Přejít na PLUS
Porovnání znění

Vyhláška č. 23/2008 Sb.Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb

Částka 10/2008
Platnost od 08.02.2008
Účinnost od 01.07.2008
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

23

VYHLÁŠKA

ze dne 29. ledna 2008

o technických podmínkách požární ochrany staveb

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 186/2006 Sb.:


§ 1

Předmět úpravy

(1) Tato vyhláška stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání stavby.

(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES1).

§ 2

Navrhování a umístění stavby

(1) Stavba musí být umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala technické podmínky požární ochrany na

a) odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor,

b) zdroje požární vody a jiného hasiva,

c) vybavení stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením,

d) přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku,

e) zabezpečení stavby či území jednotkami požární ochrany,

stanovené v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části 1, pokud zvláštní právní předpis2) nestanoví jinak.

(2) Při navrhování stavby musí být dále podle druhu stavby splněny technické podmínky požární ochrany na

a) stavební konstrukce a technologické zařízení,

b) evakuace osob a zvířat,

stanovené v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části 1, pokud zvláštní právní předpis2) nestanoví jinak.

§ 3

Požární úseky a požární riziko

Při navrhování stavby musí být vymezeny požární úseky a určena pravděpodobná intenzita případného požáru v těchto požárních úsecích nebo jejich částech (dále jen „požární riziko“) v souladu s § 15, 17, 23 a s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 částech 2 a 3.

§ 4

Stupeň požární bezpečnosti

(1) Schopnost stavebních konstrukcí požárního úseku nebo jeho části jako celku odolávat účinkům požáru z hlediska rozšíření požáru a stability konstrukce stavby (dále jen „stupeň požární bezpečnosti“) se stanoví podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 2 podle druhu stavby v závislosti na

a) požárním riziku,

b) konstrukčním systému stavby a

c) výšce stavby nebo počtu podlaží při zohlednění polohy požárního úseku v nadzemním nebo podzemním podlaží.

(2) V případě postupu podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 3 se stupeň požární bezpečnosti nestanovuje.

§ 5

Požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru

(1) Požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru požárního úseku musí být s přihlédnutím k druhu konstrukce a stavby navržena postupem podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 částech 2 a 4.

(2) Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce u stavby se 3 a více nadzemními podlažími musí být navržena s požární odolností nejméně 30 minut, nestanoví-li české technické normy uvedené v odstavci 1 požární odolnost vyšší. V případě požárně dělicí a nosné stavební konstrukce posledního nadzemního podlaží a požárního úseku bez požárního rizika se požadavek na požární odolnost stanoví podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 2.

(3) Požární uzávěr prostoru, ve kterém je umístěna havarijní jímka podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 10, musí splňovat podmínku požární odolnosti jako požárně dělicí konstrukce, ve které je osazen, nejvýše však 90 minut.

§ 6

Reakce na oheň

Reakce stavební konstrukce včetně stavebního výrobku určeného k zabudování do stavby na oheň (dále jen „reakce na oheň“) musí být klasifikována do tříd A až F včetně přiřazených indexů podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 5.

§ 7

Střešní plášť

Střešní plášť musí být klasifikován podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 6 bodu 3. Střešní plášť, který se nachází v požárně nebezpečném prostoru, musí být navržen s klasifikací BROOF (t3). Střešní plášť, který se nenachází v požárně nebezpečném prostoru, musí být navržen s klasifikací BROOF (t1). Při navrhování střešního pláště se vychází z požadovaného sklonu podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 6 bodu 3.

§ 8

Konstrukce komínu a kouřovodu

(1) Konstrukce komínu, kouřovodu nebo jejich část musí být navržena ze stavebních výrobků třídy reakce na oheň nejméně A2. Komín, kouřovod nebo jejich část mohou vykazovat třídu reakce na oheň B až E, jsou-li splněny požadavky české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 7 bodu 4.

(2) Vzdálenost stavební konstrukce z výrobků třídy reakce na oheň B až F od vnějšího povrchu pláště komína a kouřovodu musí být stanovena zkouškou podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 7 bodu 1. U systémového komínu, individuálního komínu a kouřovodu je vzdálenost stavební konstrukce podle věty první dána hodnotami uvedenými v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části 7 bodech 2 a 3.

(3) Komín musí být označen podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 7 bodu 1.

§ 9

Technická zařízení

(1) Elektrické zařízení, jehož chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat nebo majetku, musí být navrženo tak, aby byla při požáru zajištěna dodávka elektrické energie za podmínek stanovených českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 1 bodech 1, 2 a 12 a části 4 bodu 1. Druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů jsou uvedeny v příloze č. 2.

(2) Zařízení tvořící systém ochrany stavby a jejího uživatele před bleskem nebo jinými atmosférickými elektrickými výboji musí být navrženo z výrobků třídy reakce na oheň nejméně A2.

(3) Ve stavbě s výškou 45 m a větší musí být nízkotlaká plynová kotelna umístěna na střeše nebo v posledním nadzemním podlaží a s plynovými rozvody vně obvodové konstrukce. Odbočka plynového potrubí vedoucí k nízkotlaké kotelně musí mít co nejkratší možnou délku. Nízkotlaká kotelna umístěná na střeše nebo v posledním nadzemním podlaží musí být vybavena dálkově ovládaným uzávěrem plynu s možností jeho ovládání z úrovně terénu.

(4) Tepelná soustava a tepelné zařízení musí být navrženy tak, aby jejich parametry odpovídaly druhu stavby a stanovenému prostředí, ve kterém bude zařízení provozováno. Tepelné zařízení musí být umístěno od výrobků třídy reakce na oheň B až F v bezpečné vzdálenosti stanovené na základě zkoušky provedené podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 8.

(5) Vzduchotechnická zařízení musí být navržena podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 částech 4 a 9. Na potrubí vzduchotechnického zařízení musí být viditelně vyznačen směr proudění a zda potrubí slouží k výfuku nebo sání.

(6) Prostup rozvodu a instalace požárně dělicí konstrukcí musí být utěsněn podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1 bodech 1 a 2 a části 4. V případě požadavků na požární odolnost prostupu podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 4 musí být tento prostup zřetelně označen štítkem obsahujícím informace o

a) požární odolnosti,

b) druhu nebo typu ucpávky,

c) datu provedení,

d) firmě, adrese a jméně zhotovitele,

e) označení výrobce systému.

§ 10

Evakuace osob

(1) Únikové cesty určené pro evakuaci osob musí být navrženy tak, aby svým typem, počtem, polohou, kapacitou, dobou použitelnosti, technickým vybavením, konstrukčním a materiálovým provedením a ochranou proti kouři, teplu a zplodinám odpovídaly požadavkům této vyhlášky a českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1. Nouzovým osvětlením musí být vybavena chráněná úniková cesta a částečně chráněná úniková cesta, pokud nahrazuje chráněnou únikovou cestu.

(2) Otevíratelnost a průchodnost dveří, které se nacházejí na únikové cestě, musí odpovídat českým technickým normám uvedeným v příloze č. 1 části 2.

(3) Nášlapná vrstva podlahy v chráněné únikové cestě musí být navržena z hmot třídy reakce na oheň nejméně Cfl-s1.

(4) Úniková cesta musí být vybavena bezpečnostními značkami, tabulkami a texty s bezpečnostním sdělením (dále jen „bezpečnostní značení“) za účelem a v rozsahu nezbytném pro usnadnění evakuace osob. Toto bezpečnostní značení se umisťuje zejména tam, kde se mění směr úniku, kde dochází ke křížení komunikací a při jakékoli změně výškové úrovně úniku.

(5) Evakuační výtah musí být označen bezpečnostním značením „Evakuační výtah“, a to v kabině výtahu a vně na dveřích výtahové šachty. Výtah, který neslouží k evakuaci, musí být obdobně označen bezpečnostním značením „Tento výtah neslouží k evakuaci osob“ nebo bezpečnostním značením podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 13.

(6) K zajištění plynulé evakuace osob musí být stavba vybavena technickým zařízením k řízení evakuace osob podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1 bodech 1 a 2.

§ 11

Požárně nebezpečný prostor a odstupová vzdálenost

(1) U požárních úseků stavby musí být vymezen požárně nebezpečný prostor a stanovena odstupová vzdálenost podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 2.

(2) Při stanovení odstupové vzdálenosti požárního úseku se musí vycházet z nejvyšší procentní hodnoty požárně otevřených ploch v obvodové stěně, případně ve střešním plášti. Nedosahuje-li tato hodnota 40 %, musí se stanovit odstupová vzdálenost jednotlivých požárně otevřených ploch nebo jejich skupin postupem podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1 bodech 1 a 2.

(3) Odstupová vzdálenost se musí porovnat s bezpečnostní vzdáleností3); pro vymezení požárně nebezpečného prostoru se použije větší z těchto vzdáleností.

(4) Požárně nebezpečný prostor musí být rovněž vymezen u volného skladu hořlavých látek, technologického zařízení, klece na skladování tlakových láhví, výrobků a zařízení, které jsou považovány za stavbu podle zvláštního právního předpisu4).

