Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 148/2007 Sb.Vyhláška o energetické náročnosti budov

Částka 53/2007
Platnost od 27.06.2007
Účinnost od 01.07.2007
Zrušeno k 01.04.2013 (78/2013 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

148

VYHLÁŠKA

ze dne 18. června 2007

o energetické náročnosti budov

Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) k provedení § 6a odst. 1, 2, 5 a 7 zákona:


§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských společenství1), byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES, a stanoví

a) požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele a výpočtovou metodu stanovení energetické náročnosti budov,

b) obsah průkazu energetické náročnosti budov a způsob jeho zpracování včetně využití již zpracovaných energetických auditů,

c) rozsah přezkušování osob z podrobností vypracování energetického průkazu budov.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a) bilančním hodnocením hodnocení založené na výpočtech energie užívané nebo předpokládané k užití v budově pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení, za standardizovaného užívání budovy,

b) dodanou energií energie dodaná do budovy na její systémové hranici,

c) energetickými systémy budovy soustavy technických zařízení pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení,

d) energonositelem hmota nebo jev, které mohou být použity k výrobě mechanické práce nebo tepla nebo na ovládání chemických nebo fyzikálních procesů,

e) chlazenou zónou celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován chlazením požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní parametry, vlhkost a režim užívání, ke které přiléhá venkovní prostředí nebo další zóna,

f) klasifikační třídou grafické a slovní vyjádření energetické náročnosti budovy,

g) klimatizovanou zónou celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní parametry, vlhkost, případně čistotu vzduchu a režim užívání, ke které přiléhá venkovní prostředí nebo další zóna,

h) obálkou budovy všechny konstrukce na systémové hranici celé budovy, které jsou vystaveny venkovnímu prostředí,

i) pomocnou energií energie užívaná systémy vytápění, větrání, chlazení, klimatizace a přípravy teplé vody k zajištění provozu zařízení měnících dodanou energii na využitelnou energii a dodávku energie do zóny,

j) referenční budovou výpočtově vytvořená budova téhož druhu, stejného tvaru, velikosti a vnitřního uspořádání, se stejným typem standardizovaného provozu a užívání jako hodnocená budova, a technickými normami předepsanou kvalitou obálky budovy a jejích technických systémů,

k) standardizovaným užíváním budovy užívání nebo budoucí užívání v souladu s podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu stanovenými v technických normách a jiných předpisech2),

l) systémovou hranicí plocha tvořená vnějším povrchem konstrukcí ohraničujících zónu,

m) užitečnou energií energie dodávaná energetickými systémy budovy k zabezpečení požadovaných služeb, a to předepsané vnitřní teploty, vlhkosti, osvětlenosti, větrání a přípravu teplé vody, včetně využitelných zisků a ztrát,

n) venkovním prostředím venkovní vzduch, vzduch v přilehlých nevytápěných prostorech, přilehlá zemina, sousední budova a jiná sousední zóna,

o) větranou zónou celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován větráním požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní parametry a režim užívání, ke které přiléhá venkovní prostředí nebo další zóna,

p) vnitřním prostředím prostředí uvnitř budovy, které je definováno výpočtovými hodnotami teploty, relativní vlhkosti, případně rychlostí proudění vnitřního vzduchu a světelnou pohodou uvnitř budovy nebo zóny, jejichž parametry jsou předepsány technickými, hygienickými a jinými normami a předpisy,

q) vytápěnou zónou celá budova nebo její ucelená část, v níž je zajišťován požadovaný stav vnitřního prostředí, pokud jde o jeho teplotní parametry, vlhkost a režim užívání, ke které přiléhá venkovní prostředí nebo další zóna,

r) zónou skupina prostorů s podobnými vlastnostmi vnitřního prostředí a režimem užívání.

§ 3

Požadavky na energetickou náročnost budovy

(1) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle § 6a odst. 1 zákona jsou splněny, je-li energetická náročnost hodnocené budovy stanovená metodou podle § 5 nižší než energetická náročnost referenční budovy při dodržení obecných technických požadavků na výstavbu2). V příloze č. 1 k této vyhlášce jsou upraveny podrobnosti hodnocení splnění požadavků na energetickou náročnost budovy.

