Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 349/2010 Sb.Vyhláška o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Částka 128/2010
Platnost od 08.12.2010
Účinnost od 08.12.2010
Zrušeno k 01.01.2013 (441/2012 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

349

VYHLÁŠKA

ze dne 16. listopadu 2010

o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 177/2006 Sb. a zákona č. 574/2006 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6 odst. 1 zákona:


§ 1

Předmět úpravy

(1) Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energie

a) při výrobě tepelné energie v

1. kotlích,

2. solárních kolektorech,

b) při dodávce tepelné energie,

c) při výrobě elektřiny v

1. parním bloku,

2. fotovoltaických článcích,

d) v kombinované výrobě elektřiny a tepla v

1. soustrojí s plynovou turbínou,

2. souboru s plynovou a parní turbínou a spalinovým kotlem (dále jen „paroplynový cyklus“),

3. jednotce s pístovým motorem,

4. palivovém článku a

e) v dalších zdrojích elektřiny a tepelné energie.

(2) Konkrétní způsob stanovení účinnosti užití energie v zařízeních pro výrobu elektřiny a tepelné energie je uveden v přílohách č. 1 až 16 k této vyhlášce.

§ 2

Minimální účinnost užití energie při výrobě tepelné energie

(1) Minimální účinnost výroby tepelné energie v kotlích je účinnost výroby tepelné energie v kotli ηv podle příloh č. 1 a 2 k této vyhlášce a účinnost dodávky tepelné energie z kotelny, respektive ze zdroje tepelné energie ηd podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(2) Minimální účinnost výroby tepelné energie v solárních kolektorech je účinnost výroby tepelné energie ηk podle přílohy č. 15 k této vyhlášce. Při posuzování minimální účinnosti těchto zařízení při jejich montáži do systémů centrálního zásobování teplem se postupuje podle přílohy č. 15 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby tepelné energie při provozu kotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonu kotle je uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce, při provozu spalinových kotlů za plynovou turbínou v příloze č. 3 k této vyhlášce. Minimální účinnost dodávky tepelné energie z kotelny je uvedena v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(4) Jestliže je v kotelně více kotlů, vztahuje se minimální účinnost výroby tepelné energie ηv na každý kotel, s výjimkou kotle, který by byl v daném roce z vážných provozních důvodů využíván jen v krátkých intervalech, popřípadě s podstatně sníženým výkonem. Tím není dotčeno dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie ηd uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(5) Není-li v kotelně instalováno měření výroby tepelné energie a spotřeby paliva na všech kotlích, zjišťuje se splnění minimální účinnosti výroby u kotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních kotlů se splnění minimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel v provozu samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávky z kotelny ηd uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu tepelné energie v kotli nemusí být splněna minimální účinnost výroby tepelné energie podle přílohy č. 2 k této vyhlášce nebo přílohy č. 3 k této vyhlášce nebo účinnost dodávky tepelné energie podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit, že její splnění není technicky možné nebo je ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie. Takto stanovená hodnota účinnosti se stává závaznou pro dodržování při provozu zařízení.

§ 3

Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny

(1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny v parním bloku je účinnost výroby elektřiny ηel podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.

(2) Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu parního bloku je uvedena v příloze č. 7 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce se nevztahuje na parní blok s kondenzačním provozem, který odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku a slouží zpravidla k regulaci kolísavého odběru páry průmyslového závodu.

(4) Je-li ve výrobně elektřiny více bloků, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce na průměrnou hodnotu celé výrobny.

(5) Minimální účinnost výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách (článcích) podle přílohy č. 14 k této vyhlášce se nevztahuje na zařízení o výkonu nižším než 30 kW.

(6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu elektřiny v parním kondenzačním bloku nemusí být splněna minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit, že pro její splnění nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie.

(7) Tyto účinnosti se nevztahují na výrobu elektřiny a tepelné energie v jaderném zařízení a na soustrojí poskytující pouze podpůrné služby, nebo na náhradní a nouzové zdroje energií, které jsou používány při řešení mimořádných událostí k zabezpečování nouzových dodávek energií.

§ 4

Minimální účinnost užití energie při kombinované výrobě elektřiny a tepelné energie

Veškerá zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla musí splňovat parametry vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla stanovené vyhláškou č. 344/2009 Sb., o podrobnostech způsobu určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple a určení elektřiny z druhotných energetických zdrojů.

