Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 381/2003 Sb.Vyhláška o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury, produkty rybolovu a živé mlže a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí

Částka 125/2003
Platnost od 10.11.2003
Účinnost od 01.05.2004
Zrušeno k 03.09.2008 (290/2008 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

381

VYHLÁŠKA

ze dne 3. listopadu 2003

o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury, produkty rybolovu a živé mlže a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 5 odst. 3, § 8 odst. 5, § 10 odst. 3, § 22 odst. 2, § 24 odst. 2, § 27 odst. 4, § 28 odst. 5, § 31 odst. 3, § 34 odst. 5, § 37 odst. 5, § 38 odst. 4 a § 38b odst. 2 zákona:


Oddíl 1

Úvodní ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tato vyhláška v souladu s právem Evropských společenství1) upravuje

a) veterinární požadavky na produkci a uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury do oběhu na území členských států Evropské unie (dále jen "členský stát"),

b) veterinární podmínky dovozu živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury ze zemí, které nejsou členskými státy (dále jen "třetí země"),

c) seznam nákaz, pro které a podle jakých hledisek může být vypracován program ozdravování živočichů pocházejících z akvakultury, jak se postupuje při uznávání hospodářství, pásem nebo státu za prosté nákaz a v souvislosti s tím při požadování zvláštních veterinárních záruk, uplatňovaných při obchodování s živočichy pocházejícími z akvakultury a produkty akvakultury s členskými státy (dále jen "obchodování"),

d) některé veterinární podmínky přepravy živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury,

e) lhůtu, v níž lze požádat o vydání veterinárního osvědčení, na základě čeho se toto osvědčení vydává, náležitosti tohoto osvědčení a dobu jeho platnosti.

(2) Touto vyhláškou nejsou dotčeny požadavky stanovené zvláštními právními předpisy2) na ochranu jednotlivých druhů živočichů, uvedených v odstavci 1.

(3) V případě živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury, kteří jsou geneticky modifikovanými organismy, nejsou touto vyhláškou dotčeny požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.3)

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) živočichy pocházejícími z akvakultury – živé ryby, korýši a měkkýši, pocházející z hospodářství, včetně těchto živočichů pocházejících z volné přírody a určených k chovu,

b) rybami, korýši a měkkýši – jakákoli ryba, korýš nebo měkkýš v jakémkoli vývojovém stadiu,

c) produkty akvakultury – produkty pocházející z živočichů pocházejících z akvakultury, které jsou určeny buď k chovu – například pohlavní buňky, anebo k lidské spotřebě,

d) schváleným (kontinentálním) pásmem (oblastí) – pásmo (oblast), které splňuje podmínky části A přílohy č. 2 k této vyhlášce,

e) schváleným (kontinentálním) hospodářstvím – hospodářství, které splňuje podmínky části B přílohy č. 2 k této vyhlášce,

f) hospodářstvím – jakýkoli podnik nebo zeměpisně definované zařízení, v němž jsou živočichové pocházející z akvakultury chováni nebo drženi za účelem jejich uvedení do oběhu,

g) schválenou laboratoří – příslušná národní referenční laboratoř nebo příslušná referenční laboratoř, anebo laboratoř, které bylo vydáno pro příslušný okruh vyšetření osvědčení o akreditaci a které Státní veterinární správa vydala povolení k provádění veterinární laboratorní diagnostické činnosti,

h) příslušným úřadem – ústřední úřad členského státu oprávněný k provádění veterinárních kontrol nebo jiný úřad členského státu, jemuž byla tato pravomoc svěřena.

Oddíl 2

Veterinární požadavky na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury určené k obchodování

Živočichové pocházející z akvakultury a produkty akvakultury

§ 3

(1) Živočichové pocházející z akvakultury uvádění do oběhu na území členských států (dále jen "území Společenství") nesmějí

a) vykazovat v den nakládky žádné klinické příznaky onemocnění,

b) být určeni k utracení nebo porážce v souvislosti s mimořádnými veterinárními opatřeními stanovenými v souladu se zákonem a zvláštním právním předpisem4) k tlumení a zdolávání některé z nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce,

c) pocházet z hospodářství, které podléhá zakazujícím nebo omezujícím mimořádným veterinárním opatřením nařízeným nebo vyhlášeným v souladu se zákonem a zvláštním právním předpisem4) k tlumení a zdolávání některé nákazy, zejména nákazy ryb, ani přijít do styku s živočichy pocházejícími z takového hospodářství.

(2) Produkty akvakultury mohou být uváděny do oběhu na území Společenství

a) k chovným účelům (pohlavní buňky), jestliže pocházejí z živočichů, kteří splňují požadavky uvedené v odstavci 1,

b) k lidské spotřebě, jestliže pocházejí z živočichů, kteří splňují požadavek uvedený v odstavci 1 písm. a).

§ 4

(1) Živočichové pocházející z akvakultury musí být odesláni na místo určení co nejrychleji, a to dopravními prostředky, které byly předem vyčištěny a podle potřeby dezinfikovány dezinfekčními přípravky schválenými podle zákona nebo zvláštních právních předpisů.5)

(2) Je-li při přepravě živočichů pocházejících z akvakultury po souši používána voda, musí být dopravní prostředek konstruován tak, aby z něho voda nemohla během přepravy vytékat.

(3) Přeprava musí být prováděna způsobem zaručujícím účinnou ochranu zdraví a pohodu přepravovaných živočichů pocházejících z akvakultury, zejména výměnou vody. Tato výměna se provádí v zařízeních schválených krajskou veterinární správou, v nichž se v zájmu vyloučení nebezpečí kontaminace životního prostředí v místě určení buď voda dezinfikuje, anebo není za žádných okolností vypuštěna přímo do moře nebo do vodních toků.

(4) Voda používaná k výměně podle odstavce 3 musí mít takové hygienické vlastnosti, aby nedošlo k ohrožení zdraví přepravovaných druhů živočichů pocházejících z akvakultury zejména s ohledem na původce nákaz uvedených ve sloupci 1 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce.

(5) Státní veterinární správa předkládá seznam schválených míst, v nichž se provádí výměna vody podle odstavce 3, Komisi Evropského společenství (dále jen "Komise").

§ 5

(1) Při posuzování, zda jsou splněny veterinární požadavky na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury, kteří jsou předmětem obchodování, je třeba brát zřetel i na podmínky místa jejich určení, zejména na to, zda tito živočichové nebo tyto produkty nejsou určeny do schváleného pásma nebo do schváleného hospodářství.

(2) V žádosti o udělení statusu schváleného (kontinentálního) pásma z hlediska jedné nebo více nákaz uvedených ve sloupci 1 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce, předkládané Komisi, je třeba uvést

a) veškeré důvody, které se týkají splnění podmínek stanovených pro toto pásmo,

b) právní předpisy, které zajišťují dodržování podmínek uvedených pod písmenem a).

(3) V žádosti o udělení statusu schváleného (kontinentálního) hospodářství v neschváleném pásmu z hlediska jedné nebo více nákaz uvedených ve sloupci 1 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce, předkládané Komisi, je třeba uvést

a) veškeré důvody, které se týkají splnění podmínek stanovených pro toto hospodářství,

b) právní předpisy, které zajišťují dodržování podmínek uvedených pod písmenem a).

§ 6

(1) Živé ryby, které patří k druhům vnímavým na virovou hemoragickou septikémii a infekční nekrózu krvetvorné tkáně, vyjmenovaným ve sloupci 2 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce, jakož i jejich pohlavní buňky, musí být provázeny přepravním dokladem vystaveným úředním veterinárním lékařem na formuláři vydaném Státní veterinární správou v souladu se vzorem tohoto dokladu stanoveným pro tyto případy Komisí (dále jen "formulář odpovídající stanovenému vzoru"), který potvrzuje, že pocházejí

a) ze schváleného pásma nebo ze schváleného hospodářství, jsou-li určeny do schváleného pásma,

b) ze schváleného pásma nebo ze schváleného hospodářství se stejným nákazovým statusem, jaký má hospodářství určení, jsou-li určeny do hospodářství, které – třebaže se nenachází ve schváleném pásmu – splňuje podmínky stanovené pro schválené hospodářství.

(2) Živí měkkýši, kteří patří k druhům vnímavým na bonamiózu a marteiliózu, vyjmenovaným ve sloupci 2 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce, musí být provázeni přepravním dokladem vystaveným úředním veterinárním lékařem na formuláři odpovídajícím stanovenému vzoru, který potvrzuje, že pocházejí

a) ze schváleného pobřežního pásma nebo ze schváleného hospodářství v neschváleném pobřežním pásmu, jsou-li určeni k sádkování ve schváleném pobřežním pásmu,

b) ze schváleného pobřežního pásma nebo z hospodářství se stejným nákazovým statusem, jaký má hospodářství určení, jsou-li určeni k sádkování v hospodářství, které – třebaže se nenachází ve schváleném pobřežním pásmu – splňuje podmínky stanovené pro schválené hospodářství.

§ 7

(1) Uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury, pocházejících z neschváleného pásma a určených k lidské spotřebě, do oběhu ve schváleném pásmu musí splňovat tyto požadavky:

a) ryby vnímavé na nákazy uvedené ve sloupci 1 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce musí být před odesláním usmrceny a vyvrženy; vyvržení se však nevyžaduje, pocházejí-li ryby ze schváleného hospodářství v neschváleném pásmu,

b) živí měkkýši vnímaví na nákazy uvedené ve sloupci 1 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce musí být dodáváni buď přímo k lidské spotřebě nebo do konzervárenského průmyslu; sádkováni mohou být jen pocházejí-li ze schváleného hospodářství v neschváleném pobřežním pásmu anebo jsou-li dočasně umístěni ve skladovacích nádržích nebo ve střediscích pro čištění [§ 24 odst. 1 písm. b)], jež jsou pro tento účel zvlášť vybavena a schválena krajskou veterinární správou a jež mají zejména odpovídající zařízení pro úpravu a dezinfekci odpadních vod.

§ 8

(1) Každá zásilka živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury musí být

a) provázena až na místo určení prvopisem řádně a úplně vyplněného přepravního dokladu, vystaveného na formuláři odpovídajícím stanovenému vzoru,

b) označena tak, aby bylo možno kdykoli zpětně zjistit hospodářství původu, z něhož živočichové a produkty pocházejí, a aby bylo možno ověřit, zda odpovídají údajům uvedeným v přepravním dokladu. Údaje, týkající se označení zásilky, mohou být uvedeny také přímo na kontejneru nebo na etiketě připevněné ke kontejneru.

(2) Přepravní doklad osvědčuje původ živočichů pocházejících z akvakultury nebo produktů akvakultury a splnění požadavků stanovených touto vyhláškou, popřípadě i zvláštních veterinárních záruk, které mohou být v místě určení požadovány.

(3) Přepravní doklad vystavuje úřední veterinární lékař v místě původu nejvýše 48 hodin před nakládkou na základě prohlídky živočichů pocházejících z akvakultury nebo produktů akvakultury, a to nejméně v jednom z úředních jazyků místa určení. Přepravní doklad musí být vyhotoven na jediném listu, určen pro jednoho příjemce a opatřen razítkem a podpisem úředního veterinárního lékaře v barvě odlišné od barvy ostatního textu. Doba platnosti přepravního dokladu činí 10 dnů.

§ 9

(1) Je-li Státní veterinární správou vypracováván program, který má umožnit zahájení postupu uvedeného v § 5 odst. 2 nebo 3, je třeba v něm uvést

a) pásmo a hospodářství, jichž se program týká,

b) opatření, která mají být přijata orgány veterinární správy k zajištění realizace programu,

c) schválené laboratoře, jejich počet, umístění a vyšetřovací postupy (metody), jimiž se řídí,

d) převažující nákazy uvedené v sloupci 1 v seznamech I a II přílohy č. 1 k této vyhlášce,

e) opatření přijímaná v případě výskytu těchto nákaz.

(2) Státní veterinární správa předloží v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona vypracovaný program ke schválení Komisi.

(3) Pro změnu nebo doplnění schváleného programu platí ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.

§ 10

(1) Jsou-li dány důvody pro uznání území České republiky nebo jeho části za prosté některé z nákaz uvedených ve sloupci 1 seznamu III přílohy č. 1 k této vyhlášce, požádá Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi o vymezení takového území jako prostého nákazy a živočišných druhů považovaných za vnímavé na tuto nákazu, jakož i o stanovení zvláštních veterinárních záruk, které mohou být požadovány pro vstup živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury do tohoto území.

