Přejít na PLUS
Porovnání znění

Vyhláška č. 29/2004 Sb.Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin

Částka 9/2004
Platnost od 29.01.2004
Účinnost od 29.01.2004
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

Obsah

29

VYHLÁŠKA

ze dne 20. ledna 2004,

kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 39 zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), (dále jen "zákon"):


§ 1

Požadavky na kvalitu reprodukčního materiálu

(K § 4 zákona)

(1) Kvalita reprodukčního materiálu se stanovuje podle druhové čistoty, genetických, morfologických, fyziologických charakteristik a zdravotního stavu.

(2) Kvalita semenného materiálu se zjišťuje podle příslušné ČSN1). Každý oddíl semen nebo plodů uváděný do oběhu se posuzuje podle znaků uvedených v § 8 odst. 4 zákona.

(3) Kvalita semenného materiálu podle odstavce 2 se zjišťuje v nezávislé laboratoři pověřené ministerstvem akreditované mezinárodně uznávaným postupem na testování kvality semenného materiálu. Za nezávislou laboratoř se považuje laboratoř provozovaná právnickou nebo fyzickou osobou, která semenný materiál posuzovaný podle odstavce 2 neuvádí do oběhu. Kvalita semenného materiálu posouzená v laboratoři jiného členského státu Evropské unie akreditované mezinárodně uznávaným postupem na testování kvality semenného materiálu se považuje za rovnocennou kvalitě zjišťované podle věty první.

(4) U malých oddílů semenného materiálu neplatí požadavky uvedené v odstavci 2, pokud jejich hmotnost nepřesahuje hmotnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 1999/105/ES, pokud jde o definici malého množství semenného materiálu10).

(5) Oddíly plodů a semen mohou být uváděny do oběhu, pouze vykazují-li druhovou čistotu nejméně 99 %. Výjimkou jsou úzce spřízněné druhy, kromě umělých kříženců, kdy se uvádí druhová čistota oddílu semen nebo plodů, pokud je nižší než 99 %.

(6) Kvalita sadebního materiálu se zjišťuje podle příslušné ČSN2) a posuzuje podle těchto znaků:

a) tloušťka kořenového krčku,

b) výška nadzemní části,

c) maximální věk,

d) nepřípustné tvarové deformace,

e) poměr objemu kořenů k objemu nadzemní části.

(7) V případě potřeby zjišťuje kvalitu sadebního materiálu podle odstavce 6 nezávislá laboratoř pověřená ministerstvem, akreditovaná mezinárodně uznávaným postupem na testování kvality sadebního materiálu. Za nezávislou laboratoř se považuje laboratoř provozovaná právnickou nebo fyzickou osobou, která sadební materiál posuzovaný podle odstavce 6 neuvádí do oběhu. Kvalita sadebního materiálu posouzená v laboratoři jiného členského státu Evropské unie akreditované mezinárodně uznávaným postupem na testování kvality sadebního materiálu se považuje za rovnocennou kvalitě zjišťované podle věty první.

(8) Sadební materiál

a) topolů lze uvádět do oběhu, pokud splňuje požadavky uvedené v příloze č. 4 a nevykazuje vady uvedené v příloze č. 5,

b) ostatních druhů lze uvádět do oběhu, pokud splňuje požadavky uvedené v přílohách č. 2 a 3 a nevykazuje vady uvedené v příloze č. 5,

c) určený pro další pěstování ve školce lze uvádět do oběhu, pokud nevykazuje vady uvedené v příloze č. 5.

(9) Části rostlin3) lze uvádět do oběhu, pokud splňují požadavky uvedené v příloze č. 6.

(10) Věk a způsob pěstování sadebního materiálu lesních dřevin se označuje vzorcem, jehož struktura je uvedena v příloze č. 7.

(11) Reprodukční materiál lze uvádět do oběhu pouze tehdy, jestliže nevykazuje napadení škodlivými organismy4). Reprodukční materiál, u kterého bylo zjištěno napadení škodlivými organismy4) podléhajícími mimořádným rostlinolékařským opatřením, musí být z dalšího použití prokazatelně vyloučen.

§ 2

Podrobnosti slučování oddílů reprodukčních materiálů a určení výškových pásem

(K § 5 odst. 7 zákona)

(1) Výšková pásma jsou určena lesními vegetačními stupni, zjištěnými z mapy lesních vegetačních stupňů v oblastních plánech rozvoje lesa.5) U zdrojů reprodukčního materiálu rostoucích mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa výškové pásmo určuje pověřená osoba při jejich uznávání.

(2) Pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 5 odst. 4 zákona, je přípustné sloučit oddíly uvnitř kategorie identifikovaného reprodukčního materiálu nebo uvnitř kategorie selektovaného reprodukčního materiálu, s výjimkou reprodukčního materiálu fenotypové třídy A, ze dvou nebo více uznaných jednotek. V označení nově vzniklého oddílu reprodukčního materiálu se v evidenčním čísle uznané jednotky nahradí pořadové číslo zdroje pětimístným kódem, kde na prvním místě je znak 9 a další čtyři místa jsou tvořena pořadovým číslem nově vzniklého oddílu, přiděleným osobou pověřenou ministerstvem.

(3) Pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 5 odst. 4 zákona, je přípustné sloučit oddíly identifikovaného reprodukčního materiálu ze zdrojů semen a porostů. Nově vzniklý oddíl se označí jako reprodukční materiál ze zdroje semen a v evidenčním čísle uznané jednotky se nahradí pořadové číslo zdroje pětimístným kódem, kde na prvním místě je znak 9 a další čtyři místa jsou tvořena pořadovým číslem nově vzniklého oddílu, přiděleným osobou pověřenou ministerstvem.

(4) Pokud jsou splněny podmínky podle odstavců 2 a 3 a předmětem slučování bude oddíl reprodukčního materiálu ze zdroje známého původu a oddíl reprodukčního materiálu ze zdroje neznámého původu, označí se nově vzniklý oddíl vždy jako neznámého původu.

(5) Pokud dojde ke sloučení dvou nebo více oddílů reprodukčního materiálu, musí zůstat původní označení jednotlivých součástí nově vzniklého oddílu prokazatelně zjistitelné a na vzniklý oddíl bude vystaveno nové potvrzení o původu.

(6) Pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 5 odst. 4 zákona, je přípustné sloučit oddíly uvnitř kategorie identifikovaného reprodukčního materiálu nebo uvnitř kategorie selektovaného reprodukčního materiálu pocházejícího z jediné uznané jednotky rozdílného roku zrání, přičemž je zapotřebí uvést příslušné roky zrání a podíl reprodukčního materiálu připadajícího na jednotlivé roky.

§ 3

Podrobnosti o oznámení o sběru reprodukčního materiálu

(K § 5a odst. 5 zákona)

Vzor oznámení o konání sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení, nebo o konání odběru částí rostlin, jde-li o následně vegetativně množený reprodukční materiál, anebo o sloučení oddílů reprodukčního materiálu, je uveden v příloze č. 9.

§ 4

Podrobnosti o potvrzení o původu a žádosti o jeho vystavení

(K § 6 odst. 8 zákona)

(1) Vzor žádosti o vystavení potvrzení o původu reprodukčního materiálu (dále jen „potvrzení o původu“) je uveden v příloze č. 10. Vzor žádosti o vystavení potvrzení o původu pro oddíl vzniklý sloučením oddílů (§ 2) je uveden v příloze č. 11b.

(2) Vzory potvrzení o původu jsou uvedeny v přílohách č. 12 až 14a.

§ 5

Podrobnosti o obsahu a formě průvodního listu, o způsobu jeho připojení a o klasifikačním označení částí rostlin a sadebního materiálu

(K § 8 odst. 9 zákona)

(1) Ke každému oddílu reprodukčního materiálu vystavuje dodavatel průvodní list.

(2) Pro semenný materiál se vyhotovuje průvodní list podle vzoru uvedeného v příloze č. 16. K celému oddílu semenného materiálu se připojuje část A průvodního listu. Část B se vkládá jednou dovnitř a jednou se připojuje vně formou průvodního štítku ke každému balení.

(3) Pro části rostlin se vyhotovuje průvodní list podle vzoru uvedeného v příloze č. 17. K celé zásilce části rostlin se připojuje část A průvodního listu. Část B se připojuje ke každému balení zásilky formou průvodního štítku.

(4) Pro sadební materiál se vyhotovuje průvodní list podle vzoru uvedeného v příloze č. 18. K celé zásilce sadebního materiálu se připojuje část A průvodního listu. Část B se připojuje k celé zásilce formou průvodního štítku.

(5) Obě části průvodního listu mohou být odlišeny podle kategorie reprodukčního materiálu barvou: identifikovaný – žlutou, selektovaný – zelenou, kvalifikovaný – růžovou, testovaný – modrou.

(6) Pokud je dodavatel oprávněn k vystavování rostlinolékařských pasů podle jiného právního předpisu4), slouží průvodní list a průvodní štítek jako rostlinolékařský pas5a) u rodů nebo druhů dřevin stanovených tímto předpisem.