§ 5

Změny hodnot minimálních účinností

(1) Účinnosti pro nové a rekonstruované energetické zdroje musí odpovídat evropským kritériím nejlepší dostupné technologie. Změny referenčních závazných hodnot účinností pro vybraná energetická zařízení pro následující rok mohou být provedeny vždy nejpozději do 31. března roku předcházejícího, a to počínaje rokem 2011.

(2) Přepočty jednotlivých projektovaných účinností v závislosti na rozsahu rekonstrukce, typu zaměněného zařízení či jeho části jsou stanovena v přílohách k této vyhlášce.

(3) Pro zařízení, která současně splňují účinnosti dané touto vyhláškou a platné emisní limity podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, se nevztahují postupy stanovené vyhláškou č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.

§ 6

Stanovení minimální účinnosti užití energie

(1) Stanovené hodnoty minimálních účinností jsou závazné pro projektovou přípravu, povolovací řízení, realizaci projektu a povolení k trvalému provozu.

(2) Nelze-li projektovanou minimální účinnost stanovit způsoby uvedenými v této vyhlášce, může vlastník zařízení nebo jeho provozovatel postupovat způsobem, který předloží k rozhodnutí a odsouhlasení ministerstvu.


§ 7

Přechodná ustanovení

(1) Tato vyhláška se vztahuje na nově zřizovaná zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie a na zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb (dále jen „rekonstrukce zařízení“).

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na

a) zařízení pro výrobu tepelné energie s celkovým tepelným výkonem do 400 kW, jednotek s pístovými motory do celkového elektrického výkonu výrobny 90 kW a kotlů využívajících tepelnou energii odpadních spalin z technologických procesů, a to i v případě, že jsou vybaveny přitápěním,

b) zařízení, k nimž bylo do nabytí účinnosti této vyhlášky vydáno stavební povolení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a k nimž byla s příslušným provozovatelem přenosové soustavy nebo distribuční soustavy uzavřena smlouva o připojení nebo smlouva o smlouvě budoucí o připojení do doby nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 8

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

2. Vyhláška č. 478/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

§ 9

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.


Ministr:

Ing. Kocourek v. r.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích

(1) Účinnost výroby tepelné energie ηv se stanoví jako poměr tepelné energie vyrobené v kotli Qv a energie paliva spáleného v kotli za stejnou dobu Qpal (GJ), vyjádřený v %:

Qv × 100Qv × 100
ηv =—————=—————— (%)
QpalMpal × Qri

(2) Tepelná energie vyrobená v kotli Qv se stanoví podle druhu teplonosné látky

a) pro teplovodní a horkovodní kotle

Mv × (ivy - ivs)
Qv =———————— (GJ)
1000

b) pro parní kotle s výrobou přehřáté páry

Mp × (ip - inv)
Qv =———————— (GJ)
1000

c) pro parní kotle s výrobou syté páry

Mnv × (ip - inv)
Qv =———————— (GJ)
1000

(3) Není-li možno použít postup podle odstavce 2, protože nejsou pro kotle o jmenovitém výkonu do 2,5 MW či při součtovém výkonu kotelny do 4 MW s automatickými hořáky na plynné nebo kapalné palivo k dispozici spolehlivá, technicky vhodná měřidla nebo by jejich pořízení bylo ekonomicky neefektivní, nebo není instalováno měření výroby tepelné energie na kotlích ani měření dodávky na výstupu z kotelny vzhledem k tomu, že vlastník je jediným konečným spotřebitelem tepelné energie či z jiných závažných důvodů, stanoví se účinnost výroby tepelné energie ηv s využitím měření provedeného v příslušném roce např. servisním technikem:

ηv = 100 - Zk - 4 (%)

(4) Postup podle odstavce 3 lze použít též u teplovodních kotlů do výkonu 400 kW, pokud prokazatelně splňují požadavky na účinnost podle zvláštního právního předpisu (Nařízení vlády č. 180/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost teplovodních kotlů spalujících kapalná nebo plynná paliva).

(5) U kotlů výkonového rozsahu podle odstavce 3, spalujících tuhá paliva nebo vybavených hořáky na plynné či kapalné palivo bez plně automatické regulace, které nejsou vybaveny měřením z důvodů uvedených v odstavci 3, může Státní energetická inspekce ve zdůvodněných případech požadovat, aby splnění minimální účinnosti výroby nebo dodávky tepelné energie bylo prokázáno topnou zkouškou.

