Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Nařízení vlády č. 23/2003 Sb.Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu

Částka 9/2003
Platnost od 11.02.2003
Účinnost od 01.05.2004
Zrušeno k 20.04.2016 (116/2016 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

23

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 9. prosince 2002,

kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu

Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 11 odst. 2, § 11a odst. 2 písm. c), § 12 odst. 1 a 3 a § 13 odst. 2 zákona:


§ 1

Základní ustanovení

(1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství1) stanoví technické požadavky na

a) zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu,

b) bezpečnostní, řídicí a regulační přístroje určené pro použití mimo prostředí s nebezpečím výbuchu, které však jsou nutné nebo přispívají k bezpečné funkci zařízení a ochranných systémů z hlediska nebezpečí výbuchu.

(2) Pro účely tohoto nařízení se za

a) zařízení považují stroje, přístroje, pevná nebo mobilní zařízení, ovládací části a jejich přístrojové vybavení a detekční nebo preventivní ochranné systémy, které jsou samostatně nebo ve spojení určeny pro výrobu, přenos, uskladňování, měření, regulaci a přeměnu energie nebo pro zpracovávání materiálů a které jsou schopny způsobit výbuch v důsledku svých vlastních potenciálních zdrojů iniciace,

b) ochranné systémy považují prostředky jiné než součásti zařízení definovaného v písmenu a), které jsou určeny pro potlačení výbuchu v počátečním stadiu nebo pro omezení rozsahu účinků výbuchu a které jsou uváděny na trh samostatně a používány jako autonomní systémy,

c) součásti považují prvky důležité pro bezpečnou funkci zařízení a ochranných systémů, které však nemají samostatnou funkci,

d) výbušnou atmosféru považuje směs vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynů, par, mlh nebo prachů při atmosférických podmínkách, ve které se po vzniku iniciace rozšíří hoření do celé nespálené směsi,

e) prostředí s nebezpečím výbuchu považuje prostředí, ve kterém může vzniknout výbušná atmosféra v důsledku místních a provozních podmínek,

f) skupiny a kategorie zařízení považují skupiny a kategorie vyjadřující určené použití zařízení a požadovanou úroveň ochrany, přičemž kritéria pro zařazení zařízení do skupin a kategorií jsou uvedena v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Zařízení a ochranné systémy mohou být navrženy pro určitou konkrétní výbušnou atmosféru; v takovém případě musí být odpovídajícím způsobem označeny,

g) určené použití považuje použití zařízení, ochranných systémů a přístrojů uvedených v odstavci 1 písm. b), které odpovídá jejich začlenění do příslušné skupiny a kategorie zařízení a které je v souladu se všemi informacemi uvedenými výrobcem potřebnými pro bezpečnou funkci zařízení a ochranných systémů a přístrojů.

(3) Toto nařízení se nevztahuje na:

a) zdravotnické prostředky určené pro použití v lékařském prostředí,

b) zařízení a ochranné systémy, určené pro použití pouze v prostorech s nebezpečím výbuchu výbušnin nebo chemicky nestabilních látek,

c) zařízení určená pro použití v domácnostech a pro účely mimo podnikání, kde může vzniknout výbušná atmosféra pouze zřídka, jen jako výsledek náhodného úniku topného plynu,

d) osobní ochranné prostředky, které jsou stanoveny k posuzování shody zvláštním právním předpisem,2)

e) námořní plavidla a mobilní plovoucí jednotky spolu s jejich vybavením,

f) dopravní prostředky určené výhradně k přepravě osob letecky, po pozemních komunikacích, po dráhách nebo po vodě, a rovněž dopravní prostředky, které jsou určeny k přepravě zavazadel, věcí a živých zvířat letecky, po veřejných pozemních komunikacích, po dráhách (mimo dráhy důlní, průmyslové a přenosné) nebo po vodě, s výjimkou vozidel určených pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu,

g) zařízení sloužící k výrobě zbraní, střeliva a vojenského materiálu.

(4) Stanovenými výrobky podle tohoto nařízení ve smyslu § 12 odst. 1 písm. a) zákona jsou ta zařízení, ochranné systémy a součásti, které jsou určeny do prostředí s nebezpečím výbuchu, a přístroje uvedené v odstavci 1 písm. b) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 3. Stanovené výrobky se zařazují do skupin I a II a do kategorií M1, M2, 1, 2 a 3 podle kritérií uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

§ 2

Podmínky uvádění na trh a do provozu

(1) Zařízení, ochranné systémy a přístroje uvedené v § 1 odst. 1 písm. b) mohou být uvedeny na trh nebo do provozu, jen pokud při řádné instalaci, údržbě a používání pro určený účel neohrožují zdraví a bezpečnost osob, popřípadě též domácích a hospodářských zvířat nebo majetek.

(2) Technické požadavky na zařízení, ochranné systémy a na přístroje uvedené v § 1 odst. 1 písm. b), stanovící základní bezpečnostní a zdravotní požadavky pro návrh a konstrukci zařízení a ochranných systémů a přístrojů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b) (dále jen "základní požadavky"), jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Zařízení, ochranné systémy a přístroje uvedené v § 1 odst. 1 písm. b) musí splňovat ty základní požadavky, které se na ně vztahují, s ohledem na své určené použití.

(3) Pokud je jeden nebo více základních požadavků konkretizován harmonizovanými českými technickými normami, popřípadě zahraničními technickými normami přejímajícími v členských státech Evropské unie harmonizované evropské normy (§ 4a zákona) a zařízení, ochranný systém nebo přístroj uvedený v § 1 odst. 1 písm. b) nebo součást určená pro montáž do zařízení nebo ochranného systému byly zkonstruovány podle takové normy, má se za to, že jsou ve shodě s příslušnými základními požadavky.

(4) Každé zařízení, ochranný systém nebo přístroj uvedený v § 1 odst. 1 písm. b), které splňují všechny požadavky tohoto nařízení, musí být výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem před uvedením na trh opatřeny označením CE a vybaveny přiloženým ES prohlášením o shodě.

(5) Každá součást určená pro montáž do zařízení nebo ochranného systému musí být výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem před uvedením na trh vybavena písemným osvědčením podle § 3 odst. 3.

(6) Zařízení, ochranné systémy a přístroje uvedené v § 1 odst. 1 písm. b), které nesplňují požadavky tohoto nařízení, mohou být předváděny nebo vystavovány na veletrzích, výstavách nebo předváděcích akcích, jen pokud viditelný nápis výslovně upozorňuje na tuto skutečnost a na to, že nejsou na prodej, dokud nebudou výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem uvedeny do souladu s tímto nařízením. Při jejich předvádění musí být učiněna odpovídající bezpečnostní opatření k tomu, aby byla zaručena ochrana osob.

§ 3

Postupy posuzování shody

(1) U zařízení a přístrojů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b) se posuzování jejich shody provádí následujícími postupy:

a) u zařízení patřících do skupiny I kategorie M1 nebo do skupiny II kategorie 1 výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajistí postup ES přezkoušení typu podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení a dále podle své volby zajistí buď postup zabezpečování jakosti výroby podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení, nebo postup ověřování výrobku podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení,

b) u spalovacích motorů nebo elektrických zařízení patřících do skupiny I kategorie M2 nebo do skupiny II kategorie 2 výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajistí postup ES přezkoušení typu podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení a dále podle své volby zajistí buď postup shody s typem podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení, nebo postup zabezpečování jakosti výrobku podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení,

c) u zařízení patřících do skupiny I kategorie M2 nebo do skupiny II kategorie 2 neuvedených pod písmenem b) výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajistí postup vnitřní kontroly výroby podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení a předá technickou dokumentaci výrobku (bod 3 přílohy č. 8 k tomuto nařízení) notifikované osobě,3) která potvrdí její převzetí a archivuje ji,

d) u zařízení patřících do skupiny II kategorie 3 výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajistí postup vnitřní kontroly výroby podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení,

e) u zařízení patřících do skupiny I nebo do skupiny II může výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce namísto postupů uvedených v odstavci 1 písm. a), b), c) nebo d) zvolit postup ověřování jednotlivých výrobků podle přílohy č. 9 k tomuto nařízení.

(2) U autonomních ochranných systémů výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajistí posouzení shody postupem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo postupem uvedeným v odstavci 1 písm. e).