(7) Životaschopnost semen nebo plodů se zjišťuje biochemickou zkouškou barvením v roztoku trifenylchlorid tetrazolia.

(8) Dodavatel dodávající reprodukční materiál z České republiky do jiného členského státu Evropské unie podle § 25c zákona může v průvodních listech uvedených v přílohách č. 16 až 18 uvést identifikační kódy odpovídající příslušným položkám na etiketě nebo v dokumentu dodavatele podle doporučení Komise Evropské unie11).

§ 6

Podrobnosti zařazování porostu do fenotypové třídy a jeho označování

(K § 10 odst. 4 zákona)

(1) Fenotypová klasifikace je zařazování dřevin v porostech do fenotypových tříd podle kritérií uvedených v příloze č. 19. U smíšených porostů se zařazují do fenotypových tříd všechny v porostu zastoupené dřeviny.

(2) Fenotypové klasifikaci podléhají všechny druhy dřevin s výjimkou jejich umělých kříženců. Klasifikují se porosty olše, břízy, jeřábu, topolu, vrby, hrušně polničky a jabloně lesní starší 20 let, jilmu, ořešáku, douglasky tisolisté, jedle obrovské, borovice vejmutovky, třešně ptačí a kaštanovníku jedlého starší 40 let a porosty ostatních dřevin starší 60 let.

(3) Výsledky fenotypové klasifikace se v terénu neoznačují. V lesním hospodářském plánu6) (dále jen "plán") nebo lesní hospodářské osnově7) (dále jen "osnova") jsou označeny podle standardu pro jejich vypracování.

§ 7

Podrobnosti o zařazování uznaného zdroje reprodukčního materiálu do uznané jednotky

(K § 12 odst. 2 zákona)

(1) Do uznané jednotky se zařadí pouze uznané zdroje poskytující reprodukční materiál stejné kategorie.

(2) Evidenční číslo uznané jednotky zajišťuje jednoznačnou identifikaci uznané jednotky. Skladba evidenčního čísla uznané jednotky, význam jeho jednotlivých komponentů a označení krajů, ve kterých se uznané jednotky nacházejí, včetně působnosti poboček pověřené osoby, jsou uvedeny v příloze č. 20.

(3) Pokud se uznané jednotky nacházejí v genové základně, součástí evidenčních čísel uznaných jednotek dřevin, pro které byla genová základna vyhlášena, je i kód označení genové základny přidělený pověřenou osobou. V případě vyhlášení nové genové základny podle § 2i odst. 2 zákona nebo zrušení vyhlášení genové základny podle § 2i odst. 3 zákona provede pověřená osoba změnu evidenčního čísla uznané jednotky a

a) doplní do evidenčního čísla uznané jednotky kód označení genové základny, nebo

b) zruší kód označení genové základny v evidenčním čísle uznané jednotky.

§ 8

Podrobnosti o požadavcích pro uznání zdroje semen a porostů za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu

(K § 13 odst. 4 zákona)

(1) Za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu je možno uznat jen zdroje, které splňují požadavky uvedené v § 13 odst. 1 zákona. V porostu může být uznáno i více dřevin.

(2) O uznání žádá vlastník zdroje. Vzor žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu je uveden v příloze č. 21. Příloha k žádosti -žádost o uznání zdroje semen nebo porostů za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu je uvedena v příloze č. 23. V případě porostů předloží i doklad o jejich fenotypové třídě. Tímto dokladem může být kopie příslušné části z plánu nebo osnovy.

(3) Doklad o uznání zdroje pověřenou osobou obsahuje kromě údajů potřebných pro ústřední evidenci uznaných jednotek (§ 18 odst. 1 zákona) také údaje o

a) délce doby uznání; u zdroje semen nejvýše 10 let, u porostů na dobu platnosti plánu nebo osnovy,

b) sloučení zdrojů do uznaných jednotek, kde typ zdroje bude označen jako

1. porost, pokud uznaná jednotka vznikne sloučením porostů,

2. zdroj semen, pokud uznaná jednotka vznikne sloučením zdrojů semen, nebo

3. zdroj semen, pokud uznaná jednotka vznikne sloučením zdrojů semen a porostů,

c) vytvoření uznaných jednotek, kterým je přiděleno evidenční číslo (§ 7 odst. 2),

d) pozemku, na kterém se zdroj nachází; u zdrojů semen rostoucích mimo les název a číslo katastrálního území a parcelní číslo, u ostatních zdrojů semen a u porostů údaje o jednotkách prostorového rozdělení lesa12) v uznaných jednotkách a

e) identifikaci platného plánu nebo osnovy, nad kterými je uznání prováděno (platí pro zdroje semen rostoucí na pozemcích určených k plnění funkcí lesa a pro porosty).

§ 9

Podrobnosti o požadavcích pro uznání zdroje selektovaného reprodukčního materiálu a o jeho označování

(K § 14 odst. 4 zákona)

(1) Jako zdroj selektovaného reprodukčního materiálu může být uznána jedna nebo více dřevin v porostu, pokud splňuje požadavky uvedené v příloze č. 22.

(2) Zdroj selektovaného reprodukčního materiálu se uznává na dobu platnosti plánu nebo osnovy.

(3) V terénu se zdroje selektovaného reprodukčního materiálu neoznačují.

(4) Vlastník zdroje podá žádost o uznání zdroje selektovaného reprodukčního materiálu pověřené osobě. Vzor žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu je uveden v příloze č. 21. Příloha k žádosti - žádost o uznání porostu za zdroj selektovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu je uvedena v příloze č. 25.

(5) Doklad o uznání zdroje pověřenou osobou obsahuje kromě údajů potřebných pro ústřední evidenci uznaných jednotek (§ 18 odst. 1 zákona) také údaje o

a) délce doby uznání, která odpovídá době platnosti plánu nebo osnovy,

b) sloučení porostů fenotypové třídy B do uznaných jednotek,

c) vytvoření uznaných jednotek, kterým je přiděleno evidenční číslo (§ 7 odst. 2),

d) případném doporučení omezení rozsahu mýtní úmyslné těžby prováděné v porostech nebo o ochranné lhůtě, po kterou smí být v porostech prováděna mýtní úmyslná těžba pouze se souhlasem pověřené osoby (§ 17 zákona),

e) identifikaci platného plánu nebo osnovy, nad kterými je uznání prováděno,

f) jednotkách prostorového rozdělení lesa12) v uznaných jednotkách a

g) splnění požadavků pro uznání zdroje uvedených v příloze č. 22.

§ 10

Podrobnosti o požadavcích pro uznání zdroje za zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu a o jeho označování

(K § 15 odst. 4 zákona)

(1) Semenný sad nebo směs klonů se zakládá podle dokumentace registrované pověřenou osobou. Za zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu je možno je uznat, pokud jejich stav je v souladu s dokumentací a splňují požadavky uvedené v příloze č. 26.

(2) Semenný sad je možno uznat jako zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu teprve tehdy, když v sadu v souladu s dokumentací pro založení zůstal zachován potřebný počet a skladba klonů s dobrým zdravotním stavem a semenný sad je ve věku, kdy nastoupila plodnost, na které se podílí nadpoloviční většina zastoupených klonů.

(3) Směs klonů je možno uznat tehdy, když je schopna poskytovat reprodukční materiál ve skladbě, množství a kvalitě, podle dokumentace pro založení uznaného zdroje registrované pověřenou osobou.

(4) Rodiče rodiny se uznávají za zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu pro záměrnou hybridizaci nebo sběr semen z volného sprášení. Klony a ortety se uznávají za zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu k odběru částí rostlin pro zakládání semenných sadů, realizaci šlechtitelských programů a jiné účely. Uznány mohou být rodiče rodiny, ortety a klony, které splňují požadavky uvedené v příloze č. 26.

(5) Vlastník zdroje podá žádost o uznání zdroje kvalifikovaného reprodukčního materiálu pověřené osobě. Vzor žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu je uveden v příloze č. 21. Přílohy k žádosti - žádost o uznání semenného sadu nebo směsi klonů za zdroj kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu a žádost o uznání rodiče rodiny, ortetu nebo klonu za zdroj kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu jsou uvedeny v přílohách č. 27a a 27b.

(6) Doklad o uznání zdroje pověřenou osobou obsahuje kromě údajů potřebných pro ústřední evidenci uznaných jednotek (§ 18 odst. 1 zákona) také údaje o

a) délce doby uznání; v případě semenných sadů a směsí klonů nejvýše na 10 let,

b) vytvoření uznaných jednotek, kterým je přiděleno evidenční číslo (§ 7 odst. 2),

c) rodičích rodiny, ortetech a klonech, a to jejich seznam a popisné údaje, v případě semenných sadů a směsí klonů schéma jejich rozmístění, spon jejich výsadby a rok založení zdroje,

d) pozemku, na kterém se zdroj nachází, a to katastrální území, parcela, plocha, nadmořská výška a výškové pásmo,

e) názvu zdroje, jedná-li se o semenné sady a směsi klonů, a

f) splnění požadavků pro uznání zdroje uvedených v příloze č. 26.