(6) Účinnost výroby tepelné energie ve spalinovém kotli za plynovou turbinou ηv se stanoví jako poměr rozdílu průměrných ročních teplot spalin na vstupu do kotle a na výstupu z něho a průměrné roční teploty na vstupu, s odečtením ztráty tepla z kotle do okolí:

(ts - tk Zss)
ηv =—————-———× 100 (%)
ts 100

kde

Mnv(t)množství napájecí vody na vstupu do kotle
Mp(t)množství páry na výstupu z kotle
Mpal(t, tis. m3)množství spáleného paliva
Mv(t)množství oběhové vody proteklé kotlem
Qri(MJ/kg, MJ/m3)výhřevnost paliva
Qpal(GJ)energie paliva spáleného v kotli, resp. v kotelně
Qv(GJ)teplo vyrobené v kotli
Zk(%)Ztráta citelným teplem spalin (komínová) zjištěná na základě měření teploty a analýzy spalin za kotlem (při větším počtu měření průměrná hodnota v příslušném roce)
Zss(%)Ztráta sdílením tepla z kotle do okolí (pokud není známa z dokumentace, dosadí se Zss = 1 %)
inv(kJ/kg)průměrná roční entalpie napájecí vody na vstupu do kotle
ip(kJ/kg)průměrná roční entalpie páry na výstupu z kotle
ivs(kJ/kg)průměrná roční entalpie horké nebo teplé vody na vstupu do kotle
ivy(kJ/kg)průměrná roční entalpie horké nebo teplé vody na výstupu z kotle
tk(st. C)průměrná roční teplota spalin na výstupu z kotle do komína
ts(st. C)průměrná roční teplota spalin z turbiny na vstupu do kotle
ηv(%)účinnost výroby tepla v kotli

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby tepelné energie pro palivové kotle

Minimální účinnost podle této přílohy nemusí splňovat parní kotle, které se podílejí na výrobě elektřiny ve výrobně, jejíž účinnost výroby elektřiny splňuje kritéria podle této vyhlášky.

1. Nové zdroje

ηk ≥ ηref

ηk = ηk* / k0 . k1 . k2

kde

ηref referenční účinnost 93%, tento údaj může změnit ERÚ podle vývoje technologie
ηk*hrubá účinnost kotle stanovená projektem nebo garančním měřením
k0koeficient druhu paliva, určený podle tabulky
druhpalivok0
pevnéčerné uhlí/koks0,98
hnědé uhlí/lignit0,96
rašelina / rašelinové brikety0,96
dřevěná paliva0,96
zemědělská biomasa0,89
biologicky rozložitelný (komunální) odpad0,89
neobnovitelný (komunální a průmyslový) odpad0,89
ropná břidlice0,96
kapalnéolej (plynový olej + zbytkový topný olej), LPG0,99
Biopaliva0,99
biologicky rozložitelný odpad0,89
neobnovitelný odpad0,89
plynnézemní plyn1,00
plyn z rafinace / vodík0,99
Bioplyn0,78
koksárenský plyn, vysokopecní plyn + jiné odpadní plyny0,89

Hodnoty v tabulce platí pro standardní podmínky: teplota 15°C; tlak 1,013 bar; vlhkost vzduchu 60%.

k1 koeficient výhřevnosti paliva

k1 = ηkskut / ηkstand

kde

ηkskutúčinnost kotle při spalování skutečného paliva, stanovená projektem
ηkstand účinnost kotle při spalování standardního paliva
standard černé uhlí: výhřevnost 26 630 kJ/kg; obsah vody 7%; obsah popela 16%
standard hnědé uhlí: výhřevnost 13 600 kJ/kg; obsah vody 26,5%; obsah popela 21,5% k2 koeficient tepelného výkonu kotle

k2 koeficient tepelného výkonu kotle

výkon MWtZP, LTOčerné a hnědé uhlílí
≤ 0,50,910,77
0,51 ≤ 30,920,80
3,1 ≤ 60,940,85
6,1 ≤ 200,970,88
20,1 ≤ 500,990,94
> 501,001,00

2. Rekonstruované zdroje

ηk ≥ ηref

ηk = ηk* / k0 . k1 . k2 . k3

kde

ηref referenční účinnost dle článku 1
ηk*účinnost kotle dle článku 1
k0-2koeficienty dle článku 1
k3koeficient zohledňující stáří kotle
stáří kotlek3
0 ≥ 10 let1
11 ≥ 20 let0,98
> 20 let0,95

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby tepelné energie η pro spalinové kotle za plynovou turbínou

teplota spalin
na vstupu do kotle ts
účinnost výroby
tepelné energie
ηet*)
měrná spotřeba
energie v palivu
Setpal
°C%GJ/GJ
do 400741,35
401-450761,32
451-500781,28
501-550801,25
nad 550811,25

