Přejít na PLUS
Porovnání znění

Zákon č. 93/2009 Sb.Zákon o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech)

Částka 30/2009
Platnost od 14.04.2009
Účinnost od 14.04.2009
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

93

ZÁKON

ze dne 26. března 2009

o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

O AUDITORECH

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie24) a upravuje výkon auditorské činnosti, působnost Komory auditorů České republiky (dále jen „Komora“), působnost Rady pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada“), jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) povinným auditem ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, zda podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena, pokud takové ověření vyžaduje jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie,

b) ověřením výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy ověření, zda údaje obsažené ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce, jsou ve všech významných ohledech v souladu s příslušnou účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou; ověření výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy nezahrnuje ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a zpráv auditora o jejich ověření,

c) auditorskou činností provádění povinného auditu, přezkoumání hospodaření podle jiného právního předpisu6), pokud toto přezkoumání provádí auditor, ověřování účetních záznamů, ověřování jiných ekonomických informací auditorem nebo provádění dalších činností auditorem, pokud tak stanoví jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, nebo jiné ověřování účetní závěrky, jiných účetních záznamů nebo jejich částí prováděné auditorem,

d) statutárním auditorem fyzická osoba, které bylo Komorou vydáno rozhodnutí o oprávnění provádět auditorskou činnost (dále jen „auditorské oprávnění“),

e) auditorskou společností právnická osoba, které bylo Komorou vydáno auditorské oprávnění,

f) auditorem statutární auditor nebo auditorská společnost,

g) auditorskou osobou ze třetí země jiná než fyzická osoba, která je oprávněna k provádění povinného auditu ve třetí zemi a není oprávněna k provádění povinného auditu v členském státě,

h) auditorem ze třetí země fyzická osoba, která je oprávněna k provádění povinného auditu ve třetí zemi a není oprávněna k provádění povinného auditu v členském státě,

i) auditorskou osobou z jiného členského státu jiná než fyzická osoba, která je oprávněna k provádění povinného auditu v jiném členském státě,

j) auditorem z jiného členského státu fyzická osoba, která je oprávněna k provádění povinného auditu v jiném členském státě,

k) auditorem skupiny jeden nebo více auditorů, kteří provádějí povinný audit konsolidované účetní závěrky,

l) sítí rozsáhlejší struktura vztahů nebo osob, ke které auditor patří, a která je zaměřena na spolupráci a na sdílení výnosů nebo nákladů, nebo má společného majitele, stejnou ovládající osobu nebo společné vedení, společnou koncepci a postupy pro vnitřní systém řízení kvality, společnou obchodní strategii, či používají společnou obchodní značku nebo sdílí významnou část odborných kapacit,

m) propojenou osobou auditorské společnosti osoba, která

1. má s auditorskou společností stejnou ovládající osobu, nebo

2. je s auditorskou společností pod podstatným vlivem stejné osoby podle zákona o účetnictví,

n) klíčovým auditorským partnerem

1. jeden nebo více statutárních auditorů, který je auditorskou společností určen jako osoba odpovědná za provedení povinného auditu jménem auditorské společnosti,

2. v případě auditu skupiny jeden nebo více statutárních auditorů, kteří jsou určeni auditorskou společností jako odpovědné osoby za provedení povinného auditu na úrovni skupiny, a jeden nebo více statutárních auditorů, kteří jsou určeni jako odpovědné osoby na úrovni významných dceřiných společností, nebo

3. jeden nebo více statutárních auditorů, kteří podepisují zprávu auditora,

o) třetí zemí země, která není členským státem,

p) členským státem členský stát Evropské unie nebo stát, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

q) konsolidující účetní jednotkou účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv,

r) domovským členským státem členský stát, v němž statutární auditor nebo auditor z jiného členského státu získal odbornou kvalifikaci k provádění povinného auditu postupem podle § 4 nebo obdobným postupem stanoveným jiným členským státem, nebo stát, v němž auditorská společnost nebo auditorská osoba z jiného členského státu získala auditorské oprávnění postupem podle § 5 nebo obdobným postupem stanoveným jiným členským státem.

§ 2b

Obecná ustanovení

(1) Kontrolním orgánem se v tomto zákoně rozumí dozorčí rada, správní rada při výkonu kontrolní působnosti, kontrolní komise nebo jiný orgán s obdobnou kontrolní působností, v závislosti na právní formě právnické osoby, o kterou se jedná.

(2) Řídicím orgánem se v tomto zákoně rozumí statutární orgán obchodní korporace, u akciové společnosti nebo evropské společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury společnosti správní rada při výkonu řídící působnosti, nebo jiný orgán vykonávající řídící funkce, v závislosti na právní formě právnické osoby, o kterou se jedná.

(3) Pokud tento zákon stanoví práva a povinnosti účetní jednotce, která nemá právní osobnost, vykonává tato práva a povinnosti ten, kdo ji zastupuje.

HLAVA II

§ 3

Výkon auditorské činnosti

(1) Auditorskou činnost podle tohoto zákona jsou oprávněni provádět pouze auditoři.

(2) Auditorská společnost vykonává auditorskou činnost pouze vlastním jménem a na vlastní účet.

(3) Statutární auditor vykonává auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo pro jiného auditora v rámci základního pracovněprávního vztahu nebo jako společník auditorské společnosti.

(4) Statutární auditor, který vykonává auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, nesmí vykonávat auditorskou činnost pro jiného auditora v rámci základního pracovněprávního vztahu nebo jako společník auditorské společnosti. Statutární auditor, který vykonává auditorskou činnost pro jiného auditora v rámci základního pracovněprávního vztahu nebo jako společník auditorské společnosti, nesmí vykonávat auditorskou činnost pro více než jednoho auditora v rámci základního pracovněprávního vztahu nebo jako společník jedné auditorské společnosti.

§ 4

Vydání auditorského oprávnění fyzické osobě

(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění fyzické osobě, která

a) získala vysokoškolské vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu9), zahraniční vysokoškolské vzdělání, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vysokoškolskému vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle jiného právního předpisu9), nebo dokončila studium, které je uznané příslušným členským státem za součást jeho vysokoškolského systému a jehož dokončení poskytuje studentovi vysokoškolskou kvalifikaci,

b) je plně svéprávná,

c) je bezúhonná,

d) absolvovala po dobu alespoň 3 let odbornou praxi podle § 29 nebo odbornou praxi v obdobné pracovní pozici v jiném členském státě, v rozsahu nejméně 35 hodin týdně nebo po dobu ekvivalentní době 3 let, pokud byla praxe v rámci týdne kratší,

e) nevykonává činnost, na niž se vztahuje omezení uvedené v § 23,

f) složila auditorskou zkoušku,

g) nemá evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, nemá evidován nedoplatek na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění a nemá evidován nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek,

h) složila slib auditora.

(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která

a) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena11). Za bezúhonnou se nepovažuje rovněž fyzická osoba, která nemá z profesního hlediska dobrou pověst.

(3) Splnění požadavku

a) uvedeného v odstavci 1 písm. a) dokládá žadatel vysokoškolským diplomem, dodatkem k diplomu, osvědčením o uznání vysokoškolského vzdělání v České republice nebo jejich ověřenou kopií nebo jiným obdobným dokladem osvědčujícím úspěšné ukončení vysokoškolského programu v zahraničí,

b) uvedeného v odstavci 1 písm. d) dokládá žadatel pracovní smlouvou nebo potvrzením od zaměstnavatele,

c) uvedeného v odstavci 1 písm. e) prokazuje žadatel čestným prohlášením,

d) uvedeného v odstavci 1 písm. g) dokládá žadatel příslušnými potvrzeními, která nejsou ke dni podání žádosti starší 30 dnů.

(4) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele podle odstavce 1 písm. c) si Komora vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů.

(5) Za účelem doložení bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. c) předloží žadatel, který je státním příslušníkem jiného státu, než je Česká republika, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo státu posledního pobytu; je-li státem posledního pobytu žadatele Česká republika, postupuje se podle odstavce 4. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti. Je-li žadatel státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo má adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie a nepředložil-li výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, popřípadě státu jeho posledního pobytu, je-li nebo byl-li jím jiný členský stát nebo Švýcarská konfederace, doloží bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsány v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie. Tyto doklady nesmí být ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce.

(6) Do 30 dnů ode dne doložení splnění všech požadavků uvedených v odstavcích 1 písm. a) až g) umožní Komora žadateli složení slibu auditora. Slib auditora se skládá do rukou prezidenta nebo viceprezidenta Komory. Slib zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při provádění auditorské činnosti budu dodržovat právní řád České republiky, vnitřní předpisy Komory auditorů České republiky a auditorské standardy, ctít etiku auditorské profese a dodržovat povinnost mlčenlivosti.“ Po složení slibu Komora bezodkladně vydá žadateli auditorské oprávnění a zapíše jej do rejstříku auditorů (dále jen „rejstřík“) podle § 12.

§ 5

Vydání auditorského oprávnění obchodní společnosti

(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění obchodní společnosti, která splňuje tyto podmínky:

a) fyzické osoby, které budou pro takovou osobu provádět povinné audity, jsou statutárními auditory,

b) většinou hlasovacích práv v ní disponují statutární auditoři, auditoři z jiného členského státu, auditorské společnosti nebo auditorské osoby z jiného členského státu,

c) většina členů řídicího orgánu jsou statutární auditoři, auditoři z jiného členského státu, auditorské společnosti nebo auditorské osoby z jiného členského státu; má-li řídicí orgán dotčené osoby 2 členy, musí stanovené podmínky splňovat alespoň jeden z nich,

d) členové jejího řídicího orgánu jsou bezúhonní; pro posuzování bezúhonnosti člena řídicího orgánu, který není auditorem, platí § 4 odst. 2 písm. a) a b) a § 5 odst. 4 písm. a) a b) obdobně,

e) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,

f) nevykonává činnost, na níž se vztahuje omezení uvedené v § 23,

g) nemá evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, nemá evidován nedoplatek na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění a nemá evidován nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek; to neplatí, jde-li o osobu, která před podáním žádosti o vydání auditorského oprávnění neprováděla svoji činnost na území České republiky,

h) je bezúhonná.

(2) Na žádost Komora udělí auditorské oprávnění právnické osobě před jejím vznikem, pokud je založena jako akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, evropská společnost nebo evropské hospodářské zájmové sdružení, a prokáže-li splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a) až d). Této osobě vzniká auditorské oprávnění dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. Nepodá-li tato osoba návrh na zápis ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení auditorského oprávnění nebo není-li v této lhůtě návrhu vyhověno, rozhodne Komora o nesplnění podmínek pro vznik auditorského oprávnění.

(3) Komora zapíše auditorskou společnost do rejstříku a přidělí jí evidenční číslo

a) ke dni nabytí právní moci auditorského oprávnění, jde-li o právnickou osobu uvedenou v odstavci 1,

b) do 5 dnů ode dne, kdy Rejstříkový soud oznámí Komoře zveřejnění údaje o jejím zápisu do obchodního rejstříku, jde-li o právnickou osobu uvedenou v odstavci 2.

(4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která

a) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena23). Za bezúhonnou se nepovažuje rovněž právnická osoba, která nemá z profesního hlediska dobrou pověst.

(5) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby podle odstavce 1 písm. h) si Komora vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů.

(6) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele podle odstavce 1 písm. h) předloží žadatel z jiného státu, než je Česká republika, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti. Tyto doklady nesmí být ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce.

(7) Pro doložení bezúhonnosti člena řídicího orgánu se § 4 odst. 4 a 5 a § 5 odst. 5 a 6 použijí obdobně.

(8) Splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. g) dokládá žadatel příslušnými potvrzeními, která ke dni podání žádosti nejsou starší 30 dnů.

(9) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění také auditorské osobě ze třetí země, pokud splňuje podmínky pro vydání auditorského oprávnění podle odstavce 1 a podmínky stanovené mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu České republiky, a tato osoba prokáže, že je oprávněna provádět povinný audit ve státě, který je smluvní stranou této mezinárodní smlouvy, která Českou republiku zavazuje zajistit auditorským osobám ze třetí země tohoto státu přístup k provádění povinného auditu.

(10) Auditorská osoba ze třetí země, které bylo vydáno auditorské oprávnění, se považuje za auditorskou společnost podle tohoto zákona.

§ 6

Pozastavení výkonu auditorské činnosti

(1) Komora pozastaví statutárnímu auditorovi výkon auditorské činnosti, pokud proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný úmyslně, a to do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí.

(2) Komora může pozastavit statutárnímu auditorovi výkon auditorské činnosti, pokud proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti nebo pokud bylo zahájeno řízení o omezení jeho svéprávnosti. Výkon auditorské činnosti může být z těchto důvodů pozastaven nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání nebo řízení o omezení svéprávnosti končí.

(3) Komora pozastaví auditorské společnosti výkon auditorské činnosti, pokud proti ní bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný úmyslně, a to do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí.

(4) Komora může pozastavit auditorské společnosti výkon auditorské činnosti, pokud proti ní bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti. Výkon auditorské činnosti může být z tohoto důvodu pozastaven nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí.

(5) Po dobu pozastavení výkonu auditorské činnosti

a) není auditor oprávněn vykonávat auditorskou činnost,

b) se statutárnímu auditorovi pozastavuje výkon funkce v orgánech Komory uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) až d),

c) nemůže být statutární auditor volen do orgánů Komory uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) až d),

d) nejsou dotčeny povinnosti auditora podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

(6) Auditor je povinen Komoře bezodkladně písemně oznámit skutečnosti podle odstavců 1 až 4. K oznámení připojí kopii příslušných rozhodnutí.

§ 7

Zákaz výkonu auditorské činnosti

(1) Statutární auditor nesmí vykonávat auditorskou činnost, pokud

a) mu byl pravomocným rozhodnutím uložen zákaz výkonu auditorské činnosti v řízení podle § 26 nebo podle hlavy XI,

b) mu byl uložen trest zákazu činnosti podle jiného právního předpisu spočívající v zákazu vykonávat auditorskou činnost,

c) je v prodlení se zaplacením příspěvků na činnost Komory delším než 1 rok a příspěvek nezaplatí ani na písemnou výzvu Komory v náhradní jednoměsíční lhůtě, a to od prvního dne následujícího po marném uplynutí náhradní lhůty, nebo

d) byl omezen ve svéprávnosti.

(2) Auditorská společnost nesmí vykonávat auditorskou činnost, pokud

a) jí byl pravomocným rozhodnutím uložen zákaz výkonu auditorské činnosti v řízení podle § 26 nebo podle hlavy XI,

b) přestala splňovat některou z podmínek stanovených v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo c) a nenapraví tento stav do 6 měsíců ode dne porušení této podmínky, a to ode dne uplynutí této lhůty,

c) jí byl uložen trest zákazu činnosti podle jiného právního předpisu spočívající v zákazu vykonávat auditorskou činnost, nebo

d) je v prodlení se zaplacením příspěvků na činnost Komory delším než 1 rok a příspěvek nezaplatí ani na písemnou výzvu Komory v náhradní jednoměsíční lhůtě, a to od prvního dne následujícího po marném uplynutí náhradní lhůty.

(3) Komora zakáže výkon auditorské činnosti, pokud

a) statutární auditor přestal splňovat požadavek bezúhonnosti,

b) statutární auditor přestal splňovat požadavek podle § 4 odst. 1 písm. e),

c) auditorská společnost přestala splňovat požadavek bezúhonnosti,

d) auditorská společnost přestala splňovat požadavek podle § 5 odst. 1 písm. d) a nenapraví-li tento stav do 6 měsíců ode dne, kdy přestala splňovat tento požadavek, a to ode dne uplynutí této lhůty, nebo

e) auditorská společnost přestala splňovat požadavek podle § 5 odst. 1 písm. f).

§ 7b

Další důvody zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti

(1) Komora rozhodne o zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti, pokud o to auditor písemně požádá, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byla Komoře doručena žádost, není-li v žádosti uveden den pozdější. Nerozhodne-li Komora v této lhůtě, oprávnění k výkonu auditorské činnosti marným uplynutím lhůty zaniká.

(2) Statutárnímu auditorovi zaniká oprávnění k výkonu auditorské činnosti, pokud zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, a to dnem smrti nebo dnem, který se pokládá za den jeho smrti.

(3) Auditorské společnosti zaniká oprávnění k výkonu auditorské činnosti, pokud zanikne, a to dnem jejího zániku.

(4) Řízení o zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti podle odstavce 1 Komora přeruší, pokud není ukončeno kárné řízení, kontrola kvality nebo jiné řízení vedené Komorou nebo Radou, anebo nemá-li auditor splněny veškeré povinnosti vůči Komoře a Radě, a to do ukončení těchto řízení nebo kontroly anebo do splnění těchto povinností.

§ 7c

Společná ustanovení k pozastavení nebo zákazu výkonu auditorské činnosti nebo zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti

(1) Auditorovi, který má zakázán výkon auditorské činnosti podle § 7, současně zaniká oprávnění k výkonu auditorské činnosti.

(2) Zánikem oprávnění k výkonu auditorské činnosti není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 15, povinnost uchovávat dokumentaci, informace a záznamy podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 a spis auditora podle § 20a odst. 2.

(3) Žádá-li ten, komu zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti, o vydání auditorského oprávnění ve lhůtě, která je kratší než 5 let ode dne zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti, § 4 odst. 1 písm. d), f) a h) se nepoužije.

(4) Tomu, komu zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti, lhůta stanovená v odstavci 3 neběží po dobu, po kterou je kontrolorem kvality v rámci systému zajištění kvality podle § 24 odst. 2.

(5) Tomu, komu zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti zákazem podle § 7 odst. 1 písm. a) a b) nebo § 7 odst. 2 písm. a) a c), může být vydáno auditorské oprávnění nejdříve po uplynutí doby, na kterou byl zákaz výkonu auditorské činnosti uložen.

(6) Informaci o pozastavení výkonu auditorské činnosti nebo zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti a jejich důvodech zaznamená Komora bezodkladně v rejstříku. O těchto skutečnostech informuje Komora Radu a příslušný orgán členského státu, ve kterém je auditor oprávněn provádět povinný audit.

§ 8

Auditorská zkouška

(1) Auditorská zkouška sestává z dílčích částí. Auditorská zkouška je složena, pokud jsou úspěšně vykonány všechny její dílčí části. Auditorská zkouška se koná v českém jazyce a je písemná.

(2) Obsah dílčích částí auditorské zkoušky musí odpovídat účelu auditorské zkoušky, kterým je zjistit úroveň znalostí žadatele potřebných k provádění auditorské činnosti.

(3) Auditorskou zkouškou jsou prověřovány znalosti v těchto oblastech:

a) všeobecná účetní teorie a zásady,

b) právní předpisy a standardy vztahující se k sestavení účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,

c) mezinárodní účetní standardy, mezinárodní standardy účetního výkaznictví a související interpretace, novely těchto standardů a souvisejících interpretací vydané nebo přijaté Radou pro mezinárodní účetní standardy,

d) finanční analýza,

e) manažerské účetnictví,

f) řízení rizik a vnitřní kontrola,

g) provádění auditu a profesní znalosti,

h) právní předpisy a profesní standardy vztahující se k povinnému auditu a statutárním auditorům,

i) mezinárodní auditorské standardy vydané Radou pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy a auditorské standardy vydané Komorou a

j) profesní etika a nezávislost.

(4) Auditorská zkouška se dále zaměřuje v rozsahu významném pro provádění auditorské činnosti na znalosti v těchto oblastech:

a) správa a řízení obchodních korporací,

b) informační a komunikační systémy,

c) podniková ekonomika a všeobecná a finanční ekonomie,

d) matematika a statistika a

e) základní zásady finančního řízení.

(5) Auditorská zkouška se dále zaměřuje v rozsahu významném pro provádění auditorské činnosti na znalosti právního řádu České republiky v těchto oborech práva:

a) občanské a obchodní právo,

b) finanční právo,

c) insolvenční právo a

d) pracovní právo a právo sociálního zabezpečení.

(6) Komora stanoví v každém kalendářním pololetí nejméně jeden termín pro konání každé dílčí části auditorské zkoušky. Auditorská zkouška musí být složena nejpozději do 5 let ode dne konání první dílčí části auditorské zkoušky. Pokud některá z dílčích částí auditorské zkoušky byla úspěšně vykonána před více než 5 lety ode dne úspěšného vykonání poslední dílčí části auditorské zkoušky, k jejímu vykonání se nepřihlíží.

(7) Pokud uchazeč úspěšně vykonal zkoušku formou státní závěrečné zkoušky na vysoké škole nebo srovnatelnou profesní kvalifikační zkoušku v členském státě v jednom nebo více oblastech nebo oborech uvedených v odstavcích 3 až 5, rozsah a obsah této zkoušky se v rozhodující části shoduje s oblastmi nebo obory auditorské zkoušky podle odstavců 3 až 5 a zkouška byla úspěšně vykonána nejvýše 5 let přede dnem, kdy uchazeč požádal o vykonání auditorské zkoušky, je tento uchazeč od dílčí auditorské zkoušky, které se taková zkouška týká, osvobozen, pokud o to požádá. O shodě rozsahu a obsahu zkoušky rozhoduje Komora. Proti rozhodnutí Komory se lze odvolat k Radě.

(8) Komora uchovává osobní údaje uvedené v přihlášce k auditorské zkoušce a k jejím dílčím částem do doby ukončení řízení o udělení auditorského oprávnění.

§ 8a

Rozdílová zkouška

(1) Rozdílovou zkouškou se podle zákona o uznávání odborné kvalifikace13) ověřuje úroveň přiměřených znalostí právního řádu České republiky v rozsahu, v jakém se vztahují k povinnému auditu.

(2) Rozdílová zkouška sestává z dílčích částí. Rozdílová zkouška je složena, pokud jsou úspěšně vykonány všechny dílčí části rozdílové zkoušky. Rozdílová zkouška se koná v českém jazyce a je písemná.

(3) Při stanovení obsahu jednotlivých dílčích částí rozdílové zkoušky Komora zohlední doporučení Rady vydaná podle § 38 odst. 2 písm. i).

(4) Pro rozdílovou zkoušku se § 8 odst. 6 až 8 použijí obdobně.

§ 8b

Zkušební řád

(1) Komora vydá zkušební řád, který je vnitřním předpisem Komory.