(2) V žádosti podle odstavce 1 Státní veterinární správa uvede

a) pojmenování nákazy a její předchozí výskyt v České republice,

b) výsledky epizootologického šetření, založeného na sérologických, virologických, mikrobiologických, jakož i patologicko-anatomických nebo parazitologických vyšetřeních a na skutečnosti, že nákaza podléhá hlášení v rámci soustavy orgánů veterinární správy,

c) období, po které bylo šetření prováděno,

d) systém veterinárních kontrol ověřujících, že příslušné území zůstává prosté nákazy.

(3) Státní veterinární správa informuje Komisi o jakékoli změně údajů uvedených v odstavci 2.

(4) Živé ryby, vodní korýši a mlži, popřípadě jejich pohlavní buňky musí být při vstupu na území uznané za prosté nákazy provázeni přepravním dokladem vystaveným na formuláři odpovídajícím stanovenému vzoru; tento přepravní doklad osvědčuje splnění zvláštních veterinárních záruk uvedených v odstavci 1.

§ 11

(1) Je-li přijímán program ozdravování živočichů pocházejících z akvakultury od některé z nákaz uvedených v sloupci 1 seznamu III přílohy č. 1 k této vyhlášce, na jehož základě by mohly být požadovány zvláštní veterinární záruky pro vstup živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury do veterinárně kontrolovaných pásem a hospodářství, požádá Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi o jeho schválení a o stanovení uvedených záruk.

(2) V žádosti podle odstavce 1 Státní veterinární správa uvede

a) rozšíření nákazy v České republice,

b) odůvodnění programu s ohledem na význam nákazy, jeho očekávaný přínos a pravděpodobné náklady na jeho realizaci,

c) zeměpisnou oblast, ve které bude program realizován,

d) stanovení statusu hospodářství a standardů, kterým musí odpovídat hospodářství v každé kategorii, včetně metod vyšetřování,

e) podmínky vstupu živočichů s nižším zdravotním statusem do těchto hospodářství,

f) opatření v případech, kdy hospodářství ztratí z jakéhokoli důvodu svůj status,

g) způsoby kontroly (sledování) plnění programu.

(3) Pro změnu nebo doplnění schváleného programu platí ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.

§ 12

(1) Živé chované ryby, které nepatří k druhům vnímavým na nákazy uvedené ve sloupci 2 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce, jakož i jejich pohlavní buňky, mohou být uváděny do oběhu

a) do schváleného pásma, jsou-li provázeny přepravním dokladem, který potvrzuje, že pocházejí z pásma se stejným nákazovým statusem, ze schváleného hospodářství, nacházejícího se mimo schválené pásmo, anebo z hospodářství nacházejícího se mimo schválené pásmo pod podmínkou, že na tomto hospodářství nejsou ryby patřící k vnímavým druhům uvedeným ve sloupci 2 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce a že toto hospodářství není spojeno s vodním tokem, s pobřežními vodami nebo s vodami ústí vodního toku,

b) do hospodářství, které, i když se nachází v neschváleném pásmu, splňuje podmínky uvedené v části B přílohy č. 2 k této vyhlášce, stanovené pro schválení hospodářství v neschváleném pásmu, jsou-li provázeny přepravním dokladem, který potvrzuje, že pocházejí ze schváleného pásma, z hospodářství se stejným nákazovým statusem nebo z hospodářství nacházejícího se mimo schválené pásmo pod podmínkou, že na tomto hospodářství nejsou ryby patřící k vnímavým druhům uvedeným ve sloupci 2 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce a že toto hospodářství není spojeno s vodním tokem, s pobřežními vodami nebo s vodami ústí vodního toku.

(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny požadavky, které se vztahují k nákazám uvedeným ve sloupci 1 části III přílohy č. 1 k této vyhlášce, stanovené v souladu s § 10 a 11.

(3) Pro chované měkkýše, kteří nepatří k vnímavým druhům uvedeným ve sloupci 2 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce, platí ustanovení odstavce 1 obdobně.

§ 13

(1) Volně žijící ryby, korýši a měkkýši, jakož i pohlavní buňky, mohou být uváděni do oběhu

a) do schváleného pásma, jsou-li provázeni přepravním dokladem, který potvrzuje, že pocházejí z pásma se stejným nákazovým statusem,

b) do hospodářství, které, i když se nachází v neschváleném pásmu, splňuje podmínky uvedené v části B přílohy č. 2 k této vyhlášce, stanovené pro schválení hospodářství v neschváleném pásmu, jsou-li provázeni přepravním dokladem, který potvrzuje, že pocházejí ze schváleného pásma.

(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny požadavky, které se vztahují k nákazám uvedeným ve sloupci 1 seznamu III přílohy č. 1 k této vyhlášce, stanovené v souladu s § 10 a 11.

(3) Jsou-li živočichové uvedení v odstavci 1 uloveni ve volném moři a určeni k chovu ve schválených pásmech a ve schválených hospodářstvích, musí být pod státním veterinárním dozorem umístěni v karanténě ve vhodných zařízeních a v odpovídajících podmínkách.

§ 14

(1) Požadavky uvedené v § 12 a 13 se neuplatní, bylo-li na základě zkušeností nebo poznatků vědy prokázáno, že při přemístění živočichů pocházejících z akvakultury, kteří nepatří k vnímavým druhům uvedeným ve sloupci 2 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce, jakož i jejich pohlavních buněk, z neschváleného pásma do schváleného pásma nedochází k pasivnímu přenosu nákazy. Seznam živočichů pocházejících z akvakultury, jichž se týká toto ustanovení, je v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na okrasné tropické ryby chované v akváriích.

§ 15

(1) Zásilky živých ryb pocházejících z akvakultury, jakož i jejich pohlavní buňky, musí být při obchodování

a) mezi pásmy neschválenými z hlediska nákaz uvedených v sloupci 2 v seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce provázeny veterinárním osvědčením vystaveným na formuláři odpovídajícím stanovenému vzoru,

b) s jinými hospodářstvími zamořenými stejnou nákazou provázeny veterinárním osvědčením vystaveným na formuláři odpovídajícím stanovenému vzoru.

(2) Veterinární osvědčení uvedená v odstavci 1 musí být

a) vystavena nejméně v jednom z úředních jazyků členského státu určení,

b) vyhotovena na jediném listu,

c) určena pro jednoho příjemce,

d) připojena k zásilce v prvopisu.

§ 16

(1) Živé ryby, korýši a měkkýši, kteří nenáležejí k vnímavým druhům uvedeným v sloupci 2 seznamu II přílohy č. 1 k této vyhlášce, jakož i jejich pohlavní buňky, určení na trh, k chovu, šlechtění, dalšímu růstu, vykrmování nebo opětovnému zavádění do schválených pásem a schválených hospodářství, musí být provázeni až do místa určení přepravním dokladem uvedeným v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(2) Přepravní doklad uvedený v odstavci 1 vystavuje úřední veterinární lékař v den nakládky nejméně v jednom z úředních jazyků členského státu určení, a to na jediném listu. Není-li to však možné a je-li přepravní doklad vyhotoven na více listech, musí být tyto listy vhodně spojeny a označeny tak, aby tvořily nedílný celek (například následujícím číslováním stránek: číslo stránky z celkového počtu stránek).

(3) Přepravní doklad podle odstavce 1 se opatřuje pořadovým číslem, jakož i razítkem a podpisem úředního veterinárního lékaře v barvě odlišné od barvy ostatního textu. Doba platnosti přepravního dokladu činí 10 dnů ode dne vystavení; v případě přepravy lodí je tato doba prodloužena o čas strávený na lodi.

(4) Živočichové pocházející z akvakultury a jejich pohlavní buňky se nepřepravují společně s jinými živočichy pocházejícími z akvakultury a jejich pohlavními buňkami, kteří mají nižší nákazový status, ani za jiných podmínek, které by mohly narušit jejich nákazový status.

§ 17

(1) Požadavky na vypracování plánů odběru vzorků a diagnostické postupy pro zjišťování a potvrzování virové hemoragické septikémie (VHS) a infekční nekrózy krvetvorné tkáně (IHN) jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(2) Plány odběru vzorků musí brát v úvahu přítomnost volně žijících ryb, korýšů a měkkýšů ve vodním prostředí.

(3) V odůvodněných případech může laboratoř modifikovat testy uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce nebo použít odlišné testy, pokud může být prokázaná jejich rovnocenná citlivost a specifičnost.

(4) Plány odběru vzorků a diagnostické postupy pro zjišťování a potvrzování bonamiózy (Bonamia ostreae) a marteiliózy (Marteilia refringens), uplatňované v případě mimořádné úmrtnosti měkkýšů a při prověřování schválených pásem a hospodářství, se řídí "Diagnostickou příručkou nemocí živočichů vodního hospodářství" Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat (OIE), třetí vydání z roku 2000, část 3 – choroby měkkýšů.

Produkty rybolovuzrušeno

§ 18 – § 23zrušeno

Živí mlžizrušeno

§ 24 – § 27zrušeno

Oddíl 3

Veterinární podmínky dovozu živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury ze třetích zemí

§ 28

(1) Živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury lze dovážet

a) ze třetích zemí, popřípadě jejich částí, které jsou uvedeny na seznamu třetích zemí a jejich částí sestaveném, vydaném a zveřejněném Komisí,

b) za podmínek stanovených pro jednotlivé třetí země Komisí, a pokud dovozní podmínky takto stanoveny nebyly, za podmínek přinejmenším rovnocenných podmínkám, které se vztahují na produkci a uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury do oběhu na území Společenství.

(2) Podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) se mohou v závislosti na nákazové situaci příslušné třetí země týkat zejména omezení dovozu z třetí země nebo její části, omezení dovozu některých druhů živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury v jakémkoli vývojovém stadiu, způsobu ošetření nebo použití těchto živočichů nebo produktů, anebo opatření, jež mají být učiněna po dovozu těchto živočichů nebo produktů (karanténa, dezinfekce apod.).

§ 29, § 30zrušeno

Oddíl 4

Veterinární osvědčení k vývozu živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury

§ 31

O vydání veterinárního osvědčení k vývozu živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury je třeba požádat u příslušného úřadu ve lhůtě nejméně

a) 2 pracovních dnů přede dnem jejich předpokládaného odeslání, jde-li o živočichy a produkty, u kterých byly v posledním měsíci přede dnem jejich předpokládaného odeslání provedeny zdravotní zkoušky, nezbytné pro vydání tohoto osvědčení, zejména vzhledem k dovozním podmínkám třetí země určení,

b) 14 dnů přede dnem jejich předpokládaného odeslání v ostatních případech.

§ 32

(1) Veterinární osvědčení k vývozu živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury vystavuje úřední veterinární lékař se zřetelem k dovozním podmínkám třetí země určení a na základě prohlídky (vyšetření) zvířat. Toto osvědčení musí být vyhotoveno v českém jazyce a nejméně v jednom z jazyků třetí země určení, a to na jediném listu; není-li to však možné a je-li osvědčení vyhotoveno na více listech, musí být tyto listy vhodně spojeny a označeny tak, aby tvořily nedílný celek. Veterinární osvědčení musí být určeno pro jednoho příjemce.

(2) Veterinární osvědčení podle odstavce 1 se opatřuje razítkem a podpisem úředního veterinárního lékaře v barvě odlišné od barvy ostatního textu, jakož i pořadovým číslem.

(3) Nestanoví-li krajská veterinární správa v souladu s § 49 odst. 1 písm. l) zákona zejména se zřetelem na druh živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury, způsob a dobu jejich přepravy něco jiného, činí doba platnosti veterinárního osvědčení 10 dnů ode dne jeho vystavení. Určí-li krajská veterinární správa jinou dobu platnosti veterinárního osvědčení, musí ji v tomto osvědčení vyznačit.


Oddíl 5

Společná a závěrečná ustanovení

§ 33

Organizaci a způsob provádění veterinárních kontrol živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury, kteří jsou předmětem obchodování nebo dovozu ze třetích zemí, jakož i opatření vyplývající z výsledků těchto kontrol, upravují zvláštní právní předpisy.7)

§ 34

(1) Provádí-li Komise svými odborníky šetření na místě v České republice, poskytuje jí Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona potřebnou součinnost a pomoc při plnění tohoto úkolu.

(2) Provádí-li Komise svými odborníky veterinární kontroly na místě v třetí zemi za účelem ověření, zda jsou dodržovány předpisy Evropských společenství o dovozu živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury z těchto zemí, poskytuje jí Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona potřebnou součinnost spočívající zejména ve spoluúčasti veterinárních odborníků České republiky na těchto kontrolách.

§ 35

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.


Ministr:

Ing. Palas v. r.