(2) Energetickou náročností referenční budovy je celková roční dodaná energie v GJ, která se stanoví bilančním hodnocením referenční budovy podle § 5. V příloze č. 2 k této vyhlášce jsou upraveny podrobnosti výpočtů a požadované vstupní údaje pro hodnocení energetické náročnosti budov. Při změně dokončené budovy se pro výpočet celkové požadované roční dodané energie v GJ zadávají tyto požadované vstupní údaje pouze pro systémy nebo prvky budovy, jichž se změna týká, a ostatní vstupy jsou shodné jako u hodnocené budovy.

(3) Při bilančním hodnocení se musí použít pro stanovení energetické náročnosti referenční budovy stejná výpočtová metoda, jaká byla použita při stanovení energetické náročnosti hodnocené budovy.

(4) Při nesplnění požadavků podle odstavce 1 se pro hodnocenou budovu navrhnou technicky a ekonomicky vhodná opatření ke snížení energetické náročnosti budovy na požadovanou úroveň. Pro návrh doporučených opatření se využije porovnání dodané energie ke krytí jednotlivých dílčích potřeb s odpovídajícími dílčími referenčními hodnotami.

(5) Postup posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie pro vytápění, případně pro přípravu teplé vody a chlazení podle § 6a odst. 4 zákona u nových budov nad 1000 m2 celkové podlahové plochy je upraven v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(6) Energetická náročnost bytové jednotky nebo zóny uvnitř budovy vytvořené pro oddělené užívání se prokazuje splněním požadavků podle odstavce 1 pro celou budovu.

§ 4

Porovnávací ukazatele

(1) Porovnávací ukazatele jsou splněny, když

a) budova, její stavební konstrukce a jejich styky jsou navrženy a provedeny tak, že

1. stavební konstrukce a jejich styky mají ve všech místech nejméně takový tepelný odpor, že na jejich vnitřním povrchu nedochází ke kondenzaci vodní páry a růstu plísní,

2. stavební konstrukce a jejich styky mají nejvýše požadovaný součinitel prostupu tepla a činitel prostupu tepla,

3. uvnitř stavebních konstrukcí nedochází ke kondenzaci vodní páry nebo jen v množství, které neohrožuje jejich funkční způsobilost po dobu předpokládané životnosti,

4. funkční spáry vnějších výplní otvorů mají nejvýše požadovanou nízkou průvzdušnost, ostatní konstrukce a spáry obvodového pláště budovy jsou téměř vzduchotěsné, s požadovaně nízkou celkovou průvzdušností obálky budovy,

5. podlahové konstrukce mají požadovaný pokles dotykové teploty, zajišťovaný jejich tepelnou jímavostí a teplotou na vnitřním povrchu,

6. místnosti mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko jejich přílišného chladnutí a přehřívání,

7. budova má nejvýše požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy,

b) technická zařízení budovy pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení a jejich regulace3) zajistí

1. požadovanou dodávku užitečné energie pro požadovaný stav vnitřního prostředí,

2. dodávku energie s požadovanou energetickou účinností,

3. požadovanou osvětlenost s nízkou spotřebou energie na sdružené a umělé osvětlení,

4. nízkou energetickou náročnost budovy.

(2) Splnění porovnávacích ukazatelů podle odstavce 1 se ověřuje a hodnotí pomocí výpočtů nebo měření uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky.

§ 5

Metoda stanovení energetické náročnosti budovy

(1) Energetická náročnost budovy se stanovuje výpočtem celkové roční dodané energie v GJ potřebné na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení při jejím standardizovaném užívání bilančním hodnocením.

(2) Bilanční hodnocení se provádí intervalovou výpočtovou metodou nejlépe s měsíčním obdobím. Pro budovy s nízkou tepelnou setrvačností se může použít intervalová výpočtová metoda hodinová, nebo s ještě kratším časovým intervalem, s odlišnými podrobnostmi metod výpočtu a vstupních údajů. Podrobnosti hodnocení požadavků na energetickou náročnost budovy jsou upraveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(3) Celková roční dodaná energie se při bilančním hodnocení stanoví jako součet jednotlivých vypočtených dílčích spotřeb dodané energie pro všechny časové intervaly v roce a pro všechny vytápěné, chlazené, větrané či klimatizované zóny budovy. Výpočet se provádí s rozlišením podle energonositelů.

(4) Pro vzájemné porovnání energetické náročnosti budov stejného typu se stanovuje měrná roční spotřeba energie budovy, vyjádřená poměrem celkové roční dodané energie na jednotku celkové podlahové plochy budovy v kWh/m2.