(2) Zkušební řád stanoví

a) postup při posuzování kvalifikačních předpokladů podle § 4,

b) obsah jednotlivých dílčích částí auditorské zkoušky a dílčích částí rozdílové zkoušky,

c) počet dílčích částí auditorské zkoušky a dílčích částí rozdílové zkoušky,

d) výši poplatku za přihlášku k dílčí části auditorské zkoušky a splatnost poplatku; výše poplatku za přihlášku k dílčí části auditorské zkoušky nesmí být vyšší než 7000 Kč,

e) výši poplatku za přihlášku k rozdílové zkoušce a splatnost poplatku; poplatek spojený s provedením rozdílové zkoušky nesmí být vyšší než částka stanovená podle zákona o uznávání odborné kvalifikace,

f) postup při neúčasti na dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky,

g) způsob, jakým je žadatel vyrozuměn o výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky,

h) počet členů odvolací zkušební komise a její postup při přezkumu hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo výsledku dílčí části rozdílové zkoušky dílčí zkušební komisí,

i) způsob organizačního zajištění auditorské zkoušky a rozdílové zkoušky a způsob dokumentování konání, průběhu a hodnocení jednotlivých zkoušek a případných přezkumů.

§ 8c

Zkušební komise

(1) Zkušební komise je složena ze statutárních auditorů a dalších odborníků z teorie a praxe v oblastech a oborech uvedených v § 8. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává Rada.

(2) Hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo výsledku dílčí části rozdílové zkoušky provádí nejméně tříčlenná dílčí zkušební komise. Předsedu a členy dílčí zkušební komise jmenuje Komora z členů zkušební komise. Počet členů dílčí zkušební komise musí být vždy lichý.

(3) Dílčí zkušební komise rozhoduje o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky uchazeče výrokem „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.

(4) Uchazeč může písemně požádat Komoru o přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky, a to do 15 dnů ode dne, kdy byl o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky vyrozuměn.

(5) Přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky provádí nejméně tříčlenná odvolací zkušební komise složená z členů zkušební komise, kteří nerozhodovali o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky. Předsedu a členy odvolací zkušební komise jmenuje Komora.

(6) Odvolací zkušební komise rozhodne o žádosti o přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky, pokud zjistí, že při této dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky byly porušeny právní předpisy nebo byly zjištěny jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky; v opačném případě hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky potvrdí. Proti rozhodnutí o žádosti o přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky se nelze odvolat.

(7) Opakování dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky se koná nejpozději do 30 dnů ode dne vydání rozhodnutí podle odstavce 6, a to před dílčí zkušební komisí jmenovanou Komorou z členů zkušební komise.

(8) Správní řád se nevztahuje na rozhodování o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky dílčí zkušební komisí.

§ 9

Průběžné vzdělávání

Statutární auditoři jsou povinni účastnit se programu průběžného vzdělávání s cílem zvyšovat si teoretické a profesní znalosti. Program průběžného vzdělávání v rozsahu nejvýše 60 hodin ročně stanoví vnitřní předpis Komory.

§ 10

Auditoři z jiných členských států a volné poskytování služeb

(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění také auditorovi z jiného členského státu, pokud nemá pozastaven nebo zakázán výkon povinného auditu v domovském členském státě a složí rozdílovou zkoušku. Komora nevyžaduje složení rozdílové zkoušky po auditorovi z jiného členského státu, pokud je úroveň jeho znalostí právního řádu České republiky, které se týkají povinného auditu, srovnatelná s úrovní požadovanou podle § 8.

(2) Auditorskou činnost, s výjimkou povinného auditu, může na území České republiky provádět také fyzická osoba, která je oprávněna k provádění auditorské činnosti v jiném členském státě nebo Švýcarské konfederaci. Této osobě Komora vydá auditorské oprávnění s výjimkou provádění povinného auditu.

(3) Pro účely uznání kvalifikačních předpokladů podle odstavce 2 se použije zákon o uznávání odborné kvalifikace13). Uznávacím orgánem je Komora.

(4) Auditorskou činnost, s výjimkou povinného auditu, může na území České republiky dočasně nebo příležitostně provádět také fyzická osoba oprávněná k provádění auditorské činnosti v jiném členském státě nebo Švýcarské konfederaci, oznámí-li před zahájením dočasné nebo příležitostné auditorské činnosti písemně Komoře záměr vykonávat tuto činnost na území České republiky.

(5) Oznámení podle odstavce 4 obsahuje kromě náležitostí a dokladů podle zákona o uznávání odborné kvalifikace též

a) druh auditorské činnosti, kterou fyzická osoba hodlá provádět,

b) místo výkonu auditorské činnosti,

c) předpokládanou dobu výkonu auditorské činnosti,

d) adresu pro doručování písemností na území České republiky.

(6) Komora je oprávněna ověřit odbornou kvalifikaci osob oprávněných provádět auditorskou činnost podle odstavců 1 a 4 pro přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí podle jiného právního předpisu6); postupuje při tom podle zákona o uznávání odborné kvalifikace13).

§ 10a

Schvalování auditorů ze třetích zemí

Na základě vzájemnosti je auditorskou činnost podle tohoto zákona oprávněn na území České republiky provádět také auditor ze třetí země, pokud doloží, že splňuje požadavky rovnocenné požadavkům uvedeným v § 4 odst. 1 písm. a) až e) a g) a složí rozdílovou zkoušku. Této osobě Komora vydá auditorské oprávnění.

§ 10b

Auditorská osoba z jiného členského státu a volné poskytování služeb

(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění také auditorské osobě z jiného členského státu, pokud nemá pozastaven nebo zakázán výkon povinného auditu v domovském členském státě a pokud klíčový auditorský partner určený auditorskou osobou z jiného členského státu k provedení povinného auditu jejím jménem je statutárním auditorem.

(2) Za účelem posouzení požadavků podle odstavce 1 si Komora vyžádá od příslušného orgánu domovského členského státu potvrzení o oprávnění auditorské osoby z jiného členského státu k provádění povinného auditu v domovském členském státě.

(3) Komora bezodkladně informuje Radu a příslušný orgán domovského členského státu o vydání auditorského oprávnění podle odstavce 1.

(4) Auditorská osoba z jiného členského státu, které bylo vydáno auditorské oprávnění, se považuje za auditorskou společnost podle tohoto zákona; § 7 odst. 2 písm. b) a § 24 až 24i se nepoužijí.

(5) Auditorská osoba z jiného členského státu, které bylo vydáno auditorské oprávnění, nesmí vykonávat auditorskou činnost, pokud

a) jí zaniklo auditorské oprávnění podle § 7c, nebo

b) přestala splňovat některou z podmínek stanovených v odstavci 1, nebo pokud jí bylo zrušeno oprávnění k provádění povinného auditu v domovském členském státě.

(6) Komora bezodkladně informuje Radu, příslušný orgán domovského členského státu a příslušné orgány jiného členského státu, v nichž je auditorská osoba z jiného členského státu, které bylo vydáno auditorské oprávnění, oprávněna provádět povinný audit, o zániku auditorského oprávnění podle odstavce 5 písm. a).

(7) Dočasně nebo příležitostně, a vždy s výjimkou povinného auditu, může na území České republiky provádět auditorskou činnost také jiná než fyzická osoba, která je oprávněna k provádění auditorské činnosti v jiném členském státě nebo Švýcarské konfederaci, oznámí-li před zahájením provádění dočasné nebo příležitostné auditorské činnosti písemně Komoře záměr vykonávat tuto činnost na území České republiky; § 10 odst. 5 se použije obdobně.

Rejstřík auditorů

§ 11

(1) Komora vede rejstřík, který obsahuje údaje o

a) statutárních auditorech,

b) auditorských společnostech,

c) osobách, které vykonávají auditorskou činnost v České republice dočasně nebo příležitostně podle § 10 odst. 4 nebo § 10b odst. 7,

d) asistentech auditora,

e) osobách registrovaných podle § 47.

(2) Rejstřík obsahuje také adresu sídla a kontaktní údaje Komory a Rady a jejich orgánů příslušných ke kontrole kvality podle § 24 a řízení podle § 26 a hlavy XI.

(3) Rejstřík je veden v elektronické podobě.

(4) Údaje jsou v rejstříku vedeny v českém jazyce.

(5) Údaje obsažené v rejstříku jsou, s výjimkou rodného čísla, data narození, adresy bydliště a opatření napomenutí, veřejně přístupné na internetových stránkách Komory.

(6) Údaje o asistentech auditora se nezveřejňují.

(7) Komora může ve statutu Komory stanovit, že se do neveřejné části rejstříku zapisují i další potřebné údaje.

(8) Údaje do rejstříku v českém jazyce a opatřené podpisem předává Komoře bez zbytečného odkladu osoba, jíž se údaje týkají.

(9) Údaje zapisované do rejstříku nebo jejich změny jsou osoby podle odstavce 1 povinny bezodkladně oznámit Komoře. Komora může při neoznámení změn a při závažném dopadu tohoto neoznámení zahájit řízení podle § 26.

§ 12

Rejstřík obsahuje tyto údaje o statutárních auditorech:

a) jméno, rodné číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum narození, adresu bydliště, je-li podnikatelem, jméno podnikatele, adresu sídla a identifikační číslo osoby,

b) adresu internetových stránek, má-li je zřízeny,

c) identifikátor datové schránky podle zákona upravujícího elektronické úkony,

d) den vzniku auditorského oprávnění,

e) informaci o auditorském oprávnění k výkonu auditorské činnosti s výjimkou provádění povinného auditu podle § 10 odst. 2,

f) evidenční číslo, které mu bylo ke dni nabytí právní moci auditorského oprávnění přiděleno (dále jen „evidenční číslo“),

g) název auditorské společnosti, u které je statutární auditor zaměstnán nebo s níž je spojen jako společník nebo jinak, adresu jejího sídla a její evidenční číslo, nebo jméno statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, u kterého je zaměstnán, adresu jeho sídla a jeho evidenční číslo, pokud existují,

h) přehled o uložených opatřeních, včetně druhu opatření, sankcích uložených podle hlavy XI a důvodu jejich uložení, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 12a

Rejstřík obsahuje tyto údaje o auditorských společnostech:

a) název, adresu sídla a identifikační číslo osoby,

b) údaje o členech řídicího orgánu

1. u fyzických osob jméno, rodné číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum narození, adresu bydliště, je-li podnikatelem, jméno podnikatele, adresu sídla a identifikační číslo osoby,

2. u právnických osob název, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a jméno a adresu bydliště fyzické osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,

c) jméno a adresu bydliště nebo název nebo jméno podnikatele a adresu sídla všech společníků včetně rozsahu jejich hlasovacích práv,

d) identifikátor datové schránky podle zákona upravujícího elektronické úkony, popřípadě kontaktní údaj a jméno kontaktní osoby,

e) adresu místa provozovny, pokud je zřízena,

f) adresu internetových stránek, má-li je zřízeny,

g) den vzniku auditorského oprávnění,

h) evidenční číslo,

i) jméno a evidenční číslo statutárního auditora provádějícího povinný audit pro auditorskou společnost na základě pracovněprávního nebo jiného vztahu,

j) případné členství v síti a seznam názvů a adres členských společností a propojených osob nebo udání místa, kde jsou takové informace veřejně dostupné,

k) všechny další registrace auditorské společnosti provedené u příslušných orgánů jiných členských států a auditorské osoby ve třetích zemích včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů a registračního čísla nebo čísel, pokud existují,

l) přehled o uložených opatřeních, včetně druhu opatření, sankcích uložených podle hlavy XI a důvodu jejich uložení, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 12b

V případě osob uvedených v § 11 odst. 1 písm. c) se do rejstříku zapisují údaje uvedené v oznámení podle § 10 odst. 5.

§ 12c

Rejstřík obsahuje tyto údaje o asistentech auditora:

a) jméno, rodné číslo, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum narození, adresu bydliště, adresu pro doručování písemností, není-li shodná s adresou bydliště,

b) název auditorské společnosti, u které vykonává odbornou praxi, adresu jejího sídla a její evidenční číslo nebo jméno statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, u kterého vykonává odbornou praxi, adresu jeho sídla a jeho evidenční číslo,

c) datum zápisu do rejstříku,

d) registrační číslo, které mu bylo při zápisu do rejstříku přiděleno.

§ 12d

V případě osob registrovaných podle § 47 se do rejstříku zapisují informace podle § 12 a 12a, pokud jsou u těchto osob v zahraničí evidovány.

§ 12e

(1) Pro potřeby vedení rejstříku a zápisu údajů do něj využívá Komora

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) datum narození,

d) adresa místa pobytu,

e) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) státní občanství,

e) adresa místa trvalého pobytu,

f) datum úmrtí,

g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

h) omezení svéprávnosti.

(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) datum narození,

c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

d) druh a adresa místa pobytu,

e) datum úmrtí,

f) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 13

Etický kodex

Auditor při provádění auditorské činnosti dodržuje etický kodex, který je minimálním standardem profesní etiky auditora. Etický kodex stanoví zejména bližší podmínky dodržování zásady bezúhonnosti, nezávislosti, nestrannosti, odborné způsobilosti a náležité péče. Etický kodex vydává Komora jako svůj vnitřní předpis. Při vydání etického kodexu Komora respektuje mezinárodní etické požadavky, zejména etický kodex Mezinárodního výboru pro etické standardy účetních.

§ 13a

Profesní skepticismus auditora

Statutární auditor při provádění povinného auditu zastává postoj, který obnáší kritické myšlení, všímavost a citlivost na okolnosti, které by mohly ukazovat na možnou nesprávnost způsobenou chybou nebo podvodným jednáním, a kritické posuzování důkazních informací, a to nezávisle na své dřívější zkušenosti s poctivostí a integritou vedení účetní jednotky, u které provádí povinný audit, a osob pověřených jejím řízením; statutární auditor zastává tento postoj zejména při přezkumu odhadů vedení účetní jednotky, pokud jde o

a) oceňování reálnou hodnotou,

b) změny hodnoty aktiv účetní jednotky,

c) tvorbu, změny, oceňování a použití rezerv účetní jednotky a

d) budoucí peněžní toky významné pro předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky.

§ 14

Nezávislost

(1) Auditor musí být nezávislý na účetní jednotce, u které provádí auditorskou činnost. Provádí-li auditor u účetní jednotky povinný audit, musí být nezávislý nejméně po dobu odpovídající účetnímu období, za které se účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, a dále do vydání zprávy auditora.

(2) Má se za to, že auditora nelze považovat za nezávislého na účetní jednotce, pokud

a) existuje jakýkoliv finanční nebo obchodní vztah, nebo jiný smluvní vztah, včetně poskytování neauditorských služeb, mezi ním nebo osobami tvořícími s ním síť a účetní jednotkou,

b) by při provádění povinného auditu u účetní jednotky docházelo ke kontrole vlastních služeb, nebo

c) by při provádění povinného auditu u účetní jednotky existoval vlastní zájem na výsledku povinného auditu.

(3) Auditora lze považovat za nezávislého v případě, že skutečnosti uvedené v odstavci 2 nevyvolávají střet zájmů nebo neohrožují dodržování požadavků stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

(4) Auditor nesmí u účetní jednotky provést povinný audit, pokud

a) má vliv na řízení účetní jednotky,

b) získává nebo má příslib získat od auditované účetní jednotky jakýkoliv jiný prospěch vyjma svých odměn za služby poskytnuté účetní jednotce, nebo

c) drží investiční nástroje vydané, zajištěné nebo utvrzené účetní jednotkou, s výjimkou cenných papírů kolektivního investování vlastněných nepřímo prostřednictvím investičních fondů, podílových fondů nebo fondů obhospodařovaných penzijní společností, nebo má významný a přímý podíl na prospěchu z těchto investičních nástrojů nebo se účastní transakce s nimi.

(5) Auditor též nesmí u účetní jednotky provést povinný audit, pokud podmínky podle odstavce 4 písm. c) naplňuje

a) statutární auditor provádějící povinný audit jeho jménem,

b) jeho klíčový auditorský partner,

c) zaměstnanec, zástupce auditora nebo ten, jehož služby auditor využívá, a kteří se přímo podílejí na činnostech souvisejících s povinným auditem této účetní jednotky,

d) manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství, nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího poskytování státní sociální podpory nebo příbuzný v řadě přímé a sourozenec, kteří žijí ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku se statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo osobou uvedenou v písmenech a) až c),

e) osoba ovládaná auditorem, osoba ovládající auditora, které se přímo podílejí na činnostech souvisejících s povinným auditem této účetní jednotky,

f) právnická osoba, která je ovládána osobami uvedenými v písmenech a) až d),

g) svěřenský fond, jiné právní uspořádání bez právní osobnosti nebo jiný obdobný vztah podle zahraničního práva, který byl vytvořen ve prospěch auditora nebo osoby uvedené v písmenech a) až d), nebo

h) osoba, jejíž ekonomické zájmy jsou podstatnou měrou shodné s ekonomickými zájmy auditora nebo osob uvedených v písmenu a), b) nebo d).

(6) Odstavce 1 až 4 se obdobně použijí i na osobu, která by mohla ovlivnit výsledek povinného auditu.

(7) V případě, že v účetním období, za které se účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, dojde k přeměně právnické osoby, u které je prováděn povinný audit, auditor ve vztahu k osobám zúčastněným na přeměně posoudí schopnost pokračovat v provádění povinného auditu účetní jednotky i po rozhodném dni přeměny, a to s ohledem na podmínky nezávislosti uvedené v odstavcích 2 až 5. Pokud auditor zjistí naplnění některé z podmínek uvedených v odstavci 2, 4 nebo 5, přijme bez zbytečného odkladu, avšak nejpozději do 3 měsíců, nezbytná opatření.

(8) Odstavec 7 se použije obdobně v případě přeměny jiných účetních jednotek nebo v případě převzetí podílu v právnické osobě, u které je prováděn povinný audit nebo pokud tato právnická osoba převezme podíl v jiné právnické osobě.

§ 14a

Nezávislost osob při provádění auditorské činnosti

(1) Vykonává-li statutární auditor auditorskou činnost pro auditorskou společnost, zajistí auditorská společnost, aby do provádění této auditorské činnosti nezasahovali způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti,

a) společníci této auditorské společnosti,

b) členové orgánů této auditorské společnosti,

c) její klíčoví auditorští partneři,

d) vedoucí zaměstnanci nebo zástupci této auditorské společnosti,

e) zaměstnanci této auditorské společnosti a další fyzické osoby, jejichž služeb auditorská společnost využívá,

f) osoby tvořící síť s touto auditorskou společností, nebo

g) propojené osoby.

(2) Vykonává-li statutární auditor auditorskou činnost pro statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, nesmí statutární auditor, pro něhož je auditorská činnost prováděna, zasahovat do provádění auditorské činnosti způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti; ustanovení odstavce 1 písm. d) až f) se použijí obdobně.

(3) Zasahovat do provádění auditorské činnosti způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění auditorské činnosti, nesmějí dále osoba ovládaná auditorem nebo osoba ovládající auditora.

(4) Auditor, statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet a osoby uvedené v § 14 odst. 5 nesmějí požadovat ani přijímat peněžité ani nepeněžité dary nebo jiné výhody od účetní jednotky, u které auditor provádí povinný audit, nebo od s ní spřízněné strany, ledaže lze označit hodnotu takových peněžitých nebo nepeněžitých darů nebo jiných výhod za nepatrnou. Spřízněnou stranou v tomto případě je spřízněná strana podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy.

(5) Auditor je povinen uvést ve spisu auditora případy ohrožení své nezávislosti a nestrannosti, jakož i opatření přijatá k jejich zmírnění.

§ 14b

Příprava na povinný audit a posuzování rizika ohrožení nezávislosti

(1) Auditor před přijetím auditorské zakázky posoudí zejména, zda

a) splňuje požadavky nezávislosti uvedené v § 14 a 14a,

b) existují rizika ohrožení nezávislosti, a zda v takovém případě byla přijata ochranná opatření s cílem tato rizika zmírnit,

c) jsou splněny požadavky uvedené v § 14g odst. 4 tak, aby byl povinný audit proveden podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu,

d) je splněn požadavek § 5 odst. 1 písm. a) nebo § 10b odst. 1 a

e) v případě provádění činností prostřednictvím jiné osoby nedojde ke snížení účinnosti vnitřního systému řízení kvality a k omezení výkonu veřejného dohledu podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

(2) Skutečnosti podle odstavce 1 auditor zdokumentuje, a pokud přijme auditorskou zakázku, založí dokumentaci jako součást spisu auditora.

§ 14c

Řídicí a kontrolní systém auditora

(1) Auditorská společnost zavede řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje

a) předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy

1. zásady a postupy řízení,

2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci,

3. postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů nebo ohrožení nezávislosti a nestrannosti auditora,

4. řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu s jinými právními předpisy,

5. systém odměňování statutárních auditorů, zaměstnanců nebo zástupců, osob, jejichž služeb auditor využívá, společníků a členů řídicích a kontrolních orgánů, včetně postupů pro přijímání rozhodnutí o odměňování a způsobu posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu; zejména nesmí být výše odměn, které auditorská společnost obdrží za poskytování neauditorských služeb účetní jednotce, u níž provádí auditorskou činnost, součástí hodnocení výkonnosti a odměňování jakékoli osoby, která se podílí na provádění auditorské činnosti,

b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření a sledování rizik,

2. požadavek na řízení rizik,

3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik nebo jejich dopadů,

c) systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje pravidelnou kontrolu dodržování právních předpisů a povinností plynoucích z etického kodexu, auditorských standardů podle § 18, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu a vnitřních předpisů nebo metodik auditorské společnosti.

(2) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zavede řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje požadavky podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 3 až 5 a odstavce 1 písm. b) a c).

(3) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nemusí zavést řídicí a kontrolní systém podle odstavce 2, provádí-li auditorskou činnost pouze u mikro účetních jednotek nebo malých účetních jednotek podle zákona o účetnictví nebo provádí-li auditorskou činnost s výjimkou povinného auditu; v takovém případě zavede alespoň postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů nebo ohrožení nezávislosti a nestrannosti auditora a pravidelnou kontrolu dodržování právních povinností a povinností plynoucích z etického kodexu, auditorských standardů podle § 18 a vnitřních předpisů nebo metodik.

(4) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti rizik spojených s auditorskou činností auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet a musí pokrývat všechny jejich činnosti.

(5) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zajistí, že požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti a postupy k jejich splnění, jakož i požadavky podle § 14d až 14f, jsou promítnuty do vnitřních předpisů nebo metodik. Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet stanoví postup pro přijímání, změnu a uplatňování vnitřních předpisů nebo metodik.