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Rady 91/67/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních předpisech pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh.
Směrnice Rady 93/54/EHS ze dne 24. června 1993, kterou se mění směrnice 91/67/EHS o veterinárních předpisech pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh.
Směrnice Rady 95/22/ES ze dne 22. června 1995, kterou se mění směrnice 91/67/EHS o veterinárních předpisech pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh.
Směrnice Rady 97/79/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se mění směrnice 71/118/EHS, 72/462/EHS, 85/73/EHS, 91/67/EHS, 91/492/EHS, 91/493/EHS, 92/45/EHS a 91/118/EHS, pokud jde o veterinární kontrolu produktů dovážených do Společenství ze třetích zemí.
Směrnice Rady 98/45/ES ze dne 24. června 1998, kterou se mění směrnice 91/67/EHS o veterinárních předpisech pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se zrušují některé směrnice týkající se hygieny potravin a hygienických podmínek produkce určitých produktů živočišného původu určených pro lidskou spotřebu a jejich uvádění na trh, a kterou se zrušují směrnice Rady 89/662/EHS a 92/118/EHS a rozhodnutí Rady 95/408/ES.

2) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 219/2003 Sb.

4) Vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.

5) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

7) Vyhláška č. 372/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty.
Vyhláška č. 373/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se živočišnými produkty.
Vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí.
Vyhláška č. 376/2003 Sb.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 381/2003 Sb.

SEZNAM NÁKAZ RYB, MĚKKÝŠŮ A KORÝŠŮ

12
nákaza (patogenní agens)vnímavé druhy
seznam I
ryby:
infekční anémie lososů (ISA)
losos obecný (Salmo salar)
seznam II
ryby:
virová hemoragická septikémie (VHS)
lososovití
lipan podhomí (Thymallus thymallus)
síh (Coregonus sp.)
štika obecná (Esox lucius)
kambala (Scophtalmus maximus)
infekční nekróza krvetvorné tkáně(IHN)lososovití
štika obecná (Esox lucius)
měkkýši:
bonamióza (Bonamia ostreae)
marteilióza (Marteilla refringens)
ústřice jedlá (Ostrea edulis)
ústřice jedlá (Ostrea edulis)
seznam III
ryby:
infekční nekróza pankreatu (INP)
jarní virémie kaprů (SVC)
renibakterióza - BKD
(Renibacterium salmonidarum)
furunkulóza (Aeromonas salmonicida)
yersinióza - ERM (Yersinia ruckeri)
gyrodaktylóza (Gyrodactylus salaris)
Podle směrnice Rady 93/54/EHS bude upřesněno podle čl. 12 a 13.
korýši:
mor raků (Aphanomyces astaci)

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 381/2003 Sb.

SCHVÁLENÁ PÁSMA A HOSPODÁŘSTVÍ PRO RYBY (KONTINENTÁLNÍ)

A. Kontinentální pásma pro ryby (příloha č. 1, sloupec 2, seznam II)

1. Kontinentální pásmo (dále jen „pásmo") tvoří

a) části území, které zahrnuje celé povodí od pramenů vodních cest po ústí řeky, popřípadě i více než jedno povodí, v němž jsou ryby chovány, drženy nebo loveny, anebo

b) části povodí od pramenů vodních cest po přírodní či umělou přehradu, která brání migraci ryb z dolního toku.

Velikost a zeměpisná poloha pásma musí být takové, aby byla na nejmenší míru snížena možnost rekontaminace, např. migrujícími rybami. Splnění tohoto požadavku může vyžadovat zřízení nárazníkového pásma, ve kterém budou uskutečňovány programy sledování (monitoringu) a které samo nebude mít status schváleného pásma.

2. Pásmo může být schváleno, jestliže

a) žádná ryba v něm neprojevovala po dobu nejméně 4 let klinické nebo jiné příznaky jedné či více nákaz uvedených v příloze č. 1 (sloupci 1, seznamu II) k této vyhlášce,

b) všechna hospodářství v pásmu jsou pod státním veterinárním dozorem a během posledních 2 let v nich byly prováděny 2 veterinární kontroly ročně. Tyto kontroly se provádějí v ročních obdobích, kdy teplota vody příznivě ovlivňuje rozvoj uvedených nákaz, a zahrnují alespoň

aa) prohlídku ryb, které vykazují anomálie,

bb) odběr vzorků podle plánu stanoveného Komisí, přičemž vzorky se neprodleně odesílají do schválené laboratoře k vyšetření na patogeny, které přicházejí v úvahu.

Pásma, ve kterých se podle záznamů nevyskytovaly nákazy uvedené pod písm. a), mohou získat schválení, pokud jejich zeměpisná poloha neumožňuje snadné zavlečení nákazy a pokud v nich fungoval dlouhodobý systém veterinární kontroly nákaz, trvající nejméně po dobu 10 let, během které

- byla sledována všechna hospodářství,

- byl uplatňován systém povinného hlášení nákaz a nebyl hlášen žádný případ nákazy,

- mohly do daného pásma vstupovat jen pohlavní buňky ryb z nákazou nezasaženého pásma nebo hospodářství, které poskytují rovnocenné veterinární záruky a jsou pod státním veterinárním dozorem.

Období 10 let lze zkrátit na 5 let, jestliže to odůvodňují výsledky vyšetření a jestliže

- vedle splnění výše uvedených požadavků

- byly v rámci sledování hospodářství provedeny ročně alespoň 2 veterinární kontroly, zahrnující prohlídku ryb, které vykazují anomálie, a odběr vzorků alespoň 30 ryb při každé kontrolní návštěvě,

c) pokud není v pásmu žádné hospodářství, které má být schváleno, jsou v souladu s písmenem b) prováděny po dobu 4 let 2 veterinární kontroly ročně, a to ryb z níže ležící části povodí,

d) laboratorní vyšetření vzorků ryb, odebraných během veterinárních kontrol, skončila s negativními výsledky z hlediska patogenů, které přicházejí v úvahu.

Jde-li o schválení povodí (jeho části), začínajícího v sousedním státě nebo společného dvěma státům, žádají o schválení oba státy.

3. Schválení pásma trvá, jestliže

a) ryby vstupující do pásma pocházejí z jiného schváleného pásma nebo ze schváleného hospodářství,

b) každé hospodářství prochází v souladu s bodem 2 písm. b) 2 veterinárními kontrolami ročně s výjimkou hospodářství bez jedinců určených k chovu, která jsou kontrolována jednou ročně. Vzorky se odebírají v každém roce střídavě v 50 % všech hospodářství v pásmu,

c) výsledky laboratorních vyšetření vzorků ryb odebraných při veterinárních kontrolách jsou negativní ve vztahu k původcům nákaz uvedených v příloze č. 1 (sloupci 1, seznamu II) k této vyhlášce,

d) osoby provozující nebo odpovědné za hospodářství vedou záznamy o vstupu ryb do hospodářství, které obsahují všechny informace nezbytné pro stálé sledování zdravotního stavu ryb.

4. Pozastavení, obnovení a odnětí schválení:

a) Dojde-li k jakémukoli mimořádnému úhynu ryb, popřípadě k jiné skutečnosti, která by mohla vést k podezření, že mezi rybami propukla některá z nákaz uvedených v příloze č. 1 (sloupci I, seznamu II) k této vyhlášce, musí být co nejdříve hlášena orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Státní veterinární správa okamžitě pozastaví schválení pásma nebo jeho části.

b) Vzorek nejméně 10 nemocných ryb musí být v takovém případě zaslán do schválené laboratoře za účelem vyšetření na patogeny, přicházející v úvahu. Výsledky vyšetření musí být neprodleně oznámeny Státní veterinární správě.

c) Jsou-li výsledky laboratorního vyšetření z hlediska příslušných patogenů negativní, ale zároveň pozitivní z jiného důvodu, obnoví Státní veterinární správa schválení.

d) Nelze-li stanovit diagnózu, musí být provedena další veterinární kontrola po 15 dnech od prvního odběru vzorků. Při této kontrole musí být odebráno dostatečné množství vzorků nemocných ryb a odesláno do schválené laboratoře za účelem vyšetření na patogeny, přicházející v úvahu. Jsou-li výsledky těchto vyšetření opět negativní, anebo nevyskytují-li se již v příslušném místě další nemocné ryby, obnoví Státní veterinární správa schválení.

e) Jsou-li výsledky laboratorního vyšetření pozitivní, zruší Státní veterinární správa schválení pásma (jeho části). Jeho obnovení je podmíněno tím, že

aa) v případě výskytu ohniska nákazy všechny ryby v hospodářství, v němž se vyskytla nákaza, budou usmrceny a všechny nakažené, popřípadě kontaminované ryby likvidovány, a hospodářství a jeho vybavení budou dezinfikovány podle pokynů a pod dohledem úředního veterinárního lékaře,

bb) po likvidaci ohniska nákazy budou opět plněny podmínky uvedené v bodě 2.

f) O pozastavení, obnovení a odnětí schválení pásma (jeho části) musí být uvědomeny Komise a členské státy.

B. Kontinentální hospodářství pro ryby (příloha č. 1, sloupec 2, seznam II)

1. Kontinentální hospodářství pro ryby (dále jen „hospodářství"), ležící mimo schválené pásmo, může být schváleno, jestliže

a) je zásobováno vodou ze studny, vrtu nebo pramene. Nachází-li se takový vodní zdroj mimo hospodářství, musí být voda dodávána přímo do hospodářství a musí být vedena potrubím, anebo se souhlasem krajské veterinární správy otevřeným nebo přírodním kanálem, pokud to nemůže být pro hospodářství zdrojem nákazy a pokud to neumožňuje pronikání volně žijících ryb do hospodářství. Vodní kanál musí být pod kontrolou hospodářství, a v případech, kdy to není možné, pod kontrolou orgánů vykonávajících státní veterinární dozor;

b) níže po proudu musí být umístěna přirozená či umělá překážka, která brání pronikání volně žijících ryb do hospodářství;

c) je-li to nezbytné, je hospodářství chráněno proti záplavám a průsaku vody;

d) splňuje přiměřeně požadavky uvedené v části A bodě 2. Je-li požadováno schválení na základě záznamů o nepřítomnosti nákaz a systému veterinární kontroly fungujícího po dobu 10 let, musí se hospodářství alespoň jednou ročně podrobit klinické prohlídce a odběru vzorků, které se vyšetřují ve schválené laboratoři na patogeny, přicházející v úvahu;

e) plní další opatření, ukládaná orgány vykonávajícími státní veterinární dozor, je-li to považováno za nezbytné v zájmu ochrany před zavlečením nákaz. Taková opatření mohou zahrnovat zejména zřízení nárazníkového pásma kolem hospodářství, ve kterém se uskutečňuje program sledování, a zábrany proti vnikání nosičů patogenů do prostorů hospodářství.

Nicméně:

aa) nové hospodářství, které splňuje požadavky uvedené pod písm. a), b), c) a e) a které zahájilo svou činnost spojenou s rybami i jejich pohlavními buňkami ze schváleného pásma nebo ze schváleného hospodářství v neschváleném pásmu, může získat schválení i bez odběru vzorků, požadovaného pro udělení schválení;

bb) hospodářství, které splňuje požadavky uvedené pod písm. a), b), c) a e) a které po určitém přerušení obnovilo svou činnost spojenou s rybami i jejich pohlavními buňkami ze schváleného pásma nebo ze schváleného hospodářství v neschváleném pásmu, může získat schválení i bez odběru vzorků, požadovaného pro udělení schválení, za předpokladu, že

- nákazová situace v hospodářství za poslední 4 roky jeho provozu je známá orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Pokud však toto hospodářství bylo v provozu méně než 4 roky, bere se v úvahu skutečná doba jeho provozu,

- hospodářství nepodléhalo mimořádným veterinárním opatřením z hlediska nákaz uvedených v příloze č. 1 (sloupci 1, seznamu II) k této vyhlášce a nijak se v hospodářství proti těmto nákazám nepostupovalo,

- před vstupem ryb a jejich pohlavních buněk do hospodářství došlo k jeho vyčištění a dezinfekci, a to po alespoň patnáctidenním období pod dohledem úředního veterinárního lékaře, v jehož průběhu bylo hospodářství prázdné.

2. Schválení hospodářství trvá, jsou-li nadále plněny požadavky uvedené v části A bodě 3. Jednou ročně však musí být prováděn odběr vzorků.

3. Pozastavení, obnovení a odnětí schválení:

Postupuje se v souladu s podmínkami uvedenými v části A bodě 4.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 381/2003 Sb.

SEZNAM DRUHŮ ŽIVOČICHŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z AKVAKULTURY, POVAŽOVANÝCH ZA NEVNÍMAVÉ K URČITÝM NÁKAZÁM A NEPŘENÁŠEJÍCÍ TYTO NÁKAZY

Nákaza měkkýšů
(původce)
Druhy měkkýšů
Bonamióza (Bonamia ostreae)Ustřice (Crassostrea gigas)
Slávka jedlá (Mytilus edulis)
a slávka M. galloprovincialis
Měkkýši Ruditapes decussatus
a R. phillippinarum
Marteillióza (Marteilia refringens)Ostřice (Crassostrea gigas)

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 381/2003 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 381/2003 Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 381/2003 Sb.