(3) U součástí určených k zabudování do zařízení nebo ochranného systému výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajistí posouzení shody způsobem uvedeným v odstavci 1, s výjimkou opatření součásti označením CE. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce vydá písemné osvědčení, ve kterém potvrdí shodu součásti s odpovídajícími ustanoveními tohoto nařízení a uvede vlastnosti součásti a způsob, jakým musí být zabudována, aby byly splněny základní požadavky vztahující se na zařízení nebo ochranný systém.

(4) U bezpečnostních hledisek uvedených v bodě 1.2.7 přílohy č. 2 k tomuto nařízení může být shoda posouzena výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem postupem pro vnitřní kontrolu výroby podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení.

(5) Dokumenty a korespondence týkající se postupů posouzení shody podle výše uvedených ustanovení musí být pořízeny v jednom z jazyků členských států Evropské unie, ve kterých budou tyto postupy použity, nebo v jazyce přijatelném pro příslušnou notifikovanou osobu.

(6) ES prohlášení o shodě musí obsahovat

a) identifikační údaje o výrobci nebo jeho zplnomocněném zástupci (u fyzické osoby jméno a příjmení a trvalý pobyt nebo místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo),

b) identifikační údaje o osobě oprávněné jednat jménem výrobce nebo zplnomocněného zástupce,

c) popis zařízení, ochranného systému nebo přístroje uvedeného v § 1 odst. 1 písm. b),

d) odkazy na odpovídající právní předpisy a jejich ustanovení, které zařízení, ochranný systém nebo přístroj uvedený v § 1 odst. 1 písm. b) splňuje,

e) identifikační údaje notifikované osoby (číslo, název nebo obchodní firmu a její sídlo), pokud se zúčastnila posuzování shody, a číslo certifikátu ES přezkoušení typu, pokud byl vydán,

f) odkaz na technické normy podle § 2 odst. 3, pokud byly použity,

g) technické normy a technické specifikace, pokud byly použity,

h) odkazy na odpovídající právní předpisy Evropských společenství, pokud byly použity.

(7) Doklady o posouzení shody (§ 13 odst. 7 zákona) zahrnují kopii ES prohlášení o shodě a dokumenty, které v závislosti na použitém postupu shody jsou uvedeny v odpovídajících ustanoveních příloh k tomuto nařízení.

§ 4

Označení CE a jiné označování

(1) Označení CE, jehož grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis,4) se umisťuje přímo na zařízení, ochranný systém nebo na přístroj uvedený v § 1 odst. 1 písm. b) tak, aby bylo zřetelné, viditelné, čitelné a nesmazatelné. U malých zařízení, ochranných systémů nebo přístrojů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b) může být rozměr označení CE menší než 5 mm. Zařízení, ochranný systém nebo přístroj uvedený v § 1 odst. 1 písm. b) nesmějí být opatřeny označením, které by mohlo kohokoliv uvádět v omyl, pokud jde o označení CE. Na výrobku může být umístěno i jiné označení než označení CE, ale nesmí tím být snížena viditelnost, popřípadě čitelnost označení CE.

(2) Za označením CE musí být uvedeno identifikační číslo notifikované osoby, která se zúčastňuje posuzování shody ve fázi výroby.

(3) Označení CE na zařízení, ochranném systému nebo na přístroji uvedeném v § 1 odst. 1 písm. b) vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech právních předpisech, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Jestliže však jeden nebo několik právních předpisů po přechodnou dobu připouští, aby výrobce zvolil, kterými ustanoveními se bude řídit, pak označení CE vyjadřuje shodu pouze s těmi právními předpisy nebo jejich ustanoveními, které výrobce použil. V tomto případě musí být v dokumentaci, upozorněních nebo návodech, požadovaných dotyčnými právními předpisy a přiložených k příslušným výrobkům, uvedeny údaje o odpovídajících právních předpisech Evropského společenství nebo jejich ustanoveních, které výrobce použil.

§ 5

Oznámení o uložení ochranného opatření

V případě, že bylo pro zařízení, ochranný systém nebo přístroj uvedený v § 1 odst. 1 písm. b) uloženo ochranné opatření podle zvláštního právního předpisu,5) uvede se v oznámení rozhodnutí o uložení ochranného opatření podle § 7 odst. 8 zákona, zda neshoda byla způsobena

a) nesplněním základních požadavků podle § 2 odst. 2, nebo

b) nesprávným použitím technických norem uvedených v § 2 odst. 3, nebo

c) nedostatky v technických normách uvedených v § 2 odst. 3.

§ 6

Podmínky autorizace

(1) Při autorizaci právnických osob podle § 11 odst. 2 zákona se uplatňují podmínky stanovené v příloze č. 10 k tomuto nařízení. Právnické osoby, které splní kritéria stanovená v příslušných harmonizovaných technických normách, jsou považovány za vyhovující příslušným podmínkám.

(2) Autorizovaná osoba se postupem podle § 11 odst. 7 zákona stává notifikovanou osobou.


Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 7

(1) Platné certifikáty nebo jiné dokumenty vydané na základě nařízení vlády č. 176/1997 Sb., ve znění nařízení vlády č. 286/2000 Sb., mohou být použity pro účely posuzování shody podle tohoto nařízení, pokud nebudou zrušeny za podmínek stanovených zákonem.

(2) Osoby pověřené k činnostem při posuzování shody podle nařízení vlády č. 176/1997 Sb., ve znění nařízení vlády č. 286/2000 Sb., se považují za osoby pověřené k činnostem podle tohoto nařízení.

§ 8

Zrušuje se:

1. Nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.

2. Nařízení vlády č. 286/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.

§ 9

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.


Předseda vlády:
PhDr. Špidla v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Rusnok v. r.


Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb.

KRITÉRIA PRO ZAŘAZENÍ ZAŘÍZENÍ DO SKUPIN A KATEGORIÍ

1. Skupina zařízení I

a) Kategorie M 1 zahrnuje zařízení, které je konstruováno, a kde je to nutné, vybaveno dodatečnými speciálními ochrannými prostředky tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo velmi vysokou úroveň ochrany.

Zařízení této kategorie je určeno pro použití v podzemních částech dolů ohrožených metanem nebo hořlavým prachem a v těch částech povrchového vybavení těchto dolů, které jsou ohroženy metanem nebo hořlavým prachem.

Po zařízení této kategorie se vyžaduje, aby zůstávalo funkční i v případě výjimečných událostí ve vztahu k zařízení, za přítomnosti výbušné atmosféry, a aby se vyznačovalo takovými prostředky ochrany proti výbuchu, že

aa) buď v případě poruchy jednoho z použitých prostředků ochrany zajišťuje dostatečnou úroveň bezpečnosti alespoň jeden další nezávislý prostředek ochrany, nebo

ab) v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch je zajištěna dostatečná úroveň bezpečnosti.

Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v bodě 2.0.1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

b) Kategorie M 2 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo vysokou úroveň ochrany.

Zařízení této kategorie je určeno pro použití v podzemních částech dolů s pravděpodobným ohrožením metanem nebo hořlavým prachem a v těch částech povrchového vybavení těchto dolů, kde je ohrožení metanem nebo hořlavým prachem pravděpodobné.

U tohoto zařízení se předpokládá, že bude v případě vzniku výbušné atmosféry vypnuto.

Ochranné prostředky pro zařízení této kategorie musí zajistit dostatečnou úroveň ochrany při normálním provozu a také v případě těžších provozních podmínek vznikajících zejména hrubým zacházením a změnami okolního prostředí.

Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v bodě 2.0.2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

2. Skupina zařízení II

a) Kategorie 1 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo velmi vysokou úroveň ochrany.

Zařízení této kategorie je určeno pro použití v prostorech, ve kterých je výbušná atmosféra tvořená směsí vzduchu s plyny, párami nebo mlhami nebo prachovzdušnou směsí přítomna trvale, po dlouhou dobu nebo často.

Zařízení této kategorie musí zajišťovat dostatečnou úroveň ochrany i v případě výjimečných událostí ve vztahu k zařízení a vyznačuje se takovými prostředky ochrany proti výbuchu, že

aa) buď v případě poruchy jednoho z použitých prostředků ochrany zajišťuje požadovanou úroveň bezpečnosti alespoň jeden další nezávislý prostředek ochrany, nebo

ab) v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch je zajištěna požadovaná úroveň bezpečnosti.

Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v bodě 2.1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

b) Kategorie 2 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo vysokou úroveň ochrany.

Zařízení této kategorie je určeno pro použití v prostorech, ve kterých je občasný vznik výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu s plyny, párami nebo mlhami nebo prachovzdušnou směsí pravděpodobný.