§ 14d

Zabezpečení a uspořádání výkonu činnosti auditora

(1) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zavedou

a) postupy, jejichž prostřednictvím zajistí, aby statutární auditoři a zaměstnanci, kteří se podílejí na činnosti související s povinným auditem, disponovali náležitými odbornými znalostmi a dovednostmi pro provádění povinného auditu,

b) postupy, které zabezpečí rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování ohrožení nezávislosti nebo porušení požadavků uvedených v § 14g až 14i,

c) postupy, které zabezpečí odborné vedení statutárních auditorů, zaměstnanců a dalších fyzických osob, kteří se podílejí na činnosti související s povinným auditem, a dohled nad nimi,

d) vnitřní systém řízení kvality, jehož cílem je zajišťování kvality provádění auditorské činnosti; odpovědnost za vnitřní systém řízení kvality nesou statutární auditoři, auditoři z jiného členského státu, auditorské společnosti nebo auditorské osoby z jiného členského státu, kteří jsou členy řídicího orgánu podle § 5 odst. 1 písm. c) společně a nerozdílně,

e) postupy přezkumu vnitřního systému řízení kvality,

f) postupy pro řádné vedení spisů auditora, včetně stanovení jejich struktury, a

g) vhodná organizační opatření pro zaznamenávání a vyřizování událostí, které mají nebo by mohly mít vážný dopad na dobrou pověst auditora.

(2) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet využívají vhodné systémy, zdroje a postupy s cílem zajistit kontinuitu a pravidelnost provádění činnosti související s povinným auditem.

(3) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pravidelně ověřují a hodnotí účinnost vnitřního systému řízení kvality a dalších opatření uvedených v odstavcích 1 a 2 a přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet provedou nejméně jednou ročně hodnocení vnitřního systému řízení kvality.

§ 14e

Rozpoznávání a zamezování střetu zájmů

(1) Auditorská společnost zavede postupy nebo jiná opatření, kterými zajistí, aby osoby uvedené v § 14a odst. 1 a 3 nezasahovaly do provádění auditorské činnosti způsobem, který by mohl ohrozit nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti.

(2) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zavede postupy nebo jiná opatření, kterými zajistí, aby osoby uvedené v § 14a odst. 2 a 3 nezasahovaly do provádění auditorské činnosti způsobem, který by mohl ohrozit nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti.

(3) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zajistí, aby v případě provádění činností prostřednictvím jiné osoby nedošlo ke snížení kvality provádění auditorské činnosti a nedošlo k omezení výkonu veřejného dohledu podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Tímto postupem není dotčena odpovědnost auditora za provedení auditorské činnosti.

(4) Postupy nebo jiná opatření zavedená auditorskou společností a statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet musí být přiměřené a úměrné rozsahu a složitosti činnosti auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet.

§ 14f

Informace a komunikace

(1) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet vedou záznamy o závěrech hodnocení podle § 14d odst. 3 a o případných opatřeních navržených za účelem změny vnitřního systému řízení kvality.

(2) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet a auditorská společnost zavedou postupy pro své zaměstnance nebo zástupce k internímu hlášení porušení nebo domnělého porušení tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.

§ 14g

Vybrané aspekty provádění povinného auditu

(1) Auditorská společnost určí alespoň jednoho klíčového auditorského partnera jako osobu odpovědnou za provedení povinného auditu jménem auditorské společnosti, a to u každé účetní jednotky nebo skupiny, u které provádí povinný audit.

(2) Hlavním kritériem při určení klíčového auditorského partnera je zajištění kvality povinného auditu, požadavků na nezávislost a nestrannost auditora a provedení povinného auditu s odbornou způsobilostí a řádnou péčí.

(3) Klíčový auditorský partner musí být aktivně zapojen do provádění povinného auditu.

(4) Auditorská společnost klíčovému auditorskému partnerovi určenému podle odstavce 1 a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet k provedení povinného auditu zajistí

a) vytvoření dostatečného časového rámce,

b) vyčlenění vhodných zdrojů a

c) vytvoření vhodného auditorského týmu s ohledem na dodržení požadavku provedení povinného auditu s odbornou způsobilostí a řádnou péčí a požadavku na nezávislost a nestrannost auditora.

§ 14h

Záznamy, evidence a uchovávání dokumentů

(1) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet vyhotoví alespoň jednou ročně přehled opatření přijatých za účelem nápravy a za účelem změny vnitřního systému řízení kvality a s obsahem tohoto přehledu seznámí své zaměstnance. Přehled opatření přijatých za účelem nápravy a za účelem změny vnitřního systému řízení kvality obsahuje shrnutí všech opatření souvisejících s porušením tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu v souvislosti s výkonem auditorské činnosti, které bylo zjištěno v rámci činnosti auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo které bylo předmětem kárného řízení nebo řízení o správním deliktu.

(2) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zdokumentují zadání, rozsah a způsob poskytnutí poradenských služeb jinou osobou při provádění auditorské činnosti.

(3) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet vedou záznamy o účetní jednotce, u které provádí povinný audit; tyto záznamy obsahují

a) obchodní firmu nebo jméno, adresu sídla, popřípadě adresu místa bydliště, liší-li se od adresy sídla, je-li účetní jednotka podnikající fyzickou osobou, anebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla, je-li účetní jednotka právnickou osobou, pobočkou nebo jinou organizační složkou právnické osoby, anebo označení, jde-li o účetní jednotku bez právní osobnosti,

b) v případě auditorské společnosti jméno nebo jména klíčových auditorských partnerů,

c) údaje o odměnách účtovaných auditorskou společností nebo účtovaných nebo evidovaných statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, a to za každé účetní období v členění na odměny účtované nebo evidované za

1. povinný audit,

2. ostatní auditorskou činnost a

3. neauditorské služby.

(4) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet vedou záznamy o případných písemných stížnostech v souvislosti s prováděním povinných auditů a o porušeních tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu podle odstavce 1.

(5) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet uchovávají záznamy vyhotovené v souladu s odstavci 1 až 4 a čl. 6 a 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 nejméně po dobu 10 let od prvního dne kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly vyhotoveny.

§ 14i

Vztah statutárního auditora k auditované účetní jednotce

(1) Statutární auditor nesmí přijmout v účetní jednotce pozici osoby zaměstnané v účetní jednotce, které její pracovní postavení dává významný vliv nebo ji činí odpovědnou za provádění strategií navržených řídicím nebo kontrolním orgánem a koncepcí schválených řídicím nebo kontrolním orgánem účetní jednotky nebo za výkon jiné funkce, kterou označila účetní jednotka na základě vyhodnocení jako klíčovou pro činnost účetní jednotky, nebo funkci člena výboru pro audit anebo člena řídicího nebo kontrolního orgánu (dále jen „osoba v klíčové funkci“), před uplynutím 1 roku poté, co provedl povinný audit této účetní jednotky nebo se podílel na činnostech souvisejících s povinným auditem.

(2) Odstavec 1 se použije obdobně na fyzickou osobu, která prováděla povinný audit nebo se podílela na činnostech souvisejících s povinným auditem, které zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti.

(3) Fyzická osoba, která se podílela na činnosti související s povinným auditem, které bylo vydáno auditorské oprávnění k výkonu auditorské činnosti, nesmí v účetní jednotce přijmout pozici osoby v klíčové funkci, neuplynul-li od ukončení činnosti na povinném auditu nejméně 1 rok.

§ 15

Povinnost auditora zachovávat mlčenlivost

(1) Auditor je povinen, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkají se účetní jednotky, u které provádí auditorskou činnost, případně o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkají se dalších účetních jednotek, ke kterým má přístup jako auditor skupiny. Tato povinnost se vztahuje i na auditora, který na auditorské zakázce přestal pracovat, na auditora, který má pozastaven výkon auditorské činnosti nebo kterému zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti, zaměstnance nebo zástupce auditora, společníky a členy orgánů auditorské společnosti a další fyzické osoby, jejichž služeb auditor využívá v souvislosti s výkonem auditorské činnosti.

(2) Je-li auditor nahrazen jiným auditorem, poskytne novému auditorovi přístup ke všem shromážděným významným informacím, které se týkají auditované účetní jednotky a provedené auditorské činnosti.

(3) Za porušení mlčenlivosti se nepovažuje

a) poskytnutí informací České národní bance v oblasti její dohledové působnosti na finančním trhu16) nebo příslušnému orgánu podle jiného právního předpisu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

b) poskytnutí informací novému auditorovi podle odstavce 2 nebo auditorovi skupiny v případě provádění povinného auditu konsolidované účetní závěrky podle § 19,

c) poskytnutí informací jinému auditorovi pro účely přezkumu řízení kvality zakázky a monitorování zásad a postupů vnitřního systému řízení kvality,

d) plnění povinností podle § 21 odst. 3 až 5,

e) poskytnutí dokumentů Radou příslušnému orgánu jiného členského státu podle § 42 odst. 1, případně příslušnému orgánu třetí země podle § 49, nebo auditorem příslušnému orgánu třetí země podle § 49 odst. 4,

f) poskytnutí informací kontrolorovi kvality pro účely kontroly kvality,

g) poskytnutí informací příslušným orgánům činným v trestním řízení o skutečnostech svědčících o možném spáchání trestných činů úplatkářství,

h) poskytnutí informací orgánům činným v trestním řízení, týká-li se trestní řízení auditora,

i) plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit trestný čin,

j) poskytnutí informací podle čl. 7 nebo 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,

k) poskytnutí informací podle čl. 12 odstavce 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 Evropské radě pro systémová rizika nebo Výboru evropských orgánů dohledu nad auditem,

l) poskytnutí informací jinému auditorovi pro účely společného provádění povinného auditu podle § 20c.

(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se auditor nemůže dovolávat v souvislosti s uplatňováním práv a povinností Komory nebo Rady v souvislosti s kontrolní činností a dohledovou činností nebo uplatňováním přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

§ 15a

Zproštění auditora povinnosti zachovávat mlčenlivost

(1) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může auditora zprostit

a) účetní jednotka nebo, v případě zániku účetní jednotky, právní nástupce účetní jednotky svým prohlášením; má-li účetní jednotka více právních nástupců, ke zproštění auditora povinnosti mlčenlivosti je potřebný souhlasný projev všech právních nástupců účetní jednotky, nebo

b) Komora, pokud je to nezbytné pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako auditora.

(2) Povinností zachovávat mlčenlivost není auditor vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a účetní jednotkou, ve které provádí nebo prováděl auditorskou činnost, nebo jejím právním nástupcem; povinností zachovávat mlčenlivost není auditor vázán též v jiných řízeních, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako auditora.

(3) Povinností zachovávat mlčenlivost nejsou zaměstnanec nebo zástupce auditora, společník a člen orgánu auditorské společnosti, fyzická osoba, jejíchž služeb auditor využívá v souvislosti s výkonem auditorské činnosti, vázáni v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi auditorem a účetní jednotkou, ve které tento auditor provádí nebo prováděl auditorskou činnost, nebo jejím právním nástupcem, a to v rozsahu, v jakém byl auditor zproštěn povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavce 1.

(4) Na zaměstnance nebo zástupce auditora, společníka a člena orgánu auditorské společnosti, fyzickou osobu, jejíchž služeb auditor využívá v souvislosti s výkonem auditorské činnosti, se odstavec 2 a § 15 odst. 2 a 3 použijí obdobně.

§ 15b

Povinnost dalších osob zachovávat mlčenlivost

(1) Člen orgánu Rady, člen orgánu Komory, zaměstnanec Komory, zaměstnanec Rady a osoba pověřená k výkonu činnosti Komory a Rady jsou povinni, pokud tento nebo jiný zákon nestanoví jinak, zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy, které se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce nebo zaměstnání nebo které se týkají činnosti Komory nebo Rady, a to i po zániku takové funkce nebo ukončení pracovněprávního nebo jiného smluvního vztahu; tato povinnost se vztahuje i na osobu, která na základě pověření Komorou nebo Radou má nebo měla k takovým informacím přístup.

(2) Osoby uvedené v odstavci 1 nebo v čl. 22 a 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 může ve zvlášť odůvodněných případech zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které nejsou veřejně známy,

a) Komora, jde-li o

1. člena orgánu Komory,

2. zaměstnance Komory, nebo

3. osobu pověřenou Komorou, nebo

b) Prezident Rady, jde-li o

1. člena orgánu Rady,

2. zaměstnance Rady, nebo

3. osobu pověřenou Radou.

(3) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací osobami uvedenými v odstavci 1 a v čl. 22 a 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 o skutečnostech, které nejsou veřejně známy, Radě, Komoře, příslušným orgánům členských států nebo třetích zemí nebo Výboru evropských orgánů dohledu nad auditem pro účely výkonu působnosti Rady podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, kontroly kvality nebo spolupráce s příslušnými orgány členských států nebo třetích zemí podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

§ 16

Odměna za povinný audit

Auditor nesmí od účetní jednotky požadovat nebo přijmout odměnu za provedení povinného auditu, která je

a) ovlivněna poskytováním jiné služby této účetní jednotce auditorem nebo stanovena na jejím základě,

b) vypočítaná podle předem daných určených pravidel v závislosti na výsledku povinného auditu, nebo

c) ovlivněna další skutečností, která ohrožuje nezávislost a nestrannost auditora nebo kvalitu povinného auditu.

§ 17

Určení auditora a smlouva o povinném auditu

(1) Pokud má účetní jednotka, která je právnickou osobou, povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem nebo konsolidovanou účetní závěrku ověřenu auditorem, určí auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet její nejvyšší orgán.

(2) Nemá-li účetní jednotka uvedená v odstavci 1 nejvyšší orgán, určí auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet její kontrolní orgán, nejsou-li členové kontrolního orgánu členy řídicího orgánu.

(3) Pokud má účetní jednotka bez právní osobnosti povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, určí auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet postupem podle odstavců 1, 2 a 4

a) obhospodařovatel, jde-li o jím obhospodařovaný podílový fond nebo podfond,

b) obhospodařovatel, jde-li o svěřenský fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,

c) penzijní společnost, jde-li o jí obhospodařovaný účastnický, transformovaný nebo důchodový fond,

d) ten, kdo ji zřídil, jde-li o účetní jednotku, která je pobočkou.

(4) Pokud má účetní jednotka povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem a nelze-li určit auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet postupem podle odstavců 1 až 3, určí účetní jednotka auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet způsobem, který je nezávislý na členech řídicího orgánu této auditované účetní jednotky. To se nepoužije, pokud je účetní jednotka fyzickou osobou.

(5) Osoba, která je oprávněna právně jednat za účetní jednotku, je oprávněna uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s auditorem určeným podle odstavců 1, 2, 3 nebo 4.

§ 17a

Zánik závazku ze smlouvy o povinném auditu

(1) Účetní jednotka může závazek ze smlouvy o povinném auditu vypovědět nebo od smlouvy o povinném auditu odstoupit, pouze

a) není-li povinný audit auditorem prováděn v souladu s právními předpisy, auditorskými standardy podle § 18 nebo etickým kodexem,

b) pokud došlo při provádění auditorské činnosti k ohrožení nezávislosti a nestrannosti auditora a nelze přistoupit k opatření s cílem tato ohrožení snížit na zjevně nevýznamnou úroveň, která by neohrozila dodržování požadavků stanovených tímto zákonem, nebo

c) brání-li statutárnímu auditorovi v provedení povinného auditu dočasně nebo trvale mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli nebo neplní-li auditor závazky ze smlouvy o povinném auditu vztahující se k probíhající auditní zakázce, a to v případě, že by účetní jednotka při trvání této překážky nebo neplnění povinností ze smlouvy o povinném auditu auditorem nesplnila svou zákonnou povinnost.

(2) Účetní jednotka závazek ze smlouvy o povinném auditu vypoví nebo od smlouvy o povinném auditu odstoupí,

a) odmítne-li Česká národní banka podle jiného zákona auditora určeného pro provedení povinného auditu, nebo

b) nařídí-li jí Česká národní banka podle jiného zákona změnu auditora provádějícího povinný audit.

(3) Nepostupuje-li účetní jednotka podle odstavce 1 nebo 2, zruší soud závazek ze smlouvy o povinném auditu na návrh Rady nebo toho, kdo v účetní jednotce nakládá samostatně nebo společně podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 5 % všech hlasů v účetní jednotce, která je subjektem veřejného zájmu podle zákona upravujícího účetnictví (dále jen „subjekt veřejného zájmu“) z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo pokud byla porušena pravidla pro určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro povinný audit podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

(4) Rozdílnost názorů na účetní řešení nebo auditorské postupy není důvodem pro výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o povinném auditu.

(5) Výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o povinném auditu účetní jednotkou, auditorskou společností nebo statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet oznámí účetní jednotka, auditorská společnost nebo statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet neprodleně Radě; smluvní strana, která závazek ze smlouvy o povinném auditu vypověděla nebo od smlouvy o povinném auditu odstoupila, uvede v oznámení důvody, pro které k výpovědi nebo odstoupení došlo.

§ 17b

Zakázaná ujednání

Ke smluvnímu ujednání mezi účetní jednotkou a třetí stranou, kterým je určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro povinný audit omezeno na určité kategorie nebo seznamy statutárních auditorů nebo auditorských společností, se nepřihlíží.

§ 18

Auditorské standardy

Auditor postupuje při provádění auditorské činnosti v souladu s auditorskými standardy upravenými právem Evropské unie17) a s auditorskými standardy vydanými Komorou, které stanoví postupy auditora při provádění auditorské činnosti, neupravené auditorskými standardy upravenými právem Evropské unie. Pokud zvláštní povaha ověření jiných ekonomických informací neumožňuje takto postupovat, přihlédne auditor při ověření jiných ekonomických informací k těmto auditorským standardům a přiměřeně je použije. Seznam auditorských standardů upravených právem Evropské unie a auditorských standardů vydávaných Komorou a jejich aktuální znění Komora zveřejňuje na internetových stránkách Komory.

§ 19

Povinný audit konsolidované účetní závěrky

(1) Při provádění povinného auditu konsolidované účetní závěrky určí konsolidující účetní jednotka auditora skupiny, který má plnou odpovědnost za zprávu auditora podle § 20 nebo podle čl. 10 a 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(2) Auditor skupiny pro účely povinného auditu konsolidované účetní závěrky posoudí a písemně zdokumentuje povahu, časové rozpětí a rozsah činnosti provedené auditorem části skupiny a přezkoumá a písemně zdokumentuje způsob jejího provedení. Auditorem části skupiny se rozumí auditor, auditor z jiného členského státu nebo auditorská osoba z jiného členského státu, auditor ze třetí země nebo auditorská osoba ze třetí země, kteří provádějí činnost vztahující se k povinnému auditu konsolidované účetní závěrky.

(3) Auditor skupiny uchovává dokumentaci podle odstavce 2 nejméně po dobu uvedenou v § 20a odst. 2, a to v rozsahu, která příslušnému orgánu umožní řádné přezkoumání činnosti auditora skupiny.

(4) Pro účely uvedené v odstavci 2 si auditor skupiny vyžádá souhlas auditora části skupiny s předáním jím provedené příslušné dokumentace o provedené činnosti.

(5) Není-li auditor skupiny schopen přezkoumat a písemně zdokumentovat způsob provedení činnosti provedené auditorem části skupiny podle odstavce 2, přijme vhodná opatření s cílem zjistit, jakým způsobem byla tato činnost provedena auditorem části skupiny, případně zajistí provedení dodatečné činnosti nebo ji provede sám. O této skutečnosti informuje Radu.

(6) Pokud je u významné části skupiny prováděn povinný audit u subjektu ze třetí země, s jejímiž příslušnými orgány není uzavřeno pracovní ujednání uvedené v § 49 odst. 1 písm. d), je auditor skupiny na žádost Rady povinen zajistit předložení dokumentace o auditu provedeném u tohoto subjektu auditorem části skupiny, a to v rozsahu potřebném pro povinný audit konsolidované účetní závěrky.

(7) Pro splnění povinnosti zajištění předložení dokumentace podle odstavce 6 auditor skupiny dále

a) zajistí kopii této dokumentace,

b) smluvně k této dokumentaci zajistí neomezený přístup na požádání, nebo

c) provede jiné vhodné opatření.

(8) Brání-li právní nebo jiná překážka předání dokumentace k auditu ze třetí země auditorovi skupiny, musí dokumentace, kterou uchovává auditor skupiny, obsahovat důkazní prostředek, že provedl náležité úkony, aby k dokumentaci k auditu získal přístup, a v případě jiných než právních překážek vyplývajících z právních předpisů příslušné země důkazní prostředek o takové překážce.

(9) Auditor skupiny je povinen na žádost Komory nebo Rady zpřístupnit dokumentaci podle odstavce 2 pro účely systému zajištění kvality podle § 24 nebo šetření podle § 40b.

§ 20

Zpráva auditora

(1) O povinném auditu vyhotoví auditor písemnou zprávu auditora. Zpráva auditora musí obsahovat

a) úvod, ve kterém auditor uvede

1. obchodní firmu nebo jméno, adresu sídla, popřípadě adresu místa bydliště, liší-li se od adresy sídla, je-li účetní jednotka podnikající fyzickou osobou, anebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla, je-li účetní jednotka právnickou osobou, pobočkou nebo jinou organizační složkou právnické osoby, anebo označení, jde-li o účetní jednotku bez právní osobnosti, a

2. identifikaci účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky účetní jednotky uvedené v bodu 1 včetně uvedení rozvahového dne nebo jiného okamžiku, k němuž je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena, a identifikaci účetního období, za které je sestavena, a identifikaci příslušného rámce účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka sestavena,

b) rozsah provedeného povinného auditu včetně odkazu na auditorské standardy podle § 18, v souladu s kterými byl povinný audit proveden,

c) výrok auditora, který musí jasně vyjádřit stanovisko auditora, zda účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena; výrok auditora je buď bez výhrad, s výhradou, záporný, nebo je vyjádření výroku odmítnuto, jestliže auditor není schopný výrok auditora vyjádřit,

d) popis všech skutečností, které nejsou obsaženy ve výroku podle písmene c) a auditor je považuje za nezbytné uvést nebo na ně auditor upozornil a považuje-li takové upozornění za významné, zejména významné nejistoty s významným vlivem na předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky,

e) vyjádření, ve kterém auditor jasně uvede, zda údaje obsažené ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce, jsou ve všech významných ohledech v souladu s příslušnou účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou,

f) vyjádření auditora podle § 20b.