PLÁNY ODBĚRU VZORKŮ A DIAGNOSTICKÉ METODY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ A POTVRZOVÁNÍ VIROVÉ HEMORAGICKÉ SEPTIKÉMIE (VHS) A INFEKČNÍ NEKRÓZY KRVETVORNÉ TKÁNĚ (IHN)

ČÁST I

Plány odběru vzorků a diagnostické metody dozoru nad VHS a IHN za účelem získání a udržení statusu schválené oblasti (pásma) nebo hospodářství v neschválené oblasti (pásmu).

I. Kontroly a odběr vzorků

1. Obecná ustanovení o klinické veterinární kontrole, odběru a výběru vzorků pro dozor nad oblastmi v neschválených oblastech za účelem dosažení a udržení schváleného statusu pro VHS a/nebo IHN.

Klinické veterinární kontroly a odběr vzorků tkáně ryb a/nebo ovariální tekutiny, které musí být prováděny v oblastech či v hospodářstvích v neschválených oblastech za účelem dosažení či udržení statusu schválené oblasti / hospodářství vzhledem k VHS a/nebo IHN v souladu s přílohou č. 2 k této vyhlášce (s přílohami B a C směrnice 91/67/EHS), jsou shrnuty v tabulkách 1A, 1B a 1C. Další podrobnosti jsou stanoveny v části I odd. I. odst. 2 až 4. Tabulky 1A a 1B neplatí pro nová hospodářství a hospodářství, která obnovují činnost s rybami, vajíčky či gametami ze schválené oblasti či schváleného hospodářství v neschválené oblasti, pokud splňují požadavky stanovené v části B oddílu 1 písm. aa) nebo bb) přílohy č. 2 k této vyhlášce (ve směrnici 91/67/EHS, příloha C, část I. kap. A. odst. 6 písm. a) nebo písm. b)).

Klinické kontroly musí být prováděny od října do června nebo po dobu, kdy je teplota vody nižší než 14° C. Pokud mají být hospodářství podrobena klinickým kontrolám dvakrát ročně, musí být intervaly mezi kontrolami minimálně čtyři měsíce. Prohlídce jsou podrobeny všechny produkční jednotky (rybníky, nádrže, síťové klece atd.) a zjišťuje se při ní výskyt mrtvých a oslabených ryb nebo ryb, které se chovají nepřirozeně. Zvláštní pozornost musí být věnována oblasti odtoku vody, kde se zpravidla shromažďují oslabené ryby, protože zde proudí voda.

Vzorky ryb jsou vybírány takto:

- Jestliže jsou přítomni pstruzi duhoví, měly by být pro odběr vzorků vybírány pouze ryby tohoto druhu. Pokud pstruzi duhoví přítomni nejsou, musí být vzorek získán z ryb všech ostatních přítomných druhů vnímavých k infekci virem VHS a/nebo IHN. Druhy musí být ve vzorku zastoupeny poměrně.

- Jestliže je pro produkci ryb využíván více než jeden vodní zdroj, musí být do vzorku zahrnuty ryby reprezentující všechny vodní zdroje.

- Jestliže se zde vyskytují oslabené ryby, ryby chovající se nepřirozeně nebo čerstvě uhynulé ryby (ještě se nerozkládající), jsou tyto ryby vybrány přednostně. Když se zde takové ryby nevyskytují, musí vzorek ryb zahrnovat ryby, které jsou v dobrém zdravotním stavu, vypadají normálně a jsou vybrané takovým způsobem, aby ve vzorku byly poměrně zastoupeny všechny části hospodářství a všechny věkové skupiny.

2. Zvláštní ustanovení včetně odběru vzorků pro sledování nad oblastmi nebo hospodářstvími v neschválených oblastech za účelem dosažení nebo udržení statusu schválené oblasti / hospodářství vzhledem k VHS a/nebo IHN.

1. Oblast nebo hospodářství v neschválené oblasti, která je pod úředním dohledem, může získat schválený status pro VHS a/nebo IHN takto:

a) Model A - dvouletý program surveillance
Poté, co se po nejméně dva roky nevyskytly žádné klinické či jiné příznaky VHS a/nebo IHN, musí být všechna hospodářství v oblasti či jakékoliv hospodářství v neschválené oblasti, která mají být schválena, kontrolována dvakrát ročně po dva roky. Během tohoto dvouletého kontrolního období před prvním schválením se nesmí vyskytnout žádné klinické či jiné příznaky VHS a/nebo IHN a vzorky pro testy musí být odebrány podle tabulky 1A. Vzorky musí být vybrány, připraveny a zkontrolovány podle části I odd. I. až IV. a nálezy laboratorních testů na VHS a/nebo IHN musí být negativní.

b) Model B - dvouletý program surveillance se sníženým množstvím vzorků
Podle úředního programu veterinární kontroly, který prokáže, že se v posledních čtyřech letech nevyskytla VHS a/nebo IHN, musí být všechna hospodářství v oblasti nebo jakékoliv hospodářství v neschválené oblasti, která mají získat status schválené oblasti/hospodářství, pod veterinární kontrolou dvakrát ročně po dva roky. Během tohoto dvouletého období, které předchází získání statusu schválené oblasti/hospodářství, se nesmí vyskytnout klinické či jiné příznaky VHS a/nebo IHN a vzorky pro kontrolu musí být odebrány podle tabulky 1B. Dále musí být vzorky vybrány, připraveny a vyšetřeny dle popisu v části I odd. I. až IV. a laboratorní zkoušky na přítomnost VHS a/nebo IHN musí vykázat negativní výsledky. Aby mohly být výsledky veterinárního programu kontroly uznány příslušnými úřady za důkaz nepřítomnosti VHS a/nebo IHN, musí splňovat kritéria a zásady stanovené v části III.

2. Zvláštní ustanovení pro schválení nových hospodářství nebo hospodářství, která obnovují činnost s rybami, vajíčky nebo gametami ze schválené oblasti nebo ze schváleného hospodářství v neschválené oblasti.
Nová hospodářství nebo hospodářství, která obnovují činnost s rybami, vajíčky nebo gametami ze schválené oblasti nebo ze schváleného hospodářství v neschválené oblasti, mohou získat status schválení podle požadavků části B oddílu 1 písm. aa) nebo bb) přílohy č. 2 k této vyhlášce (směrnice 91/67/EHS, příloha C, část I. kap. A. odst. 6 písm. a) nebo písm. b)). Předpisy o odběru vzorků, stanovené výše v modelech A a B (části I. odd. I. odst. 2.1 písm. a) a písm. b) proto pro tato hospodářství neplatí.

3. Program surveillance pro udržení statusu schválené oblasti/hospodářství vzhledem k VHS a/nebo IHN.
K udržení statusu schválené oblasti či hospodářství pro VHS a/nebo IHN musí být kontroly a odběr vzorků pro testy prováděny podle tabulky 1C. Vzorky musí být vybírány, připraveny a testovány dle popisu v části I odd. I. až IV. a laboratorní zkoušky na VHS a/nebo IHN musí být negativní.

3. Příprava a způsob balení vzorků ryb

Před zabalením nebo transportem do laboratoře musí být rybě sterilními resekčními nástroji odebrány orgány, které musí být uloženy do sterilních plastových zkumavek obsahujících transportní médium (médium buněčných kultur s 10% telecím sérem a antibiotiky). Doporučuje se směs 200 MJ penicilinu, 200 μg streptomycinu a 200 μg kanamycinu na ml, ale mohou být rovněž použita i jiná průkazně účinná antibiotika. Vyšetřují se tyto tkáně: slezina, přední část ledvin a dále srdce nebo mozek. V některých případech musí být vyšetřena i ovariální tekutina (tabulky 1A až C).

Ovariální tekutina nebo části orgánů maximálně deseti ryb (tabulky 1 A až C) mohou být uloženy do jedné sterilní zkumavky obsahující minimálně 4 ml transportního média a reprezentují pak jeden společný vzorek. Tkáňový podíl každého vzorku by měl vážit nejméně 0,5 g. Zkumavky by měly být umístěny do izolačních nádob (např. polystyrénových krabic se silnými stěnami), které obsahují dostatečné množství ledu nebo chladicí vložky, aby bylo zajištěno chlazení vzorků během transportu do laboratoře. Je nutno zabránit zmrznuti vzorků. Teplota vzorku během transportu by nikdy neměla být vyšší než 10 °C a při příjmu zásilky by měl být v transportní krabici ještě led, nebo musí být jedna nebo více chladicích vložek úplně, případně částečně zmrzlá.

Virologické vyšetření je nezbytné zahájit co nejdříve, nejpozději však do 48 hodin po odběru vzorků. Ve výjimečných případech(1) je možno virologické vyšetření zahájit do 72 hodin po odběru materiálu, pokud byl materiál určený k vyšetření chráněn transportním médiem a pokud byly během transportu splněny teplotní požadavky (část I odd. 1.3 odst. 3).

Jestliže mohou být během transportu splněny teplotní požadavky, mohou být zasílány i celé ryby. Celá ryba by měla být zabalena do savého papíru, vložena do plastového sáčku a chlazena, jak je popsáno výše. Ryby mohou být zasílány také živé.

Zásilky je nutno zabalit a označit podle platných vnitrostátních a mezinárodních dopravních předpisů.

4. Odběr doplňkového diagnostického materiálu
Na základě dohody s příslušnou diagnostickou laboratoří mohou být odebrány i jiné tkáně ryb, které pak mohou být připraveny pro dodatečné vyšetření.

II. Příprava vzorků pro virologické vyšetření

1. Zmrazení ve výjimečných případech

Pokud se vyskytnou praktické problémy (např. špatné počasí, svátky, problémy v laboratoři, atd.), které znemožní inokulaci buněk během 48 hodin po odběru vzorků tkáně, mohou být vzorky tkáně v médiu buněčných kultur zmraženy při minimálně -20°C a virologický test může být proveden v průběhu následujících 14 dnů. Tkáň však smí být zmražena a před testem opět rozmražena pouze jednou. O důvodech zmražení tkáňových vzorků (např. bouře, uhynutí buněčných linií atd.) se vedou podrobné záznamy.

2. Homogenizace orgánů

Tkáně obsažené ve zkumavkách jsou v laboratoři úplně homogenizovány (buď pomocí homogenizátoru zn. stomacher či mixéru, nebo paličkou ve třecí misce se sterilním pískem) a poté suspendovány v původním transportním médiu.
Jestliže se jako vzorek použije celá ryba kratší než 4 cm, odřízne se část těla ryby za řitním otvorem a ta se pak nastříhá sterilními nůžkami nebo nařeže sterilním skalpelem na malé kousky. Jestliže se jako vzorek použije celá ryba o délce 4 až 6 cm, měly by být odebrány vnitřnosti včetně ledvin. Jestliže se jako vzorek použije celá ryba delší než 6 cm, mají být vzorky tkáně odebrány tak, jak je popsáno v části I odd. I. odst. 3. Vzorky tkáně by měly být sterilními nůžkami nebo sterilním skalpelem nadrobno nastříhány nebo nařezány, výše uvedeným způsobem homogenizovány a suspendovány v transportním médiu.
Konečný poměr mezi tkáňovým materiálem a transportním médiem je v laboratoři nutno upravit na 1:10.

3. Odstřeďování homogenátu

Homogenát se odstřeďuje v chlazené odstředivce vychlazené na 2 až 5°C při 2000 až 4000x g 15 minut, supernatant se odebere a je vystaven působení antibiotik (v této fázi se hodí např. gentamycin v koncentraci 1 mg/ml) buď po dobu čtyř hodin při 15°C nebo přes noc při 4°C.

Jestliže byly vzorky přepravovány v transportním médiu (tj. působila na ně antibiotika), může se ošetření supernatantu antibiotiky vynechat.

Účelem ošetření antibiotiky je, zabránit bakteriální kontaminaci vzorků; není tedy už nutné provádět filtraci přes membránové filtry.

Jestliže je odebraný supernatant uchováván při -80°C během 48 hodin po odebrání, může být znovu použit pro virologické vyšetření, a to pouze jednou.

Pokud se vyskytnou praktické potíže (např. porucha inkubátoru, problémy s buněčnými kulturami atd.), které znemožňují inokulovat buňky během 48 hodin po odběru vzorků tkání, je možné supernatant zmrazit při -80°C a provést virologocké vyšetření během 14 dnů.

Před inokulaci buněk se supernatant smísí ve stejném poměru s přiměřeně zředěnou předem připravenou směsí antisér, obsahující protilátky proti domácím sérotypům IPN, a je inkubován minimálně hodinu při 15°C nebo maximálně 18 hodin při 4°C. Antisérum musí mít v plakovém neutralizačním testu při 50% neutralizaci titr nejméně 1:2000.

