vzorku dle sloupce 16 počet semen
celkemv množství dle sloupce6jeden druhodlišné od sloupce 7 nebo 10
z tohoPýrkokotice19psárka polníšťovíky15oves hluchý,oves jalový
jeden druhPýrpsárka polní
%%%%%%%ksksKsksksksg
12345678910111213141516
bojínek lučníSE,E
C
14,08096,00,3
1,5
1,00,30,3201012
5
010
bojínek hlíznatýSE,E
C
14,08096,00,3
1,5
1,00,30,3201012
5
010
jílek hybridníSE,E
C
14,07596,00,3
1,5
1,00,50,320115052
5
060
jílek mnohokvětýSE,E
C
14,07596,00,3
1,5
1,00,50,320115052
5
060
jílek vytrvalýSE,E
C
14,08096,00,3
1,5
1,00,50,320115052
5
060
x FestuloliumSE,E
C
14,07596,00,3
1,5
1,00,50,320115052
5
060
kostřava lučníSE,E
C
14,08095,00,3
1,5
1,00,50,320115052
5
050
kostřava červenáSE,E
C
14,07590,00,3
1,5
1,00,50,320115052
5
030
kostřava drsnolistá, ovčí, vláskovitáSE,E
C
14,07585,00,3
2,0
1,00,50,320115052
5
030
kostřava rákosovitáSE,E
C
14,08095,00,3
1,5
1,00,50,320115052
5
050
lesknice vodníSE,E
C
O
14,07596,00,3
1,5
2,5
1,0 2,00,3 0,30,3 0,3204042
4
4
050
lesknice menšíSE,E
C
14,07596,00,3
1,5
1,00,30,3204042
4
0200
lesknice rákosovitáSE,E
C
14,07596,00,3
1,5
1,00,30,3204042
4
030
lipnice luční, hajní, smáčknutá, bahenní, obecnáSE,E
C
14,07585,00,3
2,013
1,0130,30,320141011
2
05
lipnice ročníSE,E
C
O
14,07585,00,3
2,013 3,020
1,013 2,0200,3
0,3
0,3
0,3
20141011
5
5
010
medyněk vlnatýSE,E
C
14,07585,00,4
2,0
1,00,30,320111011
3
010
metlice trsnatáSE,E
C
14,07585,00,4
2,0
1,00,30,3201011
3
010
ovsík vyvýšenýSE,E
C
14,07590,00,3
3,0
1,0160,50,320115052
5
01780
poháňka hřebenitáSE,E
C
14,08090,00,3
2,0
1,00,30,320111011
3
020
psárka lučníSE,E
C
14,07075,00,3
2,5
1,0160,30,320115052
5
030
psineček výběžkatý, tenký, psíSE,E
C
14,07590,00,3
2,0
1,00,30,320101105
psineček velikýSE,E
C
14,08090,00,3
2,0
1,00,30,320101105
pýr hřebenitýSE,E
C
14,08090,00,3
1,5
1,00,30,320115012
5
040
srha laločnatá, hajníSE,E
C
14,08090,00,3
1,5
1,00,30,320115052
5
030
sveřep bezbrannýSE,E
C
14,07597,00,4
1,5
1,00,50,3205055
10
090
sveřep horskýSE,E
C
14,07597,00,4
1,5
1,00,50,3205055
10
0200
sveřep samužníkovitý, siteckýSE,E
C
14,07597,00,4
1,5
1,00,50,3205055
10
017200
tonika vonnáSE,E
C
14,07585,00,3
2,0
1,00,30,32010112020
trojštět žlutavýSE,E
C
14,07075,00,3
3,0
1,0160,30,320 11101120185

11 - Výskyt nejvýše 80 kusů semen lipnic celkem v kategoriích SE a E se nepovažuje za nečistotu.

12 - V osivu trojštětu žlutavého v kategoriích SE a E se výskyt nejvýše 20 kusů semen lipnic celkem nepovažuje za nečistotu.

13 - V osivu lipnic v kategorii C v základním vzorku se celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 0,8 % hmotnosti nepovažuje za nečistotu.

14 - V osivu lipnic v kategoriích SE a E se podmínka uvedená ve sloupci 10 nevztahuje na semena jiných druhů lipnic; nejvyšší celkový výskyt semen jiných druhů lipnic ve vzorku podle sloupce 16 může být v kategoriích SE a E 1 kus v 500 kusech semen.

15 - Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského.

16 - Stanovené nejvyšší procento příměsi semen jednoho druhu se nevztahuje na semena lipnic.

17 - Výskyt nejvýše dvou semen ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

18 - Výskyt jednoho semene ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

19 - U kategorie C se výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

20 - V osivu lipnice roční v kategorii O se výskyt semen jiných druhů lipnic do 10 % hmotnosti nepovažuje za nečistotu.

21 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

22 - Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.

Vysvětlivky: „0“ nesmí se vyskytovat

Část VI

Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva trav kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. číslo partie

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

8. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

9. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 2

Úřední návěska osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu; v případě osiva odrůd x Festulolium se uvedou názvy druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází

4. název odrůdy

5. v případě odrůd trav, u nichž nebyla zkoušena užitná hodnota, nápis „není určeno k využití jako pícnina“

6. kategorie

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 3

Úřední návěska osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. nápis „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“

5. číslo partie

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

8. označení oblasti výroby

9. číslo návěsky

10. název a adresa dodavatele

11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 4

Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. nápis „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití)

3. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány; v případě osiva odrůd x Festulolium se uvedou názvy druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází

4. číslo partie

5. měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. číslo návěsky

8. název a adresa dodavatele

9. u směsi osiv k použití jako pícnina případně další informace o jejím využití

10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva trav a směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona

Tabulka 7.1

Typ malého baleníNejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg
- malé balení EU B
(základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo nebo směs osiv k použití jako pícnina)
10,0
- malé balení EU A
(směs osiv, která není určena k použití jako pícnina)
2,0

Oddíl 2

Označování malého balení

Pododdíl 1

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. nápis „Malé balení EU B“

2. název a adresa dodavatele

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. název druhu

6. název odrůdy

7. kategorie

8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. v případě odrůd trav, u nichž nebyla zkoušena užitná hodnota, nápis „není určeno k využití jako pícnina“

10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 2

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1. nápis „Malé balení EU B“

2. název a adresa dodavatele

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. název druhu

6. nápis „Obchodní osivo“

7. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

8. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

9. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 3

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:

1. nápis „Malé balení EU A“

2. název a adresa dodavatele

3. číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva

4. označení České republiky nebo její zkratka

5. nápis „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití)

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány

8. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

9. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 4

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:

1. nápis „Malé balení EU B“

2. název a adresa dodavatele

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. nápis „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití)

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány

8. případně další informace o využití směsi

9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český názevLatinský název
Bob polníVida faba L. (partim)
Hrách polní (včetně pelušky)Pisum sativum L. (partim)
Jestřabina východníGalega orientalis Lam.
Jetel alexandrijskýTrifolium alexandrinum L.
Jetel lučníTrifolium pratense L.
Jetel nachovýTrifolium incarnatum L.
Jetel zvrácený (perský)Trifolium resupinatum L.
Jetel plazivýTrifolium repens L.
Jetel zvrhlý (švédský)Trifolium hybridum L.
Lupina bíláLupinus albus L.
Lupina úzkolistáLupinus angustifolius L.
Lupina žlutáLupinus luteus L.
Pískavice řecké senoTrigonella foenum-graecum L.
Štírovník růžkatýLotus corniculatus L.
Tolice dětelováMedicago lupulina L.
Vičenec ligrusOnobrychis viciifolia Scop.
Vikev huňatáVida villosa Roth
Vikev panonskáVida pannonica Crantz
Vikev setáVida sativa L.
Vojtěška proměnliváMedicago x varia T. Martyn
Vojtěška setáMedicago sativa L.
Cizrna beraní1Cicer arietinum L.
Čičorka pestrá1Securigera varia (L.) Lassen
Čočka jedlá1Lens culinaris Medik.
Jetel prostřední1Trifolium medium L.
Komonice bílá1Melilotus albus Medik.
Štírovník jednoletý1Lotus ornithopodioides L.
Úročník bolhoj1Anthyllis vulneraria L.

1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se provádí pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

DruhRozmnožovací materiál předstupňůZákladní RMCertifikovaný RMObchodní osivo
SE 1SE 2SE 3EC2C 1C 2O
Bob polníxxxxxx
Hrách polní (včetně pelušky)xxxxxx
Jestřabina východníxxxxx
Jetel alexandrijskýxxxxx
Jetel lučníxxxxx
Jetel nachovýxxxxx
Jetel zvrácený (perský)xxxxx
Jetel plazivýxxxxx
Jetel zvrhlý (švédský)xxxxx
Lupina bíláxxxxxx
Lupina úzkolistáxxxxxx
Lupina žlutáxxxxxx
Pískavice řecké senoxxxxxx
Štírovník růžkatýxxxxx
Tolice dětelováxxxxx
Vičenec ligrusxxxxxx
Vikev huňatáxxxxxx
Vikev panonskáxxxxxxx
Vikev setáxxxxxx
Vojtěška proměnliváxxxxx
Vojtěška setáxxxxxx
Cizrna beraníxxxxxx
Čičorka pestráxxxxx
Čočka jedláxxxxx
Jetel prostředníxxxxx
Komonice bíláxxxxx
Štírovník jednoletýxxxxx
Úročník bolhojxxxxx

2 - Označení C se používá u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál.

Oddíl 2

Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

NázevPopis
Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůdvyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál
Základní rozmnožovací materiál krajových odrůdvyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Luskoviny:

Tabulka 3.1a

KategoriePrvní přehlídka ve fáziDruhá přehlídka v doběPorosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předchozích letech pěstovány luskoviny stejného rodu3,4,5
SE, Ekvetenídozrávání3 roky
Ckvetenídozrávání3 roky

3 - Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m2.

4 - Týká se i zeleninových variet luskovin.

5 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Jeteloviny:

Tabulka 3.1b

KategoriePřehlídka ve fáziPorosty nemohou být zakládány (rok výsevu) na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány:
Počet roků6Předplodina7
SE, E, Cod kvetení do počátku zrání3jeteloviny

6 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

7 - Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Porosty samosprašných druhů musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

Pododdíl 2

Luskoviny:

Tabulka 3.2a

DruhKategorieIzolace k zamezení mechanické příměsi - luskoviny navzájem v metrechProstorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů9 pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
Porosty pro výrobu osivaVzdálenost10
v m
bobSE, E, C1určeného do množení o výměře
cizrnaSE, E, C1do 2 ha200
čočkaSE, E, C1nad 2 ha100
lupina - žlutáSE, E, C1
vikev
- huňatá
- setá
- panonská
SE, E, C1určené pro výrobu pícnin nebo technické účely o výměře
do 2 ha1008
nad 2 ha508
hrách (včetně pelušky)SE, E, C2--
lupina- bílá- úzkolistáSE, E, C1--

8 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

9 - Jiné odrůdy stejného druhu.

10 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Pododdíl 3

Jeteloviny:

Tabulka 3.2b

KategorieIzolace k zamezení mechanické příměsi v metrechProstorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu mezi odrůdami stejného druhu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
Vzdálenost12
porost do 2 haporost nad 2 ha
SE, E, C1200100
SE, E, C pro výrobu pícnin nebo technické účely1100115011

11 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

12 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Oddíl 3

Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu

Pododdíl 1

Luskoviny:

Tabulka 3.3a

DruhKategorieNejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m2 porostuNejvyšší počet rostlin napadených Ascochyta spp. na 100 m2 porostu
jiných druhů luskovinjiných odrůd a zřetelně odchylných typů a jiných forem13) v rámci druhu
bobSE, E110145
C10201415
cizrna beraníSE, E110-
C1020-
čočkaSE, E12-
C810-
hrách polní (včetně pelušky)SE, E110165
C10201615
lupina
- bílá
- žlutá
- úzkolistá
SE, E13515
C10101515
vikev
- huňatá
- setá
- panonská
SE, E135
C101015

13 - Jarní a ozimé formy, listový a úponkový hrách, bob s ukončeným a neukončeným kvetením.

14 - U typů s ukončeným kvetením v kategorii SE, E 4 rostliny a kategorii C 30 rostlin na 100 m2.

15 - U lupin se jedná o výskyt Colletotrichum spp.

16 - Platí i pro příměs pelušky v hrachu a hrachu v pelušce.

Pododdíl 2

Jeteloviny:

Tabulka 3.3b

DruhNejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m2 porostůKategorie
SE, EC
jetel luční a vojtěškajiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c)510
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy310
plevelné druhy
- šťovík kadeřavý a tupolistý
510
rostliny napadené virovými chorobami10%10%
ostatní jetelovinyjiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c)530
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy310
plevelné druhy
- šťovík kadeřavý a tupolistý
510
rostliny napadené virovými chorobami10%10%
všechny jetelovinykokotice a zárazanesmí se vyskytovat
vojtěška setáRostliny s příznaky napadení RNŠO Clavibacter michiganensis ssp. insidiosus (McCulloch 1925) Davis et al.0%0%
Rostliny s příznaky napadení RNŠO Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev0%0%

Pododdíl 3

Tabulka 3.3c

DRUHJiné kulturní druhy obtížně čistitelné
čičorka pestrájetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová
jestřabina východní-
jetel alexandrijskýjetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel lučníštírovník růžkatý, komonice bílá a vojtěška setá
jetel nachovýjetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel zvrácený (perský)jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel plazivýštírovníky, jetel zvrhlý
jetel prostředníjetel luční, jetel zvrhlý a štírovníky
jetel zvrhlý (švédský)jetel plazivý a štírovníky
komonice bílájetel zvrhlý, štírovník růžkatý, jetel luční, vojtěška setá
pískavice řecké seno-
štírovník jednoletýjetel luční, jetel zvrhlý a ostatní štírovníky
štírovník růžkatýjetel luční, jetel zvrhlý a ostatní štírovníky
tolice dětelovájetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční
úročník bolhojjetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová.
vičenecjetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a jetel luční
vojtěška setájetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční
vojtěška proměnlivájetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční

Pododdíl 4

Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby u něho bylo možné hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Pododdíl 5

Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO v osivu vojtěšky seté přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5):

Tabulka 3.3d

RNŠOPřed založením porostu vojtěšky seté musí platit vždy alespoň jedno z opatření pro každý RNŠO uvedený v této tabulce
Původ osivaStanoviště prosté RNŠO Způsob zjištěníRezistentní odrůdaPředběžné ošetření a zkoušení osiva
Clavibacter michiganensis ssp. insidiosus (CMI)Pochází z oblasti prosté CMINebyly pozorovány příznaky výskytu organismu v předchozím roce v okolí místa produkce, pokud byla na pozemku vojtěškaANO a neškodné nečistoty v osivu nepřekročí 0,1 %---
Ditylenchus dipsaci (DD)---Na předchozím porostu nebyly pozorovány příznaky výskytu DD, ve dvou předchozích letech nebyly pěstovány hostitelské plodiny pro DD a byla přijata vhodná hygienická opatření k zabránění výskytu DDNa předchozím porostu nebyly pozorovány příznaky výskytu DD a DD nebyl zjištěn laboratorně z odebrané zeminy---Fyzikální nebo chemické proti DD a potvrzení nepřítomnosti DD laboratorní zkouškou osiva

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

1. V rámci schémat je sója zařazena do skupiny leguminóz.

2. Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu na jednom pozemku jsou tři roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

3. Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu.

4. Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou a to ve fázi kvetení.

5. Množitelské porosty cizosprašných druhů musí být izolovány od jakéhokoli zdroje nežádoucího pylu. Izolační vzdálenosti nesmí být menší než:

množitelský porost do 2 hamnožitelský porost nad 2 ha
Luskoviny a jeteloviny - nehybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení200 m100 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely100 m1750 m17
Luskoviny a jeteloviny - hybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení400 m200 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely200 m17100 m17

17 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

6. Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

7. Množitelské porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být izolovány od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

8. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

9. Požadavky na odrůdovou čistotu - minimální čistota odrůdy v % a nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů:

DruhSE, EC 1C 2
hrách polní (včetně pelušky), bob polní99,7 %
20 rostlinná 100 m2
99,0 %
70 rostlinná 100 m2
98,0 %
140 rostlin na 100 m2
sója99,5 %
35 rostlin na 100 m2
99,0 %
70 rostlin na 100 m2
99,0 %
70 rostlin na 100 m2
DruhSE, EC
jeteloviny a luskoviny vyjma hrachu, pelušky, bobu a sóji3 rostliny na 100 m210 rostlin na 100 m2

10. Požadavky na druhovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterých snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem:

DruhSE, EC,C 1, C 2
luskoviny a jeteloviny3 rostliny na 100 m210 rostlin na 100 m2

11. porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,

12. zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

DruhZkoušky
čistota osiva v %příměs jiných rostlinných druhůsítové tříděníVlhkostHTS/HMKSklíčivostjednoklíčkovostkonduktivitaStanovení příměsi semen s odlišnou ploidiív% 18Biochemická zkouška životaschopnostiFluorescenční zkouška -zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdymikroreliéfová zkouška -zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdyelektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdystanovení % hybridnosti vegetační zkouškouzkoušky zdravotního stavuzjišťování přítomnosti živočišných škůdců
Bob obecný#x
Hrách polní (včetně pelušky)###x
Jestřabina východní#
Jetel luční, zvrhlý (švédský)##
Jetel nachový, alexandrijský, plazivý, prostřední, zvrácený (perský)##
Lupina bílá, úzkolistá, žlutá#x
Pískavice řecké seno#
Štírovník jednoletý, růžkatý#
Tolice dětelová#
Vičenec ligrus#
Vikev huňatá, panonská, setá#
Vojtěška setá#
Vojtěška proměnlivá#
Cizrna beraní#
Čičorka pestrá#
Čočka jedlá#
Komonice bílá#
Úročník bolhoj#

18 - Jen u polyploidních odrůd.

Vysvětlivky:

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

# zkoušku lze provést na žádost dodavatele

□ zkouška se neprovádí

◌ Zkouška je povinná pouze v případě, kdy to vyžaduje zvolená varianta opatření k zamezení výskytu daného RNŠO v porostu, uvedená v tabulce 3.3d v této příloze

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Pododdíl 1

Požadavky na vlastnosti osiva luskovin

Tabulka 5.2a

DruhKategorieVlhkost nejvýše26KlíčivostČistota nejméně25Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhůHmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce
10-14
Další požadavky
klíčivost nejméně27tvrdá semena19vztaženo na hmotnost základního vzorkuve vzorku podle sloupce 15
celkemv množství dle sloupce 7jednoho druhuodlišné od sloupce 8 nebo 10
jednoho druhukomonicekomoniceoves hluchý,oves jalovýšťovíky kromě menšího a přímořskéhokokotice
%%%%%%%ksksksksksg%
12345678910111213141516
bob polníSE,E16,080598,00,3--200020100022
C0,50,30,3--5
hrách polní (včetně pelušky)SE,E16,080-98,00,3--200020100022
C0,50,30,3--5
lupina bílá, žlutáSE,E16,0802098,00,3--200020100020,21
22
C0,5230,3230,3--5
lupina úzkolistáSE,E16,0752098,00,3--200020100020,21
22
C0,5230,3230,3--5
vikev huňatáSE,E16,0852098,00,3--2000201000
C1,0230,5230,3--5
vikev setáSE,E16,0852098,00,3--2000201000
C1,0230,5230,3--5
vikev panonskáSE,E16,0852098,00,3--2000201000
C98,0 1,0230,5 230,3--5
O97,02,0241,5240,3--5
cizrna beraníSE,E16.0802099,0---20-0-01000
C98,0-
čočka jedláSE,E16,0802099,0---20-0-0600
C-

19 - Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství dle sloupce 5.

20 - Procentní podíl hořkých semen v jiných než hořkých odrůdách lupiny nesmí přesáhnout 1 % u kategorií SE, E a 2,5 % u kategorie C.

21 - Výskyt semen lupin jiné barvy nesmí přesáhnout u hořkých odrůd 2 %, u ostatních odrůd 1 %.

22 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

23 - Celkový výskyt semen druhů lupina bílá, lupina úzkolistá, lupina žlutá, hrách polní (včetně pelušky), bob polní, vikev panonská, vikev setá a vikev huňatá (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 0,5 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu.

24 - Výskyt nejvýše 6 hmotnostních % semen vikve huňaté nebo jiných příbuzných pěstovaných druhů se nepovažuje za nečistotu.

25 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

26 - Vlhkost nejvýše 18 % pro osivo určené k výsevu v roce sklizně, popřípadě v roce bezprostředně následujícím po roce sklizně.

27 - Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.

Pododdíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva jetelovin

1.

Tabulka 5.2b

DruhKategorieVlhkost nejvýšeKlíčivostČistota nejméně35Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhůHmotnost vzorkupro zkouškudle sloupce
10-14
Minimální klíčivost36Maximální podíl tvrdých semen28vztaženo na hmotnost základního vzorkuve vzorku dle sloupce 15 počet semen
celkemv množství dle sloupce 7jeden druhodlišné od sloupce 8 nebo 10
z tohokomonicekokotice30oves hluchý,oves jalovýšťovíky kroměmenšího a přímořského
jeden druhkomonice
%%%%%%%ksksksksksg
123456789101112131415
jestřabina východníSE,E12,0604097,00,3--20034032, 3302200
C2,01,50,3--10
jetel alexandrijskýSE,E12,0802097,00,3--200340320360
C1,51,00,3--032, 3310
jetel lučníSE,E12,0802097,00,3--200340320550
C1,51,00,3--032, 3310
jetel nachovýSE,E12,0752097,00,3--200340320380
C 1,51,00,3--032, 3310
jetel zvrácený (perský)SE,E12,0802097,00,3--200340320320
C1,51,00,3--032, 3310
jetel plazivýSE,E12,0804097,00,3--200340320520
C1,51,00,3--032, 3310
jetel zvrhlý (švédský)SE,E12,0802097,00,3--200340320320
C1,51,00,3--032, 3310
pískavice řecké senoSE,E12,080-95,00,3--200002450
C1,00,50,3--5
O2,01,50,3--5
štírovník růžkatýSE,E12,0754095,00,3--20034032031030
C1,8311,04)0,3--032, 33
štírovník jednoletýSE,E12,0754095,00,3--20034032031030
C1,8311,0310,3--032, 33
tolice dětelováSE,E12,0802097,00,3--20034032051050
C1,51,00,3--032, 33
vičenec (nevyluštěný)SE,E12,0752095,00,3--200002600
40029
C2,51,00,3--5
O3,52,00,3--5
vojtěška (setá a proměnlivá)SE,E12,0804097,00,3--20034032031050
C1,51,00,3--032, 33
čičorka pestráSE,E12,0754095,00,3--2000320310100
C1,51,00,3--032, 33
jetel prostředníSE,E12,0802097,00,3--200032031050
C1,51,00,3--032, 33
komonice bíláSE,E13,0802097,00,3--20-03202 550
C1,51,0--032, 33
úročník bolhojSE,E13,0752095,00,3--20003202 560
C1,51,00,3--032, 33

28 - Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství podle sloupce 5.

29 - Osivo vyluštěné.

30 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

31 - Výskyt semen jetele lučního nepřesahující 1 % hmotnostní se nepovažuje za nečistotu.

32 - Hmotnost vzorku pro zjišťování počtu semen kokotic je dvojnásobek hmotnosti uvedené ve sloupci 15.

33 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

34 - Výskyt jednoho semene komonic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena komonic.

35 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

36 - Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.

Vysvětlivky:

„ 0 “ nesmí se vyskytovat

„ - “ neposuzuje se

2.

a) čistota osiva jetelovin může klesnout až o 5% pod hodnotu uvedenou v normě, jsou-li příčinou čištěním neodstranitelné minerální příměsi.

b) v osivu vojtěšky se nesmí vyskytovat háďátko zhoubné Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev

Oddíl 3

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Pododdíl 1

Tabulka 5.3

PlodinaŠkodlivý organismusKategorieNormovaná hodnota37Hraniční hodnota38
Bob obecnýAscochyta fabae Speg.SE, E3%10%
C7%15%
Hrách polní (včetně pelušky)Ascochyta spp.SE, E3%10%
C7%15%
Fusarium spp.SE, E, C7%20%
LupinaColletotrichum spp.SE, E0%-
C2%-
RNŠO nebo příznaky jím způsobenéMaximální povolený výskyt v osivu39
Vojtěška setáClavibacter michiganensis ssp. insidiosus (McCulloch 1925) Davis et al.SE, E, C0%
Ditylenchus dipsaci (Kuehn) FilipjevSE, E, C0%

37 - Je-li výskyt škodlivých organismů vyšší než normovaná hodnota, lze osivo uznat pouze pod podmínkou účinného namoření.

38 - Jestliže výskyt škodlivých organismů přesáhne hraniční hodnotu, nesmí být zkoušená partie použita jako osivo.

39 - Zkouška zdravotního stavu je povinná pouze v případě, kdy to vyžaduje zvolená varianta opatření k zamezení výskytu daného RNŠO v porostu, uvedená v tabulce 3.3d v této příloze.