(7) Rodiče rodiny, ortety a klony označí vlastník v terénu dvěma žlutými pruhy o šířce 5 cm s mezerou mezi pruhy 20 cm ve výšce 130 cm nad zemí. Do mezery mezi pruhy se žlutou barvou napíše pořadové číslo zdroje. Nedosahují-li kmeny potřebných rozměrů, zajistí vlastník označení jiným vhodným trvalým způsobem.

§ 11

Podrobnosti o požadavcích pro uznání zdroje testovaného reprodukčního materiálu a o jeho označování

(K 16 odst. 4 zákona)

(1) Porost, semenný sad, rodiče rodiny, ortet, klon nebo směs klonů je možno uznat za zdroj testovaného reprodukčního materiálu, pokud splňují požadavky uvedené v příloze č. 28.

(2) Vlastník zdroje podá žádost o uznání zdroje testovaného reprodukčního materiálu pověřené osobě. Vzor žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu je uveden v příloze č. 21. Přílohy k žádosti - žádost o uznání porostů za zdroj selektovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu, žádost o uznání semenného sadu nebo směsi klonů za zdroj kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu a žádost o uznání rodiče rodiny, ortetu nebo klonu za zdroj kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu jsou uvedeny v přílohách č. 25, 27a a 27b.

(3) Nedílnou součástí žádosti o uznání zdroje testovaného reprodukčního materiálu je dokumentace o původu, testování a výsledcích testování zdroje.

(4) Doklad o uznání zdroje pověřenou osobou obsahuje kromě údajů uvedených v § 9 odst. 5, § 10 odst. 6 a údajů potřebných pro ústřední evidenci uznaných jednotek (§ 18 odst. 1 zákona) také údaje o

a) účelu použití reprodukčního materiálu, pokud byl zdroj vyšlechtěn pro speciální účel, a

b) splnění požadavků pro uznání zdroje uvedených v příloze č. 28.

§ 12

Podrobnosti o údajích zapisovaných do rejstříku

(K § 18 odst. 2 zákona)

Podrobnosti o údajích zapisovaných do rejstříku jsou uvedeny v příloze č. 30.

§ 13

Pravidla vyhlašování genových základen, způsob hospodaření v lesích na jejich území a způsob jejich označování

(K § 2i odst. 4 zákona)

(1) Genové základny se vyhlašují v rámci jednotlivých oblastí provenience pro všechny lesnicky významné druhy lesních dřevin na dobu platnosti plánu nebo osnovy. Genovou základnu je možno vyhlásit pro jednu nebo pro více dřevin.

(2) Genovou základnu je možno vyhlásit v jedné nebo v několika oddělených částech. Minimální výměra jedné genové základny je 100 ha.

(3) Doklad o vyhlášení genové základny pověřenou osobou obsahuje kromě údajů potřebných pro ústřední evidenci (§ 2i odst. 2 zákona) také údaje o

a) délce doby vyhlášení, která odpovídá době platnosti plánu nebo osnovy,

b) jednotkách prostorového rozdělení lesa12) v genové základně,

c) identifikaci platného plánu nebo osnovy, nad kterými je vyhlášení genové základny prováděno,

d) názvu genové základny,

e) kódu genové základny,

f) způsobu hospodaření v lesích na území genové základny.

(4) U dřeviny, pro kterou je genová základna vyhlášena, se využívá přednostně přirozená obnova. Je-li nutná umělá obnova, používá se u dřevin, pro které je genová základna vyhlášena, reprodukční materiál pocházející z téže genové základny.

(5) Kód označení genové základny přiděluje pověřená osoba.

§ 14

Podrobnosti podávání žádosti o udělení licence

(K § 20 odst. 3 zákona)

(1) Je-li žadatelem o udělení licence fyzická osoba, žádost obsahuje kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také

a) označení předmětu licence, o jejíž udělení je žádáno,

b) úředně ověřenou kopii dokladu o dosažení odborného lesnického vzdělání,

c) popis dosavadní odborné lesnické praxe [odstavec 2 písm. h)] žadatele s uvedením počtu let trvání praxe,

d) písemný souhlas zaměstnavatele (§ 21a odst. 2 zákona), je-li fyzická osoba zaměstnancem, který nezastává funkci vedoucího pracovníka státního podniku, státní organizace nebo obchodní společnosti zabývající se podnikáním v oboru, který je předmětem licence, anebo zaměstnancem orgánů veřejné správy (§ 26 zákona) nebo pověřené osoby (§ 30 zákona).

(2) Je-li žadatelem o udělení licence právnická osoba nebo fyzická osoba, která ustanoví odpovědného zástupce splňujícího podmínky pro udělení licence, žádost obsahuje kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také

a) označení předmětu licence, o jejíž udělení je žádáno,

b) jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, místo a okres narození a trvalý pobyt odpovědného zástupce žadatele,

c) úředně ověřenou kopii dokladu o dosažení odborného lesnického vzdělání odpovědným zástupcem,

d) popis dosavadní odborné lesnické praxe (výkon odborné činnosti v lesním hospodářství, v hospodářské úpravě lesů, lesnickém školství a výzkumu a ve státní správě lesů) odpovědného zástupce žadatele s uvedením počtu let trvání praxe,

e) písemný souhlas zaměstnavatele (§ 21a odst. 2 zákona), je-li fyzická osoba zaměstnancem, který nezastává funkci vedoucího pracovníka státního podniku, státní organizace nebo obchodní společnosti zabývající se podnikáním v oboru, který je předmětem licence, anebo zaměstnancem orgánů veřejné správy (§ 26 zákona) nebo pověřené osoby (§ 30 zákona).

(3) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. e) nebo v odstavci 2 písm. f) nejsou součástí žádosti o prodloužení licence. Vzor žádosti o udělení nebo prodloužení doby platnosti licence je uveden v příloze č. 31.

§ 15

Podrobnosti o vedení evidence a předkládání záznamů o oddílech reprodukčního materiálu a o vedení a předkládání evidence o lesní školkařské činnosti

(K § 24 odst. 4 zákona)

(1) Dodavatel, který uvedl reprodukční materiál do oběhu, vede o každém oddílu reprodukčního materiálu tuto evidenci:

a) český a vědecký název dřeviny, popřípadě označení klonu nebo směsi klonů,

b) evidenční číslo uznané jednotky,

c) číslo potvrzení o původu,

d) kategorie reprodukčního materiálu (identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný, testovaný),

e) oblast provenience,

f) jde-li o semenný materiál, rok zrání,

g) jde-li o sadební materiál, stáří a druh semenáčků nebo řízků použitých jako sadební materiál a údaje o tom, zda byly podřezány, školkovány nebo obaleny; údaje jsou uváděny podle vzorce označování věku a způsobu pěstování sadebního materiálu podle přílohy č. 7,

h) jde-li o části rostlin, rok odběru a specifikace odebraných částí použitých k produkci sadebního materiálu,

i) účel použití reprodukčního materiálu,

j) množství reprodukčního materiálu,

k) označení odběratele; u fyzických osob jeho jméno, příjmení, popřípadě obchodní firma nebo název, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu, u právnických osob obchodní firma a adresa sídla [§ 8 odst. 1 písm. c) zákona].

(2) Evidenci podle odstavce 1 je možno nahradit archivováním jednotlivých průvodních listů, pokud splňují požadavky na tuto evidenci.

(3) Držitel licence, který provozuje lesní školkařskou činnost, vede kromě údajů uvedených v odstavci 1 také písemnou a grafickou evidenci.

(4) Písemná evidence podle odstavce 3 obsahuje:

a) průběžně aktualizovanou evidenci o každém oddílu rozpěstovaného sadebního materiálu; pokud dojde v průběhu pěstování oddílu ke změně celkového množství sadebního materiálu o více než 10 % oproti předchozímu stavu, dodavatel pořídí a eviduje záznam se zdůvodněním tohoto nárůstu či poklesu množství sadebního materiálu,

b) specifikaci ploch v lesní školce s uvedením celkové plochy lesní školky, celkové produkční plochy a podílu volné plochy, skleníků, fóliovníků a pařenišť a ostatní plochy,

c) inventurní stavy každého oddílu rozpěstovaného sadebního materiálu se stavem k 31. prosinci každého kalendářního roku s vyznačením

1. oddílu,

2. českého a vědeckého názvu dřeviny, popřípadě klonu nebo směsi klonů,

3. evidenčního čísla uznané jednotky,

4. stáří a druhu semenáčků nebo řízků použitých jako sadební materiál a údajů o tom, zda byly podřezány, školkovány nebo obaleny; údaje jsou uváděny podle vzorce označování věku a způsobu pěstování sadebního materiálu podle přílohy č. 7,

5. kategorie reprodukčního materiálu,

6. množství sadebního materiálu,

7. produkční plochy, na níž je oddíl pěstován.