§ 12

Zařízení pro hašení požárů a záchranné práce

Pro účinný a bezpečný zásah jednotky požární ochrany, popřípadě pro prvotní zásah při požáru musí být stavba navržena a zajištěna

a) přístupovou komunikací, včetně nástupní plochy pro požární techniku,

b) vnitřní a vnější zásahovou cestou, které komunikačně navazují na přístupovou komunikaci,

c) požárně bezpečnostním zařízením,

v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 2 a s náležitostmi uvedenými v příloze č. 3.

§ 13

Vybavení stavby hasicími přístroji

(1) Počet přenosných hasicích přístrojů stanoví příloha č. 4.

(2) Při umístění pojízdného hasicího přístroje na únikové cestě musí být zachována započitatelná šířka únikové cesty podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 2. Při výběru jeho stanoviště musí být přihlédnuto k zajištění dostatečného manipulačního prostoru.

§ 14

Vybavení stavby požárně bezpečnostním zařízením

(1) Stavba se vybaví požárně bezpečnostním zařízením5) v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 2.

(2) Stavba uvedená v § 15 až 18 a 28 musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace uvedeným v příloze č. 5.

§ 15

Rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci

(1) Při navrhování rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci7) se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 3, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Není-li plocha požárního úseku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci větší než 600 m2, je jednotlivá garáž nebo přístřešek pro osobní, dodávková nebo jednostopá vozidla součástí tohoto požárního úseku.

(3) Je-li plocha požárního úseku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci větší než 600 m2, musí být stanovena délka únikové cesty podle § 10.

(4) U rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci s konstrukčním systémem hořlavým musí nosná, popřípadě požárně dělicí stavební konstrukce odpovídat stupni požární bezpečnosti stanovenému podle § 4.

(5) Rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být tímto zařízením vybaven každý byt. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu, a jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2, mezonetový nebo vícepodlažní byt, musí být v jiné vhodné části bytu umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace také v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru.

§ 16

Bytový dům

(1) Při navrhování bytového domu7) se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 3, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) V bytovém domě musí být každý byt vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. Toto zařízení musí být umístěno v části bytu vedoucí směrem do únikové cesty. Jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2 a v mezonetových bytech, musí být umístěno další zařízení v jiné vhodné části bytu.

§ 17

Stavba ubytovacího zařízení

(1) Při navrhování stavby ubytovacího zařízení7) se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 3, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Úniková cesta stavby ubytovacího zařízení musí být vybavena nouzovým osvětlením. Na této cestě nesmí být umístěny takové reflexní plochy nebo zrcadla, které by mohly unikající osoby zmýlit a zavádět je ze směru úniku.

(3) Chráněná úniková cesta, jakož i dveře, schodiště, chodba vedoucí k nim a východy z nich musí být opatřeny bezpečnostním značením viditelným ve dne i v noci.

(4) Schodiště ve stavbách pro ubytování s třemi a více nadzemními podlažími nebo s třemi a více podzemními podlažími musí být označeno u vstupu do každého podlaží. Označení se skládá z pořadového čísla nadzemního podlaží doplněného písmeny „NP“ nebo podzemního podlaží doplněného písmeny „PP“.

(5) Stavba ubytovacího zařízení s projektovanou kapacitou nad 75 ubytovaných osob musí být vybavena domácím rozhlasem s nuceným poslechem.

(6) Stavba ubytovacího zařízení, u které nevzniká požadavek na vybavení elektrickou požární signalizací, musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v každém pokoji pro hosty, společných prostorech, s výjimkou společných prostor bez požárního rizika, a v části vedoucí k východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu.

(7) V budově ubytovacího zařízení sloužícího pro ubytování s projektovanou kapacitou 20 a více osob a s třemi a více nadzemními podlažími, musí být zřízen evakuační výtah.

(8) Ve stavbě ubytovacího zařízení s projektovanou kapacitou nad 100 ubytovaných osob musí být v prostoru určeném pro ubytování osob prokázáno zkouškou provedenou podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 10, že

a) zápalnost textilní záclony a závěsu je delší než 20 sekund a

b) čalouněné materiály vyhovují z hlediska zápalnosti.

(9) Ve stavbě ubytovacího zařízení s třemi a více nadzemními podlažími sloužící pro ubytování s projektovanou kapacitou 20 a více osob musí být na každém podlaží navrženy hadicové systémy pro prvotní zásah, a to v blízkosti přístupů ke schodištím nebo k východům na únikových cestách a v místech s nebezpečím vzniku požáru, ve vzdálenosti nejvýše 25 m od sebe.

§ 17a

Prostory určené pro ubytování osob

(1) Prostor určený pro ubytování osob ve stavbách jiného než ubytovacího zařízení musí tvořit vždy samostatný požární úsek. V tomto požárním úseku může být umístěno nejvýše 20 lůžek.

(2) Prostor určený pro ubytování osob ve stavbách jiného než ubytovacího zařízení musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace.

§ 18

Stavba zdravotnického zařízení a sociální péče

(1) Při navrhování stavby zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 4, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Jesle nesmí být umístěny v podzemním podlaží. To neplatí, je-li z tohoto prostoru východ přímo na volné prostranství podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1.

(3) Schodiště ve stavbě zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče s třemi a více nadzemními podlažími nebo se dvěma a více podzemními podlažími musí být označeno u vstupu do každého podlaží. Označení se skládá z pořadového čísla nadzemního podlaží doplněného písmeny „NP“ nebo podzemního podlaží doplněného písmeny „PP“.

(4) Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce stavby zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče musí být navržena s požární odolností 30 minut, nestanoví-li česká technická norma uvedená v odstavci 1 požární odolnost vyšší.

(5) Stavba sociální péče, na kterou se nevztahuje požadavek podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 4 na zajištění elektrickou požární signalizací, musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v každé ubytovací jednotce a v části vedoucí k východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu.

(6) Ve stavbě zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče s projektovanou kapacitou nad 50 osob musí být v lůžkových částech prokázáno zkouškou provedenou podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 10, že

a) zápalnost textilní záclony a závěsu je delší než 20 sekund a

b) čalouněné materiály vyhovují z hlediska zápalnosti.

§ 19

Stavba se shromažďovacím prostorem

(1) Při navrhování stavby se shromažďovacím prostorem se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 5, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Na povrchovou stavební úpravu stěny, stropu a podhledu vnitřního shromažďovacího prostoru musí být použity stavební výrobky třídy reakce na oheň nejméně B-s1-d0, které splňují požadavek na šíření plamene podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 11 bodu 2. V konstrukci střechy, stropu a podhledu lze použít za podmínek uvedených v odstavci 1 pouze stavební výrobky, které při požáru neodkapávají ani neodpadávají, podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 11 bodu 1.

(3) Ve stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být v prostorech určených pro shromažďování osob prokázáno zkouškou provedenou podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 10, že

a) zápalnost textilní záclony a závěsu je delší než 20 sekund a

b) čalouněné materiály vyhovují z hlediska zápalnosti.

(4) Konstrukce lavice nebo sedadla ve shromažďovacích prostorech pevně zabudované, popřípadě k zabudování do těchto prostorů nebo umístění v nich určené, musí být navrženy z výrobků třídy reakce na oheň nejméně D.

(5) Ze stavby s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být vždy navržena nejméně jedna úniková cesta, která svým provedením odpovídá možnosti evakuace osob podle zvláštního právního předpisu8). Minimální šířka této únikové cesty musí být 1,1 m.

(6) Požární úseky stavby s vnitřním shromažďovacím prostorem a navazující únikové cesty musí být vybaveny nouzovým osvětlením.

(7) Schodiště ve stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být označeno u vstupu do každého podlaží. Označení se skládá z pořadového čísla nadzemního podlaží doplněného písmeny „NP“ nebo podzemního podlaží doplněného písmeny „PP“.

(8) Nosná konstrukce střechy nad shromažďovacím prostorem a nosná konstrukce zajišťující stabilitu stavby musí být navržena s požární odolností odpovídající dvojnásobné hodnotě předpokládané doby evakuace osob, nejméně však 15 minut. Pokud shromažďovací prostor slouží pro více než 2500 osob, požární odolnost střechy a nosná konstrukce zajišťující stabilitu stavby musí odpovídat dvojnásobné hodnotě předpokládané doby evakuace osob, nejméně však 30 minut.

(9) Ve stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem druhu VP2 a VP3 podle české technické normy uvedené v odstavci 1 musí být zřízen evakuační výtah, kromě případů, kde je z podlaží shromažďovacího prostoru umožněn únik na volné prostranství po rovině nebo rampě.

§ 20

Stavba vyhlídkové věže

(1) Při navrhování stavby vyhlídkové věže se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 1, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Dřevěná vyhlídková věž bez obvodových stěn musí být navržena s výškou nejvíce 30 m a s nechráněnou únikovou cestou. Výškou vyhlídkové věže se rozumí kolmá vzdálenost vyhlídkové plošiny od úrovně terénu.

(3) Dřevěná vyhlídková věž s obvodovými stěnami musí být navržena s výškou nejvíce 15 m.

(4) Odstupová vzdálenost vyhlídkové věže podle odstavců 2 a 3 je 6,5 m od vnějšího pláště konstrukce.