*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti η dodávky tepelné energie z kotelny, popř. ze zdroje tepelné energie

(1) Účinnost dodávky tepelné energie ηd se stanoví jako poměr tepelné energie dodané z kotelny, popř. ze zdroje tepla Qd (GJ) a energie paliva spáleného ve všech kotlích za stejnou dobu Qpal (GJ), vyjádřený v %:

Qd × 100Qd × 100
ηd=—————=—————— (%)
QpalMpal × Qri

(2) Tepelná energie dodaná z kotelny, popř. ze zdroje tepla Qd se stanoví podle druhu teplonosné látky

a) tepelná energie dodávaná v teplé nebo horké vodě

Mvd × (idv - idz)
Qd =———————— (GJ)
1000

b) tepelná energie dodávaná v páře

Mpd × (ipd - ik)
Qd =———————— (GJ)
1000

c) tepelná energie dodávaná v páře při zahrnutí ztráty kondenzátu v rozvodu tepla a u odběratele (mimo zdroj tepla)

Mpd × ipd - Mk × ik)
Qd =———————— (GJ)
1000

d) tepelná energie dodávaná v páře několika výstupy s různými parametry je součtem ze součinů měřeného množství a jemu odpovídající entalpie pro jednotlivé parametry páry a vratného kondenzátu

kde

Mki(t)množství vratného kondenzátu na vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné energie
Mnv(t)množství napájecí vody na vstupu do kotle
Mpal(t, tis. m3)množství spáleného paliva
Mpd(t, tis. m3)množství páry měřené na výstupu z kotelny, resp. na výstupu ze zdroje tepelné energie
Mpdi(t)množství páry jednotlivých parametrů na výstupu z kotelny
Mvd(t)množství oběhové vody měřené na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
Qd(GJ)teplo dodané z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
Qri(MJ/kg, MJ/m3)výhřevnost paliva
Qpal(GJ)energie paliva spáleného v kotli, resp. v kotelně
idv(kJ/kg)průměrná roční entalpie oběhové vody na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
idz(kJ/kg)průměrná roční entalpie oběhové vody na vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné energie
ik(kJ/kg)průměrná roční entalpie vratného kondenzátu
iki(kJ/kg)roční entalpie vratného kondenzátu jednotlivých parametrů na vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné energie
ipd(kJ/kg)průměrná roční entalpie páry v místě měření průtoku
ipdi(kJ/kg)roční entalpie páry jednotlivých parametrů na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
ηd(%)účinnost dodávky tepelné energie z kotelny, resp. ze zdroje

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost η dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie

Minimální účinnost dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie na může být oproti účinnosti výroby tepelné energie ηv podle tabulek v přílohách 2 a 3 nižší až o 2 % u teplovodních kotlů a horkovodních kotlů a až o 4 % nižší u parních kotlů. Snížení kompenzuje vlastní spotřebu a ztráty vznikající při provozu kotlů a jejich příslušenství, s výjimkou stáčení mazutu, ohřevu zásobních nádrží, rozmrazování uhlí v tunelu nebo trvalého provozu parních turbonapáječek.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti η výroby elektřiny v parním bloku

(1) Účinnost výroby elektřiny v parním bloku se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv (MWh) k energii paliva připadajícího na její výrobu Qpal (GJ) za stejnou dobu:

3,6 × Esv × 100
ηel =_____________ (%)
Qpal

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním bloku

Qpal 3,6 × 100
Sevpal =________=_________ (GJ/MWh)
Esvηel

kde

Esv(MWh)výroba elektřiny měřená na svorkách generátoru
Qpal(GJ)energie paliva spotřebovaného v kotlích ke krytí výroby elektřiny
Sevpal(GJ/MWh)měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním bloku
ηel (%)účinnost výroby elektřiny v parním bloku

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby elektřiny v parním bloku

Stanovení referenční hrubé účinnosti pro dané zařízení, odvozené z BAT ηref:

ηref = ηBAT/kvlst (%)

kde

ηref referenční hrubá účinnost(%)
ηBATčistá účinnost stanovená BAT pro nová zařízení(%)
palivoTechnologieηBAT *)
čistá účinnost stanovená
BAT pro nová zařízení (%)
černé a hnědé uhlíkogenerace1) vyhl. 344/2009 Sb.
černé uhlípráškové palivo (výtavný a granulační kotel)η min ≥ 43
fluidní kotelη min ≥ 41
tlakový fluidη min ≥ 42
hnědé uhlí**)práškové palivo (granulační kotel)η min ≥ 42
fluidní kotelη min ≥ 40
tlakový fluidη min ≥ 42
biomasaspalování na roštuη min ≥ 20
pohazovací roštη min ≥ 23
fluidní spalováníη min ≥ 28
Zemní plynplynový kotelη min ≥ 44
Koksárenský, vysokopecní plynplynový kotel, stávající zdrojη min ≥ 38
plynový kotel, nový zdrojη min ≥ 40
Těžký topný olejolejový kotelη min ≥ 43

*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

**) Srovnávací normál je uvažován blok

Technologiegranulační
Výkondo 700 MW
Palivo
obsah vody v původním vzorku Wtr =0,265
obsah popele v sušiněAd = 0,215
Pohon napájecího čerpadlaelektromotor
Chlazeníchladící věž s přirozeným tahem
Teplota okolí+10°C
kvlstkoeficient vlastní spotřeby
kvlst = kvlstzak • α.β • γ • δ
kvlstzakkoeficient vlastní spotřeby základní
palivohnědé uhlíčerné uhlízemní plynmazut
kvlstzak koeficient vlastní spotřeby základní0,9240,950,980,97

V rámci vlastní spotřeby jsou zahrnuty rozhodující pouze pohony související s přeměnou energie spalováním, vlastním oběhem a ztráty při transformaci elektřiny:

příprava paliva vč. mlýnů

vzduchové a spalinové ventilátory

oběh

kondenzátní, napájecí a chladící čerpadla

ztráta vývodových transformátorů

elektrostatické odlučovače.

αsoučinitel velikosti zdroje
Jmenovitý výkon TG (MW)?
Nad 7000,9848
Do 7001
Do 3001,01
Do 2001,019
Do 1001,035

Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel a stanoví lineární aproximací,

βsoučinitel typu pohonu napájecích čerpadel
Součinitel typu pohonu
napájecích čerpadel
elektromotorparní turbinka s využitím odběrové
nebo admisní páry bloku
(turbonapáječka)
β= 1vz.02
PSV svorkový výkon generátoru(kW)
PTBNpříkon turbonapáječky(kW)
γ součinitel typu paliva (hnědé uhlí ČR)
γVoda Wtr
0,20,250,30,35
popel Ad0,150,98930,99880,99910,9995
0,20,98930,99890,99930,9997
0,250,98940,99910,99950,9999
0,30,98940,99940,99981,0003
0,350,98950,99971,00011,0006
0,40,98951,00001,00051,0011
0,450,98961,00041,00101,0016
δsoučinitel typu chladící věže
Součinitel typu chladící
věže
přirozený tahventilátor
δ= 1vz.03
PVEN Příkon ventilátorů (kW)

Stanovení hrubé srovnávací účinnosti zdroje ηtepcel

porovnávacím referenčním zdrojem je blok 700 MW na referenční hnědé uhlí, pro který jsou opravné koeficienty rovny 1

1. Pro nové zdroje

ηtepcel = ηtepcel* • k0•k1•k2

ηtepcel*celková hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické energie stanovená projektem(%)
ηtepcelsrovnávací účinnost zdroje(%)
k0koeficient kvality paliva (hnědé uhlí ČR)
k0Voda Wtr
0,20,250,30,35
popel Ad0,150,97620,97690,97970,9797
0,20,97930,98010,98260,9826
0,250,98250,98400,98620,9862
0,30,98570,98860,99040,9904
0,350,99060,99390,99540,9954
0,40,99551,00001,00111,0011
0,451,00101,00681,00751,0075

k1 koeficient pro chladící systém

Typ chlazeník1
Chladící věž s přirozeným tahem1,000
Průtočné chlazení0,974
Suchá kondenzace1,036
Suché chlazení1,051

k2 koeficient velikosti zdroje

Jmenovitý výkon TG (MW)k2
Nad 7000,98
Do 7001
Do 3001,034
Do 2001,059
Do 1001,097

Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel k2 stanoví lineární aproximací.

2. Pro rekonstruované zdroje

ηtepcel = ηtepcel* . k0•k1•k2•k3 (%)

ηtepcel*celková tepelná hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické energie stanovená projektem(%)
k0koeficient kvality paliva
k1koeficient pro chladící systém
k2koeficient velikosti zdroje
k3koeficient stáří zdroje

k3=1/ (a•b•c)

akoeficient stáří kotelního zařízení nedotčeného rekonstrukcí
bkoeficient stáří turbinového zařízení nedotčeného rekonstrukcí
ckoeficient stáří chladícího okruhu a pomocných zařízení nedotčeného rekonstrukcí

Stanovení koeficientů a, b,c

Stáří zařízeníKotelTurbogenerátorChladící okruhy
a pomocná zařízení
rokyabc
0111
100,990,970,98
20 a více0,960,940,95

Při stáří zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitelé a, b, c stanoví lineární aproximací.