Pododdíl 2

Luskoviny nesmějí být napadeny následujícími škůdci:

Acanthoscelides obtectus Say

Bruchus affinis Frölich

Bruchus atomarius (Linnaerus)

Bruchus pisorum (Linnaerus)

Bruchus rufimanus Boheman

Část VI

Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

15. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech při jatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 2

Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. kategorie, generace

6. u certifikovaného RM druhé generace a následných generací po základním RM počet generací po základním RM

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

15. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech při jatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 3

Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. u lupin údaj, zda se jedná o sladkou nebo hořkou lupinu

5. označení kategorie „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“

6. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. označení oblasti výroby

10. číslo návěsky

11. název a adresa dodavatele

12. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

13. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

14. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 4

Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. nápis „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití)

3. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány

4. číslo partie

5. měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. číslo návěsky

8. název a adresa dodavatele

9. u směsi osiv k použití jako pícnina případně další informace o jejím využití

10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

12. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva luskovin nebo jetelovin nebo směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona

Tabulka 7.1

Typ malého baleníNejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv)
v kg
- malé balení EU B
(základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo nebo směs osiv k použití jako pícnina)
10,0
- malé balení EU A
(směs osiv, která není určena k použití jako pícnina)
2,0

Oddíl 2

Označování malého balení

Pododdíl 1

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva luskovin nebo jetelovin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení EU B“

2. název a adresa dodavatele

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. název druhu

6. název odrůdy

7. kategorie, generace

8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 2

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení EU B“

2. název a adresa dodavatele

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. název druhu

6. u lupin údaj, zda se jedná o sladkou nebo hořkou lupinu

7. označení „Obchodní osivo“

8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 3

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení EU A“

2. název a adresa dodavatele

3. číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva

4. označení České republiky nebo její zkratka

5. označení „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití)

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány

8. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

9. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 4

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení EU B“

2. název a adresa dodavatele

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. označení „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití)

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány

8. případně další informace o využití směsi

9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo jiných krmných plodin

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český názevLatinský název
Kapusta krmnáBrassica oleracea L. convar. acephala (DC.) Alef. var. medullosa Thell. + var. viridis L.
Ředkev olejnáRaphanus sativus L.var. oleiformis Pers.
SvazenkaPhacelia tanacetifolia Benth.
TuřínBrassica napus L. var. napobrassica (L.) Rchb.
Bér italský (čumíza, mohár)1Setaria italica (L.) P. Beauv.
Sléz přeslenitý1Malva verticillata L.

1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

DruhRozmnožovací materiál předstupňůZákladní RMCertifikovaný RM
SE 1SE 2SE 3EC
Kapusta krmnáxxxxx
Ředkev olejnáxxxxx
Svazenkaxxxxx
Tuřínxxxxx
Bér italský (čumíza, mohár)xxxxx
Sléz přeslenitýxxxxx

Oddíl 2

Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

NázevPopis
Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůdvyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdya určen pro výrobu osiva kategorie certifikovanýrozmnožovací materiál
Základní rozmnožovací materiál krajových odrůdvyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Pododdíl 1

Tabulka 3.1

KategoriePrvní rok pěstováníPrvní přehlídka ve fáziDruhá přehlídka ve fáziPorosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány:
počet roků2předplodiny
kapusta krmná, tuřínsazečkasemenice
SE
E
v technologické zralostipři tříděníkvetení5stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis
C
ředkev olejná
SE
E
-kvetenídozrávání5stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis
C-kvetení-
svazenka
SE
E
C
-kvetení-2stejný nebo příbuzný druh
sléz přeslenitý
SE
E
C
-od kvetení do počátku zrání-3stejný nebo příbuzný druh
bér italský
SE
E
C
-od kvetení do počátku zrání-2stejný nebo příbuzný druh

2 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Pododdíl 2

1. Krmnou kapustu a tuřín lze množit i přímou metodou - ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení. Při přehlídce porostu sazeček s nedorostlými sazečkami (přímá metoda) se pravost a čistota odrůdy neposuzuje. Pro posouzení pravosti a čistoty odrůdy může být provedena vegetační nebo jiná zkouška. Osivo z takto množených porostů je určeno pouze na plochy běžného pěstování.

2. U hybridních odrůd musí být provedeny alespoň tři přehlídky množitelského porostu.

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Tabulka 3.2

DruhKategorieIzolace k zamezení mechanicképříměsi v metrechProstorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů4 pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
vzdálenost5od druhů
kapusta3SE, E1400rodu Brassica,
Camelina a Sinapis
krmnáC1200
svazenkaSE, E1400-
C1200
tuřín3SE, E1400rodu Brassica,
Camelina a Sinapis
C1200
sléz přeslenitýSE, E, C1500od jiných odrůd téhož druhu
ředkev olejná, bér italskývzdálenost5
porost do 2 haporost nad 2 ha
do dalšího množeníSE, E1200100
pro výrobu pícnin nebo technické účelySE, E, C11006506

3 - Týká se porostů semenic.

4 - Jiné odrůdy, komponenty a hybridy stejného druhu a jiné druhy.

5 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

6 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

Oddíl 3

Čistota druhu a čistota odrůdy

Pododdíl 1

Tabulka 3.3a

DruhKategorieNejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m2 porostu nebo %
jiných kulturních druhů a forem s podobným semenemjiných odrůd a zřetelněodchylných typů, komponentů a hybridů
kapusta krmná, tuřínSE, E3 ks3 ks; 0,3 %
C10 ks10 ks; 1,0%
ostatní jiné krmné plodinySE, E3 ks3 ks
C10 ks10 ks

Pododdíl 2

Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Pododdíl 3

Tabulka 3.3b

Nejvyšší dovolený výskyt rostlin při množení hybridních odrůd 7Kategorie
EC (hybrid)
jiných odrůd a zřetelně odchylných typů
- v odrůdách a liniích0,5 %3,0%
- v hybridních porostech0,2 %1,0 %
jiných příbuzných druhů
- v komponentech a v hybridních porostech ostatních druhů0 %1) 1,0 %

7 - Linie sloužící při hybridizaci pouze jako opylovač se po opylení z porostu odstraní.

Pododdíl 4

1. V hybridizačních porostech se výskyt rostlin jiných příbuzných druhů, jiných odrůd a zřetelně odchylných typů posuzuje v obou komponentech samostatně, avšak pro uznání porostu je rozhodující celkový výskyt těchto rostlin v obou komponentech.

Oddíl 4

Zdravotní stav porostu

Tabulka 3.4

Nejvyšší dovolený počet rostlin napadených chorobami na 100 m2 porostu
DruhKategorieLeptosphaeria maculans (Desm.) Ces. et De Not. anamorfa: Phoma lingam (Tode : Fr.) Desm.Sclerotinia slerotiorum (Lib.) de BaryUstilago spp.
kapusta krmnáSE, E55-
C2020-
ředkev olejnáSE, E-5-
C-20-
tuřínE55-
C2020-
bér italskýSE, E--5
C--20

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

Skupina jiných krmných plodin není vytvořena. Bér vlašský patří do schématu pro trávy, sléz přeslenitý není zařazen v žádné skupině a ostatní druhy spadají do schématu brukvovitých a jiných olejných nebo přadných rostlin.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

DruhZkoušky
čistota osiva v %příměs jiných rostlinných druhůsítové tříděníVlhkostHTS / HMKSklíčivostjednoklíčkovostkonduktivitaStanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 8Biochemická zkouška životaschopnostiFluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdymikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdyelektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdystanovení % hybridnosti vegetační zkouškouzkoušky zdravotního stavuzjišťování přítomnosti živočišných škůdců
Bér italský (čumíza, mohár)#
Kapusta krmná#x
Ředkev olejná##
Sléz přeslenitý#
Svazenka#
Tuřín#x

8 - Jen u polyploidních odrůd.

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

□ zkouška se neprovádí

# zkoušku lze provést na žádost dodavatele

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2

DruhKategorieVlhkost nejvýšeKlíčivost nejméněČistota nejméně10Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhůHmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 10-13
Vztaženo na hmotnost základního vzorkuVe vzorku dle sloupce 14 počet semen
celkemz toho jeden druhředkev ohnicehořčice polníjeden druhOdlišné od sloupce 6 nebo 10
oves hluchý, oves jalovýkokoticešťovíky kroměmenšího a přímořského
%%%%%%%ksksksksg
1234567891011121314
bér italskýSE, E15,07096,00,300990
C1,009
kapusta krmnáSE, E12,0751199,70,320003100
C98,01,00,50,30,30910
ředkev olejnáSE, E10,0801197,00,320002300
C1,00,50,30,305
sléz přeslenitýSE, E15,07095,00,32000950
C1,00,509
SvazenkaSE, E13,0801196,00,32000950
C1,00,509
tuřínSE, E10,0801199,70,320002100
C98,01,00,50,30,3095

9 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

10 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

11 - Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.

Vysvětlivky:

„ 0 “ ... nesmí se vyskytovat

prázdné políčko ... neposuzuje se (výskyt není limitován)

Oddíl 3

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Tabulka 5.3

PlodinaŠkodlivý organismusVelikost vzorkuKategorieNejvyšší povolený výskyt
Kapusta krmná, tuřínSclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary100 gSE, E, C5 ks
Leptosphaeria maculans (Desm.) Ces. et De NotSE, E, C0 %

Část VI

Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva jiných krmných plodin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 2

Úřední návěska osiva jiných krmných plodin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. kategorie

6. číslo partie

7. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

8. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

9. označení země výroby

10. číslo návěsky

11. název a adresa dodavatele

12. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

13. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 3

Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. nápis „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití)

3. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány

4. číslo partie

5. měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. číslo návěsky

8. název a adresa dodavatele

9. u směsi osiv k použití jako pícnina případně další informace o jejím využití

10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva jiných krmných plodin a směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona

Tabulka 7.1

Typ malého baleníNejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv)
v kg
malé balení EU B
(základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo směs osiv k použití jako pícnina)
10,0
malé balení EU A
(směs osiv, která není určena k použití jako pícnina)
2,0

Oddíl 2

Označování malého balení

Pododdíl 1

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva jiných krmných plodin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. nápis „Malé balení EU B“

2. název a adresa dodavatele

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. název druhu

6. název odrůdy

7. kategorie

8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 2

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:

1. nápis „Malé balení EU A“

2. název a adresa dodavatele

3. číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva

4. označení České republiky nebo její zkratka

5. nápis „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití)

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány

8. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

9. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 3

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:

1. nápis „Malé balení EU B“

2. název a adresa dodavatele

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. nápis „Směs osiv ...“ (zamýšlené použití)

6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

7. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány

8. případně další informace o využití směsi

9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo olejnin a přadných rostlin

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český názevLatinský název
Hořčice bíláSinapis alba L.
Hořčice černáBrassica nigra (L.) W.D.J.Koch
Hořčice sareptskáBrassica juncea (L.) Czernj.
KmínCarum carvi L.
Konopí setéCannabis sativa L.
LenLinum usitatissimum L.
Mák setýPapaver somniferum L.
ŘepiceBrassica rapa L. var. silvestris (Lam.) Briggs
ŘepkaBrassica napus L. (partim)
SlunečniceHelianthus annuus L.
SójaGlycine max (L.) Merr.
Světlice barvířskáCarthamus tinctorius L.
Lnička setá1Camelina sativa (L.) Crantz

1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

DruhRozmnožovací materiál předstupňůZákladní RM (včetně komponentů hybridů)Certifikovaný RMObchodní osivo
SE 1SE 2SE 3EC2C 1C 2C 3O
Hořčice bíláxxxxx
Hořčice černáxxxxxx
Hořčice sareptskáxxxxx
Kmínxxxxx
Konopí seté dvoudoméxxxxx
Konopí seté jednodoméxxxxxx
Len setý olejnýxxxxxxx
Len setý přadnýxxxxxxx
Mák setýxxxxx
Řepicexxxxx
Řepkaxxxxx
Slunečnicexxxxx
Sójaxxxxxx
Světlice barvířskáxxxxx
Lnička setáxxxxxx

2 - Označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál.

Oddíl 2

Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

NázevPopis
E - nehybridní odrůdyurčen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný RM nebo kategorií certifikovaný RM první generace, certifikovaný RM druhé generace nebo certifikovaný RM třetí generace
E - hybridní odrůdy
- inbrední linie
určen pro výrobu Sc - dvouliniových hybridů nebo Tc - tříliniových hybridů
E - hybridní odrůdy
- jednoduché hybridy
určen pro výrobu Tc - tříliniových hybridů nebo Dc - čtyřliniových hybridů

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

Druh
Kategorie
První přehlídka ve fáziDruhá přehlídka ve fáziTřetí přehlídka ve fáziPorosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány:
počet roků3předplodiny
hořčice bílá, hořčice černá, hořčice sareptská, lnička setá, řepice
SE
E
kvetenídozrávání-3stejného druhu a jiného druhu rodu
Brassica,
Camelina,
Raphanus a
Sinapis
C, Okvetení--3
řepka
SE, E, Ctvorby listové růžicekvetenídozrávání3stejného druhu a jiného druhu rodu
Brassica,
Camelina,
Raphanus a
Sinapis
komponenty, hybridytvorby listové růžicekvetenídozrávání5
kmín
SE, E, Ckvetení--2čeleď Apiaceae
konopí seté
SE, E, Ckvetenídozrávání-2stejného druhu
len
SE, E, Ckvetenídozrávání-2stejného druhu
sója
SE, E, Ckvetenípřed zralostíve zralosti po opadu listů2stejného druhu
mák, slunečnice, světlice barvířská
SE, E, Ckvetenídozrávání-2stejného druhu

3 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Tabulka 3.2

DruhKategorieIzolace k zamezení mechanicképříměsi v metrechProstorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů4 pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
od stejného druhuod druhů
hořčice bíláSE, E14005rodu Brassica, Camelina a Raphanus
C12005
hořčice černá, sareptskáSE, E14005rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis
C12005
kmínSE, E14005od jiné odrůdy
C12005
konopí setéjednodoméSE, E250005
C210005
konopí setédvoudoméSE, E24005
C22005
lenSE, E1200
C1100
lnička setáSE, E1400rodu Brassica, Raphanus a Sinapis
C1200
mákSE, E1400
C1200
řepkaSE, E12005rodu Brassica, Raphanus, Sinapis a Camelina
C11005
komponenty15005
hybridy13005
řepiceSE, E14005rodu Brassica, Sinapis Raphanus, a Camelina
C12005
slunečniceSE, E17505
C15005
komponenty115005
hybridy15005
světlice barvířskáSE, E14005
C12005
sójaSE, E1-
C1-

4 - Jiné odrůdy, komponenty a hybridy stejného druhu a jiné druhy.

5- Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Pododdíl 2

Izolační vzdálenost platí i pro planě rostoucí společenstva daných druhů nebo z půdní zásoby, kde počet rostlin sledovaného druhu je 100 a více rostlin na 100 m2.

Oddíl 3

Čistota druhu a čistota odrůdy

Pododdíl 1

Tabulka 3.3a

DruhKategorieNejvyšší dovolený výskyt rostlin na 100 m2 porostu - kusy, %
jiných kulturníchdruhů a forem 6 s podobným semenemjiných odrůd a zřetelně odchylných typů, komponentů a hybridůhořčice rolníředkev ohniceostatní plevele
kusůkusů / %kusůkusůkusů
hořčice bíláSE, E3302
C101044
hořčice černá, sareptskáSE, E3302
C101044
konopí setéSE, E33
C1010
kmínSE, E3307
C101047
lenSE, E33
C1010
lnička setáSE, E33
C1010
mákSE, E3308
C101008
řepkaSE, E3302
C101044
řepice9SE, E3302
C101044
slunečniceSE, E33
C1010
komponenty3viz tabulka 3.3 c
hybridy10
světlice barvířskáSE, E33
C1010
sójaSE, E30,5 %
C101,0 %

6 - Jarní a ozimá forma v rámci druhu, u lnu též len olejný a přadný navzájem

7 - Ostatní druhy čeledi Apiaceae (okoličnaté).

8 - Blín

9 - Pokud se bude u řepice vyrábět osivo hybridních odrůd, bude postupováno stejným způsobem jako u hybridních odrůd řepky, s přihlédnutím k typu hybridnosti a metodice šlechtitele.

Pododdíl 2

Množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Pododdíl 3

Požadavky na porosty hybridních odrůd řepky při použití pylové sterility

Tabulka 3.3b

KategorieKomponentyRestaurované hybridyNejvyšší dovolený výskyt odlišných rostlinPylová sterilita
komponenty%ks/100 m2
Einbrední linie0,15-
jednoduchý hybrid-
otcovský komponent0,15-
mateřský komponent0,21099%
Cotcovský komponent0,315-
mateřský komponent1,02098%
Emateřský komponent 11-398%
otcovský komponent-3-
obsev-3-
Cmateřský komponent 11-1098%
otcovský komponent 10-15-
obsev-15-

10 - Platí, pokud hustota porostu bude minimálně 30 rostlin / m2, při hustotě porostu 20 rostlin / m2 se smí vyskytovat nejvýše 2 odlišné rostliny /100 m2.

11 - Selekce fertilních rostlin v mateřském komponentu bude provedena na začátku fáze kvetení, fertilní rostliny v porostu mateřského komponentu se počítají jako odchylné typy v tom případě, že se od porostu liší minimálně v jednom dalším odrůdovém znaku.

Pododdíl 4

1. Opylovač musí být z porostu důsledně odstraněn, kontrola odstranění se provádí při třetí přehlídce, nesmí být nalezeny ani remontující rostliny.

2. Pro osivo hybridních odrůd řepky kategorie E vyráběné za použití pylové sterility je stanovena minimální odrůdová čistota mateřského komponentu 99,0 % a otcovského komponentu 99,9 %.

3. Minimální odrůdová čistota hybridních odrůd (% hybridnosti) osiva řepky kategorie C vyráběného za použití pylové sterility je u ozimých odrůd 90,0 % a u jarních odrůd 85,0 %. Kontroluje se na úředně odebraných vzorcích úřední následnou vegetační zkouškou nebo pomocí vhodných biochemických metod.

4. Osivo hybridních odrůd řepky vyráběné za použití pylové sterility se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti, pokud jde o znaky komponentů, včetně pylové sterility a hodnoty minimální odrůdové čistoty. Odrůdová čistota základního rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd může být stanovena pomocí vhodných biochemických metod.

Pododdíl 5

Další požadavky na porosty hybridních odrůd slunečnice

Tabulka 3.3c

KategorieKomponentyNejvyšší dovolený výskyt odlišných rostlin včetně fertilních rostlin v mateřském komponentu%
Einbrední linie0,2
jednoduchý hybrid
otcovský komponent
(2 % a více mateřského komponentu je schopno opylení)
0,2
mateřský komponent0,5
Cotcovský komponent
(5 % a více mateřského komponentu je schopno opylení)
0,5
mateřský komponent1,0

Pododdíl 6

1. ve fázi kvetení mateřského komponentu musí mít otcovský komponent dostatek pylu k jeho opylení,

2. kontrola fertility se provádí ve fázi, kdy rostliny mateřského komponentu mají blizny schopné opylení,

3. maximální počet rostlin mateřského komponentu, které produkovaly nebo produkují pyl, je 0,5 % ve fázi, kdy mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení,

4. Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:

a) smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního kompnentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1

b) použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech normální.

Oddíl 4 Zdravotní stav porostu

A.

Tabulka 3.4a

DruhChorobaNejvyšší dovolený výskyt (%)
řepka,
řepice,
hořčice
Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary2
slunečniceSclerotinia sclerotiorum (Libert) de Bary3
Botrytis spp.5
konopí setéBotrytis spp.5
lenAlternaria spp.3
Boeremia exigua var. Linicola (Naumov & Vassiljevsky) Aveskamp, Gruyter & Verkley3
Colletotrichum lini Westerdijk3
Fusarium spp.10
Botrytis spp.5
sójaPseudomonas syringae pv. Glycinea (Coerper) Young, Dye & Wilkie0,2
Phomopsis complex0,2
Phialophora gregata (Allington & D.W. Chamb.) W. Gams0,2
Phytophthora megasperma Drecks.0,2
RNŠO nebo příznaky, které způsobuje
slunečnicePlasmopara halstedii (Farlow) Berlese & de Toni0

B. Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO v osivu slunečnice přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5):

Tabulka 3.4b

DruhSlunečnice
RNŠOPlasmopora halstedii
Kategorie a generaceSE, E, C
Opatření, z nichž alespoň jedno musí být splněnoosivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté daného RNŠO
na stanovišti produkce nebyly pozorovány příznaky výskytu daného RNŠO nejméně při dvou prohlídkách ve vhodných termínech během vegetačního období
na stanovišti produkce byly provedeny nejméně dvě přehlídky porostu ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a příznaky výskytu daného RNŠO vykázalo během těchto prohlídek porostu nejvýše 5 % rostlin a všechny rostliny vykazující příznaky výskytu daného RNŠO byly bezprostředně po prohlídce odstraněny a při konečné prohlídce nevykázaly žádné rostliny příznaky výskytu daného RNŠO
na stanovišti produkce byly provedeny nejméně dvě přehlídky porostu ve vhodných termínech během vegetačního období a všechny rostliny vykazující příznaky výskytu daného RNŠO byly bezprostředně po prohlídce odstraněny a zlikvidovány a při konečné prohlídce nevykázaly žádné rostliny příznaky výskytu daného RNŠO a reprezentativní vzorek každé partie byl testován a shledán prostým příznaků výskytu daného RNŠO nebo osivo bylo podrobeno vhodnému ošetření, které bylo prokázáno jako účinné proti všem známým kmenům daného RNŠO.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

1. V rámci schémat jsou kapusta krmná, ředkev olejná, svazenka a tuřín zařazeny do skupiny brukvovitých a jiných olejných a přadných rostlin.

2. Sója je zařazena do skupiny leguminóz.

3. Požaduje se časový odstup pro množitelské porosty stejného druhu - u druhů čeledi Brassicaceae 5 let, u ostatních druhů 2 roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo s výjimkou hybridů množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

4. Musí být provedena alespoň jedna přehlídka. U hybridních odrůd musí být provedeny nejméně tři přehlídky v každé rodičovské linii, postačují dvě, pokud je před uznáním provedena posklizňová zkouška.

5. U porostů kategorie E hybridních odrůd řepky a řepice musí být, v případě použití cytoplazmatické pylové sterility nebo auto-inkompatibility, provedeny nejméně tři přehlídky.

6. U porostů kategorie C hybridních odrůd řepky a řepice, při použití cytoplazmatické pylové sterility nebo auto-inkompatibility postačuje provést dvě přehlídky, pokud je před uznáním provedena posklizňová zkouška.

7. U porostů kategorií E a C hybridních odrůd slunečnice musí být, v případě použití cytoplazmatické pylové sterility, provedeny nejméně tři přehlídky.

8. Požadavky na minimální izolační vzdálenosti odpovídají tabulce 3.2, nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

9. Množitelské porosty samosprašných a apomiktických odrůd musí být odděleny uličkou.

10. U hybridních odrůd se stejným opylovačem musí být mechanická izolace 3 m a známý původ osiva.

11. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

12. Druhová čistota - pro druhy, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná a druhy, které se snadno opylují s množenou odrůdou platí, že se může v množitelském porostu vyskytovat maximálně:

SE,E - 1 odlišná rostlina na 30 m2

C - 1 odlišná rostlina na 10 m2

13. Minimální odrůdová čistota:

a) nehybridní odrůdy

A.

DruhSE, EC 1C 2
řepka a řepice mimo krmný typ99,9 %99,7 %99,7%
řepka a řepice krmný typ hořčice, slunečnice99,7 %99,0 %98,0 %
len99,7 %98,0 %97,5 %
mák99,0 %98,0 %98,0 %

B.

Počet rostlin stejného druhu jako množitelský porost neodpovídající odrůdě:

všechny druhy:

SE, E - 1 odlišná rostlina na 30 m2

C - 1 odlišná rostlina na 10 m2

b) hybridní odrůdy

A. Základní osivo

i. v množitelském porostu v otcovském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,2 % odchylných rostlin s pylem, a to v době, kdy 2 % a více rostlin mateřského komponentu je schopno přijímat pyl,

ii. v množitelském porostu - v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin včetně pylově fertilních.

B. Certifikované osivo

i. v množitelském porostu v otcovském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin s pylem, a to v době, kdy 5 % a více rostlin mateřského komponentu je schopno přijímat pyl,

ii. v množitelském porostu v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 1,0 % rostlin odchylných nebo více než 0,5 % pylově fertilních rostlin

C. Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:

i. smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití plně pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1

ii. použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech normální.

D.

i.

slunečnice:
KategoriePorost na výrobuOdrůdová čistotaPylová sterilita mateřského komponentu
Elinie - mateřský komponent99,8 %
(pylově fertilní rostliny zahrnuty mezi odchylné typy)
-
Elinie - otcovský komponent99,8 %-
Erodičovský hybrid - mateřský komponent99,5 %
(pylově fertilní rostliny zahrnuty mezi odchylné typy)
-
Erodičovský hybrid - otcovský komponent99,8 %-
Ckonečný hybrid - mateřský komponent99,0 %99,5 %
Ckonečný hybrid - otcovský komponent99,5 %-

ii. odrůdová čistota mateřského komponentu se hodnotí včetně fertilních rostlin

iii. hodnocení se provádí v době, kdy je schopno opylení mateřského komponentu

2 a více % u základního osiva
5 a více % u certifikovaného osiva

E.

i.

řepka a řepice:
KategoriePorost na výrobuOdrůdová čistotaPylová sterilita mateřského komponentu
s použitím cytoplazmatické pylové sterility
Eřepka - linie
- mateřský komponent
99,9 %ozimé odrůdy 99,0 % jarní odrůdy 98,0 %
řepice - linie
- mateřský komponent
99,9 %98,0 %
Elinie
- otcovský komponent
99,9 %-
Ckonečný hybrid
- mateřský komponent
99,0 %98,0 %
Ckonečný hybrid
- otcovský komponent
99,7 %-
s použitím auto-inkompatibility
Eauto-inkompatibilní linie99,9 %-
Cauto-inkompatibilní linie99,5 %-

ii. porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

DruhZkoušky
čistota osiva
v %
příměs jiných rostlinných druhůsítové tříděníVlhkostHTS / HMKSklíčivostjednoklíčkovostkonduktivitaStanovení příměsi semen s odlišnou ploidií
v %
Biochemická zkouška životaschopnostiFluorescenční zkouška -zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdymikroreliéfová zkouška -zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdyelektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdystanovení % hybridnosti vegetační zkouškouzkoušky zdravotního stavuzjišťování přítomnosti živočišných škůdců
Hořčice bílá##x
Hořčice černá, sareptská###
Kmín#
Konopí seté#x
Len#x
Lnička setá#
Mák#
Řepice##x
Řepka 13###12x
Slunečnice##12x
Sója#x
Světlice barvířská#x

12 - jen u hybridních odrůd

13 - stanovení obsahu glukosinolátů a kyseliny erukové (GSL + KE) je povinnou součástí uznávacího řízení, viz tabulka 5.2b

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

□ zkouška se neprovádí

# zkoušku lze provést na žádost dodavatele

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Pododdíl 1

Tabulka 5.2a

DruhKategorie osivaVlhkost nejvýše%Klíčivostnejméně%Čistota osivaNejvyšší dovolený výskyt jiných druhů ve vzorkuHmotnost vzorku pro zkoušku dle sl.7-14 (g)
Čistota nejméně23 %Nejvyšší výskyt jiných rostlinných druhů %z toho (ks)
celkempsárkajíleksklerocia nebo jejich zlomkyovesředkevšťovíkykokotice
semenkspolníoddálenýhluchý, oves jalovýohnice1426
123456789101112131415
hořčice bílá15SE, E10,08598,00,3-50102016200
C10,08598,00,3-50105016200
hořčice černá15SE, E10,08598,00,3-010201640
C,O10,08598,00,3-010501640
hořčice15 sareptskáSE, E10,08598,00,3-010201640
C10,08598,00,3-010501640
kmínSE, E13,07097,0-2524301001680
C13,07097,0-2524301001680
konopí seté 20, 21SE, E10,07598,0-302400600
C10,07598,0-302400600
len setý olejný21SE, E13,08599,0-15420016150
C13,08599,0-15420016150
len setý přadný21SE, E13,09299,0-15420016150
C13,09299,0-15420016150
lnička setá19SE, E12,08099,0001640
C12,08098,0001640
mák22SE, E10,08098,0-2524001610
C10,08098,0-2524001610
řepice15SE, E9,08598,00,3-5010201670
C9,08598,00,3-5010501670
řepka15SE, E9,08598,00,3-100102016100
C9,08598,00,3-100105016100
komponent9,08598,00,3-100102016100
hybrid9,08598,00,3-100105016100
slunečnice 21SE, E10,08598,0-510001000
C10,08598,0-510001000
světlice barvířská 20,21SE, E10,07598,0-500900
C10,07598,0-500900
sója21SE, E15,0801898,0-5001000
C15,0801898,0-5001000

14 - Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího.