(5) V případě, že součástí stavby vyhlídkové věže je také prostor jiného účelu, musí být navržena nosná, případně požárně dělicí stavební konstrukce z druhu DP1. Při navrhování této stavby se postupuje podle § 2 až 14. Nechráněná úniková cesta nesmí být delší než 25 m; nelze-li tuto podmínku splnit, musí být navržena chráněná úniková cesta.

(6) Je-li stavba vyhlídkové věže situována tak, že jsou ztížené podmínky pro hašení požáru a pro záchranné práce, zejména přesahuje-li pravděpodobná doba od ohlášení požáru do zahájení zásahu 15 minut, zvětší se odstupová vzdálenost o 50 %.

§ 21

Stavba garáže

(1) Při navrhování stavby garáže se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 2, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Garáž, která slouží i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, musí být vybavena detektory úniku plynu a účinným větráním v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 2 a části 17. Požadavek uvedený ve větě první platí i pro příjezdový a výjezdový prostor hromadné garáže sloužící i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, pokud je tento prostor delší než 30 m a je obestaven stavebními konstrukcemi alespoň ze tří stran. Posouzení garáže sloužící i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva a jejího vybavení elektrickým zařízením z hlediska rizika vzniku výbušné atmosféry musí být provedeno v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 16 bodech 2 až 4.

(3) Jednotlivá místa určená v garáži pro stání motorových vozidel sloužících pro přepravu hořlavých kapalin a hořlavých plynů musí být oddělena požárně dělicí konstrukcí s požární odolností nejméně 30 minut. Tato místa musí být upravena tak, aby bylo zabráněno roztékání hořlavých kapalin z těchto stání.

(4) Požární úsek garáže se zakladačovým systémem, který nesplňuje podmínky pro rychlý a účinný zásah jednotky požární ochrany, musí být vybaven stabilním hasicím zařízením alespoň s jednoduchým zásobováním vodou podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 12.

(5) Požární úsek hromadné podzemní garáže určené pro veřejnost musí být vybaven domácím rozhlasem s nuceným poslechem.

§ 22

Stavba čerpací stanice pohonných hmot, servisu a opravny

(1) Při navrhování stavby čerpací stanice pohonných hmot, servisu a opravny se postupuje podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 13, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Stavební konstrukce čerpací stanice, plnicího a stáčecího stanoviště, letištní tankovací stanice a tankovací stanice pro vnitrozemská plavidla musí být navržena z konstrukcí druhu DP1. To neplatí pro konstrukci zastřešení čerpací stanice s nejvíce 6 výdejními místy včetně kiosku, nebo zastřešení mezi výdejními místy a provozní budovou, jestliže je pro skladování hořlavých kapalin použita podzemní skladovací nádrž; v tomto případě lze použít stavební konstrukci druhu DP2.

(3) Servis nebo opravna sloužící i pro vozidla s pohonem na plynná paliva musí být vybaveny detektory úniku plynu a účinným větráním.

(4) Pro prosvětlovací plochu ve střešní konstrukci čerpací stanice musí být použity stavební výrobky třídy reakce na oheň nejméně E-d0, které při požáru podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 11 bodu 1 jako hořící neodkapávají nebo neodpadávají. Prosvětlovací plocha ve střešní konstrukci nesmí zaujímat více než 60 % z půdorysné plochy zastřešení.

§ 23

Stavba užívaná k činnosti školy a školského zařízení

(1) Při navrhování stavby užívané k činnosti školy a školského zařízení9) se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 1, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Stavba mateřské školy nesmí mít více než 2 nadzemní podlaží. Podzemní podlaží nesmí být navrženo pro pobyt dětí. Při umístění mateřské školy ve stavbě jiného účelu, než je stavba užívaná k činnosti školy, musí být prostor mateřské školy situován nejvýše ve druhém nadzemním podlaží.

(3) Pro stavbu mateřské školy musí být navržena požárně dělicí konstrukce a konstrukce zajišťující stabilitu stavby z konstrukcí druhu DP1, popřípadě DP2.

(4) Každá třída mateřské školy musí tvořit samostatný požární úsek.

(5) Ve stavbě mateřské školy určené pro více než 20 dětí musí být navrženy dvě únikové cesty.

(6) Ve stavbě mateřské školy, základní školy, základní školy a střední školy určené pro žáky se zdravotním postižením nesmí být na únikové cestě použity kývavé nebo turniketové dveře.

(7) Stavba školy určená pro více než 100 dětí, žáků nebo studentů musí být navržena s domácím rozhlasem s nuceným poslechem.

(8) Stavba školského zařízení určeného pro ubytování10) nebo prostor určený pro ubytování ve stavbě školského zařízení musí splňovat podmínky podle § 17 a 17a.

§ 24

Zemědělská stavba

(1) Při navrhování zemědělské stavby se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 9, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) V konstrukci podhledu, stropu nebo střešní konstrukci prostoru stáje musí být navrženy výrobky třídy reakce na oheň nejméně D-s2-d0, které při požáru podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 11 bodu 1 jako hořící neodkapávají nebo neodpadávají.

(3) Požárně dělicí a nosná konstrukce zajišťující stabilitu stavby stáje s více než 2 nadzemními podlažími nebo silového skladovacího hospodářství musí být navržena z konstrukcí druhu DP1.

(4) Sklad navržený pro uskladňování více než 7 m3 kapalných přípravků na hubení škůdců a ochranu rostlin, hnojiv a obdobných látek, které jsou hořlavými kapalinami, musí splňovat podmínky stanovené pro sklad hořlavých kapalin podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 10.

(5) Sklady uvedené v odstavci 4 se opatřují u vstupu informačním štítkem s uvedením

a) druhu nebezpečí skladovaných látek,

b) celkové kapacity skladu a

c) způsobem uložení skladovaných látek.

§ 25

Stavba pro výrobu a skladování

(1) Při navrhování stavby pro výrobu nebo skladování se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodech 2 a 6, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Požárně dělicí a nosná konstrukce zajišťující stabilitu stavby skladu pyrotechnických výrobků musí být navržena z konstrukcí druhu DP1.

(3) Na stavbě skladu pyrotechnických výrobků musí být u vstupu a na jiných vhodných místech umístěno bezpečnostní značení „Zákaz kouření v okruhu 15 m“, „Zákaz vstupu s otevřeným plamenem“ a „Zákaz skladování hořlavých a hoření podporujících látek“. Dále musí být tyto sklady opatřeny bezpečnostním značením provedeným z kovu s informací o nebezpečných vlastnostech skladovaných látek, a způsobu uložení skladovaných látek.

(4) Elektrické zařízení ve skladu pyrotechnických výrobků musí být navrženo pro prostředí s nebezpečím požáru nebo výbuchu podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 16.

§ 26

Stavba památkově chráněná

(1) Stavba památkově chráněná musí být vybavena

a) elektrickou požární signalizací nebo hlásičem požáru použitým v elektrické zabezpečovací signalizaci,

b) stabilním hasicím zařízením v

1. jedinečných prostorech staveb nebo prostorech s jedinečnými sbírkami historických předmětů,

2. jedinečných dřevěných stavbách včetně jejich vnější ochrany.

(2) Při změně stavby památkově chráněné se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 14.

§ 27

Ochrana movitých kulturních památek

(1) Část stavby, v níž jsou umístěny movité kulturní památky, musí být vybavena

a) elektrickou požární signalizací nebo hlásičem požáru použitým v elektrické zabezpečovací signalizaci,

b) stabilním hasicím zařízením, jde-li o jedinečnou sbírku historických předmětů.

(2) Požadavky podle odstavce 1 neplatí pro stavbu, v níž byly movité kulturní památky umístěny přede dnem účinnosti této vyhlášky.

§ 28

Stavba zařízení staveniště

(1) Při navrhování stavby zařízení staveniště se postupuje v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 2.

(2) Stavba ubytovacího zařízení staveniště musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v každém pokoji určeném pro ubytování osob a v části vedoucí k východu z ubytovacího zařízení staveniště.

§ 29

Provádění stavby

Při provádění stavby musí být v závislosti na stupni jejího provedení splněny požadavky této vyhlášky v rozsahu nezbytném pro zajištění její požární bezpečnosti.

§ 30

Užívání stavby

(1) Při užívání stavby musí být zachována úroveň požární ochrany vyplývající z technických podmínek požární ochrany staveb, podle kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání.

(2) Při úpravě interiéru stavby nepodléhající řízení podle zvláštního právního předpisu4) musí být postupováno v souladu s podmínkami uvedenými v příloze č. 6 a v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části 1 bodech 1, 2 a 5.

(3) V prostoru chráněné únikové cesty nesmí množství hořlavých látek překročit rozsah uvedený v příloze č. 6. Při umístění materiálu nebo zařizovacího předmětu v nechráněné nebo částečně chráněné únikové cestě musí být zajištěna možnost úplného otevření křídel dveří. Současně nesmí být ohrožena volná průchodnost únikových cest. V podrobnostech se použije příloha č. 6 část A.

(4) Při užívání prostoru s výskytem hořlavé kapaliny se postupuje podle podmínek uvedených v příloze č. 7 a podle podmínek stanovených v české technické normě uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 10.

(5) V ubytovací části stavby zařízení staveniště nesmí být umístěno tepelné zařízení a tepelná soustava se zkapalněnými uhlovodíkovými plyny včetně zásobních nádob.