§ 6

Průkaz energetické náročnosti budovy

(1) Průkaz energetické náročnosti budovy (dále jen „průkaz“) tvoří protokol prokazující energetickou náročnost budovy (dále jen „protokol“) a grafické znázornění energetické náročnosti budovy (dále jen „grafické znázornění“).

(2) Protokol obsahuje vždy:

a) identifikační údaje budovy, kterými jsou

1. údaje o hodnocené budově, zejména adresa, kód katastrálního území a číslo parcely, na které budova stojí,

2. údaje o provozovateli, vlastníku či stavebníku,

b) typ budovy,

c) užití energie v budově,

d) technické údaje budovy, kterými jsou:

1. popis objemů a ploch budovy,

2. tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a obálky budovy,

3. základní vlastnosti energetických systémů budovy,

4. dílčí energetická náročnost prvků technických zařízení budovy,

5. celková energetická náročnost hodnocené budovy,

6. referenční hodnoty,

7. vyjádření ke splnění požadavků na energetickou náročnost budovy,

8. celková měrná roční spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu hodnocené budovy a měrné spotřeby energie na vytápění, chlazení, větrání, přípravu teplé vody a osvětlení, vztažené vždy na celkovou podlahovou plochu,

9. klasifikační třída energetické náročnosti hodnocené budovy,

e) energetickou bilanci budovy pro standardizované užívání a bilance energie dodané, popř. vyrobené budovou nebo z budovy odvedené,

f) výsledky posouzení proveditelnosti alternativních systémů podle § 6a odst. 4 zákona u nových budov nad 1000 m2 celkové podlahové plochy,

g) doporučená opatření pro technicky a ekonomicky efektivní snížení energetické náročnosti budovy,

1. modernizační opatření ve stavební části a v technickém zařízení budovy,

2. opatření ke zdokonalení obsluhy a provozu budovy a technických zařízení budovy,

3. klasifikační třídu energetické náročnosti hodnocené budovy po provedení doporučených opatření,

h) doba platnosti průkazu, jméno a identifikační číslo osvědčení osoby oprávněné vypracovat průkaz (dále jen „osvědčení“).

(3) Schéma klasifikace energetické náročnosti budovy obsahuje klasifikační třídy A až G a jejich hranice. Podrobnosti hodnocení požadavků na energetickou náročnost budovy pro zařazení budovy do příslušné klasifikační třídy jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(4) Grafické znázornění obsahuje jméno osoby, která vypracovala průkaz na základě uděleného osvědčení ministerstvem, identifikační číslo osvědčení, adresu hodnocené budovy a její typ, barevnou stupnici klasifikačních tříd A až G, energetickou náročnost hodnocené budovy a její zařazení do klasifikační třídy při bilančním hodnocení a po provedení doporučených opatření, měrnou vypočtenou roční spotřebu energie na celkovou podlahovou plochu hodnocené budovy a po provedení doporučených opatření, dodanou energii pro pokrytí jednotlivých dílčích potřeb v procentech a datum doby platnosti průkazu.

(5) Vzor protokolu a grafického znázornění průkazu je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

§ 7

Využití zpracovaných energetických auditů

Ke stanovení energetické náročnosti budovy a zpracování protokolu se využijí údaje ze zpracovaných energetických auditů, zejména:

a) plochy stavebních konstrukcí a jejich orientace,

b) součinitele prostupu tepla jednotlivých stavebních konstrukcí,

c) technická data energetických systémů budov, jako je jejich dimenze a účinnost,

d) podmínky vnějšího a vnitřního prostředí.

§ 8

Přezkušování osob z podrobností vypracování energetického průkazu

Rozsah přezkoušení je dán podrobnostmi vypracování průkazu energetické náročnosti budov stanovených touto vyhláškou. Okruhy zkušebních otázek jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.


§ 9

Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách, se zrušuje.

§ 10

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2007.


Ministr: Ing. Říman v. r.

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické náročnosti budov.

2) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a související předpisy, vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 347/2002 Sb., o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin, vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 148/2007 Sb.