(5) Grafická evidence podle odstavce 3 obsahuje:

a) grafický plánek lesní školky s označením jednotlivých produkčních ploch,

b) grafickou evidenci stavu rozpěstovaného sadebního materiálu podle jednotlivých oddílů s aktualizací k 31. prosinci každého kalendářního roku,

c) viditelné označení jednotlivých oddílů na ploše lesní školky.

(6) O každém oddílu reprodukčního materiálu, který má v držení k 31. prosinci předchozího kalendářního roku nebo který uvedl do oběhu do 31. prosince předchozího kalendářního roku, předkládá držitel licence pověřené osobě do 15. ledna každého kalendářního roku záznamy o

a) českém a vědeckém názvu dřeviny, popřípadě o označení klonu nebo směsi klonů,

b) evidenčním čísle uznané jednotky,

c) číslu potvrzení o původu,

d) roku zrání, jde-li o semenný materiál,

e) stáří a druhu semenáčků nebo řízků použitých jako sadební materiál a údajů o tom, zda byly podřezány, školkovány nebo obaleny, jde-li o sadební materiál; údaje jsou uváděny podle vzorce označování věku a způsobu pěstování sadebního materiálu podle přílohy č. 7,

f) roku odběru a specifikaci odebraných částí u části rostlin (např. oddenkové řízky, explantáty) použitých k produkci sadebního materiálu,

g) účelu použití reprodukčního materiálu,

h) množství reprodukčního materiálu,

i) odběrateli, který za sledované období uvedl reprodukční materiál do oběhu; u fyzických osob jeho jméno, příjmení, popřípadě obchodní firma nebo název, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu, u právnických osob obchodní firma a adresa sídla [§ 8 odst. 1 písm. c) zákona].

(7) Držitel licence, který provozuje lesní školkařskou činnost, předkládá kromě údajů uvedených v odstavci 3 také údaje o

a) specifikaci ploch v lesní školce s uvedením celkové plochy lesní školky, celkové produkční plochy a podílu volné plochy, skleníků, fóliovníků a pařenišť a ostatní plochy,

b) produkční ploše, na níž jsou pěstovány jednotlivé oddíly podle odstavce 3.

§ 16

Podrobnosti oznámení o dovozu reprodukčního materiálu

(K § 25a odst. 5 zákona)

Za oznámení dovozce o dovozu reprodukčního materiálu orgánu celní správy je považováno podání celního prohlášení obsahujícího údaje o dovozcích, údaje o skutečně dováženém množství reprodukčního materiálu a kód povolení k dovozu (1416) uvedený v kolonce 44 celního prohlášení.


§ 17

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.


Ministr:
Ing. Palas v. r.


Příloha č. 2 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Parametry výsadby schopného sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti

Semenáčky prostokořennéSemenáčky krytokořennéSazenicePoloodrostkyOdrostky
Číselný znakf)12341K, 1V2K, 2V3K, 3V4K, 4V5,5K, 5V6,6K, 6V7,7K, 7V8,8K,8V9,9K, 9V10,10K, 10V11, 11K, 11V12, 12K, 12V
Rozpětí výšky nadzemní části (cm)10-1415-2526-5051-8010-1415-2526-5051-8015-2526-3536-5051-7051-8081-120121-180181-250
Tloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věk b)Tloušťkaa)Max. věkb)Tloušťkaa)Max. věkb)Tloušťkaa)Max. věkb)Tloušťkaa)Max. věkb)Tloušťkaa)Max. věkb)Tloušťkaa)Max. věkb)Tloušťkaa)Max. věkb)
Borovice černá32------31------425364--84------
Borovice kleč---------------- -45------------
Borovice lesní3242----3141----435363--74------
Douglaska tisolistá----------31-----4353--74------
Jedle bělokorá----------------556676--87------
Jedle obrovská------------------ 6475--85------
Modřín opadavý--3142----3141----4353647485----
Smrk ztepilýe)----------42-----5d)5657585105----
Buk, duby, habr----5c)2------517142546474--116147167
Lípy----62------6191--738494--116166186
Javory, jasany, jilmy, třešeň----42------ 417142546474106146166
Olše, břízy, jeřáb----3243----3141--425363--104146166
POZNÁMKY:
Výška nadzemní části - U semenáčků a sazenic o minimální výšce 10 cm, resp. 15 cm (číselný znak 1, 1K, IV, 2, 2K, 2V, 5, 5K a 5V) je tolerance výšky nadzemní části až o 5 cm povolena pouze směrem nahoru s výjimkou borovice lesní a borovice černé, kde se připouští tolerance výšky nadzemní části také směrem dolů, a to až o 3 cm. U sazenic s výškou nadzemní části 51-70 cm (číselný znak 8, 8K a 8V) je povolena tolerance směrem nahoru až o 10 cm. U všech ostatních rozpětí výšky nadzemní části je povolena tolerance směrem nahoru i dolů až o 5 cm.
Tloušťka kořenového krčku - U všech rozpětí výšek nadzemní části při splnění ostatních parametrů kvality, určených pro dané výškové rozpětí, je u nejmenší tloušťky kořenového krčku povolena 10% tolerance směrem dolů s výjimkou krytokořenných semenáčků z výsevů do pěstebních obalů, pěstovaných po dobu maximálně jednoho roku, u nichž je povolena tolerance nejmenší tloušťky kořenového krčku směrem dolů až o 1 mm. Obojí uvedené tolerance nejsou povoleny v případech, kdy je minimální tloušťka kořenového krčku stanovena u smrku ztepilého na 4 mm a u ostatních dřevin na 3 mm.
ODKAZY A JEJICH SPECIFIKACE:
a) nejmenší tloušťka kořenového krčku v mm
b) při pěstování sadebního materiálu z 8. a 9. lesního vegetačního stupně lze zvýšit maximální věk o 1 rok
c) při výšce nadzemní části do 35 cm se připouští tloušťka kořenového krčku 4 mm
d) u krytokořenných sazenic smrku ztepilého z výsevů do pěstebních obalů a pěstovaných po dobu maximálně dva roky se připouští nejmenší tloušťka kořenového krčku 4 mm bez další tolerance směrem dolů
e) vzhledem ke geneticky podmíněné růstové variabilitě je u sazenic smrku ztepilého původem z 8. lesního vegetačního stupně hlavním kritériem výsadby schopnosti tloušťka kořenového krčku při dodržení ostatních parametrů kvality, u všech rozpětí výšek nadzemní části sazenic z 8. lesního vegetačního stupně se připouští tolerance 10 cm nahoru i dolů
f) číselný znak zahrnuje prostokořenný sadební materiál, číselný znak doplněný písmenem K je označením pro sadební materiál krytokořenný bez použití technologie střihu vzduchem, číselný znak doplněný písmenem V je označením pro sadební materiál krytokořenný s použitím technologie střihu vzduchem.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Parametry kořenového systému výsadby schopného sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti

DřevinaSadební materiálVýška nadzemní části (cm)Minimální poměr objemu kořenového systému k objemu nadzemní částia)
(KS:NČ)
Rozpětí délky kůlového kořeneb)
(cm)
SMSemenáčky15-251:214c)
Sazenice26-351:217c)
36-501:317c)
51-701:417c)
Poloodrostky51-801:325c)
81-1201:535c)
BO mimo borovice klečeSemenáčky10-141:410-14
15-251:412-20
Sazenice15-351:312-20
36-501:515-20
Poloodrostky51-801:515-20
MDSemenáčky15-251:210-14
26-501:312-20
Sazenice26-501:215-20
51-701:315-20
Poloodrostky51-801:315-20
81-1201:426-34
JDSazenice15-351:215-20
36-501:315-20
Poloodrostky51-801:515-20
DGSemenáčky15-251:412-20
Sazenice26-351:215-20
36-501:315-20
Poloodrostky51-801:415-20
DB, BK, JV, JSSemenáčky26-351:112-20
36-501:215-20
51-801:215-20
Sazenice15-351:115-20
36-501:115-20
51-701:215-20
Poloodrostky81-1201:226-34
Odrostky121-1801:326-34
181-2501:326-34
Pozn. 1: U minimálního poměru objemu kořenového systému k objemu nadzemní části je povolena 20% tolerance.
Pozn. 2: U podílu objemu jemných kořenů v objemu celého kořenového systému je povolena 20% tolerance ve velikosti objemu jemných kořenů.
Pozn. 3: U délky kůlového kořene se tolerance nepovoluje.
a
) jemné kořeny jsou kořeny slabší než 1 mm
b) u sazenic, poloodrostků a odrostků délka kůlového kořene plus délka pozitivně geotropicky rostoucích panoh
c) u smrku délka nejdelšího horizontálního kořene.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Parametry sadebního materiálu topolů obvyklé obchodní jakosti