(6) Technické zařízení ve stavbě, jehož náhlé odstavení nebo vypnutí by vyvolalo havárii, musí být zřetelně označeno štítkem obsahujícím informaci o určení zařízení a charakteristice nebezpečí.

(7) V řadové, hromadné nebo vícepodlažní jednotlivé volně stojící a nebo přistavěné garáži nesmí být umístěno motorové vozidlo pro přepravu hořlavých kapalin a hořlavých plynů.

(8) V garáži nesmí být ukládány tlakové nádoby s hořlavými a hoření podporujícími plyny. V podzemní hromadné garáži, která není určena k parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, se nesmí používat manipulační vozík s pohonem na plynné palivo, který nemá nádrž na toto palivo pevně zabudovanou.

(9) Není-li bezpečná vzdálenost tepelného zařízení vyrobeného před účinností této vyhlášky stanovena návodem výrobce, stanoví se tato vzdálenost podle přílohy č. 8.


§ 31

Společná ustanovení

Při změně dokončené stavby, změně v užívání stavby nebo při udržovacích pracích se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 14. U změny stavby skupin II a III podle této české technické normy musí být v části stavby dotčené změnou instalováno zařízení autonomní detekce a signalizace, pokud je při navrhování pro příslušnou část stavby vyžadováno.

§ 32

Přechodná ustanovení

(1) U stavby, jejíž užívání bylo započato přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, musí být podmínky požární ochrany pro užívání staveb podle § 30 splněny do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti.

(2) U stavby, která byla prohlášena za stavbu památkově chráněnou přede dnem i po nabytí účinnosti této vyhlášky, musí být požadavky podle § 26 odst. 1 naplněny při změně této stavby prováděné podle § 26 odst. 2 v části touto změnou dotčené.

(3) Při provádění stavby, o jejímž umístění bylo pravomocně rozhodnuto v územním řízení nebo byl vydán územní souhlas podle zvláštního právního předpisu4) přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a dále u stavby, u které byla zpracována projektová dokumentace, k níž bylo vydáno souhlasné stanovisko podle zvláštního právního předpisu11), se po dni nabytí účinnosti této vyhlášky postupuje podle dosavadní právní úpravy.

§ 33

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.


Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 268/2011 Sb. Čl. III

1. V garáži, jejíž stavba byla zahájena nebo jejíž užívání bylo započato přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze parkovat vozidla s pohonem na plynná paliva za podmínek uvedených v § 21 odst. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

2. Při provádění stavby, o jejímž umístění bylo pravomocně rozhodnuto v územním řízení nebo byl vydán územní souhlas podle jiného právního předpisu přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, u stavby, u které byla zpracována projektová dokumentace, k níž bylo vydáno souhlasné stanovisko podle jiného právního předpisu, a dále i u stavby, jejíž užívání bylo započato přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se po dni nabytí účinnosti této vyhlášky postupuje podle vyhlášky č. 23/2008 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.


Ministr: MUDr. Mgr. Langer v. r.


Příloha č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Část 1 Stanovení technických podmínek

1. ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb (dále jen „PBS")-Nevýrobní objekty

2. ČSN 73 0804 PBS-Výrobní objekty

3. ČSN 73 0833 PBS-Budovy pro bydlení a ubytování

4. ČSN 73 0835 PBS-Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče

5. ČSN 73 0831 PBS-Shromažďovací prostory

6. ČSN 73 0845 PBS-Sklady

7. ČSN 73 0873 PB S -Zásobování požární vodou

8. ČSN 73 0818 PBS-Obsazení objektu osobami

9. ČSN 73 0842 PBS-Objekty pro zemědělskou výrobu

10. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci

11. ČSN 73 0843 PBS-Objekty spojů a poštovních provozů

12. ČSN 73 0848 PBS - Kabelové rozvody

13. ČSN 27 4014 změna Z1 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů - Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů - Evakuační výtahy

14. ČSN 73 0875 PBS - Stanovení podmínek pro navrhování elektrické požární signalizace v rámci požárně bezpečnostního řešení

15. ČSN 34 2710 Elektrická požární signalizace - Projektování, montáž, užívání, provoz, kontrola, servis a údržba

Část 2 Stanovení požárního rizika a dělení stavby na požární úseky podle § 3 až 5, § 10 až 14 a přílohy č. 2

1. ČSN 73 0802 PBS-Nevýrobní objekty

2. ČSN 73 0804 PBS-Výrobní objekty

3. ČSN 73 0833 PBS-Budovy pro bydlení a ubytování

4. ČSN 73 0831 PBS-Shromažďovací prostory

5. ČSN 73 0835 PBS-Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče

6. ČSN 73 0845 PBS-Sklady

7. ČSN 73 0842 PBS-Objekty pro zemědělskou výrobu

8. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci

9. ČSN 73 0843 PBS-Objekty spojů a poštovních provozů

Část 3 Stanovení požárního rizika podle § 4

ČSN EN 1991-1-2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1 bod 1-2: Obecná zatížení - Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru

Část 4 Stanovení požární odolnosti stavebních konstrukcí podle § 5, § 9 a § 14

1. ČSN 73 0810 PBS-Společná ustanovení

2. ČSN 73 0821 ed. 2 PBS - Požární odolnost stavebních konstrukcí

Část 5 Třídy reakce na oheň podle § 6

ČSN EN 13 501-1 +A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb - Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň

Část 6 Klasifikační normy - požární odolnost střešních plášťů podle § 7

1. ČSN EN 13 501-2 +A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb - Část 2: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti kromě vzduchotechnických zařízení

2. ČSN EN 13 501-3 +A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb - Část 3: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti výrobků a prvků běžných provozních instalací: požárně odolná potrubí a požární klapky

3. ČSN EN 13 501-5 +A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb - Část 5: Klasifikace podle výsledků zkoušek střech vystavených vnějšímu požáru

Část 7 Stanovení požadavků na komíny podle § 8

1. ČSN EN 1443 Komíny-Všeobecné požadavky

2. ČSN EN 15 287-1 Komíny - Navrhování, provádění a přejímka komínů - Část 1: Komíny pro otevřené spotřebiče paliv

3. ČSN EN 15 287-2 Komíny - Navrhování, provádění a přejímka komínů - Část 2: Komíny pro uzavřené spotřebiče paliv

4. ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv

Část 8 Stanovení požadavků na tepelná zařízení podle § 9 a přílohy č. 8

ČSN 06 1008 Požární bezpečnost tepelných zařízení

Část 9 Stanovení požadavků pro vzduchotechnická zařízení podle § 9

ČSN 73 0872 PBS-Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením

Část 10 Stanovení požadavků z hlediska hořlavosti a zápalnosti podle § 17, § 18 a § 19

1. ČSN EN 1101 Textilie-Hořlavost-Záclony a závěsy-Podrobný postup pro stanovení snadnosti zapálení svisle umístěných vzorků (malý plamen)

2. ČSN EN 1021-2 Nábytek-Hodnocení zápalnosti čalouněného nábytku - Část 2: Zdroj zapálení-ekvivalent plamene zápalky

3. ČSN 73 0831 PBS-Shromažďovací prostory

Část 11 Hodnocení stavebních hmot podle § 19, § 22 a § 24

1. ČSN 73 0865 PBS - Hodnocení odkapávání hmot z podhledů stropů a střech

2. ČSN 73 0863 Požárně technické vlastnosti hmot. Stanovení šíření plamene po povrchu stavebních hmot

3. ČSN 73 0822 Požárně technické vlastnosti - Šíření plamene po povrchu stavebních hmot

Část 12 Navrhování stabilních hasicích zařízení podle § 21

ČSN EN 12845 +A2 Stabilní hasicí zařízení - Sprinklerová zařízení - Navrhování, instalace a údržba

Část 13 Stanovení požadavků na stavby s hořlavými kapalinami - § 22 a příloha č. 7

1. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci

2. ČSN 65 0202 Hořlavé kapaliny. Plnění a stáčení výdejní čerpací stanic

3. ČSN 73 0804 PBS-Výrobní objekty

4. ČSN 73 6060 Čerpací stanice pohonných hmot

5. ČSN 73 6059 Servisy a opravny motorových vozidel. Čerpací stanice pohonných hmot. Základní ustanovení

Část 14 Stanovení technických podmínek pro změny staveb podle § 26 a § 31

ČSN 73 0834 PBS-Změny staveb

Část 15 Určení počtu hasicích přístrojů - příloha č. 4

1. ČSN EN 3-7 +A1 Přenosné hasicí přístroje - Část 7: Vlastnosti, požadavky na hasicí schopnost a zkušební metody

2. ČSN EN 3-10 Přenosné hasicí přístroje - Část 10: Ustanovení pro hodnocení shody přenosného hasicího přístroje podle EN 3-7

3. ČSN EN 2 Třídy požárů

Část 16 Stanovení požadavků z hlediska nebezpečí požáru a výbuchu - § 25

1. ČSN EN 1127-1 Výbušná prostředí - Prevence a ochrana proti výbuchu - Část 1: Základní koncepce a metodika

2. ČSN EN 60079-10-1 Výbušné atmosféry - Část 10-1: Určování nebezpečných prostorů - Výbušné plynné atmosféry