Porovnání srovnávací účinnosti zdroje r|tepcei s referenční účinností pro dané zařízení, odvozenou z BAT ηref

ηtepcel ≥ ηref (%)

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou

(1) Účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně, vyjádřený v %:

3,6 × E0sv
ηet = _____________ × 100 (%).
Q0pal

(2) Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou

Q0pal3,6 × 100
Setpal =———=———— (GJ/MWh)
E0svηet

kde

E0sv(MWh)elektrická energie vyrobená v soustrojí s plynovou turbínou při provozu do obchozu (bez využití odpadního tepla)
Q0pal(GJ)energie paliva spáleného v soustrojí s plynovou turbínou při provozu do obchozu (bez využití tepla)
Setpal (GJ/MWh)měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny na svorkách generátoru
ηet(%)účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbínou

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti výroby elektřiny v paroplynovém cyklu

(1) Účinnost výroby elektřiny v paroplynovém cyklu se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách generátorů dodané z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbině a ve spalinovém kotli vyjádřený v %:

3,6 × (Essv +Esv)
ηet =————————× 100 (%)
(Qspal + QSKpal)

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v paroplynovém cyklu

Qspal +QSKpal3,6 × 100
Setpal =———————=———— (GJ/MWh)
(Essv + Esv)ηet

kde

Esv(MWh)elektřina vyrobená v parním soustrojí
Essv(MWh)elektrická energie vyrobená v soustrojí s plynovou turbínou při provozu se spalinovým kotlem
QSpal(GJ)energie paliva spáleného v plynové turbině při provozu se spalinovým kotlem
Setpal (GJ/MWh)měrná spotřeba energie v palivu vztažená na výrobu elektřiny na svorkách všech generátorů
ηet(%)účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu vztažená na výrobu elektřiny na svorkách všech generátorů
QSKpal(GJ)energie paliva spáleného ve spalinovém kotli

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby elektřiny v soustrojí s plynovou turbinou a v paroplynovém cyklu

Stanovení referenční účinnosti pro dané zařízení, odvozené z nejlepší dostupně techniky ηref

ηref = ηBAT/kvlst (%)

kde

ηref referenční hrubá účinnost(%)
ηBATčistá účinnost stanovená BAT(%)
kvlstkoeficient vlastní spotřeby
Nová zařízeníStávající
zařízení**
ηBAT(%)
Plynová turbina *)≥ 36≥ 32
Paroplynový cyklus k výrobě elektřiny≥ 54≥ 50

*) Platí pro špičkový provoz

**) Výchozí údaj při rekonstrukci zařízení

kvlst = kvlstzak•β•γ•δ

kvlstzakkoeficient vlastní spotřeby základní = 0,98

Do vlastní spotřeby není zahrnut kompresor plynu.

β součinitel typu pohonu napájecích čerpadel
Součinitel typu pohonu
napájecích čerpadel
elektromotorparní turbinka s využitím odběrové
nebo admisní páry bloku
(turbonapáječka)
β= 1vz.04
PSVsvorkový výkon generátoru(kW)
PTBNpříkon turbonapáječky(kW)
γsoučinitel paliva
PalivoZemní plynLehký topný
olej
γ= 11,01
δsoučinitel typu chladící věže
Součinitel typu chladící
věže
přirozený tahventilátor
δ= 1vz.05
PVENPříkon ventilátorů(kW)

Stanovení srovnávací účinnosti zdroje ηtepcel

ηtepcel *celková hrubá účinnost zdroje na výrobu elektrické energie stanovená projektem(%)
ηtepcel srovnávací účinnost zdroje(%)

ηtepcel = ηtepcel*.k0 . k1 . k2

kde

k0 koeficient kvality paliva

PalivoZemní plynLehký topný olej
k0= 11,01

k1 koeficient pro chladící systém

Typ chlazeník1
Chladící věž s přirozeným tahem1,000
Průtočné chlazení0,9866
Suchá kondenzace1,0170
Suché chlazení1,0249

k2 koeficient velikosti paroplynového zdroje

Instalovaný výkon
paroplynového
zdroje PclPPC((MW)
≤ 2000200≤ 300300 ≤ 500> 500
k21,11,041,011

Při velikosti zdroje mezi uvedenými hodnotami se součinitel k2 stanoví lineární aproximací.