Ošetření všech inokul antisérem proti viru IPN (viru, který je v některých oblastech Evropy přítomen v 50 % rybích vzorků) má za úkol zabránit vytvoření CPE, vyvolaného virem IPN v inokulovaných buněčných kulturách. To vede ke zkrácení doby virologického vyšetření, jakož i ke snížení počtu případů, při kterých by výskyt CPE mohl být považován za potenciální znamení VHS nebo IHN.

Pokud vzorky pocházejí z výrobních jednotek považovaných za prosté IPN, může být ošetření inokula antisérem s protilátkami proti viru IPN vynecháno.

III. Virologické vyšetření

1. Buněčné kultury a média

Buňky linií BF-2 nebo RTG-2 a buď EPC nebo FHM jsou kultivovány při 20 až 30°C ve vhodném médiu, např. Eagleho MEM (nebo jeho modifikacích), s přidáním 10% bovinního fetálního séra a antibiotik ve standardních koncentracích.

Pokud jsou buňky kultivovány v uzavřených skleněných zkumavkách, doporučuje se pufrovat médium hydrouhličitanem. Médium používané pro kultivaci buněk v otevřených jednotkách může být pufrováno Tris-HCl (23 mM) a hydrouhličitanem sodným (6 mM). pH musí být 7,6 ± 0,2. Buněčné kultury, které se inokulují tkáňovým materiálem, by měly být v době inokulace čerstvé (4 až 48 hodin staré) a v proliferační fázi růstu (ne souvislý monolayer).

2. Inokulace buněčných kultur

Buněčné kultury se inokulují orgánovou suspenzí ošetřenou antibiotiky ve dvou stupních ředění, tj. v primárním ředění a dále tímto roztokem zředěným 1:10, čímž je dosaženo výsledného zředění tkáňového materiálu v médiu buněčných kultur 1:100 popř. 1:1000 (z důvodu zamezení homologické interferenci). Je nutno inokulovat minimálně dvě buněčné linie (viz část I odd. III. odst. 1). Poměr mezi objemem inokula a objemem média buněčné kultury by měl činit asi 1:10. Pro každé ředění a každou buněčnou linii je nutno použít plochu buněčných kultur o velikosti minimálně 2 cm2; což odpovídá jedné jamce jedné destičky s 24 jamkami. Použití kultivačních destiček se sice doporučuje, ale mohou být použity též jiné podobné nebo větší jednotky.

3. Inkubace buněčných kultur

Inokulované buněčné kultury se inkubují 7 až 10 dní při 15°C. Jestliže se barva média buněčné kultury mění z červené na žlutou - což svědčí o kyselé reakci média - je nezbytné upravit pH pomocí sterilního roztoku hydrouhličitanu sodného nebo pomocí rovnocenných substancí, aby se zajistila citlivost buněk k virové infekci.

Nejméně každých šest měsíců nebo při snížení vnímavosti buněčných kultur k infekci se provádí titrace zmražených zásobních suspenzí viru VHS nebo IHN, aby tak byla ověřena citlivost buněčných kultur k infekci. Doporučený postup je popsán v části IV.

4. Mikroskopické vyšetření

Inokulované buněčné kultury se musí pravidelně (minimálně třikrát týdně) prohlížet při zvětšení 40x až 150x, jestli se v nich objevuje CPE. Jestliže je zjištěn zřetelný CPE, musí být virus okamžitě identifikován (podle části IV).

5. Subkultivace

Jestliže se po první sedmi- až desetidenní inkubaci nevytvoří cytopatický efekt, provede se subkultivace do čerstvých buněčných kultur, přičemž je nezbytné použít podobnou plochu k růstu buněk jako u primární kultury.

Stejná množství supernatantů kultivačních médií ze všech kultur nebo jamek, v nichž jsou primární kultury, se v závislosti na buněčné linii slijí do jednoho směsného vzorku za sedm až deset dní po inokulování. Směsné vzorky jsou potom inokulovány do homologních buněčných kultur stejného druhu, a to jednak nezředěné, jednak zředěné 1:10 (přičemž vznikají konečná zředění supernatantů 1:10 nebo 1:100), jak je popsáno v části I odd. III. odst. 2. Popřípadě může být 10 % původního média primární kultury inokulováno přímo do jamky, ve které je neinfikovaná buněčná kultura (přesazování z jamky do jamky). Inokulaci může předcházet předběžná inkubace zředěných inokul s antisérem proti viru IPN ve vhodném ředění, jak je popsáno v části I odd. II. odst. 3.

Inokulované kultury jsou potom inkubovány sedm až deset dnů při 15°C a kontrolovány podle části I odd. III. odst. 4.

Jestliže se během prvních tří dnů inkubace vyskytne toxický CPE, může být v této fázi provedena subkultivace, ale buňky musí být potom inkubovány sedm dní a po dalších sedmi dnech znovu přesázeny. Když se cytopatický efekt vytvoří po uplynutí prvních tří dnů, buňky mohou být přesazeny pouze jednou a dále jsou inkubovány tak, aby uplynulo celkem 14 dní od primární inokulace. V posledních sedmi dnech inkubace by se neměla vyskytnout žádná známka toxicity. Jestliže se přes ošetření antibiotiky vyskytne bakteriální kontaminace, musí subkultivaci předcházet odstředění 2000 až 4000x g po dobu 15 až 30 minut při 2 až 5°C, a/nebo filtrace supernatantu přes filtr s velikostí pórů 0,45 μm (membrána s nízkou schopností vázat bílkoviny). Dále jsou postupy subkultivace stejné jako u toxického CPE.

IV. Identifikace viru

1. Testy identifikace viru

Při zřejmém výskytu cytopatického efektu v buněčné kultuře se živné médium (supernatant) odebere a vyšetří jednou nebo několika z následujících metod: neutralizace, IF, ELISA. Neumožní-li tyto testy definitivní identifikaci viru během jednoho týdne, je nutno předat supernatant národní referenční laboratoři nebo referenční laboratoři EU pro choroby ryb, aby mohl být virus okamžitě identifikován.

2. Neutralizace

Z odebraného supernatantu se odstřeďováním (2000-4000× g) nebo membránovou filtrací (0,45 μm) odstraní buňky pomocí membrány s nízkou schopností vázat bílkoviny a supernatant se zředí v médiu buněčné kultury 1:100 a 1:10 000.

Stejná množství dvou roztoků supernatantu se smíchají se stejnými díly reagencií a odděleně se inkubují 60 minut při 15°C; používají se následující reagencie:

- sérum obsahující skupinově specifickou protilátku proti viru VHS v ředění 1:502

- sérum obsahující skupinově specifickou protilátku proti viru MN v ředění 1:507

- spojená antiséra proti domácím sérotypům viru IPN v ředění 1:507

- pouze médium (pozitivní kontrola)

Nejméně dvě buněčné kultury se inokulují po 50 μl každé směsi séra a supernatantu s možným výskytem viru a pak se inkubují při 15°C. Vývoj CPE se kontroluje tak, jak je popsáno v části I odd. III. odst. 4.

Některé kmeny viru VHS v neutralizačních testech nereagují. Takové izoláty musí být identifikovány pomocí IF nebo ELISA.

Alternativně mohou být provedeny jiné neutralizační testy s prokázanou účinností.

3. Imunofluorescence (IF)

Pro každý izolát viru, který je potřeba určit, se buňky nasadí nejméně na osm krycích sklíček v takové hustotě, která umožňuje vznik přibližně 60% až 90% monolayeru po 24 hodinách kultivace. Pro tento účel se doporučují buňky EPC z toho důvodu, že pevně přilnou k povrchu sklíček, ale mohou být použity také jiné buněčné linie, jako např. BF-2, RTG-2 nebo FHM. Jakmile se buňky přichytí k povrchu sklíček, (asi za hodinu po nasazení), nebo maximálně po 24hodinové inkubaci kultur, inokuluje se virus, který má být identifikován. Inokulují se čtyři kultury v objemovém poměru 1:10 a čtyři další kultury v objemovém poměru 1:1000. Ty jsou pak inkubovány 20-30 hodin při 15 °C.

Po inkubaci se kultury oplachují dvakrát Eagleho MEM bez séra, fixují se 80% ledovým acetonem a barví se metodou IFAT ve dvou stupních. První stupeň sestává z reakce póly- či monoklonálních protilátek referenční kvality. Druhý stupeň je reakce antiséra, konjugovaného s fluorochrómem, proti imunoglobulinu, použitému v prvním stupni. Pro každé z vyšetřovaných antisér je nutno obarvit minimálně jednu kulturu inokulovanou vysokou dávkou a jednu nízkou dávkou. Při vyšetření je rovněž nezbytné provést vhodné negativní a pozitivní kontroly. K tomu se doporučují fluorochrómy jako FITC nebo TRITC.

Z obarvených kultur se zhotoví nativní preparáty za použití fyziologického roztoku glycerolu a vyšetřují se v dopadajícím UV světle. K tomu účelu je nutno použít okulár zvětšující 10x a objektiv zvětšujících 25× s numerickou aperturou >0,7 nebo okulár zvětšující 12x a objektiv zvětšující 40x s numerickou aperturou >1,3.

Výše popsaná metoda IF je uvedena jako příklad. Alternativně (vzhledem k buněčným kulturám, fixaci a protilátkám referenční kvality) mohou být použity jiné metody IF s prokázanou účinností.

4. ELISA

Jamky mikrotitračních destiček se přes noc potáhnou doporučenými ředěními vyčištěných imunoglobulinových frakcí protilátek referenční kvality.

Po opláchnutí jamek pufrovacím roztokem PBS-Tween-20 se do jamek přidá suspenze viru, který má být určen, zředěná 2x nebo 4x a nechá se 60 minut reagovat s vrstvou protilátek při 37°C. Po dalším opláchnutí pufrovacím roztokem PBS-Tween-20 se přidají biotinem označené protilátky stejného druhu jako protilátky ve vrstvě, která je v jamkách, a nechají se reagovat 60 minut při 20°C. Po dalším opláchnutí, jak je popsáno výše, se přidá streptavidin konjugovaný s HRP a nechá se reagovat hodinu při 20°C. Po posledním opláchnutí se vázaný enzym zviditelní pomocí vhodného substrátu ELISA (OPD či jiné).

Výše popsaný postup ELISA na bázi reakce biotinu s avidinem je uveden pouze jako příklad. Místo toho mohou být také použity jiné varianty testu ELISA s prokázanou účinností.

TABULKA 1A

Plán kontroly a odběru vzorků pro oblasti a hospodářství v neschválených oblastech během dvouletého kontrolního období, které předchází získání statusu schválené oblasti / hospodářství vzhledem k VHS a/nebo IHN
(v souladu s částmi A a B přílohy č. 2 k této vyhlášce /s přílohami B a C směrnice 91/67/EHS/ a ustanoveními části I této přílohy)

Počet
klinických
vyšetření za
rok (dva roky)
Počet
laboratorních
vyšetření za rok
(dva roky)
Laboratorní vyšetření na přítomnost
viru(1)
Počet mladých
ryb (materiál z
orgánů)
Počet
generačních ryb
(ovariální
tekutina)
Kontinentální
oblasti a
hospodářství
a) hospodářství
s generačními
rybami
22120(1.
kontrola)(2)
150 (2. kontrola)
30 (l.kontrola)(3)
0 (2. kontrola)
b) hospodářství
pouze
s generačními
rybami
210150(1. nebo
2. kontrola)(3)
c) hospodářství bez
generačních ryb
22150 (1. a
2. kontrola)
0
Pobřežní oblasti a
hospodářství
a) hospodářství
s generačními
rybami
22120(1. kontrola)
150 (2. kontrola)
30 (l. kontrola)(3)
0 (2. kontrola)
b) hospodářství
lososovitých bez
generačních ryb
2230(1. a 2.
kontrola)(4)
0
c) hospodářství
nelososovitých
bez generačních
ryb
22150 (1. nebo
2. kontrola)
0
Nejvyšší počet ryb na směsný vzorek: 10
(1) Pokud jsou požadavky, uvedené v bodech I.I.1, I.I.2.1.b a III splněny, může se pracovat alternativně s menší velikostí vzorku podle tabulky 1B.
(2) Klinické kontroly.
(3) Pokud nemůže být odebrána žádná ovariální tekutina, smí být ve výjimečném případě odebrány orgánové vzorky.
(4) Vzorky je možno odebrat nejdříve tři týdny po transportu ryb ze sladké vody do slané.