3. ČSN EN 60079-14 ed. 3 Výbušné atmosféry - Část 14: Návrh, výběr a zřizování elektrických instalací

4. ČSN EN 60079-14 ed. 2 Elektrická zařízení pro výbušnou plynovou atmosféru - Část 14: Elektrické instalace v nebezpečných prostorech (jiných než důlních)

Část 17 Další požadavky na garáže

ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže

Příloha č. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů

A. Volně vedené kabely a vodiče zajišťující funkci a ovládání požárně bezpečnostních zařízeníDruh vodiče nebo kabelu
IIIIIIIV
a)domácí rozhlas podle ČSN 73 0802, evakuační rozhlas podle ČSN 73 0831, zařízení pro vizuální vyhlášení poplachu podle ČSN 73 0833, nouzový zvukový systém podle ČSN EN 60849xxx
b)nouzové a protipanické osvětleníxxx
c)osvětlení chráněných únikových cest a zásahových cestxx
d)evakuační a požární výtahyxxx
e)větrání únikových cestxx
f)stabilní hasicí zařízeníxxx
g)elektrická požární signalizacexxx
h)zařízení pro odvod kouře a teplaxxx
i)posilovači čerpadla požárního vodovoduxxx
B. Volně vedené vodiče a kabely zajišťující funkci zařízení, jejichž chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat a majetku v prostorech požárních úseků vybraných druhů staveb
a)zdravotnická zařízení
1. jeslexx
2. lůžková oddělení nemocnicxx
3. JIP, ARO, operační sályxx
4. lůžkové části zařízení sociální péčexx
b)stavby s vnitřními shromažďovacími prostory (například školy, divadla, kina,kryté haly, kongresové sály, nákupní střediska, výstavní prostory, odbavovací haly letištních, železničních a autobusových terminálů)
1. shromažďovací prostorx
2. prostory určené pro veřejnostxx
c)stavby pro bydlení (mimo rodinné domy)
1. únikové cestyx
d)stavby pro ubytování více než 20 osob (například hotely, internáty, lázně, koleje, ubytovny apod.)
1. společné prostory (haly, recepce, jídelny, menzy, restaurace)xx
Vysvětlivky: I - kabel Dca
II - kabel B2ca
III - kabel B2casl,dl v případě instalace v chráněné únikové cestě
IV - kabel funkční při požáru

Volně vedenými vodiči a kabely se rozumí nechráněné elektrické rozvody (nikoli pohyblivé), které jsou vystaveny možným účinkům požáru a jejichž uložení a ochrana neodpovídá podmínkám stanoveným českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 1 bodech 1,2, 14al5a části 4.

Pokud se v požárním úseku nachází více prostorů, je nutno pro požární úsek splnit veškeré požadavky pro jednotlivé prostory.

Kabely a vodiče funkční při požáru se klasifikují třídou funkčnosti P15(30, 60, 90,120)-R nebo PH15(30, 60, 90,120)-R v minutách. Třídy funkčnosti kabelů anebo vodičů se prokazují zkouškou.

Kabely a vodiče funkční při požáru se instalují tak, aby alespoň po dobu požadovaného zachování funkce nebyly při požáru narušeny okolními prvky nebo systémy, například jinými instalačními a potrubními rozvody, stavebními konstrukcemi a dílci.

Příloha č. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Podrobnější vymezení technických podmínek požární ochrany zařízení pro hašení požárů a záchranné práce

1. Přístupové komunikace v místech s vnějším odběrným místem zdrojů požární vody musí umožňovat její odběr požární technikou. K trvalému zajištění volného příjezdu mobilní požární techniky se nástupní plochy i vnější odběrná místa požární vody označují podle zvláštního právního předpisu12).

2. Vjezdy na pozemky obestavěné, ohrazené nebo jiným způsobem znepřístupněné a určené pro příjezd požární techniky musí být navrženy o minimální šířce 3,5 m a výšce 4,1 m.

3. Každá neprůjezdná jednopruhová přístupová komunikace delší než 50 m, pokud je komunikací jedinou, musí být na svém zakončení navržena se smyčkovým objezdem nebo plochou umožňující otáčení vozidla. Délka a velikost smyčkového objezdu nebo plochy umožňující otáčení se do celkové délky jednopruhové přístupové komunikace nezapočítává. Plocha umožňující otáčení vozidla může mít tvar písmene T na konci jednopruhové komunikace s rameny minimálně dlouhými 10 m na každou stranu v šířce jednoho pruhu komunikace od osy jednopruhové přístupové komunikace nebo může být provedena rozšířením pruhu na konci komunikace na šířku minimálně 20 m v minimální délce 20 m.

4. Umístění, šířka a další technické parametry včetně provedení nástupní plochy musí odpovídat technickým parametrům výškové požární techniky.

5. Stavba a nástupní plocha pro požární techniku se umisťuje a navrhuje mimo ochranné pásmo nadzemního vedení vysokého napětí s vodiči bez izolace16) takovým způsobem, který umožňuje příjezd a provedení zásahu mimo ochranné pásmo.

6. Ve všech případech, kde se předpokládá hašení vodou, musí být její množství zajištěno tak, aby odpovídalo hodnotám uvedeným v české technické normě uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 7. Pokud charakter hořlavých látek či zařízení ve stavbě vylučuje užití vody jako hasiva, stavba se vybaví jinými vhodnými a účinnými hasebními látkami.

7. Ve stavbách výšky větší než 60 m musí být požární nádrž navržena v posledním nadzemním podlaží nebo na střeše. Tato nádrž slouží jako zásoba požární vody pro požární potrubí, s objemem odpovídajícím hodnotám uvedeným v české technické normě uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 7.

8. U vstupu do garáže se zakladačovým systémem musí být na dobře viditelném místě umístěn půdorys tohoto prostoru včetně řezu s vyznačením přístupu do jednotlivých podlaží zakladačového systému.

9. Měnič napětí s odpojovačem se v instalaci fotovoltaické výrobny elektřiny umisťuje tak, aby stejnosměrná část rozvodu, která zůstává pod stálým napětím, byla co nejkratší. Střešní nebo fasádní instalace fotovoltaických panelů nesmí svým provedením znemožňovat odvětrání objektu či prostoru, omezit provoz, opravy a údržbu spalinových cest, ani bránit přístupu jednotek požární ochrany při zásahu.

Příloha č. 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Určení počtu přenosných hasicích přístrojů

Nelze-li počet a typ přenosných hasicích přístrojů s požadovanou hasicí schopností určit podle zvláštního právního předpisu nebo české technické normy, stanoví se podle vztahu:

nHJ = 6 • nr

kde

nHJ je počet hasicích jednotek hasicích přístrojů

nr je počet hasicích přístrojů určený podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 část 1 bod 1, 2 a 9.

Pro přenosné hasicí přístroje, certifikované podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 15 bod 2, které mají na typovém štítku uvedenou hasicí schopnost, platí:

Z rovnice se vypočte nHJ.

1. Pro daný požární úsek se vybere vhodný druh přenosného hasicího přístroje a pro předpokládanou třídu požáru podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 15 bod 3 se z typového štítku určí hasicí schopnost přístroje.

2. Z tabulky č. 1 se pro danou hasicí schopnost vybraného hasicího přístroje určí velikost hasicí jednotky hasicího přístroje HJ1.

3. Hodnota nHJ se podělí hodnotou HJ1 a tím se získá příslušný počet přenosných hasicích přístrojů daného druhu. Výsledek se vždy zaokrouhlí nahoru na celá čísla. Součin počtu hasicích přístrojů jednoho druhu s jemu odpovídající hasicí jednotkou HJ1 musí být větší nebo roven hodnotě nHJ.

4. Je-li zvoleno více druhů přenosných hasicích přístrojů, součiny počtu hasicích přístrojů jednoho druhu s jemu odpovídající hasicí jednotkou HJ1 se sčítají. Součet musí být větší nebo roven hodnotě nHJ.

Tabulka č. 1

Hasicí jednotky
hasicích přístrojů HJ1
Hasicí schopnost hasicích přístrojů pro třídy požárů A a B
A B
1 5 A 21 B
2 8 A 34 B
3 13 A 55 B
4 13 A 70 B
5 13 A 89 B
6 21 A 113 B
9 27 A 144 B
10 34 A 183 B
12 43 A 183 B
1555 A233 B

Pro přenosné hasicí přístroje, schválené podle české technické normy ČSN 38 9100 Ruční hasicí přístroje, které nemají na typovém štítku uvedenou hasicí schopnost, platí převodní tabulka č. 2 na hasicí jednotky HJ2. Počet HJ2 se musí v daném požárním úseku rovnat počtu HJ1.

Tabulka č. 2

Hasicí jednotky
hasicích přístrojů HJ2
Hasicí přístroje schválené podle ČSN 38 9100
A B A+B
1 S 1,5, S2, H 1
2 PG 2, V 6 P2, H 2 PG 2
3 S 6, Pě 10, H 4 Pě 10
4 V 10, Pě 10 H 6
5
6 PG 6 P 6 PG 6
9 H 10
10 PG 10 PG 10
12 PG 12 P 12 PG 12
15
Použité zkratky:S hasicí přístroj CO2
PG práškový hasicí přístroj s práškem ABC nebo odpovídající CSN 38 9100
P práškový hasicí přístroj s práškem BC
V vodní hasicí přístroj
pěnový hasicí přístroj
H halonový hasicí přístroj

Vybrané druhy staveb se vybavují hasicími přístroji následovně:

Prodejní stánek, který je stavbou podle zvláštního právního předpisu4), musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem vodním nebo pěnovým s hasicí schopností nejméně 13A nebo přenosným hasicím přístrojem práškovým s hasicí schopností nejméně 21A.