15 - Vlhkost nejvýše 12 % pro osivo určené k výsevu v roce sklizně, popřípadě v roce bezprostředně následujícím po roce sklizně.

16 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku předepsané hmotnosti se nepovažuje za nečistotu, neobsahuje-li druhý vzorek téže hmotnosti žádná semena kokotic.

18 - Tvrdá semena se započítávají ke klíčivým.

19 - Max výskyt semen lničky drobnoplodé v kategorii SE, E - 2 ks, v kategorii C - 5 ks.

20 - Osivo nesmí obsahovat zárazu, avšak výskyt jednoho semene zárazy ve vzorku o hmotnosti 100 g se nepovažuje za nečistotu, neobsahuje-li druhý vzorek o hmotnosti 200 g žádné semeno zárazy.

21 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

22 - Osivo máku se neuzná, pokud obsahuje blín.

23 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

24 - Určování celkového počtu semen jiných rostlinných druhů je nutné pouze tehdy, nastanou-li pochybnosti o splnění požadavků uvedených ve sloupci 7.

26 - Určování počtu semen kokotic je nutné pouze tehdy, nastanou-li pochybnosti o splnění požadavků uvedených ve sloupci 14.

Vysvětlivky:

„ 0 “.................. nesmí se vyskytovat

prázdné políčko..... neposuzuje se (výskyt není limitován)

Pododdíl 2

Požadavky na obsah kyseliny erukové a glukosinolátů:

Tabulka 5.2b

Druh:KategorieNejvyšší obsah kyseliny erukové v %
Řepka - odrůdy s deklarovaným nízkým obsahem kyseliny erukovéSE, E0,3
C0,8
Druh:KategorieNejvyšší obsah glukosinolátů v mikromolech na gram osiva při 9 % vlhkosti
Řepka - odrůdy s deklarovaným nízkým obsahem glukosinolátůSE, E15
C20

Pododdíl 3

Požadavky na sdružené odrůdy:

1. Osivo mateřského komponentu musí být odlišitelné od osiva otcovského komponentu rozdílnou barvou použité obalovací látky.

2. Návěska osiva sdružené odrůdy kategorie C je modré barvy s šikmým zeleným pruhem.

Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Pododdíl 1

Tabulka 5.3.1

DruhRNŠO nebo příznaky, které způsobujePrahové hodnoty pro osivo kategorií SE, E, C
LenAlternaria linicola Groves & Skolko5%5% celkem
Colletotrichum lini Westerdijk5%
Fusarium (anamorfní rod) Link

jiné než Fusarium oxysporum f.
sp. albedinis (Kill. & Maire) W.L. Gordon
a Fusarium circinatum Nirenberg & O‘Donnell
5%
Boeremia exigua var. linicola (Naumov & Vassiljevsky)
Aveskamp, Gruyter & Verkley
Len setý přadný: 1 %
Len setý olejny : 5 %
Botrytis cinerea de Bary5%
SlunečniceBotrytis cinerea de Bary5%
Plasmopara halstedii (Farlow) Berlese & de Toni0%
Sclerotinia sclerotiorum (Libert) de BaryLimit uveden ve sloupci 10 v tabulce 5.2a v této příloze
SójaDiaporthe caulivora (Athow & Caldwell) J.M. Santos, Vrandecic & A.J.L. Phillips

Diaporthe phaseolorum var. sojae L ehman
15 % pro infekci Phomopsis complex
ŘepiceSclerotinia sclerotiorum (Libert) de BaryLimit uveden ve sloupci 10 v tabulce 5.2a v této příloze
ŘepkaSclerotinia sclerotiorum (Libert) de BaryLimit uveden ve sloupci 10 v tabulce 5.2a v této příloze
Hořčice bíláSclerotinia sclerotiorum (Libert) de BaryLimit uveden ve sloupci 10 v tabulce 5.2a v této příloze
DruhŠkodlivý organismusNejvyšší povolený výskyt pro kategorie SE, E, C
Konopí setéBotrytis spp.5%
Světlice barvířskáBotrytis spp.5%

Pododdíl 2

U druhů a škodlivých organismů vytištěných v pododdíle 1 tučně se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření.

Pododdíl 3

Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO v osivu olejnin a přadných rostlin přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5):

Tabulka 5.3.2

DruhRNŠOOpatření k RNŠO a tolerancím uvedeným v tab. 5.3.1, z nichž alespoň jedno musí být splněno
SlunečniceBotrytis cinereabylo provedeno účinné ošetření osiva schválené proti příslušnému RNŠOna základě laboratorního testu na reprezentativním vzorku není překročena nastavená tolerance pro osivo
SójaDiaporthe caulivora (Diaporthe phaseolorum var. caulivora)
Diaporthe var. sojae
LenAlternaria linicola
Boeremia exigua var. linicola
Colletotrichum Hni
Fusarium (anamorfní rod), vyjma Fusarium oxysporum f. sp. albedinis (Kill. & Maire) W.L. Gordon a Fusarium circinatum Nirenberg & O‘Donnell
Botrytis cinerea

Část VI

Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

7. číslo partie

8. hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

15. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 2

Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. název odrůdy, u hybridních odrůd nebo inbredních linií:

a) pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu - název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“,

b) pro základní osivo v ostatních případech - název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“,

c) pro certifikované osivo - název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“

d) pro osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál sdružených odrůd - namísto názvu odrůdy se uvede název sdružené odrůdy (údaj „sdružená odrůda“ a její název) a hmotnostní procenta jednotlivých komponent v odrůdě; pokud bylo hmotnostní procento písemně sděleno kupujícímu na jeho žádost a úředně zaznamenáno, stačí uvést název sdružené odrůdy

6. kategorie, generace

7. číslo partie

8. hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

15. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 3

Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. označení kategorie „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“

5. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy:

„vzorkováno ... (měsíc a rok)“

6. číslo partie

7. hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

8. označení oblasti výroby

9. číslo návěsky

10. název a adresa dodavatele

11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

13. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva olejnin a přadných rostlin

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).

Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva olejnin a přadných rostlin kategorie základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení“

2. název a adresa dodavatele

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. název druhu

6. název odrůdy

7. kategorie, generace

8. hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

10. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo řep

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český názevLatinský název
CukrovkaBeta vulgaris L. var. altissima Döll
Řepa krmnáBeta vulgaris L. var. crassa Mansf.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1

Povolené kategorie a generace

Tabulka 2

DruhRozmnožovací materiál předstupňůZákladní RM (včetně komponentů hybridních odrůd)Certifikovaný RM
SE 1EC
Cukrovkaxxx
Řepa krmnáxxx

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

KategoriePřehlídka sazečekPřehlídkaPorosty nemohou být zakládány na pozemcích,na kterých byly v předcházejícím období pěstovány:
1.2.z předpěstované sadbysemenicpočet rokůpředplodiny
SE, E,
osivo komponentů hybridních odrůd
technologická zralostpo třídění-ve fázi kvetení5rodu Beta
C,
včetně osiva hybridů
technologická zralostpo tříděnípřed výsadbouve fázi kvetení5rodu Beta

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Tabulka 3.2

KategorieIzolace k zamezení mechanické příměsi v metrechMnožitelské porostyNejmenší vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
SE, E1od jakéhokoliv zdroje pylu rodu Beta1 000
C
(včetně hybridů)
1od jakéhokoliv zdroje pylu rodu Beta, který není uvedený níže1 000
opylovač nebo jeden z diploidních opylovačů od tetraploidního zdroje pylu600
tetraploidní opylovač od diploidního zdroje pylu600
pylové zdroje, u kterých je ploidita neznámá600
diploidní opylovač od diploidního zdroje pylu300
tetraploidní opylovač od tetraploidního zdroje pylu300
mezi dvěma porosty, kde není využita pylová sterilita300
mezi dvěma porosty se stejným opylovačem0

Pododdíl 2

1. Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

2. Ploidita semenonosných a prášících komponentů množitelského porostu pro produkci osiva se stanoví podle Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin nebo podle národních katalogů odrůd. Pokud tyto údaje nejsou pro některou odrůdu uvedeny, pak se ploidita považuje za neznámou a je stanovena minimální izolační vzdálenost 600 m.

Oddíl 3

Čistota druhu a čistota odrůdy

Pododdíl 1

Tabulka 3.3

DruhKategorieNejvyšší dovolený výskyt jiných rostlin v porostu v %
rostlin jiného příbuzného druhurostlin jiné odrůdy a odchylného typu
v sazečkách1v semenicíchv sazečkách1v semenicích
cukrovkaSE,E0nesmí se vyskytovat0,1nesmí se vyskytovat
C (včetně hybridů)0,20,5
řepa krmnáSE,E0nesmí se vyskytovat0,2nesmí se vyskytovat
C (včetně hybridů)0,51,0

1 - V porostech sazeček se mohou vyskytovat rostliny jiného příbuzného druhu nebo jiné odrůdy, případně rostliny odchylného typu v maximálním rozsahu, který stanoví tabulka 3.3, podmínkou uznání je však jejich úplné odstranění do druhé přehlídky.

Pododdíl 2

Krmnou řepu lze množit i přímou metodou - ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení. Při přehlídce těchto porostů se pravost a čistota odrůdy neposuzuje. Pro posouzení pravosti a čistoty odrůdy může být provedena vegetační nebo jiná zkouška. Osivo z takto množených porostů je určeno pouze na plochy běžného pěstování.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

1. musí být provedena alespoň jedna přehlídka sazeček a semenic pro kontrolu izolačních vzdáleností a předplodin v době květu a doporučuje se přehlídka v technické zralosti pro určení pravosti a čistoty odrůdy,

2. na poli, kde bude umístěn množitelský porost, se nesmí vyskytovat žádná planě rostoucí rostlina druhu Beta,

3. požadavky na izolační vzdálenosti jsou shodné s tabulkou 3.2, uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení,

4. certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou,

5. porost musí dostatečně splňovat podmínky pravosti a čistoty odrůdy,

6. porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,

7. požadavky na jednoklíčkovost a na počet tříklíčkových a víceklíčkových klubíček jsou shodné s tabulkou 5.2, sloupci 7 a 8.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

DruhZkoušky
čistota osiva v %příměs jiných rostlinných druhůsítové tříděníVlhkostHTS / HMKSklíčivostjednoklíčkovostkonduktivitaStanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v %2Biochemická zkouška životaschopnostiFluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdymikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdyelektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdystanovení % hybridnosti vegetační zkouškouzkoušky zdravotního stavuzjišťování přítomnosti živočišných škůdců
Cukrovka#x
Řepa krmná#x

2 - Jen u polyploidních odrůd.

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

□ zkouška se neprovádí

# zkoušku lze provést na žádost dodavatele

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Pododdíl 1

Tabulka 5.2

Druh KategorieVlhkost nejvýše3
(%)
ČISTOTAKLÍČIVOST
Čistota nejméně3,4,5
(%)
Jiných rostlinných druhů celkem(%)Úlomky stonků > 1cm v 500g
(ks)
Klíčivost nejméně
(%)
Jednoklíčkovost nejméně
(%)
Obsah tří a víceklíčkových klubíček nejvýše
(%)
Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 4 a 5
(g)
123456789
cukrovka SE, E, C
jednoklíčková15970,3380905500
pro přesný výsev15970,3375705500
víceklíčková s více než 85% diploidů15970,3373585500
ostatní15970,3368635500
řepa krmná SE, E, C
jednoklíčková373905500
pro přesný výsev373705500
víceklíčková s více než 85% diploidů15970,3373585500
ostatní15970,3368635500

3 - Případně kromě granulovacích látek, pesticidů a jiných tuhých aditiv.

4 - Podíl inertních látek nesmí přesáhnout v případě kategorie základní rozmnožovací materiál 1 %, v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál pak 0, 5 % hmotnosti.

5 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

Vysvětlivky: prázdné políčko...........neposuzuje se

Pododdíl 2

1. Příměs diploidních semen se stanoví u polyploidních odrůd

2. Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

Oddíl 3

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Tabulka 5.3

PlodinaŠkodlivý organismusKategorieNejvyšší povolený výskyt
Cukrovka Řepa krmnáPleospora betae (Berl.) Nesod. + Fusarium spp.SE, E, C20%

Část VI

Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva řep kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu, včetně označení, zda jde o cukrovku nebo řepu krmnou

4. název odrůdy

5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet klubíček nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

10. označení země výroby

11. u jednoklíčkového osiva označení „jednoklíčkové“

12. u osiva pro přesný výsev označení „pro přesný výsev“

13. číslo návěsky

14. název a adresa dodavatele

15. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

16. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 2

Úřední návěska osiva řep kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu, včetně označení, zda jde o cukrovku nebo řepu krmnou

4. název odrůdy

5. kategorie

6. číslo partie

7. hmotnost nebo počet klubíček nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

8. u jednoklíčkového osiva označení „jednoklíčkové“

9. u osiva pro přesný výsev označení „pro přesný výsev“

10. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

11. označení země výroby

12. číslo návěsky

13. název a adresa dodavatele

14. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

15. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost a nejvyšší povolený počet kusů v malém balení osiva řep

Tabulka 7.1

Typ osivaNejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kgPočet kusů
1. osivo řepy jednoklíčkové nebo osivo řepy pro přímý výsev2,5100 tis.
2. osivo řepy s výjimkou osiva uvedeného v bodě 110,0

Oddíl 2

Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva řep kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení EU“

2. název a adresa dodavatele

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. název druhu, včetně označení, zda jde o cukrovku nebo řepu krmnou

6. název odrůdy

7. kategorie

8. hmotnost nebo počet klubíček nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. u jednoklíčkového osiva označení „jednoklíčkové“

10. u osiva pro přesný výsev označení „pro přesný výsev“

11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a sadbu brambor

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

Český názevLatinský název
BramborSolanum tuberosum L.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace 5

Tabulka 2

DruhMateřské rostlinyRozmnožovací materiál předstupňu2Základní
RM3
Certifikovaný
RM4
PBTC1PB1PB2PB3PB4SSEEAB
BramborXxxxxxxxxx

1 - Generace PBTC je určena pro materiál předcházející generaci PB, jehož rostliny a hlízy byly vypěstovány v chráněném zařízení a v pěstebním substrátu, který je prostý škodlivých organismů. Mateřské rostliny musí být prosté Pectobacterium spp., Dickeya spp., Candidatus Liberibacter solanacearum, Candidatus Phytoplasma solani, Potato spindle tuber viroid, viru svinutky bramboru a virů A, M, S, X a Y, ověřeno úředním testováním, nebo testováním pod úředním dohledem.

2 - Maximální počet generací RM předstupňů sázených na poli je 4 a celkový maximální počet kombinovaných generací sadby předcházející základní sadbě na poli a základní sadby brambor je maximálně 7.

3 - Maximální počet generací kategorie základní RM je 3 a celkový maximální počet generací základního RM a RM předstupňů dohromady je 7 (nelze množit z generace do stejné generace).

4 - Maximální počet generací certifikovaného RM je 2 (nelze množit z generace do stejné generace).

5 - Pokud není na úřední návěsce generace uvedena, považuje se daná sadba brambor za poslední generaci, která je v dané kategorii povolena.

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Počet a termíny přehlídek

Pododdíl 1

Tabulka 3.1

Přehlídka
123
při průměrné výšce trsů 20 cmv plné vegetacipo ukončení vegetace

Pododdíl 2 Požadavky na vlastnosti pozemku a vlastnosti půdy

1. před výsadbou musí být na pozemku proveden průzkum na výskyt Globodera rostochiensis (Wollenweber) Behrens a Globodera pallida (Stone) Behrens s negativním výsledkem,

2. pozemek nesmí být dotčen mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními nařízenými v důsledku výskytu Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al. a Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al., které se týkají zákazu množení sadby,

3. množení na jednom pozemku je přípustné nejdříve za 3 roky po předchozím porostu brambor.

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Tabulka 3.2

Nejmenší vzdálenost (m)
od jiných porostů brambor s výskytem virových chorob nad 10 %
Rozmnožovací materiál předstupňůZákladní rozmnožovací materiálCertifikovaný rozmnožovací materiál
PBSSEEAB
500300300300100100

Pododdíl 2

1. každý množitelský porost je od sousedního porostu zřetelně oddělen nejméně jedním bramborami neosázeným řádkem nebo nejméně 10 m dlouhým neosázeným pruhem v šíři sazeče na počátku i na konci množitelského porostu,

2. za nedodržení minimální vzdálenosti množitelských porostů od jiných porostů brambor se považují i vyselektované rostliny neodstraněné v den následující po selekci,

3. výskyt virových chorob v porostech běžného pěstování brambor v uzavřených pěstebních oblastech musí být do 10,0 %.

Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy

Pododdíl 1

Tabulka 3.3

Stupeň množeníNejvyšší povolené % výskytu odchylných typů a jiných odrůdNejvyšší povolené % chybějících rostlin6Nejvyšší povolené % výskytu obrostů7Předčasné ukončení vegetace8
PBTC0102povinné
PB0,01102povinné
S0,1154povinné
SE0,1154povinné
E0,1204povinné
A0,2256povinné
B0,52569doporučené

6 - Při výpočtu procenta chybějících rostlin se v případě šířky řádku 70 - 75 cm vychází z počtu.
50000 jedinců na 1 ha a v případě šířky řádku 90 cm z počtu 45000 jedinců na 1 ha.

7 - Za jeden obrost se považuje každý trs, na kterém jsou po předčasném ukončení vegetace vyrostlé nové výhony delší než 5 cm.

8 - O termínu předčasného ukončení vegetace rozhoduje na základě místních podmínek dodavatel a informuje nejpozději do 5 dnů od jeho stanovení příslušného semenářského inspektora.

9 - Procento výskytu obrostů, do kterého lze ještě odebírat vzorky na posklizňové zkoušky přímo z porostu, při vyšším výskytu lze provést odběr těchto vzorků až po sklizni.

Pododdíl 2

1. Souvratě nesmí být osázeny bramborami.

2. K založení porostu nesmí být použita krájená sadba.

Oddíl 4 Zdravotní stav porostu

Pododdíl 1

Tabulka 3.4a

RNŠO nebo příznaky, které způsobují, a jiné škodlivé organismyNejvyšší přípustné % rostlin s příznaky napadení
Mateřské rostliny PBTCPBSSEEAB
Mozaikové příznaky viróz a příznaky, které způsobuje virus svinutky bramboru00,10,20,50,82,06,0
Bakteriální černání stonků bramboru (Dickeya spp.; Pectobacterium spp.000,10,51,02,04,0
Candidatus Liberibacter solanacearum0000000
Stolbur bramboru
Candidatus Phytoplasma solani
0000000
Viroidová vřetenovitost hlíz bramboru Potato spindle tuber viroid0000000
škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie5)nesmí se vyskytovat

Pododdíl 2

1. Při přehlídce se neodstraněná matečná hlíza i neodstraněné nové hlízy sadbové velikosti hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry.

2. V případě selekce odkládáním natě se při výskytu živých neokřídlených mšic každý selektovaný trs ponechaný v porostu hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry.

3. Nejvyšší přípustné hodnoty výskytu příznaků napadení viry platí pouze tehdy, jedná-li se o virové choroby způsobené viry běžnými v Evropě.

4. V případě výskytu Stolburu bramboru v porostu musí být veškeré rostliny na stanovišti produkce vykazující příznaky vytrhány a zlikvidovány včetně dceřiných hlíz a pro veškerou sadbu brambor, u níž byly v množitelském porostu pozorovány příznaky, musí být provedeny po sklizni testy hlíz pro každou partii, aby se potvrdila nepřítomnost organismu Candidatus Phytoplasma solani.

Pododdíl 3

Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů

Zkoušení laboratorní metodou

Tabulka 3.4b

RNŠO nebo příznaky, které způsobujíMateřské rostliny
PBTC
PBSSEEAB10B10,13
% hlíz napadených virózami00,51,02,04,08,0
5,010
10,0-
testované virySvinutka,SvinutkaSvinutkaSvinutkaSvinutkaSvinutkaSvinutkažádné
Y, A, M, X, SY, A, M11, X11, S12Y, A, M11, X11Y, A, M11, X11Y, A, M11, X11YY
škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie5)nesmí se vyskytovat

10 - Sadbu brambor lze vyrábět v generaci B pouze za předpokladu, že použitý výchozí rozmnožovací materiál obsahuje nejvýše 5,0 % hlíz napadených viry.

11 - zjištěná hodnota testovaných virů se násobí koeficientem 0,16.

12 - zjištěná hodnota testovaných virů se násobí koeficientem 0,025.

13 - sadba určená výhradně k použití v další generaci u stejného množitele k založení produkční plochy brambor; na návěskách takové sadby brambor, která nebyla laboratorně testována na virózy, musí být tato skutečnost uvedena spolu s informací, že tento materiál lze použít výhradně u stejného množitele k založení produkční plochy brambor.

Opatření s cílem zamezit výskytu viroidové vřetenovitosti hlíz bramboru na sadbě brambor podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5);

a) V případě sadby brambor předcházející základní sadbě brambor a základní sadby brambor:

- nebyly prokázány žádné příznaky organismu Potato spindle tuber viroid

nebo

- u každé partie byly provedeny úřední testy hlíz po sklizni a dané hlízy byly shledány prosté organismu Potato spindle tuber viroid;

b) V případě certifikované sadby brambor

- úřední prohlídka prokázala, že je prostá škodlivého organismu, a testování se provádí, jsou-li pozorovány jakékoliv příznaky výskytu škodlivého organismu.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu podle normy pro sadbu brambor Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (United Nations Economic Commission for Europe - UNECE)

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

1. Velikost sadby

a) hlízy nadsadbové nejvýše 3 %

b) hlízy podsadbové nejvýše 3 %

c) stanovuje se tříděním na čtvercových sítech o minimálním rozměru 25 x 25 mm a maximálním rozměru 60 x 60 mm; v případě použití sít větších než 35 mm je rozdíl mezi síty dělitelný číslem 5; maximální rozdíl velikosti sít v rámci jedné partie je 25 mm.

d) v jedné partii sadby musí být zastoupeny hlízy všech velikostí ve vyrovnaném poměru.

2. Další sledované vady:

Tabulka 5

Číslo vadyVada nebo RNŠOHmotnostní % zasažených hlíz
PBTCPBS, SE, EA, B
1Měkká hniloba hlízMěkká a suchá hniloba celkem00,20,20,50,20,5
Suchá hniloba hlíz0,50,5
2Vločkovitost hlíz bramboru 1401,05,05,0
3Strupovitost bramboru 1505,05,05,0
4Prašná strupovitost bramboru 1401,03,03,0
5Scvrklé hlízy 1600,51,01,0
6Vnější vady způsobené mechanicky nebo škůdci, hlízy poškozené mrazem a zapařením03,03,03,0
7Candidatus Liberibacter solanacearum0000
8Háďátko hlízové0000
1-8Celkem vady č. 1 až 806,06,08,0
9Příměs zeminy a jiných nečistot1,01,02,0
10Hlízy jiných odrůd a odchylných typů0,250,5
11škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie 5)Nesmí se vyskytovat

14 - Za napadené se považují hlízy, u kterých je postiženo více než 10,0 % povrchu hlízy - počítáno součtem plochy postižených míst.

15 - Za napadené se považují hlízy, u kterých je postiženo více než 1/3 povrchu hlízy - počítáno součtem plochy postižených míst.

16 - Hlízy, které jsou nadměrně dehydrované a zvrásnělé, včetně dehydratace způsobené stříbřitostí slupky bramboru.

3. Původci chorob uvedených v tabulce 5 a škůdci uvedení v tabulce 5:

a) měkké hniloby hlíz bramboru - Pectobacterium spp., Dickeya chrysanthemi, Pythium spp., plíseň bramboru - Phytophtora infestans Phytophthora erythroseptica případně další původci,

b) suché hniloby hlíz bramboru - Fusarium spp., Alternaria spp., Phoma foveata Phytophthora infestans, Sclerotinia sclerotiorum případně další původci hniloby,

c) strupovitost bramboru - Streptomyces scabiei , Streptomyces reticuliscabiei, nebo další Streptomyces spp.,

d) vločkovitost hlíz bramboru - Thanatephorus cucumeris (Rhizoctonia solani - anam.),

e) prašná strupovitost bramboru - Spongospora subterranea,

f) stříbřitost slupky bramboru - Helminthosporium solani,

g) zebra chip - Candidatus Liberibacter solanacearum a

h) háďátko hlízové - Ditylenchus destructor.

4. Sadbové brambory nesmějí být uváděny do oběhu, pokud byly ošetřeny prostředky, které zabraňují klíčení.

Část VI Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska sadby brambor kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. triviální a botanický název druhu

4. název odrůdy

5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

7. číslo partie

8. hmotnost v jednom balení

9. velikostní třídění

10. měsíc a rok uzavření

11. označení země výroby

12. číslo návěsky

13. název a adresa dodavatele

14. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

15. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 2

Úřední návěska sadby brambor kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. triviální a botanický název druhu

4. název odrůdy

5. kategorie, generace

6. číslo partie

7. hmotnost v jednom balení

8. velikostní třídění

9. měsíc a rok uzavření

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení sadby brambor

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).