TABULKA 1 B

Plán kontroly a odběru vzorků pro dvouleté kontrolní období, které předchází získání statusu schválené oblasti / hospodářství vzhledem k VHS a/nebo IHN, v oblastech a hospodářstvích v neschválených oblastech s úředně uznanou nepřítomností těchto nákaz
(v souladu s částmi A a B přílohy č. 2 k této vyhlášce /s přílohami B a C směrnice 91/67/EHS/ a ustanoveními částí I a III této přílohy)

Počet
klinických
vyšetření za
rok (dva roky)
Počet
laboratorních
vyšetření za rok
(dva roky)
Laboratorní vyšetření na přítomnost viru
Počet mladých
ryb (materiál z
orgánů)
Počet
generačních ryb
(ovariální
tekutina)
Kontinentální
oblasti a
hospodářství
a) hospodářství
s generačními
rybami
220 (1. kontrola)(1)
30 (2. kontrola)
30 (l. kontrola)(2)
0 (2. kontrola)
b) hospodářství
pouze
s generačními
rybami
21030 (1. nebo
2. kontrola)(2)
c) hospodářství bez
generačních ryb
2230(1. a
2. kontrola)
0
Pobřežní oblasti a
hospodářství
a) hospodářství
s generačními
rybami
220 (1. kontrola)
30 (2. kontrola)
30 (1. kontrola(2)
0 (2. kontrola)
b) hospodářství
lososovitých bez
generačních ryb
2230 (1.a 2.
kontrola)(3)
0
c) hospodářství
nelososovitých
bez generačních ryb
2230 (1. nebo
2. kontrola)
0
Nejvyšší počet ryb na směsný vzorek: 10
(1) Klinické zkoušky
(2) Pokud nemůže být odebrána žádná ovariální tekutina, smí být ve výjimečném případě odebrány orgánové vzorky.
(3) Vzorky je možno odebrat nejdříve tři týdny po transportu ryb ze sladké vody do slané.

TABULKA 1 C

Plán kontroly a odběru vzorků pro oblasti a hospodářství v neschválených oblastech pro udržení statusu schválené oblasti / hospodářství vzhledem k VHS a/nebo IHN
(v souladu s částmi A a B přílohy č. 2 k této vyhlášce /s přílohami B a C směrnice 91/67/EHS/ a ustanoveními části 1 této přílohy)

Počet klinických
vyšetření za rok
Počet ryb ve vzorku pro labor. vyšetření(1)
Počet mladých ryb
(materiál z orgánů)
Počet generačních
ryb (ovariální
tekutina)
Kontinentální oblasti a
hospodářství
a) hospodářství
s generačními rybami
220(1. nebo
2. kontrola)
10(1. nebo
2. kontrola)(2)
b) hospodářství pouze
s generačními rybami
2030 (1. nebo
2. kontrola)(2)
c) hospodářství bez
generačních ryb
2300
Pobřežní oblasti a
hospodářství
a) hospodářství
s generačními rybami
220 (1. nebo
2. kontrola)
10 (1. nebo
2. kontrola)(2)
b) hospodářství bez
generačních ryb
130(3)0
Nejvyšší počet ryb na směsný vzorek: 10
(1) Ve schválených oblastech musí být každý rok odebírány vzorky střídavě pouze v 50 % rybích hospodářství. Ve schválených hospodářstvích v neschválených oblastech musí být odebírány vzorky každý rok.
(2) Pokud nemůže být odebrána žádná ovariální tekutina, smí být ve výjimečném případě odebrány orgánové vzorky.
(3) Vzorky je možno odebrat nejdříve tři týdny po transportu ryb ze sladké vody do slané.

ČÁST II

Diagnostické postupy k potvrzení VHS a IHN při podezření na výskyt nákazy

Pro diagnózu IHN a VHS je nezbytné provést jeden nebo několik z následujících postupů:

- A. konvenční izolace viru s následnou sérologickou identifikací viru,

- B. izolace viru se simultánní sérologickou identifikací viru,

- C. další diagnostické metody (IFAT, ELISA).

Potvrzení prvního výskytu VHS a/nebo IHN v hospodářstvích ve schválených oblastech nesmí být založeno výhradně na metodě C. Musí být použita též metoda A nebo B.

K tkáňovému materiálu určenému pro virologické vyšetření může být v některých případech nutné připojit doplňkový materiál pro bakteriologické, parazitologické, histologické nebo jiné vyšetření, aby mohla být provedena diferenciální diagnóza.

A. Konvenční izolace viru s následnou sérologickou identifikací viru

I.1 Odběr vzorků

K vyšetření je nutno vybrat minimálně deset ryb s typickými příznaky onemocnění IHN, popř. VHS.

I.2 Příprava a způsob balení vzorků z ryb

Viz část I odd. I. odst. 3

I.3 Odběr doplňkového diagnostického materiálu

Viz část I odd. I. odst. 4.

II. Příprava vzorků pro virologické vyšetření

Viz část I odd. II.

III. Virologické vyšetření

Viz část I odd. III.

IV. Identifikace viru

Viz část I odd. IV.

B. Izolace viru se simultánní sérologickou identifikací viru

I.1 Odběr vzorků

Viz část II kap. A. odd. I. odst. 1.

I.2 Příprava a způsob balení vzorků z ryb

Viz část I odd. I. odst. 3.

I.3  Odběr doplňkového diagnostického materiálu

Viz část I odd. I. odst. 4.

II.1  Homogenizace orgánů

Viz část I odd. II.odst. 2.

II.2 Odstřeďováníní homogenátu

Homogenát se odstřeďuje v odstředivce chlazené na 2 až 5°C při 2000 až 4000x g po dobu 15 minut. Supernatant se odebírá a ošetřuje čtyři hodiny při 15°C antibiotiky (např. gentamycinem v dávce 1 mg/ml) nebo filtruje na membráně s nízkou schopností vázat proteiny a velikostí pórů 0,45 μm.

II.3 Ošetření supernatantu diagnostickými antiséry

Antibiotiky ošetřená či membránou filtrovaná suspenze orgánů je zředěna médiem buněčné kultury v poměru 1:10 a 1:1000 a inkubována 60 minut při 15°C se stejnými podíly reagencií, jaké jsou vyjmenovány v části I odd. IV. odst. 2.

III.1 Buněčné kultury a média

Viz část I odd. III. odst. 1.

III.2 Inokulace buněčných kultur

Z každé směsi viru se sérem (připravené podle části II kap. B. odd. II. odst. 3) jsou inokulovány minimálně dvě buněčné kultury od každé buněčné linie dávkami 50 μl.

III.3 Inkubace buněčných kultur

Viz část I odd. III. odst. 1.

III.4 Mikroskopické vyšetření

Inokulované buněčné kultury se denně prohlížejí při zvětšení 40x až 150x, aby byl zjištěn výskyt cytopatického efektu (CPE). Jestliže jedno z použitých antisér zabrání vzniku CPE, může být virus považován za prokázaný.

Jestliže ani jedno z použitých antisér nezabrání vzniku CPE, je nutno uplatnit identifikační metody podle části I odd. IV.

III.5 Subkultivace

Jestliže po sedmi až deseti dnech nevznikne žádný CPE, musí být provedena subkultivace z kultur inokulovaných supernatantem s přídavkem média (viz část II kap. B. odd. II. odst. 3) podle části I odd. III. odst. 5.

C. Jiné diagnostické postupy

Supernatant připravený podle postupu uvedeného v části I odd. II. odst. 2 může být vyšetřen metodou IFAT podle části I odd. IV. odst. 3 popřípadě metodou ELIS A podle části I odd. IV. odst. 4. Tyto rychlé vyšetřovací metody musí být doplněny virologickým vyšetřením podle bodu A nebo B do 48 hodin po odběru vzorku, jestliže

a) je výsledek vyšetření negativní, nebo

b) je výsledek vyšetření pozitivní u materiálu, představujícího první případ vypuknutí IHN nebo VHS ve schválené oblasti.

Tkáňový materiál může být vyšetřen dalšími diagnostickými metodami (např. RT-PCR, IF v kryokatových řezech materiálu nebo imunohistochemickým vyšetřením materiálu fixovaného formalínem). Tyto postupy musí být vždy doplněny inokulací nefixovaného tkáňového materiálu do buněčných kultur.

ČÁST III

Důkaz nepřítomnosti VHS a/nebo IHN v oblastech či hospodářstvích v neschválených oblastech

Zásady a kritéria pro úřední program veterinární kontroly

1. Program veterinární kontroly může být iniciován

- buď podle úředně uznaného programu eradikace nákaz virem VHS a/nebo IHN včetně odstranění všech ryb v hospodářství, čištění, dezinfekce a uchování v tomto stavu před znovuoživením rybami ze schválených hospodářství, nebo

- v hospodářstvích s chovem ryb, v nichž se ještě nevyskytla žádná infekce virem VHS nebo IHN.

2. Program veterinární kontroly se musí opírat o klinická a laboratorní vyšetření.

3. Program musí zahrnovat dvě klinická veterinární vyšetření ročně podle směrnic v části I.

4. U minimálně jednoho vyšetření prováděného každoročně je nutno v každém hospodářství odebrat 30 vzorků rybích tkání a/nebo ovariální tekutiny. Vzorky je nutno odebrat, připravit a podrobit laboratornímu vyšetření podle částí I, II a IV.

5. Program veterinární kontroly je nezbytné provádět minimálně čtyři roky ve všech hospodářstvích oblasti, která má být schválena, nebo v hospodářství v neschválené oblasti, která má být schválena.

6. Aby mohl být na základě tohoto programu hospodářství/oblasti úředně přiznán status schváleného hospodářství / oblasti, nesmějí se vyskytnout ani nesmí být zjištěny žádné případy VHS nebo IHN (nesmí dojít ani ke klinické infekci, ani být izolovány viry).

ČÁST IV

Postup titrace pro ověření vnímavosti buněčných kultur k infekcím

Doporučené postupy pro titraci podle části I odd. III. odst. 3:

Je nutno použít nejméně dva izoláty viru VHS a jeden izolát viru IHN. Izoláty by měly reprezentovat nejdůležitější skupinu virů v EU. Např. v případě viru VHS je nutno vybrat jeden patogenní izolát viru, který se vyskytuje u pstruha duhového žijícího ve sladké vodě a jeden patogenní izolát viru, který se vyskytuje u kambaly velké žijící ve slané vodě, a v případě viru IHN je nutno vybrat jeden patogenní evropský kmen viru z pstruha duhového. Měly by být použity definované izoláty pocházející z členských států. Referenční laboratoř Společenství pro nákazy ryb může dát k dispozici referenční izoláty.

Šarže virů se získávají z několika málo pasáží buněčných kultur (buněčné linie BF-2 nebo RTG-2 v případě viru VHS a buněčné linie EPC nebo FHM v případě viru IHN), které jsou kultivovány v kultivačních lahvích pro buněčné kultury. Je nutno použít médium buněčných kultur s minimálně 10 % séra. Pro inokulaci použijte nízký poměr infekčních virových partikulí k počtu buněk v kultuře (< 1).

Pokud je CPE úplný, virus se získává odstřeďováním supernatantu buněčné kultury při 2000× g po dobu 15 min., filtruje se na membráně (0,45 μm) za sterilních podmínek a distribuuje se v označených zkumavkách, které je možno použít pro zmrazování. Virus se uchovává při teplotě - 80° C.

Týden po zmražení se tři zkumavky s každým virem nechají rozmrazit ve studené vodě a suspenze viru se titrují a kontrolují se příslušné buněčné linie. Při podezření na sníženou vnímavost buněčných linií se každý izolát viru nechává roztát a titruje se minimálně každých šest měsíců.

Postupy titrace je nutno podrobně popsat a pokaždé provést stejným způsobem.

Titrace se zředěním až do konečného bodu by měla zahrnovat minimálně šest opakování každého kroku ředění. Výsledky dosažené touto titrační metodou se srovnají s titry předtím získanými. Pokud poklesne titr jednoho ze tří izolátů viru o faktor 2 log nebo více ve srovnání s původním titrem, neměla by buněčná linie již být použita pro výzkumné účely.

Pokud se v laboratoři používají různé buněčné linie, měla by být každá z nich vyšetřována zvlášť.

Záznamy je nutno archivovat minimálně deset let.

ČÁST V

Akronymy a zkratky

BF-2 buněčná linie z potěru slunečnice modroskřelé
CPEcytopatický efekt
CRLreferenční laboratoř Společenství pro nákazy ryb
ELISAimunologická metoda, která pomocí enzymatické reakce zviditelňuje reakci antigenu s protilátkou, přičemž je buď antigen nebo protilátka navázána na pevný podklad
EPCbuněčná linie papulózního epiteliomu kapra
FHMbuněčná linie ze střevle (Pimephales promelas)
FITCfluorescein izothiokyanát
HEPESkyselina N-2-hydroxyetylpiperazin-N´-2-etan sulfonová
HRPkřenová peroxidáza
IF imunofluorescence
IFATnepřímá imunofluorescenční metoda
IHN infekční nekróza krvetvorné tkáně
IPNinfekční nekróza pankreatu
MEMminimální esenciální médium
OPDorthofenylendiamin
PBSfosfátem pufrovaný fyziologický roztok
RTG-2buněčná linie z gonád pstruha duhového
RT-PCRpolymerázová řetězová reakce s použitím reverzní transkriptázy
Tris-HClTris(hydroxymetyl)aminometan-HCl
TRTTCTetrametyl-rhodamin-isothiokyanát
VHSvirová hemoragická septikémie

(1) Ve výjimečných případech, tj. pokud ryby pocházejí z velmi odlehlých oblastí, v nichž každodenní odesílání není možné.