Rodinný dům musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem s hasicí schopností nejméně 34A.

Ve stavbách bytových domů musí být instalovány přenosné hasicí přístroje v množství a druzích takto:

a) jeden přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A určený pro hlavní domovní rozvaděč elektrické energie,

b) jeden přenosný hasicí přístroj CO2 s hasicí schopností 55B určený pro strojovnu výtahu,

c) jeden přenosný hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností 13A nebo přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A na každých započatých 100 m2 půdorysné plochy u požárních úseků určených pro skladování, je-li jejich půdorysná plocha větší než 20 m2,

d) další přenosný hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností 13A nebo přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy všech podlaží domu, přičemž se do této plochy nezapočítávají plochy bytů.

Ve stavbách ubytovacích zařízení musí být instalovány přenosné hasicí přístroje v množství a druzích takto:

a) v požárních úsecích určených pro ubytování jeden přenosný hasicí přístroj s hasicí schopností 21A na každých započatých 12 ubytovaných osob, při vzájemné vzdálenosti přenosných hasicích přístrojů menší než 25 m, avšak vždy jeden na podlaží, obdobné platí i pro požární úseky určené pro ubytování ve stavbách jiného účelu,

b) v požárních úsecích určených pro skladování a v provozech souvisejících s ubytováním o půdorysné ploše nad 20 m2 jeden hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností 13A nebo práškový přenosný hasicí přístroj s hasicí schopností 34A na každých započatých 100 m2 půdorysné plochy,

c) jeden přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A určený pro hlavní domovní rozvaděč elektrické energie,

d) jeden přenosný hasicí přístroj CO2 s hasicí schopností 55B určený pro strojovnu výtahu,

Ve stavbách garáží musí být instalovány tyto přenosné hasicí přístroje:

a) v jednotlivých garážích jeden přenosný hasicí přístroj pěnový nebo práškový s hasicí schopností 183 B pro každý samostatně oddělený prostor (stání),

b) v řadových garážích jeden přenosný hasicí přístroj pěnový nebo práškový s hasicí schopností 183 B pro každý samostatně oddělený prostor (stání),

c) v hromadných a v řadových garážích (ve společném prostoru pro více stání) jeden přenosný hasicí přístroj pěnový nebo práškový s hasicí schopností 183 B na prvních započatých 10 stání a další stejný přenosný hasicí přístroj na každých započatých 20 stání v jedné výškové úrovni (podlaží).

Při zachování úrovně požární bezpečnosti, která bude prokázána v požárně bezpečnostním řešení nebo v jiné dokumentaci podle zvláštního právního předpisu4), nemusí být použito postupu podle této přílohy.

Příloha č. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Autonomní detekce a signalizace

Zařízením autonomní detekce a signalizace se rozumí

a) autonomní hlásič kouře podle české technické normy ČSN EN 14604, nebo

b) hlásič požáru podle české technické normy řady ČSN EN 54 "Elektrická požární signalizace" a to například část 5, část 7 a část 10; tyto hlásiče jsou použity například v lince elektrických zabezpečovacích systémů v souladu s českými technickými normami řady ČSN EN 50131 "Poplachové systémy - Elektrické zabezpečovací systémy".

Příloha č. 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Požadavky požární ochrany při užívání staveb nebo jejich částí vztahující se k chráněné únikové cestě, k úpravě interiéru, přístupu k nástěnným hydrantům a hasicím přístrojům

A.

Požadavky požární ochrany pro užívání staveb nebo jejich částí vztahující se k chráněné únikové cestě

A.1 Na chráněné únikové cestě lze umístit předmět z hořlavé látky (dále jen „hořlavý předmět") za těchto podmínek

a) vzdálenost hořlavého předmětu od části stavby z hořlavých hmot s výjimkou podlahy nebo jiného hořlavého předmětu musí bránit přenesení hoření, přičemž tato vzdálenost nesmí být menší než 2 m,

b) hořlavý předmět nebo jeho část nesmí být z plastu, není-li dále uvedeno jinak,

c) hořlavý předmět nesmí být umístěn na strop nebo podhled nebo do prostoru pod stropem nebo podhledem v části chráněné únikové cesty určené pro pohyb osob nebo činnost jednotek požární ochrany,

d) hořlavý předmět musí být připevněn tak, aby nedošlo k jeho uvolnění při úniku osob nebo při činnosti jednotek požární ochrany,

e) v prostoru chráněné únikové cesty lze na stěnu o ploše 60 m2 umístit pouze jeden hořlavý předmět. Na podlaží chráněné únikové cesty nesmí být umístěny více než tři hořlavé předměty,

f) hořlavý předmět ve tvaru „nástěnky" nesmí být v prostoru chráněné únikové cesty umístěn, je-li větší než 1,3 m2 při tloušťce 4 mm; umístění jiných hořlavých předmětů, není-li uvedeno jinak v bodu A.2., je možné pouze tehdy, bude-li dosaženo nejméně stejné úrovně požární bezpečnosti, přičemž plocha 1,3 m2 nesmí být překročena.

A.2. V prostoru chráněné únikové cesty lze dále umístit

a) jeden malý závěsný automat na nápoje, jiné zboží nebo službu pro tři podlaží,

b) květinovou výzdobu z plastů, pokud průmět plochy této výzdoby na stěnu není větší než 0,5 m2 a hloubka této výzdoby nepřesahuje 0,1 m. Při umístění této výzdoby nesmí být omezena minimální šířka únikové cesty stanovená výpočtem.

Požadavky podle A.l. písm. a), c), d) a e) a A.4. nejsou dotčeny.

A.3. Hořlavý předmět neuvedený v A.l. a A.2. lze v prostoru chráněné únikové cesty umístit, jestliže

a) jde o židli z nehořlavé konstrukce s čalouněnou úpravou. Při umístění více než dvou židlí, musí být tyto z nehořlavé konstrukce a zároveň musí být splněna podmínka podle § 19 odst. 3.,

b) jde o jiný sedací nábytek, jehož čalouněná část musí splňovat podmínku podle § 19 odst. 3 a jeho konstrukce je vyrobena z materiálu, který splňuje tyto požadavky - třídu reakce na oheň nejméně D podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 5 nebo stupeň hořlavosti nejméně C2 podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 3 a zároveň velikost předmětu nesmí být o rozměrech větších, než jsou obvyklé u běžné židle.

Požadavky podle A. 1. písm. a) a e) a A.4. nejsou dotčeny.

A.4. Předměty uvedené v A. 1. až A.3. nesmí svým umístěním,

a) ovlivňovat pohyb osob v chráněné únikové cestě nebo při vstupu na ni nebo výstupu z ní, zejména při převržení, pádu nebo odvalení,

b) zasahovat do minimální šíře chráněné únikové cesty, stanovené v projektové nebo obdobné dokumentaci nebo výpočtem podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 část 2,

c) bránit otevírání či zavírání dveří na této komunikaci nebo na vstupu na ni nebo výstupu z ní.

A.5. Při umístění prvku bezpečnostního systému v chráněné únikové cestě musí být splněny podmínky podle A.l. písm. d) a A.4. písm. a) a c), přičemž vzdálenost hořlavého předmětu od části stavby z hořlavých hmot nebo jiného hořlavého předmětu musí bránit přenesení hoření.

A.6. V chráněné únikové cestě lze umístit jeden hořlavý předmět umělecké či historické hodnoty nepřesahující rozměry 2 x 2 m za podmínky, že je stavba v části umístění tohoto předmětu zajištěna

a) elektrickou požární signalizací a zároveň stabilním hasicím zařízením, nebo

b) elektrickou požární signalizací a osobou schopnou provést prvotní hasební zásah po dobu přítomnosti osob ve stavbě.

Hořlavý předmět nesmí zasahovat do prostoru chráněné únikové cesty víc než 5 cm. Textilní hořlavé předměty nejsou přípustné.

Podmínky podle A.l. písm. a), b), c), d) a e) a A.4. písm. a) a c) platí obdobně.

A.7. Hořlavé předměty a předměty podle A.6. lze umístit pouze v chráněné únikové cestě s nejvyšší kapacitou.

A.8. Na umístění nehořlavých předmětů se uplatní podmínky podle A. 1. písm. d) a A.4.

A.9. V části únikové cesty mající funkci požární předsíně nesmí být umístěny hořlavé předměty.

A.10. Podmínky podle této přílohy se nevztahují na

a) hořlavé předměty nebo hořlavé části stavebních konstrukcí, které jsou součástí stavby, pokud je jejich užití v souladu s požárně bezpečnostním řešením, jiným obdobným dokumentem nebo českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 část 2,

b) povrchovou úpravu provedenou v souladu s požárně bezpečnostním řešením, jiným obdobným dokumentem nebo českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 část 2.

B.