Oddíl 2 Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení sadby brambor kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení“

2. název a adresa dodavatele

3. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

4. číslo partie

5. triviální a botanický název druhu

6. název odrůdy

7. kategorie, generace

8. hmotnost v jednom balení

9. velikostní třídění

10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

12. údaje požadované podle zvláštního právního předpisu6) pro rostlinolékařský pas (je-li návěska zároveň rostlinolékařským pasem)

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo zelenin

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

Český názevLatinský název
ArtyčokCynara cardunculus L.
- skupina Artyčok
Bob zahradníViciafaba L.
BrokoliceBrassica oleracea L.
- skupina Brokolice (květáková a výhonková)
Celer bulvovýApium graveolens L.
- skupina Celer bulvový
Celer řapíkatý- skupina Celer řapíkatý
Cibule, EchalionAllium cep a L.
- skupina Cepa
Cibule sečkaAllium fistulosum L.
Cichorium intybus L.
Čekanka hlávková- skupina Čekanka listová
Čekanka pro puky- skupina Čekanka pro puky
Čekanka kořenová- skupina Čekanka průmyslová
Černý kořenScorzonera hispanica L.
ČesnekAllium sativum L.
EndivieCichorium endivia L.
Phaseolus vulgaris L.
Fazol obecný keříčkový- skupina Fazol obecný keříčkový
Fazol obecný pnoucí- skupina Fazol obecný pnoucí
Fazol šarlatovýPhaseolus coccineus L.
FenyklFoeniculum vulgare Mill.
- skupina Azoricum
Pisum sativum L.
Hrách dřeňový- skupina Hrách dřeňový
Hrách kulatosemenný- skupina Hrách kulatosemenný
Hrách cukrový- skupina Hrách cukrový
ChilliCapsicum annuum L.
ChřestAsparagus officinalis L.
KadeřávekBrassica oleracea L.
- skupina Kadeřávek
Kapusta hlávkováBrassica oleracea L.
- skupina Kapusta hlávková
Kapusta listováBrassica oleracea L.
- skupina Kapusta listová
Kapusta růžičkováBrassica oleracea L.
- skupina Kapusta růžičková
KardaCynara cardunculus L.
- skupina Karda
KedlubenBrassica oleracea L.
- skupina Kedluben
KerblíkAnthriscus cerefolium (L.) Hoffm.
Kozlíček polníčekValerianella locusta (L.) Laterr.
Zea mays L.
Kukuřice cukrová- skupina Kukuřice cukrová
Kukuřice pukancová- skupina Kukuřice pukancová
KvětákBrassica oleracea L.
- skupina Květák
Lilek vejcoplodýSolanum melongena L.
MangoldBeta vulgaris L.
- skupina mangold
Meloun cukrovýCucumis melo L.
Meloun vodníCitrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai
Mrkev a Mrkev krmnáDaucus carota L.
Cucumis sativus L.
Okurka salátová- skupina Okurka salátová
Okurka nakládačka- skupina Okurka nakládačka
PaprikaCapsicum annuum L.
PažitkaAllium schoenoprasum L.
Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A.W. Hill
Petržel kořenová- skupina Petržel kořenová
Petržel listová- skupina Petržel listová
Portugalské zelíBrassica oleracea L.
- skupina Portugalské zelí
PórAllium porrum L.
RajčeSolanum lycopersicum L.
ReveňRheum rhabarbarum L.
Raphanus sativus L.
Ředkvička- skupina Ředkvička
Ředkev- skupina Ředkev
Řepa salátová včetně „Cheltenham beet“Beta vulgaris L.
- skupina Řepa zeleninová
SalátLactuca sativa L.
ŠalotkaAllium cepa L.
- skupina Aggregatum
ŠpenátSpinacia oleracea L.
Tykev obecná vč. cukety a patizonuCucurbitapepo L.
Tykev velkoplodáCucurbita maxima Duchesne
VodniceBrassica rapa L.
- skupina Vodnice
Zelí hlávkové bílé a Zelí hlávkové červenéBrassica oleracea L.
- skupina Capitata
Zelí pekingskéBrassica rapa L. - skupina Zelí pekingské
Anýz vonný 1Pimpinella anisum L.
Čtyřboč (špenát novozélandský) 1Tetragonia tetragonoides (Pall.) Kuntze
Kopr vonný 1Anethum graveolens L.
Koriandr setý 1Coriandrum sativum L.
Majoránka zahradní 1Origanum majorána L.
Pastinák setý 1Pastinaca sativa L.
Řeřicha setá 1Lepidium sativum L.
Tykev fíkolistá 1Cucurbita ficifolia Bouché
Zelí čínské 1Brassica rapa L.
Všechny hybridy druhů a skupin uvedených v této tabulce

1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2

DruhRozmnožovací materiál předstupňůZákladní RMCertifíkovaný RMStandardní osivo
SE 1SE 2ECS
Všechny druhy zelenin uvedené v tabulce 1 této přílohy s výjimkou čekanky kořenovéxxxxx
Čekanka kořenováxxxx

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1

Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1a

Skupina zelenin, rod, druhKategoriePorosty nemohou být zakládány napozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány:
počet rokůpředplodiny
zeleniny rodu BrassicaSE, E, C
včetně linií a hybridů
4rod Brassica
zeleniny čeledi Apiaceae (okoličnaté)SE, E, C3čeleď Apiaceae
čekanka, endivieSE, E, C3tentýž nebo jiný druh rodu Cichorium
hrách a fazolSE, E, C4čeleď Fabaceae
rajčeSE, E, C
včetně linií a hybridů
3rajče
řepa, mangoldSE, E, C5rod Beta
ředkvička, ředkevSE, E, C3rod Raphanus
salát, špenátSE, E, C2tentýž nebo příbuzný botanický druh
ostatní druhy zeleninSE, E, C
včetně linií a hybridů
1tentýž nebo příbuzný botanický druh
kořeninové rostlinySE, E, C3tentýž nebo příbuzný botanický druh

Tabulka 3.1b

Skupina zelenin, rod, druhPrvní přehlídkaDruhá přehlídka
ve fázi
sazečky všech dvouletých druhůtechnologické zralostipo vytřídění sazeček u kořen. druhů a cibule, po selekci u brukvovitých
semenice všech dvouletých druhůkvetení
chřest, lilek a rajčetechnologické zralosti
kořeninové rostliny, kozlíček polníček, řeřicha setá a reveňtechnologické zralostikvetení
hrách, fazol, meloun, okurky, paprika a tykevkvetenítechnologické zralosti
kukuřice cukrová a pukancovápřed kvetenímkvetení
ostatní jednoleté druhytechnologické zralostikvetení

Oddíl 2

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Tabulka 3.2.1

DruhSE, EC
anýz, fenykl, koriandr500 m300 m
od porostu jiné odrůdy téhož druhu
300 m100 m
od planých rostlin téhož druhu
brokolice, kedluben, kadeřávek, kapusta, květák, zelí, portugalské zelí1000 m600 m
od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy - od jiné variety nebo jiné odrůdy druhu Brassica oleracea L.
500 m300 m
od ostatních zdrojů pylu rodu Brassica náchylných k vzájemnému sprášení s pěstovaným druhem
celer a petržel, cibule, echalion, pažitka, pór (semenice)500 m300 m
od jiné odrůdy téhož druhu
čekanka, endivie1000 m1000 m
od jiných druhů nebo poddruhů téhož rodu
600 m300 m
od jiné odrůdy sledovaného druhu
300 m100 m
od plané čekanky
zelí pekingské, vodnice1000 m600 m
od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy - od sebe navzájem, od jiné odrůdy, od tuřínu, řepky a řepice
kukuřice cukrová a pukancová500 m300 m
od jiného prášícího zdroje kukuřice
mrkev (včetně krmné)500 m300 m
od kvetoucího porostu jiné odrůdy mrkve 2
300 m100 m
od mrkve lesní - mrkvouse 3
okurka, meloun, tykev1000 m700m
od jiné formy nebo odrůdy téhož druhu
pastinák500 m300 m
od jiné odrůdy téhož druhu
300 m100 m
od kvetoucího planého pastináku
paprika, chilli500 m300 m
mezi odrůdami pálivými a nepálivými a mezi zeleninovými a kořeninovými
300 m200 m
od jiné odrůdy
ředkev, ředkvička500 m300 m
od jiné odrůdy
300 ml00 m
od kvetoucí ohnice polní2)
řepa, mangold1000 m600 m
od odrůdy stejného poddruhu patřící k jiné skupině odrůd 4
600 m300 m
od odrůdy stejného poddruhu patřící ke stejné skupině odrůd
1000 m1000 m
od jakéhokoli zdroje pylu rodu Beta neuvedeného výše
salát500 m300 m
od jiné odrůdy
50 m50 m
od kvetoucí lociky kompasové
špenát1000 m600 m
od jiné odrůdy
hráchizolace k zamezení mechanické příměsi během sklizně:
2 m
500 m300 m
ostatní druhy zeleninod zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy
300 m100 m
od ostatních zdrojů pylu náchylných k vzájemnému sprášení s pěstovaným druhem

2 - C - ve vzdálenosti od 250 m se mohou takové rostliny ojediněle vyskytovat.

3 - Do 50 m ojediněle, nad 50 m 10 rostlin na 10 m2.

4 - Zařazení odrůd mangoldu a řepy salátové do skupin uvádí tabulky 3.2.2 a 3.2.3.

Pododdíl 2

1. každý množitelský porost zelenin a kořeninových rostlin je po celou dobu vegetace oddělen od sousedních porostů mezerou nejméně 1 m širokou,

2. od polovičních vzdáleností, jež jsou uvedeny v tabulce 3.2.1, se mohou ojediněle vyskytovat rostliny, od nichž je stanovena izolace,

3. v porostech zelenin a kořeninových rostlin se nesmí vyskytovat plevelné rostliny, od nichž tabulka 3.2.1 stanoví izolační vzdálenost k zamezení nežádoucímu opylení,

4. izolační vzdálenosti mohou být nahrazeny technickou izolací dostatečně zabraňující přenosu pylu.

Pododdíl 3

Zařazení odrůd mangoldu a řepy salátové do skupin podle morfologických znaků:

Beta vulgaris L. var. vulgaris, mangold:

Tabulka 3.2.2

SkupinaZnaky
1Bílý řapík a světle zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení
2Bílý řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení
3Zelený řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení
4Růžový řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel
5Červený řapík a listová čepel s anthokyanovým zbarvením

Beta vulgaris L. var. conditiva Alef., řepa salátová:

Tabulka 3.2.3

SkupinaZnaky
1Příčně úzce elipsovitý nebo příčně elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová
2Kruhovitý nebo široce elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy bílá
3Kruhovitý nebo široce eliptický tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy žlutá
4Kruhovitý nebo široce elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová
5Úzce oválný tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová
6Úzce trojúhelníkovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová

Oddíl 3

Čistota druhu a čistota odrůdy

1) Porost musí mít dostatečnou odrůdovou čistotu a pravost.

2) Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

1. Pozemek pro množitelský porost musí být prost všech volně rostoucích rostlin, které by mohly zapříčinit cizosprášení nebo kontaminovat množené osivo chorobami, přenosnými osivem, nebo svými semeny, těžko odstranitelnými z množeného osiva.

2. Musí být zamezeno přenosu půdních patogenů na sklizené osivo.

3. Množitelský porost musí být přehlédnut ve vhodné fázi nebo fázích vývoje nejméně jednou.

4. Požadavky na izolační vzdálenosti - minimální vzdálenosti od všech zdrojů nežádoucího pylu a chorob přenosných osivem (včetně virových chorob přenosných osivem a divoce rostoucích rostlin, které mohou být zdrojem chorob):

DruhMinimální vzdálenost5, 6
SE,EC
druhy rodů Beta a Brassica - od zdrojů cizího pylu, který může způsobit značné zhoršení odrůdy1000 m600 m
druhy rodů Beta a Brassica - od ostatních zdrojů cizího pylu ovlivňujícího odrůdu500 m300 m
všechny ostatní cizosprašné druhy - od zdrojů cizího pylu, který může způsobit značné zhoršení odrůdy500 m300 m
všechny ostatní cizosprašné druhy - od ostatních zdrojů cizího pylu ovlivňujícího odrůdu300 m100 m

5 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení a proti přenosu chorob přenosných osivem.

6 - Uvedené vzdálenosti se vztahují na ostatní množitelské porosty a na běžné pěstební porosty kvetoucí ve stejné době jako sledovaný množitelský porost.

5. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

6. Porost musí mít požadovanou odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu.

7. Osivo používané k množení musí být v rámci možností bez škůdců a chorob. Zdravotní stav osiva je kontrolován před setím a v případě potřeby je osivo namořeno.

8. Výskyt chorob přenosných osivem musí být v porostu na co nejnižší úrovni.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

DruhZkoušky
čistota osiva v %příměs jiných rostlinných druhůsítové tříděníVlhkostHTS / HMKSklíčivostjednoklíčkovostkonduktivitaStanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 7Biochemická zkouška životaschopnostiFluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdymikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdyelektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdystanovení % hybridnosti vegetační zkouškouzkoušky zdravotního stavuzjišťování přítomnosti živočišných škůdců
Zeleninové druhy###9x8

7 - jen u polyploidních odrůd

8 - zkouška zdravotního stavu se provádí u fazolu a salátu a dále u druhů, u kterých je laboratorní ověření výskytu RNŠO v osivu vyžadováno zvolenou variantou opatření k zamezení výskytu těchto RNŠO uvedených v tabulce 5.3.2 v této příloze

9 - platí pro hybridní odrůdy

Vysvětlivky:

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

□ zkouška se neprovádí

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

# zkoušku lze provést na žádost dodavatele

Oddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva

Pododdíl 1

Tabulka 5.2

DruhKategorie osivaVlhkost nejvýše %10Klíčivost nejméně %Čistota nejméně %12Příměs semen jiných rostlinných druhů %Hmotnost laboratorního vzorku v gramech
1234567
artyčok, kardaSE,E
C,S
10,06596,00,5900
bob zahradníSE,E
C,S
16,08098,00,11000
brokolice, kadeřávekSE,E
C,S
10,07597,01,0100
celerSE,E
C,S
13,07097,01,025
cibule, šalotka, echalionSE,E
C,S
13,07097,00,580
cibule sečkaSE,E
C,S
13,06597,00,550
čekanka kořenováSE,E
C
14,08097,01,050
čekanka pro puky, čekanka hlávkováSE,E
C,S
14,06595,01,550
černý kořenSE,E
C,S
13,07095,01,0300
česnekSE,E
C,S
13,06597,00,520
endivieSE,E
C,S
13,06595,01,040
fazol obecnýSE,E
C,S
16,07598,00,11000
fazol šarlatovýSE,E
C,S
16,08098,00,11000
fenyklSE,E
C,S
12,07096,01,0180
hráchSE,E
C,S
16,08098,00,11000
chřestSE,E
C,S
13,07096,00,51000
kapusta, kedluben, zelí hlávkové, portugalské zelíSE,E
C,S
10,07597,01,0100
zelí pekingskéSE,E
C,S
10,07597,01,070
kerblíkSE,E
C,S
13,07096,01,060
kozlíček polníčekSE,E
C,S
13,06595,01,070
kukuřice cukrová a pukancováSE,E
C,S
14,085 1398,00,11000
květákSE,E
C,S
10,07097,01,0100
lilek vejcoplodýSE,E
C,S
12,06596,00,5150
mangoldSE,E
C,S
15,07097,00,5500
meloun vodníSE,E
C,S
13,07598,00,11000
meloun cukrovýSE,E
C,S
13,07598,00,1150
mrkev a mrkev krmnáSE,E
C,S
13,06595,01,030
okurkaSE,E
C,S
13,08098,00,1150
paprika, chilliSE,E
C,S
13,06597,00,5150
pažitkaSE,E
C,S
13,06597,00,530
petrželSE,E
C,S
13,06597,01,040
pórSE,E
C,S
13,06597,00,570
rajčeSE,E
C,S
13,07597,00,520
reveňSE,E
C,S
13,07097,00,5450
ředkev, ředkvičkaSE,E
C,S
10,07097,01,0300
řepa salátová včetně „Cheltenham beet“SE,E
C,S
15,07097,00,5500
salátSE,E
C,S
13,07595,00,530
špenátSE,E
C,S
13,07597,01,0250
tykev obecná včetně cukety a patizonuSE,E
C,S
13,07598,00,11000
tykev velkoplodáSE,E
C,S
13,08098,00,11000
vodniceSE,E
C,S
10,08097,01,070
anýz vonnýSE,E
C,S
13,06598,00,570
95,01,0
čtyřboč (špenát novozélandský)SE,E
C,S
13,080 1199,00,51000
97,01,0
kopr vonnýSE,E
C,S
13,05597,00,540
95,01,0
koriandr setýSE,E
C,S
13,07099,00,5400
97,01,0
majoránka zahradníSE,E
C,S
13,06096,00,525
93,01,0
pastinák setýSE,E
C,S
13,07097,00,5100
95,01,0
řeřicha setáSE,E
C,S
13,08098,00,560
96,01,0
tykev fíkolistáSE,E
C,S
13,07598,00,1350
zelí čínskéSE,E
C,S
13,07598,00,570
97,01,0

10 - Vlhkost osiva zelenin se stanovuje pouze na vyžádání.

11 - Průměrný počet klíčenců na 100 plodů.

12 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

13 - U super sladkých typů kukuřice cukrové je požadovaná minimální klíčivost snížena na 80 %. Úřední návěska nebo návěska dodavatele musí v takovém případě obsahovat text „Klíčivost nejméně 80 %“.

Pododdíl 2

1. odrůdová čistota a pravost u kategorií certifikovaný rozmnožovací materiál a standardní osivo je následně kontrolována ve vegetačních zkouškách,

2. mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Pododdíl 1

Tabulka 5.3.1

DruhRNŠO nebo příznaky, které způsobujePrahové hodnoty pro osivo kategorií
SE, E, C
RajčeClavibacter
michiganensis ssp. michiganensis (Smith)
Davis et al.
0%
Xanthomonas euvesicatoria Jones et al.0%
Xanthomonas gardneri (ex Šutič 1957)
Jones et al
0%
Xanthomonas perforans Jones et al.0%
Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge)
Vauterin et al.
0%
Pepino mosaic virus0%
Potato spindle tuber viroid0%
Fazol obecnýXanthomonas
axonopodis pv. phaseoli (Smith) Vauterin et al.
0%
Xanthomonas fuscans subsp.
fuscans Schaad et al.
0%
Acanthoscelides obtectus (Say)0%
Fazol šarlatovýAcanthoscelides obtectus (Say)0%
Paprika, chilliXanthomonas euvesicatoria Jones et al.0%
Xanthomonas gardneri (ex Šutič 1957)
Jones et al
0%
Xanthomonas perforans Jones et al.0%
Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge)
Vauterin et al.
0%
Potato spindle tuber viroid0%
HráchBruchus pisorum (Linnaeus)0%
Bob zahradníBruchus rufimanus Boheman0%
Cibule, echalion, šalotka, pórDitylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev0%
DruhŠkodlivý organismusNejvyšší povolený výskyt pro kategorie
SE, E, C
Fazol obecnýGlomerella cingulata f. sp.phaseoli Kimati1%
SalátBotrytis spp.10%
Virus salátové mozaiky1%
Luskové zeleninyAcanthoscelides obtectus Say
Bruchus affinis Frölich
Bruchus atomarius (Linnaerus)
Bruchus pisorum (Linnaerus)
Bruchus rufimanus Boheman
0%

Výskyt RNŠO na osivu zeleniny nesmí, alespoň na základě vizuálního posouzení, překračovat prahové hodnoty vymezené v tabulce 5.3.1.

Pododdíl 2

Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO na osivu zelenin přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5):

Tabulka 5.3.2

DruhRNŠOOpatření k RNŠO a limitům uvedeným v tab. 5.3.1
RajčeXanthomonas euvesicatoria Jones et al.
Xanthomonas gardneri (ex Šutič) Jones et al.

Xanthomonas perforans Jones et al.

Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.
a) osivo je získáno vhodnou kyselou extrakcí a
b) osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté daného RNŠO, neboc) i) při vizuálních prohlídkách během ukončeného vegetačního období na stanovišti produkce ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu nebyly zjištěny příznaky choroby způsobované daným RNŠO.
nebo
ii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování reprezentativního vzorku na daný RNŠO s použitím vhodných metod, bez ohledu na to, zda předcházelo vhodné ošetření, a na základě těchto testů bylo shledáno prostým daného RNŠO.
Clavibacter michiganensis ssp. Michiganensis (Smith) Davis et al.a) osivo bylo získáno vhodnou metodou kyselé extrakce či obdobnou metodou
a
b) i) osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté organismu Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al.,
nebo
ii) při vizuálních prohlídkách během ukončeného vegetačního období na stanovišti produkce ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu nebyly zjištěny příznaky choroby způsobované organismem Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al. nebo
iii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování na organismus Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al. na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech bylo shledáno prostým škodlivého organismu.
Pepino mosaic virusa) osivo bylo získáno vhodnou metodou kyselé extrakce či obdobnou metodou a:
b) i) osivo pochází z oblastí, kde není znám výskyt organismu Pepino mosaic virus, nebo
ii) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Pepino mosaic virus nebo
iii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování na organismus Pepino mosaic virus na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech bylo shledáno prostým škodlivého organismu
Potato spindle tuber viroida) i) osivo pochází z oblastí, kde není znám výskyt organismu Potato spindle tuber viroid, nebo
ii) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Potato spindle tuber viroid nebo
iii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování na organismus Potato spindle tuber viroid na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech bylo shledáno prostým škodlivého organismu.
Fazol obecnýXanthomonas axonopodis pv. phaseoli (Smith)
Vauterin et al.

Xanthomonas fuscans subsp. fuscans Schaad et al.
a) osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté daného RNŠO,
nebo
b) porost, ze kterého bylo osivo získáno, byl vizuálně prohlédnut ve vhodných termínech během vegetačního období a shledán prostým daného RNŠO
nebo
c) byl otestován reprezentativní vzorek osiva a shledán při těchto testech prostým daného RNŠO.
Acanthoscelides obtectus (Say)a) reprezentativní vzorek osiva byl podroben vizuální prohlídce v nejvhodnějším termínu pro zjištění škodlivého organismu, což může být po vhodném ošetření, a
b) osivo bylo shledáno prostým organismu
Acanthoscelides obtectus (Say).
Paprika, chilliXanthomonas euvesicatoria Jones et al.
Xanthomonas gardneri (ex Šutič) Jones et al.

Xanthomonas perforans
a) osivo pochází z oblastí, o nichž je známo, že jsou prosté daného RNŠO,
nebo
b) při vizuálních prohlídkách během ukončeného vegetačního období na stanovišti produkce ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu nebyly zjištěny příznaky choroby způsobované daným RNŠO;
nebo
c) osivo bylo podrobeno úřednímu testování reprezentativního vzorku na daný RNŠO s použitím vhodných metod, bez ohledu na to, zda předcházelo vhodné ošetření, a na základě těchto testů bylo shledáno prostým daného RNŠO.
Jones et al.
Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.
Potato spindle tuber viroida) i) osivo pochází z oblastí, kde není znám výskyt organismu Potato spindle tuber viroid, nebo
ii) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Potato spindle tuber viroid nebo
iii) osivo bylo podrobeno úřednímu testování na organismus Potato spindle tuber viroid na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech bylo shledáno prostým škodlivého organismu.
Fazol šarlatovýAcanthoscelides obtectus (Say)a) reprezentativní vzorek osiva byl podroben vizuální prohlídce v nejvhodnějším termínu pro zjištění škodlivého organismu, což může být po vhodném ošetření, a
b) osivo bylo shledáno prostým daného RNŠO.
HráchBruchus pisorum (L.)
Bob zahradníBruchus rufimanus L.
Cibule, echalion, šalotka, pórDitylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjeva) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev
nebo
b) sklizené osivo bylo po laboratorních testech na reprezentativním vzorku shledáno prostým organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev
nebo
c) rozmnožovací materiál byl podroben vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku bylo osivo shledáno prostým tohoto škodlivého organismu.