Podrobnosti splnění požadavků na energetickou náročnost budovy

(1) Měrná spotřeba energie budovy se stanoví:

EPA = 277,8 × EP/Ac v kWh/(m2.rok),

EP je vypočtená celková roční dodaná energie v GJ/rok,

Ac je celková podlahová plocha v m2.

přičemž

a) dodaná energie do budovy na její systémové hranici se stanoví v souladu s národními normami zavádějící evropské normy EN 15203 a EN 15315, případně normami je nahrazujícími,

b) pro energetické systémy stanovené v souladu s národními normami zavádějící evropskou normu EN 15315 případně normami ji nahrazujícími,

c) včetně užitečné energie dodávané energetickými systémy budovy k poskytování požadovaných služeb stanovené v souladu s národními normami zavádějící evropské normy EN 15203 a EN 15315 případně normami ji nahrazujícími,

d) požadovaná osvětlenost s nízkou spotřebou energie na sdružené a umělé osvětlení se stanoví v souladu s technickými normami ČSN EN 12464-1 a ČSN 73 4301 a hygienickými požadavky,

e) splnění porovnávacích ukazatelů podle § 4 odst. 1 se ověřuje a hodnotí pomocí výpočtů nebo měření podle technických norem ČSN 73 0540 a jejích normativních odkazů a souvisejících norem a předpisů, ČSN EN 12454-1, ČSN 36 0020-1 a jejich normativních odkazů a souvisejících norem a předpisů, ČSN EN ISO 13790, ČSN EN 12831, v souladu s národními normami zavádějící evropské normy prEN 14335, EN 13465, prEN 15242, prEN 15241 případně normy je nahrazující a dalších pro potřeby topné soustavy, větrání a klimatizaci a jejich regulaci, jejich normativních odkazů a souvisejících norem a předpisů, ČSN EN 12454-1, ČSN 36 0020-1 a dalších pro osvětlení a jejich normativních odkazů a souvisejících norem a předpisů, ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody a v souladu s národními normami zavádějící evropskou normu prEN 15316 Topné systémy budov případně normami ji nahrazujícími,

f) bilanční hodnocení se provádí intervalovou výpočtovou metodou stanovenou podle technické normy ČSN EN ISO 13790 Tepelné chování budov - Výpočet potřeby energie na vytápění nebo v souladu s národními normami zavádějící evropské normy prEN 14335 Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinnosti soustav a prEN 15315 Topné systémy budov - Celková spotřeba energie, primární energie a emise CO2 případně normy je nahrazující, nebo intervalovou výpočtovou metodou hodinovou, nebo s ještě kratším časovým intervalem, s odlišnými podrobnostmi metod výpočtu a vstupních údajů podle technických norem a předpisů v souladu s ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody a v souladu s národními normami zavádějící evropskou normu prEN 15316 Topné systémy budov případně normami ji nahrazujícími,

(2) Třída energetické náročnosti hodnocené budovy se stanoví dle následující tabulky pro vypočtenou měrnou spotřebu energie v kWh/(m2.rok), jejíž hodnota je zaokrouhlena na celé číslo, přičemž číslice 5 se zaokrouhluje směrem nahoru. Měrné spotřeby energie v kWh/(m2 .rok) ve třídě C jsou pro vyjmenované druhy budov hodnotami referenčními.

Druh budovyABCDEFG
Rodinný dům< 5151 - 9798 - 142143 - 191192 - 240241 - 286> 286
Bytový dům< 4343 - 8283 - 120121 - 162163 - 205206 - 245> 245
Hotel a restaurace< 102102 - 200201 - 294295 - 389390 - 488489 - 590> 590
Administrativní< 6262 - 123124 - 179180 - 236237 - 293294 - 345> 345
Nemocnice< 109109 - 210211 - 310311 - 415416 - 520521 - 625> 625
Vzdělávací zařízení< 4747 - 8990 - 130131 - 174175 - 220221 - 265> 265
Sportovní zařízení< 5353 - 102103 - 145146 - 194195 - 245246 - 297> 297
Obchodní< 6767 - 121122-183184 - 241242 - 300301 - 362> 362

(3) Pro ostatní budovy, které neodpovídají druhu budovy podle tabulky uvedené v odst. 2 se třída energetické náročnosti stanoví v souladu s národními normami zavádějící evropskou normu prEN 15217, případně normami ji nahrazujícími.

(4) Tabulka slovního vyjádření tříd energetické náročnosti budovy

Třída energetické
náročnosti budovy
Slovní vyjádření energetické náročnosti
budovy
AMimořádně úsporná
BÚsporná
CVyhovující
DNevyhovující
ENehospodárná
FVelmi nehospodárná
GMimořádně nehospodárná

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 148/2007 Sb.