Ochranné prostředky pro zařízení této kategorie zajišťují dostatečnou úroveň ochrany i v případě častého rušení nebo častých poruch zařízení, se kterými se musí běžně počítat.

Zařízení patricí do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v bodě 2.2 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

c) Kategorie 3 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo běžnou úroveň ochrany.

Zařízení této kategorie je určeno pro použití v prostorech, kde vznik výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu s plyny, párami nebo mlhami nebo prachovzdušnou směsí není pravděpodobný, a pokud výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze zřídka a pouze po krátké časové období.

Konstrukce zařízení této kategorie musí zajistit požadovanou úroveň bezpečnosti při běžném provozu.

Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v bodě 2.3 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb.

ZÁKLADNÍ BEZPEČNOSTNÍ A ZDRAVOTNÍ POŽADAVKY PRO NÁVRH A KONSTRUKCI ZAŘÍZENÍ A OCHRANNÝCH SYSTÉMŮ URČENÝCH PRO POUŽITÍ V PROSTŘEDÍ S NEBEZPEČÍM VÝBUCHU

Úvodní poznámky

A. Technické znalosti, které se mohou měnit velmi rychle, musí být vzaty v úvahu co nejrychleji a okamžitě využívány.

B. Pro přístroje uvedené v § 1 odst. 1 písm. b) platí základní požadavky pouze do míry, která je nezbytná pro bezpečnou a spolehlivou funkci a provoz těchto přístrojů z hlediska nebezpečí výbuchu.

1. SPOLEČNÉ POŽADAVKY PRO ZAŘÍZENÍ A OCHRANNÉ SYSTÉMY

1.0 Všeobecné požadavky

1.0.1 Principy komplexní bezpečnosti proti výbuchu

Zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu musí být konstruovány z hlediska komplexní bezpečnosti proti výbuchu.

K tomu musí výrobce přijmout tato opatření

a) především, pokud je to možné, zabránit vzniku výbušné atmosféry, která by mohla být vytvářena nebo uvolňována samotným zařízením nebo ochranným systémem,

b) zabránit iniciaci výbušné atmosféry při zohlednění vlastností všech elektrických a neelektrických zdrojů iniciace,

c) kde je přesto pravděpodobný vznik výbuchu, který by mohl přímo nebo nepřímo ohrozit osoby popřípadě též domácí a hospodářská zvířata nebo majetek, zajistit okamžité potlačení výbuchu nebo omezit rozsah účinku plamenů výbuchu a výbuchového tlaku na dostatečnou úroveň bezpečnosti.

1.0.2 Zařízení a ochranné systémy musí být po patřičné analýze možných provozních poruch navrženy a vyrobeny tak, aby se co nejvíce vyloučily nebezpečné situace.

V úvahu musí být bráno i jakékoliv rozumně předvídatelné nesprávné použití.

1.0.3 Speciální podmínky přezkušování a údržby

Zařízení a ochranné systémy, které podléhají speciálním podmínkám přezkušování a údržby, musí být navrženy a konstruovány s ohledem na tyto podmínky.

1.0.4 Okolní podmínky

Zařízení a ochranné systémy musí být navrženy a konstruovány tak, aby byly schopny odolávat skutečným a předvídatelným okolním podmínkám.

1.0.5 Označování

Všechna zařízení a ochranné systémy musí mít čitelně a trvanlivě vyznačeny přinejmenším tyto údaje

a) název a adresu výrobce (u fyzické osoby jméno a příjmení a trvalý pobyt nebo místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo),

b) označení CE,

c) označení série nebo typu,

d) sériové číslo, pokud existuje,

e) rok výroby,

f) specifické označení ochrany proti výbuchu doplněné o symbol skupiny a kategorie zařízení,

g) pro zařízení skupiny II písmeno "G" (pro výbušnou atmosféru tvořenou směsí vzduchu s plyny, parami nebo mlhami) nebo písmeno "D" (pro výbušnou atmosféru ve formě prachovzdušné směsi).

Dále, pokud je to nutné, musí být rovněž vyznačeny všechny informace důležité pro jejich bezpečné používání.

1.0.6 Návod k použití

a) S každým zařízením a ochranným systémem musí být dodáván návod k použití, který obsahuje alespoň tyto informace

aa) zopakování údajů, kterými jsou zařízení nebo ochranný systém označeny, s výjimkou sériového čísla (viz bod 1.0.5), spolu s dalšími vhodnými doplňkovými informacemi pro usnadnění údržby (například adresy dovozce, opravárenské organizace ),

ab) instrukce pro bezpečné: uvedení do provozu, používání, montáž a demontáž, údržbu (preventivní údržbu a odstraňování poruch), instalaci, nastavování,

ac) kde je to nutné, vymezení ohroženého prostoru před zařízením pro uvolnění tlaku,

ad) kde je to nutné, návod pro zaškolení,

ae) podrobnosti, které umožní beze všech pochybností rozhodnout, zda dané zařízení stanovené kategorie nebo ochranný systém mohou být bezpečně použity v uvažovaném prostoru za očekávaných provozních podmínek,

af) elektrické a tlakové parametry, maximální povrchová teplota a další mezní hodnoty,

ag) kde je to nutné, speciální podmínky použití, včetně podrobností o nevhodném použití, ke kterému podle získaných zkušeností může dojít,

ah) kde je to nutné, základní vlastnosti nástrojů, které jsou pro zařízení nebo ochranný systém vhodné.

b) Návod k použití musí být výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem napsán v jednom z jazyků Evropského společenství.

Při uvádění do provozu musí být všechna zařízení a ochranné systémy vybaveny překladem návodu k použití do jazyka popřípadě jazyků země, ve které mají být tato zařízení a ochranné systémy používány, a původním návodem v jednom z jazyků Evropského společenství.

Tento překlad provede výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce nebo osoba, která uvádí zařízení a ochranné systémy do příslušné jazykové oblasti.

Nicméně návody na údržbu určené pro použití specialisty zaměstnávanými výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem mohou být v jednom z jazyků Evropského společenství, kterému tento personál rozumí.

c) Návod k použití musí obsahovat výkresy a schémata nezbytné pro uvádění do provozu, údržbu, inspekce, kontrolu správného chodu, a kde je to vhodné, pro opravy zařízení nebo ochranného systému, spolu se všemi užitečnými návody zvláště z hlediska bezpečnosti.

d) Žádná obchodní ani jiná literatura přikládaná k zařízení nebo ochrannému systému popisující konkrétní zařízení nebo ochranný systém nesmí být v rozporu s návodem popisujícím bezpečnostní hlediska.

1.1 Výběr materiálů

1.1.1 Materiály použité pro konstrukci zařízení a ochranných systémů nesmějí při předvídaném provozním namáhání způsobit výbuch.

1.1.2 V rozsahu provozních podmínek stanovených výrobcem nesmějí vznikat reakce mezi použitým materiálem a složkami potenciálně výbušné atmosféry, které by mohly narušit ochranu proti výbuchu.

1.1.3 Materiály musí být voleny tak, aby předvídatelné změny jejich vlastností a jejich slučitelnost s jinými materiály nevedly ke snížení poskytované ochrany; pozornost musí být věnována zvláště korozním vlastnostem materiálů, odolnosti proti opotřebení, elektrické vodivosti, mechanické pevnosti, odolnosti proti stárnutí a účinkům změn teploty.

1.2 Návrh a konstrukce

1.2.1 Zařízení a ochranné systémy musí být navrženy a konstruovány s ohledem na technické znalosti o ochraně proti výbuchu tak, aby mohly být bezpečně provozovány po celou jejich předpokládanou dobu životnosti.

1.2.2 Součástky určené pro vkládání nebo pro použití jako výměnné části v zařízeních a ochranných systémech musí být navrženy a konstruovány tak, aby bezpečně plnily svou stanovenou funkci ochrany proti výbuchu, pokud jsou instalovány podle návodu výrobce.

1.2.3 Uzavřené konstrukce a zabránění úniků

Zařízení, ze kterých se mohou uvolňovat hořlavé plyny nebo prachy, musí, pokud je to možné, využívat výhradně uzavřených konstrukcí.

Pokud jsou v zařízení otvory nebo netěsné spoje, musí být v co největší míře provedeny takovým způsobem, aby unikající plyny nebo prach nemohly vytvářet vně zařízení výbušnou atmosféru.

Místa, do kterých je materiál přiváděn nebo ze kterých je odebírán, musí být v co největší míře provedena a vybavena tak, aby byl při plnění nebo vypouštění omezen únik hořlavých látek.