Část VI

Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva zelenin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“

6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

15. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 2

Úřední návěska osiva zelenin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název druhu

4. název odrůdy

5. u hybridních odrůd nebo inbredních linií:

a) pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu- název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo množitelské linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“,

b) pro základní osivo v ostatních případech- název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“,

c) pro certifikované osivo - název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“

6. kategorie

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“

10. označení země výroby

11. číslo návěsky

12. název a adresa dodavatele

13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

15. přezkoušeno (měsíc a rok) v případě, že byla přezkoušena alespoň klíčivost

16. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Oddíl 3

Návěska dodavatele nebo nápis na balení osiva zelenin kategorie standardní osivo obsahuje následující údaje:

1. označení „Pravidla a normy EU“

2. název a adresa dodavatele

3. hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku

4. název druhu

5. název odrůdy

6. kategorie

7. číslo partie

8. hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

9. spotřebujte do (měsíc a rok), lze uvést konec hospodářského roku

10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

12. u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s návěskou spojen rostlinolékařský pas

Část VII

Malé balení

Oddíl 1

Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva zelenin

Tabulka 7.1

DruhyNejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg
1. luskové zeleniny5,0
2. cibule, echalion, kerblík, chřest, mangold, řepa salátová, vodnice, meloun vodní, tykev velkoplodá, tykev obecná, mrkev, ředkev, ředkvička, černý kořen, špenát, kozlíček polníček0,5
3. ostatní druhy0,1

Oddíl 2

Označování malého balení

Pododdíl 1

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva zelenin kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení“

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název a adresa dodavatele

4. hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku

5. název druhu

6. název odrůdy

7. kategorie

8. číslo partie

9. čistá nebo hrubá hmotnost nebo počet semen, v případě, že je uvedena hmotnost a byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva nebo klubíček a celkovou hmotností

10. slova „spotřebujte do ... (měsíc a rok)“, lze uvést konec hospodářského roku

11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 2

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva zelenin kategorie standardní osivo obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení“

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název a adresa dodavatele

4. hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku

5. název druhu

6. název odrůdy

7. kategorie

8. číslo partie

9. čistá nebo hrubá hmotnost nebo počet semen, v případě, že je uvedena hmotnost a byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva nebo klubíček a celkovou hmotností

10. slova „spotřebujte do ... (měsíc a rok)“, lze uvést konec hospodářského roku

11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Pododdíl 3

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva směsi standardních osiv odrůd jednoho druhu zeleniny obsahuje následující údaje:

1. označení „Malé balení“

2. označení „Pravidla a normy EU“

3. název a adresa dodavatele

4. rok uzavření vyjádřený slovy: „uzavřeno v roce ... (rok)“ nebo rok posledního odběru vzorků pro účely poslední zkoušky klíčivosti vyjádřený slovy: „vzorkováno v roce ... (rok)“

5. slova „směs odrůd ... (název druhu)“

6. názvy odrůd a podíly jednotlivých odrůd vyjádřené čistou hmotností nebo počtem semen

7. kategorie

8. číslo partie

9. čistou nebo hrubou hmotnost nebo počet semen, v případě, že je uvedena hmotnost a byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva nebo klubíček a celkovou hmotností

10. případně slova „spotřebujte do ... (měsíc a rok)“

11. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno

12. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Vzory formulářů

Vzor formuláře

a) žádosti o povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy

b) žádosti o uznání množitelského porostu

c) žádosti o uznání osiva/sadby

d) pro výsledek mechanického rozboru sadby brambor

e) pro záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu

f) pro záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu brambor

g) pro záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu kukuřice

h) výrobní evidence osiva (nebo sadby) - (dvojlist)

i) skladové karty (oboustranná)

j) pro vedení evidence o výrobě standardního osiva

k) pro vedení evidence o vyrobené směsi - Míchací protokol směsi

l) pro vedení evidence osiva pro ekologické zemědělství

m) pro vedení evidence pro sazenice zeleniny

n) žádosti o registraci osob

o) oznámení o zahájení činnosti

p) oznámení o ukončení činnosti

q) žádosti o povolení dovozu rozmnožovacího materiálu a sazenic zelenin ze třetích zemí

r) oznámení dovozu

s) protokolu o přebalení, přenávěskování, úpravě osiva

t) egalizační protokol

u) žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí

v) prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí

VZOR

ŽÁDOST O POVOLENÍ UVÁDĚT DO OBĚHU OSIVO ÚŘEDNĚ NEZAPSANÉ ODRŮDY

VZOR - ŽÁDOST O POVOLENÍ UVÁDĚT DO OBĚHU OSIVO ÚŘEDNĚ NEZAPSANÉ ODRŮDY

VZOR

Žádost o uznání množitelského porostu

VZOR

Žádost o uznání osiva / sadby*

Žádosti o uznání osiva/sadby

VZOR

VÝSLEDEK MECHANICKÉHO ROZBORU SADBY BRAMBOR

VZOR výsledek mechanického rozboru sadby brambor

VZOR

Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu

Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu

VZOR

Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu brambor

Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu brambor

VZOR

Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu kukuřice

Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu kukuřice

VZOR

VÝROBNÍ EVIDENCE OSIV (nebo sadby) - (dvojlist)

Výrobní evidence osiva (nebo sadby) - (dvojlist)

VZOR

SKLADOVÁ KARTA

Skladové karty (oboustranná)

VZOR

Evidence standardního osiva

Vedení evidence o výrobě standardního osiva

VZOR

Míchací protokol směsi

Vedení evidence o vyrobené směsi - Míchací protokol směsi

VZOR

Evidence osiva pro ekologické zemědělství

Vedení evidence osiva pro ekologické zemědělství

VZOR

Evidence pro sazenice zeleniny

Vedení evidence pro sazenice zeleniny

VZOR

Žádost o registraci

VZOR

OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ČINNOSTI DODAVATELE

Oznámení o zahájení činnosti

VZOR

OZNÁMENÍ O UKONČENÍ ČINNOSTI DODAVATELE

Oznámení o ukončení činnosti

VZOR

Žádost o povolení dovozu rozmnožovacího materiálu

Žádosti o povolení dovozu rozmnožovacího materiálu a sazenic zelenin ze třetích zemí

VZOR

Oznámení dovozu

Oznámení dovozu

VZOR

Protokol o přebalení, přenávěskování, úpravě osiva

VZOR Protokol o přebalení, přenávěskování, úpravě osiva

VZOR

Protokol o egalizaci osiva

Egalizační protokol

VZOR

ŽÁDOST o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí

Žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí

VZOR

Prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí

Prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Vzory dokladů vydávaných pověřenou osobou

a) Uznávací list na množitelský porost

b) Uznávací list na osivo

c) Prohlášení o osivu s neukončenou certifikací

VZOR

UZNÁVACÍ LIST č. na MNOŽITELSKÝ POROST č. (pro pověřenou osobu)

Uznávací list na množitelský porost (pro pověřenou osobu)

VZOR

UZNÁVACÍ LIST č. na OSIVO (pro pověřenou osobu)

Uznávací list na osivo (pro pověřenou osobu)

VZOR

Prohlášení o osivu s neukončenou certifikací / Declaration of seed not finally certified

VZOR Prohlášení o osivu s neukončenou certifikací

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy a způsob přidělení registračního čísla směsi

1. Náležitosti čísla množitelského porostu

a) Číslo množitelského porostu se tvoří následujícím způsobem:

i. ze čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavatele,

ii. z pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost.

Vzor: 3867-00657

b) tabulka číselných řad pořadových čísel porostů

Tabulka 1

Registrační nebo evidenční číslo dodavatelePořadové číslo porostuPorost
oddo
RRRRX0001X0100porosty založené z rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd
RRRRX0101X0200porosty uchovávaných odrůd
RRRRX0201X0500porosty založené pro ekologické zemědělství
RRRRX0501X0600porosty založené na základě prohlášení šlechtitele o původu rozmnožovacího materiálu
RRRRX0601X8000porosty rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního a certifikovaného osiva
RRRR90001a dáleporosty standardního osiva (k uznávacímu řízení se nepřihlašují)

RRRR - čtyřmístné registrační nebo evidenční číslo dodavatele.

X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bude porost přihlášen. Seznam je každoročně zveřejňován ve Věstníku Ústavu.

c) Použití číselných řad v daném rozmezí je pro žadatele libovolné, popřípadě může být odvislé od dohody s regionálním oddělením Ústavu, kde je žádost podávána. Je nepřípustné použít v kalendářním roce jedno číslo vícekrát.

d) Množitelské porosty se označují tabulkou s číslem množitelského porostu umístěnou na viditelném místě okraje pozemku po celou dobu vegetace.

2. Náležitosti čísla partie rozmnožovacího materiálu

a) Číslo partie má pevnou strukturu. Základem je rok sklizně a číslo množitelského porostu (tj. registrační nebo evidenční číslo dodavatele a pořadové číslo porostu). Za lomítkem je pak pořadové číslo vyrobené partie z daného porostu.

Vzor: 6-3867-00657/01

b) Číslování partií směsí osiv, osiv z dovozu, obchodního osiva, egalizovaných partií, standardního osiva a sazenic zeleniny:

Tabulka 2

Registrační nebo evidenční číslo dodavatelečíselné rozmezítyp osiva
oddo
RRRRX8001X8400registrační čísla směsí k použití jako pícnina
RRRRX8401X8800registrační čísla směsí osiv, které nejsou určeny k použití jako pícnina
RRRRX8801X8900registrační čísla směsí obilnin, standardních osiv zelenin, směsí osiv k ochraně přirozeného prostředí, případně směsí osiv pro ekologické zemědělství
RRRRX8901X9000čísla partií obchodního osiva, případně partií osiv jinde neuvedených
RRRRX9001X9800čísla partií osiva z dovozu v kalendářním roce
RRRRX9801X9999čísla egalizovaných partií osiv, které prošly uznávacím řízením
RRRR9000195000čísla partií standardních osiv
RRRR95001a dálečísla partií sazenic zelenin

X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.

c) Uskladněné partie a jejich části se označují partiovými štítky; obdobným způsobem musí být označené i jiné obaly umístěné v prostorách, kde je skladován rozmnožovací materiál.

3. Používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy

Tabulka 3

Skupina druhůVýměra (počet)Hmotnost (počet)Počet desetinných míst
zemědělské druhy
(kromě brambor)
sazečky
brambory
hakgha - 0,00
kg - 0,000
t - 0,000
hakg/ks 1
hat
zeleninové druhy
sazečky
akga - 0,00
kg - 0,000
akg/ks 1
aks
ksg

1 - počet bude používán k odhadu výnosu

4. Způsob přidělení registračního čísla směsi osiv

a) Registrační číslo směsi se skládá z

i. označení roku přidělení registračního čísla

ii. čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavatele,

iii. pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost.

Vzor: 6-3867-08199

b) Ústav přidělí každé ohlášené směsi osiv registrační číslo v rozmezí uvedeném v tabulce 4. Registrační číslo směsi je základem čísla partie směsi osiv následně vyrobené. Způsob vytvoření čísla partie je popsán v bodě 2.

Tabulka 4

Registrační nebo evidenční číslo dodavatelečíselné rozmezítyp směsi
oddo
RRRRX8001X8400registrační čísla směsí k použití jako pícnina
RRRRX8401X8800registrační čísla směsí, pro které nejsou určeny k použití jako pícnina
RRRRX8801X8900registrační čísla směsí obilnin, standardních osiv zeleniny, směsí osiv k ochraně přirozeného prostředí

X - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí - číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Výčet skladištních škůdců

Český názevVědecký název
Červotoč spížníStegobium paniceum (Linnaeus)
Červotoč tabákovýLasioderma serricorne (Fabriscius)
Čtverorožec obilníGnathocerus cornutus (Fabriscius)
Kornatec nejmenšíLophocateres pusillus (Klug)
Kornatec skladištníTenebroides mauritanicus Linnaeus
KorovníkProstephanus truncatus (Horn)
Korovník obilníRhizopertha dominica (Fabriscius)
KožojedDermestes peruvianus Castelnau
Kožojed obecnýDermestes lardarius (Linnaeus)
Kožojed skvrnitýAttagenus pellio (Linnaeus)
Kožojed šedýDermestes maculatus DeGeer
Kožojed temnýAttagenus unicolor (Brahm)
Lesák rýžovýCryptolestes pusillus (Schönherr)
LesákOryzaephilus mercator (Fauvel)
Lesák bludnýAhasverus advena (Waltl)
Lesák moučnýCryptolestes ferrugineus (Stephens)
Lesák skladištníOryzaephilus surinamensis (Linnaeus)
Lesknáček fíkovýCarpophilus hemipterus (Linnaeus)
Lesknáček obilníCarpophilus dimidiatus (Fabriscius)
Pilous černýSitophilus granarius Linnaeus
Pilous kukuřičnýSitophilus zeamais (Motschulsky)
Pilous rýžovýSitophilus oryzae (Linnaeus)
Potemník evropskýTribolium madens (Charpentier)
Potemník hnědýTribolium casteneum (Herbst)
Potemník moučnýTenebrio molitor (Linnaeus)
Potemník ničivýTribolium destructor (Uyttenboogaart)
Potemník rýžovýLatheticus oryzae Waterhouse
Potemník skladištníTribolium confosum (Jaqudin Du Duval)
Potemník stájovýAlphitobius diaperinus (Panzer)
Rušník obilníTrogoderma granarium (Everts)
Rušník semenovýReesa vespulae (Milliron)
Rušník skladištníTrogoderma variabille Ballion
Vrtavec australskýPtinus tectus Boieldieu
Vrtavec plstnatýNiptus hololeucus (Faldermann)
Vrtavec průsvitnýGibbum psylloides (Czenpinski)
Vrtavec zhoubnýPtinus fur (Linnaeus)
Zrnokaz bobovýBruchus rufimanus (Gyllenhal)
Zrnokaz fazolovýAcanthoscelides obtectus (Say)
Zrnokaz hrachovýBruchus pisorum (Linnaeus)
Palorus ratzeburgi (Wissmann)
Typhaea stercorea (Linnaeus)
Makadlovka obilnáSitotroga cereallela (Olivier)
Makadlovka semenováHofmannophila peudospretella (Stainton)
Makadlovka škrobováEndrosis sarcitrella (Linnaeus)
Mol obilníNemapogon granellus (Linnaeus)
Zavíječ datlovýCadra cautella (Walher)
Zavíječ domácíPyralis farinalis (Linnaeus)
Zavíječ moučnýEphestia kuehniella (Zeller)
Zavíječ paprikovýPlodia interpunctella (Hübner)
Zavíječ rýžovýCorcyra cephalonica (Stainton)
Zavíječ skladištníEphestia elutella (Hübner)
Skladokaz moučný1Acarus siro (Linnaeus)
Peříčkovec zhoubný1Lepidoglyphus destructor (Schrank)
Roztoč zhoubný1Tyrophagus putrescentiae (Linnaeus)

1 - Osivo smí obsahovat živé roztoče za předpokladu, že je v osivu zjištěn rovněž roztoč dravý (například Cheyletus eruditus Schrank), a to v poměru ne větším než 100 škodlivých roztočů na jednoho roztoče dravého.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

1. Druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti a zkoušky, které musí být před uvedením do oběhu provedeny

Druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti a zkoušky, které musí být před uvedením do oběhu provedeny, jsou uvedeny v tabulce 1. V případě použití nemořeného osiva musí být provedeny i zkoušky zdravotního stavu rozmnožovacího materiálu.

2. Požadavky na vlastnosti osiva

Osivo druhů uvedených v tabulce 1 musí, s výjimkou klíčivosti, splňovat požadavky na vlastnosti stanovené pro tyto druhy v přílohách číslo 1, 2, 3 a 5.

Tabulka 1

DruhZkoušky
čistota osiva v %příměs jiných rostlinných druhůsítové tříděníVlhkostHTS / HMKSklíčivostjednoklíčkovostkonduktivitaStanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v %Biochemická zkouška životaschopnostiFluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdymikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdyelektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdystanovení % hybridnosti vegetační zkouškouzkoušky zdravotního stavuzjišťování přítomnosti živočišných škůdců
Zemědělské druhy
Ječmen###x
Pšenice###x
Zito##x
Tritikale###x
Oves##1##
Řepka ozimá###
Druhy jetelovin a trav vysévaných v roce sklizně##

1 - Neplatí pro oves nahý.

■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

# zkoušku lze provést na žádost dodavatele

▲ zkouška se provádí, ale při uvedení do oběhu není dokončena

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

POŽADOVANÉ VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY

Část 1. Přehled druhů

Tabulka 1

Český názevLatinský název
ArtyčokCynara cardunculus L.
- skupina Artyčok
Bob zahradníVicia faba L.
BrokoliceBrassica oleracea L.
- skupina Brokolice (květáková a výhonková)
Apium graveolens L.
Celer bulvový- skupina Celer bulvový
Celer řapíkatý- skupina Celer řapíkatý
Cibule, EchalionAllium cep a L.
- skupina Cepa
Cibule sečkaAllium fistulosum L.
Cichorium intybus L.
Čekanka hlávková- skupina Čekanka listová
Čekanka pro puky- skupina Čekanka pro puky
Čekanka kořenová- skupina Čekanka průmyslová
Černý kořenScorzonera hispanica L.
ČesnekAllium sativum L.
EndivieCichorium endivia L.
Phaseolus vulgaris L.
Fazol obecný keříčkový- skupina Fazol obecný keříčkový
Fazol obecný pnoucí- skupina Fazol obecný pnoucí
Fazol šarlatovýPhaseolus coccineus L.
FenyklFoeniculum vulgare Mill.
- skupina Azoricum
Pisum sativum L.
Hrách dřeňový- skupina Hrách dřeňový
Hrách kulatosemenný- skupina Hrách kulatosemenný
Hrách cukrový- skupina Hrách cukrový
ChilliCapsicum annum L.
ChřestAsparagus officinalis L.
KadeřávekBrassica oleracea L.
- skupina Kadeřávek
Kapusta hlávkováBrassica oleracea L.
- skupina Kapusta hlávková
Kapusta listováBrassica oleracea L.
- skupina Kapusta listová
Kapusta růžičkováBrassica oleracea L.
- skupina Kapusta růžičková
KardaCynara cardunculus L.
- skupina Karda
KedlubenBrassica oleracea L.
- skupina Kedluben
KerblíkAnthriscus cerefolium (L.) Hoffm.
Kozlíček polníčekValerianella locusta (L.) Laterr.
Zea mays L.
Kukuřice cukrová- skupina Kukuřice cukrová
Kukuřice pukancová- skupina Kukuřice pukancová
KvětákBrassica oleracea L.
- skupina Květák
Lilek vejcoplodýSolanum melongena L.
MangoldBeta vulgaris L.
- skupina mangold
Meloun cukrovýCucumis meloL.
Meloun vodníCitrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai
Mrkev a Mrkev krmnáDaucus carota L.
Cucumis sativus L.
Okurka salátová- skupina Okurka salátová
Okurka nakládačka- skupina Okurka nakládačka
PaprikaCapsicum annuum L.
PažitkaAllium schoenoprasum L.
Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A.W. Hill
Petržel kořenová- skupina Petržel kořenová
Petržel listová- skupina Petržel listová
Portugalské zelíBrassica oleracea L.
- skupina Portugalské zelí
PórAlliumporrum L.
RajčeSolanum lycopersicum L.
ReveňRheum rhabarbarum L.
Raphanus sativus L.
Ředkvička- skupina Ředkvička
Ředkev- skupina Ředkev
Řepa salátová včetně „Cheltenham beet“Beta vulgaris L.
- skupina Řepa zeleninová
SalátLactuca sativa L.
ŠalotkaAllium cepa L.
- skupina Aggregatum
ŠpenátSpinacia oleracea L.
Tykev obecná vč. cukety a patizonuCucurbita pepo L.
Tykev velkoplodáCucurbita maxima Duchesne
VodniceBrassica rapa L.
- skupina Vodnice
Zelí hlávkové bílé a zelí hlávkové červenéBrassica oleracea L.
- skupina Capitata
Zelí pekingskéBrassica rapa L.
- skupina Zelí pekingské

Část 2.

Požadované vlastnosti sazenic zeleniny

Sazenice zeleniny musí svými vlastnostmi splňovat požadavky odběratele a být dostatečně narostlé, zdravé a prosté škůdců, vyrovnané, svěží, řádně zakořeněné a s vyváženým poměrem mezi kořeny, stonky a listy. Rovněž musí vykazovat rodovou, druhovou a odrůdovou pravost a čistotu.

Část 3.

Kontrola dodržování kritických bodů

Ústav nebo pověřená osoba kontroluje:

a) dodržování postupů u všech kritických bodů uvedených v § 15 vyhlášky,

b) spolehlivost metod použitých při výrobě a distribuci,

c) vhodnost těchto metod k věcnému ocenění způsobu výroby a obchodu včetně evidence dokladů,

d) úroveň práce prováděné personálem dodavatele.

Část 4.

Způsob vedení záznamů

Záznamy obsahují informace o

a) vypracování a uplatnění metod dohledu a kontroly,

b) odběru vzorků Ústavem pro laboratorní rozbory a na vegetační zkoušky,

c) prodeji a expedici sadby zeleniny,

d) výskytu všech škodlivých organizmů v areálu pěstírny a o všech opatřeních, která s jejich likvidací byla učiněna.

Část 5.1

Požadavky na množitelské porosty česneku a šalotky

a) Minimální časový interval mezi množitelským porostem a jakýmkoli jiným porostem téhož nebo příbuzného druhu je jeden rok.

b) U každého množitelského porostu je provedena alespoň jedna přehlídka, a to ve fázi technologické zralosti porostu.

c) Každý množitelský porost je po celou dobu vegetace oddělen od sousedních porostů mezerou nejméně 1 m širokou.

Část 5.2

Požadavky na vlastnosti sazečky cibule, echalionu a šalotky

a)

Tabulka 5.2.1

Nejvyšší povolený obsah (% hmotnosti)
cibulí naklíčených, poškozených a neškodných příměsí celkem10
z toho:
- cibulí napadených suchou nebo mokrou hnilobou3 nesmí se vyskytovat
- cibule napadené škodlivými organismy, které
je
zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie5)
cibule jiných odrůd a zřetelně odchylných typů
cibulí rozvitých a porostlých
2
5
Nejvyšší povolená délka (cm)
délka suché natě3
délka kořínků3

b) cibulová sadba (matky) a cibulová sazečka musí být suchá, vyzrálá a v krčku zatažená, zbavená přebytečných slupek a kořínků.

c) příměs jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v sadbě určené pro výrobu základního rozmnožovacího materiálu může být maximálně 0 %, v sadbě pro výrobu certifikovaného rozmnožovacího materiálu maximálně 1 %.

d) Požadavky na velikostní třídění sazečky cibule a echalionu

Tabulka 5.2.2

Velikostní tříděníTřídění na sítech s podélnými otvory (nejvyšší přípustný podíl cibulí mimo stanovené rozpětí v % hmotnosti)
malé7 až 15 mm
nejvýše 20 % cibulí o velikosti od 15 do 20 mm a pod 7 mm
velké15 až 20 mm
nejvýše 20 % cibulí o velikosti od 7 do 15 mm a od 20 do 25 mm
jednotné7 až 20 mm
nejvýše 20 % cibulí o velikosti od 20 do 25 mm a pod 7 mm přičemž podíl cibulí o velikosti 7 až 15 mm minimálně 30 %hmotnosti

Část 5.3

Požadavky na vlastnosti sadby česneku

a)

Tabulka 5.3.1

DruhCibule jiných odrůd a zřetelně odchylných typů maximálně v %Cibulí rozvitých a porostlých maximálně v %Délka suché natě maximálně v cmDélka kořínků maximálně v cm
Česnek2553

b)

Tabulka 5.3.2

% z počtu cibulí
závadných cibulí celkem10
z toho:- cibulí mechanicky poškozených8
- cibulí poškozených houbovými chorobami6

c) v sadbě česneku můžou být maximálně 3 % cibulí podsadbových. Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku.

Část 6. Požadavky na zdravotní stav sazenic

a) Sazenice zeleniny musí být alespoň při vizuální prohlídce v místě produkce shledány prakticky prosté všech škodlivých organismů uvedených v tabulce 6.

b) Výskyt regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Evropskou unii (RNŠO) na sazenicích zeleniny, které jsou uváděny na trh, nesmí alespoň při vizuální prohlídce překračovat příslušné prahové hodnoty stanovené v tabulce 6.

c) Sazenice zeleniny musí být při vizuální prohlídce shledány prakticky prostými jakýchkoli jiných škodlivých organismů, které snižují použitelnost a kvalitu sazenic zeleniny, než jsou škodlivé organismy uvedené v tabulce 6.

d) Škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie 5) se nesmí vyskytovat.

e) Sazenice, které při sklizni vykazují viditelné příznaky napadení, musí být vhodným způsobem ošetřeny nebo zlikvidovány, chemický přípravek, kterým byly sazenice ošetřeny, se uvede na návěsce nebo na průvodním dokladu.