- ve dvou vzorcích může hodnota překročit 100 ppm, ale musí být nižší než 200 ppm,

- v žádném vzorku nesmí hodnota překročit 200 ppm.

Tyto limity platí pouze pro druhy ryb následujících čeledí: Clupeidae, Coryphaenidae, Engraulidae a Scombridae. Pokud však tyto ryby byly podrobeny enzymatickému zrání v láku, mohou mít vyšší obsah histaminu, a to až dvojnásobně. K vyšetřování se používají spolehlivé, vědecky uznané metody, jako je vysokotlaká kapalinová chromatografie (HPLC).

Produkty rybolovu nesmí v jedlých částech obsahovat kontaminanty přítomné ve vodním prostředí (těžké kovy, organochlorové látky apod.) v takovém množství, při kterém by jejich propočtený příjem potravou byl vyšší, než denní nebo týdenní dávka přípustná pro člověka.

Analytické metody ke kontrole chemických kritérií, plány odběrů vzorků a přípustná množství, která nesmí být překročena u chemických kritérií, stanoví Komise.

4.   Mikrobiologické kontroly

V zájmu ochrany zdraví lidí mohou být v případě potřeby stanovena Komisí i mikrobiologická kritéria včetně analytických metod a plánů odběrů vzorků.

F. BALENÍ

1. Balení musí být prováděno za vyhovujících hygienických podmínek, aby nedošlo ke kontaminaci produktů rybolovu.

2. Obalové materiály musí odpovídat zásadám hygieny, zejména

a) nesmí zhoršovat smyslové vlastnosti produktů a přenášet na ně látky škodlivé zdraví lidí,

b) musí být dostatečně pevné, aby jimi byly produkty účinně chráněny.

3. Obalové materiály nesmí být použity znovu s výjimkou nádob, které jsou vyrobeny z nepropustných, hladkých, odolných proti korozi, snadno čistitelných a dezinfikovatelných materiálů. Obalové materiály používané na čerstvé zaledované produkty rybolovu musí umožňovat odtok uvolněné vody.

4. Skladované obalové materiály musí být uloženy v prostoru odděleném od výrobních prostorů a chráněny před prachem a kontaminací.

G. OZNAČOVÁNÍ

Pro účely identifikace musí být na balení, v případě nezabaleného produktu rybolovu v průvodních dokladech, uvedeny následující údaje:

a) stát odeslání, jehož název může být napsán v plném znění nebo vyjádřeno příslušnou zkratkou, psanou velkými tiskacími písmeny (v případě České republiky CZ),

b) označení podniku veterinárním schvalovacím číslem, v případě obchodování z chladírenské (mrazírenské) lodi jejím identifikačním číslem, v případě samostatné registrace dražby nebo velkoobchodu jejich registračním číslem,

c) velkými tiskacími písmeny psaná zkratka ES.

Všechny tyto údaje musí být čitelné, uvedené společně na balení v místě, na němž jsou čitelné zvnějšku bez nutnosti otevírat balení.

H. SKLADOVÁNÍ A PŘEPRAVA

1. Produkty rybolovu musí být skladovány a přepravovány při následujících teplotách:

a) čerstvé nebo rozmrazené produkty, tepelně ošetření a zchlazení korýši a měkkýši při teplotě tajícího ledu,

b) zmrazené produkty vyjma ryb zmrazených v solance a určených k výrobě konzerv při stálé teplotě -18°C ve všech částech nebo nižší s případným krátkodobým výkyvem při přepravě nejvýše o 3°C nahoru,

c) zpracované produkty při teplotě stanovené výrobcem, anebo - vyžadují-li to okolnosti - Komisí.

2. Státní veterinární správa může udělit výjimku z podmínek uvedených v bodě 1 písm. b), jestliže zmrazené produkty, přepravované z chladírenského skladu do schváleného zařízení k úpravě nebo zpracování, jsou určeny k rozmrazení ihned po přesunu a jestliže přepravní vzdálenost není větší než 50 km nebo doba přepravy není delší než jedna hodina.

3. Produkty rybolovu nesmí být skladovány nebo přepravovány společně s jinými produkty, které by je mohly kontaminovat nebo jinak nepříznivě ovlivnit jejich zdravotní nezávadnost, pokud nejsou zabaleny tak, aby byly dostatečně chráněny.

4. Vozidla používaná k přepravě produktů rybolovu

a) musí být konstruována a vybavena tak, aby mohly být po celou dobu přepravy dodržovány teploty stanovené touto vyhláškou. Jejich vnitřní plochy musí být hladké, snadno čistitelné a dezinfikovatelné a jejich povrchová úprava nesmí narušovat zdravotní nezávadnost přepravovaných produktů. Je-li k chlazení těchto produktů používán led, musí být zajištěn odtok vody z tajícího ledu, která nesmí přijít do styku s produkty,

b) nesmí být používány k přepravě jiných produktů, které by mohly kontaminovat nebo jinak narušit zdravotní nezávadnost produktů rybolovu, není-li dána záruka, že po důkladném vyčištění a následné dezinfekci k takové kontaminaci nebo narušení nedojde.

5. Produkty rybolovu lze přepravovat jen ve vozidlech nebo nádobách, které jsou vyčištěné a dezinfikované. Přepravní podmínky nesmí nepříznivě ovlivňovat produkty, které jsou uváděny na trh zaživa.

I. POŽADAVKY PŘÍLOHY, Z NICHŽ MOHOU BÝT UDĚLENY VÝJIMKY, A EVENT. PODMÍNKY, KTERÉ PŘITOM MUSÍ BÝT SPLNĚNY

Část A oddíl I.:

1. bod 1 písm. a):

za podmínky, že produkty jsou chráněny před sluncem, živly a jakýmkoli zdrojem nečistoty nebo kontaminace;

2. bod 1 písm. c):

za podmínky, že je vyloučena kontaminace produktů;

3. bod 1 písm. d) první věta:

za podmínky, že konečné produkty jsou skladovány na lodi při požadované teplotě;

4. bod 1 písm. g) poslední věta:

za podmínky, že produkty nemohou být kontaminovány odpadní vodou, odpady nebo vodou použitou k chlazení strojů;

5. bod 1 písm. h):

za podmínky, že personál manipulující s produkty si může po použití toalety umýt ruce;

6. bod 2 písm. a):

za podmínky, že podlahy jsou odpovídajícím způsobem čištěny a dezinfikovány;

7. bod 2 písm. b), c) a d);

8. bod 2 písm. g):

co se týká vodovodních baterií a ručníků;

9. bod 3:

za podmínky, že vybavení a nástroje jsou udržovány v dobrém stavu.

Část A oddíl II.:

10. bod 3 písm. a):

za podmínky, že stěny jsou udržovány čisté;

11. bod 3 písm. b):

za podmínky, že podlaha je čištěna po každém prodeji;

12. bod 3 písm. c) první věta;

13. bod 3 písm. e):

co se týká vozidel, která vypouštějí výfukové plyny, za podmínky, že produkty kontaminované výfukovými plyny jsou staženy z prodeje;

14. bod 3 písm. j):

za podmínky, že produkty, které jsou nepoživatelné, nemohou kontaminovat ostatní produkty a nemohou s nimi být smíchány;

15. bod 3 písm. k);

16. bod 7:

v rozsahu, v jakém se v tomto bodě odkazuje na bod 3 téže části a na bod 10 části C oddílu I.

Část C oddíl I.:

17. předvětí:

za podmínky, že konečné produkty nemohou být kontaminovány surovinami nebo odpady;

18. bod 1 písm. a):

za podmínky, že podlaha je řádně čištěna a dezinfikována;

19. bod 1 písm. b):

za podmínky, že stěny jsou udržovány čisté;

20. bod 1 písm. c):

za podmínky, že strop není zdrojem kontaminace;

21. bod 1 písm. d);

22. bod 1 písm. e):

za podmínky, že produkty nemohou být poškozeny nebo kontaminovány parou;

23. bod 1 písm. g):

za podmínky, že personál má k dispozici zařízení k mytí rukou;

24. bod 2;

25. bod 4:

co se týká materiálů odolných proti korozi, za podmínky, že pracovní prostředky, nástroje, nářadí a nádoby jsou udržovány v čistotě;

26. bod 5:

za podmínky, že produkty nemohou být kontaminovány odpady nebo tekutinou vytékající z odpadů;

27. bod 9.

Část D oddíl I.:

28. bod 1:

co se týká povinnosti umístit produkty v chladíme podniku, za podmínky, že k produktům bude doplňován led podle potřeby, přičemž doba skladování nepřesáhne 12 hodin, anebo že produkty mohou být skladovány v blízké chladíme, která nepatří k podniku;

29. bod 6:

co se týká povinnosti umístit odpady do nepropustných nádob opatřených víkem, za podmínky, že produkty nemohou být kontaminovány odpady nebo tekutinou vytékající z odpadů.

Část D oddíl IV.:

30. bod 5 (první věta):

za podmínky, že byla přijata opatření, aby produkty nebyly během úpravy nebo skladování ovlivněny kouřem;

31. bod 6 (první věta):

za podmínky, že produkty nejsou během úpravy nebo skladování ovlivněny solením.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 381/2003 Sb.

HYGIENICKÉ PODMÍNKY VZTAHUJÍCÍ SE NA PRODUKTY RYBOLOVU NA RYBÁŘSKÝCH LODÍCH

A. Všeobecné hygienické podmínky

1. Části rybářských lodí nebo kontejnery určené ke skladování produktů rybolovu nesmí obsahovat předměty nebo produkty, schopné přenášet na potraviny škodlivé nebo nenormální vlastnosti. Tyto části nebo kontejnery musí být konstruovány tak, aby je bylo možno snadno čistit a aby bylo zajištěno, že voda z tajícího ledu nemůže zůstat ve styku s produkty rybolovu.

2. Při používání musí být části rybářských lodí nebo kontejnery, určené ke skladování produktů rybolovu, dokonale čisté, zejména nesmí být znečištěny palivem pohánějícím loď nebo vodou hromadící se na dně lodi.

3. Jakmile jsou produkty rybolovu přijaty na palubu, musí být chráněny před kontaminací a před působením slunce nebo jiného zdroje tepla. Aby nedošlo k narušení jakosti nebo zdravotní nezávadnosti, musí být k jejich praní použita buď sladká voda odpovídající hygienickým požadavkům, nebo čistá mořská voda.

4. S produkty rybolovu musí být manipulováno a musí být skladovány způsobem bránícím jejich zhmoždění. Používání ostrých nástrojů je povoleno pouze při přemísťování velkých ryb, nebo ryb, které by mohly zranit manipulujícího, za předpokladu, že svalovina těchto produktů není poškozena.

5. Produkty rybolovu, které nejsou uchovávány v živém stavu, musí být co nejdříve po přijetí na palubu ošetřeny chladem. V případě rybářských lodí, na nichž z praktického hlediska není chlazení možné, nesmí produkty rybolovu zůstat na palubě déle než 8 hodin.

6. Led používaný k chlazení produktů rybolovu musí být vyroben z pitné vody nebo čisté mořské vody. Před použitím musí být skladován v podmínkách bránících jeho kontaminaci.

7. Po vykládce produktů rybolovu musí být kontejnery, vybavení a části lodí, které jsou v přímém kontaktu s produkty rybolovu, vyčištěny pitnou vodou nebo čistou mořskou vodou.

8. Pokud jsou ryby na palubě zbavovány hlav nebo vyvrhovány, musí být takové úkony prováděny hygienicky a produkty musí být okamžitě a důkladně omyty pitnou vodou nebo čistou mořskou vodou. Vnitřnosti a části, které mohou představovat nebezpečí pro zdraví lidí, musí být odstraněny a uloženy odděleně od produktů určených k výživě lidí. Játra, mlíčí a jikry určené k výživě lidí musí být zchlazeny nebo zmrazený.

9. Vybavení používané při odstraňování hlav, vyvrhování nebo odstraňování ploutví, kontejnery a různá zařízení přicházející do styku s produkty rybolovu musí být vyrobeny z voduvzdorného, odolného a hladkého materiálu, který se snadno čistí a dezinfikuje. Při používání musí být dokonale čisté.

10. Od personálu pověřeného manipulací s produkty rybolovu se vyžaduje dodržování vysokého standardu osobní hygieny a čistoty oblečení.