Výpěstky z vegetativního množení
Věk nadzemní částiVěk podzemní částiRozpětí výšky nadzemní části (m)Minimální tloušťka kmínků (mm)
třída Aa)třída Ba)třída Aa) v 0,5 m výškytřída Ba) v 0,5 m výšky
1letá1letá1,5 - 1,81,8 +8 - 910 - 11
2letá2letá2,0 - 2,42,4 +11 - 1212 - 15
1letá2letá1,5 - 1,81,8 +8 - 910 - 11
Výpěstky z generativního množení
VěkRozpětí výšky nadzemní části (m)Minimální tloušťka kmínků v kořenovém krčku (mm)
1 + 0b)0,6 - 1,06 - 8
1 + 1b)1,0 +6 - 8
1 + 2b)1,0 +9 - 11
2 + 0b)1,7 +9 - 11
ODKAZY A JEJICH SPECIFIKACE:
a)
třída B v tabulce vyjadřuje vyšší kvalitu sadebního materiálu než třída A
b) pěstební vzorec vyjadřuje klasický způsob pěstování sadebního materiálu generativního původu.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Nepřípustné vady sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti

Vady bránící tomu, aby byly rostliny považovány za odpovídající obvyklé obchodní jakosti Rod jedle, smrk Rod modřín Rod borovice Rod douglaska Tvrdé listnáče Měkké listnáče Rod topol
a) mladé rostliny s nezaceleným poraněním1)+ + + + + + +
b) Deformace kmínku (silné zakřivení) 2)+ + +
c) Sadební materiál s více kmínky2)+ + + + + + +
d) Kmínek s několika terminálními výhony (výhony s více terminály)2)+ + + +
e) Kmínek a větve nedostatečně vyzrálé +3)+3)+4)
f) Kmínek bez zdravého terminálního pupene +3)+3)+5)+3)
g) chybějící nebo nedostatečné větvení + +
h) silné, životnost snižující poškození jehlic nejmladšího ročníku + + +
i) poškozený kořenový krček6)+ + + + + + +5)
j) poškozený kořen6)+ + + + + + +5)
k) hlavní kořen silně deformovaný2)+ + + + + +
l) chybějící nebo silně poškozené2) jemné kořeny + + + + +7)+
m) Sadební materiál vykazující vážné poškození škodlivými organismy + + + + + + +
n) fyziologické poškození v důsledku vyschnutí, přehřátí, výskytu plísní apod.2)+ + + + + + +
1) S výjimkou řezných ran po odstranění nadbytečných výhonů nebo dvojitých vrcholů, poranění větví a ran způsobených při odběru řízků
2) Detailní popis viz ČSN 482115 (vztahuje se k výsadbyschopnému sadebnímu materiálu)
3)
Pokud nebyly rostliny odebírány ze školky během vegetačního období
4) S výjimkou klonů Populus deltoides angulata a balzámových topolů a jejich hybridů
5)
S výjimkou sazenic topolů zastřižených ve školce
6)
S výjimkou prýtových řízků s výjimkou dubu červeného
7) S výjimkou dubu červeného

Kritéria musí být posuzována vzhledem k danému druhu lesní dřeviny a vzhledem ke vhodnosti sadebního materiálu pro účely zalesňování.

Pozn.: + vyřazuje rostlinu z obchodovatelné jakosti.

Sazenice topolů nemají obvyklou obchodní jakost, pokud vykazují také některou z níže uvedených vad:

a) jejich dřevo je starší než 3 roky,

b) mají méně než pět dobře vyvinutých pupenů.

c) mají jiná poškození, než tvarovací řezy.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Požadavky na obchodovatelnou jakost částí rostlin

A) Požadavky na obchodovatelnou jakost částí rostlin s výjimkou řízků topolů

Části rostlin mají obchodovatelnou jakost, pokud nevykazují některou z níže uvedených vad:

a) tvarové deformace,

b) nedostatečná vitalita,

c) nevhodný věk a velikost pro účely rozmnožování,

d) známky mechanického poškození, mimo poranění vzniklého odběrem části rostliny, nebo poškození abiotickými nebo biotickými činiteli.

B) Požadavky na obchodovatelnou jakost prýtových řízků topolů

a) Řízky topolů mají obchodovatelnou jakost, pokud dosahují minimálních rozměrů a nevykazují některou z níže uvedených vad:

1. jejich dřevo je starší než 2 roky,

2. mají méně než dva dobře vyvinuté pupeny,

3. nekrózy nebo jiná poškození podmíněná působením škodlivých organismů,

4. příznaky vyschnutí, přehřátí, hniloby nebo vadnutí.

b) Minimální rozměry osních řízků topolů obvyklé obchodní jakosti

TřídaMinimální délka (m)Minimální tloušťka na horním konci (mm)
Aa)0,208
Ba)0,2010
ODKAZY A JEJICH SPECIFIKACE:
a)
třída B v tabulce vyjadřuje vyšší kvalitu osních řízků než třída A

C) Požadavky na obchodovatelnou jakost dřevitých řízků topolů

a) Řízky, které vykazují některou z níže uvedených vad, není možné považovat za vyhovující požadavkům na obvyklou obchodní jakost:

1. jejich dřevo je starší než tři roky,

2. řízky nesou méně než pět dobře vyvinutých pupenů,

3. řízky vykazují nekrózy nebo jiná poškození způsobená škodlivými organismy,

4. řízky mají příznaky vyschnutí, přehřátí, plesnivění nebo hniloby,

5. řízky vykazují jiná poškození než tvarovací řezy,

6. řízky mají více kmínků,

7. řízky mají příliš velké zakřivení.

b) Velikostní třídy pro dřevité řízky:

TřídaMinimální průměr ve středu (mm)Minimální výška (m)
Oblasti s výjimkou středozemních
N161,5
N2153,00
Středozemní oblasti
S1253,00
S2304,00

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Vzorec označování věku a způsobu pěstování sadebního materiálu

Způsob pěstování je označen vzorcem, kde první číslo značí počet vegetačních období před školkováním, podřezáváním nebo přesazením do obalu, druhé číslo značí počet vegetačních období po tomto zásahu; obojí je s přesností na 0,5 roku. Součet obou čísel, u vícekrát školkovaných, přesazených nebo podřezaných rostlin i více čísel, ve vzorci udává dobu pěstování ve školce s výjimkou řízkovanců topolů, u nichž byla seříznuta nadzemní část.

Způsob pěstování je označen vzorcem, kde jednotlivé symboly označují:

+ školkování nebo přesazení do obalu;

- podřezání kořenů;

f pěstování v umělém krytu (fóliovník, skleník, pařeniště);

k pěstování krytokořenného sadebního materiálu lesních dřevin bez použití technologie střihu vzduchem (bez pěstování na „vzduchovém polštáři“);

v pěstování krytokořenného sadebního materiálu technologií střihu vzduchem (pěstování na „vzduchovém polštáři“);

p vyzvednutí z přirozeného zmlazení;

z zakořeňování;

r řízkovanec;

t řízkovanec topolu;

s štěpovanec (roubovanec nebo očkovanec);

e explantát (in vitro).

Věk a způsob pěstování sazenic topolů a stromových vrb z vegetativního množení se označuje vzorcem, kde první číslo značí věk nadzemní části sazenice, druhé číslo značí věk podzemní části sazenice, tzn. že součet obou čísel neudává celkový věk sazenice a znak + mezi prvním a druhým číslem neznamená přesazování nebo školkování (viz příklad 7 v následujícím textu).

Vzorové příklady označení způsobů pěstování sadebního materiálu lesních dřevin:

PŘÍKLAD 1

0,5 - 0,5 je jednoletá prostokořenná sazenice vypěstovaná v nekryté minerální půdě; prostokořennému semenáčku byl v průběhu vegetačního období podřezán kořenový systém.

PŘÍKLAD 2

f1 + v1 je dvouletá krytokořenná sazenice; jednoletý prostokořenný semenáček vypěstovaný v umělém krytu byl přesazen do obalu, ve kterém byla rostlina jeden rok pěstována technologií střihu vzduchem.

PŘÍKLAD 3

r1 + k1 je dvouletá krytokořenná sazenice získaná vegetativním množením řízkováním; jeden rok zakořeňovaná rostlina byla přesazena do prorůstavého typu obalu, ve kterém byla pěstována jeden rok bez použití technologie střihu vzduchem.

PŘÍKLAD 4

fv1 + 2 - 1 + k1 je pětiletý krytokořenný odrostek; jednoletý krytokořenný semenáček vypěstovaný v umělém krytu technologií střihu vzduchem byl přeškolkován do nekryté minerální půdy, po dvou letech byl rostlině podřezán kořenový systém, po jednom roce byla rostlina vyzvednuta a přesazena do obalu, ve kterém byla pěstována jeden rok bez použití technologie střihu vzduchem.

PŘÍKLAD 5

2 + 0 je dvouletý prostokořenný semenáček vypěstovaný v nekryté minerální půdě.

PŘÍKLAD 6

p + 0 je semenáček vyzvednutý z přirozeného zmlazení (věk se neuvádí).

PŘÍKLAD 7

t1 + 2 je prostokořenná sazenice topolů získaná řízkováním s jednoletou nadzemní částí (po prvním roce seříznutá) a dvouletou podzemní částí.