Tabulka 6

DruhRNŠO nebo příznaky, které způsobujePrahové hodnoty pro výskyt na sazenicích zeleniny
RajčeClavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith)
Davis et al.
0%
Xanthomonas euvesicatoria Jones et al.0%
Xanthomonas gardneri (ex Šutič 1957) Jones et al0%
Xanthomonas perforans Jones et al.0%
Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.0%
Potato spindle tuber viroid0%
Tomato spotted wilt tospovirus0%
Tomato yellow leaf curl virus0%
Paprika, chilliXanthomonas euvesicatoria Jones et al.0%
Xanthomonas gardneri (ex Šutič 1957) Jones et al0%
Xanthomonas perforans Jones et al.0%
Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge)
Vauterin et al.
0%
Potato spindle tuber viroid0%
Tomato spotted wilt tospovirus0%
ChřestFusarium Link (anamorfní rod)
vyjma Fusarium oxysporům f.
sp. albedinis (Kill. & Maire) W.L. Gordon
a Fusarium circinatum Nirenberg & O‘Donnell
0%
Helicobasidium brebissonii (Desm.) Donk0%
Artyčok, KardaVerticillium dahliae Kleb.0%
Cibule, Echalion, ŠalotkaDitylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev0%
Stromatinia cepivora Berk.0%
Onion yellow dwarf virus1%
Cibule sečkaStromatinia cepivora Berk.0%
PórStromatinia cepivora Berk.0%
ČesnekStromatinia cepivora Berk.0%
Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev0%
Leek yellow stripe virus1%
Onion yellow dwarf virus1%
SalátTomato spotted wilt tospovirus0%
Lilek vejcoplodýTomato spotted wilt tospovirus0%

f) Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO na sazenicích zeleniny přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5):

Tabulka 7

DruhRNŠOOpatření k RNŠO a limitům uvedeným v tab. 6
RajčeXanthomonas euvesicatoria Jones et al.
Xanthomonas gardneri (ex Šutič) Jones et al.
Xanthomonas perforans Jones et al.
Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.
a) sadba byla pěstována z osiva, které splňuje opatření k zamezení výskytu RNŠO na osivu zeleniny
a
b) mladé rostliny byly udržovány ve vhodných hygienických podmínkách, aby se zamezilo infekci.
Clavibacter michiganensis ssp. Michiganensis (Smith) Davis et al.Rostliny jsou pěstovány z osiva, které splňuje opatření k zamezení výskytu RNŠO na osivu zeleniny a byly udržovány prosté infekce s použitím vhodných hygienických opatření.
Potato spindle tuber viroida) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Potato spindle tuber viroid nebo
b) rostliny byly podrobeny úřednímu testování na organismus Potato spindle tuber viroid na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech byly shledány prostými daného škodlivého organismu.
Tomato spotted wilt tospovirusa) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce, kde byl zaveden režim monitorování relevantních přenašečů třásněnky (Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tabaci Lindeman), a po zjištění bylo provedeno vhodné ošetření, aby se zajistilo účinné potlačení příslušných populací, a
b) i) na rostlinách na stanovišti produkce nebyly během aktuální doby vegetace pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato spotted wilt tospovirus; nebo
ii) veškeré rostliny na stanovišti produkce vykazující během aktuální doby vegetace příznaky organismu Tomato spotted wilt tospovirus byly vytrhány a reprezentativní vzorek rostlin určených k přemístění byl otestován a shledán prostým škodlivého organismu.
Tomato yellow leaf curl virusa) na rostlinách nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato yellow leaf curl virus nebo
b) na místě produkce nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato yellow leaf curl virus.
Paprika, chilliXanthomonas euvesicatoria Jones et al.
Xanthomonas gardneri (ex Šutič) Jones et al.
Xanthomonas perforans Jones et al.
Xanthomonas vesicatoria (ex Doidge) Vauterin et al.
a) sadba byla pěstována z osiva, které splňuje opatření k zamezení výskytu RNŠO na osivu zeleniny a
b) mladé rostliny byly udržovány ve vhodných hygienických podmínkách, aby se zamezilo infekci.
Potato spindle tuber viroida) na rostlinách na místě produkce nebyly během celého vegetačního období pozorovány žádné příznaky chorob způsobovaných organismem Potato spindle tuber viroid nebo
b) rostliny byly podrobeny úřednímu testování na organismus Potato spindle tuber viroid na reprezentativním vzorku a s použitím vhodných metod a při těchto testech byly shledány prostými daného škodlivého organismu.
Tomato spotted wilt tospovirusa) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce, kde byl zaveden režim monitorování relevantních přenašečů třásněnky (Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tabaci Lindeman), a po zjištění bylo provedeno vhodné ošetření, aby se zajistilo účinné potlačení příslušných populací, a
b) i) na rostlinách na stanovišti produkce nebyly během aktuální doby vegetace pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato spotted wilt tospovirus; nebo
ii) veškeré rostliny na stanovišti produkce vykazující během aktuální doby vegetace příznaky organismu Tomato spotted wilt tospovirus byly vytrhány a reprezentativní vzorek rostlin určených k přemístění byl otestován a shledán prostým škodlivého organismu.
ChřestFusarium Link (anamorfní rod), vyjma Fusarium oxysporum f. sp. albedinis (Kill. & Maire) W.L. Gordon a Fusarium circinatum Nirenberg & O‘Donnell

Helicobasidium brebissonii (Desm.) Donk
a) i) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, byl vytrhán reprezentativní vzorek rostlin a nebyly pozorovány příznaky výskytu daného RNŠO nebo
ii) porost byl vizuálně prohlédnut alespoň dvakrát ve vhodných termínech pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, byly neprodleně vytrhány rostliny vykazující příznaky výskytu daného RNŠO a při konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky a
b) koruny byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu daného RNŠO.
Cibule,
Echalion,
Šalotka
Stromatinia cepivora Berk.a) rostliny jsou přesazené ve vyvýšených modulech a pěstované v substrátu prostém organismu Stromatinia cepivora Berk.
nebo
b) i) - porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo
- porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky
a
ii) rostliny byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk.
Ditylenchus dipsaci (Kuehn) FilipjevV případě rostlin jiných než rostlin pro produkci komerčního porostu:
a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev
nebo
b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly pozorovány nejvýše u 2 % rostlin a
ii) rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem byly neprodleně vytrhány a
iii) rostliny byly poté shledány prostými daného škodlivého organismu při laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo
c) rostliny byly podrobeny vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostým tohoto škodlivého organismu.
V případě rostlin pro produkci komerčního porostu:
a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev
nebo
b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu;
ii) rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly neprodleně vytrhány a
iii) rostliny byly shledány prostými daného škodlivého organismu po laboratorních testech na reprezentativním vzorku
nebo
c) rostliny byly podrobeny vhodnému fyzikálnímu nebo chemickému ošetření a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostými organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev.
Onion yellow dwarf virusa) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus
nebo
b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus byly pozorovány nejvýše u 10 % rostlin a
ii) vytrhané rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem, byly neprodleně vytrhány a
iii) příznaky výskytu daného škodlivého organismu nevykázalo více než 1 % rostlin zkontrolovaných při konečné prohlídce.
Cibule sečka
Pór
Stromatinia cepivora Berk.a) rostliny jsou přesazené ve vyvýšených modulech a pěstované v substrátu prostém organismu Stromatinia cepivora Berk.
nebo
b) i) - porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo
- porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky
a
ii) rostliny byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk.
ČesnekStromatinia cepivora Berk.a) i) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo
ii) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky
a
b) rostliny nebo sadba byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk.
Ditylenchus dipsaci (Kuehn) FilipjevV případě rostlin jiných než rostlin pro produkci komerčního porostu:
a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev
nebo
b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly pozorovány nejvýše u 2 % rostlin a
ii) rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem byly neprodleně vytrhány a
iii) rostliny byly poté shledány prostými daného škodlivého organismu při laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo
c) rostliny byly podrobeny vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostým tohoto škodlivého organismu.
V případě rostlin pro produkci komerčního porostu:
a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev
nebo
b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu;
ii) rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly neprodleně vytrhány a
iii) rostliny byly shledány prostými daného škodlivého organismu po laboratorních testech na reprezentativním vzorku
nebo
c) rostliny byly podrobeny vhodnému fyzikálnímu nebo chemickému ošetření a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostými organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev.
Leek yellow stripe virusa) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Leek yellow stripe virus nebo
b) porost byl vizuálně prohlédnut alespoň jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu od začátku posledního ukončeného vegetačního období, přičemž příznaky organismu Leek yellow stripe virus nevykázalo více než 10 % rostlin, dané rostliny byly neprodleně vytrhány a při konečné prohlídce nevykazovalo příznaky více než 1 % rostlin.
Onion yellow dwarf virusa) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus
nebo
b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus byly pozorovány nejvýše u 10 % rostlin a
ii) vytrhané rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem, byly neprodleně vytrhány a
iii) příznaky výskytu daného škodlivého organismu nevykázalo více než 1 % rostlin zkontrolovaných při konečné prohlídce.
Artyčok, KardaVerticillium dahliae Kleb.a) matečné rostliny se získávají z materiálu testovaného na patogeny a
b) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce se známou historií rostlinné výroby beze známého výskytu organismu Verticillium dahliae Kleb. a
c) rostliny byly vizuálně prohlédnuty ve vhodných termínech od začátku posledního ukončeného vegetačního období a shledány prostými příznaků výskytu organismu Verticillium dahliae Kleb.
Salát,
Lilek vejcoplodý
Tomato spotted wilt tospovirusa) rostliny byly pěstovány na stanovišti produkce, kde byl zaveden režim monitorování relevantních přenašečů třásněnky (Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tahači Lindeman), a po zjištění bylo provedeno vhodné ošetření, aby se zajistilo účinné potlačení příslušných populací, a
b) i) na rostlinách na stanovišti produkce nebyly během aktuální doby vegetace pozorovány příznaky výskytu organismu Tomato spotted wilt tospovirus; nebo
ii) veškeré rostliny na stanovišti produkce vykazující během aktuální doby vegetace příznaky organismu Tomato spotted wilt tospovirus byly vytrhány a reprezentativní vzorek rostlin určených k přemístění byl otestován a shledán prostým škodlivého organismu.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob

Část I

Požadavky na prostory laboratoří pověřených osob

Předpokladem zkušební činnosti jsou kromě odpovídajícího technického vybavení i vhodné prostory, které musí splňovat tyto minimální požadavky:

1. Analytická laboratoř musí být dostatečně prostorná, aby nedocházelo k nežádoucímu vzájemnému promíchání vzorků osiv. Rozhodujícím kritériem jsou optimální a konstantní světelné podmínky. V analytické laboratoři je možné přijímat laboratorní vzorky a připravovat vzorky zkušební, pokud pro tyto účely pracoviště nedisponuje samostatnými prostory. Rovněž je zde možné provádět stanovení velikostního třídění a hmotnosti tisíce semen, případně nasazování semen na zkoušku klíčivosti a posuzování klíčních rostlin.

2. Prostor pro klíčení semen musí být zvolen a vybaven tak, aby byly dodrženy požadavky na osvětlení, teplotu a vlhkost, jaké pro ně stanovuje metodika pro zkoušení osiva a sadby. Laboratoř musí být vybavena přístroji, pomocí nichž budou zajištěny jednotné a operativně řiditelné podmínky. Jsou to např. klimatizované místnosti, inkubátory, speciální klíčírenské skříně, Jacobsenova klíčidla.

3. Laboratoř vlhkosti - vzhledem ke specifickým tepelným podmínkám při stanovení vlhkosti osiva musí být tento prostor oddělen od zkušebních prostor určených pro klíčení semen, od ostatních zkušebních prostor je vhodné oddělit z důvodu zajištění hygieny práce při provádění dalších zkoušek.

4. Sklad vzorků osiv - samostatně uzamykatelný suchý prostor s teplotou neklesající pod +5°C v zimním období a nepřesahující +20°C v letním období, chráněný proti živočišným škůdcům.

5. Fytopatologická laboratoř musí být oddělena od prostor vymezených pro stanovení klíčivosti z důvodu nežádoucí kontaminace lůžek škodlivými organismy (plísně, bakterie). Vlastní fytopatologická laboratoř pak tvoří minimálně dva oddělené prostory:

a) sterilní prostor pro sterilizaci Petriho misek, přípravu živných půd a nasazování semen na kultivační média.

b) prostor s termostaty určený pro kultivaci a posuzování škodlivých organismů, pro likvidaci médií a mytí laboratorního skla.

Oba prostory musí být vybaveny zařízením ke sterilizaci vzduchu (germicidní lampa)

Část II

Požadavky na zařízení laboratoří pověřených osob

skupina plodin:zkouška:přístrojové vybavení:
dělidloanalytické váhySteineckerovo prosévadlosušárnalupa 6x zvětšující(případně stereomikroskop)prosvěcovací lupakřemíková lampachladící boxklíčidlo3odstředivkalaminární boxsterilizační sušárnaautoklávgermicidní lampatermostatmikroskop
obilninypříprava zkušebního vzorku
velikostní třídění
vlhkost
čistota osiva v %1
příměs jiných rostlinných druhů1
klíčivost
výskyt chorob
identifikace živočišných škůdců
trávypříprava zkušebního vzorku
vlhkost
čistota osiva v %
příměs jiných rostlinných druhů
klíčivost
identifikace živočišných škůdců
luskovinypříprava zkušebního vzorku
vlhkost
čistota osiva v %2
příměs jiných rostlinných druhů2
klíčivost
výskyt chorob
identifikace živočišných škůdců
jetelovinypříprava zkušebního vzorku
vlhkost
čistota osiva v %
příměs jiných rostlinných druhů
klíčivost
identifikace živočišných škůdců
jiné krmné plodinypříprava zkušebního vzorku
vlhkost
čistota osiva v %
příměs jiných rostlinných druhů
klíčivost
identifikace živočišných škůdců
olejniny a přadné rostlinypříprava zkušebního vzorku
vlhkost
čistota osiva v %
příměs jiných rostlinných druhů
klíčivost
výskyt chorob
identifikace živočišných škůdců
jiné okopaniny (řepy)příprava zkušebního vzorku
vlhkost
čistota osiva v %
příměs jiných rostlinných druhů
klíčivost
jednoklíčkovost
výskyt chorob
identifikace živočišných škůdců
stanovení stupně ploidie
zeleninové druhypříprava zkušebního vzorku
vlhkost
čistota osiva v %
příměs jiných rostlinných druhů
klíčivost
výskyt chorob
identifikace živočišných škůdců

1 - Pro identifikaci jinobarevných semen u ovsa.

2 - Pro identifikaci hořkých semen u lupiny a pro rozlišení hrachu setého a pelušky.

3 - Klíčidlem se rozumí Jacobsenovo klíčidlo, růstová komora případně jiný klimatizovaný prostor umožňující stanovení klíčivosti za přesně definovaných podmínek, které jsou po celou dobu klíčení monitorovány.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Podrobnosti provádění dílčích zkušebních úkonů na základě smlouvy uzavřené s Ústavem

1. Podání žádosti o uzavření smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů

Uchazeč o uzavření smlouvy podá žádost na stanoveném formuláři a doloží doklady o splnění kvalifikačních předpokladů. V žádosti uchazeč uvede popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti a musí kromě uvedených skutečností splnit i požadavky podle zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů.

2. Zaškolení

a) Zaškolování probíhá podle plánu, který stanoví Ústav. Doba zaškolování je minimálně 1 měsíc a v jejím průběhu je možné ji prodloužit. Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické. Zaškolování je ukončeno testem a pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je s ním uzavřena smlouva.

b) Plán zaškolení

i. Část teoretická: Dokonalé seznámení uchazeče s platnými právními předpisy relevantními pro danou oblast, plán stanoví výčet předpisů.

ii. Část praktická: Vlastní provádění úkonů pod dozorem pracovníka Ústavu.

iii. Složení zkoušky: teoretická a praktická

3. Uzavření smlouvy

Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů uzavře Ústav smlouvu k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení.

4. Další proškolování

Probíhá pravidelně nebo 1 x za dva roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni účastníci seznámeni.

5. Kontrola

Ústav provádí nad všemi úkony úřední dozor a následnou kontrolu ve výši 5 - 10 % z celkového množství provedených zkoušek v rámci uzavřené smlouvy v jednom sklizňovém roce.

6. Odejmutí pověření

Zjistí-li Ústav nedostatky v prováděných úkonech, upozorní příslušnou osobu, se kterou je uzavřena smlouva, na odchylky, o zjištění vyhotoví zápis o kontrole a navrhne další opatření včetně zvýšení následné kontroly. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele, Ústav od smlouvy odstoupí. Dojde-li k odstoupení od smlouvy, je pověřená osoba povinna vrátit razítko.

7. Opětovné uzavření smlouvy

Osoba, u které bylo odstoupeno od smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů, musí absolvovat nové proškolení podle postupu při zaškolení uchazečů a úspěšně složit test. Dále Ústav provede 20 kontrolních zkoušek současně s pověřenou osobou. V případě nejméně 95% shodnosti může být smlouva opětovně uzavřena podle § 17 odst. 12 zákona.

VZOR

Žádost o uzavření smlouvy

Žádost o uzavření smlouvy

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Podrobnosti provádění přehlídek množitelských porostů pověřenými osobami a vydávání dokladů na tyto porosty, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly

I. Pověření

1. Osoby - přehlížitelé

Přehlídky množitelských porostů mohou provádět pouze přehlížitelé, obeznámení se správným technologickým postupem v souladu se zákonem, jeho prováděcími předpisy a dalšími platnými právními předpisy, souvisejícími s problematikou uznávání porostů. Tito přehlížitelé získají rovněž oprávnění k vydávání uznávacích listů na množitelské porosty.

2. Podání žádosti o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů

Uchazeč o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů, popřípadě včetně pověření k vydávání dokladů, podá žádost na stanoveném formuláři a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 10 zákona. V žádosti uchazeč uvede i popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti, včetně zajištění komunikace s Ústavem prostřednictvím dálkového přenosu dat.

3. Školení a pověření přehlížitelů

a) Zaškolení uchazečů o pověření

Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické a je stanoveno plánem zaškolování, který vychází z počtu předpokládaných přehlídek. Je možné stanovit zaškolování časovým plánem, tj. 2 roky, nebo počtem, a to 50 souběžně provedenými přehlídkami se školitelem. Praktické zaškolování probíhá v období vegetace nejprve na pracovišti Ústavu a později přímo v množitelských porostech. Zaškolování je ukončeno testem, a pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření.

b) Plán zaškolení

1. Část teoretická - dokonalé seznámení nového přehlížitele s platnými právními předpisy:

a. se zákonem a prováděcími předpisy,

b. s metodickými pokyny Ústavu, které řeší problematiku uznávání množitelských porostů.

2. Část praktická:

a. kontrola záznamu o přehlídce množitelského porostu, a to úplnosti údajů,

b. kontrola předplodin,

c. vlastní provedení přehlídky množitelského porostu a provedení zápisu zjištěné skutečnosti do záznamu o přehlídce množitelského porostu,

d. konečné hodnocení stavu množitelského porostu po poslední přehlídce,

e. rozdělení záznamů o přehlídce - uznané a neuznané,

f. postup u neuznaných porostů,

g. předání výsledků z přehlídek elektronicky,

h. kontrola podkladů pro vydání uznávacího listu,

i. vlastní vyplnění a tisk uznávacího listu,

j. kontrola správnosti uznávacího listu,

k. podpis a příprava k odeslání uznávacího listu.

3. Složení zkoušky teoretické i praktické.

4. Plán zaškolení musí obsahovat informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolování vedl.

4. Udělení pověření:

Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů udělí Ústav pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů.

5. Další proškolování:

probíhá pravidelně 1x ročně a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni pověření přehlížitele seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu je přehlížitel Ústavem opětovně proškolen teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Po tuto dobu je pověření pozastaveno a odňat doklad a razítko. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno. Kromě výše uvedeného pravidelného školení se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu.

II. Úřední dozor a následná kontrola

1. Úřední dozor

Úředním dozorem se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání množitelských porostů, tj. kontrola dodržování správného postupu přehlížení. Úřednímu dozoru prováděnému Ústavem podléhá minimálně 5% množitelských porostů.

2. Následná kontrola

K následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty se odebírají vzorky osiva současně se vzorkem k uznávacímu řízení. Vzorky se zkouší buď laboratorně nebo ve vegetačních zkouškách, pokud nelze odrůdovou pravost a čistotou laboratorně ověřit. V případě, že osivo nesplňuje požadavky na odrůdovou pravost a čistotu, Ústav zruší Uznávací list na osivo. Prokáže-li se tato skutečnost následnou vegetační zkouškou, není uznán množitelský porost, byl-li z tohoto osiva založen. Následné kontrole podléhá minimálně 5% množitelských porostů přehlížených pověřenými přehlížiteli.

3. Následná kontrola vydaných dokladů

Kontrolu správnosti vydaných uznávacích listů provádí Ústav. Každá osoba pověřená k vydávání dokladů je kontrolována průběžně, výše kontroly je minimálně 5 % vydaných dokladů.

III. Odejmutí pověření

1. Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu provádění přehlídek množitelských porostů, upozorní příslušného přehlížitele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Přehlížitel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození množitele nebo dodavatele, je mu odebráno pověření a je vyškrtnut ze seznamu přehlížitelů.

2. Za chyby v technologickém postupu se považuje:

a) neprovedená nebo neúplně či špatně provedená kontrola předplodin,

b) neprovedená kontrola mechanické a prostorové izolace množitelského porostu,

c) špatně provedené hodnocení množitelského porostu, nedodržení postupu přehlížení,

d) nezaslání podkladů k vydání konečného dokladu, zejména rozhodnutí o neuznání množitelského porostu, nebo opoždění,

e) nevydání dokladu o uznání množitelského porostu.

3. Přehlížitel, kterému bylo odebráno pověření, musí vrátit průkaz a razítko. O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku a musí absolvovat nové proškolení a úspěšně složit test. Dále je prvních 10 množitelských porostů hodnoceno současně přehlížitelem Ústavu.

IV. Přehlížení množitelských porostů - pracovní postup

1. Postup práce dodavatele

a) vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede přehlídku množitelského porostu (pouze ze seznamu osob vedených Ústavem),

b) podání žádosti Ústavu.

2. Postup práce Ústavu

a) Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede kontrolu údajů, zejména kontrolu původu osiva použitého k založení množitelského porostu,

b) pokud jsou shledány závady, Ústav vyzve dodavatele k doplnění žádosti a stanoví přiměřenou lhůtu,

c) je-li žádost bez závad nebo po jejím doplnění, Ústav vytiskne záznam o provedení přehlídky množitelského porostu a předá jej pověřené osobě, která byla uvedena v žádosti nebo kterou Ústav určil, k dalšímu řízení,

d) po provedení poslední přehlídky Ústav eviduje originál záznamu o provedení přehlídky a kopie zaslaných uznávacích listů, popřípadě vydá rozhodnutí o neuznání množitelského porostu.

3. Postup práce pověřené osoby k provádění přehlídek množitelských porostů

a) přehlížitel převezme formuláře záznamů o přehlídce množitelského porostu, zkontroluje jejich úplnost a potvrdí seznam převzatých záznamů o přehlídce, který vrátí Ústavu poštou nebo elektronicky,

b) oznámí dodavateli termín provedení přehlídky,

c) přehlížitel provede přehlídku (popř. přehlídky) množitelského porostu, při které hodnotí všechny vlastnosti uvedené v § 7 odst. 3 této vyhlášky,

d) přehlížitel provede závěrečné vyhodnocení, zda je porost uznán nebo neuznán,

e) provede záznam o přehlídce a odešle pomocí dálkového přenosu dat,

f) v případě neuznání odešle ihned vyplněný a podepsaný originál záznamu o provedení přehlídky neprodleně do Ústavu, který vydá rozhodnutí o neuznání.

4. Postup práce při vydávání uznávacího listu

1. Uznávací list

a) může vydat pověřená osoba pouze za předpokladu, že

1) porost byl přehlížen v souladu se zákonem a prováděcím předpisem, a

2) porost má vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem,

b) musí být vydán na schváleném formuláři zveřejněném a schváleném Ústavem a pověřená osoba provedla před vydáním kontrolu všech podkladů,

c) musí být zpracován na počítači, opatřen razítkem a podpisem pověřené osoby.

d) musí být číslován stejným způsobem jako v Ústavu, tj. číslo regionu, kde má sídlo pověřená osoba - registrační/evidenční číslo dodavatele - číslo porostu / U / rok uznávacího řízení.

2. Originál uznávacího listu obdrží dodavatel, kopii založí pověřená osoba ve své evidenci a výsledky zašle pomocí dálkového přenosu dat ve formátu XML.

3. Doklady na množitelské porosty, které nemají vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem, vydává pouze Ústav. V takovém případě předá pověřená osoba neprodleně veškeré podklady Ústavu, odboru osiv a sadby k vydání rozhodnutí o neuznání.

Žádost o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů na množitelské porosty podle § 17 odst. 2 zákona

Žádost o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů na množitelské porosty podle § 17 odst. 2 zákona

Vzor úředního razítka pověřené osoby:

Vzor úředního razítka pověřené osoby

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Podrobnosti provádění odběru vzorků pověřenými osobami, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly

I. Pověření

1. Osoby - vzorkovatelé

Odběr vzorků osiv mohou provádět pouze úřední vzorkovatelé, obeznámení se správným technologickým postupem vzorkování v souladu se zákonem a s prováděcím právním předpisem, kterým se stanoví požadavky na odběr vzorků a dalšími platnými právními předpisy souvisejícími s problematikou vzorkování osiva.

2. Podání žádosti o pověření ke vzorkování

Uchazeč o pověření ke vzorkování podá žádost vyplněnou na formuláři uvedeném v této příloze a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 9 zákona. V žádosti uchazeč uvede i popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti.

3. Proškolení a pověření vzorkovatelů

a) Zaškolení uchazečů o pověření

Zaškolování pro odběr vzorků probíhá podle plánu zaškolování, který stanoví Ústav. Doba zaškolování je stanovena plánem zaškolování, který vychází z počtu předpokládaných vzorků. Je možné stanovit zaškolování časovým plánem, tj. 2 roky, nebo počtem, a to 50 souběžně odebranými vzorky s úředním vzorkovatelem, které se prověří v laboratoři Ústavu. V průběhu zaškolování je možné ji prodloužit. Zaškolování je ukončeno teoretickým testem a vyhodnocením souběžných srovnávacích zkoušek odběrů novým vzorkovatelem a kontrolních odběrů vzorků Ústavem. Pokud nový vzorkovatel uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření.

b) Plán zaškolení

Plán zaškolení musí obsahovat minimálně:

1. Část teoretická - dokonalé seznámení nového vzorkovatele s platnými právními předpisy:

a) se zákonem a prováděcími předpisy,

b) s metodickými pokyny Ústavu, které řeší problematiku vzorkování.

2. Část praktická - praktický postup při odběru vzorku:

a) kontrola všech předepsaných dokladů,

b) vlastní vzorkování - četnost odběru dílčích vzorků, způsob odběru, kontrola homogenity, kontrola adjustace atd.,

c) použití dělidla, kalibrace dělení a dělidla,

d) příprava laboratorního vzorku,

e) uzavření a označení vzorkovnice, označení průvodního dokladu.

3. Složení zkoušky teoretické i praktické.

4. Plán zaškolení musí obsahovat informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolování vedl.

c) Udělení pověření

Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů udělí Ústav pověření k odběru vzorků pro účely zkoušení a uznávání osiva a současně stanoví i výši následné kontroly. S dokladem o pověření je rovněž v rámci uznávacího řízení přiděleno razítko a průkaz pověřené osoby.

4. Další proškolování a spolupráce s pověřenými osobami

Další proškolování probíhá obvykle 1x ročně v trvání 1-3 dnů a jedenkrát za dva roky je vždy zakončeno praktickými nebo vědomostními testy. S jejich vyhodnocením jsou vzorkovatelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu je vzorkovatel Ústavem opětovně proškolen teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Po tuto dobu je pověření pozastaveno a odňat doklad a razítko. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno. Při opětovném špatném výsledku testu je vyškrtnut ze seznamu pověřených vzorkovatelů. Kromě výše uvedeného pravidelného školení pověřených vzorkovatelů se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu.