(2) Provádí-li auditor povinný audit subjektu veřejného zájmu, uvede ve zprávě auditora údaje podle odstavce 1 a čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(3) Provádí-li auditor povinný audit účetní jednotky, která vyhotovuje výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu, je povinen ověřit výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu.

(4) Statutární auditor uvede ve zprávě auditora své jméno, adresu sídla, evidenční číslo, podpis a datum vyhotovení.

(5) Auditorská společnost ve zprávě auditora uvede název, adresu sídla, evidenční číslo a jména statutárních auditorů, kteří pro auditorskou společnost vyhotovili zprávu auditora, jejich evidenční čísla, jejich podpis a datum vyhotovení.

(6) Zprávu auditora projedná auditor s řídicím orgánem auditované účetní jednotky. Případné připomínky tohoto orgánu ke zprávě auditora je auditor povinen písemně vypořádat.

(7) Vydává-li auditor zprávu o ověření konsolidované účetní závěrky, ke které je přiložena účetní závěrka konsolidující účetní jednotky, mohou být zprávy auditora spojeny.

§ 20a

Spis auditora

(1) O průběhu auditorské činnosti vede auditor spis, který obsahuje informace podle auditorských standardů a dále záznamy a dokumenty podle § 14a odst. 5, § 14b odst. 2, § 19 odst. 2, § 20, § 45 odst. 2 a čl. 6, 8, 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(2) Auditorská společnost nebo statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet uchovává spis nejméně po dobu 10 let ode dne vyhotovení zprávy auditora.

(3) Spis auditora musí být uzavřen nejpozději do 60 dní ode dne následujícího po dni data vyhotovení zprávy auditora.

(4) Právo nahlížet do spisu mají

a) auditor skupiny podle § 19,

b) výkonný výbor a prezident Komory pro účely výkonu činností uložených tímto zákonem,

c) kárná komise Komory pro účely řízení podle § 26,

d) dozorčí komise a kontroloři kvality pro účely kontroly kvality,

e) členové Prezidia a jimi pověřené osoby pro účely výkonu působnosti Rady podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, nebo pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,

f) členové disciplinárního výboru pro účely § 39b odst. 3 a 4,

g) členové kontrolního výboru pro účely kontroly kvality,

h) zaměstnanci České národní banky, je-li to potřebné pro výkon dohledu nad finančním trhem,

i) soud, týká-li se občanskoprávní řízení činnosti auditora,

j) orgány činné v trestním řízení, týká-li se trestní řízení činnosti auditora.

§ 20b

Další požadavky na ověření výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy

Ověřuje-li auditor výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu obchodní společnosti, auditor

a) se také vyjádří, zda výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva byla vypracována v souladu s právními předpisy,

b) také uvede, zda na základě poznatků a povědomí o obchodní společnosti, k nimž dospěl při provádění povinného auditu, výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva neobsahuje významné věcné nesprávnosti; dospěje-li k názoru, že výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva obsahuje významné věcné nesprávnosti, uvede jejich povahu.

§ 20c

Společné provádění povinného auditu

Určí-li účetní jednotka více než jednoho statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo více než jednu auditorskou společnost pro společné provedení povinného auditu, vyhotovují určení auditoři společnou zprávu auditora obsahující společný výrok auditora; § 20 se použije obdobně. Dospějí-li statutární auditoři vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorské společnosti vzájemně k rozdílnému stanovisku auditora, ve společné zprávě auditora uvede každý z nich vlastní výrok auditora a důvody neshody.

§ 21

Práva a povinnosti auditora

(1) Auditor je mimo jiných povinností stanovených tímto zákonem povinen

a) dodržovat vnitřní předpisy Komory,

b) nenařizovat změny a opravy údajů vykázaných účetní jednotkou,

c) platit povinný příspěvek na činnost Komory ve výši stanovené vnitřním předpisem Komory a

d) spolupracovat s Radou a poskytnout jí potřebnou součinnost při výkonu působnosti podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

(2) Účetní jednotka je povinna poskytnout auditorovi přiměřenou součinnost. Auditor je oprávněn požadovat, aby mu účetní jednotka poskytla veškeré jím požadované doklady a jiné písemnosti, které jsou nezbytné pro řádné provedení auditorské činnosti, dále informace a vysvětlení potřebná k řádnému provedení auditorské činnosti. Auditor a jím pověřené osoby jsou oprávněni být přítomni při inventarizaci majetku a závazků účetní jednotky, popřípadě si auditor může v odůvodněném případě vyžádat provedení mimořádné inventarizace. Auditor je oprávněn vyžádat si písemné pověření k přístupu k informacím vedeným o účetní jednotce u bank, dlužníků a věřitelů. Účetní jednotka je povinna požadavkům auditora vyhovět. Auditor je oprávněn požadovat odměnu za auditorskou činnost.

(3) Zjistí-li auditor při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce, jejíž činnost podléhá podle jiných právních předpisů státnímu dozoru nebo dohledu České národní banky, skutečnosti, které

a) nasvědčují tomu, že došlo k porušení jiných právních předpisů upravujících podmínky její činnosti,

b) mají zásadní negativní vliv na její hospodaření,

c) mohou ohrozit její nepřetržité trvání, nebo

d) mohou vést k vyjádření výroku s výhradami, zápornému výroku nebo odmítnutí vyjádření výroku podle § 20 odst. 1 písm. c),

je povinen neprodleně písemně informovat příslušný orgán státního dozoru nebo Českou národní banku, pokud jde o účetní jednotku, nad kterou vykonává dohled.

(4) Povinnost podle odstavce 3 má též auditor, zjistí-li skutečnosti uvedené v odstavci 3 v účetní jednotce, ve vztahu k níž účetní jednotka uvedená v odstavci 3 je v úzkém propojení. Tímto úzkým propojením je úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.

(5) Zjistí-li auditor při provádění auditorské činnosti v účetní jednotce skutečnosti uvedené v odstavci 3 nebo skutečnosti, o kterých se lze důvodně domnívat, že mohou naplnit skutkovou podstatu hospodářského trestného činu, trestných činů úplatkářství nebo trestných činů proti majetku, je povinen neprodleně písemně informovat řídicí a kontrolní orgán účetní jednotky nebo zastupitelstvo územního samosprávného celku nebo městské části hlavního města Prahy v případě, kdy účetní jednotkou je územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy.

(6) Auditor je povinen pro potřeby výkonu dohledu poskytnout České národní bance na základě její žádosti informace a vysvětlení týkající se průběhu povinného auditu a poznatky získané na základě povinného auditu prováděného v účetní jednotce, která podléhá dohledu České národní banky.

(7) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost jsou povinni provést taková opatření, která po nich lze spravedlivě požadovat, k

a) zamezení porušování povinností podle § 25 odst. 1 statutárním auditorem, který pro ně vykonává auditorskou činnost, nebo

b) odvrácení následků porušení těchto povinností statutárním auditorem, který pro ně vykonává auditorskou činnost.

§ 22

Pojištění odpovědnosti za škodu

Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet musejí být pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s prováděním auditorské činnosti tak, aby výše pojistných částek byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat.

§ 23

Omezení podnikání auditora

(1) S výjimkou auditorské činnosti auditor nesmí vykonávat další výdělečnou činnost mající znaky podnikání, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Překážkou provádění auditorské činnosti auditorem není, nestanoví-li tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu jinak,

a) správa vlastního majetku,

b) vědecká, pedagogická, publicistická, literární nebo umělecká činnost,

c) vedení účetnictví nebo provozování poradenské a organizační činnosti podle jiného právního předpisu,

d) daňové poradenství podle jiného právního předpisu,

e) výkon funkce insolvenčního správce, hostujícího insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce, zvláštního insolvenčního správce nebo likvidátora podle jiných právních předpisů,

f) činnost znalce,

g) činnost mediátora.

§ 24

Systém zajištění kvality

(1) Kontrolou kvality u auditora se zjišťuje, zda auditor postupuje při provádění auditorské činnosti v souladu s

a) tímto zákonem, auditorskými standardy podle § 18, etickým kodexem a vnitřními předpisy Komory a

b) přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

(2) Systém zajištění kvality zahrnuje kontroly kvality organizované a řízené

a) kontrolním výborem podle § 39c odst. 4 písm. a) a

b) dozorčí komisí podle § 35 odst. 1.

(3) Systému zajištění kvality podléhají všichni auditoři, nestanoví-li tento zákon jinak.

(4) Systém zajištění kvality musí splňovat tato kritéria:

a) je nezávislý na kontrolovaných auditorech,

b) podléhá veřejnému dohledu podle hlavy VI,

c) kontrolu kvality provádí kontrolor kvality; tím není dotčen čl. 26 odst. 5 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,

d) provedení kontroly kvality se stanovuje na základě analýzy rizik, a to u

1. auditora provádějícího povinný audit alespoň jednoho subjektu veřejného zájmu, ve lhůtách upravených v čl. 26 odst. 2 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,

2. auditora, který neprovádí povinný audit ani u jednoho subjektu veřejného zájmu, nejméně jednou za 6 let.

(5) Za auditora provádějícího povinný audit alespoň jednoho subjektu veřejného zájmu se pro účely systému zajištění kvality považuje auditor, který provedl povinný audit u subjektu veřejného zájmu

a) podle čl. 26 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, a to po dobu 3 let od počátku účetního období, za které tento povinný audit u subjektu veřejného zájmu provedl,

b) podle čl. 26 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, a to po dobu 6 let od počátku účetního období, za které tento povinný audit u subjektu veřejného zájmu provedl.

(6) Jednou ročně Komora zpracovává dílčí zprávu o výsledcích kontrol kvality prováděných Komorou, kterou předává Radě ve lhůtě nejpozději do 3 měsíců od skončení kalendářního roku.

(7) Jednou ročně vydává Rada souhrnnou zprávu o systému zajištění kvality, v níž uvádí podstatná zjištění, zejména opakované nedostatky vnitřních systémů řízení kvality u auditorů, které vyplývají z provedených kontrol kvality. Souhrnná zpráva o systému zajištění kvality obsahuje i informace vycházející z dílčí zprávy zpracované podle odstavce 6. Souhrnnou zprávu o systému zajištění kvality zveřejní Rada na svých internetových stránkách nejpozději do 6 měsíců od skončení kalendářního roku.

§ 24a

Organizace systému zajištění kvality

(1) Kontrolní výbor organizuje a řídí kontroly kvality v souladu s řádem ke kontrolám kvality, plánem kontrol kvality a požadavky na zajištění kvality podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(2) Dozorčí komise organizuje a řídí kontroly kvality v souladu s dozorčím řádem, plánem kontrol kvality a doporučeními vydanými Radou podle § 38 odst. 2 písm. i).

(3) Řád ke kontrolám kvality podle odstavce 1 vydá Rada jako svůj vnitřní předpis a stanoví v něm postupy pro organizační a personální zabezpečení systému zajištění kvality.

(4) Dozorčí řád podle odstavce 2 vydá Komora jako svůj vnitřní předpis a stanoví v něm postupy pro organizační a personální zabezpečení systému zajištění kvality.

§ 24b

Plán kontrol kvality

(1) Komora předloží Radě v každém kalendářním pololetí návrh plánu na provedení kontrol kvality organizovaných a řízených dozorčí komisí. Při předložení návrhu plánu Radě Komora vždy uvede, jakým způsobem zohlednila kritéria uvedená v § 24 odst. 4 písm. d).

(2) V návrhu plánu podle odstavce 1 Komora uvede jméno auditora, u něhož je kontrola kvality plánována, jméno, popřípadě jména kontrolorů kvality pověřených provedením kontroly kvality, jméno navrženého vedoucího kontrolní skupiny a termín zahájení kontroly kvality.

(3) Rada zpracuje plán kontrol kvality kontrolního výboru a dozorčí komise pro účely splnění kritérií uvedených v § 24 odst. 4 písm. d); při jeho zpracování zohlední návrh plánu předložený Komorou. Plán kontrol kvality obsahuje údaje podle odstavce 2.

(4) O záměru provést kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí, která není zahrnuta v plánu kontrol kvality, je Komora povinna informovat Radu s uvedením důvodů nebo rizik, pro které má být taková kontrola kvality provedena.

§ 24c

Kontrolor kvality

(1) Kontrolorem kvality může být pouze fyzická osoba, která

a) získala vysokoškolské vzdělání nejméně v rámci akreditovaného bakalářského studijního programu9), zahraniční vysokoškolské vzdělání, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vysokoškolskému vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle jiného právního předpisu9), nebo dokončila studium, které je uznané příslušným členským státem za součást jeho vysokoškolského systému a jehož dokončení mu poskytuje vysokoškolskou kvalifikaci,

b) má nejméně tříleté praktické zkušenosti v oblasti účetnictví nebo povinného auditu,

c) absolvovala školení zaměřené na oblast kontroly kvality a

d) splňuje další požadavky podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou kontrolním výborem.

(2) Školení podle odstavce 1 písm. c) organizuje Rada.

(3) Před provedením kontroly kvality kontrolor kvality prokáže čestným prohlášením, že v provedení kontroly mu nebrání skutečnosti uvedené v § 24d odst. 1, a to

a) kontrolnímu výboru, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou kontrolním výborem, nebo

b) dozorčí komisi, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí.

§ 24d

Kontrola kvality

(1) Kontrola kvality nesmí být provedena kontrolorem kvality, pokud

a) je s kontrolovaným auditorem ve střetu zájmů,

b) je osobou blízkou podle občanského zákoníku kontrolovanému statutárnímu auditorovi,

c) je s kontrolovaným auditorem smluvně zavázán,

d) je ovládající osobou kontrolované auditorské společnosti,

e) má podíl na hlasovacích právech v kontrolované auditorské společnosti,

f) je členem řídicího, kontrolního nebo nejvyššího orgánu kontrolované auditorské společnosti,

g) neuplynuly alespoň 3 roky ode dne, kdy přestal být s kontrolovaným auditorem ve vztahu podle písmen c) až f), nebo

h) by došlo ke kontrole vlastní činnosti.

(2) Kontrola kvality je zahájena dnem doručení oznámení o termínu kontroly kvality auditorovi, který musí být oznámen auditorovi nejméně 30 dnů přede dnem zahájení vlastní kontrolní činnosti

a) Radou, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou kontrolním výborem, nebo

b) Komorou, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí.

(3) Kontrola kvality u statutárního auditora, který provádí auditorskou činnost pro auditorskou společnost nebo pro statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, se provádí společně s kontrolou kvality této auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet podle § 24 odst. 2.

§ 24e

Rozsah kontroly kvality

(1) Kontrolor kvality provede kontrolu kvality v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly kvality podle § 24 odst. 1 a její závěry doloží potřebnými podklady. Rozsah kontroly kvality musí být přiměřený a úměrný rozsahu a složitosti činnosti kontrolovaného auditora.

(2) Kontrolor kvality při kontrole kvality především

a) posuzuje soulad vnitřního uspořádání a postupů auditora s tímto zákonem, auditorskými standardy podle § 18, etickým kodexem a požadavky na nezávislost a s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, s cílem ověřit účinnost vnitřního systému řízení kvality auditora,

b) hodnotí vnitřní systém řízení kvality auditora ve vztahu k § 14d a jeho účinnost,

c) posuzuje množství a kvalitu vynaložených zdrojů ve vztahu k § 14d a 14g,

d) kontroluje dodržování požadavku na průběžné vzdělávání,

e) posuzuje odměny za provedení auditorské činnosti ve vztahu k § 14, 14c a 16,

f) posuzuje vnitřní předpisy nebo metodiky auditora a

g) posuzuje soulad postupů s požadovanými postupy stanovenými vnitřními předpisy Komory.

(3) Při kontrole kvality prověřuje kontrolor kvality spisy auditora vybrané na základě provedené analýzy rizik spočívající v analýze možného nesprávného provádění auditorské činnosti.

(4) Při kontrole kvality organizované a řízené kontrolním výborem kontrolor kvality dále přezkoumává obsah zprávy o transparentnosti s ohledem na zjištění učiněná podle odstavce 2 a dodržování požadavků uvedených v čl. 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

§ 24f

Protokol o kontrole kvality

(1) Zjistí-li kontrolor kvality v rámci kontroly kvality, že auditor nepostupoval při provádění auditorské činnosti v souladu s tímto zákonem, auditorskými standardy podle § 18, etickým kodexem a vnitřními předpisy Komory nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, uvede tuto skutečnost v kontrolním zjištění.

(2) Před vyhotovením protokolu o kontrole projedná kontrolor kvality s kontrolovaným auditorem kontrolní zjištění a případná navrhovaná opatření spočívající v nápravě nedostatků podle odstavce 1 zjištěných v rámci kontroly kvality (dále jen „opatření k nápravě“).

(3) Kontrolní zjištění a opatření k nápravě kontrolor kvality uvede v protokolu o kontrole a stanoví přiměřenou lhůtu k provedení opatření k nápravě, která nesmí být delší než 12 měsíců ode dne doručení stejnopisu protokolu o kontrole kontrolovanému auditorovi.

(4) Kopii protokolu o kontrole po ukončení kontroly kvality předá kontrolor kvality

a) Radě, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí, nebo

b) Komoře, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou kontrolním výborem.

(5) Kontrolovaný auditor provede opatření k nápravě ve stanovené lhůtě.

§ 24g

Uchovávání spisu o kontrole kvality

Spis o kontrole kvality se uchovává po dobu 10 let ode dne jeho uzavření; tato doba se prodlužuje o dobu nezbytnou pro vedení kárného řízení, řízení o správním deliktu nebo trestního řízení.

§ 24h

Kontrola kvality prováděná třetí osobou

Je-li kontrola kvality prováděna podle čl. 26 odst. 5 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, § 24d až 24g se použijí obdobně.

§ 24i

Společná kontrola kvality

(1) Rada je oprávněna provést společnou kontrolu kvality u auditora, která se vztahuje k jím provedenému povinnému auditu společnosti, která vydala cenné papíry v třetí zemi nebo která je součástí skupiny zveřejňující konsolidovanou účetní závěrku v třetí zemi, s příslušným orgánem této třetí země, který splňuje požadavky, které Evropská komise prohlásí za přiměřené, za účelem zajištění účinného dohledu za podmínek stanovených tímto zákonem a pracovními ujednáními podle § 49.

(2) Společné kontroly kvality provádí osoba nebo osoby, které splňují požadavky stanovené tímto zákonem na provádění kontrol kvality, pověřené Radou společně s osobami pověřenými příslušným orgánem třetí země.

(3) Pracovní ujednání uzavřená mezi Radou a příslušným orgánem třetí země zajistí, kromě požadavků podle § 49 odst. 2, že

a) jsou stanoveny požadavky na rozsah provádění společné kontroly kvality, které je příslušný orgán třetí země povinen dodržovat při provádění společné kontroly kvality podle odstavce 2,

b) Rada může odmítnout společnou kontrolu kvality, pokud by společná kontrola kvality měla nepříznivý vliv na svrchovanost, bezpečnost nebo veřejný pořádek České republiky,

c) příslušné orgány třetí země zaručí povinnost zachovávat mlčenlivost alespoň v rozsahu stanoveném v § 15b,

d) informace, na které se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě nebo orgánu než těm, které jsou uvedeny v pracovních ujednáních, a mohou být použity pouze pro výkon pravomocí v oblasti dohledové působnosti příslušného orgánu třetí země pro účely kontroly kvality a šetření, které splňují požadavky rovnocenné požadavkům uvedeným v § 24, 25 a v hlavách VI a XI, a

e) bez předchozího souhlasu Rady není příslušný orgán třetí země oprávněn dále poskytovat osobní údaje obsažené v pracovních materiálech k povinnému auditu a jiných dokumentech v držení auditorů; předávání údajů do třetí země probíhá podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů22).

(4) Společná kontrola kvality musí splňovat tyto požadavky:

a) osoby pověřené příslušným orgánem třetí země k provedení kontroly kvality jsou oprávněny nahlížet do spisu auditora a jiných dokumentů souvisejících s prováděním povinného auditu v souladu s tímto zákonem,

b) osoby pověřené příslušným orgánem třetí země k provedení kontroly kvality jsou povinny prohlášením doložit splnění požadavků stanovených v § 24d odst. 1 a

c) kontrolor kvality neumožní osobě pověřené příslušným orgánem třetí země k provedení kontroly kvality přístup k těm dokumentům k auditu, pokud by tím došlo k porušení tohoto zákona nebo pracovních ujednání.

(5) Na společnou kontrolu kvality se použijí § 24c až 24g obdobně.

HLAVA III

KÁRNÁ A JINÁ OPATŘENÍ A KÁRNÁ A JINÁ ŘÍZENÍ

§ 25

Kárná a jiná opatření

(1) Za zaviněné porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, jiným právním předpisem upravujícím výkon auditorské činnosti, etickým kodexem, vnitřními předpisy Komory nebo auditorskými standardy podle § 18, které není správním deliktem podle hlavy XI (dále jen „kárné provinění“), může Komora statutárnímu auditorovi uložit některé z těchto opatření

a) napomenutí,

b) veřejné napomenutí,

c) pokuta do výše 1000000 Kč,

d) zákaz výkonu auditorské činnosti na dobu nejdéle 5 let,

e) vyloučení z výkonu funkce člena řídicího orgánu auditorské společnosti na dobu nejdéle 3 roky.

(2) Opatření podle odstavce 1 písm. c) lze uložit současně s opatřením podle odstavce 1 písm. d) nebo e).

(3) Za porušení povinnosti stanovené v § 21 odst. 7 může Komora auditorské společnosti nebo statutárnímu auditorovi vykonávajícímu auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet uložit opatření podle odstavce 1 s tím, že pokuta podle odstavce 1 písm. c) se uloží až do výše 10000000 Kč.

(4) Za porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, jiným právním předpisem upravujícím výkon auditorské činnosti, etickým kodexem, vnitřními předpisy Komory nebo auditorskými standardy podle § 18 učiněném při činnosti auditorské společnosti, které není kárným proviněním statutárního auditora nebo správním deliktem podle hlavy XI, uloží Komora této auditorské společnosti opatření podle odstavce 1 s tím, že pokuta podle odstavce 1 písm. c) se uloží až do výše 10000000 Kč.

(5) Při ukládání opatření se přihlíží k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům, a okolnostem, za nichž bylo spácháno.

(6) Jedná-li se o méně závažné porušení povinnosti, lze od uložení opatření upustit, pokud je možno samotné projednání takového porušení povinnosti považovat za dostačující.