PŘÍKLAD 8

p + z1 je prostokořenná sazenice; semenáček, který byl vyzvednut z přirozeného zmlazení, jeden rok zakořeňoval (věk vyzvednutého semenáčku se neuvádí).

PŘÍKLAD 9

p + 2 je prostokořenná sazenice; z přirozeného zmlazení vyzvednutý semenáček byl na dva roky zaškolkován (věk vyzvednutého semenáčku se neuvádí).

PŘÍKLAD 10

f1 + 0 je jednoletý prostokořenný semenáček pěstovaný v umělém krytu.

PŘÍKLAD 11

fv1 + 0 je jednoletý krytokořenný semenáček pěstovaný v umělém krytu technologií „vzduchového polštáře“.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

VZOR

Oznámení o konání sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení, nebo o konání odběru částí rostlin, jde-li o následně vegetativně množený reprodukční materiál, anebo o sloučení oddílů reprodukčního materiálu*)

VZOR - Oznámení o konání sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení, nebo o konání odběru částí rostlin, jde-li o následně vegetativně množený reprodukční materiál, anebo o sloučení oddílů reprodukčního materiálu

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

VZOR

Žádost o vystavení potvrzení o původu reprodukčního materiálu

VZOR - Žádost o vystavení potvrzení o původu reprodukčního materiálu

Příloha č. 11b k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

VZOR

Žádost o vystavení potvrzení o původu reprodukčního materiálu pro oddíl vzniklý sloučením oddílů

VZOR - Žádost o vystavení potvrzení o původu reprodukčního materiálu pro oddíl vzniklý sloučením oddílů

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

POTVRZENÍ O PŮVODU, POTVRZUJÍCÍHO IDENTITU REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU POCHÁZEJÍCÍHO ZE ZDROJE SEMEN A Z POROSTU

POTVRZENÍ O PŮVODU, POTVRZUJÍCÍHO IDENTITU REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU POCHÁZEJÍCÍHO ZE ZDROJE SEMEN A Z POROSTU

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

POTVRZENÍ O PŮVODU, POTVRZUJÍCÍHO IDENTITU REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU POCHÁZEJÍCÍHO ZE SEMENNÉHO SADU A RODIČE RODIN(Y)1)

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

POTVRZENÍ O PŮVODU, POTVRZUJÍCÍHO IDENTITU REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU POCHÁZEJÍCÍHO Z KLONŮ NEBO SMĚSI KLONŮ
POTVRZENÍ O PŮVODU, POTVRZUJÍCÍHO IDENTITU REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU POCHÁZEJÍCÍHO Z KLONŮ NEBO SMĚSI KLONŮ

Příloha č. 14a k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

POTVRZENÍ O PŮVODU, POTVRZUJÍCÍHO IDENTITU REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU VZNIKLÉHO SLOUČENÍM ODDÍLŮ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU
POTVRZENÍ O PŮVODU, POTVRZUJÍCÍHO IDENTITU REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU VZNIKLÉHO SLOUČENÍM ODDÍLŮ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Průvodní list pro semenný materiál č. ......
Průvodní list pro semenný materiál č. ......

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Prúvodní list pro části rostlin č.:..........
Prúvodní list pro části rostlin č.:..........

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Průvodní list pro sadební materiál č.:..........
Průvodní list pro sadební materiál č.:..........

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Kritéria pro zařazování dřevin v porostech do fenotypových tříd

1. Informace o původu

Podle dokumentů z dřívějších dob nebo jiných vhodných prostředků (rozmístění stromů v porostu, terénní nepřístupnost) je zapotřebí stanovit, zda se jedná o porosty autochtónni, nebo neautochtonní známého nebo neznámého původu.

Porosty fenotypové třídy A by měly být autochtónni nebo alespoň pravděpodobně autochtónni. Do této třídy lze zařadit i porosty neautochtonní, vynikají-li množstvím produkce, jakostí, odolností, případně jinými cennými vlastnostmi.

Porosty fenotypové třídy B mohou být autochtónni i neautochtonní známého nebo neznámého původu.

2. Objemová produkce

Porosty fenotypové třídy A a B musí mít objemovou produkci (objemový přírůst dřevní hmoty) vyšší než je střední hodnota platná pro srovnatelné ekologické a hospodářské podmínky.

3. Morfologické znaky

Stromy v porostech fenotypové třídy A a B musí vykazovat vhodné morfologické znaky, zejména přímost, plnodřevnost, kruhový průřez kmene, vhodný typ větvení a dobrou schopnost přirozeného čištění kmene. Podíl dvojáků a točitých kmenů by měl být minimální.

4. Zdravotní stav a odolnostní potenciál:

Stromy v porostech fenotypové třídy A a B nesmí být napadeny škodlivými činiteli a musí být odolné vůči nepříznivým stanovištním a klimatickým podmínkám na místě výskytu -s výjimkou škod způsobených znečištěním životního prostředí a musí být přizpůsobeny ekologickým podmínkám oblasti provenience.

5. Kvalita dřeva:

Kvalitu dřeva je zapotřebí vzít v úvahu: v jednotlivých případech může být podstatným kritériem při výběru.

6. Porosty fenotypové třídy C

Porosty fenotypové třídy C vykazují průměrné hospodářské hodnoty a méně uspokojivý zdravotní stav. U dřevin vyjmenovaných v § 3 odstavec 2 zákona se z porostů této kategorie nesklízí osivo (tyto porosty je však možno obnovovat přirozenou obnovou), u ostatních dřevin se sbírá, jsou-li uznány jako zdroj identifikovaný.

7. Porosty fenotypové třídy D

Porosty fenotypové třídy D jsou geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné hospodářské hodnoty), případně porosty se zřetelně zhoršeným zdravotním stavem nebo se znatelně zhoršenou stabilitou. Nesklízí se z nich osivo a není je možno obnovovat přirozenou obnovou; tyto porosty je nutno postupně obnovovat a nahrazovat je porosty geneticky hodnotnějšími.

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Skladba evidenčního čísla uznané jednotky, význam jeho jednotlivých komponentu a označení orgánu veřejné správy

Evidenční číslo uznané jednotky má následující skladbu:

CZ-2-3-DBZ-00005-06-7-A-G999-1

Význam jednotlivých znaku:

1.) CZ = označení České republiky (dle mezinárodního předpisu ISO 3166-1, dvoumístný znak).

2.) Číselný kód kategorie reprodukčního materiálu, (hodnoty znaku: 1 identifikovaný, 2=selektovaný. 3=kvalifikovaný, 4=testovaný. jednomístný znak).

3.) Číselný kód typu zdroje (hodnoty znaku: 1 = zdroj semen, 2A = porost fenotypové třídy A, 2B = porost fenotypové třídy B, 2C = porost fenotypové třídy C (pro mezinárodní použití se užije jednomístný znak 2 = porost). 3 = semenný sad, 4 = rodič rodiny, 5 = ortet, klon, 6 = směs klonů (max. dvoumístný znak). U zdroje RM kategorie IDENTIFIKOVANÝ vzniklého sloučením porostů a zdrojů semen, se použije číselný kód typu zdroje 1 = zdroj semen.

4.) Zkratka dřeviny. Pro vnitrostátní použití česká, (hodnoty znaku: maximálně trojmístný znak přidělený pověřenou osobou). Pro mezinárodní použití vědecká, (hodnoty znaku dle: Nařízení Komise EC č. 1597/2002, trojmístný znak).

5.) Pořadové číslo zdroje, (přiděluje pověřená osoba, pětimístný znak).

6.) Číselný kód oblasti provenience (hodnoty znaku: podle přílohy č. l k vyhlášce č.83/1996 Sb., dvojmístný znak).

7.) Číselný kód výškového pásma (hodnoty znaku: lesní vegetační stupeň podle § 2 této vyhlášky. - jednomístný znak). U zdrojů semen kategorie IDENTIFIKOVANÝ rostoucích mimo les stanoví kód výškového pásma pověřená osoba podle § 2 odst. 1 této vyhlášky.

8.) Označení kraje, ve kterém se uznaná jednotka nachází (hodnoty znaku podle sloupce 3 následující tabulky. jednomístný znak).

9.) Označení uznaných jednotek nacházejících se v genové základně (hodnoty označení: G = symbol genové základny, 999-1 = pětimístný kód přidělený pověřenou osobou). Kód označení genové základny v uznané jednotce je v souladu s kódem označení genové základny přiděleným pověřenou osobou podle § 13 odst. 5 této vyhlášky.