Podrobnosti výpočtů a požadované vstupní údaje pro hodnocení energetické náročnosti budov

(1) Pro splnění požadavků podle § 3 vyhlášky se energetická náročnost referenční budovy stanoví bilančním hodnocením. Při výpočtu se zadávají požadované vstupní údaje uvedené v technických a národních normách zavádějící evropské normy, nebo je nahrazující. Dále pak se pro potřeby vyhlášky stanoví

a) výpočet potřeby energie

1. celkový tepelný tok

pro každou zónu budovy z a každé výpočtové období n se stanoví tepelný tok prostupem pro vnitřní výpočtovou teplotu v budově nebo v zóně budovy (°C). Teplota přilehlého prostoru, prostředí nebo zóny ke konstrukci i (°C) a vnější teplota se stanoví podle technické normy ČSN 730540-3. Pro účely této vyhlášky lze použít hodnoty doby trvání výpočtového období t (Ms), viz. tabulka 1.

Tabulka 1 - Přepočet měsíců na Ms

MěsícPočet dníth
(hodiny)
t
(Ms)
MěsícPočet dníth
(hodiny)
t
(Ms)
Leden317442,6784Červenec317442,6784
Únor286722,4192Srpen317442,6784
Březen317442,6784Září307202,592
Duben307202,592Říjen317442,6784
Květen317442,6784Listopad307202,592
Červen307202,592Prosinec317442,6784

2. tepelné zisky z vnitřních zdrojů tepla

Tabulka 2 - Časový podíl doby provozu fAPP a průměrná měrná produkce tepla od spotřebičů qAPP

Typ budovy fAPPqAPP
Hotel0,504
Restaurace0,2510
Administrativní0,2015
Nemocnice0,2015
Vzdělávací zařízení0,155
Sportovní zařízení0,254
Obchodní0,2510

Tabulka 3 - Měrná produkce tepla od spotřebičů a obyvatel qAPP+OCC

Typ budovyqAPP+OCC
Rodinný, bytový dům6,00

Uvolněné teplo z osvětlení se stanoví podle kolísání spotřeby elektřiny s ohledem na roční průměr pro každé uvažované výpočtové období n, (-). Pro účely této vyhlášky lze použít pro nepřetržitě užívaný objekt, který nemá podíl sdruženého umělého osvětlení hodnoty dLI,n podle tabulky 4.

Tabulka 4 - Národní měsíční hodnoty parametru dLI,n

MěsícdLI,nMěsícdLI,n
Leden-0,9Červenec-0,94
Únor-0,91Srpen-0,93
Březen-0,92Září-0,91
Duben-0,93Říjen-0,91
Květen-0,94Listopad-0,89
Červen-0,94Prosinec-0,88

Tabulka 5 - Roční počet hodin činnosti s přihlédnutím k typu budovy

Typ budovyRoční počet hodin činnosti
tDtNttotal
Hotely3 0002 0005 000
Restaurace12501 2502 500
Administrativní2 2502502 500
Nemocnice3 0002 0005 000
Vzdělávací zařízení18002002 000
Sportovní zařízení2 0002 0004 000
Obchodní3 0002 0005 000

Tabulka 6 - Vliv denního světla v budovách s regulací osvětlení

Vliv denního světla
Typ budovyZpůsob ovládání FD
Administrativní,
sportovní zařízení,
Ruční1,0
Stmívání fotobuňkou - stálá osvětlenost0,9
Stmívání fotobuňkou - stálá osvětlenost se snímáním denního světla0,8
Hotely, restaurace,
obchodní
Ruční1,0
Stmívání fotobuňkou - stálá osvětlenost0,9
Nemocnice a
vzdělávací zařízení
Ruční1,0
Stmívání fotobuňkou - stálá osvětlenost0,9
Stmívání fotobuňkou - stálá osvětlenost se snímáním denního světla0,7
Rodinné a bytové
domy
Ruční1,0
Stmívání fotobuňkou - stálá osvětlenost0,9
Stmívání fotobuňkou - stálá osvětlenost se snímáním denního světla0,8

Pozn.: Uvedené hodnoty platí pro alespoň 60% instalovaného osvětlení řízeného uvedeným typem ovládání