1.2.4 Usazování prachu

Zařízení a ochranné systémy, které jsou určeny pro použití v prašném prostředí, musí být provedeny tak, aby se usazený prach na jejich povrchu nemohl vznítit.

Obecně má být, kde je to možné, omezeno usazování prachu. Zařízení a ochranné systémy se musí dát snadno čistit.

Povrchová teplota části zařízení musí být udržována dostatečně nízko pod teplotou doutnání usazeného prachu.

V úvahu musí být brána tloušťka vrstvy usazeného prachu, a pokud je to potřebné, musí být provedena opatření pro omezení teploty tak, aby se zabránilo zahřívání.

1.2.5 Doplňkové ochranné prostředky

Zařízení a ochranné systémy, které mohou být vystaveny určitému typu vnějšího namáhání, musí být vybaveny, pokud je to nutné, doplňkovými ochrannými prostředky.

Zařízení musí vydržet příslušné namáhání bez nepříznivých účinků na ochranu proti výbuchu.

1.2.6 Bezpečné otevírání

Jsou-li zařízení a ochranné systémy umístěny v krytu nebo v uzavřené skříni tvořící část samotné ochrany proti výbuchu, musí být možné otevřít tento kryt nebo tuto skříň pouze speciálním nástrojem nebo za vhodných ochranných opatření.

1.2.7 Ochrana proti jiným nebezpečím

Zařízení a ochranné systémy musí být navrženy a vyrobeny tak, aby

a) bylo vyloučeno poranění nebo jiná újma, které by mohly nastat v důsledku přímého nebo nepřímého dotyku,

b) bylo zajištěno, že na přístupných částech nevznikne povrchová teplota nebo sálání, které by mohly způsobit nebezpečí,

c) byla vyloučena neelektrická nebezpečí, která podle zkušeností mohou vzniknout,

d) bylo zajištěno, že při předvídatelných podmínkách přetížení nedojde ke vzniku nebezpečné situace.

Jsou-li rizika u zařízení a ochranných systémů uvedená v tomto bodě zcela nebo částečně pokryta jinými nařízeními vlády vydanými k provedení zákona, pak se u těchto rizik použijí tato jiná nařízení vlády.

1.2.8 Přetížení zařízení

Nebezpečnému přetížení musí být zabráněno již v etapě návrhu zapojením měřicích, regulačních a řídicích přístrojů, jako jsou nadproudové ochrany, teplotní omezovače, diferenciální tlakové spínače, průtokoměry, časová relé, hlídače mezní rychlosti a podobné typy kontrolních přístrojů.

1.2.9 Systémy v pevném závěru

Jsou-li části, které mohou vznítit výbušnou atmosféru, umístěny v závěru, musí být provedena taková opatření, která zajistí, že závěr vydrží tlak vznikající při explozi výbušné směsi uvnitř závěru a zabrání přenesení exploze do výbušné atmosféry obklopující závěr.

1.3 Potenciální iniciační zdroje

1.3.1 Nebezpečí způsobené různými iniciačními zdroji

Potenciální iniciační zdroje, jako jsou jiskry, plameny, elektrické oblouky, vysoké povrchové teploty, akustická energie, záření ve viditelném spektru, elektromagnetické vlny a jiné iniciační zdroje, musí být vyloučeny.

1.3.2 Nebezpečí způsobené statickou elektřinou

Vzniku elektrostatických nábojů schopných vytvářet nebezpečné výboje musí být zabráněno vhodnými prostředky.

1.3.3 Nebezpečí způsobené rozptylovými a svodovými elektrickými proudy

Musí být zabráněno vzniku rozptylových a svodových proudů v elektricky vodivých částech, které by mohly vést například ke vzniku nebezpečné koroze, k přehřátí povrchu nebo ke vzniku jisker, v důsledku nichž by mohlo dojít k iniciaci.

1.3.4 Nebezpečí způsobené přehřátím

Již při konstrukci, pokud je to možné, musí být zabráněno přehřátí způsobenému třením nebo nárazy, například mezi materiály a částmi vzájemně se stýkajícími při otáčení nebo z důvodu vniknutí cizích těles.

1.3.5 Nebezpečí způsobené vyrovnáváním tlaku

Zařízení a ochranné systémy musí být navrženy nebo vybaveny zabudovanými měřícími, řídicími a regulačními přístroji tak, aby při vyrovnávání tlaku v důsledku jejich činnosti nevznikala rázová vlna nebo stlačení, které by mohly způsobit iniciaci.

1.4 Nebezpečí způsobené vnějšími vlivy

1.4.1 Zařízení a ochranné systémy musí být navrženy a konstruovány tak, aby byly schopny vykonávat funkci, ke které byly určeny, zcela bezpečně i při měnících se okolních podmínkách, za přítomnosti vnějších napětí, vlhkosti, vibrací, při znečištění a za jiných vnějších vlivů, při uvažování rozsahu provozních podmínek stanovených výrobcem.

1.4.2 Použité části zařízení musí být vhodné pro předpokládané mechanické a tepelné namáhání a musí být schopné odolávat existujícím nebo předvídatelným vlivům agresivních látek.

1.5 Požadavky na bezpečnostní přístroje

1.5.1 Bezpečnostní přístroje musí pracovat nezávisle na jakýchkoliv měřicích nebo řídicích přístrojích požadovaných pro provoz.

Pokud je to možné, musí být porucha bezpečnostního přístroje detekována vhodnými technickými prostředky dostatečně rychle tak, aby bylo zajištěno, že je pouze velmi malá pravděpodobnost vzniku nebezpečné situace.

Obecně má být používán princip uvedení do bezpečného stavu v případě poruchy.

Uvedení do bezpečného stavu musí být zásadně prováděno přímým působením na řídicí přístroje, to je bez použití softwarových povelů.

1.5.2 V případě poruchy bezpečnostního přístroje musí být zařízení nebo ochranný systém, kdekoliv je to možné, uvedeny do bezpečného stavu.

1.5.3 Nouzové vypínání od bezpečnostních přístrojů musí být, pokud možno, vybaveno blokováním proti opětnému zapnutí. Nový povel k zahájení normálního provozu může být dán pouze po záměrném odstavení blokování proti opětnému zapnutí.

1.5.4 Ovládací prvky a zobrazovací jednotky

Jsou-li použity ovládací prvky a zobrazovací jednotky, musí být provedeny v souladu s ergonomickými principy tak, aby bylo dosaženo nejvyšší možné úrovně provozní bezpečnosti z hlediska nebezpečí výbuchu.

1.5.5 Požadavky na přístroje s měřicí funkcí pro ochranu proti výbuchu

Přístroje s měřicí funkcí, které mají vliv na zařízení použité ve výbušné atmosféře, musí být navrženy a konstruovány tak, aby zvládly všechny předvídatelné provozní požadavky a speciální podmínky použití.

1.5.6 Pokud je to nutné, musí být možno provádět kontroly přesnosti údajů a provozuschopnosti přístrojů s měřicí funkcí.

1.5.7 Návrh přístrojů s měřicí funkcí musí počítat s bezpečnostním koeficientem, který zajistí aby výstražná mez ležela dostatečně daleko mimo meze výbušnosti nebo zápalnosti výbušné atmosféry, kterou zařízení registruje, především s ohledem na provozní podmínky instalace a možnosti odchylek měřícího systému.

1.5.8 Nebezpečí způsobené softwarem

Při navrhování zařízení, ochranného systému, a také u bezpečnostních přístrojů, řízených softwarem, musí být věnována zvláštní pozornost analýze nebezpečí vznikajícího při poruchách programu.

1.6 Bezpečnostní požadavky na systémy

1.6.1 Pro odstavení zařízení a ochranných systémů zapojených do automatických procesů musí být při odchylkách od očekávaných provozních podmínek, pokud to není na úkor bezpečnosti, dána možnost ručního převzetí řízení.

1.6.2 Je-li uveden do činnosti nouzový vypínací systém, musí být nahromaděná energie co nejrychleji a nejbezpečněji snížena nebo izolována tak, aby již dále nepředstavovala riziko.

Tento požadavek neplatí pro elektrochemické zdroje energie.

1.6.3 Nebezpečí způsobené poruchou napájení

Zařízení a ochranné systémy, u kterých může mít porucha napájení za následek vznik dalšího nebezpečí, musí být zajištěny tak, aby bylo možno udržet jejich bezpečný provozní stav nezávisle na zbytku instalace.