(7) Rozhodnutí o uložení opatření veřejného napomenutí vykoná Komora zveřejněním na svých internetových stránkách. Toto rozhodnutí je vykonáno dnem, kdy bylo zveřejněno. Obsah veřejného napomenutí určí kárná komise Komory tímto rozhodnutím.

(8) Výnos z uložených pokut v řízení podle § 26 je příjmem Komory.

§ 25a

Zavinění

(1) Za zaviněné kárné provinění se považuje kárné provinění spáchané úmyslně nebo z nedbalosti.

(2) Kárné provinění je spácháno úmyslně, jestliže statutární auditor

a) chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, jiným právním předpisem upravujícím výkon auditorské činnosti, etickým kodexem, vnitřními předpisy Komory nebo auditorskými standardy podle § 18, nebo

b) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, jiným právním předpisem upravujícím výkon auditorské činnosti, etickým kodexem, vnitřními předpisy Komory nebo auditorskými standardy podle § 18 a pro případ, že jej poruší nebo ohrozí, byl s tím srozuměn.

(3) Kárné provinění je spácháno z nedbalosti, jestliže statutární auditor

a) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, jiným právním předpisem upravujícím výkon auditorské činnosti, etickým kodexem, vnitřními předpisy Komory nebo auditorskými standardy podle § 18, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo neohrozí, nebo

b) nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, jiným právním předpisem upravujícím výkon auditorské činnosti, etickým kodexem, vnitřními předpisy Komory nebo auditorskými standardy podle § 18, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl.

(4) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl statutární auditor podle okolností a svých osobních poměrů povinen.

§ 25b

Vyloučení z výkonu funkce člena řídicího orgánu auditorské společnosti

(1) Právní mocí rozhodnutí o vyloučení z výkonu funkce člena řídicího orgánu auditorské společnosti přestává být osoba, které se rozhodnutí týká, členem řídicího orgánu ve všech auditorských společnostech; zánik funkce oznámí Komora nebo Rada soudu, který podle jiného právního předpisu vede obchodní rejstřík.

(2) Ten, kdo poruší zákaz uložený mu rozhodnutím o vyloučení z výkonu funkce člena řídicího orgánu auditorské společnosti, ručí za splnění všech povinností auditorské společnosti, které vznikly v době, kdy vykonával přes zákaz činnost člena jejího řídicího orgánu, ač se jím nestal anebo jím být přestal.

(3) Je-li členem řídicího orgánu auditorské společnosti jiná auditorská společnost, použijí se ustanovení o vyloučení z výkonu funkce člena řídicího orgánu i na fyzickou osobu, která byla touto auditorskou společností určena k tomu, aby takovou funkci za ni vykonávala.

§ 26

Kárná a jiná řízení

(1) O uložení opatření podle § 25 rozhoduje kárná komise Komory v řízení zahájeném z moci úřední nebo na návrh ministra financí, dozorčí komise, kontrolního výboru, orgánu státního dozoru nebo České národní banky.

(2) Odpovědnost za kárné provinění nebo porušení povinnosti podle § 25 odst. 3 a 4 zaniká, uplynula-li ode dne, kdy ke kárnému provinění nebo porušení povinnosti došlo, doba 6 let.

(3) Lhůta podle odstavce 2 neběží

a) v případě zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti,

b) po dobu, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení nebo řízení o správním deliktu, nebo

c) po dobu, po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní.

(4) Návrh musí obsahovat jméno auditora, proti němuž návrh směřuje, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení řízení a označení důkazů, o které se návrh opírá. K návrhu se připojí důkazy, které má navrhovatel k dispozici.

(5) Účastníky řízení zahájeného na návrh jsou navrhovatel a auditor, proti němuž návrh směřuje.

(6) Rozhodnutí o uložení opatření podle § 25 podepisuje předseda kárné komise Komory. Podrobnosti týkající se postupu při ukládání opatření uvedených v § 25 upravuje kárný řád, který je vnitřním předpisem Komory.

(7) Rozhodnutí o uložení opatření se doručuje též osobě, která podala návrh na jeho uložení.

(8) Vyslovila-li kárná komise Komory v rozhodnutí, kterým se řízení končí, že auditor porušil povinnost stanovenou tímto zákonem, jiným právním předpisem upravujícím výkon auditorské činnosti, etickým kodexem, vnitřními předpisy Komory nebo auditorskými standardy podle § 18, uloží současně v rozhodnutí auditorovi náhradu nákladů řízení, které nese Komora. Náklady řízení stanoví kárný řád, a to částkou, která nesmí být vyšší než 6000 Kč.

(9) O zahájení řízení a jeho výsledku kárná komise Komory informuje dozorčí komisi a Radu.

§ 27

Zahlazení kárného postihu

(1) Po uplynutí 7 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení opatření uvedeného v § 25 odst. 1 písm. a) až c) se opatření považuje za zahlazené. Opatření uvedené v § 25 odst. 1 písm. d) a e) se považuje za zahlazené, uplynula-li ode dne, k němuž bylo vykonáno opatření zákazu, doba 7 let.

(2) Bylo-li opatření zahlazeno, nelze na auditora pohlížet, jako by se dopustil provinění.

(3) Zahlazené opatření nesmí být zveřejňováno v rejstříku.

§ 27a

Zveřejnění rozhodnutí o kárném provinění

(1) Komora zveřejní rozhodnutí o kárném provinění v rejstříku bezodkladně poté, co nabude právní moci. Zveřejňuje se výroková část rozhodnutí o kárném provinění.

(2) Komora na základě rozhodnutí kárné komise Komory nezveřejní rozhodnutí o kárném provinění v rejstříku, pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů, probíhající trestní řízení vedené proti auditorovi nebo způsobilo účastníkům řízení nepřiměřené škody. Má-li Komora pochybnosti o možném ohrožení stability finančních trhů, může si vyžádat stanovisko České národní banky; přílohou žádosti je kopie rozhodnutí o kárném provinění.

(3) Komora na základě rozhodnutí kárné komise Komory nezveřejní rozhodnutí o kárném provinění statutárního auditora v rejstříku, pokud by zveřejnění osobních údajů bylo nepřiměřené vzhledem k povaze a závažnosti kárného provinění.

(4) V případě postupu podle odstavce 2 nebo 3 Komora zveřejní rozhodnutí o kárném provinění na svých internetových stránkách bez uvedení údajů umožňujících identifikaci auditora, o jehož kárném provinění bylo rozhodnuto, bezodkladně poté, kdy rozhodnutí nabude právní moci.

(5) O rozhodnutí o kárném provinění auditora, který provádí auditorskou činnost v účetní jednotce, jež podléhá dohledu České národní banky, a které Komora nezveřejní podle odstavce 2 nebo 3, informuje Komora Českou národní banku; v informaci uvede jméno auditora, prohlášení viny, uložení opatření, případně prohlášení neviny a den nabytí právní moci rozhodnutí.

(6) Je-li proti rozhodnutí o kárném provinění podána žaloba, zveřejní Komora tuto skutečnost v rejstříku. Komora zveřejní stejným způsobem i informaci o výsledku soudního přezkumu.

(7) Obsahem zveřejněného rozhodnutí o kárném provinění nesmějí být údaje umožňující identifikaci jiné osoby než auditora, o jehož kárném provinění bylo rozhodnuto.

HLAVA IV

ASISTENT AUDITORA

§ 28

Asistent auditora

(1) Asistentem auditora může být fyzická osoba, která

a) je plně svéprávná,

b) je bezúhonná a

c) má ukončeno nejméně úplné střední nebo úplné střední odborné vzdělání nebo studium, které poskytuje rovnocenné vzdělání.

(2) Fyzickou osobu, která splňuje podmínky podle odstavce 1, zapíše Komora do rejstříku jako asistenta auditora, pokud vykonává odbornou praxi podle § 29.

(3) Auditor, u kterého asistent auditora vykonává odbornou praxi, je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit Komoře. V oznámení auditor uvede jméno asistenta auditora, rodné číslo, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum narození a datum zahájení odborné praxe. K oznámení auditor přiloží doklad podle odstavce 4 a své prohlášení o zaměstnání asistenta auditora.

(4) Splnění požadavku uvedeného v odstavci 1 písm. c) se prokazuje dokladem nebo doklady o nejvyšším dosaženém vzdělání.

(5) Pro doložení bezúhonnosti se použije § 4 odst. 4 a 5 obdobně.

(6) Komora vyškrtne z rejstříku asistenta auditora, pokud

a) o to písemně požádal, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byla Komoře doručena žádost, není-li v žádosti uveden den pozdější,

b) zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, a to ke dni, kdy se o této skutečnosti dozvěděla,

c) se stal statutárním auditorem, a to ke dni zápisu do rejstříku, nebo

d) přestal splňovat některou z podmínek uvedených v odstavci 1 nebo přestal vykonávat odbornou praxi podle § 29, a to ke dni, kdy se o této skutečnosti dozvěděla.

§ 29

Odborná praxe asistenta auditora

(1) Za odbornou praxi se považuje účast na provádění auditorské činnosti, zejména povinného auditu, za účelem získání dostatečných teoretických a praktických znalostí a osvojení si zkušeností potřebných k provádění auditorské činnosti.

(2) Odborná praxe musí probíhat u auditora, který splňuje tyto podmínky:

a) aktivně vykonává auditorskou činnost, včetně povinného auditu, v některém členském státě,

b) má praxi při provádění auditorské činnosti delší než 3 roky a

c) nebylo mu uloženo opatření podle § 25 odst. 1 písm. d) nebo obdobné opatření v jiném členském státě, které není k datu zahájení praxe u této osoby zahlazeno, a nemá v této době ani pozastaven výkon auditorské činnosti.

(3) Způsob řízení odborné praxe asistenta auditora auditorem a jejího vykazování stanoví Komora vnitřním předpisem.

HLAVA V

KOMORA A JEJÍ ORGÁNY

§ 31

Komora

(1) Komora je samosprávnou organizací všech auditorů. Komora je právnickou osobou. Komora má sídlo v Praze.

(2) Komora

a) zajišťuje podmínky pro organizaci, řízení a provádění kontrol kvality organizovaných a řízených dozorčí komisí a podmínky pro spolupráci při kontrolách kvality podle § 24d odst. 3,

b) kontroluje, zda jsou auditory a asistenty auditora dodržována ustanovení tohoto zákona,

c) po projednání s Radou vydává vnitřní předpisy Komory, etický kodex a auditorské standardy s výjimkou auditorských standardů upravených právem Evropské unie podle § 18,

d) vede rejstřík podle tohoto zákona,

e) vytváří předpoklady pro průběžné udržování a zvyšování odborné úrovně statutárních auditorů,

f) vytváří předpoklady pro přípravu asistentů auditora ke složení auditorské zkoušky,

g) rozhoduje o podaných přihláškách k auditorským zkouškám, dílčím částem auditorské zkoušky, rozdílovým zkouškám a dílčím částem rozdílové zkoušky a zajišťuje provádění auditorských zkoušek a dílčích částí auditorské zkoušky a rozdílových zkoušek a dílčích částí rozdílové zkoušky,

h) neprodleně informuje Radu v případech, kdy kontaktuje příslušný orgán jiného členského státu nebo je takovým orgánem kontaktována ve smyslu spolupráce podle § 41 a 49,

i) sdělí na požádání České národní bance výsledek kontroly kvality u auditora, který provádí povinný audit účetní jednotky, jež podléhá dohledu České národní banky, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí,

j) zprošťuje auditora mlčenlivosti podle § 15a odst. 1 písm. b); o takovém zproštění mlčenlivosti Komora informuje účetní jednotku,

k) vykonává další činnosti vymezené jí tímto zákonem.

(3) Komora poskytne Radě na její žádost

a) kopie dokumentů a veškeré informace, které jsou nezbytné pro posouzení konkrétního případu souvisejícího s veřejným dohledem podle hlavy VI tohoto zákona nebo v případě, kdy Rada plní funkci odvolacího orgánu,

b) spis o kontrole kvality, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí.

(4) Komora je povinna zohlednit doporučení Rady podle § 38 odst. 2 písm. i) a spolupracovat s Radou a poskytnout jí potřebnou součinnost při výkonu působnosti Rady podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

(5) V rozsahu nutném k provedení opatření vydaného orgány Evropské unie k provedení § 47 až 49 Komora vydá vnitřní předpis.

(6) Komora zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo domnělého porušení tohoto zákona, jiného právního předpisu upravujícího výkon auditorské činnosti, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, etického kodexu, vnitřních předpisů Komory nebo auditorských standardů podle § 18 a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň

a) postupy pro hlášení porušení nebo domnělého porušení a jejich vyhodnocování,

b) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo domnělé porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo domnělé porušení, a

c) postupy zajišťující právo osoby, která je údajně odpovědná za porušení nebo domnělé porušení, na vyjádření nebo podání vysvětlení, včetně práva na podání opravných prostředků proti rozhodnutí Komory.

§ 32

Orgány Komory

(1) Orgány Komory jsou

a) sněm,

b) výkonný výbor a prezident Komory,

c) dozorčí komise,

d) kárná komise.

(2) Do orgánu Komory, s výjimkou sněmu, může být zvolen statutární auditor, který nemá v době konání voleb pozastaven výkon auditorské činnosti. Funkční období člena orgánu Komory nesmí přesáhnout dobu 4 let. Opětovná volba je možná, přičemž člen orgánu Komory může setrvat v jednom a tomtéž orgánu Komory nejdéle po dvě po sobě jdoucí funkční období. Podrobnosti o způsobu volby a odvolání členů orgánů Komory stanoví vnitřní předpis Komory. Funkce v orgánech Komory jsou čestné; za jejich výkon přísluší členovi orgánu Komory náhrada výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce a náhrada výdajů spojených s výkonem funkce.

(3) Podrobnosti organizace Komory a jejích orgánů a způsobu schvalování a publikaci vnitřních předpisů Komory stanoví statut Komory.

(4) Výkon funkce člena orgánu uvedeného v odstavci 1 písm. b) až d) končí

a) uplynutím jeho funkčního období,

b) odvoláním,

c) vzdáním se funkce,

d) smrtí nebo prohlášením za mrtvého,

e) zánikem oprávnění k výkonu auditorské činnosti.

§ 33

Sněm

(1) Nejvyšším orgánem Komory je sněm. Právo účastnit se sněmu mají všichni statutární auditoři zapsaní v rejstříku. Sněm svolává nejméně jednou za dva roky výkonný výbor Komory, a to ve lhůtách a způsobem stanoveným vnitřním předpisem Komory. Výkonný výbor Komory svolá sněm kdykoli, požádá-li o to písemně v průběhu 60 po sobě jdoucích dní alespoň třetina statutárních auditorů nebo požádá-li o to dozorčí komise; výkonný výbor je povinen svolat v těchto případech sněm tak, aby se uskutečnil nejpozději do 3 měsíců ode dne svolání.

(2) Jednání sněmu se řídí jednacím řádem, který je vnitřním předpisem Komory. Sněmu přísluší

a) volit a odvolávat ze statutárních auditorů přímou a tajnou volbou členy orgánů Komory a jejich náhradníky,

b) schvalovat statut Komory, vnitřní předpisy Komory nebo jejich změny,

c) schvalovat etický kodex a auditorské standardy, s výjimkou auditorských standardů upravených právem Evropské unie,

d) rozhodovat o výši povinného příspěvku statutárních auditorů a auditorských společností na činnost Komory,

e) rozhodovat o výši poplatku za přihlášku k dílčí části auditorské zkoušky a rozdílové zkoušky,

f) projednávat a schvalovat zprávu o činnosti výkonného výboru, dozorčí komise a kárné komise vždy za předchozí dva roky,

g) schvalovat účetní závěrku Komory, přičemž v době mezi dvěma sněmy konanými podle odstavce 1 je účetní závěrka schvalována výkonným výborem a předkládána na vědomí sněmu; účetní závěrku Komora zveřejní na svých internetových stránkách,

h) volit auditora ověřujícího účetní závěrku Komory,

i) provádět další činnosti stanovené ve statutu Komory.

(3) Komora předloží Radě vnitřní předpisy Komory, etický kodex a auditorské standardy do 30 dnů ode dne jejich schválení sněmem.

§ 34

Výkonný výbor

(1) Výkonný výbor je výkonným orgánem Komory. V čele výkonného výboru stojí prezident Komory, který je statutárním orgánem Komory.

(2) Výkonný výbor má 14 členů. Klesne-li počet členů výkonného výboru pod stanovený počet, jsou doplněni z řad náhradníků. Počet náhradníků, způsob jejich volby a postup při doplňování počtu členů výkonného výboru stanoví statut Komory.

(3) Výkonný výbor vykonává činnosti, které jsou

a) stanoveny tímto zákonem Komoře a nepřísluší zároveň jiným orgánům Komory,

b) určeny statutem Komory a

c) na něj delegovány usnesením sněmu.

(4) Vyžadují-li předpisy Evropské unie nebo změna auditorských standardů upravených právem Evropské unie změnu předpisu podle § 33 odst. 2 písm. c), připravuje a schvaluje výkonný výbor změnu tohoto předpisu, která je účinná dnem zveřejnění způsobem podle § 18. Tuto změnu předpisu schvaluje sněm na svém nejbližším jednání.

(5) Výkonný výbor se schází zpravidla jednou za dva měsíce; svolává jej prezident Komory.

(6) Výkonný výbor volí a odvolává ze svých členů prezidenta Komory a viceprezidenty Komory. V případě, že prezident Komory nemůže dočasně vykonávat funkci, může písemně pověřit některého z viceprezidentů Komory výkonem své funkce.

§ 35

Dozorčí komise

(1) Dozorčí komise je kontrolním orgánem Komory. Počet členů a náhradníků dozorčí komise stanoví statut Komory. Dozorčí komise organizuje a řídí kontroly kvality u auditora, který neprovádí povinný audit ani u jednoho subjektu veřejného zájmu, kontroluje dodržování tohoto zákona, plnění usnesení sněmu, dodržování jiného právního předpisu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a dodržování vnitřních předpisů Komory všemi statutárními auditory, auditorskými společnostmi, asistenty auditora a orgány Komory.

(2) Dozorčí komise se při své činnosti řídí dozorčím řádem.

(3) Dozorčí komise informuje nejméně jednou za šest měsíců Komoru a Radu o výsledcích své činnosti.

§ 36

Kárná komise

(1) Kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem. Počet členů a náhradníků kárné komise stanoví statut Komory.

(2) Kárná komise se při své činnosti řídí kárným řádem.

(3) Kárná komise informuje nejméně jednou za 6 měsíců Komoru a Radu o výsledcích své činnosti.

(4) Kárná komise poskytne Radě pravidelně jednou za kalendářní čtvrtletí informace o uložených opatřeních podle § 25 pro účely § 38 odst. 2 písm. q).

HLAVA VI

VEŘEJNÝ DOHLED

§ 37

Rada a její působnost

(1) Zřizuje se Rada pro veřejný dohled nad auditem. Rada je právnickou osobou. Sídlem Rady je Praha.

(2) Rada

a) vykonává veřejný dohled nad výkonem auditorské činnosti a činností Komory v rozsahu stanoveném tímto zákonem,

b) je určeným příslušným orgánem podle čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,

c) vykonává působnost příslušného orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, neurčí-li tento zákon v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu výkon působnosti jinému orgánu,

d) vykonává působnost v oblasti veřejné správy ve věcech podle hlavy XI,

e) rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech právnických a fyzických osob, pokud tak stanoví tento zákon.

(3) Rada při výkonu působnosti podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu dbá na ochranu veřejného zájmu.

§ 37a

Rozpočet Rady

(1) Rada sestavuje na každý rozpočtový rok návrh svého rozpočtu nejméně v rozsahu celkových příjmů a celkových výdajů a spolu s účetní závěrkou Rady za předcházející účetní období jej ve lhůtách stanovených pro sestavování státního rozpočtu České republiky a státního závěrečného účtu České republiky předkládá Ministerstvu financí. Rozpočet Rady schvaluje Ministerstvo financí.

(2) Finančními zdroji Rady jsou

a) dotace ze státního rozpočtu,

b) úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby získané v souvislosti s použitím finančních prostředků Rady,

c) výnosy z prodeje majetku Rady,

d) ostatní příjmy z činnosti Rady.

(3) Dotace ze státního rozpočtu je poskytována Radě každoročně nejméně ve výši skutečných výdajů určených schváleným rozpočtem Rady ve výši určené k pokrytí správy a činnosti Rady nepokryté z finančních zdrojů podle odstavce 2 písm. b) až d).

(4) Finanční prostředky Rady lze použít pouze k úhradě nákladů spojených se správou a činností Rady schválených v rámci rozpočtu Rady.

§ 38

Činnost Rady

(1) Výkonem veřejného dohledu podle § 37 odst. 2 se rozumí dohled nad

a) kontrolou dodržování ustanovení tohoto zákona, auditorských standardů podle § 18, etického kodexu a vnitřních předpisů Komory auditory a orgány Komory,

b) organizací, řízením a prováděním kontrol kvality organizovaných a řízených dozorčí komisí,

c) organizací a provozováním systému průběžného vzdělávání statutárních auditorů prováděného Komorou,

d) uplatňováním kárných a jiných opatření podle tohoto zákona Komorou při řízeních proti auditorům, případně osobám registrovaným podle § 47.