B. Dodatečné hygienické podmínky vztahující se na rybářské lodě určené ke konzervaci produktů rybolovu

1. Rybářské lodě musí být vybaveny skladovacími prostory, nádržemi nebo kontejnery ke skladování zchlazených nebo zmražených produktů rybolovu při teplotách stanovených touto vyhláškou. Tato skladiště musí být oddělena od strojovny a od částí určených pro posádku přepážkami, které jsou dostatečně nepropustné, aby zabránily kontaminaci skladovaných produktů rybolovu.

2. Vnitřní povrchy skladovacích prostorů, nádrží nebo kontejnerů musí být voduvzdorné a snadno čistitelné a dezinfikovatelné. Musí být z hladkého materiálu nebo být opatřeny kvalitním hladkým nátěrem, který nemůže přenášet na produkty rybolovu látky škodlivé lidskému zdraví.

3. Skladovací prostory musí být konstruovány způsobem zaručujícím, že voda z tajícího ledu nemůže zůstat ve styku s produkty rybolovu.

4. Kontejnery používané ke skladování produktů musí zajistit jejich konzervaci v uspokojivých hygienických podmínkách, zejména musí umožňovat odtok vody z tajícího ledu. Při používání musí být dokonale čisté.

5. Pracovní povrchy, vybavení a skladovací prostory, nádrže a kontejnery se musí čistit po každém použití. K tomuto účelu se používá pitná voda nebo čistá mořská voda. Dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace se provádí podle potřeby.

6. Čistící a dezinfekční přípravky, insekticidy a všechny potenciálně toxické látky se skladují v uzamčených místnostech nebo skříních. Jejich použití nesmí představovat žádné nebezpečí kontaminace produktů rybolovu.

7. Pokud jsou produkty rybolovu zmrazovány na palubě, musí být tato činnost prováděna v souladu s podmínkami stanovenými v části D oddílu II bodech 1 až 3 přílohy č. 6 k této vyhlášce. Pokud se používá ke zmrazování solanka, nesmí být pro ryby zdrojem kontaminace.

8. Lodě vybavené k chlazení produktů rybolovu pomocí chlazené mořské vody, která je chlazena buď pomocí ledu nebo mechanicky, musí splňovat tyto požadavky:

a) nádrže musí být vybaveny vhodným zařízením pro napouštění a odtok mořské vody a zařízením zajišťujícím stejnou teplotu v celé nádrži;

b) nádrže musí být vybaveny zařízením pro zaznamenávání teploty, jehož čidlo je umístěno v té části nádrže, kde je teplota nejvyšší;

c) činnost chladícího systému nádrže nebo kontejneru musí zajistit takovou rychlost ochlazování, při níž směs ryb a mořské vody dosáhne teploty 3° C nejpozději 6 hodin po naskladnění a 0° C nejpozději za 16 hodin;

d) po každém vyskladnění musí být nádrže, chladící systémy a kontejnery zcela vyprázdněny a důkladně vyčištěny pitnou vodou nebo čistou mořskou vodou. Mohou být plněny pouze čistou mořskou vodou;

e) datum a číslo nádrže musí být jasně vyznačeny v záznamech teploty, které musí být uchovávány pro potřeby příslušného kontrolního úřadu.

9. Pro potřeby kontroly příslušný úřad pravidelně aktualizuje seznam lodí vybavených v souladu s body 7 nebo 8, avšak s výjimkou lodí vybavených odstranitelnými nádržemi, které se, aniž je dotčen bod 5 druhá věta části A této přílohy, konzervací ryb chlazenou mořskou vodou pravidelně nezabývají.

10. Vlastníci lodí nebo jejich zástupci provedou veškerá opatření nezbytná k tomu, aby s produkty rybolovu nepracovaly nebo nemanipulovaly osoby, které mohou produkty rybolovu kontaminovat, a to až do té doby, kdy bude prokázáno, že mohou takovou činnost bezpečně vykonávat. Běžné lékařské kontroly takových pracovníků musí být prováděny podle právních předpisů o ochraně veřejného zdraví.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 381/2003 Sb.

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA PRODUKCI A UVÁDĚNÍ ŽIVÝCH MLŽŮ DO OBĚHU

A. PODMÍNKY PRO PRODUKČNÍ OBLASTI

1. Umístění a hranice produkčních oblastí musí být stanoveny příslušným úřadem způsobem umožňujícím zjistit oblast, z níž živí mlži:

a) mohou být shromažďováni pro přímou lidskou spotřebu. Živí mlži sesbíraní z těchto oblastí musí vyhovovat požadavkům stanoveným v části E této přílohy,

b) mohou být shromažďováni, ale na trh pro lidskou spotřebu mohou být uvedeni až po ošetření ve středisku pro čištění nebo po sádkování. Živí mlži z těchto oblastí nesmějí při MPN testu v pěti zkumavkách a ve třech ředěních překročit počet 6 000 fekálních koliformních bakterií na 100 g svaloviny nebo 4 600 E. coli na 100 g svaloviny u 90 % vzorků Po vyčištění nebo po sádkování musí být splněny všechny požadavky stanovené v části E této přílohy,

c) mohou být shromažďováni, ale na trh pro lidskou spotřebu mohou být uvedeni až po dlouhodobém sádkování (trvajícím minimálně 2 měsíce), které může být spojeno s čištěním nebo může následovat po intenzivním čištění trvajícím po dobu stanovenou rozhodnutím orgánů Unie tak, aby byly splněny požadavky uvedené v písmenu a).

Živí mlži z těchto oblastí nesmějí při MPN testu v pěti zkumavkách a ve třech ředěních překročit počet 60 000 fekálních koliformních bakterií na 100 g svaloviny.

2. Jakákoli změna ve vymezení produkčních oblastí stejně jako jejich dočasná nebo trvalá uzávěra musí být neprodleně příslušným úřadem oznámena dotčeným osobám, zejména producentům a provozovatelům středisekpro čištění a středisekpro expedici.

B. POŽADAVKY NA SBĚR A PŘEPRAVU JEDNOTLIVÝCH PARTIÍ MLŽŮ DO STŘEDISKA PRO EXPEDICI, STŘEDISKA PRO ČIŠTĚNÍ, SÁDKOVACÍ OBLASTI NEBO ZPRACOVATELSKÉHO ZÁVODU

1. Při sběru nesmí být nadměrně poškozovány lastury nebo tkáně živých mlžů.

2. Živí mlži musí být po sběru vhodně chráněni před rozdrcením, odřením a otřesy a nesmí být vystaveni extrémně vysokým nebo nízkým teplotám.

3. Při sběru, přepravě, vykládce a manipulaci s mlži nesmí docházet k jejich dodatečné kontaminaci, k závažnému poklesu jejich jakosti, ani k jakýmkoli jiným změnám, závažně ovlivňujícím možnost čištění, sádkování nebo zpracování mlžů.

4. Živí mlži nesmí být po sběru umístěni znovu do vody, která by mohla v intervalu mezi sběrem a vykládkou způsobit jejich dodatečnou kontaminaci.

5. Dopravní prostředky, určené k přepravě živých mlžů, musí být používány za podmínek, které mlže chrání před rozdrcením lastur a dodatečnou kontaminací; musí umožňovat dostatečný odvod vody a čištění. Při dálkové přepravě volně ložených mlžů do střediska pro expedici, střediska pro čištění, sádkovací oblasti nebo zpracovatelského podniku musí být dopravní prostředky vybaveny způsobem, zaručujícím co nejlepší podmínky pro přežití mlžů.

6. Na žádost sběrače musí být příslušným orgánem vydán doklad o registraci, sloužící k identifikaci partie mlžů během přepravy z produkční oblasti do střediska pro expedici, střediska pro čištění, sádkovací oblasti nebo zpracovatelského podniku. Pro každou partii musí sběrač čitelně a nesmazatelně vyplnit příslušnou část tohoto dokladu, který musí být opatřen datem a podpisem sběrače a musí obsahovat tyto údaje:

a) jméno, příjmení a adresu sběrače,

b) datum sběru,

c) umístění produkční oblasti (popsané podrobně nebo pomocí kódového čísla),

d) nákazový statut produkční oblasti,

e) druhy mlžů a jejich množství,

f) schvalovací číslo a místo určení pro balení, sádkování, čištění nebo zpracování.

Doklad o registraci pro každou partii živých mlžů musí být také opatřen datem dodávky partie mlžů do střediska pro expedici, střediska pro čištění, sádkovací oblasti nebo zpracovatelského podniku, a musí být provozovatelem příslušného střediska, oblasti nebo podniku uchováván po dobu nejméně 12 měsíců. Po stejnou dobu je povinen uchovávat tento doklad také sběrač.

Doklady o registraci musí být pravidelně a postupně číslovány. Orgán, který provádí registraci, musí vést evidenci, obsahující čísla dokladů o registraci spolu se jmény osob shromažďujících živé mlže, kterým byly tyto doklady vydány. Pokud je sběr prováděn pracovníky střediska pro expedici, střediska pro čištění, sádkovací oblasti nebo zpracovatelského podniku, může být doklad o registraci nahrazen stálým povolením přepravy, uděleným příslušným orgánem.

7. Je-li produkční oblast nebo sádkovací oblast dočasně uzavřena, pozastavuje se platnost dosud vydaných dokladů o registraci a další doklady o registraci se nevydávají.

C. PODMÍNKY PRO SÁDKOVÁNÍ ŽIVÝCH MLŽŮ

Při sádkování živých mlžů musí být dodržovány tyto podmínky:

1. Živí mlži musí být sbíráni a přepravováni v souladu s požadavky části A.

2. Metody používané při manipulaci s živými mlži, určenými k sádkování, musí umožňovat, aby mlži po ponoření do přirozených vod znovu nabyli schopnost získávat potravu filtrací vody.

3. Živí mlži nesmí být sádkování v hustotě, která by neumožňovala jejich vyčištění.

4. Vzhledem k tomu, že musí být dodrženy standardy stanovené v části D, musí být živí mlži v sádkovací oblasti ponořeni do mořské vody po dobu delší, než je doba potřebná ke snížení počtu fekálních bakterií na úroveň povolenou touto vyhláškou.

5. Je-li to nezbytné, musí být pro každý druh mlžů a pro každou schválenou sádkovací oblast krajskou veterinární správou stanovena a oznámena nejnižší teplota vody pro účinné sádkování.

6. Sádkovací oblast musí být schválena a její hranice musí být jasně označeny bójemi, kůly nebo jinými prostředky. Jednotlivé sádkovací oblasti musí být od sebe vzdáleny nejméně 300 m.

7. Jednotlivé úseky sádkovací oblasti musí být od sebe navzájem odděleny, aby se zabránilo smísení jednotlivých partií mlžů. Při sádkování musí být používán systém „vše dovnitř - vše ven", který brání vstupu nové partie mlžů, pokud předchozí partie není zcela vylovena.

8. Provozovatel sádkovací oblasti musí pro potřeby veterinárního dozoru vést průběžně záznamy o původu živých mlžů, délce sádkování, sádkovacích oblastech a dalším určení každé partie mlžů po sádkování.

9. Po výlovu ze sádkovací oblasti musí každou partii mlžů provázet během přepravy do střediska pro expedici, střediska pro čištění nebo zpracovatelského podniku doklad o registraci, jehož vzor stanoví Komise. V tomto dokladu budou mimo údajů, stanovených v části A bodě 6, uvedeny také umístění a schvalovací číslo sádkovací oblasti, délka sádkování a další údaje, nezbytné k identifikaci a zjištění pohybu mlžů. Tento doklad však není potřeba, jestliže stejné osoby pracují jak v sádkovací oblasti, tak i ve středisku pro expedici, středisku pro čištění nebo zpracovatelském podniku.

D. PODMÍNKY PRO SCHVÁLENÍ STŘEDISEK PRO EXPEDICI NEBO ČIŠTĚNÍ

I. Obecné podmínky vztahující se na stavby a vybavení

Střediska pro expedici nebo čištění nesmí být umístěna v blízkosti zdroje nepříjemných zápachů, kouře, prachu a jiných kontaminantů. Jejich umístění nesmí být ohrožováno zaplavením vodou odtékající z okolních oblastí.

Střediska musí mít:

1. v budovách, kde se manipuluje s živými mlži, anebo kde jsou živí mlži skladováni,

a) pevnou konstrukci budov a zařízení, které jsou uspořádány a udržovány způsobem chránícím živé mlže před kontaminací a znečištěním jakýmkoli odpadem, špinavou vodou, parou, nečistotou, přítomností hlodavců nebo jiných zvířat,

b) podlahy ze snadno čistitelných materiálů, položené způsobem usnadňujícím odtok tekutiny,

2) Nebo podle údajů referenční laboratoře v ohledem na možnou cytotoxicitu antisér.

Přesunout nahoru