1.6.4 Nebezpečí způsobené spoji

Zařízení a ochranné systémy musí být vybaveny vhodnými vstupy pro kabely a trubkové vedení.

Jsou-li zařízení a ochranné systémy určeny pro použití v kombinaci s jinými zařízeními a ochrannými systémy, musí být jejich spojení provedeno bezpečným způsobem.

1.6.5 Umístění výstražných přístrojů jako součástí zařízení

Jsou-li zařízení nebo ochranné systémy vybaveny přístroji pro detekci nebo výstražnými přístroji pro sledování přítomnosti výbušné atmosféry, musí být vybaveny potřebnými návody, aby bylo umožněno jejich umístění na správném místě.

2. DOPLŇKOVÉ POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ

2.0 Požadavky na zařízení kategorie M skupiny zařízení I

2.0.1 Požadavky na zařízení kategorie M 1 skupiny zařízení I

2.0.1.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se iniciační zdroje nestaly aktivními ani v případě výjimečných událostí vztahujících se k zařízení.

Zařízení musí být vybaveno prostředky ochrany tak, aby

a) v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajišťoval alespoň jeden další nezávislý prostředek ochrany požadovanou úroveň bezpečnosti nebo

b) dostatečná úroveň bezpečnosti byla zajištěna i v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch.

Pokud je to nutné, toto zařízení musí být vybaveno dodatečným speciálními prostředky ochrany.

Zařízení musí zůstat funkční i za přítomnosti výbušné atmosféry.

2.0.1.2 Zařízení musí být, pokud je to nutné, provedeno tak, aby do jeho vnitřku nepronikl žádný prach.

2.0.1.3 Aby se zabránilo vznícení rozvířeného prachu, musí být povrchová teplota částí zařízení udržována dostatečně nízko pod teplotou vznícení předpokládané prachovzdušné směsi.

2.0.1.4 Zařízení musí být provedeno tak, aby se otevírání částí zařízení, které mohou být zdrojem iniciace, mohlo provádět pouze za klidového stavu nebo za jiskrově bezpečných podmínek. Kde není možné uvést zařízení do klidového stavu, tam musí výrobce umístit na otevíranou část zařízení výstražný štítek.

Pokud je to nutné, musí být zařízení vybaveno vhodným dodatečným blokovacím systémem. 2.0.2 Požadavky na zařízení kategorie M 2 skupiny zařízení I

2.0.2.1 Zařízení musí být vybaveno prostředky ochrany zajišťujícími, aby se zdroje iniciace nemohly stát aktivními při normálním provozu, a to ani při nepříznivých provozních podmínkách, zvláště při těch, které vznikají při hrubém zacházení a změnách okolních podmínek.

Zařízení je určeno k tomu, aby bylo v případě přítomnosti výbušné atmosféry vypnuto.

2.0.2.2 Zařízení musí být navrženo tak, aby otvírání těch částí zařízení, které mohou být zdrojem iniciace, bylo možné pouze v klidovém stavu nebo přes vhodné blokovací mechanismy. Kde není možné zařízení uvést do klidového stavu, tam musí výrobce umístit na otvíratelnou část zařízení výstražný štítek.

2.0.2.3 Musí být uplatněny požadavky, které se týkají nebezpečí výbuchu prachovzdušné směsi uvedené pro kategorii M 1 skupiny zařízení I.

2.1 Požadavky na kategorii 1 skupiny zařízení II

2.1.1 Výbušná atmosféra tvořená směsí vzduchu s plyny, párami nebo mlhami

2.1.1.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se zdroje iniciace nemohly stát aktivními ani v případě výjimečných událostí vztahujících se k zařízení.

Zařízení musí být vybaveno prostředky ochrany tak, aby

a) v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajišťoval alespoň jeden další nezávislý prostředek požadovanou úroveň ochrany nebo

b) požadovaná úroveň ochrany byla zajištěna i v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch.

2.1.1.2 U zařízení s povrchy, které se mohou zahřívat, musí být přijata taková opatření, aby se zaručilo, že stanovené maximální povrchové teploty nebudou překročeny ani za nejnepriznivějších okolností.

V této souvislosti musí být bráno v úvahu i oteplení způsobené zahříváním a chemickými reakcemi.

2.1.1.3 Zařízení musí být navrženo tak, aby otvírání těch částí zařízení, které mohou být zdrojem iniciace, bylo možné pouze za klidového stavu nebo za jiskrově bezpečných podmínek. Kde není možné zařízení uvést do klidového stavu, tam musí výrobce umístit na otvíratelnou část zařízení výstražný štítek.

Je-li to nutné, musí být zařízení vybaveno vhodnými dodatečnými blokovacími systémy. 2.1.2 Výbušná atmosféra tvořená prachovzdušnou směsí

2.1.2.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby nedošlo k iniciaci přítomné prachovzdušné směsi ani v případě výjimečných událostí vztahujících se k zařízení.

Zařízení musí být vybaveno prostředky ochrany tak, aby

a) v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajišťoval alespoň jeden další nezávislý prostředek požadovanou úroveň ochrany nebo

b) požadovaná úroveň ochrany byla zajištěna i v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch.

2.1.2.2 Pokud je to nutné, musí být zařízení provedeno tak, aby prach mohl vstupovat do zařízení nebo z něj unikat pouze ve výslovně k tomu navržených místech.

Tento požadavek musí splňovat rovněž kabelové vstupy a připojovací díly.

2.1.2.3 Aby se zabránilo vznícení rozvířeného prachu, musí být udržována povrchová teplota částí zařízení dostatečně nízko pod teplotou vznícení předpokládané prachovzdušné směsi.

2.1.2.4 Pro bezpečné otevírání částí zařízení platí požadavky uvedené v 2.1.1.3. 2.2 Požadavky na kategorii 2 skupiny zařízení II

2.2.1 Výbušná atmosféra tvořená směsí vzduchu s plyny, párami nebo mlhami

2.2.1.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se zabránilo vzniku iniciačních zdrojů, dokonce i v případě častých poruch nebo provozních chyb zařízení, se kterými se musí běžně počítat.

2.2.1.2 Části zařízení musí být navrženy a konstruovány tak, aby jejich stanovené maximální povrchové teploty nebyly překročeny ani v případě nebezpečí vznikajícího v abnormálních situacích předvídaných výrobcem.

2.2.1.3 Zařízení musí být navrženo tak, aby otevírání těch části zařízení, které by mohly být zdrojem iniciace, bylo možné pouze za klidového stavu nebo přes vhodné blokovací systémy.

Kde není možné zařízení uvést do klidového stavu, tam musí výrobce umístit na otvíratelnou část zařízení výstražný štítek.

2.2.2 Výbušná atmosféra tvořená prachovzdušnou směsí

2.2.2.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby nedošlo k iniciaci přítomné prachovzdušné směsi ani v případě častého rušení nebo častých provozních chyb zařízení, se kterými je normálně nutno počítat.

2.2.2.2 Pro povrchové teploty platí požadavek 2.1.2.3.

2.2.2.3 S ohledem na ochranu proti prachu platí požadavek 2.1.2.2.

2.2.2.4 Pro bezpečné otevírání částí zařízení platí požadavek 2.2.1.3.

2.3 Požadavky na kategorii 3 skupiny zařízení II

2.3.1 Výbušná atmosféra tvořená směsí vzduchu s plyny, párami nebo mlhami

2.3.1.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se zabránilo vzniku předvídatelných iniciačních zdrojů, které mohou vznikat při normálním provozu.

2.3.1.2 Při určených provozních podmínkách nesmějí povrchové teploty překročit stanovenou maximální povrchovou teplotu. Teploty vyšší mohou být ve výjimečných případech dovoleny pouze za předpokladu, že výrobce použije speciální dodatečná ochranná opatření.

2.3.2 Výbušná atmosféra tvořená prachovzdušnou směsí

2.3.2.1 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby nemohlo dojít k iniciaci prachovzdušné směsi iniciačními zdroji, jejichž vznik je pravděpodobný za normálních provozních podmínek.

2.3.2.2 Pro povrchové teploty platí požadavky uvedené v 2.1.2.3.

2.3.2.3 Zařízení včetně kabelových vstupů a spojovacích dílů musí být provedeno tak, aby prach s ohledem na velikost jeho částic nemohl uvnitř zařízení vytvářet výbušnou prachovzdušnou směs ani se nemohl uvnitř zařízení nebezpečně hromadit.