Tabulka 7 - Vliv obsazenosti pro budovy s ovládáním osvětlení

Vliv obsazenosti
Typ budovyZpůsob ovládání FO
Administrativní a vzdělávací zařízeníRuční1,0
Automatické pro ≤ 60% zapojeného příkonu0,9
Restaurace, sportovní zařízení,
obchodní
Ruční1,0
HotelyRuční0,7
NemocniceRuční (z části automatické ovládání)0,8
Rodinné a bytové domyRuční1,0

Pozn.: Uvedené hodnoty platí pro automatické ovládání s čidlem na přítomnost zřízené alespoň jedno na vnitřní prostor a ve velkých prostorech nejméně jedno na 30 m2

3. sluneční tepelné zisky

pro stanovení účinné sběrné plochy zasklených ploch se korekční činitel rámu (-), kterým je podíl průsvitné plochy a celkové plochy zaskleného prvku, uvažuje hodnotou FF = 0,3 pro vytápění a 0,2 pro chlazení. Stupeň využití tepelných zisků pro vytápění se stanoví na základě numerických referenčních hodnot a0,H a τ0,H a závisí na době, kdy je zóna budovy využívána. Stanoví se podle tabulky 8 nebo z časového obsazení.

Tabulka 8 - Hodnoty numerických parametrů a0,H a referenční časové konstanty τ0,H

Typ budovya0,Hτ0,H
Trvale vytápěné budovy více než 12 h denněMěsíční výpočetní
metoda
1,015
Budovy vytápěné méně než 12 h denně0,870

Stupeň využití tepelných ztrát pro chlazení pro každý měsíc n a pro každou zónu budovy z závisí na referenčním číselném parametru a0,C (-) a referenční časové konstantě τ0,C (h) podle tabulky 9 nebo je stanoven z časového obsazení budovy.

Tabulka 9 - Hodnoty numerických parametrů a0,C a referenční časové konstanty τ0,C

Typ budovya0,Cτ0,C
Trvale chlazené budovy více než 12 h denněMěsíční výpočetní
metoda
1,015
Budovy chlazené méně než 12 h denně1,015

Časová konstanta budovy v topném a chladícím režimu (h) se stanoví na základě vnitřní tepelné kapacity budovy Cm (kJ/m2K), podle tabulky 10.

Tabulka 10 - Vnitřní tepelná kapacita pro vybrané konstrukce

Vnitřní tepelná kapacita budovyCm
Konstrukce lehká - měrná hmotnost do 600 kg/m3180
Konstrukce střední - měrná hmotnost > 600 kg/m3324
Konstrukce těžká - měrná hmotnost > 1000 kg/m3468

b) výpočet dodané energie

1. dodaná energie na vytápění

stanoví se výpočtem, kde účinnost výroby energie zdrojem i je ηgen;H;c;i (-) jejíž hodnota se stanoví podle nařízení vlády č. 25/2003 Sb., a vyhlášky č.150/2001 Sb. Pokud je zdrojem energie tepelné čerpadlo, pak ηgen;H = 1. Účinnost regulace zdroje energie i ηgen;H;ctrl;i (-) se stanoví podle tabulky 11, pokud je zdrojem energie tepelné čerpadlo, pak ηgen;H;ctrl = 1.

Tabulka 11 - Účinnost regulace zdroje energie ηgen;H;ctrl

Typ regulaceηgen;H;ctrl
Ruční0,95
Automatická0,97

COPgen;H;c;i (-) je poměr mezi tepelným výkonem a příkonem zdroje tepla na bázi tepelného čerpadla i poháněného elektrickou energií nebo plynem. Systémy bez tepelného čerpadla mají koeficient COPgen;H;c,i = 1. Hodnota poměru COPgen;H;c,i se stanoví podle tabulky 12, kde jsou uvedeny parametry při definované teplotě primárního a topného média.

Tabulka 12 - Příklady hodnoty COPgen;H;c,i pro systémy s tepelným čerpadlem

Tepelný zdroj - teplota
primárního média (°C)
Teplotní úroveň potřeby tepla
θsupp < 35 °C35 °C ≤ θsupp < 45
°C
45 °C ≤ θsupp< 55
°C
EHPGHPEHPGHPEHPGHP
Země (0°C) / vzduch (7°C)3,41,63,8/4,91,52,5/3,21,4
Odpadní teplo (20°C)6,12,65,12,24,42,0
Podzemní voda (10°C)4,72,15,31,93,51,8
Povrchová voda (5°C)4,11,94,51,82,91,7

Pozn.: EHP - tepelné čerpadlo poháněné elektřinou

GHP - tepelné čerpadlo poháněné plynem

θsupp - je teplota topné vody dodávané z tepelného čerpadla do topného systému.