Porovnání srovnávací účinnosti zdroje ηtepcel s referenční účinností pro dané zařízení, odvozenou z BAT ηref

ηtepcel ≥ ηref (%)

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti výroby elektřiny v jednotce s pístovým motorem

(1) Účinnost výroby elektřiny v soustrojí s pístovým motorem r|kj se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektrické energie měřené na svorkách generátoru Ekj (MWh) dodané z jednotky Qkj (GJ) k energii paliva spáleného v této jednotce Qkjpal (GJ), vyjádřený v %:

3,6 × Ekj
ηkj =————× 100 (%)
Qkjpal

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie

Qkjpal3,6 × 100
Sevpal =———=———— (GJ/MWh)
Ekjηkj

kde

Ekj(MWh)elektřina vyrobená v jednotce, měřená na svorkách generátoru
Qkjpal(GJ)energie paliva spáleného v jednotce
Sevpal(GJ/MWh)měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v jednotce
ηkj(%)účinnost výroby elektřiny v jednotce

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost výroby elektřiny v jednotce s pístovým motorem

jmenovitý elektrický
výkon jednotky Pelkj
účinnost výroby
elektřiny
ηkj*)
měrná spotřeba
energie v palivu na
výrobu elektřiny
Sevpal
kW%GJ/MWh
≤ 302613,85
30 ≤ 1003012,0
100 ≤ 5003211,25
> 500389,47

*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

Minimální účinnost výroby elektřiny v jednotce se Stirlingovým motorem

jmenovitý elektrický
výkon jednotky
účinnost výroby
elektřiny
ηkj*)
měrná spotřeba
energie v palivu na
výrobu elektřiny
Sevpal
kW%GJ/MWh
do 301524,00
nad 30 kW2018,00

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Účinnost výroby energie v palivovém článku Epc se stanoví

(1) Účinnost výroby energie v palivovém článku ηpc se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách palivového článku Epc (MWh) k energii paliva (nosiče energie) spáleného v této jednotce, vyjádřený v %:

3,6 × Epc
ηpc =————× 100 (%)
Qpcpal

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v palivovém článku

Qpcpal3,6 × 100
Sevpal =———=———— (GJ/MWh)
Epcηpc

kde

Epc(MWh)elektřina vyrobená v palivovém článku, měřená na jeho svorkách
Qpcpal(GJ)energie paliva (nosiče energie) spáleného v palivovém článku
Sevpal(GJ/MWh)měrná energie paliva (nosiče energie) v palivovém článku na výrobu elektřiny
ηpc(%)účinnost výroby elektřiny v palivovém článku

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Stanovení účinnosti výroby elektrické energie fotovoltaického článku

(1) Účinnost výroby energie fotovoltaického článku se testuje za pomocí testeru se solárním simulátorem dle technických norem *) za standardních testovacích podmínek -intenzita 1000 W/m2, spektrum záření AM 1,5 a teplota 25 °C. Ze změřené voltampérové charakteristiky je stanoven maximální výkon solárního článku a to jako bod na změřené charakteristice s nejvyšší hodnotou součinu proudu a napětí.

Účinnost daného článku vyjádřená v procentech je potom dána vztahem:

Pmpp
———
Ac
η=——————× 100
E

kde

ηÚčinnost daného článku v %
PmppMaximální výkon v jednotce Wp (watt - peak).
Acplocha článku (m2)
Eintenzita záření při testování 1000 W/m2

(2) Minimální referenční závazná hodnota účinnosti fotovoltaického článku je :

Typ fotovoltaického článkuMinimální účinnost článku v %
Polykrystalický *)16
Monokrystalický18

*) pro instalaci těchto druhů fotovotaických panelů, které použijí tento druh článků, musí být zpracován posudek od energetického auditora (technicky nebo ekonomicky vylučující montáž více účinného zařízení).

Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Minimální účinnost η solárního kolektoru

(1) Minimální účinnost solárního kolektoru Závislost účinnosti kapalinového kolektoru na definovaných okrajových podmínkách, se stanovuje zkouškou podle zvláštního předpisu *) a výstupem zkoušky je křivka účinnosti (při kolmém úhlu dopadu slunečního záření) ve tvaru

(tm - te)(tm - te)2
ηk = η0 - a1———- a2————
GG
η0účinnost solárního kolektoru při nulovém teplotním spádu mezi střední teplotou teplonosné kapaliny tm a okolím te (nulové tepelné ztráty), zjednodušeně označována jako optická účinnost;
a1lineární součinitel tepelné ztráty kolektoru, v W/(m2 • K);
a2kvadratický součinitel tepelné ztráty kolektoru (vyjadřuje zvýšení tepelných ztrát vlivem sálání, závislé na rozdílu 4. mocnin teplot), ve W/(m2 • K2).