3. DOPLŇKOVÉ POŽADAVKY NA OCHRANNÉ SYSTÉMY

3.0 Všeobecné požadavky

3.0.1 Ochranné systémy musí být dimenzovány tak, aby omezily účinky výbuchu na dostatečnou úroveň bezpečnosti.

3.0.2 Ochranné systémy musí být navrženy tak, a musí umožňovat takové umístění, aby se zabránilo rozvinutí výbuchů do nebezpečných řetězových reakcí nebo rozšíření plamene a aby výbuch z počátečního stadia nepřešel do detonace.

3.0.3 V případě poruchy napájení si musí ochranné systémy zachovat svou funkčnost po dobu postačující k zabránění vzniku nebezpečných situací.

3.0.4 Ochranné systémy nesmějí nesprávně fungovat vlivem vnějších rušivých vlivů.

3.1 Projektovaní a návrh

3.1.1 Vlastnosti materiálů

Při projektování se s ohledem na vlastnosti materiálů za maximální tlak a teplotu bere v úvahu předpokládaný výbuchový tlak vznikající při extrémních provozních podmínkách a očekávaný tepelný účinek plamene.

3.1.2 Ochranný systém navržený k tomu, aby odolal výbuchům nebo výbuchy zachytil, musí být schopen vydržet očekávanou tlakovou vlnu bez ztráty integrity systému.

3.1.3 Příslušenství připojené k ochranným systémům musí být schopno vydržet očekávaný maximální výbuchový tlak bez ztráty své funkční schopnosti.

3.1.4 Při projektování a navrhování ochranných systémů musí být brány v úvahu reakce způsobené tlaky v přídavných zařízeních a připojených potrubích.

3.1.5 Systémy pro uvolnění tlaku

Je-li pravděpodobné, že namáhání ochranných systémů překročí jejich konstrukční pevnost, musí být v návrhu použit vhodný prostředek pro uvolnění tlaku, které neohrozí osoby v okolí.

3.1.6 Systémy pro potlačení výbuchu

Systémy pro potlačení výbuchu musí být projektovány a navrženy tak, aby zajistily, že v případě incidentu budou reagovat na vznikající výbuch v co nejranějším stadiu, a aby co nejúčinněji působily proti výbuchu z hlediska maximální rychlosti nárůstu tlaku a maximálního výbuchového tlaku.

3.1.7 Systémy pro oddělení výbuchu

Systémy pro oddělení výbuchu určené k tomu, aby co nejrychleji oddělily určené zařízení v počátečním stadiu výbuchu pomocí odpovídajících přístrojů, musí být projektovány a navrženy tak, aby v provozních podmínkách zůstaly odolné proti přenesení vnitřního výbuchu a uchovaly si svou mechanickou pevnost.

3.1.8 Ochranné systémy musí být možno zapojit do obvodu s vhodnou výstražnou mezí tak, že pokud je to nutné, dojde k přerušení dodávky a výstupu produktu a odstavení těch částí zařízení, které již déle nemohou bezpečně fungovat.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb.

ES PŘEZKOUŠENÍ TYPU

1. ES přezkoušení typu je postup, při kterém notifikovaná osoba ověřuje a zkouší, zda vzorek výrobku reprezentující uvažovanou výrobu splňuje příslušná ustanovení tohoto nařízení.

2. Žádost o ES přezkoušení typu podává výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce u notifikované osoby podle vlastního výběru. Žádost musí obsahovat

a) identifikační údaje o výrobci, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, též údaje o něm (u fyzické osoby jméno a příjmení a trvalý pobyt nebo místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo),

b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u žádné jiné notifikované osoby,

c) technickou dokumentaci podle bodu 3,

Žadatel musí dát notifikované osobě k dispozici vzorek výrobku reprezentující uvažovanou výrobu (dále jen „typ"). Pokud to vyžaduje program zkoušek, může si notifikovaná osoba vyžádat další vzorky.

3. Technická dokumentace musí umožnit posouzení shody výrobku s požadavky tohoto nařízení. Musí v rozsahu nezbytném pro toto posouzení pokrývat návrh, výrobu a údaje o funkci výrobku a musí v tomto rozsahu obsahovat

a) všeobecný popis typu,

b) koncepční návrhy, výrobní výkresy a rozmístění součástí, podsestav, obvodů a podobně,

c) popisy a komentáře nutné pro pochopení výkresů a schémat a funkce výrobku,

d) seznam technických norem podle § 2 odst. 3, které byly úplně nebo částečně uplatněny, a popis přijatých řešení pro splnění základních požadavků tohoto nařízení, pokud nebyly použity technické normy podle § 2 odst. 3,

e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených přezkoumání a tak dále,

f) zkušební protokoly.

4. Notifikovaná osoba

4.1 prověřuje technickou dokumentaci, ověřuje, zda typ byl vyroben ve shodě s technickou dokumentací, a zjišťuje prvky, které byly navrženy podle odpovídajících ustanovení technických norem podle § 2 odst. 3, jakož i prvky, které byly navrženy bez použití odpovídajících ustanovení těchto technických norem podle § 2 odst. 3,

4.2 provádí nebo nechává provést odpovídající přezkoumání a nezbytné zkoušky pro kontrolu, zda tam, kde nebyly použity technické normy podle § 2 odst. 3, řešení přijaté výrobcem splňuje základní požadavky,

4.3 provádí nebo nechává provést odpovídající přezkoumání a nezbytné zkoušky pro kontrolu, zda tam, kde se výrobce rozhodl použít příslušné technické normy, byly tyto normy skutečně použity,

4.4 dohodne s žadatelem místo, kde se budou provádět přezkoumání a nezbytné zkoušky.

5. Pokud typ splňuje odpovídající ustanovení tohoto nařízení, vydá notifikovaná osoba žadateli certifikát ES přezkoušení typu. Certifikát obsahuje jméno a adresu výrobce, závěry přezkoušení a nezbytné údaje pro identifikaci schváleného typu.

K certifikátu se přiloží seznam podstatných částí technické dokumentace, kopii seznamu si ponechá notifikovaná osoba.

Pokud notifikovaná osoba odmítne vydat výrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupci certifikát, uvede pro toto odmítnutí podrobné důvody a postup pro řízení o námitkách.

6. Žadatel informuje notifikovanou osobu, která uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu ES přezkoušení typu, o všech úpravách schváleného zařízení nebo ochranného systému, a pokud tyto změny mohou ovlivnit shodu se základními požadavky nebo předepsanými podmínkami pro použití výrobku, musí pro ně získat dodatečné schválení. Toto dodatečné schválení vydá notifikovaná osoba formou dodatku k certifikátu ES přezkoušení typu.

7. Každá notifikovaná osoba musí předat všem ostatním příslušným notifikovaným osobám odpovídající informace týkající se certifikátů ES přezkoušení typu a vydaných a zrušených dodatků.

8. Ostatní příslušné notifikované osoby mohou obdržet kopie certifikátů ES přezkoušení typu nebo jejich dodatků. Přílohy k certifikátům se uchovávají tak, aby byly k disposici ostatním notifikovaným osobám.

9. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí uchovávat spolu s technickou dokumentací kopie certifikátů ES přezkoušení typu a jejich dodatků po dobu nejméně 10 let od výroby posledního zařízení nebo ochranného systému.

V případě, že výrobce není usazen na území Evropského společenství ani neexistuje zplnomocněný zástupce, má povinnost uchovávat technickou dokumentaci osoba, která uvádí výrobek na trh.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb.

ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBY

1. Zabezpečování jakosti výroby je postup, podle něhož výrobce, který splňuje povinnosti stanovené v bodě 2, zajišťuje a prohlašuje, že dané výrobky jsou shodné s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které pro ně platí. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce opatřuje každé zařízení označením CE a vystavuje písemné prohlášení o shodě. Označení CE se doplňuje identifikačním číslem notifikované osoby odpovědné za dohled v souladu s bodem 4.

2. Výrobce je povinen používat schválený systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu zařízení a zkoušení podle požadavků uvedených v bodě 3 a je podroben dohledu podle bodu 4.

3. Systém jakosti

3.1 Žádost o posouzení systému jakosti pro výrobky, kterých se to týká, podává výrobce u notifikované osoby podle vlastního výběru. Žádost musí obsahovat

a) všechny potřebné informace pro zamýšlenou kategorii výrobků,

b) dokumentaci týkající se systému jakosti,

c) technickou dokumentaci certifikovaného typu a kopii certifikátu ES přezkoušení typu.

3.2 Systém jakosti musí zajišťovat shodu výrobku s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které pro ně platí.