(2) Rada

a) spolupracuje s orgány podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ve věcech týkajících se povinného auditu a plnění povinností podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu,

b) spolupracuje s orgány veřejného dohledu nad auditory ostatních členských států a třetích zemí za podmínek stanovených tímto zákonem a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu a podílí se též na mezinárodní spolupráci dohledových orgánů, pokud je to nutné nebo žádoucí pro plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu,

c) spolupracuje s Českou národní bankou ve věci dohledu nad auditory provádějícími auditorskou činnost osobám podléhajícím dohledu České národní banky,

d) spolupracuje s Komorou, Výborem evropských orgánů dohledu nad auditem a příslušnými orgány jiných členských států za účelem sjednocování požadavků na teoretickou přípravu a odbornou praxi a požadavků na rozdílovou zkoušku,

e) plní funkci nadřízeného správního orgánu v případech stanovených tímto nebo jiným zákonem 21),

f) schvaluje

1. statut Rady,

2. plán činnosti Rady,

3. návrh rozpočtu Rady,

4. jednací řád Rady, organizační, spisový a podpisový řád Rady, řád ke kontrolám kvality a další vnitřní předpisy,

5. zprávu o veřejném dohledu nad auditem podle odstavce 3,

6. souhrnnou zprávu o systému zajištění kvality,

7. plán kontrol kvality,

g) projednává s Komorou návrhy změn vnitřních předpisů nebo návrhy vnitřních předpisů Komory před procesem jejich schvalování sněmem nebo výkonným výborem; členové Prezidia Rady mají právo účastnit se bez hlasovacího práva sněmu Komory nebo zasedání jiných orgánů Komory, členové disciplinárního výboru, kontrolního výboru a zaměstnanci Rady mají právo účastnit se bez hlasovacího práva sněmu Komory, zasedání dozorčí komise nebo kárné komise, a to po předchozím projednání s prezidentem Komory,

h) podává Komoře návrh na zrušení nebo změnu vnitřního předpisu Komory nebo jeho části, pokud jsou v rozporu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem; nevyhoví-li Komora tomuto návrhu ve lhůtě stanovené Radou, může podat návrh na zrušení vnitřního předpisu Komory nebo jeho části soudem,

i) vydává doporučení pro účely výkonu veřejného dohledu podle § 37 odst. 2 a spolupráce podle písmene d),

j) je oprávněna nařídit Komoře provedení kontroly kvality u auditora,

k) dohlíží na provádění kontroly kvality organizované a řízené dozorčí komisí prostřednictvím Radou pověřeného člena nebo jiné pověřené osoby, která není s kontrolovaným auditorem ve střetu zájmů a splňuje požadavky uvedené v § 24c odst. 1,

l) provádí další činnosti, které jí stanoví tento zákon a jsou nezbytné k řádnému provádění veřejného dohledu nad auditem,

m) kontroluje, zda jsou auditory, osobami, které se přímo podílejí na činnostech souvisejících s povinným auditem u účetní jednotky, členy sítě a subjekty veřejného zájmu dodržována ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu,

n) rozhoduje o prodloužení podle čl. 17 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,

o) sleduje vývoj na trhu provádění povinného auditu subjektů veřejného zájmu a zpracovává zprávu o vývoji na trhu poskytování služeb povinného auditu subjektům veřejného zájmu v souladu s čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,

p) sjednává a uzavírá dohody s příslušnými orgány třetích zemí za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu,

q) zpracovává přehled všech opatření, která byla za každý kalendářní rok uložena auditorům podle § 25 a hlavy XI a předává je Výboru evropských orgánů dohledu nad auditem,

r) zveřejní jména auditorů, jejichž podíl odměn za povinný audit účtovaných nebo evidovaných od subjektů veřejného zájmu nepřesahuje 15 % z celkových odměn účtovaných nebo evidovaných za povinný audit za kalendářní rok podle čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,

s) pro účely čl. 17 odst. 8 třetí pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 určuje datum pro uplatňování požadavků na trvání auditorské zakázky,

t) informuje Výbor evropských orgánů dohledu nad auditem o uložených opatřeních zákazu výkonu auditorské činnosti a vyloučení z výkonu funkce člena řídicího orgánu auditorské společnosti nebo subjektu veřejného zájmu podle jiného právního předpisu.

(3) Rada vydá každoročně, nejpozději do 30. června, zprávu o veřejném dohledu nad auditem v České republice za předcházející kalendářní rok.

(4) Rada zveřejní účetní závěrku Rady za předcházející účetní období na svých internetových stránkách nejpozději do 30. června a dále informace podle čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. Tyto informace musejí být na internetových stránkách zveřejněny po dobu alespoň 5 let od jejich zveřejnění včetně případných oprav.

(5) Rada informuje Českou národní banku o výpovědi závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo o odstoupení od smlouvy o povinném auditu podle § 17a, je-li smluvní stranou účetní jednotka podléhající dohledu České národní banky.

(6) Rada se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu podílí na činnosti Výboru evropských orgánů dohledu nad auditem podle čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(7) Rada se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci spolupráce příslušných orgánů podle čl. 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(8) Rada sdělí na požádání České národní bance výsledek kontroly kvality u auditora, který provádí povinný audit účetní jednotky, jež podléhá dohledu České národní banky.

§ 38a

Orgány Rady

(1) Orgány Rady jsou

a) Prezidium,

b) Prezident Rady,

c) disciplinární výbor,

d) kontrolní výbor.

(2) Rada může zřizovat poradní komise.

(3) Podrobnosti o činnosti, vnitřní organizaci Rady, jejích orgánů a vnitřních útvarů Rady stanoví statut Rady.

§ 39

Prezidium

(1) Výkonným orgánem Rady je Prezidium, které vykonává působnost Rady podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, pokud nepřísluší zároveň jiným orgánům Rady.

(2) Prezidium je šestičlenné.

(3) Členy Prezidia jmenuje ministr financí po dohodě s Českou národní bankou.

(4) Prezidium volí a odvolává ze svých členů prezidenta Rady při ustavujícím zasedání Rady a dále vždy při jmenování více jak jednoho nového člena Prezidia, nebo pokud prezidentovi Rady výkon funkce člena Prezidia skončí.

(5) Prezident Rady je statutárním orgánem Rady. Prezidenta Rady v jeho nepřítomnosti zastupuje jím pověřený člen Prezidia.

(6) Funkční období členů Prezidia je 6 let.

(7) Plnění funkce člena Prezidia je výkonem veřejné funkce.

§ 39a

Podmínky členství v Prezidiu

(1) Členem Prezidia může být jmenována fyzická osoba, která

a) je občanem České republiky,

b) je bezúhonná,

c) je plně svéprávná,

d) získala znalosti anebo praxi v oblasti účetnictví nebo auditorské činnosti nebo v oboru práva nebo ekonomie, zajišťující předpoklad řádného výkonu funkce člena Prezidia,

e) nemá a neměla v období nejméně 3 let před jmenováním

1. podíl na hlasovacích právech v auditorské společnosti,

2. sjednán s auditorskou společností nebo statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet základní pracovněprávní vztah,

f) není a nebyla v období nejméně 3 let před jmenováním členem řídicího nebo kontrolního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem nebo zástupcem auditorské společnosti,

g) není statutárním auditorem a nevykonávala v období nejméně 3 let před jmenováním povinný audit, nebo

h) není a nebyla v období nejméně 3 let před jmenováním zavázána jiným smluvním vztahem s auditorem.

(2) Členem Prezidia nemůže být jmenován ten, komu bylo Komorou uloženo kárné opatření podle § 25 odst. 1 nebo hlavy XI, které není ke dni jmenování členem Prezidia zahlazeno.

(3) Výkon funkce člena Prezidia končí

a) uplynutím jeho funkčního období,

b) odvoláním,

c) vzdáním se funkce,

d) smrtí nebo prohlášením za mrtvého,

e) je-li mu vydáno auditorské oprávnění, nebo

f) nabytím právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl člen Prezidia odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo kterým byla omezena jeho svéprávnost.

(4) Ministr financí po dohodě s Českou národní bankou odvolá člena Prezidia, pokud

a) nevykonává svou funkci po dobu delší než 9 měsíců nebo neplní své povinnosti podle tohoto zákona,

b) narušuje závažným způsobem důstojnost své funkce,

c) je jmenován členem kontrolního nebo řídicího orgánu auditorské společnosti,

d) získá podíl na hlasovacích právech v auditorské společnosti,

e) vstoupí do základního pracovněprávního vztahu s auditorskou společností nebo statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, nebo

f) uzavře jiný smluvní vztah s auditorem.

(5) Přestane-li člen Prezidia splňovat kteroukoliv podmínku stanovenou tímto zákonem pro členství v Prezidiu, je povinen tuto skutečnost oznámit bezodkladně ministrovi financí.

§ 39b

Disciplinární výbor

(1) Disciplinární výbor má 5 členů.

(2) Členové disciplinárního výboru jsou jmenováni Prezidentem Rady na návrh Prezidia. Funkční období členů disciplinárního výboru, způsob jejich odvolání, odměňování a pravidla pro rozhodování stanoví statut Rady. Disciplinární výbor se při své činnosti řídí disciplinárním řádem Rady, který je vnitřním předpisem Rady.

(3) Disciplinární výbor vykonává v prvním stupni působnost Rady v řízení o sankcích podle hlavy XI. Odvolacím orgánem je Prezidium.

(4) Disciplinární výbor vykonává působnost Rady v šetření podle § 40b.

(5) Plnění funkce člena disciplinárního výboru je výkonem veřejné funkce.

§ 39c

Kontrolní výbor

(1) Kontrolní výbor má 5 členů.

(2) Členem kontrolního výboru může být jmenována fyzická osoba uvedená v čl. 21 třetí pododstavec písm. a) až d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(3) Členové kontrolního výboru jsou jmenováni Prezidentem Rady na návrh Prezidia. Funkční období členů kontrolního výboru, způsob jejich odvolání, odměňování a pravidla pro rozhodování stanoví statut Rady. Kontrolní výbor se při své činnosti řídí řádem ke kontrolám kvality, který je vnitřním předpisem Rady.

(4) Kontrolní výbor

a) organizuje a řídí kontroly kvality u auditora provádějícího povinný audit alespoň jednoho subjektu veřejného zájmu a podle § 24h a 24i a čl. 26, 31 a 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,

b) předkládá návrh souhrnné zprávy o systému zajištění kvality podle § 24 odst. 7 Prezidiu ke schválení,

c) předkládá návrh plánu kontrol kvality podle § 24b odst. 3 Prezidiu ke schválení.

(5) Plnění funkce člena kontrolního výboru je výkonem veřejné funkce.

§ 40

Zasedání Prezidia

(1) Prezidium zasedá podle potřeby, minimálně však jednou za 3 měsíce. Zasedání Prezidia svolává Prezident Rady. Požádá-li písemně některý z členů Prezidia o svolání mimořádného zasedání, svolá Prezident Rady toto zasedání nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti.

(2) Zasedání Prezidia je neveřejné, pokud statut Rady nestanoví jinak.

(3) Prezidium je způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů.

(4) Prezidium rozhoduje hlasováním. Každý člen Prezidia má jeden hlas. Rozhodnutí je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 4 členové Prezidia, s výjimkou rozhodování podle § 37 odst. 2 písm. e); v tomto případě je rozhodnutí přijato nadpoloviční většinou přítomných členů Prezidia a v případě jejich rovnosti je rozhodný hlas prezidenta Rady.

(5) Nelze-li přijmout rozhodnutí podle odstavce 4 z důvodu vyloučení těch členů Prezidia, u nichž se zřetelem na jejich poměr k věci nebo k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti, je rozhodnutí přijato, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina členů, kteří nejsou z těchto důvodů vyloučeni z hlasování, a v případě jejich rovnosti je rozhodný hlas Prezidenta Rady. Prezidenta Rady nelze vyloučit z rozhodování Prezidia.

§ 40a

Zásady odměňování a poskytování cestovních náhrad

(1) Členu Prezidia náleží za výkon funkce odměna, kterou stanoví prováděcí právní předpis podle složitosti, míry odpovědnosti, náročnosti a rozsahu výkonu funkce.

(2) Členu disciplinárního výboru a kontrolního výboru náleží za výkon funkce odměna, kterou stanoví Rada podle složitosti, míry odpovědnosti, náročnosti a rozsahu výkonu funkce.

(3) Členu orgánu Rady přísluší při cestách v souvislosti s výkonem funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených v části sedmé zákoníku práce pro zaměstnance v pracovním poměru s tím, že za pravidelné pracoviště se pro tyto účely považuje místo bydliště člena orgánu Rady.

(4) Odměnu a cestovní náhrady členu orgánu Rady poskytuje Rada. Odměna je splatná ve shodných termínech jako u zaměstnanců Rady.

(5) Rada vnitřním předpisem upraví principy poskytování mzdy zaměstnancům, v nichž zohlední rozpočtové možnosti Rady.

§ 40b

Šetření prováděné Radou

Rada je oprávněna provést pro účely veřejného dohledu šetření u

a) auditora provádějícího povinný audit subjektu veřejného zájmu,

b) člena sítě, do níž patří auditor provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu, se sídlem na území České republiky,

c) osob podílejících se na auditorské činnosti auditora provádějícího povinný audit subjektu veřejného zájmu,

d) subjektu veřejného zájmu a

e) Komory.

§ 40c

Uchovávání spisu

Informace poskytnuté Radě je Rada povinna chránit před zneužitím. Rada uchovává spis po dobu 10 let ode dne ukončení šetření, tato doba se prodlužuje o dobu nezbytnou pro vedení řízení o správním deliktu nebo trestního řízení.

§ 40d

Přenesení úkolů Radou na příslušný orgán jiného členského státu

(1) Pokud Rada přenese některou činnost, kterou by jinak vykonávala nebo mohla vykonávat sama podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, na orgán jiného členského státu, který byl v tomto členském státě určen jako příslušný orgán odpovědný za provádění úkolů stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, není tím dotčena odpovědnost Rady.

(2) Rada zajistí, že v souvislosti s přenesením činnosti podle odstavce 1

a) není omezen soulad takto vykonávaných činností s příslušnými právními předpisy a možnost jejich kontroly Radou,

b) nejsou dotčeny právní vztahy Rady s auditorem a

c) jsou stanovena pravidla kontroly takto vykonávaných činností Radou.

(3) Rada uzavírá smlouvu upravující přenesení činnosti podle odstavce 1 způsobem, který umožňuje zachycení obsahu, kontrolovatelnost a vymahatelnost, jakož i uchovatelnost této smlouvy.

§ 40e

Oznamování případů porušení

Rada zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo domnělého porušení tohoto zákona, jiného právního předpisu upravujícího výkon auditorské činnosti, nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, etického kodexu, vnitřních předpisů Komory nebo auditorských standardů podle § 18 a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň

a) postupy pro hlášení porušení nebo domnělého porušení a jejich vyhodnocování,

b) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo domnělé porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo domnělé porušení,

c) postupy zajišťující právo osoby, která je údajně odpovědná za porušení nebo domnělé porušení, na vyjádření nebo podání vysvětlení, včetně práva na podání opravných prostředků proti rozhodnutí nebo opatření Rady.

HLAVA VII

SPOLUPRÁCE S PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY V OSTATNÍCH ČLENSKÝCH STÁTECH

§ 41

Spolupráce s příslušnými orgány členských států

(1) Rada má povinnost vzájemně spolupracovat s příslušnými orgány členských států kdykoli je to pro účely provádění veřejného dohledu podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu nutné nebo žádoucí. Jedná se zejména o výměnu informací a spolupráci při kontrolách kvality a šetřeních, která se týkají provádění povinných auditů.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost se vztahuje na všechny osoby, které jsou nebo byly zaměstnány Radou. Informace, na které se vztahuje požadavek mlčenlivosti, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě či orgánu, nestanoví-li tento nebo jiný právní předpis jinak. Tím není dotčena možnost výměny důvěrných informací mezi příslušnými orgány. Rada zajistí, aby se na takto vyměněné informace rovněž vztahovala povinnost zachovávat mlčenlivost. Rada může rovněž požádat příslušný orgán jiného členského státu, aby provedl šetření na svém území. Může také požádat, aby její vlastní zaměstnanci nebo jí vybrané osoby mohli v průběhu šetření doprovázet osoby příslušného orgánu tohoto jiného členského státu. Rada může umožnit osobám pověřeným příslušným orgánem jiného členského státu být přítomny šetření prováděného Radou.

(3) Rada může odmítnout provést šetření nebo odmítnout umožnit zaměstnancům nebo osobám vybraným příslušným orgánem jiného členského státu doprovázet své pracovníky, jak je uvedeno v odstavci 2, pokud

a) může mít takové šetření nepříznivý vliv na svrchovanost, bezpečnost nebo veřejný pořádek České republiky nebo by takové šetření mělo za následek porušení zákonů upravujících ochranu utajovaných informací a činnost zpravodajských služeb,

b) bylo již proti auditorovi zahájeno soudní řízení ve stejné věci, nebo

c) Komora nebo Rada již u těchto osob v rámci kárného nebo jiného řízení v této věci rozhodly.

§ 42

Výměna informací mezi příslušnými orgány

(1) Rada poskytne příslušným orgánům jiných členských států na požádání a bez zbytečného odkladu informace požadované pro účely uvedené v § 41 odst. 1. V případě potřeby přijme Rada, která takovou žádost obdrží, bez zbytečného odkladu nezbytná opatření, aby požadované informace získala. Na takto poskytnuté informace se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost.

(2) Neposkytne-li Rada na základě žádosti požadované informace bez zbytečného odkladu, musí sdělit žadatelům důvody.

(3) Rada může odmítnout poskytnout informace, pokud

a) by poskytnutí informací mohlo mít nepříznivý vliv na svrchovanost, bezpečnost nebo veřejný pořádek České republiky nebo by takové šetření mělo za následek porušení zákonů upravujících ochranu utajovaných informací a činnost zpravodajských služeb,

b) bylo již ve stejné věci proti auditorům zahájeno soudní řízení, nebo

c) o této věci pravomocně rozhodl soud.

(4) Aniž jsou dotčeny povinnosti Komory nebo Rady při správních nebo soudních řízeních, mohou použít informace, které získaly postupem podle § 41 odst. 1 od příslušných orgánů jiných členských států, pouze pro výkon svých pravomocí v oblasti působnosti tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu a v souvislosti se správním nebo soudním řízením, které se konkrétně týká výkonu těchto pravomocí.

(5) Pokud Rada nebo Komora dospějí k závěru, že na území jiného členského státu jsou nebo byly prováděny činnosti v rozporu s ustanovením směrnice1), oznámí tento závěr co nejpřesněji příslušnému orgánu nebo orgánům tohoto jiného členského státu. Komora navíc zašle oznámení Radě.

(6) Pokud Rada nebo Komora obdrží informace podle odstavce 5, jsou povinny navzájem se o takové skutečnosti informovat. Rada rozhodne o přijetí vhodného opatření. O výsledku, případně podstatném prozatímním vývoji, uvědomí Rada oznamující příslušný orgán jiného členského státu.

HLAVA VIII

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO POVINNÝ AUDIT SUBJEKTŮ VEŘEJNÉHO ZÁJMU

§ 43

Určení auditora subjektem veřejného zájmu

(1) Subjekt veřejného zájmu určuje auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro povinný audit podle čl. 16 odst. 2 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(2) Pro účely určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet podle § 17 odst. 3 nebo 4 navrhuje auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet tomu, kdo je určuje, kontrolní orgán; přitom zohlední doporučení výboru pro audit. Navrhne-li kontrolní orgán tomu, kdo je určuje, auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet jiné, než kteří byli doporučeni výborem pro audit, je takový návrh povinen řádně odůvodnit, zejména uvede, z jakých důvodů se odchýlil od doporučení výboru pro audit.

(3) Nemá-li subjekt veřejného zájmu kontrolní orgán, navrhuje auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet tomu, kdo je určuje, výbor pro audit.

(4) Aniž je dotčen přímo použitelný předpis Evropské unie upravující specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, subjekt veřejného zájmu může určit auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro provedení povinného auditu nejdéle na dobu 20 let v případě, že nejdéle po uplynutí 10 let od určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, avšak ne dříve než 18 měsíců před uplynutím doby trvání zakázky, uskuteční na provedení povinného auditu na období bezprostředně následující po uplynutí 10 let výběrové řízení v souladu s čl. 16 odst. 2 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(5) Nemá-li subjekt veřejného zájmu nejvyšší orgán, vykonává působnost nejvyššího orgánu pro účely určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu ten, kdo určuje auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro provedení povinného auditu.

(6) Určí-li subjekt veřejného zájmu auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet postupem podle § 17 odst. 2, 3 nebo 4, neprodleně o tom informuje Radu.

§ 43a

Vztah statutárního auditora k subjektu veřejného zájmu

(1) Statutární auditor nesmí v subjektu veřejného zájmu, u kterého provádí povinný audit nebo se podílí na činnostech souvisejících s povinným auditem, přijmout pozici osoby v klíčové funkci, funkci člena výboru pro audit nebo nevýkonného člena řídicího nebo kontrolního orgánu před uplynutím 2 let poté, co provedl povinný audit této účetní jednotky nebo se podílel na činnostech souvisejících s povinným auditem.

(2) Odstavec 1 se použije obdobně na fyzickou osobu, která prováděla povinný audit nebo se podílela na činnostech souvisejících s povinným auditem, jestliže jí zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti.

§ 43b

Poskytování některých neauditorských služeb

(1) Auditor, který provádí povinný audit subjektu veřejného zájmu, může v období počínajícím prvním dnem účetního období, za které je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřována, a dále do vydání zprávy auditora, poskytovat tomuto subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) bodu i), bodu iv) až vii) a v písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, za podmínek stanovených tímto zákonem a pokud

a) tyto neauditorské služby nemají přímý vliv nebo mají samostatně nebo v souhrnu nevýznamný vliv na ověřovanou účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku a

b) odhad jejich vlivu na ověřovanou účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku je auditorem zdokumentován a vysvětlen v dodatečné zprávě výboru pro audit vyhotovené podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(2) Auditor, který je členem sítě, do které náleží auditor, auditor z jiného členského státu nebo auditorská osoba z jiného členského státu provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu zřízeného podle práva členského státu, může tomuto subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice v období počínajícím prvním dnem účetního období, za které je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřována, a dále do vydání zprávy auditora, poskytovat neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) bodu i), bodu iv) až vii) a v písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, a to za podmínek stanovených v odstavci 1.

(3) Na poskytování služeb uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) bodu i), bodu iv) až vii) a v písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice, členem sítě, do které náleží auditor provádějící povinný audit tohoto subjektu veřejného zájmu, se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.

(4) Auditor nesmí poskytnout subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci nebo jeho dceřiné obchodní korporaci, neauditorské služby neuvedené v čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 bez schválení kontrolním orgánem podle § 44a odst. 1 písm. m) nebo výborem pro audit podle čl. 5 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

§ 43c

Omezení v provádění povinného auditu subjektu veřejného zájmu

Auditor nesmí provést povinný audit, rozhodne-li tak výbor pro audit podle čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

§ 43d

Informační povinnosti auditora

Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet do 30 dnů od uzavření smlouvy o povinném auditu se subjektem veřejného zájmu informují o této skutečnosti Radu a Komoru; v oznámení uvedou též období, na které byli subjektem veřejného zájmu určeni.

§ 44

Zřízení a požadavky na výbor pro audit

(1) Subjekt veřejného zájmu zřizuje výbor pro audit, není-li dále stanoveno jinak. Výbor pro audit má nejméně 3 členy.