Označení kraje, ve kterém se uznaná jednotka nachází a působnost pobočky pověřené osoby

Název krajeOznačení krajePobočka pověřené osoby
Hlavní město PrahaAStará Boleslav
Kraj StředočeskýSStará Boleslav
Kraj JihočeskýCČeské Budějovice
Kraj PlzeňskýPPlzeň
Kraj KarlovarskýKPlzeň
Kraj ÚsteckýUJablonec nad Nisou
Kraj LibereckýLJablonec nad Nisou
Kraj KrálovéhradeckýHHradec Králové
Kraj PardubickýEHradec Králové
Kraj VysočinaJBrno
Kraj JihomoravskýBBrno
Kraj OlomouckýMOlomouc
Kraj MoravskoslezskýTFrýdek-Místek
Kraj ZlínskýZKroměříž
vojenské ÚjezdyVdle územní příslušnosti ke kraji

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

VZOR

VZOR

Příloha č. 22 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Požadavky pro uznání zdroje selektovaného reprodukčního materiálu

Porosty, které mají být uznány za zdroj reprodukčního materiálu kategorie selektovaný musí kromě splnění požadavků na zařazení do fenotypové třídy A nebo B uvedené v příloze Č. 19. splňovat současně i tyto požadavky:

1. Izolace: Porosty se musí nacházet v dostatečné vzdálenosti od nevhodných porostů téhož druhu nebo od porostů příbuzných druhů nebo odrůd, které se s těmito druhy mohou křížit.

Porosty fenotypové třídy D geneticky a hospodářsky nevhodné se nesmějí nacházet blíže než 100 m od uznaných porostů fenotypové třídy B a 200 m od uznaných porostů fenotypové třídy A.

2. Velikost porostu:

Celková plocha porostu navrženého k uznání musí mít minimálně 1 ha. Menší může být plocha porostů, které vznikly vlastnickým nebo technickým rozdělením porostů, před tímto rozdělením větších než 1 ha. Dále pak jedná-li se o zbytky mimořádně cenných populací. Počet stromů dřeviny která je předmětem uznání však nesmí klesnout pod 40 ks. Porost s plochou menší než 1 ha, lze uznat jedině, je-li jeho uznání doporučeno odborným posudkem pověřené osoby.

3. Věk a vývojový stupeň:

Uznat lze porosty olše, břízy, jeřábu, topolu, vrby, hrušně polničky a jabloně lesní starší 20 let, jilmu, ořešáku, douglasky tisolisté, jedle obrovské, borovice vejmutovky, třešně ptačí a kaštanovníku jedlého starší 40 let a porosty ostatních dřevin starší 60 let.

4. Homogenita:

Porosty musí vykazovat normální stupeň individuální proměnlivosti morfologických znaků. Nevhodné stromy je třeba v případě potřeby odstranit.

5. Přizpůsobenost:

Musí být zřejmé, že porost je přizpůsoben ekologickým podmínkám v oblasti provenience.

6. Druhová čistota:

V případě úzce spřízněných druhů dřevin (např. porosty dubu letního a zimního) se posuzuje druhová čistota (zastoupení jednotlivých druhů v porostu).

7. Původ:

Podle dokumentů z dřívějších dob nebo jiných vhodných prostředků je zapotřebí stanovit, zda se jedná o porost autochtonní indigenní, neautochtonní indigenní, neautochtonní neindigenní či neznámý; u porostu neautochtonního neindigenního je třeba uvést původ (oblast provenience).

8. Minimální velikost populace:

Porosty se musí skládat z jedné nebo více skupin dobře rozmístěných stromů uznávaného druhu, které jsou natolik početné, aby zajistily vnitrodruhové sprášení. K zamezení nežádoucích účinků příbuzenského křížení musí zvolené porosty vykazovat dostatečně velký počet a hustotu jednotlivých stromů uznávaného druhu na určité ploše.

Příloha č. 23 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

VZOR

Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání zdroje semen nebo porostů za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu

VZOR - Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání zdroje semen nebo porostů za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu

Příloha č. 25 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

VZOR

Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání porostů za zdroj selektovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu

VZOR - Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání porostů za zdroj selektovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu

Příloha č. 26 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Požadavky pro uznání zdrojů k produkci kvalifikovaného reprodukčního materiálu

1. Semenné sady

(1) Dokumentace (lokalizace sadu, druh dřeviny, kvalita výchozích jedinců - ortetů, cíl, plán křížení a polohové schéma, komponenty a údaje o jejich provenienci, izolace, stanovištní podmínky) a jakákoliv změna těchto parametrů musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou.

(2) Příslušné klony jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zvláštní pozornost je věnována kritériím:

a) Věk a vývojový stupeň: porosty musí být složeny ze stromů, jejichž věk a vývojový stupeň umožňují použití výběrových kritérií.

b) Přizpůsobivost: musí být zřejmé, že porost je přizpůsoben ekologickým podmínkám v oblasti provenience.

c) Zdravotní stav a odolnost: stromy v porostech nesmí být napadeny škodlivými organismy a musí být odolné vůči nepříznivým stanovištním a klimatickým podmínkám v místě výskytu, s výjimkou škod způsobených znečištěním životního prostředí.

d) Objem produkce: pro uznání vybraných porostů musí být objem produkce dřevní hmoty v normálním případě vyšší než je střední hodnota platná pro srovnatelné ekologické a hospodářské podmínky.

e) Jakost dřeva: v některých případech může být podstatným kritériem při výběru.

f) Tvar a habitus: stromy v porostech musí vykazovat obzvlášť dobré morfologické znaky, zejména přímost a kruhovitost kmene, dobrý tvar a velikost větví a dobrou schopnost přirozeného vyvětvování. Nadto vidlicovité a spirálovitě rostlé kmeny by se měly vyskytovat v malé míře.

(3) Příslušné klony nebo rodiny musejí nebo musely být vysázeny podle plánu schváleného pověřenou osobou a vypracovaného tak, aby každá jeho komponenta byla určena.

(4) Výchovné zásahy v semenných sadech musí být popsány společně s výběrovými kritérii, která při nich byla použita, a registrovány pověřenou osobou.

(5) Semenné sady je nutno obhospodařovat a reprodukční materiál v nich sklízet tak, aby bylo dosaženo cíle semenného sadu. V případě semenných sadů určených k produkci umělých kříženců je třeba analýzou prokázat procentuální podíl kříženců na reprodukčním materiálu.

2. Rodiče rodiny

(1) Rodiče rodiny jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zejména kritéria uvedená v bodu 1 odst. 2, nebo pro svou kombinační schopnost.

(2) Cíl, plán křížení, metoda opylení, komponenty, izolace, místo a jakákoliv změna těchto parametrů musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou.

(3) Identita, počet a podíl rodičů ve směsi musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou.

(4) V případě rodičů rodiny určených k produkci umělých kříženců je třeba analýzou prokázat procentuální podíl kříženců na reprodukčním materiálu.

3. Klony

(1) Ortety používané k produkci klonů jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zejména kritéria uvedená v bodu 1 odst. 2.

(2) Klony musí být identifikovatelné na základě rozlišovacích znaků schválených a registrovaných pověřenou osobou.

(3) Kvalita klonů se stanoví na základě zkušeností nebo byla prokázána dostatečně dlouho trvajícími pokusy.

(4) Uznávání klonů členským státem je omezeno maximálním počtem let nebo maximálním počtem vegetativních potomků (ramet).

4. Směsi klonů

(1) Směsi klonů musí splňovat požadavky stanovené v bodu 3 odst. 1, 2 a 3.

(2) Identita, počet a podíly klonů obsažených ve směsi, výběrová metoda a výchozí klony musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou. Každá směs klonů musí vykazovat dostatečnou genetickou různorodost.

(3) Uznávání členským státem je omezeno maximálním počtem let nebo maximálním počtem vegetativních potomků (ramet).

Příloha č. 27a k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

VZOR

Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání semenného sadu nebo směsi klonů za zdroj kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu

VZOR - Příloha k žádostí o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání semenného sadu nebo směsi klonů za zdroj kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu

Příloha č. 27b k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

VZOR

Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání rodiče rodiny, ortetu nebo klonu za zdroj kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu

VZOR - Příloha k žádosti o uznání zdroje reprodukčního materiálu - žádost o uznání rodiče rodiny, ortetu nebo klonu za zdroj kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu

Příloha č. 28 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Požadavky pro uznání zdroje testovaného reprodukčního materiálu

1. POŽADAVKY NA VŠECHNY TYPY TESTŮ

a) Všeobecné

Zdroj reprodukčního materiálu, který má být předmětem testování musí splňovat odpovídající požadavky podle příloh č.22 a č.26.

Testy sloužící k uznání zdrojů testovaného reprodukčního materiálu se připravují, koncipují, provádějí a vyhodnocují mezinárodně uznávaným postupem. Při srovnávacích testech je testovaný reprodukční materiál srovnáván sjedním nebo pokud možno svíce uznanými nebo předem vybranými standardy.

b) Testované znaky

I. Testy musí být koncipovány tak, aby sloužily ke zhodnocení určitých znaků stanovených pro každý test.

II. Zvláštní pozornost je nutno věnovat kritériím, jako je přizpůsobenost, růstová schopnost, reakce na biotické a abiotické faktory. Vedle toho je zapotřebí hodnotit další znaky, které jsou považovány za významné s ohledem na plánovaný zvláštní účel, a to ve vztahu k ekologickým podmínkám panujícím v místě provádění testu.

c) Dokumentace

O místě provádění testů je nutno vést záznamy, které popisují stanovištní a klimatické podmínky, půdu, předchozí užívání, založení porostu, obhospodařování a škody způsobené abiotickými/biotickými činiteli; tyto záznamy je nutno dát k dispozici orgánu veřejné správy. Věk materiálu a výsledky k okamžiku testu musí být evidovány orgánem veřejné správy.

d) Způsob provádění testů

I. Každý vzorek reprodukčního materiálu pro založení srovnávacího testu, musí být vyséván, vysázen a vypěstován stejným způsobem.