Všechny prvky jakosti, požadavky a opatření přijaté výrobcem musí být systematicky a řádně písemně dokumentovány ve formě koncepcí, postupů a pokynů. Dokumentace týkající se systému jakosti musí umožňovat jednotný výklad programů jakosti, plánů, příruček a záznamů o jakosti.

Tato dokumentace musí obsahovat zejména popis

a) cílů jakosti a organizační struktury, odpovědnosti a pravomocí vedení z hlediska jakosti výrobků,

b) výrobních postupů, řízení jakosti a technik zabezpečování jakosti, postupů a systematických činností, které budou používány,

c) ověřování a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během ní a po výrobě, a četnost jejich provádění,

d) záznamů o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách a údaje ze zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného personálu, a tak dále,

e) prostředků, které sledují dosažení požadované jakosti zařízení a účinnost fungování systému jakosti.

3.3 Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti a vyhodnotí, zda tento systém splňuje požadavky uvedené v bodě 3.2. Shoda se předpokládá s těmi požadavky vztahujícími se k systému jakosti, které jsou zavedeny podle příslušných harmonizovaných norem. V e skupině provádějící posouzení musí být alespoň jeden člen se zkušenostmi s posuzováním technologie výroby daných výrobků. Proces hodnocení musí zahrnovat kontrolní návštěvu na pracovištích výrobce. Rozhodnutí musí být oznámeno výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry posouzení a odůvodnění rozhodnutí.

3.4 Výrobce zajišťuje plnění závazků vyplývajících ze schváleného systému jakosti a jeho udržování tak, aby byl stále přiměřený a účinný.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí informovat notifikovanou osobu, která schválila jeho systém jakosti, o každé zamýšlené aktualizaci systému jakosti. Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda upravený systém jakosti bude nadále splňovat požadavky uvedené v bodě 3.2, nebo zdaje třeba provést nové posouzení systému jakosti.

Své rozhodnutí oznámí výrobci. Oznámení obsahuje závěry přezkoumání a odůvodnění rozhodnutí.

4. Dohled na odpovědnost notifikované osoby

4.1 Účelem dohledu je zabezpečit, aby výrobce náležitě plnil závazky vyplývající ze schváleného systému jakosti.

4.2 Výrobce umožňuje notifikované osobě za účelem kontroly přístup do výrobních prostorů, prostorů, kde se provádějí kontroly a zkoušení, a do skladovacích prostorů a poskytuje jí všechny nezbytné informace, zejména

a) dokumentaci týkající se systému jakosti,

b) záznamy o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách, údaje ze zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného personálu a tak dále.

4.3 Notifikovaná osoba provádí pravidelné prověrky, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá schválený systém jakosti, a předává výrobci zprávu o výsledcích dohledu.

4.4 Navíc může notifikovaná osoba provádět u výrobce neohlášené návštěvy, během nichž může, je-li to nutné, provádět nebo nechat provést zkoušky pro kontrolu správné funkce systému jakosti. Notifikovaná osoba předává výrobci zprávu o návštěvě včetně protokolů z případně provedených zkoušek.

5. Výrobce uchovává po dobu nejméně 10 let od data výroby posledního zařízení

a) dokumentaci podle bodu 3.1 .b,

b) aktualizace podle druhého odstavce bodu 3.4,

c) rozhodnutí a zprávy notifikované osoby, které jsou uvedeny v posledním odstavci bodu 3.4, v bodě 4.3 a v bodě 4.4.

6. Každá notifikovaná osoba sdělí ostatním příslušným notifikovaným osobám odpovídající informace týkající se vydaných a zrušených schválení systému jakosti.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb.

OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKU

1. Ověřování výrobku je postup, podle něhož výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce kontroluje a osvědčuje, že zařízení podléhající ustanovením podle bodu 3 jsou shodná s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují odpovídající požadavky tohoto nařízení.

2. Výrobce přijímá všechna opatření nezbytná k zajištění toho, aby výrobní proces zaručoval shodu zařízení s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které pro ně platí. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen opatřit každé zařízení označením CE a vydat prohlášení o shodě.

3. Notifikovaná osoba provádí odpovídající přezkoumání a zkoušky, aby zkontrolovala shodu zařízení, ochranného systému, nebo přístroje uvedeného v § 1 odst. 1 písm. b) s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení přezkoumáním a zkouškami každého výrobku podle bodu 4.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává kopii prohlášení o shodě po dobu nejméně 10 let od výroby posledního kusu zařízení.

4. Ověřování přezkoumáním a zkoušením každého jednotlivého zařízení.

4.1 Všechna zařízení musí být individuálně přezkoumána a odpovídajícím způsobem přezkoušena podle požadavků v příslušných technických normách podle § 2 odst. 3 nebo musí být provedeny ekvivalentní zkoušky zařízení pro ověření jejich shody s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a odpovídajícími požadavky tohoto nařízení.

4.2 Notifikovaná osoba připojí nebo dá připojit své identifikační číslo na každé jednotlivé schválené zařízení a vydá o provedených zkouškách písemný certifikát shody.

4.3 Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí být schopen na požádání předložit certifikáty shody vydané notifikovanou osobou.

Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb.

SHODA S TYPEM

1. Shoda s typem je postup, podle něhož výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajišťuje a prohlašuje, že dané zařízení je shodné s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje odpovídající požadavky tohoto nařízení. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce opatřuje každé zařízení označením CE a vydává písemné prohlášení o shodě.

2. Výrobce přijímá všechna nezbytná opatření, aby výrobní postup zajišťoval shodu vyrobených zařízení s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení.

3. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává kopie prohlášení o shodě po dobu nejméně 10 let od výroby posledního kusu zařízení. V případě, že výrobce není usazen na území Evropského společenství ani neexistuje zplnomocněný zástupce, má povinnost uchovávat technickou dokumentaci osoba, která zařízení nebo ochranný systém na trh uvádí.

Pro každý kus vyrobeného zařízení musí být výrobcem, nebo v jeho zastoupení, vykonány zkoušky výrobku vztahující se k aspektům ochrany výrobku proti výbuchu. Zkoušky se provádějí na odpovědnost notifikované osoby zvolené výrobcem.

Výrobce připojí na odpovědnost notifikované osoby její identifikační číslo během výrobního procesu.

Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb.

ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBKU

1. Zabezpečování jakosti výrobku je postup, podle něhož výrobce, který splňuje povinnosti stanovené v bodě 2, zajišťuje a prohlašuje, že zařízení jsou shodná s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce opatřuje každý výrobek označením CE a vydává písemné prohlášení o shodě. K označení CE je připojeno identifikační číslo notifikované osoby odpovědné za dohled podle bodu 4.

2. Výrobce musí používat schválený systém jakosti pro výstupní kontrolu zařízení a zkoušení podle požadavků uvedených v bodě 3 a musí být podroben dohledu podle bodu 4.

3. Systém jakosti

3.1 Žádost o posouzení svého systému jakosti pro zařízení podává výrobce u notifikované osoby podle vlastního výběru.

Žádost musí obsahovat

a) všechny potřebné informace pro uvažovanou kategorii výrobků,

b) dokumentaci týkající se systému jakosti,

c) technickou dokumentaci certifikovaného typu a kopii certifikátu ES přezkoušení typu.

3.2 V rámci systému jakosti musí být každé jednotlivé zařízení přezkoumáno a odpovídajícím způsobem zkoušeno podle požadavků příslušných technických norem podle § 2 odst. 3 nebo musí být provedeny ekvivalentní zkoušky pro zabezpečení shody zařízení s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Všechny prvky jakosti, požadavky a opatření přijaté výrobcem musí být systematicky a řádně písemně dokumentovány ve formě koncepcí, postupů a pokynů. Dokumentace týkající se systému jakosti musí umožňovat jednotný výklad programů jakosti, plánů, příruček a záznamů o jakosti.

Dokumentace musí obsahovat zejména přiměřený popis

a) cílů jakosti a organizační struktury, odpovědnosti a pravomocí vedení z hlediska jakosti výrobků,

b) ověřování a zkoušek, které budou prováděny po výrobě,

c) prostředků pro sledování účinného fungování systému jakosti,

d) záznamů o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách a údaje ze zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného personálu a podobně.

3.3 Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti a rozhodne, zda splňuje požadavky uvedené v bodě 3.2. Shoda se předpokládá s těmi požadavky vztahujícími se k systému jakosti, které jsou zavedeny podle příslušných harmonizovaných norem. Ve skupině provádějící posouzení musí být alespoň jeden člen se zkušenostmi s posuzováním technologie výroby daných výrobků.