Požadavky požární ochrany pro užívání staveb nebo jejich částí vztahující se k úpravě interiéru a shromažďovacího prostoru

B.1 Úprava interiéru, která nepodléhá řízení podle zvláštního právního předpisu, musí splnit tyto podmínky

a) hořlavé látky nebo látky, které při hoření nebo tepelném rozkladu odkapávají nebo odpadávají nesmí být použity

1. nad místy, kudy unikají osoby,

2. ve shromažďovacích prostorech v celém podhledu a prostoru pod stropem;

b) hořlavé látky uvedené v písmeni a) nesmí být použity pod stropem i v jiných prostorech určených pro více než 10 osob, pokud celková plocha použití zahrnuje více než 30 % plochy pod stropem. Hořlavé látky nesmí být dále použity v prostoru pod stropem přede dveřmi a za dveřmi, a to v ploše odpovídající trojnásobku šíře dveří, vymezené částí kruhu k ose dveří.

B.2. Hořlavé látky nebo látky které při hoření nebo tepelném rozkladu jako hořící odkapávají nebo odpadávají nesmí být použity nad venkovním shromažďovacím prostorem podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 5.

C.

Požadavky přístupu k nástěnným hydrantům a hasicím přístrojům

C.1 Při užívání stavby musí být udržován volný přístup k nástěnným hydrantům. Volným přístupem se rozumí též řešení, kdy jsou přítokový ventil, proudnice nebo hadicový systém umístěny

a) v zaplombované hydrantové skříni, pokud k překonání tohoto zaplombování není třeba pomůcek, nebo

b) v uzamčené hydrantové skříni, pokud je v bezprostřední blízkosti viditelně umístěno zařízení umožňující odemčení.

C.2 Instalace zařízení omezujícího nebo blokujícího funkci ventilu není přípustná.

C.3 Podmínky přístupu podle C.1 platí obdobně v případě umístění hasicího přístroje.

Příloha č. 7 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Požadavky požární ochrany pro užívání staveb nebo jejich částí s výskytem hořlavých kapalin

Výskytem hořlavých kapalin se pro účely této vyhlášky rozumí přítomnost hořlavých kapalin bez ohledu na jejich třídu nebezpečnosti, a to v množství a podmínkách, ve kterých jsou schopné při požáru uvolňovat teplo.

A.

Stavby provedené podle ČSN 65 0201:2003

A.1. U staveb nebo jejich částí, které jsou užívány jako pracoviště (zejména dílny, laboratoře, opravny), u kterých je

a) nahodilé požární zatížení v požárním úseku rovno nejvýše 30 kg.m-2, a to i v případech, že toto požární zatížení zahrnuje hořlavé kapaliny, nebo

b) v celém požárním úseku jednotlivě nebo společně méně než 250 litrů hořlavých kapalin, aniž by z tohoto objemu bylo více než 20 litrů nízko vroucích kapalin a 50 litrů hořlavých kapalin I. třídy nebezpečnosti,

lze ukládat hořlavé kapaliny v množství podle písmene b), není-li v projektové dokumentaci ověřené stavebním úřadem nebo jiným obdobným dokumentem stanoveno jinak.

Pod pojmem nízkovroucí hořlavé kapaliny se pro účely této vyhlášky rozumí hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do 0 °C a současně s bodem varu do 35 °C za normálních podmínek.

U variabilních výskytů hořlavých kapalin lze pro účel přepočtu požárního zatížení podle A.1 písm. a) využít na objem hořlavé kapaliny přepočet: 1 litr hořlavé kapaliny představuje 2,5 kg.m-2 při přepočtu na ekvivalentní výhřevnost dřeva.

A.2. Při výskytu hořlavých kapalin podle A.1 musí být

a) zabráněno jejich rozlití mimo požární úsek,

b) zajištěno odvětrávání požárního úseku v rozsahu zamezujícím vzniku prostředí s nebezpečím výbuchu,

c) zabráněno kontaktu hořlavých kapalin nebo jejich par se zdroji zapálení.

A.3. Na pracovištích, tvořících jeden požární úsek spolu s prostorem pro nanášení hořlavých kapalných nátěrových hmot, je dovoleno ukládat nejvýše 50 litrů hořlavých kapalných nátěrových hmot všech tříd nebezpečnosti v uzavíratelných obalech.

B.

Stavby provedené podle ČSN 65 0201 před platností ČSN 65 0201:2003

B.1. Ukládání hořlavých kapalin na pracovištích

U staveb nebo jejich částí užívaných jako dílny, laboratoře, opravny nebo obdobná pracoviště, lze ve stavebně oddělených prostorech ukládat nejvýše 250 litrů hořlavých kapalin, z toho nejvýše 50 litrů hořlavých kapalin I. třídy nebezpečnosti. Jedná-li se výlučně o hořlavé kapaliny IV. třídy nebezpečnosti, lze tyto na pracovišti ukládat a používat do objemu 1000 litrů. Přepravní obaly křehké lze používat pouze do objemu 5 litrů a musí být uloženy v uzavíratelných nehořlavých skříních.

V prodejních prostorech mimo sklady hořlavých kapalin lze uložit nejvýše 2 m3 hořlavých kapalin, z toho 0,4 m3 I. třídy nebezpečnosti. Kapaliny musí být uloženy v přepravních obalech nebo přečerpávacích zařízeních; přepravní obaly křehké lze používat pouze do objemu 5 litrů, jiné obaly do objemu 20 litrů.

V provozních a prodejních prostorech kiosků čerpacích stanic kromě skladů smí být uloženo 5 m3 hořlavých kapalin, z toho nejvýše 0,5 m3 I. třídy nebezpečnosti.

V prostorech zdravotnických zařízení lze ukládat u léků nejvýše 500 litrů hořlavých kapalin, z toho nejvýše 100 litrů kapaliny I. třídy nebezpečnosti. Obaly s objemem větším než 1 litr musí být uloženy v uzavíratelných skříních.

B.2. Ukládání nízkovroucích hořlavých kapalin

V laboratořích, dílnách a v prostorách zdravotnických zařízení lze nízkovroucí hořlavé kapaliny ukládat v celkovém maximálním množství

a) 10 litrů v přepravních obalech křehkých,

b) 20 litrů v jiných obalech.

Sirouhlík je nutné ukládat pod vrstvu vody nejméně 20 mm.

Nízkovroucí hořlavé kapaliny lze ukládat pouze odděleně od ostatních hořlavých kapalin; v křehkých přepravních obalech je lze ukládat do objemu 1 litru.

B.3. Ukládání hořlavých kapalin IV. třídy nebezpečnosti na pracovištích s hutní a strojírenskou výrobou

Na pracovišti s hutní a strojírenskou výrobou s půdorysnou plochou o velikosti nejméně 5000 m2 u stavebních konstrukcí nehořlavých a nejméně 7000 m2 u stavebních konstrukcí smíšených lze ukládat hořlavé kapaliny IV. třídy nebezpečnosti v množství maximálně 15 m3 v kontejnerech a přepravních obalech, z toho v obalech o objemu menším než 200 litrů nejvýše 1 m3.

Manipulační plocha pro ukládání hořlavých kapalin IV. třídy nebezpečnosti v kontejnerech a přepravních obalech musí být z nehořlavé hmoty, odolné proti chemickým účinkům hořlavé kapaliny, pro kterou je určena. Tato plocha musí být upravena tak, aby zachytila množství hořlavé kapaliny rovnající se obsahu největšího kontejneru nebo přepravního obalu. Nejmenší vzdálenost mezi okraji manipulačních ploch musí být 100 m. Manipulační plocha musí být upravena tak, aby kontejnery a přepravní obaly byly uloženy minimálně 1,5 m od jejího okraje. Celková plocha manipulačních ploch nesmí být větší než 4 % půdorysné plochy pracoviště, nejvýše však 200 m2.

Na manipulační ploše nelze hořlavé kapaliny přelévat.

B.4. Ukládání hořlavých nátěrových hmot

Na pracovištích, tvořících jeden požární úsek spolu s prostorem pro nanášení hořlavých kapalných nátěrových hmot, musí být dodrženy podmínky stanovené v A.3.

C.

Obecné podmínky užívání staveb s výskytem hořlavých kapalin

C.1 Všeobecně

C.1.1 Obaly a nádrže, v nichž se vyskytují hořlavé kapaliny, musí být opatřeny bezpečnostním značením upozorňujícím na jejich obsah a nebezpečí z hlediska požární ochrany. U nádrží podzemních a zapuštěných se bezpečnostní značení umístí v bezprostřední blízkosti nádrže. Není-li pro uvedení výrobku na trh označení obsahu hořlavé kapaliny povinné a jedná-li se o originální balení, lze pro označení využít i jiný způsob než značení každého obalu, například označení části skladu.
Požadavek označení se nevztahuje na náplně ve strojích a zařízeních.

C.1.2 Otvor v obvodové konstrukci uzavřeného skladu musí svým provedením a zabezpečením zamezit vhození předmětu.

C.1.3 Volný sklad, případně části skladu, které nejsou opatřeny obvodovými stěnami (částečně uzavřený sklad, ohraničený sklad) podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 2, musí být oploceny do výšky nejméně 1,8 m nehořlavým materiálem. Oplocení musí být vzdáleno od nejbližšího přepravního obalu, kontejneru a vnější stěny havarijní jímky nejméně 3 m. V této vzdálenosti se nesmí vyskytovat hořlavé látky. Prostor uvnitř oplocení musí být trvale zbaven travnatého porostu a dřevin.