(2) Nejvyšší orgán subjektu veřejného zájmu jmenuje členy výboru pro audit z nevýkonných členů kontrolního orgánu nebo z třetích osob. Pokud nejvyšší orgán subjektu veřejného zájmu nejmenuje členy výboru pro audit nebo nemá-li subjekt veřejného zájmu nejvyšší orgán, jsou členy výboru pro audit nevýkonní členové kontrolního orgánu. Není-li počet nevýkonných členů kontrolního orgánu dostačující pro naplnění minimálního počtu členů výboru pro audit, doplní jejich počet třetí osoby jmenované kontrolním orgánem. Je-li počet nevýkonných členů kontrolního orgánu vyšší než počet členů výboru pro audit, kontrolní orgán určí, kteří jeho nevýkonní členové jsou členy výboru pro audit.

(3) Předsedu výboru pro audit volí a odvolávají členové výboru pro audit. Nezvolí-li členové výboru pro audit předsedu výboru pro audit, jmenuje a odvolává předsedu výboru pro audit kontrolní orgán. Předseda výboru pro audit musí být nezávislý.

(4) Většina členů výboru pro audit musí být nezávislá a odborně způsobilá.

(5) Nejméně jeden člen výboru pro audit musí být osobou, která je nebo byla statutárním auditorem nebo osobou, jejíž znalosti anebo dosavadní praxe v oblasti účetnictví zajišťují předpoklad řádného výkonu funkce člena výboru pro audit, a to s ohledem na odvětví, ve kterém subjekt veřejného zájmu působí; tento člen musí být vždy nezávislý.

(6) Odborně způsobilým členem výboru je kromě osoby uvedené v odstavci 5 ten, kdo nejméně dva roky

a) zastával výkonnou řídící funkci v účetní jednotce, která působí ve stejném odvětví jako subjekt veřejného zájmu, nebo

b) byl odpovědným za výkon funkce řízení rizik, vyhodnocování souladu činností s právními předpisy, vnitřního auditu nebo pojistně matematické funkce nebo jiné obdobné funkce.

(7) Subjekt veřejného zájmu zveřejní na svých internetových stránkách seznam členů výboru pro audit; u těchto osob uvede takové údaje, které se zapisují u členů kontrolního orgánu do obchodního rejstříku.

§ 44a

Výbor pro audit

(1) Výbor pro audit, aniž je dotčena odpovědnost řídicího nebo kontrolního orgánu nebo jejich členů, zejména

a) sleduje účinnost vnitřní kontroly, systému řízení rizik,

b) sleduje účinnost vnitřního auditu a jeho funkční nezávislost, je-li funkce vnitřního auditu zřízena,

c) sleduje postup sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a předkládá řídicímu nebo kontrolnímu orgánu doporučení k zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví,

d) doporučuje auditora kontrolnímu orgánu s tím, že toto doporučení, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie upravující specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu jinak, řádně odůvodní,

e) posuzuje nezávislost statutárního auditora a auditorské společnosti a poskytování neauditorských služeb subjektu veřejného zájmu statutárním auditorem a auditorskou společností,

f) projednává s auditorem rizika ohrožující jeho nezávislost a ochranná opatření, která byla auditorem přijata s cílem tato rizika zmírnit,

g) sleduje proces povinného auditu; přitom vychází ze souhrnné zprávy o systému zajištění kvality,

h) vyjadřuje se k výpovědi závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o povinném auditu podle § 17a odst. 1,

i) posuzuje, zda bude auditorská zakázka předmětem přezkumu řízení kvality auditorské zakázky jiným statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorskou společností podle čl. 4 odst. 3 první pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,

j) informuje kontrolní orgán o výsledku povinného auditu a jeho poznatcích získaných ze sledování procesu povinného auditu,

k) informuje kontrolní orgán, jakým způsobem povinný audit přispěl k zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví,

l) rozhoduje o pokračování provádění povinného auditu auditorem podle čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,

m) schvaluje poskytování jiných neauditorských služeb,

n) schvaluje zprávu o závěrech výběrového řízení ve výběrovém řízení v souladu s čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 a

o) vykonává další působnost podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

(2) Auditor průběžně podává výboru pro audit zprávy o významných skutečnostech vyplývajících z povinného auditu, zejména o zásadních nedostatcích ve vnitřní kontrole ve vztahu k postupu sestavování účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.

§ 44aa

Další působnost a povinnosti výboru pro audit

(1) Výbor pro audit je oprávněn nahlížet do dokladů a záznamů týkajících se činnosti subjektu veřejného zájmu, který jej zřídil, v rozsahu nezbytném pro výkon činnosti výboru pro audit.

(2) Výbor pro audit nebo orgán, který podle § 44b odst. 2 vykonává činnosti výboru pro audit a který je podle čl. 11 odst. 1 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 určeným příjemcem dodatečné zprávy pro výbor pro audit, postoupí na vyžádání tuto zprávu vhodnou formou bez zbytečného odkladu

a) kontrolnímu orgánu,

b) řídicímu orgánu,

c) České národní bance, v případě účetní jednotky, jejíž činnost podléhá podle jiných právních předpisů dohledu České národní banky, a

d) Radě, v případě subjektu veřejného zájmu.

(3) Jednou ročně výbor pro audit vyhotoví zprávu o činnosti, ve které zhodnotí svoji činnost ve vztahu k činnostem uvedeným v § 44a odst. 1, a poskytne ji Radě.

§ 44b

Zvláštní výjimky pro některé subjekty veřejného zájmu

(1) Subjekt veřejného zájmu, který je bankou podle zákona upravujícího činnost bank, spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, pojišťovnou nebo zajišťovnou nebo penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nemusí mít zřízen výbor pro audit, pokud

a) není osobou, která vydala investiční cenné papíry, které byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) nemá zvolen monistický systém vnitřní struktury společnosti, kde předsedou správní rady je statutární ředitel,

c) nejméně jeden člen kontrolního orgánu splňuje podmínky podle § 44 odst. 4 a

d) k rozvahovému dni za bezprostředně předcházející účetní období splňuje nejméně 2 z následujících 3 kritérií:

1. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období je nižší než 250,

2. aktiva celkem nepřesahují 43000000 EUR,

3. roční čistý obrat nepřesahuje 50000000 EUR.

(2) Pokud subjekt veřejného zájmu uvedený v odstavci 1 nezřídí výbor pro audit, vykonává činnosti výboru pro audit jeho kontrolní orgán.

(3) Pokud subjekt veřejného zájmu uvedený v odstavci 1 nemá zřízen výbor pro audit, zveřejní na svých internetových stránkách, který orgán plní funkce výboru pro audit a jména osob, které jsou jeho členy, a uvede důvody pro nezřízení výboru pro audit.

(4) Nezřídí-li subjekt veřejného zájmu uvedený v odstavci 1 výbor pro audit, plní statutární auditor nebo auditorská společnost své povinnosti podle § 44a odst. 2 vůči kontrolnímu orgánu.

HLAVA IX

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO POVINNÝ AUDIT SUBJEKTŮ S MAJETKOVOU ÚČASTÍ STÁTU

§ 44c

Zřízení výboru pro audit některými subjekty s majetkovou účastí státu

(1) Výbor pro audit dále zřizuje účetní jednotka, která není subjektem veřejného zájmu, a která je

a) obchodní korporací podle zákona o obchodních korporacích, která je velkou účetní jednotkou a ve které organizační složka státu, územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcí nebo městská část hlavního města Prahy nakládá samostatně nebo společně s jinou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo městskou částí hlavního města Prahy podílem na hlasovacích právech představujícím více než 50 % všech hlasů v obchodní korporaci,

b) obchodní korporací, která je konsolidující účetní jednotkou, která na konsolidovaném základě překračuje k rozvahovému dni alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v § 1b odst. 3 zákona o účetnictví, a ve které organizační složka státu, územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcí nebo městská část hlavního města Prahy nakládá samostatně nebo společně s jinou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo městskou částí hlavního města Prahy podílem na hlasovacích právech představujícím více než 50 % všech hlasů v obchodní korporaci,

c) státním podnikem podle zákona o státním podniku, který je velkou účetní jednotkou,

d) národním podnikem, který je velkou účetní jednotkou,

e) státní organizací Správa železniční dopravní cesty podle zákona upravujícího zřízení a činnost státní organizace Správa železniční dopravní cesty, nebo

f) obchodní korporací podle zákona o obchodních korporacích, která je velkou účetní jednotkou, je-li její ovládající osobou účetní jednotka uvedená v písmenech a) až d), rozhodne-li tak její ovládající osoba.

(2) Na zřízení a působnost výboru pro audit se § 44 až 44aa použijí obdobně.

§ 45

Další požadavky na auditora subjektu s majetkovou účastí státu

(1) Auditor, který provádí povinný audit účetní jednotky uvedené v § 44c, je povinen

a) jednou ročně formou písemného prohlášení potvrdit výboru pro audit svou nezávislost na této účetní jednotce,

b) jednou ročně písemně sdělit výboru pro audit neauditorské služby poskytnuté této účetní jednotce a

c) projednat s výborem pro audit případné ohrožení své nezávislosti a opatření použitá k jejich zmírnění, a to v souladu s § 14.

(2) Auditor provádějící povinný audit účetní jednotky uvedené v § 44c předloží nejpozději v den předložení zprávy auditora výboru pro audit písemnou dodatečnou zprávu určenou výboru pro audit; dodatečná zpráva určená výboru pro audit musí obsahovat

a) prohlášení o nezávislosti podle odstavce 1 písm. a),

b) jména všech klíčových auditorských partnerů,

c) informace o tom, zda některou z jeho činností provedl jiný auditor, který není členem sítě, do které patří auditor provádějící povinný audit nebo jiná osoba a prohlášení o nezávislosti jiného auditora nebo jiné osoby,

d) popis povahy, četnosti a rozsahu komunikace s výborem pro audit nebo orgánem, který plní funkce výboru pro audit podle § 44b odst. 2, s řídicím nebo kontrolním orgánem účetní jednotky, včetně uvedení dat jednání s těmito orgány,

e) popis rozsahu a časového rámce povinného auditu,

f) popis rozdělení úkolů mezi auditory, pokud byla pro povinný audit určena více než jedna auditorská společnost nebo statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet,

g) popis použité metodiky, včetně toho, které kategorie rozvahy byly ověřovány přímo a které byly ověřovány na základě kontroly systému a souladu, včetně vysvětlení případných podstatných změn významu věcné kontroly a kontroly souladu v porovnání s předcházejícím účetním obdobím,

h) kvantitativní úroveň významnosti použitou při provedení povinného auditu pro účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku jako celek a případně úroveň nebo úrovně významnosti pro konkrétní kategorie transakcí, zůstatků účtů nebo údajů, jakož i kvalitativní faktory zohledněné při stanovování úrovně významnosti,

i) vyhodnocení a vysvětlení událostí nebo okolností, které byly zjištěny v průběhu povinného auditu a které by mohly vyvolat podstatné pochybnosti s významným vlivem na předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, a otázky, zda tyto události nebo okolnosti představují významnou nejistotu, a dále souhrnné informace o všech zárukách, doporučujících prohlášeních, závazcích veřejného zásahu a dalších podpůrných opatřeních zohledněných při předpokladu nepřetržitého trvání účetní jednotky,

j) informace o jakýchkoli závažných nedostatcích systému vnitřní finanční kontroly účetní jednotky nebo, v případě konsolidované účetní závěrky, mateřské obchodní korporace, jakož i jejich účetního systému; u každého z těchto závažných nedostatků auditor uvede, zda byly tyto nedostatky vyřešeny vedením účetní jednotky,

k) informace o veškerých významných skutečnostech, které se týkají skutečného nesouladu s právními předpisy nebo zakladatelským právním jednáním odhaleném v průběhu provádění povinného auditu nebo podezření na takový nesoulad, jsou-li tyto záležitosti pokládány za významné pro to, aby výbor pro audit mohl plnit své úkoly,

l) informace o použitých metodách oceňování jednotlivých položek v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce včetně případného dopadu jejich změn, jakož i posouzení těchto metod,

m) v případě povinného auditu konsolidované účetní závěrky vysvětlení rozsahu konsolidace a kritérií uplatněných účetní jednotkou pro nezahrnutí do konsolidačního celku včetně vysvětlení toho, zda jsou uplatněná kritéria v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví,

n) v případě povinného auditu konsolidované účetní závěrky povahu a rozsah auditorské činnosti provedené auditorem ze třetí země nebo auditorskou osobou ze třetí země, které nejsou členy sítě jako auditor provádějící povinný audit konsolidované účetní závěrky,

o) informace o tom, zda účetní jednotka poskytla auditorovi všechna jím požadovaná vysvětlení a dokumenty, a

p) informace o případných

1. významných potížích, které se během povinného auditu vyskytly,

2. významných skutečnostech, které byly v souvislosti s povinným auditem projednávány s vedením účetní jednotky, a

3. dalších skutečnostech, které vyplynuly z povinného auditu a které auditor považuje za nezbytné uvést nebo na ně auditor upozornil a považuje-li takové upozornění za významné pro zajištění integrity systémů účetnictví a finančního výkaznictví.

HLAVA X

REGISTRACE A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

§ 47

Registrace pro účely povinného auditu společnosti se sídlem ve třetí zemi

(1) Komora zaregistruje v rejstříku auditora ze třetí země, auditorskou osobu ze třetí země, kteří předloží zprávu auditora týkající se účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky společnosti se sídlem ve třetí zemi, jejíž cenné papíry jsou k rozvahovému dni přijaty k obchodování na regulovaném trhu, s výjimkou případu, kdy společnost vydává pouze dluhopisy nebo jim obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky přijaté k obchodování na regulovaném trhu a je-li jmenovitá hodnota takového cenného papíru nejméně 50000 EUR nebo v případě dluhopisů se jmenovitou hodnotou vyjádřenou v jiné měně, která se ke dni jejich vydání rovná nejméně částce odpovídající 50000 EUR (dále jen „společnost ze třetí země“). Pro přepočet jiné měny se použije kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k rozvahovému dni.

(2) Komora na žádost zaregistruje auditora ze třetí země, pokud

a) jsou splněny požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 písm. a) až d) a f),

b) fyzická osoba provádějící pro tuto osobu audit účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky společnosti ze třetí země splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 písm. a) až d) a f),

c) audit účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky společnosti ze třetí země je proveden v souladu s auditorskými standardy podle § 18 a s požadavky stanovenými v § 14, 14b a 16 nebo s rovnocennými standardy a požadavky,

d) zveřejní na svých internetových stránkách výroční zprávu o průhlednosti, která obsahuje informace uvedené v čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 nebo která splňuje rovnocenné požadavky na zveřejnění.

(3) Komora na žádost zaregistruje auditorskou osobu ze třetí země, pokud

a) jsou splněny požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 5 odst. 1 písm. h),

b) většina členů jejího řídicího orgánu splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 písm. a) až d) a f) a § 5 odst. 1 písm. h),

c) fyzická osoba provádějící pro tuto osobu audit účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky společnosti ze třetí země splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 písm. a) až d) a f),

d) audit účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky společnosti ze třetí země je proveden v souladu s auditorskými standardy podle § 18 a s požadavky stanovenými v § 14, 14b a 16 nebo s rovnocennými standardy a požadavky,

e) zveřejní na svých internetových stránkách výroční zprávu o průhlednosti, která obsahuje informace uvedené v čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 nebo která splňuje rovnocenné požadavky na zveřejnění.

(4) Na zaregistrované osoby podle odstavce 2 se vztahují ustanovení tohoto zákona upravující veřejný dohled, systém zajištění kvality a kárná a jiná opatření. Pokud tyto osoby podléhají systému zajištění kvality jiného členského státu nebo pokud tyto osoby podléhají systému zajištění kvality ve třetí zemi, který byl vyhodnocen jako rovnocenný v souladu s § 24, a kontrola kvality byla u této osoby provedena v průběhu předcházejících 3 let, kontrola kvality se nemusí provést.

(5) Pokud byla zpráva auditora týkající se účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky podle odstavce 1 vyhotovena osobou, která není zaregistrována u Komory podle odstavců 2 a 3, nelze tuto zprávu považovat za zprávu auditora podle tohoto zákona.

(6) Rada hodnotí rovnocennost uvedenou v odstavci 2 písm. c) a v odstavci 3 písm. d), pokud Evropská komise v této věci nerozhodla dříve. Rada v této věci případně může spolupracovat s Komorou.

§ 48

Odchylky v případě rovnocennosti

(1) Postup uvedený v § 47 odst. 1 až 3 nemusí být použit v případě, že osoby podle § 47 odst. 1 podléhají systémům veřejného dohledu, zajištění kvality a sankcí ve třetí zemi, které splňují požadavky rovnocenné požadavkům podle § 24, 25 a hlav VI a XI.

(2) Rada hodnotí rovnocennost zmíněnou v odstavci 1, pokud Evropská komise v této věci nerozhodla dříve. Rada se případně může spoléhat na hodnocení jiných členských států. Pokud následně Evropská komise rozhodne, že požadavek rovnocennosti uvedený v odstavci 1 není splněn, lze postupovat podle odstavce 1 po přiměřenou přechodnou dobu, umožní-li to Evropská komise ve svém rozhodnutí.

(3) Rada sdělí Evropské komisi bez zbytečného prodlení

a) svá hodnocení rovnocennosti uvedená v odstavci 2 a

b) na základě odstavce 1 hlavní součásti svých ujednání o spolupráci s orgány třetích zemí v oblasti veřejného dohledu, zajištění kvality a šetření a sankcí.

§ 49

Spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí

(1) Rada může poskytnout spis auditora nebo jiné dokumenty v držení auditorů příslušným orgánům třetí země za předpokladu, že

a) se spis auditora, jeho části nebo jiné dokumenty vztahují k povinným auditům společností, které vydaly cenné papíry v této třetí zemi nebo které jsou součástí skupiny zveřejňující povinnou konsolidovanou účetní závěrku v této třetí zemi,

b) poskytnutí těchto dokumentů příslušným orgánům příslušné třetí země se provede na základě jejich žádosti a prostřednictvím Rady,

c) příslušné orgány příslušné třetí země splňují požadavky, které byly podle odstavce 3 prohlášeny za přiměřené,

d) existují pracovní ujednání založená na vzájemnosti, dohodnutá mezi Radou a dotyčnými příslušnými orgány třetí země,

e) předávání osobních údajů do třetí země probíhá podle jiného právního předpisu22).

(2) Pracovní ujednání uvedená v odstavci 1 písm. d) zajistí, aby

a) příslušné orgány byly povinny odůvodnit účel žádosti podle odstavce 1 písm. b),

b) osoby zaměstnané nebo dříve zaměstnané příslušnými orgány třetí země, které obdržely informace, podléhaly povinnosti zachovávat mlčenlivost,

c) nedošlo k narušení práva ochrany obchodního tajemství, bankovního tajemství nebo ochrany průmyslového a duševního vlastnictví účetní jednotky, u které auditor provádí nebo prováděl auditorskou činnost,

d) příslušné orgány třetí země mohly použít spis auditora a jiné dokumenty pouze pro výkon veřejného dohledu, pro účely systému zajištění kvality a šetření, které splňují požadavky rovnocenné požadavkům uvedeným v § 24, 25 a v hlavách VI a XI,

e) žádost příslušných orgánů třetí země o poskytnutí spisu auditora nebo jiných dokumentů v držení auditora bylo možno odmítnout,

1. pokud by poskytnutí spisu auditora nebo jiných dokumentů mohlo mít nepříznivý dopad na svrchovanost, bezpečnost nebo veřejný pořádek České republiky nebo Evropské unie nebo by mělo za následek porušení zákonů upravujících ochranu utajovaných informací a činnost zpravodajských služeb, nebo

2. pokud již bylo před tuzemskými soudy zahájeno soudní řízení proti těmto osobám ve stejné věci nebo pokud již bylo v takovém řízení pravomocně rozhodnuto.

(3) Rada přijme opatření nezbytná k dosažení souladu s rozhodnutím Evropské komise v případě hodnocení přiměřenosti uvedené v odstavci 1 písm. c).

(4) Rada může ve výjimečných případech odchylně od odstavce 1 písemně povolit auditorům, aby poskytli spis auditora nebo jiné dokumenty přímo příslušným orgánům třetí země, a to za těchto podmínek:

a) příslušné orgány této třetí země zahájily šetření,

b) poskytnutí není v rozporu s povinnostmi stanovenými tímto zákonem, které musí statutární auditoři a auditorské společnosti plnit ve vztahu k předávání spisu auditora a jiných dokumentů Radě nebo Komoře,

c) existují pracovní ujednání s příslušnými orgány této třetí země, která umožňují Radě na základě vzájemnosti přímý přístup ke spisu auditora a jiným dokumentům v držení auditorů z této třetí země nebo auditorských osob z této třetí země,

d) příslušný orgán třetí země, který žádá informace přímo od auditora, předem uvědomí Radu o každé takové žádosti a uvede důvody pro takový postup,

e) nejsou porušeny podmínky uvedené v odstavci 2.

(5) Pokud Evropská komise upřesní výjimečné případy uvedené v odstavci 4, je Rada povinna u těchto výjimečných případů povolit postup podle odstavce 4.

(6) Rada je povinna sdělit Evropské komisi pracovní ujednání uvedená v odstavcích 1 a 4.

(7) V případě ujednání o spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí o výměně informací v oblasti dohledu nad auditory provádějícími povinný audit subjektů veřejného zájmu se dále postupuje podle čl. 36 až 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

HLAVA XI

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 49a

Přestupky

(1) Statutární auditor nebo fyzická osoba, které zaniklo auditorské oprávnění, se dopustí přestupku tím, že přijme v účetní jednotce pozici osoby v klíčové funkci v rozporu s § 14i nebo § 43a.

(2) Statutární auditor se jako klíčový auditorský partner určený podle § 14g odst. 1 dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu neukončí účast na provádění povinného auditu subjektu veřejného zájmu nejpozději do 7 let od svého jmenování klíčovým auditorským partnerem nebo provede povinný audit subjektu veřejného zájmu před uplynutím 3 let poté, co v něm ukončil účast na provádění povinného auditu jako klíčový auditorský partner.

(3) Kontrolor kvality se dopustí přestupku tím, že v prohlášení o splnění požadavků stanovených v § 24d odst. 1 uvede nepravdivé informace.

(4) Statutární auditor se jako osoba pověřená přezkumem řízení kvality auditorské zakázky dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu nevede záznamy o výsledcích přezkumu řízení kvality zakázky.