Proces posouzení musí zahrnovat kontrolní návštěvu na pracovištích výrobce. Rozhodnutí musí být oznámeno výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry přezkoumání a odůvodnění rozhodnutí.

Notifikovaná osoba oznámí výrobci závěry posouzení systému jakosti včetně odůvodnění.

3.4 Výrobce zajišťuje plnění závazků vyplývajících ze schváleného systému jakosti a jeho udržování tak, aby byl stále přiměřený a účinný.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí informovat notifikovanou osobu, která schválila jeho systém jakosti, o každé zamýšlené aktualizaci systému jakosti.

Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti bude nadále splňovat požadavky podle bodu 3.2, nebo zda je třeba provést nové posouzení systému jakosti.

Své rozhodnutí oznámí výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry přezkoumání a odůvodnění rozhodnutí.

4. Dohled na odpovědnost notifikované osoby

4.1 Účelem dohledu je zabezpečit, aby výrobce náležitě plnil závazky vyplývající ze schváleného systému jakosti.

4.2 Výrobce umožňuje notifikované osobě za účelem kontroly přístup do prostorů, kde se provádějí kontroly a zkoušení, a do skladovacích prostorů a poskytuje jí všechny nezbytné informace, zejména

a) dokumentaci týkající se systému jakosti,

b) technickou dokumentaci,

c) záznamy o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách a údaje ze zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného personálu a tak dále.

4.3 Notifikovaná osoba provádí pravidelné prověrky, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá schválený systém jakosti, a předává výrobci zprávy o výsledcích dozoru.

4.4 Navíc může notifikovaná osoba provádět u výrobce neohlášené návštěvy, během nichž může, je-li to nutné, provádět nebo nechat provést zkoušky pro kontrolu správné funkce systému jakosti. Notifikovaná osoba předává výrobci zprávu o návštěvě včetně protokolů z případně provedených zkoušek.

5. Výrobce uchovává po dobu nejméně 10 let od data výroby posledního kusu zařízení

a) dokumentaci podle bodu 3.1 .b,

b) aktualizace podle druhého odstavce bodu 3.4.

c) rozhodnutí a zprávy notifikované osoby, které jsou uvedeny v posledním odstavci bodu 3.4, v bodě 4.3 a v bodě 4.4.

6. Každá notifikovaná osoba sdělí ostatním příslušným notifikovaným osobám odpovídající informace týkající se vydaných a zrušených schválení systému jakosti.

Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb.

VNITŘNÍ KONTROLA VÝROBY

1. Vnitřní kontrola výroby je postup, podle něhož výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že zařízení splňuje odpovídající požadavky tohoto nařízení. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce opatřuje každé jednotlivé zařízení označením CE a vydává písemné prohlášení o shodě.

2. Výrobce pořizuje technickou dokumentaci podle bodu 3 a on nebo jeho zplnomocněný zástupce ji uchovává po dobu nejméně deseti let od výroby posledního kusu zařízení pro účely inspekce.

V případě, že výrobce není usazen na území Evropského společenství ani neexistuje zplnomocněný zástupce, má povinnost uchovávat dokumentaci osoba, která uvádí zařízení na trh.

3. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody zařízení s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení. Musí v rozsahu nezbytném pro toto posouzení pokrývat konstrukci, výrobu a funkci zařízení. Dokumentace musí obsahovat

a) obecný popis zařízení,

b) koncepční návrh, výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, atd.,

c) popisy a komentáře nutné pro pochopení uvedených výkresů a schémat a funkce zařízení,

d) seznam technických norem, které byly zcela nebo částečně použity, a pokud nebyly použity technické normy, popis přijatých řešení pro splnění bezpečnostních hledisek tohoto nařízení,

e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených přezkoumání atd.,

f) zkušební protokoly.

4. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává spolu s technickou dokumentací kopii prohlášení o shodě.

5. Výrobce přijímá všechna opatření nezbytná k zajištění toho, aby výrobní proces zaručoval shodu vyráběných zařízení s technickou dokumentací podle bodu 2 a s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení.

Příloha č. 9 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb.

OVĚŘOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH VÝROBKŮ

1. Ověřování jednotlivých výrobků je postup, podle něhož výrobce zajišťuje a prohlašuje, že zařízení nebo ochranný systém, na který byl vydán certifikát podle bodu 2, splňují odpovídající požadavky tohoto nařízení. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce opatřuje zařízení nebo ochranný systém označením CE a vydává písemné prohlášení o shodě.

2. Notifikovaná osoba přezkoumá jednotlivé zařízení nebo ochranný systém a provede odpovídající zkoušky podle příslušných technických norem podle § 2 odst. 3 nebo provede ekvivalentní zkoušky pro ověření shody s příslušnými požadavky tohoto nařízení.

Notifikovaná osoba připojí nebo dá připojit své identifikační číslo na schválené zařízení nebo ochranný systém a vydá certifikát shody týkající se provedených zkoušek.

3. Účelem technické dokumentace je umožnit posouzení shody s požadavky tohoto nařízení a pochopení návrhu, výroby a funkce zařízení nebo ochranného systému.

Technická dokumentace musí obsahovat

a) všeobecný popis výrobku,

b) koncepční návrhy, výrobní výkresy a výkresy rozmístění součástek, podsestav, obvodů a tak dále,

c) popisy a vysvětlení nezbytná pro pochopení uvedených výkresů a schémat a funkce zařízení nebo ochranného systému,

d) seznam technických norem podle § 2 odst. 3, které byly úplně nebo částečně použity, a pokud nebyly použity technické normy podle § 2 odst. 3, popisy přijatých řešení pro splnění základních požadavků tohoto nařízení,

e) výsledky konstrukčních výpočtů, provedených přezkoumání a tak dále,

f) zkušební protokoly.

Příloha č. 10 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb.

PODMÍNKY AUTORIZACE

Podmínkami autorizace podle § 11 odst. 2 zákona jsou:

1. Autorizovaná osoba, její ředitel a zaměstnanci odpovědní za provádění ověřovacích zkoušek nesmějí být konstruktéry, výrobci, dodavateli nebo montážními pracovníky zařízení a ochranných systémů, popřípadě přístrojů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b), které kontrolují, ani zplnomocněnými zástupci těchto stran. Nesmějí být zainteresováni přímo nebo jako zplnomocnění zástupci na navrhování, konstrukci, prodeji nebo údržbě zařízení a ochranných systémů, popřípadě přístrojů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b). Tento požadavek nevylučuje možnost výměny technických informací mezi výrobcem a autorizovanou osobou.

2. Autorizovaná osoba a její zaměstnanci zabývající se ověřováním jsou povinni provádět ověřovací zkoušky na nej vyšším stupni profesionality a odborné způsobilosti a jsou povinni se vyvarovat všech nátlaků a motivací, zejména finančních, které by mohly ovlivnit jejich posudek nebo výsledek kontroly, zvláště od osob nebo skupin osob, které mají zájem na výsledcích ověřování.

3. Autorizovaná osoba je povinna mít k dispozici potřebné zaměstnance a vlastnit nezbytná zařízení, která jí umožní řádně provádět administrativní a technické úkoly spojené s ověřováním, musí mít rovněž přístup k zařízení potřebnému pro speciální ověřování.

4. Zaměstnanci odpovědní za ověřování musí mít

a) řádný technický a odborný výcvik,

b) dostatečné znalosti o požadavcích na prováděné zkoušky a odpovídající zkušenosti z těchto zkoušek,

c) schopnost vystavovat certifikáty, záznamy a zprávy vyžadované pro zaznamenání průběhu zkoušek.

5. Autorizovaná osoba je povinna zaručit nestrannost zaměstnanců provádějících ověřování. Jejich odměna nesmí být závislá na počtu provedených zkoušek ani na výsledcích těchto zkoušek.

6. Zachování mlčenlivosti zaměstnanců (§ 20a zákona) autorizované osoby o všech skutečnostech, o nichž se dozvídají při činnosti autorizované osoby podle tohoto nařízení. Tato povinnost se nevztahuje vůči kompetentním státním orgánům.

7. Autorizovaná osoba je povinna uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu (§ 11 odst. 3 zákona.

Poznámky pod čarou

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES z 23. března 1994 o sbližování právních předpisů členských států pro zařízení a ochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.

2) Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky.

3) § 2 písm. i) zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 205/2002 Sb.

4) Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE.

5) Například § 7a odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 22/1997 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.

Přesunout nahoru