Tři konstanty křivky účinnosti η 0, a1, a2 vztažené k ploše apertury zcela charakterizují účinnost kolektoru v celém rozsahu provozních podmínek.

(2) Výkon kolektoru

Z plochy apertury se stanoví jako

Qk = 0,7 * G * Ak [kW]

Akplocha apertury v m (plocha, kterou kolektor přijímá nekoncentrované sluneční záření)
Gsluneční ozáření, ve 1000W/m2.

(3) Účinnost kolektoru pro výkony nad 200 kWt

Z křivky účinnosti je možné stanovit pro referenční podmínky:

sluneční ozáření G = 1000 W/m2 - je to tady podruhé

zvolený rozdíl teplot mezi střední teplotou teplonosné kapaliny v kolektoru tm a venkovním prostředím te

podle typu kolektoru minimální účinnost kolektoru η r pro instalace větších výkonů.

Hodnoty η0, a1, a2 jsou stanoveny zkouškou tepelného výkonu kolektoru dle zvláštního předpisu *)

Typ solárního kolektoruRozdíl teplot tm - te [°C]Minimální účinnost ηr *)
Nezasklený kolektor (absorbér)100,70
Plochý zasklený kolektor300,60
Trubkový vakuový kolektor500,55

*) Změnu minimální účinnosti lze provést pouze podle § 5 odstavce 1 této vyhlášky.

(4) Základní podmínkou splnění minimální účinnosti solárních kolektorů při jejich vkládání do systémů centrálního zásobování teplem (dále „systému)“ je nezhoršování energetické bilance systému a nesníží celkovou účinnost systému. K posouzení sporných případů je nutno provést energetický audit.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 349/2010 Sb.

Základní postupy stanovení minimální účinnosti

1. stanovení účinnosti výroby elektřiny v parním turbosoustrojí v případě s odběrem tepla

3,6 × Esv × 1003,6 × Esv × 100 Qel + Qtep
ηel =————————=————————×————— (%)
QcpalQel Qpal
QcpalQpal Qel 3,6 × 100
Sevpal =————=———×—————=————— (GJ/MWh)
Esv Esv Qel + Qtep ηel

2. Stanovení účinnosti výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

3,6 × (Essv + Eosv) + Qtep + Qovv
ηet =———————————————— (%)
Qspal +Qopal +Qdpal
Qspal +Qopal +Qdpal
Sevpal =———————————————— (GJ/GJ)
3,6 × (Essv + Eosv) + Qtep + Qovv

3. Stanovení účinnosti výroby energie v paroplynovém cyklu

3,6 × (Essv + Eosv + Esv) + Qtep + Qovv
ηet =———————————————— (%)
Qspal +Qopal +Qdpal +Qkpal
Qspal +Qopal +Qdpal +Qkpal
Sevpal =———————————————— (GJ/GJ)
3,6 × (Essv + Eosv + Esv) + Qtep + Qovv

4. Stanovení účinnosti výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem

3,6 × Ekj + Qkj
ηkj =————————× 100 (%)
Qkjpal
3,6 x Qkjpal
Sevpal =——————— (GJ/MWh)
3,6 × Ekj + Qkj

5. Stanovení účinnosti výroby energie ve výrobně (kotelně) s kogeneračními jednotkami

3,6 × Ekj + Qvyt
ηkj =————————× 100 (%)
Qkjpal + Qkopal
Qkjpal + Qkopal
Setpal =——————— (GJ/GJ)
3,6 × Ekj + Qvyt

6. Stanovení účinnosti výroby energie (elektrické a tepelné) v palivovém článku

3,6 × Epcj + Qpc
ηpc =————————× 100 (%)
Qpcpal
3,6 x Qpcpal
Sevpal =——————— (GJ/MWh)
3,6 × Epc + Qpc

Definice jednotlivých položek je obsažena v přílohách č. 1 až 13 této vyhlášky.

Poznámky pod čarou

*) ČSN EN 60904. ČSN EN 61215 a ČSN EN 61730.

*) ČSN EN 12975-2.

Přesunout nahoru