C.1.4 Prostory s výskytem hořlavých kapalin se označují příslušným bezpečnostním značením.

C.1.5 Prostory s výskytem hořlavých kapalin musí být v okruhu do 5 m od vyústění větracích potrubí nádrží, nebo od technologických zařízení, nebo od šachet podzemních nádrží označeny bezpečnostním značením upozorňujícím na zákaz kouření a manipulace s plamenem.

C.1.6 Látky potřísněné hořlavými kapalinami musí být neprodleně a bezpečně odstraněny z prostor s výskytem hořlavých kapalin.

C.1.7 Ve vstupu a výstupu z prostor s výskytem hořlavých kapalin a v jejich bezprostřední blízkosti nesmí být umístěn žádný předmět.

C.1.8 Předměty umístěné v prostoru s výskytem hořlavých kapalin nebo v jeho blízkosti musí být umístěny způsobem, který zamezí, aby při jakékoliv změně jejich polohy nedošlo k omezení možnosti použití vstupů nebo výstupů z prostor.

C.1.9 Prostor s výskytem hořlavých kapalin musí být zabezpečen

a) proti úniku, roztečení a prosakování hořlavých kapalin uchovávaných v obalech s objemem 200 litrů a více netěsnostmi objektu,

b) proti nekontrolovatelnému kontaktu těchto kapalin a jejich par s možným iniciačním zdrojem,

c) proti nekontrolovatelnému kontaktu hořlavé kapaliny

1. s jinou hořlavou látkou nebo hoření podporující látkou, s výjimkou vzdušného kyslíku, nebo

2. s látkou, pokud by v důsledku tohoto kontaktu došlo k vývinu tepla jako možným zdrojem vznícení.

C. 1.10 Hořlavé kapaliny musí být uloženy v obalech pro ně určených.

C.1.11 Prostory s výskytem hořlavých kapalin musí být zabezpečeny před nebezpečnými účinky statické elektřiny.

C.2 Způsoby skladování

C.2.1 Obaly musí být zajištěny proti pádu a ohrožení přepravním nebo jiným zařízením.

C.2.2 Celková skladovací výška při volném uložení obalů s hořlavými kapalinami nesmí být vyšší než 2 m.

C.2.3 Ve skladech s přepravními obaly a kontejnery uvnitř objektu musí být vzdálenost vrchní části přepravního obalu anebo kontejneru od svítidel umístěných na stropu nebo stěně, nejméně 0,8 m14).

C.2.4 Plné obaly a prázdné nevyčištěné obaly s jedním otvorem nesmějí být uloženy otvorem dolů.

C.2.5 Prostory vyhrazené pro skladování prázdných nevyčištěných obalů musí být označeny nápisem "Prázdné obaly".

C.2.6 Mobilní nádrže lze ze závažného důvodu (například oprava) umístit v požárně nebezpečném prostoru stavby. Takto lze učinit pouze přechodně, po předem stanovenou dobu. Současně musí být stanoveny podmínky požární ochrany.

C.3. Společné skladování hořlavých kapalin a dalších látek

C.3.1 Ve skladech hořlavých kapalin současně nesmí být jiné látky a výrobky, pokud přímo nesouvisejí se skladovanými hořlavými kapalinami a jsou způsobilé

a) iniciovat vznik požáru v těchto skladech,

b) šířit požár nebo urychlit šíření požáru uvnitř, popřípadě vně skladu, nebo

c) ztížit evakuaci osob nebo požární zásah.

V těchto skladech nesmí být umístěny výbušniny včetně pomůcek k iniciování výbuchu výbušnin, zápalky, pyrotechnické výrobky nebo jejich součásti a látky se sklonem k samovznícení. Látky, které by po nasáknutí hořlavou kapalinou mohly zvýšit nebezpečí samo vznícení hořlavé kapaliny, musí být uloženy tak, aby nemohly být potřísněny rozlévající se kapalinou.

C.3.2 V příručních skladech hořlavých kapalin, kde je kromě těchto kapalin nezbytné skladovat tuhé hořlavé látky, které nemají způsobilost podle C.3.1 písm. a) až c), se tyto látky započítávají do celkového množství tak, jako by šlo o hořlavé kapaliny; mezní hodnota pro příruční sklad nesmí být překročena. Kapalné látky a tuhé hořlavé látky se započítávají svým objemem, přičemž pro tuhé hořlavé látky se počítá 0,001 m3 za 1 litr. K výhřevnosti látek se přitom nepřihlíží. Tuhé hořlavé látky a hořlavé kapaliny musí být odděleny tak, aby bylo zabráněno rozlití hořlavých kapalin do místa uložení tuhých hořlavých látek.

C.4. Manipulace

C.4.1 Kontrola nepropustnosti meziprostoru dvouplášťových a místně dvouplášťových nádrží a chrániček rozvodových potrubí musí být provedena nejméně jedenkrát ročně. U podzemních dvouplášťových nádrží se nepropustnost meziprostoru sleduje trvale.

C.4.2 Kontroly, opravy a čištění vnitřku nádrže musí být provedeny v inertní atmosféře nebo při koncentraci par hořlavých kapalin pod 25 % dolní meze výbušnosti.

C.4.3 Provozuschopnost havarijních jímek volných skladů a otevřených technologických zařízení musí být zajištěna pravidelným odstraňováním srážkové vody tak, aby byla k dispozici celá kapacita jímky.

D.

Podle této přílohy se nepostupuje, pokud je stanoveno jinak

a) dokumentací stavby nebo jiným obdobným dokumentem podle kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání nebo

b) výrobcem.

Podle této přílohy se nepostupuje rovněž v případech, kdy jsou požadavky zvláštního právního předpisu15) přísnější.

Příloha č. 8 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Bezpečné vzdálenosti spotřebičů od hořlavých hmot

SpotřebičeBezpečná
vzdálenost
Druh
paliva
Název - norma
ve směru
hlavního
sálání
[mm]
v ostatních
směrech
[mm]
PevnéSpotřebiče pro domácnost k vaření - ČSN 06 1201:
- sporák750200
- pařák300200
Spotřebiče pro podniky společného stravování:
- sporák800200
- varný kotel300200
Spotřebiče k ohřevu vody - ČSN 06 1201:
- zásobníkový ohřívač vody300200
Spotřebiče k vytápění, popřípadě k vaření - ČSN 06 1201:
- kamna s varnou plotnou750100
- kamna500200
- kamna na dřevo500200
- krby na dřevo800200
KapalnéSpotřebiče k ohřevu vody - ČSN 06 1318:
- zásobníkový ohřívač vody na topnou naftu300200
Spotřebiče k vytápění, popřípadě vaření:
- kamna s odpařovacím hořákem a s odtahovým hrdlem500100
- kamna s varnou plotnou na topnou naftu750100
PlynnéSpotřebiče pro domácnost k vaření - ČSN 06 1401:
- sporák (včetně kombinovaného "plynné palivo-elektřina")75010
- vestavné varné jednotky (včetně kombinovaných "plynné palivo- elektřina")75010
- samostatná pečící trouba5010
- rožeň (gril)50050
Spotřebiče pro podniky společného stravování - ČSN EN 203-1:
- varný kotel-100
- sporák (včetně kombinovaného "plynné palivo-elektřina")75050
- pečící skříň20050
- vodní lázeň100100
- ohřívací skříň100100
- teplý stůl100100
- smažič50050
- opékač50050
Spotřebiče k ohřevu vody - ČSN EN 26:
- průtokové ohřívače5010
Spotřebiče k vytápění:
- topidla500100
- žehlič s topným systémem10050
- průtokový teplovodní kotel5010
Spotřebiče k chlazení:
- chladnička5010
Různé druhyPračka s ohřívacím systémem - ČSN 06 1416200100
Teplovodní kotel do 50 kW - ČSN 07 0245100
(300 ve směru
kolmém na
popelníkový otvor)
100
Ohřívač (ohřívák) vzduchu do 50 kW - ČSN EN 13842800100
Prádelní kotel500100
ElektřinaSpotřebiče, které nejsou konstruovány tak,
aby mohly stát přímo u hořlavých hmot
(například otopná tělesa s náplní teplonosná látka - olej,
přímotopné konvektory, teplovzdušné ventilátory)
500100
Spotřebiče k ohřevu vody - ČSN EN 60335-2-35 ed. 2:
- průtokové ohřívače vody
5010
Spotřebiče k vytápění - ČSN EN 60531:
- akumulační kamna
500
100

Bezpečná vzdálenost může být zkrácená podle podmínek uvedených v české technické normě uvedené v příloze č. 1 část 8.

Poznámky pod čarou

1) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

3) Například příloha č. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb.

4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb.

5) § 2 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb.

7) § 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

8) Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb.

9) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 561/2004 Sb.

11) § 31 odst. 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb.

12) Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dopravní značka B 29 s dodatkovou tabulkou „Nástupní plocha pro požární techniku").

13) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

14) Například zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

15) Například nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu, nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb.

16) § 22 až 54 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 158/2009 Sb.

Přesunout nahoru