II. Úřední dozor a následná kontrola

1. Úřední dozor - ruční vzorkování

a) Úředním dozorem se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu vzorkování, tj. kontrola dodržování správného postupu vzorkování. Každý vzorkovatel pověřený k odebírání vzorků osiva bude kontrolován alespoň jedenkrát ročně při rozsahu odebíraných vzorků do 20 ks, nebo alespoň dvakrát ročně při rozsahu větším. Všechny kontrolní vzorky budou odebírány namátkově a bez ohlášení z partie, která již byla vzorkována. Vzorkovatel nesmí vědět, ze které partie bude kontrolní vzorek odebírán. Kontrolní vzorky budou zaslány do Národní referenční laboratoře pro zkoušení osiv a sadby Praha (dále jen „NRLOS“), kde se prověří čistota osiva, klíčivost a příměs semen jiných rostlinných druhů. Současně se vybere a odešle vzorek odebraný pověřenou osobou pro účely následné kontroly. Vzorky budou zkoušeny v souladu s metodikou zkoušení osiva a sadby. Oba vzorky z téže partie musí v laboratoři analyzovat stejná osoba. U zkoušky klíčivosti je třeba, aby oba vzorky byly zkoušeny ve stejnou dobu, na stejném klíčidle a byly zajištěny stejné zkušební podmínky. Vedoucí laboratoře nebo jím pověřený referent vyhodnotí rozdíl mezi zjištěnými výsledky (pro kontrolu porovná s výsledky vzorku pro uznávací řízení, které provedla pověřená laboratoř) a porovná s tabulkami přípustných odchylek v metodice zkoušení osiva a sadby:

1. u čistoty osiva: tab.3.3 str. 15-5 Metodiky zkoušení osiva a sadby

2. u příměsi SJRD: tab. 4.1 str. 15-6 Metodiky zkoušení osiva a sadby

3. u klíčivosti: tab. 5.5. str. 15-9 Metodiky zkoušení osiva a sadby

b) Leží-li výsledky kontrolních rozborů mimo interval shodnosti, provede se opakování zkoušek v laboratoři z nově připraveného zkušebního vzorku a vzorky budou hodnoceny dvěma analytiky:

1. analytikem, který prováděl původní rozbory,

2. dalším analytikem laboratoře OOS.

c) Jsou-li výsledky obou zkoušek opět mimo toleranci, je vyloučena chyba v laboratoři. V tomto případě se zvýší dohled nad oběma vzorkovateli, a to přímo vedoucím oddělení terénní kontroly a koordinace odboru osiva a sadby Ústavu, nebo jím pověřeným pracovníkem, po dobu nejméně jednoho měsíce. Pokud se prokáže tímto postupem chyba vzorkovatele, je mu odebráno pověření s následným vyškrtnutím ze seznamu vzorkovatelů. O provedených kontrolních odběrech a výsledcích laboratorních zkoušek jsou vedeny záznamy a jsou podkladem pro další období pověření a ke stanovení procenta kontroly. Záznamy o výsledcích kontrolního vzorkování musí být uloženy minimálně 6 let. Pověřený vzorkovatel, který ve sklizňovém roce neodebere žádný vzorek, bude Ústavem před obnovením činnosti znovu proškolen a přezkoušen z teoretických i praktických znalostí.

2. Úřední dozor - automatické vzorkovadlo

Úřední dozor se v případě automatického vzorkovadla, kromě kontroly dokladů a partie osiva, zaměřuje na správnost jeho funkčnosti, dodržení technických požadavků na zabezpečení vzorků a na způsob přípravy laboratorního vzorku.

3. Následná kontrola

Následná kontrola pověřeného vzorkovatele slouží ke kontrole správnosti odběru vzorku. Tato kontrola se provádí laboratorně provedením zkoušek čistoty, příměsi jiných rostlinných druhů a klíčivosti. V případě pochybnosti o pravosti nebo čistotě odrůdy, je možné provést kontrolu laboratorně nebo vegetační zkouškou. Postup následné kontroly se liší podle způsobu odběru vzorku:

a) ruční vzorkování

k následné kontrole jsou odebrány vzorky uložené pro tento účel u dodavatele v uzamčené místnosti. Následná kontrola činí minimálně 5% a její výši stanoví každoročně Ústav na základě hodnocení výsledku úředního dozoru a následné kontroly z předchozího sklizňového roku.

b) automatické vzorkovadlo

k následné kontrole se vzorky z automatického vzorkovadla při jeho správném nastavení nezasílají. Lze tak učinit pouze v případě, že je při úředním dozoru zjištěna závada a je důvodné podezření, že mohlo dojít ke vzniku nežádoucí příměsi jiného druhu nebo odrůdy. Aby byla vyloučena kontaminace partie, provede Ústav kontrolní vzorkování z dané partie i ručně. Oba vzorky jsou pak podrobeny následné kontrole, přičemž je možné podle povahy příměsi použít i laboratorní stanovení.

III. Odejmutí pověření

1. Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu odběru vzorků, upozorní příslušného vzorkovatele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví Protokol o kontrole a stanoví potřebná opatření. Vzorkovatel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele, je mu odebráno pověření a je vyškrtnut ze seznamu úředních vzorkovatelů.

2. Za chyby v technologickém postupu se považuje:

a) nedodržení předepsané četnosti vzorkování,

b) hmotnost laboratorního vzorku není v souladu s prováděcí právním předpisem,

c) nedostatky nalezené během kontroly vzorkování, které způsobují výše zmíněné body,

d) chyba při kontrole dokladů o partii osiva,

e) nedůsledná kontrola uzavření obalů a označení všech obalů v partii,

f) nedostatečná kontrola automatického vzorkovadla, tj. zaplombování vzorkovadla a všech cest mezi vzorkovadlem a odběrnými nádobami,

g) chyba při dělení vzorku, tj. při přípravě laboratorního vzorku,

h) špatné uzavření (zaplombování) laboratorního vzorku nebo

i) jakákoliv jiná nepřípustná manipulace se vzorkem.

3. Vzorkovatel, kterému bylo odebráno pověření ke vzorkování, musí vrátit průkaz, razítko a adjustační materiál. O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku a musí absolvovat nové proškolení (dle postupu zaškolení nových vzorkovatelů) a úspěšně složit test. Dále je provedeno 20 kontrolních odběrů současně vzorkovatelem Ústavu a vzorky jsou zkoušeny v laboratoři osiv a sadby Praha.

IV. Vzorkování - pracovní postup

1. Zařízení a pomůcky

a) Dodavatel je povinen zajistit pomůcky ke vzorkování v souladu se zákonem a s prováděcím právním předpisem. Každý vzorkovatel musí disponovat vlastní sadou Nobeho bodcových vzorkovadel (štechrů).

b) Úřední vzorkovatel musí být dále vybaven:

1. plombami pověřeného vzorkovatele, samolepícími přelepkami s textem „Vzorkováno pověřenou osobou“,

2. samolepkami „Vzorkováno pověřenou osobou“ pro zacelení otvorů po odběru osiva, příp. pro podlepení dna papírové vzorkovnice.

Tyto adjustační pomůcky získá pověřený vzorkovatel prostřednictvím Ústavu za úplatu.

c) Povinnosti pověřeného vzorkovatele jsou:

1. zajistit účinnou ochranu převzatých plomb,

2. vést evidenci o přijatých a vydaných plombách.

2. Dodavatel je povinen ke vzorkování předložit

a) uznávací list o uznání porostu,

b) vzorkovnici s vypsanými veškerými požadovanými charakteristikami osiva,

c) výrobní a skladovou evidenci,

d) evidenci návěsek.

3. Technologický postup

a) kontrola žádosti a dalších dokladů,

b) kontrola označení partie partiovým štítkem,

c) kontrola všech obalů v partii

1. návěsky - správnost, úplnost a čitelnost údajů,

2. plomby - přítomnost plomby a správnost použití,

3. stav obalů - uzavření, celistvost a nepoškozenost,

d) vlastní vzorkování,

e) příprava vzorků - laboratorního, kontrolního, rezervního a případně dalšího vzorku (VZ, dodávkový vzorek).

4. Pověřený vzorkovatel kontroluje shodnost údajů na žádosti o uznání osiva s údaji ve výrobní evidenci a na vzorkovnici. Identitu dat potvrdí na žádosti a na vzorkovnici svým podpisem, identifikačním razítkem vzorkovatele a datem vzorkování. Pokud byl vzorek odebrán automatickým vzorkovadlem, uvede tuto skutečnost rovněž v žádosti, a to zkratkou „AV“. Zároveň zaznamená odběr vzorků do knihy partií.

5. Pověřený vzorkovatel odebere vzorky

a) laboratorní, určený pro semenářskou laboratoř, která provede potřebné zkoušky,

b) rezervní,

c) kontrolní, určený pro systém následné kontroly a

d) další úřední vzorek - ke zjištění kyseliny erukové a glukos inolátů, apod., popř. tzv. společný (kompromisní) vzorek.

6. Při jakékoliv známce heterogenity při vzorkování (osivo v jednotlivých obalech se liší např. velikostí, barvou, obsahem nečistot, příměsí, apod.) se vzorek k uznávacímu řízení neodebere.

V takovém případě pověřený vzorkovatel kontaktuje inspektora Ústavu a ten odebere vzorky na zkoušku heterogenity.

7. Zasílání vzorků a uložení vzorků kontrolních

Vzorky zasílá nebo doručí do laboratoře pověřený vzorkovatel osobně. Kontrolní vzorky určené pro následnou kontrolu Ústavu se ukládají

a) ve smluvních laboratořích v prostorách k tomu určených s přístupem pouze pro vzorkovatele Ústavu nebo

b) v případě nezávislých vzorkovatelů v místě vzorkování nebo jiném Ústavem určeném místě.

Žádost o pověření k odběru vzorků podle § 17 odst. 3 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů

Žádost o pověření k odběru vzorků podle § 17 odst. 3 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů

Vzor úředního razítka pověřené osoby:

Vzor úředního razítka pověřené osoby

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Podrobnosti laboratorního zkoušení pověřenými osobami

I. Pověření

1. Osoby

Laboratorní zkoušení osiva mohou vykonávat pouze osoby, které mají dostatečnou praxi v oboru a zkoušky provádějí za účelem zajištění plynulého laboratorního provozu. Pro udělení pověření platí

a) Vedoucí laboratoře a zástupce prokáží odbornou způsobilost a délku nezbytné praxe, která činí u osob

1. s vysokoškolským vzděláním v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství nebo se zaměřením na biologii nebo s úplným středním odborným, popřípadě vyšším odborným vzděláním v oborech zemědělství minimálně dva roky praxe v oboru, nebo

2. s minimálně středoškolským vzděláním i jiného zaměření, minimálně tři roky praxe v oboru.

b) Dodržení zásady „nikdo nekontroluje sám sebe“, tj. musí být určen zástupce vedoucího pověřené laboratoře, který splňuje stejné požadavky jako vedoucí pověřené laboratoře.

c) V případě jakékoli změny ve vedení pověřené laboratoře je nutno požadavek stanovený v písmeni b) znovu splnit, a to nejdéle do 3 měsíců od změny ve vedení laboratoře.

d) Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce nesmí být nijak finančně zainteresováni na výrobě, zpracování a distribuci osiv, ani na výsledcích a počtu prováděných zkoušek. Tato skutečnost musí být doložena Čestným prohlášením.

2. Souběžné ověřovací laboratorní zkoušky

Laboratoř, která se uchází o pověření, má povinnost 2 roky úspěšně provádět souběžné ověřovací laboratorní zkoušky a účastnit se kruhových testů organizovaných Ústavem. Souběžné ověřovací laboratorní zkoušky laboratoř zahájí na základě žádosti o provádění těchto zkoušek u Ústavu, vzor žádosti je uveden v této příloze.

3. Podání žádosti o pověření

Žadatel o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo požádá Ústav, odbor osiv a sadby písemně. Žádost o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo obsahuje:

a) seznam technického vybavení laboratoře nutného k zajištění zkoušek, které jsou předmětem uzavření smlouvy. U sít, teploměrů a vah budou předloženy kopie protokolů o ověření Českým metrologickým institutem, příp. kalibračních listů vydaných akreditovanou kalibrační laboratoří, originál bude předložen při auditu na místě; kopie dokladu o vzdělání, přičemž originál bude předložen při auditu na místě;

b) prokázání odborné způsobilosti předložením úředně ověřené kopie dokladu o vzdělání;

c) prohlášení o délce odborné praxe a prohlášení o finanční nezainteresovanosti na výrobě, zpracování a distribuci osiv;

d) doklad o oprávnění k podnikání včetně výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsán, ne starší než 6 měsíců.

4. Proces pověřování a proškolení

a) Ústav žádost přijme a ověří tyto náležitosti:

1. úplnost podané žádosti a přiložených dokladů;

2. do 1 měsíce od podání žádosti splnění všech předepsaných kritérií formou „Auditu na místě“;

3. že probíhaly souběžné ověřovací laboratorní zkoušky minimálně 2 roky před podáním žádosti a že výsledky laboratoře žadatele dosahují alespoň 95% shodnosti s výsledky laboratoře osiv Ústavu;

4. v případě, že je laboratoř již pověřená a žádá o rozšíření pověření, probíhají souběžné ověřovací zkoušky jen pro novou zkoušku, pověření se nepozastavuje;

5. účast laboratoře žadatele v kruhových testech organizovaných Ústavem a jejich vyhodnocení.

b) Proškolení a stanovení Plánu zaškolení:

Úvodní proškolení všech osob uvedených v části I. zajistí Ústav a probíhá podle Plánu zaškolení. Zaškolování je ukončeno vyhodnocením souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek za 2 roky, složením teoretického testu a praktické zkoušky. Termín testu je stanoven po ukončení zaškolování dle stanoveného plánu a vyhodnocení souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek.

Plán zaškolení musí obsahovat minimálně:

1. Část teoretická - dokonalé seznámení s platnými právními předpisy:

a) se zákonem a prováděcími předpisy,

b) Metodikou zkoušení osiva a sadby,

c) Metodickými pokyny Ústavu, které souvisí s pověřováním nebo zkoušením osiva.

2. Část praktická - praktický postup při laboratorním zkoušení:

a) příjem a příprava laboratorního vzorku,

b) zkouška vlhkosti,

c) zkoušky čistoty, semen jiných rostlinných druhů, hmotnosti tisíce semen,

d) zkouška klíčivosti,

e) další zkoušky v závislosti na povaze pověření,

f) uložení vzorků,

g) kontrola podkladů pro vydání uznávacího listu,

h) vlastní vyplnění a tisk uznávacího listu,

i) kontrola správnosti uznávacího listu,

j) podpis a příprava k odeslání uznávacího listu.

3. Složení zkoušky teoretické i praktické.

4. Plán zaškolení musí obsahovat informaci, kdo plán sestavil a kdo zaškolení vedl.

5. Udělení pověření:

Po vyhodnocení a splnění všech podmínek rozhodne Ústav o udělení pověření. Výši následné kontroly stanoví Ústav v závislosti na shodnosti výsledků souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek v pověřené laboratoři a v Národní referenční laboratoři pro osivo a sadbu v Praze a výsledků kruhových testů.

6. Další proškolování a spolupráce s pověřenými osobami

Personál laboratoře se povinně účastní školení pro pověřené laboratoře, které probíhá pravidelně lx za 2 roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všechny pověřené osoby písemně seznámeny. V případě neúspěšného vykonání testu je dotčená osoba Ústavem opětovně proškolena teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Pověření je pozastaveno, jedná-li se o vedoucího laboratoře. Po úspěšném vykonání testuje pověření obnoveno.

Kromě výše uvedeného pravidelného školení se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu po předběžné dohodě. K pravidelnému zvyšování kvalifikace laborantů pověřených laboratoří pořádá Ústav i speciální školení.

II. Úřední dozor a následná kontrola

1. Úřední dozor

Úředním dozorem se rozumí soubor všech opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání osiva prováděného pověřenou laboratoří. Úřední dozor provádí Ústav a lze jej rozdělit do následujících oblastí:

a) Kontrola kvality prováděných rozborů

Zkoušky provádějí laboratoř pověřená i laboratoř NRLOS a vedoucí této laboratoře průběžně zaznamenává shodnost zkoušek obou vzorků a vyhodnocuje je. K porovnání výsledků se používají hodnoty uvedené v kapitole 15 Metodiky zkoušení osiv a sadby. Součástí kontroly je rovněž úplnost a správnost vyhodnocení rozborů a interpretace výsledků pověřenou laboratoří a správnost vyplňování rozborové karty. Podrobný postup hodnocení shodnosti laboratoře má Ústav stanovený metodickým postupem.

b) Kontrola vyhodnocení karet

Zkoušky provádí pouze pověřená laboratoř a vedoucí NRLOS kontroluje správnost vyhodnocení všech zkoušek, úplnost záznamů, výsledné hodnocení zkoušeného vzorku. V návaznosti na rozborové karty jsou odborem osiv a sadby kontrolovány vydané uznávací listy a výsledky se zaznamenávají. V případě zjištění chybného hodnocení Ústav rozhodne o novém provedení rozboru laboratoří Ústavu.

c) Kontrola pověřené laboratoře na místě

1. Pravidelnou kontrolu provádí Ústav alespoň jedenkrát ročně po dohodě s vedoucím pověřené laboratoře. K provádění kontroly pověřené laboratoře má Ústav zpracovaný Metodický pokyn, který je závazný pro pověřené laboratoře. Její základní části jsou:

kontrola vedení evidence,

kontrola dodržování metodických postupů u všech prováděných zkoušek,

kontrola metrologického vybavení,

kontrola uložení vzorků,

kontrola provozu čistící stanice.

2. Účelová kontrola se provede okamžitě tehdy, pokud jsou zjištěny opakované rozdíly ve výsledcích zkoušek nebo vyhodnocování rozborů, aby se zjistily a odstranily příčiny nedostatků.

3. Z kontrol laboratoře jsou vyhotoveny zápisy o kontrole pověřené laboratoře. Zápisem může Ústav stanovit doporučení pro laboratoř, ale i nápravná opatření se lhůtou k jejich odstranění. Zápisy se vyhotoví na místě, dokončí se bezprostředně po skončení kontroly a zasílají se pověřené laboratoři prostřednictvím datové schránky.

2. Následná kontrola

a) Následná kontrola pověřených laboratoří je prováděná ze vzorků označených „ÚKZÚZ“, odebraných jak úředním, tak i pověřeným vzorkovatelem. Úřední vzorkovatel pravidelně odebírá stanovené procento vzorků k následné kontrole a zasílá je do NRLOS.

b) Ústav zkouší a hodnotí ty vlastnosti osiva, které pro daný druh stanovuje prováděcí právní předpis a které jsou podmínkou uznání s výjimkou stanovení vlhkosti osiva.

c) Uložení vzorků v pověřené laboratoři

1. Vzorky pro NRLOS označené „ÚKZÚZ“ a „R“ budou uloženy odděleně od ostatních vzorků v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý vedoucí NRLOS a třetí bude zapečetěn vzorkovatelem Ústavu a bude uložen na místě u vedoucího pověřené laboratoře.

2. V případě, že pověřená laboratoř nedisponuje samostatnou místností, kterou může pro účely vzorků použít, je možné vzorky ukládat v uzamykatelných skříních, bednách apod.

3. Vzorky musí být uloženy tak, aby nedošlo k jejich znehodnocení vlivem špatných skladovacích podmínek (teplo, vlhko, škůdci). V případě jakéhokoliv poškození vzorků, je třeba informovat Ústav a požádat o protokolární likvidaci vzorků za přítomnosti úředního vzorkovatele. V případě, že budou vzorky zlikvidovány bez vědomí Ústavu, bude tato skutečnost hodnocena jako vážné pochybení v technologickém postupu.

4. Vzorky označené „ÚKZÚZ“, určené pro následnou kontrolu, budou ukládány bez vzorku pro zkoušku vlhkosti.

d) Následná kontrola se provádí dle níže uvedených zásad:

1. Posouzení klíčivosti:

po provedení zkoušek klíčivosti a jejich vyhodnocení se zkoušky, které jsou mimo povolenou toleranci, provedou znovu jako souběžné zkoušky, a to v laboratoři Ústavu i v pověřené laboratoři takto:

a) vedoucí NRLOS oznámí v době provádění následné kontroly vedoucímu pověřené laboratoře, které partie je třeba zopakovat v obou laboratořích současně a také termín nasazení na zkoušku,

b) pověřená laboratoř nasadí ve stejnou dobu tentýž vzorek opakovaně na klíčivost a výsledek zašle do NRLOS,

c) následná kontrola bude vyhodnocována na základě opakované zkoušky prováděné v obou laboratořích ve stejném termínu, a to z důvodu zvýšení objektivity hodnocení.

2. Posouzení čistoty:

vyhodnocení tolerancí stanovených Metodikou zkoušení osiva a sadby pro čistotu a počet semen jiných rostlinných druhů se provede z původního výsledku zkoušky čistoty stanovené pověřenou laboratoří a výsledku stanovení Ústavu ze vzorku pro následnou kontrolu.

3. Posouzení vlhkosti:

v rámci následné kontroly se nehodnotí.

e) Vzorky se ukládají do ukončení následujícího vegetačního období. U víceletých druhů do ukončení nejbližšího vegetačního období, kdy lze posoudit pravost druhu a odrůdy.

3. Roční vyhodnocení práce pověřené laboratoře

Ročním vyhodnocením práce pověřené laboratoře je závěrečná zpráva, která se skládá z:

1. vyhodnocení shodnosti vzorků následné kontroly,

2. auditu v pověřené laboratoři,

3. výsledků KT.

Součástí závěrečné zprávy je stanovení procenta kontrolovaných vzorků v následujícím období. Závěrečnou zprávu ročního vyhodnocení vypracuje vedoucí NRLOS ve spolupráci s referentem pro pověřování z odboru osiv a sadby. Zprávy odesílá odbor osiv a sadby pověřeným laboratořím do jejich DS.

III. Odejmutí pověření

a) Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu laboratorního zkoušení osiva a následného výsledku, upozorní příslušného vedoucího laboratoře na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Laboratoř je povinna podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození dodavatele, je mu odebráno pověření.

b) Za chyby v technologickém postupu se považuje:

1. neprovedené nebo neúplně či špatně provedené laboratorní zkoušení,

2. opakovaně špatně nebo neúplně provedené závěrečné hodnocení partie osiva,

3. opakované nedodržení podmínek laboratorního zkoušení,

4. neohlášená likvidace vzorků z důvodu poškození,

5. nevydání uznávacího listu,

6. nezaslání podkladů Ústavu k vydání rozhodnutí o neuznání.

c) Uvedení osiva do oběhu s kvalitativními parametry přesahujícími hodnoty povolené tolerance má za následek odebrání pověření s dalšími dopady.

IV. Práce v pověřené laboratoři

a) Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce podléhají na úseku laboratorní kontroly osiv metodickému řízení vedoucí NRLOS.

b) Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce musí absolvovat před udělením pověření a dále každý druhý rok odborné školení prováděné Ústavem. Podmínkou je úspěšné zakončení závěrečným testem (zkouškou).

c) Laboratoř se při zkoušení osiv v rámci pověření řídí platnou legislativou, metodikou zkoušení a metodickými pokyny Ústavu.

1. Vzorkování

a) Vzorky odebírá úřední vzorkovatel Ústavu nebo příp. i pověřený vzorkovatel, který z každé vzorkované partie připraví 3 vzorky:

1. pro pověřenou laboratoř včetně vzorku na vlhkost. Ke vzorku bude přiložena vyplněná kopie žádosti o uznání osiva, podepsaná dodavatelem a vzorkovatelem. Originál žádosti musí být neprodleně zaslán Ústavu.

2. pro Ústav s označením „ÚKZÚZ“,

3. rezervní vzorek označený „R“.

b) Vzorek pro Ústav a rezervní budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři.

c) Uložení vzorků v případě, že pověřená laboratoř je lokalizována mimo prostory, kde probíhá vzorkování.

d) Bude-li odebraný vzorek zkoušen jinou pověřenou laboratoří, pak:

1. vzorek pro pověřenou laboratoř bude odeslán pod dohledem vzorkovatele,

2. vzorky označené „ÚKZÚZ“ a „R“ budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách čistící stanice. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý bude zapečetěn vzorkovatelem Ústavu a bude uložen u vedoucího čistící stanice.

e) Po vzorkování bude postup následující:

1. Pověřená laboratoř zahájí laboratorní zkoušky ze vzorku odebraného pověřeným vzorkovatelem (pokud není pověřený vzorkovatel, pak ze vzorku odebraného vzorkovatelem úředním).

2. Originály žádosti budou bezprostředně odeslány poštou nebo datovou schránkou na oddělení správní odboru osiv a sadby Ústavu. Kopie žádostí budou uloženy v laboratoři.

3. Do zkušební laboratoře osiv a sadby Ústavu budou odesílány vzorky pro následnou kontrolu dle pokynů stanovených každoročně pro jednotlivé laboratoře.

2. Vedení evidence v pověřené laboratoři

a) Pověřená laboratoř povede evidenci zkoušených vzorků na předepsaném tiskopise. Veškeré údaje v této evidenci a na rozborové kartě budou zaznamenány strojem, počítačem nebo propisovací tužkou. Chybné údaje se opraví jedním škrtnutím tak, aby byl původní údaj čitelný. Nový záznam se zapíše vedle původního a opravovatel se podepíše. Nepřípustné je

1. přeškrtání více čarami,

2. přelepení štítkem,

3. zatření opravným lakem,

4. gumování záznamu,

5. zapsání výsledků zkoušek obyčejnou tužkou.

b) Vzorky budou číslovány pro každou novou sezónu od prvního čísla číselné řady přidělené pověřené laboratoři Ústavem.

3. Laboratorní zkoušení a vyhodnocení vzorku

a) U zkoušených vzorků budou provedeny všechny zkoušky, jejichž hodnoty jsou limitovány prováděcím právním předpisem. Zkoušky budou prováděny v souladu s Metodikou zkoušení osiva a sadby, navážky pro stanovení čistoty a semen jiných rostlinných druhů jsou uvedeny v kapitole 2 Metodiky zkoušení osiva a sadby.

b) Vedoucí laboratoře provede po ukončení všech zkoušek celkové vyhodnocení, výsledek zapíše na rozborovou kartu a opatří svým podpisem s uvedením data ukončení zkoušek. V případě pověřené laboratoře, která nebude vydávat rovněž uznávací listy, odešle neprodleně originál karty Ústavu a kopii založí. Pověřená laboratoř, která bude vydávat rovněž uznávací listy originál karty, který je podkladem pro vystavení uznávacího listu, založí následně s kopií uznávacího listu. Originály rozborové karty a kopie uznávacího listu se ukládají po dobu 10 let.

4. Přezkoušení vzorku ve zkušební laboratoři osiv a sadby Ústavu

a) V odůvodněných případech (např. porucha zkušebního zařízení) zašle vedoucí pověřené laboratoře vzorky k rozborům do laboratoře Ústavu.

b) Vedoucí NRLOS je oprávněna rozhodnout o přezkoušení vzorku (pokud nebyl rozbor prováděn souběžně). V případě, že výsledky mezi laboratořemi vykazují rozdíly mimo povolené tolerance dle kapitoly 15 Metodiky zkoušení osiva a sadby, provede se po dohodě s žadatelem rozbor rezervního vzorku.