2. spotřeba tepelné energie na vytápění VZT jednotkami

měrný tok vzduchu VZT jednotkou se stanoví jako součet všech hlavních měrných toků vzduchu zónami z důvodu mechanického větrání v měsíci. Korekční podíl fc;vent (-) se zavádí z důvodu ovládání na větrací jednotce, která redukuje dodávku venkovního vzduchu. Jeho hodnoty jsou stanoveny v tabulce 13.

Tabulka 13 - Opatření snižující dodávku venkovního vzduchu pro větrací jednotky

Větrací systém s instalovaným ovládánímfc;vent
Ovládání snižující tok vzduchu nejméně na 80% maximální kapacity0,8
Ovládání snižující tok vzduchu nejméně na 60% maximální kapacity0,6
Ovládání snižující tok vzduchu nejméně na 40% maximální kapacity0,4
Všechny ostatní případy1

3. dodaná energie na chlazení

COPgen;C;c;i (-) je poměr mezi chladícím výkonem a příkonem zdroje chladu i. Jeho hodnoty jsou stanoveny v tabulce 14.

Tabulka 4 - Příklady hodnot COPgen;C pro zdroje chlazení

Zdroj dodávky chladuCOPgen;C
Kompresorové chlazení - nepřímé zpětné chlazení vodou
Pístový a scroll kompresor (15 – 1 500 kW)3,7
Šroubový kompresor (200 – 2 000 kW)4,5
Turbokompresor (500 – 8 000 kW)5,1
Kompresorové chlazení - přímé zpětné chlazení vzduchem
Pístový a scroll kompresor (15 – 1 500 kW)2,9
Šroubový kompresor (200 – 2 000 kW)3,3
Přímé chlazení vzduchu v zóně - kompaktní systémy ()
Kompaktní okenní klimatizátor2,6
Split systém2,7
Multi-Split systém2,8
Přímé chlazení vzduchu v zóně (>10 kW)
VRV systém s proměnným průtokem chladiva33,5
Absorpční chlazení0,7

4. spotřeba pomocné energie na vytápění a chlazení

spotřeba energie na čerpací práci ve výpočtovém období n se stanoví na základě váhového činitele regulace čerpadel otopného systému fc;H (-) a váhového činitele regulace čerpadel chladícího systému fc;C (-). Jejich hodnoty jsou stanoveny v tabulce 15.

Tabulka 15 - Váhový činitel regulace čerpadel fc;H a fc;C

Typ čerpadelfc;H , fc;C
Jednootáčkové1,00
Tříotáčkové0,68
S proměnnými otáčkami0,54

5. spotřeba pomocné energie na mechanické větrání

ve výpočtovém období n se stanoví v návaznosti na váhový činitel regulace pohonu ventilátorů větracího systému fc;vent (-), jehož hodnoty se stanoví podle tabulky 16.

Tabulka 16 - Váhový činitel regulace pohonu ventilátorů

Typ pohonu fc,vent
Jednootáčkový pohon1,00
Tříotáčkový pohon0,68
Pohon s proměnnými otáčkami0,54

Měrná spotřeba elektřiny ventilátorů event (Ws/m3) se stanoví podle tabulky 17.

Tabulka 17 - Měrná spotřeba ventilátorů

Ventilační systém event
Pouze mechanický odtah1,2
Mechanický přívod, případně v kombinaci s mechanickým odtahem,
bez přívodu chladícího vzduchu
2
Ostatní případy3

c) spotřeba a výroba energie z kombinované výroby elektřiny a tepla

účinnost výroby elektřiny při kogeneračním způsobu výroby tepelné a elektrické energie je součástí provozních údajů nebo uvedena ve jmenovitých hodnotách typových jednotek. Pokud není účinnost výroby elektřiny z KVET známa, pak se pro účely vyhlášky stanoví hodnoty účinnosti podle tabulky 18.