(5) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 2 nebo 4,

b) 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.

(6) Za přestupek uvedený v odstavci 1, 2 nebo 4 lze statutárnímu auditorovi samostatně uložit také opatření uvedená v § 25 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e).

§ 49b

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost se dopustí správního deliktu tím, že

a) požaduje nebo přijme od subjektu veřejného zájmu odměnu za provedení povinného auditu, která je v rozporu s § 16,

b) v rozporu s § 17a odst. 5 neoznámí výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o povinném auditu Radě,

c) nesplní informační povinnost podle § 21 odst. 3, 4, 5 nebo § 43d anebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,

d) neposkytne České národní bance na základě její žádosti informace a vysvětlení týkající se průběhu povinného auditu a poznatky získané na základě povinného auditu v subjektu veřejného zájmu, který podléhá dohledu České národní banky podle § 21 odst. 6,

e) v rozporu s § 24f odst. 5 neprovede opatření k nápravě,

f) v rozporu s § 43b odst. 1 a 2 poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci25) se sídlem v České republice nebo jeho dceřiné obchodní korporaci25) se sídlem v České republice, neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) bodu i), bodu iv) až vii) a v písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,

g) v rozporu s § 43b odst. 4 poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci nebo jeho dceřiné obchodní korporaci, neauditorské služby neuvedené v čl. 5 odst. 1, nebo

h) v rozporu s § 43c provede povinný audit.

(2) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu

a) nesplní informační povinnost,

b) přijme od subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporace nebo jeho dceřiné obchodní korporace, odměnu za neauditorské služby neuvedené v čl. 5 odst. 1,

c) neprojedná s výborem pro audit rizika ohrožující nezávislost auditora a záruky přijaté k jejich omezení,

d) poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci nebo jeho dceřiné obchodní korporaci, neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) bod ii) a iii), písm. b) až e) nebo písm. g) až k),

e) neposoudí, zda poskytování neauditorských služeb uvedených v čl. 5 odst. 1 a 2 dceřiné společnosti subjektu veřejného zájmu, u kterého statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost provádí povinný audit, členem sítě, do níž statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost náleží, ohrožuje jeho nezávislost,

f) neposoudí rizika ohrožení nezávislosti,

g) nezdokumentuje rizika ohrožení nezávislosti,

h) neprojedná s výborem pro audit případná rizika ohrožující nezávislost auditora a záruky přijaté k jejich omezení,

i) neprovede přezkum řízení kvality auditorské zakázky nebo nezajistí provedení přezkumu řízení kvality auditorské zakázky,

j) nevede záznamy o výsledcích přezkumu řízení kvality auditorské zakázky nebo je neuchová po stanovenou dobu,

k) nevyhotoví zprávu auditora,

l) nevyhotoví nebo nepředloží výboru pro audit dodatečnou zprávu určenou výboru pro audit,

m) neprojedná s výborem pro audit, řídicím nebo kontrolním orgánem dodatečnou zprávu určenou výboru pro audit na základě žádosti výboru pro audit,

n) nezpřístupní novému auditorovi dodatečnou zprávu určenou výboru pro audit nebo informace předané Radě podle čl. 12 a 13,

o) nevyhotoví nebo nezveřejní zprávu o transparentnosti,

p) nepředloží Radě seznam auditovaných subjektů,

q) neuchová informace nebo záznamy uvedené v čl. 15, nebo

r) nezavede postup pro pravidelné postupné obměňování osob.

(3) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost se dopustí správního deliktu tím, že při provádění povinného auditu subjektu veřejného zájmu

a) postupuje v rozporu s § 3,

b) nedodrží etický kodex podle § 13,

c) v rozporu s § 18 nepostupuje v souladu s auditorskými standardy upravenými právem Evropské unie a s auditorskými standardy vydanými Komorou nebo vnitřními předpisy Komory podle § 21 odst. 1 písm. a), nebo

d) nevede spis auditora podle § 20a odst. 1 až 3.

(4) Auditorská společnost se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu nestanoví postup pro určení způsobu řešení neshody mezi klíčovým auditorským partnerem a osobou provádějící přezkum řízení kvality auditorské zakázky.

(5) Právnická nebo fyzická podnikající osoba se jako člen sítě, do níž náleží auditor provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu, dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu

a) poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci nebo jeho dceřiné obchodní korporaci, neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) bod ii) a iii), písm. b) až e) nebo písm. g) až k), nebo

b) poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci nebo jeho dceřiné obchodní korporaci, neauditorské služby neuvedené v čl. 5 odst. 1 bez schválení výborem pro audit podle čl. 5 odst. 4.

(6) Účetní jednotka se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 17a odst. 5 neoznámí výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o povinném auditu Radě.

(7) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo e), odstavce 2 písm. a), c), e), f), g), h), j), k), l), m), n), o), p), q) nebo r), odstavce 3 písm. d) nebo odstavce 4 nebo 6,

b) 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. i) nebo odstavce 3 písm. a), b) nebo c),

c) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), f), g) nebo h), odstavce 2 písm. b) nebo d) nebo odstavce 5.

(8) Za správní delikt uvedený v odstavci 1, 2, 3 nebo 4 lze samostatně uložit také opatření uvedená v § 25 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e).

§ 49c

Správní delikty Komory

(1) Komora se dopustí správního deliktu tím, že

a) vede rejstřík v rozporu s § 11 odst. 1 až 6 nebo § 12 až 12d,

b) organizuje a řídí kontroly kvality v rozporu s § 24a odst. 2,

c) nepředloží Radě návrh plánu kontrol kvality podle § 24b odst. 1 nebo 2,

d) provede kontrolu kvality v rozporu s § 24d odst. 1,

e) neprovede kontrolu kvality nařízenou Radou podle § 38 odst. 2 písm. j),

f) neprojedná s Radou vnitřní předpisy Komory, etický kodex nebo auditorské standardy před jejich vydáním podle § 31 odst. 2 písm. c),

g) neposkytne Radě dokumenty a informace podle § 31 odst. 3,

h) v rozporu s § 31 odst. 4 znemožní výkon působnosti Rady neposkytnutím potřebné součinnosti.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 300000 Kč.

§ 49d

Správní delikty subjektu veřejného zájmu

(1) Subjekt veřejného zájmu se dopustí správního deliktu tím, že

a) určí auditora v rozporu s § 43 odst. 1,

b) neinformuje Radu o určení auditora podle § 43 odst. 6,

c) nezřídí výbor pro audit podle § 44,

d) v rozporu s § 44 odst. 7 neuveřejní na svých internetových stránkách seznam členů výboru pro audit, nebo neuveřejní údaje, které se zapisují u členů kontrolního orgánu do obchodního rejstříku, nebo

e) jeho výbor pro audit nebo orgán, který podle § 44b odst. 2 vykonává činnosti výboru pro audit a který je podle čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 určeným příjemcem dodatečné zprávy pro výbor pro audit, nepostoupí na vyžádání tuto zprávu vhodnou formou bez zbytečného odkladu podle § 44aa odst. 2.

(2) Subjekt veřejného zájmu se dále dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu

a) nesplní informační povinnost, nebo

b) neprojedná s auditorem dodatečnou zprávu určenou výboru pro audit na základě žádosti auditora.

(3) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo e) nebo odstavce 2,

b) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

§ 49e

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, k jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže o něm správní orgán nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 6 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Lhůta podle odstavce 3 neběží

a) v případě zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti,

b) po dobu, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení nebo kárné řízení, nebo

c) po dobu, po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní.

(5) Správní delikty podle § 49a až 49d projednává Rada.

(6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky.

§ 49f

Zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu

(1) Rada ve spolupráci s Komorou zajistí, aby po nabytí právní moci rozhodnutí bylo v rejstříku bez zbytečného odkladu zveřejněno rozhodnutí o správním deliktu. Zveřejňuje se výroková část rozhodnutí o správním deliktu.

(2) Odchylně od odstavce 1 lze postupovat v případě, pokud by zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu ohrozilo stabilitu finančních trhů, probíhající trestní řízení vedené proti auditorovi, nebo způsobilo účastníkům řízení nepřiměřené škody. Má-li Rada pochybnosti o možném ohrožení stability finančních trhů, může si vyžádat stanovisko České národní banky; přílohou žádosti je kopie rozhodnutí o správním deliktu.

(3) Rada nezajistí zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu statutárního auditora v rejstříku, pokud by zveřejnění osobních údajů bylo nepřiměřené vzhledem k povaze a závažnosti správního deliktu.

(4) V případě postupu podle odstavce 2 nebo 3 Rada zveřejní rozhodnutí o správním deliktu bez uvedení údajů umožňujících identifikaci auditora, o jehož správním deliktu bylo rozhodnuto, bezodkladně poté, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.

(5) Je-li proti rozhodnutí o správním deliktu podána žaloba, zveřejní Rada tuto skutečnost na svých internetových stránkách. Rada zveřejní stejným způsobem i informaci o výsledku soudního přezkumu.

(6) Obsahem zveřejněného rozhodnutí o správním deliktu nesmějí být údaje umožňující identifikaci jiné osoby než auditora, o jehož správním deliktu bylo rozhodnuto.

§ 49g

Zahlazení postihu za správní delikt

(1) Po uplynutí 7 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce se sankce za správní delikt považuje za zahlazenou; v případě sankce zákazu uplynula-li ode dne, k němuž bylo vykonáno opatření zákazu, doba 7 let.

(2) Jde-li o rozhodnutí o správním deliktu zveřejněné postupem podle § 49f odst. 1, Rada ve spolupráci s Komorou zajistí bez zbytečného odkladu jeho výmaz z rejstříku po uplynutí doby uvedené v odstavci 1.

(3) Byla-li sankce zahlazena, nelze na auditora nebo jinou osobu pohlížet, jako by se dopustila správního deliktu.

(4) Zahlazená sankce nesmí být zveřejňována v rejstříku.

HLAVA XII

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 50

Vztah k jiným právním předpisům

(1) Na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, ve věcech kontrol kvality podle § 24 až 24i a šetření podle § 40b se postupuje podle kontrolního řádu.

§ 50a

Zmocnění

Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 40a odst. 1.

§ 51

Přechodná ustanovení

(1) Auditoři a auditorské společnosti zapsaní v seznamu auditorských společností a seznamu auditorů vedeném podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají auditorskými společnostmi a statutárními auditory podle tohoto zákona. Komora zajistí jejich zápis v souladu s tímto zákonem.

(2) Hostující auditor podle dosavadních právních předpisů může vykonávat svou činnost po dobu uvedenou v osvědčení vydaném na základě dosavadních právních předpisů.

(3) Usazený auditor podle dosavadních právních předpisů je považován za statutárního auditora podle tohoto zákona.

(4) Auditorská zkouška složená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů se považuje za zkoušku podle tohoto zákona.

(5) Složení dílčí zkoušky podle dosavadních právních předpisů se uzná jako složení dílčí zkoušky podle tohoto zákona. Složení všech dílčích zkoušek podle dosavadních právních předpisů je považováno za složení auditorské zkoušky podle tohoto zákona.

(6) Audit zahájený a nedokončený do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(7) U smluvních vztahů vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž předmětem je výkon auditorské činnosti ve vztahu k účetním obdobím započatým přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ve věci posouzení nezávislosti auditora postupuje podle dosavadních právních předpisů.

(8) Pro smluvní vztahy vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona, jejichž předmětem je povinný audit účetních závěrek s rozhodným dnem nejdéle k 31. prosinci 2010, se nevyžaduje určení auditora podle § 17 odst. 1.

§ 52

(1) Asistenti auditora zapsaní v seznamu asistentů auditora vedeném podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají asistenty auditora podle tohoto zákona. Komora zajistí jejich zápis v souladu s tímto zákonem. Doba pracovního poměru asistenta auditora zapsaného do seznamu asistentů auditora přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se započítává do doby pracovního poměru podle tohoto zákona.

(2) Praxe vykonaná auditory podle dosavadních předpisů se považuje za praxi podle tohoto zákona.

§ 53

Do dob nebo lhůt upravených tímto zákonem se započítávají doby nebo lhůty, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 54

(1) Kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu auditorů uložené podle dosavadních předpisů se považuje za kárné opatření trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti podle § 7.

(2) Kárné řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se dokončí podle dosavadních předpisů. Probíhající odvolací řízení u Komory dokončí Komora. Je-li vydáno rozhodnutí kárnou komisí po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je odvolacím orgánem Rada.

§ 55

(1) Výkonný výbor uvedený v § 33 svolá první sněm podle tohoto zákona do 31. prosince 2009.

(2) Komora zřízená podle dosavadních právních předpisů se považuje za Komoru zřízenou podle tohoto zákona.

(3) Profesní předpisy, směrnice a statut Komory vydané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti. Do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona je Komora povinna uvést je do souladu s tímto zákonem.

(4) Pokud se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na určitou oblast auditorské činnosti nevztahuje mezinárodní auditorský standard podle § 18, použije se dosavadní auditorský standard upravující danou oblast vydaný Komorou, a to až do doby, než je daná oblast upravena mezinárodním auditorským standardem podle § 18.

(5) Členové a náhradníci rady Komory zvolení podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají členy a náhradníky výkonného výboru podle tohoto zákona. Až do doby zvolení výkonného výboru podle tohoto zákona má výkonný výbor počet členů a náhradníků, který byl stanoven dosavadními právními předpisy pro radu Komory (§ 32 odst. 2 zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.). Stejným způsobem se postupuje u Dozorčí komise a Kárné komise Komory.

(6) Volby do orgánů Komory podle § 32 proběhnou poprvé nejpozději do 31. prosince 2010 s tím, že 7 členů výkonného výboru s nejvyšším počtem obdržených hlasů bude zvoleno na 4 roky, zbývajících 7 členů na 2 roky. V případě, že z jakéhokoli důvodu odstoupí člen výkonného výboru se čtyřletým mandátem, je na takto uvolněné místo obsazen další člen výkonného výboru s nejvyšším počtem hlasů. Na jím uvolněné místo pak nastupuje náhradník.

(7) Při jmenování prvních šesti členů Prezidia jsou 2 členové jmenováni na šestileté funkční období, 2 členové na čtyřleté funkční období a 2 členové na dvouleté funkční období. Při tomto jmenování může být počet členů Prezidia, kteří jsou osobou mimo profesi, snížen na 4 členy.

§ 56

(1) Podané přihlášky k auditorské zkoušce nebo dílčí auditorské zkoušce nebo rozdílové auditorské zkoušce podle dosavadních právních předpisů jsou považovány za přihlášky k auditorské zkoušce nebo dílčí auditorské zkoušce nebo rozdílové zkoušce podle tohoto zákona.

(2) Statutární auditoři, auditorské společnosti a asistenti auditorů zašlou Komoře do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona informace vyjadřující skutečný stav, které se zapisují do seznamu auditorů nebo seznamu asistentů auditorů.

§ 57

Subjekty veřejného zájmu jsou povinny splnit své povinnosti podle tohoto zákona nejpozději do 31. prosince 2009.

§ 58

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.

2. Zákon č. 209/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.

3. Zákon č. 169/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění zákona č. 209/2002 Sb.

4. Vyhláška č. 467/2000 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro auditorské zkoušky a auditorské rozdílové zkoušky (auditorský zkušební řád).


ČÁST DRUHÁ

Změna zákona č. 284/2004 Sb., ve znění zákona č. 344/2005 Sb.

§ 59

V zákoně č. 284/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 344/2005 Sb., se část třetí zrušuje.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona č. 56/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

§ 60

V zákoně č. 56/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se část desátá zrušuje.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem

§ 61

V zákoně č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem, se část dvacátá sedmá zrušuje.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona č. 70/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí

§ 62

V zákoně č. 70/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o provádění mezinárodních sankcí, se část sedmnáctá zrušuje.


ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

§ 63

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.


Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 139/2011 Sb. Čl. XIX

Auditor provádějící povinný audit provozovatele vypořádacího systému nebo instituce elektronických peněz jako subjektů veřejného zájmu podle § 2 písm. m) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není považován za auditora provádějícího povinný audit subjektu veřejného zájmu od okamžiku dokončení povinného auditu týkajícího se účetního období, v němž provozovatel vypořádacího systému nebo instituce elektronických peněz přestaly být subjektem veřejného zájmu, neprovádí-li tento auditor ještě povinný audit jiného subjektu veřejného zájmu. Tím není dotčena povinnost auditora zveřejnit výroční zprávu o průhlednosti podle § 43 zákona o auditorech.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 420/2011 Sb. Čl. IX

1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

2. Auditorské oprávnění vydané podle předchozích právních předpisů se považuje za auditorské oprávnění vydané podle § 4 a 5 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 334/2014 Sb. Čl. II

1. Řízení zahájená podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a do tohoto dne neskončená, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

2. Lhůty upravené v § 8 odst. 3, § 25 odst. 5 a v § 27 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které započaly běžet do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

3. Seznam auditorů a seznam asistentů auditora vedený Komorou auditorů České republiky podle § 11 a podle § 30 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za rejstřík auditorů podle § 11 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Číslo auditorského oprávnění podle § 12 odst. 1 písm. b) a § 12 odst. 2 písm. e) zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za evidenční číslo podle § 12 písm. d) a § 12a písm. g) zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Komora auditorů České republiky do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ve spolupráci se správcem příslušného registru zabezpečí přístup do základního registru obyvatel, agendového informačního systému evidence obyvatel a agendového informačního systému cizinců v souladu s § 12e zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Žadatel, který žádá o vydání auditorského oprávnění podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v době 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dokládá splnění požadavku uvedeného v § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, výpisem z příslušného registru obsahujícím daný referenční údaj.

7. Dočasný zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) až c) a písm. f) a podle § 6 odst. 3 písm. a) a c) zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) až c), § 7 odst. 3 písm. a) nebo § 7 odst. 2 písm. a) a d) a podle § 7 odst. 3 písm. a) zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Dočasný zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) a e) a podle § 6 odst. 3 písm. b) zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za pozastavení výkonu auditorské činnosti podle § 6 odst. 1 až 4 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Dočasný zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 6 odst. 1 písm. g) a podle § 6 odst. 3 písm. d) zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za zánik oprávnění k výkonu auditorské činnosti podle § 7b odst. 1 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 7 odst. 1 písm. a) a podle § 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 7a odst. 1 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 7 odst. 1 písm. b) a d) a podle § 7 odst. 2 písm. b) a d) zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 7 odst. 1 písm. d), § 7 odst. 2 písm. b) a podle § 7 odst. 3 písm. b) a d) zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) a podle § 7 odst. 2 písm. c) zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 7 odst. 3 písm. a) a c) zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 7 odst. 1 písm. e) a podle § 7 odst. 2 písm. e) zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za zánik oprávnění k výkonu auditorské činnosti podle § 7b odst. 1 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

14. Kárné opatření dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za kárné opatření zákazu výkonu auditorské činnosti podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

15. Subjekt veřejného zájmu, který nesplňuje požadavky podle § 44 odst. 1 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen splnit požadavek uvedený v § 44 odst. 1 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

16. Vnitřní předpisy a stanovy Komory auditorů České republiky vydané podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nejsou v souladu se zákonem č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je Komora auditorů České republiky povinna uvést do souladu do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

17. Vnitřní předpisy a statut Rady pro veřejný dohled nad auditem vydané podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nejsou v souladu se zákonem č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je Rada pro veřejný dohled nad auditem povinna uvést do souladu do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 221/2015 Sb. Čl. VIII

Povinný audit zahájený a nedokončený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 299/2016 Sb. Čl. II

1. Zákon č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky za účetní období počínající dnem 17. června 2016 nebo později.

2. Auditorská zkouška složená podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za auditorskou zkoušku složenou podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Úspěšné vykonání dílčí zkoušky podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se uzná jako úspěšné vykonání dílčí části zkoušky podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Úspěšné vykonání všech dílčích zkoušek podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je považováno za složení auditorské zkoušky podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zavedou řídicí a kontrolní systém podle § 14c, postupy podle § 14d odst. 1, postupy nebo jiná opatření podle § 14e odst. 1 a 2 a § 14f odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Kontrola kvality zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Lhůty stanovené v § 27 odst. 1, § 25 odst. 7 a v § 49c odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které započaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Řízení zahájená podle § 26 nebo části první hlavy X zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Na určení druhu a výměry opatření nebo sankce za kárné provinění a správní delikt spáchané podle dosavadních právních předpisů se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí ustanovení o určení druhu a výměry opatření a sankce podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je-li to pro pachatele výhodnější.

9. Asistenti auditora zapsaní v rejstříku auditorů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají asistenty auditora podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Odborná praxe asistenta auditora vykonaná podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za odbornou praxi asistenta auditora podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Do doby, než Ministerstvo financí vydá prováděcí právní předpis upravující odměňování členů Prezidia Rady pro veřejný dohled nad auditem, použijí se ustanovení upravující odměny členů Prezidia a Prezidenta Rady podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Komora auditorů České republiky do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo domnělého porušení tohoto zákona podle § 31 odst. 6 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Rada pro veřejný dohled nad auditem do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo domnělého porušení tohoto zákona podle § 40e zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

14. Vnitřní předpisy a stanovy Komory auditorů České republiky vydané podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nejsou v souladu se zákonem č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je Komora auditorů České republiky povinna uvést do souladu do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

15. Vnitřní předpisy a statut Rady pro veřejný dohled nad auditem vydané podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nejsou v souladu se zákonem č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je Rada pro veřejný dohled nad auditem povinna uvést do souladu do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

16. Smluvní ujednání mezi účetní jednotkou a třetí stranou, kterým je určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro povinný audit omezeno na určité kategorie nebo seznamy statutárních auditorů nebo auditorských společností, pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

17. S výjimkou případů uvedených v čl. 41 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 se v případě auditorské zakázky u subjektu veřejného zájmu, která dovršila délky trvání 10 let v období ode dne 17. června 2014 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije § 43 odst. 4 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v případě, že na provedení povinného auditu na období bezprostředně následující po uplynutí 10 let trvání této auditorské zakázky bylo uskutečněno výběrové řízení v souladu s čl. 16 odst. 2 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.


Vlček v. r.

Klaus v. r.

Topolánek v. r.

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/30/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.

6) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

11) Například § 105 a 106 trestního zákoníku.

13) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

16) § 44 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

17) Čl. 26 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/30/ES.

21) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.

22) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

23) Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES.

25) § 74 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

Přesunout nahoru