5. Vydávání dokladů na osivo

a) Uznávací list může pověřená osoba vydat pouze za předpokladu, že

1. osivo má vlastnosti stanovené zákonem a platnou vyhláškou,

2. vzorek byl odebrán v souladu s vyhláškou o vzorkování,

3. zkoušení proběhlo dle platných metod.

b) Uznávací list bude vydáván na formuláři zveřejněném a schváleném Ústavem.

c) Uznávací listy budou vyplněny na počítači, každý bude opatřen razítkem a podpisem pověřené osoby.

d) Uznávací listy budou číslovány stejným způsobem jako v Ústavu, tj. 0 - číslo rozboru dle přidělené číselné řady / U/ rok zpracování.

e) Doklady na osivo, které nemá vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem, vydává vždy pouze Ústav. V takovém případě předá neprodleně pověřená osoba veškeré podklady Ústavu, odboru osiv a sadby k vydání rozhodnutí o neuznání.

6. Vlastní postup práce při zkoušení vzorků v pověřené laboratoři

1. Postup práce dodavatele

a) vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede úřední zkoušky,

b) požadavek na vzorkování - dodavatel požádá úředního nebo pověřeného vzorkovatele o provedení vzorkování,

c) spolupráce při vzorkování, předložení potřebných dokladů a evidence.

2. Postup práce vzorkovatele

a) vzorkovatel provede vzorkování v souladu s prováděcím právním předpisem,

b) zajistí odeslání nebo doručení vzorků a žádostí takto:

1. originál žádosti vždy eviduje Ústav s ohledem ke správnímu řízení, dodavatel učiní podání v analogové nebo digitální formě a zašle data ze žádosti pomocí dálkového přenosu dle pokynů ústavu,

2. kopii žádosti s laboratorním vzorkem zašle do pověřené laboratoře,

3. vzorky pro následnou kontrolu se ukládají buď v pověřené laboratoři dodavatele, nebo na místně vzorkování.

3. Postup práce Ústavu

a) Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede počítačovou kontrolu údajů oproti uznávacímu listu na množitelský porost,

b) pokud jsou shledány závady, Ústav neprodleně informuje příslušnou laboratoř a do vyřešení nesrovnalostí pozastaví vydání uznávacího listu,

c) pokud nejsou závady shledány, žádost se založí a laboratoř, po kontrole ověření žádosti, může vydat uznávací list, Ústav eviduje a zakládá kopie uznávacích listů vydaných pověřenými osobami, které je nezasílají prostřednictvím dálkového přenosu dat v XML formátu.

4. Postup práce osoby pověřené k vydávání uznávacích listů

a) pověřená osoba před vydáním uznávacího listu provede kontrolu všech podkladů, tj. žádosti, rozborové karty,

b) pověřená osoba nemůže vydat uznávací list, dokud nemá informaci z Ústavu o ověření žádosti nebo pokyn k pozastavení vydání uznávacího listu,

c) pokud jsou výsledky vyhovující, vydá pověřená osoba uznávací list, opatří ho podpisem a razítkem,

d) originál uznávacího listu obdrží dodavatel, kopii založí ve své evidenci a výsledky zašle pomocí dálkového přenosu dat v XML formátu.

7. Vstup cizích osob do laboratoře a zachování obchodního tajemství

Do prostor pověřené laboratoře smí vstoupit cizí osoba pouze v doprovodu vedoucího laboratoře nebo jeho zástupce. Zkoušky a jejich vyhodnocení musí být prováděny tak, aby nemohlo dojít ke zneužití. Osoby pracující v laboratoři jsou povinny zachovávat mlčenlivost o výsledcích zkoušek před cizími osobami.

Žádost o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo podle § 17 odst. 6 zákona

Žádost o pověření k laboratornímu zkoušení a vydávání dokladů na osivo podle § 17 odst. 6 zákona

Žádost o zahájení souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek podle § 17 odst. 6 zákona

Žádost o zahájení souběžných ověřovacích laboratorních zkoušek podle § 17 odst. 6 zákona

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu

Kategorie rozmnožovacího materiálu nebo typ osivaSymbolBarva návěsky
Rozmnožovací materiál předstupňů1. generaceSE 1(u sadby brambor PB1)bílá s fialovým příčným pruhem po diagonále šíře 5 mm
2. generaceSE 2 (u sadby brambor PB2)
3. generaceSE 3 (u sadby brambor PB3)
4. generacePB4 (pouze u sadby brambor)
Základní rozmnožovací materiál (Elita)E (u sadby brambor S, SE a E)bílá
Certifikovaný rozmnožovací materiáljediná generaceCmodrá
1. generaceC 1 (u sadby brambor A)modrá
2. generaceC2 (u sadby brambor B)červená1
3. generaceC3červená1
Standardní osivoStmavě žlutá
Obchodní osivoOhnědá
Směsi osiv (druhové a odrůdové)zelená
Osivo s neukončenou certifikacíšedá
Osivo úředně nezapsaných odrůdoranžová
Šlechtitelský rozmnožovací materiálu sadby brambor PBTCfialová
Certifikovaný rozmnožovací materiál sdružené odrůdymodrá se zeleným příčnými pruhem po diagonále

1 - Pro Sadbu brambor kategorie B jsou používány modré návěsky jako pro kategorii A.

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí

1. Požadavky na vlastnosti množitelských porostů přímo sklízených směsí

a) Kontrola zdrojové oblasti:

Podle prohlášení dodavatele daná lokalita sběru nebyla oseta po dobu posledních 40-ti let přede dnem podání žádosti o povolení dané směsi.

b) Počet a termíny přehlídek porostů v lokalitě sběru:

Pořadí přehlídkyTermín přehlídky
První přehlídka porostuKvete první třetina zastoupených druhů
Druhá přehlídka porostuKvete druhá třetina zastoupených druhů
Třetí přehlídka porostuKvete třetí třetina zastoupených druhů

c) Čistota druhového složení porostu, zaplevelení porostu:

i) Potvrzení přítomnosti jednotlivých druhů a poddruhů uvedených v žádosti o uznání množitelského porostu se hodnotí podle následujících kritérií:

1. jsou typické pro dané stanoviště dané lokality,

2. mají význam pro zachování genetických zdrojů a

3. jsou vhodné pro obnovu daného typu stanoviště.

ii) Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost jednotlivých druhů, které jsou uvedeny v žádosti. V porostu se nesmí vyskytovat kokotice.

iii) Čistota druhového složení a zaplevelení se uvádí jedním společným hodnocením.

d) Zdravotní stav porostu:

Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které zásadně snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva.

Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů pro Evropskou unii, karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny a regulovaných nekaranténních škodlivých organismů (RNŠO) stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení.

e) Konečné hodnocení porostu:

Porost bude uznán, pokud bude přehlídkou potvrzeno, že jsou splněny požadavky podle odstavců a) až d).

2. Požadavky na vlastnosti množitelských porostů odděleně pěstovaných složek

a) Počet a termíny přehlídek porostů:

Hodnotí se samostatně jednotlivé druhy, ze kterých bude směs osiv složena, a to jednou přehlídkou v době květu přehlíženého druhu.

b) Pravost druhu, čistota druhu, zaplevelení porostu:

Pravost druhu musí být na základě přehlídky porostu potvrzena. Do zaplevelení se počítají všechny druhy mimo hodnocený druh. Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost daného druhu. V porostu se nesmí vyskytovat kokotice.

c) Zdravotní stav porostu:

Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které zásadně snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva.

Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů pro Evropskou unii, karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny a regulovaných nekaranténních škodlivých organismů (RNŠO) stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení.

3. Plevelné rostlinné druhy, jejichž výskyt v přímo sklízených směsích je limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů:

Tabulka 1

Plevelný rostlinný druhNejvyšší přípustná úroveň výskytu
Oves hluchý0
Oves jalový0
Kokotice0
Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského0,05 % hmotnostních

4. Požadavky na vlastnosti osiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu:

a) Trávy:

Tabulka 2

DruhČistota nejméně8Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhůHmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 7-9
vztaženo na hmotnost základního vzorkuve vzorku dle sloupce 10 počet semen
celkemv množství dle sloupce 3odlišné od sloupce 4
z tohokokotice6šťovíky2oves hluchý, oves jalový
jeden druhPýrpsárka polní
%%%%%ksksksg
12345678910
bojínek luční96,02,52,00,30,305010
bojínek hlíznatý96,02,52,00,30,305010
jílek hybridní96,02,52,00,50,305060
jílek mnohokvětý96,02,52,00,50,305060
jílek vytrvalý96,02,52,00,50,305060
x Festulolium96,02,52,00,50,305060
kostřava luční95,02,52,00,50,305050
kostřava červená90,02,52,00,50,305030
kostřava drsnolistá, ovčí, vláskovitá85,03,02,00,50,305030
kostřava rákosovitá95,02,52,00,50,305050
lesknice vodní96,02,52,00,30,304050
lesknice menší96,02,52,00,30,3040200
lesknice rákosovitá96,02,52,00,30,304030
lipnice luční, hajní, smáčknutá, bahenní, obecná85,03,0 12,0 10,30,30205
lipnice roční85,03,0 12,07)0,30,305010
medyněk vlnatý85,03,02,00,30,303010
metlice trsnatá85,03,02,00,30,303010
ovsík vyvýšený90,04,02,0 30,50,3050 480
poháňka hřebenitá90,03,02,00,30,303020
psárka luční75,03,52,0 30,30,305030
psineček výběžkatý, tenký, psí90,03,02,00,30,30105
psineček veliký90,03,02,00,30,30105
pýr hřebenitý90,02,52,00,30,305040
srha laločnatá, hajní90,02,52,00,30,305030
sveřep bezbranný97,02,52,00,50,3010090
sveřep horský97,02,52,00,50,30100200
sveřep samužníkovitý, sitecký97,02,52,00,50,30100 4200
tonika vonná85,03,02,00,30,302020
trojštět žlutavý75,04,02,0 30,30,3020 55

1 - Celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 3 % hmotnosti se nepovažuje za nečistotu.

2 - Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského.

3 - Stanovené nejvyšší procento příměsi semen jednoho druhu se nevztahuje na semena lipnic.

4 - Výskyt nejvýše dvou semen ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

5 - Výskyt jednoho semene ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

6 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

7 - Celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 10 % hmotnosti se nepovažuje za nečistotu.

8 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

b) Luskoviny:

Tabulka 3

DruhČistota nejméně14Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhůHmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6-8Další požadavky
vztaženo na hmotnost základního vzorkuve vzorku podle sloupce 9
v množství podle sloupce 3odlišné od sloupce 4
celkemjednoho druhukomoniceoves hluchý, oves jalovýšťovíky kroměmenšího a přímořskéhokokotice
%%%%ksksks%
12345678910
bob polní98,01,51,30,3050100011
hrách polní (včetně pelušky)98,01,51,30,3050100011
lupina bílá, úzkolistá, žlutá97,01,5 121,3 120,305010009,10,11
vikev huňatá, panonská, setá97,02,0 131,5 130,30501000
cizrna beraní98,0---0-'01000
čočka jedlá99,0---0-0600

9 - Procentní podíl hořkých semen v jiných než hořkých odrůdách lupiny nesmí přesáhnout 2,5 %.

10 - Výskyt semen lupin jiné barvy nesmí přesáhnout u hořkých odrůd 4 %, u ostatních odrůd 2 %.

11 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

12 - Celkový výskyt semen druhů lupina bílá, lupina úzkolistá, lupina žlutá, hrách polní (včetně pelušky), bob polní, vikev panonská, vikev setá a vikev huňatá (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 0,5 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu.

13 - Celkový výskyt semen druhů vikev panonská, vikev huňatá a příbuzných pěstovaných druhů (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 6 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu.

14 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

c) Jeteloviny:

Tabulka 4

DruhČistota nejméně18Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhůHmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6-8
vztaženo na hmotnost základního vzorkuve vzorku podle sloupce 9 počet semen odlišné od sloupce 4
celkemv množství podle sloupce 3
z tohokokoticeoves hluchý, oves jalovýšťovíky, kromě menšího a přímořského
jeden druhkomonice
%%%%ksksksg
123456789
jestřabina východní97,03,02,50,30 16,17010200
jetel alexandrijský97,02,52,00,30 16,1701060
jetel luční97,02,52,00,3016,7)01050
jetel nachový97,02,52,00,30 16,1701080
jetel zvrácený (perský)97,02,52,00,30 16,1701020
jetel plazivý97,02,52,00,3016,17)01020
jetel zvrhlý (švédský)97,02,52,00,3016,17)01020
pískavice řecké seno95,02,01,50,3005450
štírovník růžkatý95,02,82,00,3016,17)01030
štírovník jednoletý95,02,82,00,30 16,1701030
tolice dětelová97,02,52,00,30 16,1701050
vičenec - nevyluštěný95,03,52,00,3005600
400 15
vojtěška setá, proměnlivá97,02,52,00,30 16,1701050
čičorka pestrá95,02,52,00,30 16,17010100
jetel prostřední97,02,52,00,30 16,1701050
komonice bílá97,02,52,0-0 16,170550
úročník bolhoj95,02,52,00,30 16,170560

15 - Osivo vyluštěné.

16 - Hmotnost vzorku pro zjišťování počtu semen kokotic je dvojnásobek hmotnosti uvedené ve sloupci 15.

17 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

18 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

d) Jiné krmné plodiny:

Tabulka 5

DruhČistota nejméně20Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhůHmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 7-9
Vztaženo na hmotnost základního vzorkuVe vzorku podle sloupce 10 počet semen
celkemz toho jeden druhředkev ohnicehořčice polníodlišné od sloupce 3
oves hluchý, oves jalovýkokoticešťovíky kroměmenšího a přímořského
%%%%%ksksksg
12345678910
bér italský96,02,000 1990
kapusta krmná98,02,01,50,30,300 1910100
ředkev olejná97,02,01,50,30,3005300
sléz přeslenitý95,02,01,500 1950
svazenka96,02,01,500 1950
tuřín98,02,01,50,30,300 195100

19 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.

20 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

e) Výskyt škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu osiva, je na nejnižší možné úrovni.

Příloha č. 22 k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Požadavky na množitelské porosty sadby česneku a sadbu česneku

Část I Přehled druhů

Český názevLatinský název
ČesnekAllium sativum L.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

DruhŠlechtitelský RMRM předstupňůZákladní RMCertifikovaný RMStandardní osivo
SE 1SE 2SE 3ECS
Česnekxxxxxxx

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

KategoriePočet přehlídek porostuPorosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány
Počet rokůPředplodina
Všechny kategorie15rostliny rodu Allium

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

KategorieIzolace k zamezení mechanické příměsi - vzdálenost od sousedních porostů česneku
(m)
Vzdálenost od každého jiného porostu rodu Allium mimo množitelské porosty česneku stejné kategorie *
(m)
Šlechtitelský RM, SE, E1300*
C, S1100*

* Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, pokud je u množitelského porostu použito účinné mechanické izolace zabraňující vniknutí hmyzu schopného přenést na rostliny česneku viry.

Oddíl 3 Čistota odrůdy

KategorieRostliny neodpovídající odrůdě a odchylných typů
(%)
Šlechtitelský RM, SE, E0
C, S1

Oddíl 4 Zdravotní stav porostu

1. Škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství5), se nesmí vyskytovat.

2. Materiál, který při sklizni vykazuje viditelné příznaky napadení, musí být vhodným způsobem ošetřen nebo zlikvidován.

3. Množitelský porost musí být vizuálně prostý škodlivých organismů uvedených v následující tabulce a nesmí vykazovat příznaky napadení těmito organismy.

RNŠO nebo příznaky, které způsobujePrahové hodnoty
Stromatinia cepivora Berk.0%
Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev0%
Leek yellow stripe virus1%
Onion yellow dwarf virus1%

Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění5):

RNŠOOpatření k RNŠO a jejich prahovým hodnotám
Stromatinia cepivora Berk.a) i) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk nebo
ii) porost byl vizuálně prohlédnut ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu během vegetačního období, rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk. byly neprodleně vytrhány a při doplňkové konečné prohlídce nevykazuje rostoucí porost žádné příznaky
a
b) rostliny nebo sadba byly před přemístěním vizuálně prohlédnuty a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Stromatinia cepivora Berk.
Ditylenchus dipsaci (Kuehn) FilipjevV případě rostlin jiných než rostlin pro produkci komerčního porostu:
a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev
nebo
b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly pozorovány nejvýše u 2 % rostlin a
ii) rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem byly neprodleně vytrhány a
iii) rostliny byly poté shledány prostými daného škodlivého organismu při laboratorních testech na reprezentativním vzorku nebo
c) rostliny byly podrobeny vhodnému chemickému nebo fyzikálnímu ošetření proti organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostým tohoto škodlivého organismu.

V případě rostlin pro produkci komerčního porostu:
a) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev
nebo
b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu;
ii) rostliny vykazující příznaky výskytu organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev byly neprodleně vytrhány a
iii) rostliny byly shledány prostými daného škodlivého organismu po laboratorních testech na reprezentativním vzorku
nebo
c) rostliny byly podrobeny vhodnému fyzikálnímu nebo chemickému ošetření a po laboratorních testech provedených na reprezentativním vzorku byly shledány prostými organismu Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev.
Leek yellow stripe virusa) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Leek yellow stripe virus nebo
b) porost byl vizuálně prohlédnut alespoň jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu od začátku posledního ukončeného vegetačního období, přičemž příznaky organismu Leek yellow stripe virus nevykázalo více než 10 % rostlin, dané rostliny byly neprodleně vytrhány a při konečné prohlídce nevykazovalo příznaky více než 1 % rostlin.
Onion yellow dwarf virusa) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu a nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus
nebo
b) i) porost byl od začátku posledního ukončeného vegetačního období vizuálně prohlédnut nejméně jednou ve vhodném termínu pro zjištění škodlivého organismu a příznaky výskytu organismu Onion yellow dwarf virus byly pozorovány nejvýše u 10 % rostlin a
ii) vytrhané rostliny shledané napadenými daným škodlivým organismem, byly neprodleně vytrhány a
iii) příznaky výskytu daného škodlivého organismu nevykázalo více než 1 % rostlin zkontrolovaných při konečné prohlídce.

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Vlastnosti sadby česnekuKategorie
SE, EC, S
Nejvyšší povolený výskyt
(% z počtu cibulí)
cibulí jiných odrůd a zřetelně odchylných typůnesmí se vyskytovat2
cibulí rozvitých a porostlých52
cibulí mechanicky poškozených88
cibulí poškozených houbovými chorobami66
celkem závadných cibulí (včetně poškození mechanicky a houbovými chorobami)1010
cibulí podsadbových*33
Nejvyšší povolená délka
(cm)
suché natě55
kořenů33

* Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku.

Část VI Návěska

Oddíl 1 Úřední návěska sadby česneku kategorie šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje:

1. označení „Kvalita EU“

2. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

3. označení dodavatele a jeho registrační číslo

4. číslo partie sadby česneku uváděné do oběhu

5. kategorie a generace

6. datum vystavení návěsky

7. název druhu

8. název odrůdy

9. čistá hmotnost nebo počet kusů

10. při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu

11. číslo návěsky

12. údaje o případné dodatečné úpravě sadby

Oddíl 2 Návěska dodavatele sadby česneku kategorie standardní osivo s připojeným rostlinolékařským pasem obsahuje následující údaje:

1. označení „Kvalita EU“

2. označení dodavatele a jeho registrační číslo

3. číslo partie sadby česneku uváděné do oběhu

4. kategorie

5. datum vystavení návěsky

6. název druhu

7. název odrůdy

8. čistá hmotnost nebo počet kusů

9. při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu

10. číslo návěsky

11. údaje o případné dodatečné úpravě sadby

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená velikost malého balení sadby česneku

Nejvyšší povolená velikost malého balení sadby česneku je 1 kg nebo 35 cibulí česneku.

Oddíl 2 Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo potisk obalu na malém balení sadby česneku obsahuje následující údaje:

a) název druhu

b) název odrůdy

c) označení kategorie a generace

d) číslo partie

e) označení dodavatele a jeho registrační číslo

f) čistá hmotnost nebo počet kusů

g) údaje o případné dodatečné úpravě sadby

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. srpna 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin.
Směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 74/268/EHS ze dne 2. května 1974, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin.
Směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Komise 75/502/EHS ze dne 25. července 1975, kterou se omezuje uvádění na trh osiva lipnice luční (Poa pratensis L.) na osivo, které bylo úředně certifikováno jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.
Směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 78/511/EHS ze dne 24. května 1978, kterou se mění směrnice 74/268/EHS, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin.
Směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 80/754/EHS ze dne 17. července 1980, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění na trh osiva pícnin.
Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.
Směrnice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.
Směrnice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Komise 86/109/EHS ze dne 27. února 1986 o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.
Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Komise 86/320/EHS ze dne 20. června 1986, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Komise 87/480/EHS ze dne 9. září 1987, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh, pokud jde o přijímání prováděcích pravidel k ustanovením o osivu a sadbě vyhovující méně přísným požadavkům.
Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 88/506/EHS ze dne 13. září 1988, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se určují skupiny odrůd mangoldu a červené řepy, na které odkazují požadavky na nejmenší povolené vzdálenosti porostu v příloze I směrnice Rady 70/458/EHS o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Komise 89/100/EHS ze dne 20. ledna 1989, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Komise 89/424/EHS ze dne 30. června 1989, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.
Směrnice Komise 91/376/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.
Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 92/33/ES ze dne 28. dubna 1992 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh.
Směrnice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 93/61/EHS ze dne 2. července 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na sadbu a rozmnožovací materiál zeleniny mimo osivo podle směrnice Rady 92/33/EHS.
Směrnice Komise 93/62/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění na trh sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo.
Směrnice Komise 95/6/ES ze dne 20. března 1995, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/ESH, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin.
Směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění, mimo jiné ve věci neúředních inspekcí, směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 1999/8/ES ze dne 18. února 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 1999/54/ES ze dne 26. května 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 1999/66/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví požadavky na návěsku nebo jiný dokument vystavený dodavatelem na základě směrnice Rady 98/56/ES.
Směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh a směrnice 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh.
Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh.
Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Rady 2002/68/ES ze dne 19. července 2002, kterou se mění směrnice 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Komise 2003/45/ES ze dne 28. května 2003, kterou se mění směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.
Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o zkoušky pod úředním dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaného ve třetích zemích.
Rozhodnutí Komise 2004/842/ES ze dne 1. prosince 2004 o prováděcích pravidlech, podle nichž mohou členské státy povolit uvádění na trh osiva těch odrůd, pro které byly předloženy žádosti o zapsání do katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin nebo druhů zeleniny členského státu.
Směrnice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se mění směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh a směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Komise 2007/72/ES ze dne 13. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí druhu Galega orientalis Lam.
Směrnice Komise 2008/62/ES ze dne 20. června 2008, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování zemědělských krajových odrůd a odrůd, které jsou přirozeně adaptovány na místní a regionální podmínky a ohroženy genetickou erozí, a pro uvádění osiva a sadby brambor těchto odrůd na trh.
Směrnice Komise 2009/74/ES ze dne 26. června 2009, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o botanické názvy rostlin, vědecké názvy ostatních organismů a některé přílohy směrnic 66/401/EHS, 66/402/EHS a 2002/57/ES s přihlédnutím k vývoji vědeckých a technických poznatků.
Směrnice Komise 2009/145/ES, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva těchto odrůd na trh.
Směrnice Komise 2010/60/EU ze dne 30. srpna 2010, kterou se stanovují některé odchylky pro uvádění směsí osiv pícnin určených k uchování přirozeného životního prostředí na trh.
Prováděcí směrnice Komise 2012/37/EU ze dne 22. listopadu 2012, kterou se mění některé přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 66/402/EHS, pokud jde o podmínky, které musí splňovat osivo Galega orientalis Lam., maximální hmotnost partií osiv některých druhů pícnin a velikost vzorku Sorghum spp.
Prováděcí směrnice Komise 2013/45/EU, kterou se mění směrnice Rady 2002/55/ES, směrnice 2008/72/ES a směrnice 2009/145/ES, pokud jde o botanický název pro rajče.
Prováděcí směrnice Komise 2013/63/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 2002/56/ES, pokud jde o minimální požadavky na sadbu brambor a partie sadby brambor.
Prováděcí směrnice Komise 2014/20/EU ze dne 6. února 2014 o vymezení tříd Unie pro základní a certifikovanou sadbu brambor a o podmínkách a označování těchto tříd.
Prováděcí směrnice Komise 2014/21/EU ze dne 6. února 2014 o minimálních podmínkách a třídách Unie pro sadbu brambor předcházející základní sadbě brambor.
Prováděcí směrnice Komise 2015/1955/EU ze dne 29. října 2015, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/11 ze dne 5. ledna 2016, kterou se mění příloha II směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/317 ze dne 3. března 2016, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES, 2002/56/ES a 2002/57/ES, pokud jde o úřední návěsku balení osiva.
Prováděcí směrnice Komise (EU) 2016/2109 ze dne 1. prosince 2016, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí nových druhů a botanický název druhu Lolium x boucheanum Kunth.
Prováděcí směrnice Komise (EU) 2018/1027 ze dne 19. července 2018, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS, pokud jde o izolační vzdálenosti pro Sorghum.
Prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/990 ze dne 17. června 2019, kterou se mění seznam rodů a druhů uvedený v čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2002/55/ES, v příloze II směrnice Rady 2008/72/ES a v příloze směrnice Komise 93/61/EHS.
Prováděcí směrnice Komise (EU) 2020/177 ze dne 11. února 2020, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 2002/55/ES, 2002/56/ES a 2002/57/ES, směrnice Komise 93/49/EHS a 93/61/EHS a prováděcí směrnice 2014/21/EU a 2014/98/EU, pokud jde o škodlivé organismy rostlin na osivu a dalším rozmnožovacím materiálu rostlin.
Prováděcí směrnice Komise (EU) 2020/432 ze dne 23. března 2020, kterou se mění směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o definici zeleniny a seznam rodů a druhů v čl. 2 odst. 1 písm. b).
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019.

3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.

5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění.

5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES.

6) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2313 ze dne 13. prosince 2017, kterým se stanoví formální náležitosti rostlinolékařského pasu pro přemísťování na území Unie a rostlinolékařského pasu pro dovoz do chráněné zóny a přemísťování v rámci této zóny.

Přesunout nahoru