Tabulka 18 - Indikativní hodnoty účinnosti pro různé druhy KVET

Plynový
spalovací
motor
Naftový
spalovací
motor
MikroturbínaStirlingův
motor
Palivový
článek
Elektrická účinnost
(při jmenovitém zatížení)
0,21 - 0,380,30 - 0,400,13 - 0,320,10 - 0,250,25 - 0,50
Tepelná účinnost
(při jmenovitém zatížení)
0,45 - 0,610,50 - 0,600,52 - 0,660,61 - 0,950,35 - 0,70
Celková účinnost
(při jmenovitém zatížení)
0,73 - 0,950,78 - 0,950,70 - 0,900,83 - 1,050,75 - 0,95

3) Vyhláška č. 152/2001 Sb.,kterou se stanoví pravidla pro vytápění a přípravu teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 148/2007 Sb.

Posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie

(1) Technická proveditelnost alternativních systémů a jejich vzájemných kombinací závisí na velikosti a typu budovy, její lokalitě a prostorovém umístění, na charakteru užívání, technickém řešení energetických systémů budovy, velikosti a časovém průběhu spotřeby energie v budově. Technická proveditelnost je posuzována již ve fázi koncepčního návrhu stavebního řešení budovy a jejích technických zařízení.

(2) Technická a ekologická proveditelnost se posuzuje zejména z těchto hledisek:

a) dostupnost centrálního zásobování teplem či blokové výtopny a vzdálenost od sítí/zdroje CZT či blokové výtopny;

b) možnost instalace a využití kombinované výroby elektřiny a tepla (zda je v budově či v okolí zajištěn odpovídající odběr elektřiny a tepla);

c) možnost dodávek z již existujícího zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla, který by odpovídal potřebám hodnocené budovy co do potřebných dodávek tepla a elektřiny;

d) zabezpečení dodávek biomasy či výroby bioplynu pro výrobu tepla (a elektřiny) po dobu životnosti instalovaných spalovacích zařízení, vhodnost jejich využití v dané lokalitě a budově;

e) dostupnost zdrojů geotermální energie, možnosti pro instalaci plášťových či střešních solárních kolektorů a fotovoltaických článků

f) možnosti akumulace tepla, dostupnost zdroje energie (voda, zem) pro tepelná čerpadla.

(3) Ekonomická efektivnost energeticky úsporných opatření se posuzuje podle zvláštního právního předpisu4).

(4) Přínosy doporučených technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních energeticky úsporných opatření jsou podkladem pro stanovení třídy energetické náročnosti hodnocené budovy po provedení doporučených opatření.

(5) Doporučená technicky, ekologicky a ekonomicky efektivní opatření jsou součástí protokolu k průkazu energetické náročnosti budovy při hodnocení budov podle § 6a odst. 2 písm. b) a c) zákona.

4) Vyhláška č. 213/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 425/2004 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 148/2007 Sb.

Vzor průkazu energetické náročnosti budovy

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 148/2007 Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 148/2007 Sb.

Okruhy zkušebních otázek k podrobnostem vypracování průkazu energetické náročnosti budov podle vyhlášky č. 148/2007 Sb.

1. související právní a technické předpisy, případně předpisy a normy je nahrazující v platném znění;

2. podrobnosti vypracování průkazu energetické náročnosti - základní pojmy;

3. rozsah budov pro které se hodnocení zpracovává;

4. porovnávací ukazatele pro hodnocení budovy, jejích stavebních konstrukcí a jejich styků;

5. porovnávací ukazatele technických zařízení budovy pro dosažení její nízké energetické náročnosti;

6. podmínky stanovení energetické náročnosti budovy bilančním hodnocením;

7. operativní hodnocení energetické náročnosti budovy, metodika a podmínky použitelnosti při prokazování splnění požadavků podle § 6a odst. 1 zákona č. 406/2006 Sb.;

8. výpočtové hodnoty charakterizující standardizované užívání budovy;

9. alternativní systémy vytápění a posouzení jejich využitelnosti podle § 6a odst. 4 zákona č. 406/2006 Sb., o hospodaření energií;

10. opatření pro technicky a ekonomicky efektivní snížení energetické náročnosti budovy, jejich výběr a zdůvodnění;

11. varianty metodiky hodnocení energetické náročnosti budov podle národních technických norem zavádějících EN 15 217 do českých právních předpisů;

12. využití již provedených energetických auditů pro vypracování průkazu energetické náročnosti budovy, podmínky a rozsah využitelnosti údajů.

Přesunout nahoru