II. Každý pokus je nutno založit podle uznaného statistického principu s využitím dostatečného počtu stromů, aby bylo možné posoudit individuální znaky každého z testovaných komponentů.

e) Vyhodnocení a platnost výsledků

I. Výsledky pokusů se vyhodnocují za pomoci mezinárodně uznávaného statistického postupu; výsledky je zapotřebí uvést pro každý z testovaných znaků.

II. Metodu provádění pokusů a dosažené výsledky v jednotlivých případech je zapotřebí volně zpřístupnit.

III. Je zapotřebí zaujmout stanovisko k oblasti pravděpodobné přizpůsobenosti v rámci země, ve které se pokus prováděl a ke znakům, které případně omezují jeho pěstební hodnotu.

IV. Vyjde-li při pokusu najevo, že reprodukční materiál nevykazuje

- projevy znaků zdroje reprodukčního materiálu,

- podobný odolnostní potenciál proti působení hospodářsky významných škodlivých činitelů, jako zdroj reprodukčního materiálu,

je nutno uznání takového zdroje zamítnout.

2. POŽADAVKY NA GENETICKÝ TEST KOMPONENTU ZDROJE REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU

a) Genetickému testu mohou být podrobeny komponenty následujících zdrojů reprodukčního materiálu:

semenné sady, rodiče rodiny, ortety, klony a směsi klonů.

b) Dokumentace

Pro uznání zdroje reprodukčního materiálu je nezbytná následující dokumentace:

I. identita, původ a genetický původ hodnocených komponentů.

II. plán křížení k produkci reprodukčního materiálu podrobeného testování.

c) Postup testů

Je nutno splnit následující požadavky:

I. Genetickou hodnotu každého z komponentů je zapotřebí ohodnotit na dvou nebo více místech testování, z nichž nejméně jedno probíhá v ekologických podmínkách, které odpovídají podmínkám předpokládaného použití reprodukčního materiálu.

II. Nadřazenost reprodukčního materiálu, který má být uveden do oběhu, se zjišťuje na základě genetické hodnoty a speciálního plánu křížení.

III. Srovnávací testy a genetická hodnocení posuzuje pověřená osoba.

d) Vyhodnocení

I. Nadřazenost reprodukčního materiálu oproti standardu se vypočítá ve vztahu ke standardu projeden znak nebo pro skupinu znaků.

II. Pro každý z významných znaků je nutno stanovit, zda není jeho genetická hodnota nižší než genetická hodnota standardu.

3. POŽADAVKY NA SROVNÁVACÍ TESTY REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU

a) Výběr vzorků reprodukčního materiálu

I. Vzorek reprodukčního materiálu pro srovnávací testy musí být reprezentativní pro reprodukční materiál pocházející z daného zdroje.

II. Reprodukční materiál vyprodukovaný generativním způsobem musí

- být sklizen v semenných sadech v roce dobré úrody, umělé sprášení je přípustné:

- být sklizen metodami, při jejichž použití je zajištěno, že získané vzorky jsou reprezentativní.

b) Standardy

I. Způsobilost standardů použitých ke srovnávacím zkouškám by měla být podle možností v oblasti, v níž se testy provádějí, již delší dobu dobře známa. Standardy reprezentují materiál, který se na počátku pokusu a za stejných ekologických podmínek, pro které byl předložen k certifikaci, již ukázal jako užitečný pro lesní hospodářství. Mají podle možností pocházet z porostů, které byly vybrány podle kritérií uvedených v příloze 19 a 22, nebo ze zdroje, který byl úředně uznán k produkci zdrojů reprodukčního materiálu kategorie „testovaný".

II. Ke srovnávacímu testu umělých kříženců musí být. je-li to možné, mezi standardy použiti oba rodiče.

III. Je-li to možné, je zapotřebí použít několik standardů. Je-li to nutné a zdůvodnitelné, mohou být standardy nahrazeny nejvhodnějším materiálem zastoupeným v testu nebo střední hodnotou komponentů zastoupených v testu.

IV. Stejné standardy mají být používány ve všech testech probíhajících v různých stanovištních podmínkách.

c) Vyhodnocení

I. Je zapotřebí prokázat statisticky signifikantní nadřazenost ve srovnání se standardem alespoň projeden významný znak.

II. Je nutno jednoznačně zřejmým způsobem uvést, zda existují významné hospodářské nebo ekologické znaky, u kterých bylo dosaženo značně horšího výsledku než v případě standardu; jejich důsledky musí být vyváženy příznivými znaky.

4. PODMÍNEČNÉ UZNÁNÍ

Jako základ pro podmínečné uznání mohou sloužit časná hodnocení mladých vývojových stádií. Nadřazenost zjištěnou na základě časného hodnocení je nutno nejpozději do deseti let přezkoušet.

5. ČASNÉ TESTY

Pro podmínečné nebo konečné uznání může orgán veřejné správy uznat pokusy v lesních školkách, sklenících a laboratořích, mohou-li prokázat, že mezi posuzovaným znakem a znaky, které by byly obvykle hodnoceny v lesnických polních testech (terénních výsadbách), existuje úzká korelace. Jiné testované znaky musí splňovat požadavky uvedené v bodě 3.

Příloha č. 30 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Podrobnosti o údajích zapisovaných do rejstříku

Ústřední evidenci uznaných jednotek na území České republiky vede pověřená osoba v rejstříku, přičemž u každé uznané jednotky eviduje

a) druh dřeviny, pro který byl zdroj uznán,

b) dobu uznání zdroje, kraj, ve kterém se zdroj nachází, a pobočku pověřené osoby, která zdroj uznala,

c) vlastníka zdroje; u fyzických osob jméno, příjmení, popř. obchodní firma nebo název, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu, u právnických osob obchodní firma a adresa sídla,

d) popis zdroje:

1. u lesních porostů: plocha porostu, redukovaná plocha uznané dřeviny, bonitní stupeň, věk, zakmenění, zastoupení dřevin, ochranná lhůta, omezení výše mýtní úmyslné těžby;

2. u rodičů rodiny, ortetů a klonů: věk, výška, výčetní tloušťka, popis fenotypových znaků;

3. u semenných sadů a směsí klonů: původ, počet a skladba klonů, plocha objektu;

4. typ zdroje, pořadové číslo zdroje,

e) účel použití a kategorii reprodukčního materiálu, pro který byl zdroj uznán,

f) evidenční číslo uznané jednotky,

g) polohu; uvede se přírodní lesní oblast pro všechny kategorie, jednotka prostorového rozdělení lesa pro zdroje na lesních pozemcích, katastrální území a parcelní číslo pro zdroje mimo lesní pozemky, oblast střední zeměpisné délky a oblast střední zeměpisné šířky přírodní lesní oblasti pro zdroje identifikovaného a selektovaného reprodukčního materiálu, zeměpisná poloha zdroje kategorie kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu,

h) výškové pásmo, v němž se uznaná jednotka nachází, tj. buď lesní vegetační stupeň z mapy oblastních plánů rozvoje lesa, nebo výškové pásmo určené pověřenou osobou,

i) původ; uvede se autochtonní, neautochtonní indigenní, neautochtonní neindigenní nebo neznámý, a v případě testovaného reprodukčního materiálu údaj o tom, zda jde o geneticky modifikovaný organismus.

Příloha č. 31 k vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Žádost o udělení/prodloužení doby platnosti1) licence k uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin do oběhu

Žádost o udělení/prodloužení doby platnosti licence k uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin do oběhu podle § 20 a 22 zákona č. 149/2003 Sb., zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů - Příloha k Žádosti o udělení/prodloužení doby platnosti licence podle zákona č. 149/2003 Sb.

Poznámky pod čarou

1) ČSN 48 12 11 (Lesní semenářství - sběr, jakost a zkoušky jakosti plodů a semen lesních dřevin).

2) ČSN 48 21 15 (Sadební materiál lesních dřevin).

3) § 2 písm. a) bod 2 zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin.

4) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 23 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

5a) § 15 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 24 zákona č. 289/1995 Sb.

7) § 25 zákona č. 289/1995 Sb.

10) Nařízení Komise (ES) č. 2301/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 1999/105/ES, pokud jde o definici malého množství semenného materiálu.

11) Doporučení Komise č. 2012/90/EU ze dne 14. února 2012 týkající se pokynů pro uvádění údajů umožňujících určení oddílů reprodukčního materiálu lesních dřevin a údajů, které mají být uvedeny na etiketě nebo v dokumentu dodavatele.

12) § 6 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.

Přesunout nahoru